11. 3. 2015 STROJÍRENSKÉ FÓRUM 2015 Modely spolupráce při výzkumu a vývoji mezi průmyslovým podnikem a výzkumnou organizací, role vysoké školy ve výzkumném procesu Ing. Jan Smolík, Ph.D. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ Ústav výrobních strojů a zařízení Ú12135 Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii VCSVTT www.rcmt.cvut.cz
Modely spolupráce při VaV 2 Modely spolupráce při výzkumu a vývoji mezi průmyslovým podnikem a výzkumnou organizací se v současnosti v ČR mění. Proč se v současnosti modely spolupráce mění? Hlavní důvody jsou tři: 1.) Začíná být uplatňována legislativa EU, především pravidla pro hospodářskou soutěž. Velký důraz je kladen na to, aby byla zajištěna rovná hospodářská soutěž pro všechny podniky. Toto má a bude mít vážný vliv na dotovanou spolupráci ve VaV tzv. Kolaborativní výzkum. 2.) V ČR si mohou nově od 1.1.2014 podniky odečíst od základu daně náklady na výzkum, který zaplatí výzkumným organizacím (dle platného znění zákona o daních z příjmů). Toto má a bude mít vliv na komerční/zakázkovou spolupráci ve VaV tzv. Smluvní výzkum. 3) Národní zdroje na podoru projektů aplikovaného výzkumu jsou stále menší (nehovoříme o financích na budování infrastruktur, školení, networking, atp.) a místo dřívějšího boje mezi podporou aplikovaného výkumu (MŠMT, MPO a SPCR) a základního výzkumu (AVČR) se přenesl boj dovnitř tábora aplikovaného výkumu (MPO, TAČR, MŠMT, SPCR). Toto má a bude mít vliv na větší význam projektů podpory přímo z EK, např. H2020, EUREKA
Modely spolupráce při VaV 3 Co znamená nově uplatňování legislativy EU? A) Dosavadní pohled na vnímání grantu aplikovaného výzkumu (AV) v ČR (formálně před rokem 2008, neformálně dosud) Podpora aplikovaného výzkumu ze státního rozpočtu ČR byla v posledních 20 letech realizována především granty Ministerstva školství (MŠMT) a granty Ministerstva průmyslu (MPO). Pokud v rámci grantu spolupracoval podnik s výzkumnou organizací (dále VO), pak bylo standardem, že VO, nebo škola dostala 100% dotaci, provedla příslušné úkoly v rámci řešení. Pokud podnik ve větší či menší míře řešení, které prováděla VO využil (pro komerční aplikace), pak to bylo vnímáno jako správné a chtěné. Tím že VO měla svůj podíl aktivit/práce uhrazen dotací, tak se neřešila jakékoli další vyrovnávání podniku s VO. VO tedy získalo zaplacení práce a zkušenosti ze spolupráce s podnikem, podnik získal výsledky a výstupy od VO a měl snížené náklady na tuto činnost, neboť nemusel práci VO platit jako komerční zakázku. Pokud se výsledky práce VO prosadili do komerčního produktu nebo technologie tak byl grant považován za úspěšný z hlediska spolupráce podniku a VO (VO nebyla jen dopočtu). Dle pohledu platné legislativy EU se však jednalo/jedná o projekt smluvního výzkumu, který však nemůže být podpořen z veřejných prostředků (vyjma projektů podpory vyhlášených přímo EC nebo speciálně schválených DG competition).
Modely spolupráce při VaV 4 Co znamená nově uplatňování legislativy EU? B) Nový pohled na granty AV ve vazbě na členství v EU od r. 2008 EU v principu na výše uvedený model státní podpory grantů pohlíží jako na nepovolenou státní podporu. Podnik v rámci uvedeného modelu získává tzv. nepřímou státní podporu, což není možné. Smlouva o fungování evropské unie SOFEU definuje v Hlavě VII pravidla pro hospodářskou soutěž. Velký důraz je kladen na to, aby byla zajištěna rovná hospodářská soutěž pro všechny podniky. Oddíl 2 Státní podpory popisuje ve článcích 107, 108 a 109 (v dřívějším znění Smlouvy o ES to byly články 87 a 88) především to, že státní podporu (dotaci) nelze udělovat jen tak a je v principu zakázaná, až na některé výjimky. Citujme z článku 107: 1. Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak. Mezi výjimky, které dovolují jistou státní podporu patří ve vazbě na podporu výzkumu tato: 3. Za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány:... c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem;... e) jiné kategorie podpor, které určí Rada na návrh Komise rozhodnutím.
Modely spolupráce při VaV 5 Co znamená nově uplatňování legislativy EU? B) Nový pohled na granty AV ve vazbě na členství v EU od r. 2008 V článku 108 se pak řeší postihy a také to, že pokud stát chce poskytovat jakoukoli státní podporu, pak to musí Komisi předložit k posouzení (informování). Není tedy možné jen tak vymyslet/navrhnout nějaký dotační program ze státního rozpočtu ČR a realizovat jej, ale musí ctít SOFEU a nesmí narušovat hospodářskou soutěž. Bloková výjimka č. 800/2008 (stará bloková výjimka) upravuje výjimky, které jsou obecně možné vůči smlouvě SOFEU a pro oblast VaV je to pak oddíl 7 Podpora na výzkum a vývoj a inovaci, články 30 až 37. Díky platnosti blokové výjimky je vůbec možné nějakou podporu na VaV poskytovat, jinak by to bylo dle SOFU považováno za narušení hospodářské soutěže. Bloková výjimka však neřeší žádné podrobnosti a proto existuje dokument Rámec společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (starý rámec - 2006/C 323/01, nový rámec 2014/C 198/01), kde se ve starém rámci problému zakládání veřejné podpory, resp. nepřímé státní podpory podnikům věnuje část 3.2 Nepřímá státní podpora podniků ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES prostřednictvím veřejně financovaných veřejných výzkumných organizací.
Modely spolupráce při VaV 6 Co znamená nově uplatňování legislativy EU? B) Nový pohled na granty AV ve vazbě na členství v EU od r. 2008 Nová bloková výjimka č. 651/2014 pak upravuje podmínky možné podpory VaV v oddílu 4 Podpora výzkumu, vývoje a inovací, v článku 25 až 30 a nový Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) řeší téma nepřímé státní podpory podnikům v části 2.2 Nepřímá státní podpora poskytovaná podnikům prostřednictvím veřejně financovaných organizací pro výzkum a šíření znalostí a výzkumných infrastruktur. Vzhledem k tomu, že český překlad není v mnohém srozumitelný, je nutné nahlížet anglický originál a právní/výkladové pojmy dle tohoto originálu, aby bylo možné smysl ustanovení pochopit.
Modely spolupráce při VaV 7 Co znamená nově uplatňování legislativy EU? Ve stručnosti z uvedené legislativy plyne: 1.) Smluvní výzkum nebo poskytování výzkumné služby (řešení VaV úkolu, který slouží podniku, sleduje se cíl podniku) ze strany VO podniku není možné jakkoli dotovat z veřejných prostředků. VO musí poskytovat smluvní výzkum za tržních podmínek.
Modely spolupráce při VaV 8 Co znamená nově uplatňování legislativy EU? Ve stručnosti z uvedené legislativy plyne: 2) Kolaborativní výzkum a vývoj je pouze takový kdy partneři projektu sledují společný cíl/společné cíle. Takovýto projekt může být dotován z veřejných prostředků, např. v ČR jako projekt programu TIP MPO, nebo ALFA TAČR, ale pak platí, že: Výsledky musí vést k hospodářskému nebo nehospodářskému (ale měřitelnému a finančně vyjádřitelnému) profitu/hodnotě pro podnik i pro VO. Budoucí profit z výsledků aplikovaného VaV musí být smyslem projektu. Výsledky projektu musí být společné a musí dojít k ke vzájemnému vyrovnání mezi partnery, aby mohli výsledky užívat. VO musí uvažovat a jednat podnikatelsky a s péčí řádného hospodáře a nesmí svá práva na výsledcích (jejich podílu) tržně nevyužít. Tedy pokud je projekt úspěšný, vzniknou výsledky a ty mají tržní hodnotu (např. chráněné nebo nechráněné duševní vlastnictví, které umožňuje komerční využití), pak jich část vlastní VO a ta je musí za tržní hodnotu prodat nebo licencovat a to buď podniku, se kterým projekt řešila, nebo jinému zájemci na trhu. VO musí usilovat o maximální hospodářský prospěch. Podnik nesmí získat žádnou výhodu tím, že by se k němu dostala veřejná podpora nepřímo, tedy tím, že získá např. duševní vlastnictví tvořené VO bez toho, aniž by si jej od VO odkoupil/licencoval za tržní cenu.
Modely spolupráce při VaV 9 Co znamená nově uplatňování legislativy EU? Schémata popisující různé modely spolupráce Pro lepší srozumitelnost toho co je smluvní výzkum (který nesmí být podpořen zveřejných prostředků) a co představuje kolaborativní výzkum, který je řešen ve spolupráci podniku a VO je uvedeno šest následujících schémat. Schéma č.4 uvádí nesprávný model VaV projektu, kdy je výsledný profit z výsledků uplatněn pouze podnikem a přitom je projekt podporován z dotačních prostředků (není podstatné, jestli se jedná o dotační/veřejné ze státního rozpočtu ČR nebo z rozpočtu EU). Je uvedeno také schéma č.5, které popisuje model spolupráce v režimu kolaborativního výzkumu, kdy na řešení ale nejsou užity žádné veřejné a VO i podnik řešení financují pouze ze svých neveřejných prostředků (resp. u VO je věc složitější, neb může vstupovat omezenou kapacitou i ze své hlavní činnosti, v rámci omezení pro VO)
1.) Smluvní výzkum bez veřejné podpory a bez zainteresovanosti VO na profitu z komercionalizace (Odpovídá novému rámci společenství (2014/C 198/01) pro popis dle oddíl 2.2.1. článek 25) 10 Podnik Má vlastní zájem a cíle motivované budoucím komerčním profitem Požadavky na VaV, zadané úkoly Financování z neveřejných prostředků, z komerčních peněz podniku v rámci plnění smlouvy o dílo, nebo smlouvy o poskytování služeb nebo jiného vztahu Výzkumná organizace Výzkum a vývoj Poskytování služeb Řešení smluvního výzkumu, plnění úkolů Výsledek Komercionalizace Profit
2.) Smluvní výzkum bez veřejné podpory se zainteresovaností VO na profitu z komercionalizace - řeší se zájem podniku, VO je ochotná a schopná nabídnout slevu a případně hradit část nákladů, ale má sjednaný podíl na budoucím možném profitu (Odpovídá novému rámci společenství (2014/C 198/01) pro popis dle oddílu 2.2.1. článek 26) 11 Podnik Má vlastní zájem a cíle motivované budoucím komerčním profitem Výzkum a vývoj Poskytnutá sleva, kompenzace pomocí sjednaného podílu na profitu z komercionalizace. Požadavky na VaV, zadané úkoly Poskytování služeb -xx% Výzkumná organizace VO zde může vkládat vlastní neveřejné (peníze, duševní vlastnictví, speciální vybavení pro VaV, atp.), kterými se podílí na nákladech projektu. Podílí se na riziku, ale má sjednaný také podíl na profitu. Financování z neveřejných prostředků, z komerčních peněz podniku v rámci plnění smlouvy o dílo, nebo smlouvy o poskytování služeb nebo jiného vztahu Výsledek Řešení smluvního výzkumu, plnění úkolů Komercionalizace Profit Sjednaný podíl na profitu z komercionalizace.
3.) Smluvní výzkum v případě, že VO není členem řešitelského týmu grantu (dotačního projektu) - VO je sice hrazena z projektových peněz, které jsou částečně dotační (pro podnik), ale nevzniká tím veřejná podpora a jedná se o dodávku služeb v rámci projektu. (Z hlediska rámce je vztah podniku a VO shodný jako ve schématu č.1, tedy viz oddíl 2.2.1. článek 25) 12, zdanění podniku, zaměstnanost, zdanění zaměstnanců, odvody soc. a zdrav. pojištění, DPH a spotřební daň utracená z čistých mezd zaměstnanců. Podnik Rozpočet dotačního projektu Komerční, neveřejné Má vlastní zájem a cíle motivované budoucím komerčním profitem ČR, EU, zájmy státu a společnosti státní rozpočet Poskytovatel dotace (TAČR, MPO, atp.) Dotační, veřejné Požadavky na VaV, zadané úkoly Financování z prostředků projektu (obsahuje veřejné i neveřejné) v rámci plnění smlouvy o dílo, nebo smlouvy o poskytování služeb nebo jiného vztahu VO není členem řešitelského týmu projektu! Výzkumná organizace Výzkum a vývoj Poskytování služeb Řešení smluvního výzkumu, plnění úkolů Výsledek Komercionalizace V tomto případě se pro VO jedná o komerční zakázku a není ničím nucena řešit vazbu na budoucí komerční profit. Profit
4.) Smluvní výzkum hrazený z veřejných prostředků, podnik tak získává nepřímou státní podporu. (Nepřípustný stav dle platné legislativy, viz rámec společenství (2014/C 198/01) oddíl 2.2.1. článek 25 ) 13 ČR, EU, zájmy státu a společnosti státní rozpočet, zdanění podniku, zaměstnanost, zdanění zaměstnanců, odvody soc. a zdrav. pojištění, DPH a spotřební daň utracená z čistých mezd zaměstnanců. Podnik Rozpočet dotačního projektu na straně podniku Komerční, neveřejné Zájem podniku něco získat, mít finanční profit Poskytovatel dotace (TAČR, MPO, atp.) Dotační, veřejné Celkový rozpočet projektu, celkové uznané náklady. Výzkum a vývoj (aktivity nezávislé i společné) Dotace. Požadavky na VaV, zadané úkoly Výzkumná organizace Rozpočet dotačního projektu na straně VO Dotační, veřejné, většinou 100%! Komerční, neveřejné Dosažení výsledků vůči poskytovateli (nárok na dotaci) Poskytování služeb za veřejné. Podnik získává nepřímou státní podporu NENÍ MOŽNÉ! Výsledky (na nichž se podílela i VO) Komercionalizovatelné výsledky které mají tržní hodnotu a tržní potenciál při uplatnění v produktech nebo službách - prototyp, SW, patent, užitný vzor, ověřená technologie, duševní vlastnictví bez formální ochrany know-how, obchodní tajemství Nekomercionalizovatelné výsledky veřejné publikace, veřejně poskytnuté výsledky dostupné všem (nikdo není znevýhodněn) Komercionalizace (zpravidla řeší podnik, ale u služeb nebo SW může i VO) Profit (pouze pro podnik)
5.) Kolaborativní výzkum bez veřejné podpory podnik a VO sledují společný cíl, část nákladů hradí podnik z neveřejných zdrojů a část VO z neveřejných zdrojů (nebo podnik plně ze svých neveřejných zdrojů), VO má již od začátku podnikatelského záměru zájem získat profit z dosažených výsledků a komercionalizace a je v jejím zájmu se chovat podnikatelsky (Odpovídá novému rámci společenství (2014/C 198/01) pro popis dle oddílu 2.2.2. článek 28 a) 14 Podnik Výzkumná organizace Rozpočet projektu na straně podniku Komerční, neveřejné Celkový rozpočet projektu, celkové náklady. Rozpočet projektu na straně VO Komerční, neveřejné Společný zájem podniku a VO něco získat, mít finanční profit (u projektů aplikovaného výzkumu není možné nemít zájem o finanční profit, ale např. jen o veřejné publikace). Jedná se o společný podnikatelský záměr, investování s návratností a ziskem. Výzkum a vývoj (aktivity nezávislé i společné) poměr nákladů náklady podniku / náklady VO Výsledky (především společné, ale mohou vzniknout i nezávislé, vytvořené pouze jedním partnerem) Komercionalizovatelné výsledky které mají tržní hodnotu a tržní potenciál při uplatnění v produktech nebo službách - prototyp, SW, patent, užitný vzor, ověřená technologie, duševní vlastnictví bez formální ochrany know-how, obchodní tajemství Nekomercionalizovatelné výsledky veřejné publikace, veřejně poskytnuté výsledky dostupné všem (nikdo není znevýhodněn) poměr vzniklého duševního vlastnictví (DV) DV podniku / DV VO Komercionalizace podnikem (např. Stroje) Komercionalizace VO (např. SW) Profit (Musí být určený a smluvně nastavený podíl na profitu, např. podíl na obratu nebo na zisku, který získává VO při uplatnění výsledků na trhu.) podíl % pro podnik Profit (Musí být určený a smluvně nastavený podíl na profitu, např. podíl na obratu nebo na zisku, který získává VO při uplatnění výsledků na trhu.) podíl % pro VO poměr profitu profit podniku / profit VO
6.) Kolaborativní výzkum s veřejnou podporou podnik a VO sledují společný cíl, část nákladů je hrazena z veřejných prostředků, pak VO musí mít podíl na profitu z výsledků a musí se chovat podnikatelsky - nesmí nevyužít možnosti hospodářského prospěchu. (Odpovídá rámci (2014/C 198/01) pro popis dle oddílu 2.2.2. článek 28 d) 15, zdanění podniku, zaměstnanost, zdanění zaměstnanců, odvody soc. a zdrav. pojištění, DPH a spotřební daň utracená z čistých mezd zaměstnanců. Podnik Rozpočet dotačního projektu na straně podniku Komerční, neveřejné ČR, EU, zájmy státu a společnosti státní rozpočet Poskytovatel dotace (TAČR, MPO, atp.) Dotační, veřejné Nejde o dotaci, ale v principu o nevratnou půjčku na podporu společného podnikání podniku a VO. Celkový rozpočet projektu, celkové uznané náklady. Společný zájem podniku a VO něco získat, mít finanční profit (u projektů aplikovaného výzkumu není možné nemít zájem o finanční profit, ale např. jen o veřejné publikace). Jedná se o společný podnikatelský záměr, investování s návratností a ziskem. Výzkum a vývoj (aktivity nezávislé i společné) Výzkumná organizace Rozpočet dotačního projektu na straně VO Dotační, veřejné Komerční, neveřejné Dosažení výsledků vůči poskytovateli (nárok na dotaci) Nekomercionalizovatelné výsledky by měli sloužit celé společnosti a být jí k volně k dispozici. Teď je může použít jakýkoli podnik a může tím posílit svoje produkty a konkurenceschopnost.. Projekt nese také vedlejší efekty, jakými je růst kvalifikace výzkumníků, zapojování studentů, lepší propojení akademické a průmyslové sféry, ale nemohou to být u projektu aplikovaného výzkumu hlavní výsledky. poměr nákladů náklady podniku / náklady VO Výsledky (především společné, ale mohou vzniknout i nezávislé, vytvořené pouze jedním partnerem) Komercionalizovatelné výsledky které mají tržní hodnotu a tržní Nekomercionalizovatelné výsledky potenciál při uplatnění v produktech nebo službách - prototyp, veřejné publikace, veřejně poskytnuté SW, patent, užitný vzor, ověřená technologie, duševní vlastnictví výsledky dostupné všem (nikdo není bez formální ochrany know-how, obchodní tajemství znevýhodněn) poměr vzniklého duševního vlastnictví (DV) DV podniku / DV VO Komercionalizace (zpravidla řeší podnik, ale u služeb nebo SW může i VO) Profit (Musí být určený a smluvně nastavený podíl na profitu, např. podíl na obratu nebo na zisku, který získává VO při uplatnění výsledků na trhu.) U úspěšného projektu aplikovaného výzkumu by měl podíl na profitu ve výsledku v etapě tržního užití nejen pokrýt náklady, ale přinést i něco navíc (proto se investovalo) poměr profitu profit podniku / profit VO
Modely spolupráce při VaV 16 1.) Uplatňována legislativa EU pro kolaborativní výzkum. 2.) Odečitatelný náklad na smluvní výzkum a služby u VO od základu daně 3) Nízké národní zdroje na aplikovaný výzkum (kolaborativní výzkum) + administrativní a formální náročnost grantů, nejasnosti v konkrétním správném a jednotném výkladu rámce společenství, nepružnost grantů, dlouhé termíny mezi nápadem a zahájením grantu Jak se modely spolupráce mění? A) Podniky stále častěji zvažují a kloní se k řešení VaV bez dotace. VO je pak dodavatel smluvního výzkumu nebo komerčních služeb, nyní velmi podpořené možným snížením daňového základu o 20% na smluvní výzkum. Velkou výhodou pro podnik je možno řešit projekt po přiměřeně krátkých etapách, možné měnit pružně cestu, akcent, cíl, možné začít hned a respektovat přirozený časový a věcný průběh. Nevýhodou pro VO je zpravidla nižší objem spolupráce, kratší perspektiva a omezení vzhledem k možnosti užívat pouze maximálně 20% své kapacity pro takovouto spolupráci (viz jiná část EU legislativy rámce). B) Podniky začínají být otevřenější k tomu zapojovat se do návrhů evropských projektů přímo z EK, především do projektů H2020, kde panují jasná pravidla. Projekty jsou však odlišné od tradičních národních grantů typu TIP a ALFA. Vysokým stupněm vnitřní spolupráce mezi mnoha partnery, kde není možné řešit jen své parciální zájmy nutí podniky k novému uvažování nad svými VaV aktivitami a plány.
17 Jaké granty by mohly více stimulovat? Co dnes chybí v oblasti podpory AV? bez uvažování všech platných legislativních omezení
Jaké granty by mohli více stimulovat? 18 Pokud má podpora projektového aplikovaného výzkumu plnit svůj hlavní účel a tedy podporovat konkurenceschopnost, pak je třeba hledat jiná schémata podpory aplikovaného výzkumu pomocí dotací. Například: Žadatel by byl evaluován z hlediska vnitřních vědecko-výzkumných procesů, byl by v zásobníku možných žadatelů a mohl by žádat o podporu kdykoli, průběžně, jako když jde jednat s bankou o úvěru; jednání by muselo být rychlé, aby se mohl podnik dál rozhodovat o dalším směřování projektu. Přednostně by byly podporovány projekty aplikovaného výzkumu, které řeší podnik i bez dotační podpory, tedy takové, jež jsou pro něj skutečně perspektivní, a o podporu by žádal z důvodů zrychlení, lepších výsledků, širšího zapojení výzkumných organizací apod. Podnik by měl disponibilní větší objem vědecko-výzkumných voucherů, které by mohl průběžně užívat pro nákupy vědecko-výzkumných služeb u výzkumných organizací, měl by stanovená pravidla pro nakládání a čerpání, ale určoval by kdy, na co a u koho tyto užije bez omezení.
19 Co chybí v oblasti podpory VaV projektů mezi podniky a VO? Pružnost pro žádosti, schvalování a změny Akceschopnost poskytovatelů (méně se bát a dělat co je rozumné a nést dlouhodobou odpovědnost, dát poskytovatelům větší důvěru) Odborné porozumění poskytovatelů tomu, co podporují a vlastní názor na to, je li téma a projekt perspektivní Poskytovatel jako partner (poskytovatelům chybí odborné kapacity a názory na podporované projekty) Prováděcí předpisy a metodiky k naplňování klíčových problémů platné legislativy výsledky, nakládání s duševním vlastnictvím, zakládání veřejné podpory, vyrovnávání se se zbytky z projektu, postupy při nesplnění výsledků, postupy při kontrolách (nutná spolupráce poskytovatelů, ministerstev, UOHS, UV a RVVI) Odpoutání se u projektové podpory aplikovaného výzkumu od RIV výsledků a přesun k hodnocení impaktu na reálnou konkurenceschopnost, aplikovatelnost do produkce a návratnost investice pro ČR a EU (nutná jiná metrika)
20 Děkuji za pozornost Ing. Jan Smolík, Ph.D. E: j.smolik@rcmt.cvut.cz M: 605205918 T: 221990918