ČTENÍ NEJMENŠÍM V pondělí 26. 3. 2012 navštívili žáci třídy 5.A s paní učitelkou Hanou Houškovou MŠ v Mechové ulici, kde v rámci Měsíce knihy zábavnou formou seznámili budoucí prvňáčky se známými i méně známými pohádkami, které jim předčítali. Asi hodinové setkání plné her, hádanek a čtení, které si děti samy připravily, se všem moc líbilo. NÁVŠTĚVA VE ŠKOLCE Jednoho dne nám paní učitelka Houšková oznámila, že půjdeme s naší třídou do školky za malými dětmi. Rozdělili jsme se do skupin a každá skupina si vybrala nějakou knihu, ze které chtěla dětem číst. Já byl ve skupině s Ondrou a Lukášem. Společně jsme si vybrali knihu 101 dalmatinů. Když naše třída vyrazila ke školce, tak nás paní učitelka poučila o slušném chování. Ve školce naší třídu představila Bára Lelková a řekla dětem, co jsme si pro ně připravili. Naše skupina četla třem dětem. Pak jsme hráli pexeso a skládali slova pomocí obrázků. Dětem se čtení moc líbilo. Říkaly, že by nás chtěly mít ve školce každý den. Mně se návštěva u malých dětí také moc líbila. Martin Litera, 5.A
SPORTOVEC, KTERÉHO OBDIVUJI 41.ročník mezinárodní soutěže v psaní dopisů vyhlásila Česká pošta pro děti do 15ti let. Děti měly napsat dopis atletovi nebo sportovci, kterého obdivují. Soutěž byla zaměřena především na Olympijské hry a děti měly vysvětlit, co pro ně Olympijské hry znamenají. Letos se soutěže účastnila třída 4.A s paní učitelkou Lenkou Šlesingerovou. Tři nejkrásnější dopisy byly odeslány, ale... Svůj dopis mělo dostat jen několik málo sportovců. Proto p.u.šlesingerová začala přemýšlet, jak to udělat, aby nadšené dopisy čtvrťáků našly svého adresáta. DAVID LAFATA fotbalový útočník FK Baumit Jablonec Ahoj Davide, jmenuji se Julie a je mi 9 let. Chodím do 4. A ZŠ Mozartova. Od malička hraju ráda fotbal, mamka dokonce říká, že jsem dřív začala kopat než chodit. Chtěla jsem od 1. třídy chodit na fotbal, ale rodiče mi to nechtěli dovolit, protože jsem holka. Nakonec mi to dovolili a teď hraju fotbal za FK Baumit Jablonec. Máme tréninky třikrát týdně. Taky trénujeme capoeiru, kde se učíme bojovat a trenér pro nás vybírá cviky, které nám pomůžou při fotbale. Nejvíc mě baví, když hrajeme s klukama proti sobě ve dvou družstvech. Vždycky si vzpomenu, jak hraješ, a to mi pomůže. Přeju ti hodně úspěchů a ráda bych se s tebou někdy setkala. Julie Tento dopis napsala pro Davida Lafatu Julinka Buschtová. Paní učitelka Šlesingerová a pan zástupce Polman ve spolupráci s Jabloneckým deníkem připravili setkání dětí s Davidem Lafatou. Že David přijde bylo tajemství, děti o setkání dopředu nevěděly a byly velice překvapené. Julinka mu osobně přečetla a předala dopis. Všechny děti dostaly podepsané fotografie a podpis na ruku. David Lafata si nechal svůj dopis zase podepsat od Julinky na památku. A nakonec se všichni vyfotili. Musím říct, že mě Julinka dostala trošku do rozpaků. Je to hodně milé a nečekal jsem to. Jak říkám, trochu mi z toho běhal mráz po zádech a trošku mě dojala. Je to krásný. Nechci říkat, že mám těch dopisů doma celý štos, ale občas člověk nějaký dopis dostane, třeba s žádostí o autogram, ale tohle bylo osobní a ještě od tak malinké holčičky. Je to jedinečný dopis. David Lafata
ALENA ZABLOUDILOVÁ mistryně světa ve freedivingu (potápění na nádech) fotka je z www.apneaman.cz Dobrý den Aleno, četla jsem zprávy a viděla jsem video, jak jste se stala v roce 2011 mistryní světa ve freedivingu v Řecku. Já byla taky jednou v Řecku, na ostrově Korfu, trochu jsem se tam potápěla a baví mě to. Učím se taky freediving v libereckém bazénu, už dokážu potopit do 3.80m, hloub to tam nejde. Ale se dvěma ploutvemi. Moc se mi líbilo, že vy máte ploutev jen jednu. Vypadalo to jako ocas mořské panny. Máma mi v bazénu háže puky a táta mě zezdola jistí. Občas zkouším, jak dlouho tam vydržím. Máma a táta jsou potápěči a mají přístroje, ale já se zatím jako oni potápět nemůžu, ještě mi není 12. Až mi bude 12, pokusím se udělat kurz. Doufám, že už budu umět kraul a prsa, protože mi to zatím nejde. Až budu mít ten kurz, tak se stejně budu potápět i bez přístroje, protože je to větší švanda. Jednou bych se taky chtěla stát mistryní světa ve freedivingu, nebo se alespoň dostat na tu soutěž. Na freedivingu se mi líbí, že můžu vidět rybičky, nemusím tahat nic těžkého na zádech a taky se trénovat v tom, jak umím dýchat. Chodím i hrát na flétnu, to je prý na dýchání taky zdravé, pan učitel se mi o to párkrát zmínil. Přeju vám hodně úspěchů do další soutěže v roce 2012. Přeju vám, abyste jednou zvládla hloubku 100 metrů, protože je to hezké číslo. Vaše Zuzanka Osobová Alena Zabloudilová bydlí v Ostravě. Paní učitelce se podařilo sehnat její mailovou adresu a Zuzčin dopis ji poslala. Freediving není příliš známý sport, přestože v něm naši sportovci dosahují velkých úspěchů. Máme dokonce držitele několika světových rekordů, jmenuje se Martin Štěpánek a je známý po celém světě. U nás tito sportovci příliš známí nejsou, proto byl asi Zuzčin dopis pro Alenu Zablodilovou velikým překvapením. Je opravdu neuvěřitelné co jsem si právě přečetla. Ani Vám nemohu slovy vyjádřit, jak moc mě Váš email potěšil. Z celého srdce Vám děkuji za předání dopisu. Prosím řekněte Zuzance, že její dopis je opravdu krásný a velmi motivující. Ať je jí voda vždy jen potěšením a relaxací. Ještě jednou děkuji. Alena Zabloudilová