Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák



Podobné dokumenty
Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B11, 2016/2017 Ivan Literák

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Struktura a funkce biomakromolekul

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

Řízení dějů v buňce. Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Buňka. Obr.1: Fylogenetický strom *Lehninger s Principles of Biochemistry+

Hormony, neurotransmitery. Obecné mechanismy účinku. Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.)

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE. Nela Pavlíková

Homeostáza regulace - chronobiologie. Principy regulace. Efektorové systémy regulací nervy a hormony. Homeostáza a mechanizmy její regulace

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Homeostáza. Homeostáza regulace - chronobiologie. Homeostatické mechanizmy - regulace. Principy regulace. Efektorové systémy regulací nervy a hormony

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

9. Léčiva CNS - úvod (1)

Regulace metabolizmu lipidů

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

Intracelulární Ca 2+ signalizace

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

Obecný metabolismus.

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

PROKARYOTA např. baktérie

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Obecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Obecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

prokaryotní Znaky prokaryoty

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

TEST: Bc. BLG FYZ (2017) Varianta:

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Struktura a funkce biomakromolekul

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Digitální učební materiál

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.

Cvičení z fyziologie SYMPATIKUS A PARASYMPATIKUS

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci soustavy

Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Takahashi K & Yamanaka S. Cell 126, 2006,

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Energetický metabolizmus buňky

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace. Ústav imunologie LF UP

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Nové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.

ATC hormony. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Helena Kollátorová

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Sylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Biologické membrány a bioelektrické jevy

ŽLÁZY S VNITŘÍ SEKRECÍ. obr. č. 1

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU

Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ

Senzorická fyziologie

Funkce imunitního systému

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

SOMATOLOGIE Vnitřní systémy

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Regulace enzymové aktivity

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Farmakodynamika II. Typy receptorů, transdukce (přenos) signálu. Příklady farmakologického ovlivnění receptorů v různých typech tkání.

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová

Klinický detektivní příběh Glykémie

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Transkript:

BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B10, 2015/2016 Ivan Literák

BUNĚČNÁ SIGNALIZACE

BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk v mnohobuněčných organismech/v biofilmech bakterií nejlépe prostudována u ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK INFORMACE (obecně) je předávána různými SIGNÁLY přeměna jednoho typu signálu v jiný je TRANSDUKCE SIGNÁLU Buněčná signalizace = přijímání a trandukce signálu buňkou SIGNALIZUJÍCÍ BUŇKA - produkuje specifický typ molekul - stovky extracelulárních signálních molekul signální molekuly (CHEMICKÉ SIGNÁLY) - hydrofilní (velké) neprocházejí membránou (proteiny) - hydrofobní (malé, méně početné) difundují přes membránu, mají intracelulární receptory, např. genové receptorové proteiny (steroidy, NO, rozpuštěné plyny) receptorový protein rozpozná signální molekulu a specificky na ni zareaguje (jeden typ receptoru na jeden typ signálu) CÍLOVÁ BUŇKA extracelulární signál převádí na intracelulární signál, který řídí chování cílové buňky ( odpověď buňky)

Každá buňka odpovídá na omezený soubor signálů má omezený soubor receptorů Ale (!): - různé buňky odpovídají na stejný signál různě Př.: acetylcholin : srdeční sval - snížení frekvence stahů kosterní sval - kontrakce slinná žláza - vylučování slin - stejné signály se mohou různě kombinovat a navozovat různé reakce extracelulární signál = tzv. první přenašeč (posel) signálu SIGNÁLY FYZIKÁLNÍ světlo, teplo, gravitace, tlak, magnetické pole - elektrické děje zprostředkované pohybem iontů přes plazmatickou membránu

FORMY EXTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE ENDOKRINNÍ Př.: buňky dřeně nadledvin adrenalin (derivát AK tyrosinu): zvyšuje krevní tlak, zrychluje tep srdce a metabolismus PARAKRINNÍ Př.: mastocyty (žírné buňky) histamin (derivát AK histidinu): buňky se prodlužují, zvyšuje propustnost buněk, pomáhá vytvářet zánět Př.: nervové buňky, endoteliální buňky NO (oxid dusnatý): prochází plazmatickou membránou a aktivuje enzymy uvnitř buňky (okamžitý účinek) NO uvolněný nervovými zakončeními v penisu způsobí roztažení krevních cév odpovědných za erekci NO je uvolňován z AK argininu a je velmi rychle rozkládán AUTOKRINNÍ buňka je zdrojem i příjemcem signálu

DOTYKOVÝ Př.: embryonální buňky signální membránový protein delta zabraňuje sousedním buňkám ve stejné specializaci (např. na nervovou buňku) NEURONOVÝ Př.: nervové zakončení acetylcholin: excitační nervový mediátor Funkce neuronu tvorba a přenos signálu Signálem je elektrický děj zprostředkovaný pohybem Na +, K + a Ca 2+ přes membránu

MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL _vně převaha + iontů uvnitř převaha - iontů klidový membránový potenciál (elektrický potenciální rozdíl) -70 mv (uvnitř neuronu) Stimulace neuronu mění se propustnost membrány pro Na + směr změny akčního potenciálu K + Na + VZRUCH (el. signál) _vně ++ --- ++++++++++ uvnitř --- ++ ----------------- místní potenciál malá změna potenciálu, šíří se jen na malou vzdálenost akční potenciál větší změna (uvnitř 0 až +20 mv), tzv. depolarizace membrány PODRÁŽDĚNÍ el. odpověď buňky na vnější signál

přeměna elektrického signálu v chemický v místě nervového zakončení

DUTÝM SPOJEM tubulární struktura mezi signalizující a cílovou buňkou, které jsou těsně vedle sebe přechod Ca 2+, camp plasmodesmy (u rostlin) cytoplazmatické můstky (regulovaný pohyb látek včetně proteinů a NK) aktin tunelující nanotrubičky (u živ. buněk) 10 µm průměr 50-200 nm, obsahují aktin, propojení cytoplazmatických membrán, přechod bílkovin vázaných na buněčnou membránu 10 µm

PLASMODESMY

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLY HORMONY 1. Odvozené od AK adrenalin 2. Peptidy a proteiny inzulin, oxytocin 3. Steroidní hormony testosteron, estrogeny, progesteron 4. Různorodé tkáňové hormony CYTOKINY proteiny produkované buňkami signály k zahájení nebo zastavení proliferace buněk, diferenciaci a přežívání buněk 1. Interleukiny produkují je lymfocyty 2. Interferony indukují rezistenci k virům 3. Nádorové nekrotické faktory TNFα, TNFβ, TNFγ - inhibují buněčné dělení 4. Růstové faktory mitogeny stimulující proliferaci buněk - aktivují buňky k diferenciaci PDGF destičkový r. f. EGF epidermální IGF inzulinu podobný GHF hepatocytární GM-CSF stimulující granulocyty a makrofágy NEUROTRANSMITERY acetylcholin, adrenalin, dopamin, noradrenalin NEUROHORMONY - D-serine, carnosin, agmatin, orphan, ghrelin, VIP, humanin

VNITROBUNĚČNÁ SIGNÁLNÍ KASKÁDA (ŠTAFETA) - přenos signálu - transdukce signálu do molekulární podoby - zesílení signálu - rozdělení signálu - modulace signálu dalšími intracelulárními vlivy Příklad: světlo světlo + tyčinková + buňka buňka v oční v oční sítnici sítnici 1 foton je absorbován 1 rhodopsinovým fotoreceptorem 1 rhodopsinový fotoreceptor aktivuje 500 molekul transducinu (intracelulární signální G-protein) 1 transducin aktivuje 1 fosfodiesterázu 1 fosfodiesteráza hydrolyzuje 10 5 molekul cgmp cgmp se váže na sodné kanály, které udržuje otevřené s hydrolýzou GMP se uzavírají sodné kanály změna membránového potenciálu (o 1mV) = signál k uvolnění nervového mediátoru signál se přenese do mozku mimoto Ca 2+ inhibuje enzymy odpovědné za zesílení signálu (u intenzivního ostrého světla) odpověď trvá 20 milisekund

TYPY RECEPTORŮ NA POVRCHU BUNĚK A INTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ DRÁHY 1. RECEPTORY SPOJENÉ S IONTOVÝMI KANÁLY - signálem je tok iontů vedoucí k elektrickým jevům (nervy, svaly) přestup iontů přes membránu změna membránového potenciálu vyslání nervového impulsu 2. RECEPTORY SPOJENÉ S G-PROTEINY (největší rodina receptorů) - signálem je uvolnění G-proteinové podjednotky G-proteiny: 1 polypeptidový řetězec ze tří podjednotek,, 7 x prostupuje lipidovou dvojvrstvou tzv. trimerní GTP vázající proteiny některá podjednotka ( nebo komplex ) nese krátkodobě signál vypíná se hydrolýzou GTP GDP (na podjednotce) zapíná - aktivuje se vytvořením GTP z GDP funkce: REGULACE IONTOVÝCH KANÁLŮ

AKTIVACE ADENYLÁTCYKLÁZY adenylátcykláza zvyžuje koncentraci camp tzv. 2. posel v buňce - camp se tvoří z ATP - inaktivuje ho camp-fosfodiesteráza (camp AMP) camp aktivuje A-KINÁZU (camp dependentní proteinkinázu) A-KINÁZA katalyzuje fosforylaci (= aktivace) různých vnitrobuněčných proteinů RYCHLÁ ODPOVĚĎ (s. až min.) fosforyluje (aktivuje) genové regulační proteiny (ovlivnění transkripce genu) POMALÁ ODPOVĚĎ (min. až hod.)

PROTEINKINÁZY = KINÁZY FOSFORYLACE, tj. AKTIVACE PROTEINŮ ATP se využívá jako donor fosfátové skupiny u člověka 2 % genů pro tvorbu proteinkináz v jedné buňce najednou až 1000 proteinkináz FOSFATÁZY DEFOSFORYLACE, tj. INAKTIVACE PROTEINŮ

AKTIVACE FOSFOLIPÁZY C (tzv. inositolfosfolipidová dráha) fosfolipáza C umožňuje přeměnu lipidů na: - inositoltrifosfát IP3 - diacylglycerol DAG IP3 otevírá kanály pro Ca 2+ (2. posel v buňce) v ER (depo Ca 2+ ) zvyšuje se koncentrace Ca 2+ Ca 2+ + DAG aktivují C-KINÁZU (proteinkináza C) C-KINÁZA fosforyluje (aktivuje) různé vnitrobuněčné proteiny RYCHLÁ ODPOVĚĎ fosforyluje (aktivuje) genové regulační proteiny POMALÁ ODPOVĚĎ Ca 2+ také sám aktivuje prostřednictvím kalmodulinu CAM-KINÁZU (Ca 2+ -kalmodulin dependentní proteinkináza II) C-KINÁZA CAM-KINÁZA fosforyluje (aktivuje) různé vnitrobuněčné proteiny RYCHLÁ ODPOVĚĎ fosforyluje (aktivuje) genové regulační proteiny POMALÁ ODPOVĚĎ kalmodulin protein vázající 4 ionty Ca 2+

3. RECEPTORY SPOJENÉ S ENZYMY nejčastěji receptorové tyrozinkinázy, které jsou aktivovány růstovými faktory (růstové faktory řídí růst, proliferaci, diferenciaci a přežívání buněk v živočišných tkáních) - signálem je fosforylace tyrozinu v určitých intracelulárních proteinech (tj. aktivace): AKTIVACE FOSFOLIPÁZY (OBDOBA FOSFOLIPÁZY C)... aktivace C-KINÁZY C-KINÁZA fosforyluje (aktivuje) různé vnitrobuněčné proteiny RYCHLÁ ODPOVĚĎ fosforyluje (aktivuje) genové regulační proteiny POMALÁ ODPOVĚĎ

AKTIVACE PROTEINU (ADAPTOROVÝ PROTEIN) AKTIVUJÍCÍHO RAS PROTEIN Ras protein (malý GTP vázající protein) aktivuje proteinkinázu I II III PROTEINKINÁZA III fosforylace různých vnitrobuněčných proteinů RYCHLÁ ODPOVĚĎ fosforylace genových regulačních proteinů POMALÁ ODPOVĚĎ poznámky: - mutace zvyšující aktivitu Ras-proteinu způsobují neřízenou proliferaci buněk (rakovinu), - u 30 % případů rakoviny lidí jsou mutace v genech ras, - u dalších případů rakoviny mutace v genech pro produkty téže signální dráhy

SIGNALIZACE PROKARYOT QUORUM SENSING Růst bakterií PLANKTONNÍ ve formě BIOFILMU, přisedlé společenstvo mikroorganismů zapuštěných v matrici, kterou tyto bakterie produkují (EPM = extracelulární polymerní matrice, - sliz, hl. polysacharidy) stadia biofilmu: - přichycení - růst - rozptyl (disperze) - zánik (dissolution) nutná mezibuněčná (vnitrobiofilmová) signalizace quorum sensing = vnímání množství a následně jiná exprese genů (jiný fenotyp) regulace tvorby biofilmu exprese faktorů (genů) virulence SIGNÁNÍ MOLEKULY G- : N-acyl homoserin laktony G+ : oligopeptidy od 70. let 20. st. mořská bakterie Vibrio fischeri luminiscence od určité koncentrace