SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku
Anotace : Materiál se zabývá problematikou vývoje v Německu v období druhé poloviny 19. století z hlediska politického, společenského i hospodářského. Slouží k výuce na interaktivní tabuli. Materiál slouží k vysvětlení a pochopení všech změn, ke kterým došlo v Německu v oblasti ekonomické i společenské. Důraz je kladen na to, aby žáci pochopili, co vedlo k tomu, že se Prusko rozhodlo sjednotit německé státy, a k čemu to vedlo z hlediska vývoje v Evropě. Prezentace vhodná jako podpora přímé výuky. Slouží pro utřídění poznatků a pochopení vzájemných souvislostí jednotlivých jevů. Začíná opakováním znalostí o revolučním hnutí v Německu v letech 1848 1849. Ukazuje jednotlivé etapy sjednocovacího procesu, boje se sousedními státy a výsledek, který výrazně ovlivnil dějiny Evropy i světa. Může sloužit i pro opakování. Očekávaný výstup: Na základě vysvětlení problematiky žáci získají představu o tom, jak snaha o sjednocení vedla ke změnám v oblasti politické a společenské. Vytvoří si představu o způsobu sjednocení Německa a o roli, kterou začalo hrát Německo ve světové politice. Žáci pracují i s učebnicí a se sešity. Hodnocení: Žáci pochopili hlavní etapy sjednocení Německa a role Pruska v tomto sjednocovacím procesu i význam sjednocení pro Evropu a svět.
KONTROLNÍ OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Jaké byly cíle revoluce v německých státech v letech 1848 1849? 2. Jaké byly výsledky revolučního hnutí v německých státech v letech 1848 1849? 3. Které z německých států byly nejdůležitější? 4. Proč byla politická nejednotnost překážkou hospodářského rozvoje? 5. Kdo jednal 1848-1849 o sjednocení Německa? 6. Jaký problém nemusely německé státy řešit?
MOŽNÉ ODPOVĚDI 1. Cilem revoluce v německých státech v letech 1848 až 1849 bylo sjednocení Německa a vybudování systému konstituční monarchie. 2. Pruský král odmítl nabízenou korunu německého císaře a následující povstání byla potlačena. Německo zůstalo nesjednocené a rozdělené na desítky států. 3. Prusko, Bavorsko, 4. Celní přehrady a překážky znemožňovaly vznik jednotného trhu, neexistovala jednotná měna,
5. Parlament ve Frankfurtu nad Mohanem. 6. Při procesu sjednocování nemusela být na rozdíl od Itálie odstraňována nadvláda cizích států.
POČÁTEK SJEDNOCOVACÍHO PROCESU Do čela sjednocovacího procesu se postavilo Prusko. Bylo konstituční monarchií, ale vládu kontroloval král a velkostatkářská šlechta junkeři. Pruský král Vilém I. jmenoval do funkce kancléře Otto von Bismarcka. Bismarck společně s panovníkem si vytkli úkol sjednotit Německo krví a železem, to znamená cestou války. Největší překážkou sjednocení byl rakouský vliv v Německém spolku. Bismarck čekal na vhodnou záminku k válce s Rakouskem.
Sjednocení proběhlo ve třech etapách. I. Etapa Spor o území Šlesvicka a Holštýnska, jejichž německé obyvatelstvo nechtělo být součástí Dánska. Společně s Rakouskem Prusko porazilo dánskou armádu. Šlesvicko obsadili Prusové, Holštýnsko Rakušané. Spory o získané území se staly Bismarckovi záminkou pro válku s Rakouskem.
II. etapa VÁLKA S RAKOUSKEM Prusko rakouská válka 1866. Prusko se spojilo s Itálií. Pruská vojska vpadla do severních Čech a v bitvě u Hradce Králové byla rakouská armáda poražena. O výsledku války bylo rozhodnuto. Bismarck nechtěl vzbudit v Rakousku touhu po odplatě a spokojil se s tím, že Rakousko zbavil vlivu v Německém spolku. Itálie dostala jako odměnu za pomoc Benátsko. Z 22 německých států na sever od řeky Mohan byl vytvořen Severoněmecký spolek pod pruským vedením Rakousko ztratilo pozice v německých státech.
VÁLKA S FRANCIÍ III. etapa K dokončení sjednocení bylo potřeba ještě připojit jihoněmecké státy v čele s Bavorskem. Bismarck je chtěl získat pro myšlenku sjednocení tím, když pod pruským vedením vyhrají nějakou obrannou válku. Vyprovokoval Francii, aby Prusku vypověděla v červenci 1870 válku. Už v září 1870 byl francouzský císař Napoleon III. poražen a zajat u Sedanu a v lednu 1871 byl veškerý francouzský odpor rozbit.
18. ledna 1871 bylo ve francouzském zámku Versailles vyhlášeno sjednocené Německé císařství. Císařem se stal pruský král Vilém I. a kancléřem Německého císařství Otto von Bismarck.
VÝSLEDKY SJEDNOCENÍ Po podepsání míru musela Francie Německu odstoupit Alsasko a značnou část Lotrinska a zaplatit obrovské válečné náhrady. Německo použilo finančních zdrojů k dalšímu rozvoji svého průmyslu. Využilo největších evropských ložisek uhlí v Porúří a vybudovalo mohutný ocelářský průmysl. První místo zaujalo v novém průmyslovém odvětví, v chemickém průmyslu. Německo se stalo nejvyspělejší a nejsilnější mocností v Evropě. Svou vojenskou silou ohrožovalo ostatní státy. Po sjednocení Německa zesílilo napětí v Evropě.
Použitá literatura: Čapek, V. a kol.: Světové dějiny II. Praha 1993. Polišenský, J. : Dějiny Británie. Praha 1982.