SANACE ŠTOL V BLÍZKOSTI POVRCHU PROJEKT A REALIZACE ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ



Podobné dokumenty
Pohled na investiční záměr využití ploch postižených důlní činností ve vztahu k zajištění starých důlních děl

Rizika po ukončení aktivní těžby černého uhlí Průmyslová krajina 9. diskusní panel,

Problematika metanu - dílčí výsledky realizovaného projektu 35/AKT

ATMOGEOCHEMICKÝ PRŮZKUM ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

STABILIZACE TERÉNU V OKOLÍ STARÝCH DŮLNÍCH DĚL

Podkladové materiály:

Ing. Alena Orlíková Z 7 OPATŘENÍ PROTI VÝSTUPŮM DŮLNÍCH PLYNŮ OCHRANA NEBO PŘÍTĚŽ?

ZAJIŠTĚNÍ STARÝCH DŮLNÍCH DĚL V OKR - ŠTOLA SV. BARBORA A MARTINSKÁ ŠTOLA

Ing. Libor Jalůvka Datum: Regenerace brownfields z pohledu státního podniku DIAMO

Výstup důlního plynu v návaznosti na dopravní stavitelství

Konference Těžba a její dopady na ŽP V, Ostrava, duben 2014 NÁSLEDKY 140 LET INTENZIVNÍHO PRŮMYSLOVÉHO VYUŽÍVÁNÍ LOKALITY TROJICE

EUROGAS a.s. Program VaV ČBÚ Zvýšení úrovně bezpečnosti práce v dolech a eliminace nebezpečí od unikajícího metanu z uzavřených důlních prostor.

Průzkum z hlediska výstupu důlních plynů Město Ostrava - Plošná kanalizace Michálkovice

Bc. Iveta Nemethová T 7 HISTORIE LIKVIDACE DOLŮ V OSTRAVSKÉ ČÁSTI OSTRAVSKO-KARVINSKÉHO REVÍRU

PREVENCE NEKONTROLOVATELNÝCH VÝSTUPŮ DŮLNÍCH PLYNŮ V PLOCHÁCH OPUŠTĚNÝCH UHELNÝCH DOLŮ ČESKÉ ČÁSTI HORNOSLEZSKÉ PÁNVE

STARÁ DŮLNÍ DÍLA V OSTRAVSKO-KARVINSKÉM REVÍRU

Sledování vertikálních pohybů hydrogeologických vrtů vlivem dobývání Dolu ČSM v oblasti Stonava

UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC. Katalog lokalit brownfields v katastru města Ostravy

SANACE PODZEMNÍCH DUTIN POMOCÍ HYDRAULICKY DOPRAVITELNÝCH ZÁKLADKOVÝCH SMĚSÍ. Ing. Zdeněk Adamec, Ph.D. Ing. Vladimír Martinec Jaroslav Votoček

Hodnocení stavu sanace území po těžbě hnědého uhlí se stěžejním zaměřením na sanaci vodních útvarů a budoucí úkoly k řešení

Ing.Petr Urban, Ph.D., Ing.Vítězslav Mošnovský V 12 Bc.Iveta Nemethová

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost)

SOUČASNÝ STAV A VÝVOJ REKULTIVAČNÍCH PRACÍ, REALIZOVANÝCH NA DIAMO, STÁTNÍ PODNIK ODŠTĚPNÝ ZÁVOD ODRA OSTRAVA. Květoslava Hrubá

REGISTR STARÝCH DŮLNÍCH DĚL

Využití katastrální mapy v důlním měřictví

Přílohy k závěrečné zprávě

Ing. Libor Jalůvka T 5. Památkově chráněné těžní věže v OKR ve správě DIAMO, s.p., o.z. ODRA

Obr. 1 3 Prosakující ostění průzkumných štol.

Územní studie č.ús 8-02/2017 Petřkovice u Ostravy Odval Urx

Ing. Libor Jalůvka T 6. Problematika zachování památkově chráněných objektů v areálu bývalého Dolu Barbora

PŘÍPRAVA PORUBU NA DOLE LAZY VE SLOJI Č. 39 (512) V OBLASTI 9. DOBÝVACÍ KRY

NÁVRH A REALIZACE ZPEVNĚNÍ HORNIN PŘI PŘECHODU ALBRECHTICKÉ PORUCHY PŘI RAŽBĚ PŘEKOPU Č NA DOLE DARKOV, O. Z.

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA. Odstranění těžní budovy skipové jámy v areálu Paskov. Ing. Libor Jalůvka,

Dvě historické štoly na území CHKO Žďárské vrchy

Obr.22 Na výtoku Lazecké stružky (z odvalu Hohenegger) se začalo tvořit Lazecké jezero - 80.léta 20.století

Hydrogeologický posudek. Louka u Litvínova - k.ú st.p.č.157

HORNICKÉ MUZEUM OKD LANDEK, OSTRAVA

70. výročí uranového průmyslu v České republice 50 let těžby uranu v severních Čechách

Ložisková hydrogeologie. V. Odvodnění a zatápění ložisek

Ing. Eva Jiránková, Ph.D., Ing. Marek Mikoláš, Ing. V 11 Petr Waclawik, Ph.D.

Přírodovědný klub při ZŠ Na Nábřeží Havířov. Miniprojekt k tématu: Nerostné suroviny v oblasti

Zájmová oblast. Podklad získán ze serveru dne VÚV TGM, v.v.i ÈÚZK M 1 :

VII. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

STABILIZÁT HBZS. Hlavní báňská záchranná stanice Praha a.s. Za opravnou 276/ Praha 5 Motol

Kontrolní závěr z kontrolní akce 15/21. Peněžní prostředky určené na rekultivace v lokalitách jezer Most a Chabařovice

Průběh a výsledky odstraňování rizik ohrožujících kvalitu podzemí vody v CHOPAV kvartéru řeky Moravy.

NADAČNÍ PROGRAM ROKU 2015

Zmáhání závalů na stavbě tunelu Jablunkovský č.2. OSTRAVA, 25. ZÁŘÍ 2013 Ing. Petr Středula Ing. Pavel Ďurkáč

Model proudění důlního plynu v oblasti Hrušovského dolu s využitím programu Fluent 5.4

Ing. Petr Němec, Ing. Georges Takla, CSc. V 7 Energie stavební a báňská a.s., Kladno

Řešení důsledků důlní a hutnické činnosti na haldě Hrabůvka likvidace termických procesů

REGISTR STARÝCH DŮLNÍCH DĚL

v oblastech těžt ěžby nerostných surovin

Výzkum a vývoj zpráva za rok 2006

Ing. Lukáš Snopek,Ing. Václav Dorazil V 6 PODPATROVÉ DOBÝVÁNÍ V OSTRAVSKO-KARVINSKÉM REVÍRU

NADAČNÍ PROGRAM ROKU 2014

Metody sanace přírodních útvarů

Bc. Petr Bunček (GSP), Ing. Petr Halfar (GSP), Ing. Aleš Poláček CSc. (VŠB-TUO), Ing. Jan Šmolka (GSP)

ZÁPIS. Pokračování hornické činnosti OKD, a.s., Dolu Karviná na závodě ČSA v období

REGISTR STARÝCH DŮLNÍCH DĚL

Řešení STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ, resp. z pohledu MŽP

MODEL ZATÁPĚNÍ STAŘIN DŮLNÍCH DĚL OSTRAVSKÉ ČÁSTI OKR

TECHNOLOGIE KOTVENÍ PÁSOVÝCH DOPRAVNÍKŮ POMOCÍ PILOT

Prezentace pro OKD a.s.

PODMÍNKY VYUŽITELNOSTI ZÁSOB. ložiska grafitu

PADESÁTÉ VÝROČÍ ZAHÁJENÍ TĚŽBY URANU NA LOŽISKU ROŽNÁ

Projekt č.35/2. Relikvidace hlubinných průzkumných vrtů. Technická specifikace. DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA

Důlní vody rosicko-oslavanské uhelné pánve

OBCHODNĚ TECHNICKÁ NABÍDKA

ÚVOD DO PROBLEMATIKY ukládání odpadů na povrchu terénu a do podzemí, definice hodnocení rizik a souvisejících požadavků

NÁSLEDKY POVODNÍ V ROCE 2002

Tvorba počítačového geologického modelu pomocí SW Geologický model

MOŽNOSTI KOMBINOVANÉHO SLEDOVÁNÍ POKLESŮ TECHNOLOGIÍ GNSS A PŘESNOU NIVELACÍ V PODDOLOVANÝCH ÚZEMÍCH

VŠB-TU OSTRAVA, FAKULTA HORNICKO-GEOLOGICKÁ. Program výzkumu a vývoje Českého báňského úřadu:

Ing. Ivo Tichý, Ing. Jiří Janas Ph.D. Z 16 DIAMO, státní podnik, odštěpný závod,geam Dolní Rožínka PROPADLINY V JIHOMORAVSKÉM LIGNITOVÉM REVÍRU

TRADICE HORNICTVÍ PRACOVNÍ LISTY. Projekt byl spolufinancován Nadací Landek Ostrava

PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY ZATÁPĚNÍ NA POVRCH TERÉNU PO UKONČENÍ TĚŽBY

Studium vlivu pokračováním těžby hnědého uhlí v dole Turów na podzemní a povrchové vody v ČR. Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. a kol.

Realizace geotechnických opatření pro stabilizaci porušeného skalního svahu J. Hájovský, V. Vykydal, D.Dufka SG - Geoinženýring, s.r.o.

PROJEKT VAV ČBÚ Č ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE A PROVOZU PŘI TĚŽBĚ ZEMNÍHO PLYNU Z UZAVŘENÝCH ČERNOUHELNÝCH DOLŮ

Výroční zpráva Výkaz zisku a ztráty (9) Zpráva nezávislého auditora k výroční zprávě (18) Účetní závěrka Příloha 1

Účinky dobývacích prací na pozemní komunikace v Ostravsko-karvinském revíru

Hornické muzeum v Ostravě Petřkovicích

Státnicové otázky NMG TNS AR 2018/2019

Ing. Jan Pastrnák Z 1 KONCEPCE KOMPLEXNÍHO ZAHLAZENÍ NÁSLEDKŮ HORNICKÉ ČINNOSTI NA KRAJINĚ A ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ NA DIAMO, S.P., O.Z.

Jaroslav Provázek, Jaroslav Tesař OKD, HBZS, a.s. Ostrava Radvanice, Czech Republic DŮLNÍ PLYNOVÁ LABORATOŘ A NASAZENÍ V PODMÍNKÁCH PLYNUJÍCÍCH DOLŮ

lního profilu kontaminace

Revitalizace území po důlní činnosti v k.ú. Bruntál - Náhradní území pro výstavbu - Lokalita Za mlékárnou. Město Bruntál

REGISTR STARÝCH DŮLNÍCH DĚL

Součásti AVTČ je VRTNÁ SEKCE, jejíž cílem je sdružovat vrtné firmy realizující vrty pro tepelná čerpadla při dodržování vysokých standardů kvality

PROBLEMATIKA SANACE ZLATOHORSKÉHO RUDNÍHO REVÍRU

Územní studie ÚS 38/I - 08/2016 Vítkovice - Jeremenko

1. Úvod. 2. Inženýrskogeologické poměry lokality.

Součásti AVTČ je VRTNÁ SEKCE, jejíž cílem je sdružovat vrtné firmy realizující vrty pro tepelná čerpadla při dodržování vysokých standardů kvality

D.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA Dokumentace pro stavební povolení

Strategické suroviny ČR

PROJEKT MĚSTO PEČKY ODSTRANĚNÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK PRO OBYVATELE MĚSTA

Ing. Jan Panuška, Subterra a.s.

Inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst na území města Ostravy

Brownfields v Moravskoslezském kraji

Transkript:

SANACE ŠTOL V BLÍZKOSTI POVRCHU PROJEKT A REALIZACE ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ

SANACE ŠTOL V BLÍZKOSTI POVRCHU PROJEKT A REALIZACE ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ Ing. Alena Orlíková technik bezpečnosti hornické krajiny DIAMO, s. p., o.z. ODRA Konference: TĚŽBA A JEJÍ DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V Ostrava, 3.4.2014

Základní údaje Realizace dílčího projektu v rámci plnění veřejné zakázky: 35/AKT Aktualizovaný projekt 35 - Komplexní řešení problematiky metanu ve vazbě na stará důlní díla Hrazeno z prostředků určených na řešení ekologické revitalizace po hornické a hutnické činnosti v Moravskoslezském kraji na základě UV č. 592/2002, Předkladatelem projektu do MRK byl DIAMO, s. p., o.z. ODRA v roce 2009, Realizace od r. 2010 zhotovitelem Sdružení VELKÝ METAN, Časový harmonogram projektu určen na období 2010 2019, Hornická činnost v rámci dílčího projektu byla realizována subdodavatelem UNIGEO a. s. 3

Projekt 35/AKT 35/AKT Aktualizovaný projekt 35 - Komplexní řešení problematiky metanu ve vazbě na stará důlní díla. Soubor dílčích projektů s náplní: Měření výstupu důlních plynů v ohrožených oblastech, Sanace štol v blízkosti povrchu, Zajištění ohrožených objektů a umístění monitorovacích systémů výstupu důlních plynů do ohrožených objektů s napojením na CDM v areálu DIAMO, s. p.,o. z. ODRA, Umístění odplyňovacích vrtů do stařin likvidovaných důlních děl v místech výstupu důlních plynů na povrch, Monitoring a údržba starých důlních děl, Vědecko-technická podpora řešení ze strany VŠB-TU Ostrava. 4

Problém výskytu metanu V ODP se nad uhlonosným karbonem nachází pokryvný útvar v různé mocnosti a z hlediska plynopropustnosti v různé kvalitě. Místně vystupuje karbonské souvrství až na povrch a vytváří tzv. karbonské okno. Velká pozornost byla po uzavření dolů věnována stanovení míst, kde může důlní plyn vystupovat přes zeminu až na povrch. Společnost OKD, DPB, a.s. vytvořila v r. 2002 kategorizaci území ve vztahu k možnému výstupu metanu z uzavřených dolů. Mocnost pokryvu větší než 50 m se považuje za nepropustnou pro důlní plyny. 5

Mapa kategorizace území OKR Stanoví míru nebezpečí výstupu důlních plynů na povrch a jsou v ní vyznačena území: nebezpečná výstupy důlních plynů tj. území ohraničená konturami ploch vydobytých porubů do hloubky 100 m pod povrchem zvětšené o 50 m bezpečnostní pásmo. Toto území je uvnitř ploch území ohrožených nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů, ohrožená výstupy důlních plynů tj. území ohraničená izolinií 50 m mocnosti pokryvných útvarů, nacházející se uvnitř plochy území s možnými nahodilými výstupy důlních plynů na povrch, s možnými nahodilými výstupy důlních plynů tj. území ohraničená nulovou izolinií vlivu dobývacích prací (hranice poklesových kotlin). http://www.diamo.cz/images/stories/files/odra/mapa_kategorizace_2013_text.pdf 6

Karbonské okno Území nebezpečné výstupy Území ohrožené výstupy Území s možnými nahodilými výstupy 7

Existence štol v blízkosti povrchu Po ukončení hornické činnosti v ostravské, petřvaldské a v části karvinské dílčí pánve ostravsko-karvinského revíru, byla mimo likvidace hlavních důlních děl uzavřených dolů postupně prováděna likvidace starých důlních děl a štol. ODP 64 uzavřených štol SDD v kompetenci MŽP 8 Ing. Stanislav Vopasek

Štoly procházející v blízkosti povrchu Rizika: ztráta stability nadložních vrstev s možností jejich propadu, nekontrolovatelný výstup metanu prostupující narušeným nadložím, výstup metanu na povrch a průnik do obytných domů i průmyslových objektů, výbuch metanovzdušné směsi v objektech (meze výbušnosti od 5 do 15 obj. % CH 4.) www.geologie.vsb.cz 9

Dílčí projekt - sanace štol v blízkosti povrchu Projekt zahrnoval výběr čtyř stol, které svým uložením nejvíce ohrožují možným propadem nadložních vrstev občanskou zástavbu, k provedení sanace statickému zajištění rizikových úseků vytipovaných štol základkovou směsí. SDD č. 389 JAKLOVECKÁ DĚDIČNÁ ŠTOLA SDD č. 1279 ŠTOLA HUBERT SDD č. 506 DĚDIČNÁ ŠTOLA SVATÁ BARBORA SDD č. 794 ŠTOLA KLEINPETER 10

Průzkumná etapa - sanace štol v blízkosti povrchu Sanaci předcházel průzkum na vybraných lokalitách k upřesnění rozsahu sanace, zpracování plánu zajištění a vyřízení podkladů pro jednotlivá povolení hornické činnosti - zajištění části starého důlního díla. Převzato z Plánů zajištění, UNIGEO a,s, 11

Štola Hubert Dědičná štola sv. Barbora Štola Kleinpeter Jaklovecká dědičná štola 12

Jaklovecká dědičná štola Dlouhá více než 3000 m procházející pod Slezskou Ostravou často v hloubce menší než 50 m. Ražena hrabětem Wilczkem v letech 1829 1840. Jednalo se o nejdelší štolu a historicky nejvýznamnější důlní dílo v revíru. Toto důlní dílo využívané k těžbě, větrání a odvádění důlních vod ve druhé polovině 19. století, propojuje stařiny a důlní díla ve slojích v malých hloubkách pod povrchem. Vybrán úsek štoly pod objektem autosalonu PEUGOT u fotbalového stadionu Bazaly. 13

Jaklovecká dědičná štola Výřez z půdorysné situace JDŠ 14

15 Výřez z půdorysné situace JDŠ

Jaklovecká dědičná štola říjen 2012 Provedeno odvrtání 50 ks injektážních vrtů a zajištění ověřených prostorů dohledané štoly stabilizační cementační injektáží vysokotlakým čerpadlem současně s injektáží nadloží v délce vybraného úseku 101,5 m. 16

Štola Hubert Štola Hubert, charakterizovaná jako štola dědičná, se nachází na území Koblova na východním úbočí Landeku, byla součástí Šilheřovických dolů, sloužila pro rozfárávku sloje Rosa a její konečná délka je 160 m. Štola ústí v blízkosti rodinného domu č. p. 115 v ulici Výklopná. Kutání ve štole zahájil roku 1835 svobodný pán Stücker. V roce 1844 odkoupil Šilheřovické doly rakouský bankéř Salomon Meyer Rotschild. V průběhu let 1850-1860 byla těžební lokalita opuštěna. V roce 2002 byl pro odplynění štoly realizován odplyňovací vrt. Za účelem zajištění byl vybrán úsek mezi odplyňovacím vrtem a domem č. p. 115. 17

Štola Hubert Situace štoly Hubert 18

Štola Hubert duben 2013 Pro zajištění stability nadloží a nestabilního štolového svahu bylo provedeno vyplnění volných prostorů štoly cementopopílkovou základkovou směsí min. pevnosti v tlaku krychelnou 2,5 MPa (plavení samospádem) a záporové pažení - zpevňující injektáž cementovou směsí mikrozáporami z IBO tyčí s průběžným železobetonovým prahem na zhlaví tyčí. 19

Dědičná štola sv. Barbora Založena v roce 1840 jako součást štolové otvírky Hrušovského dolu Vídeňským těžířstvem. Štola byla vyražena v délce 694 m a nacházela se v úrovni cca +206,0 m.n.m. (cca 15 17 m pod úrovní stávajícího terénu). Provozní patro Dědičné štoly sv. Barbora sloužilo později pro hlubinný Důl č. 1 jako výdušné patro pro hlubinné dobývání, které bezprostředně hornicky navazovalo na štolové dobývání. Dědičná štola sv. Barbora byla zlikvidována asi v roce 1876. Vybrán byl úsek, navazující na již dříve zajištěné úseky pod a před Věznicí Heřmanice, od parkoviště před věznicí pod silnicí Orlovská a Na Liščině v délce cca 92 m. 20

21

Dědičná štola sv. Barbora duben 2013 Statické zajištění vybraného úseku štoly bylo provedeno vytvořením betonové těsnící zátky a vyplněním volných prostorů štoly cementopopílkovou základkovou směsí min. pevnosti v tlaku krychelnou 2,5 MPa. 22

Štola Kleinpeter Štola byla ražena v r. 1835 jako dědičná štola do petřkovických vrstev. Pravděpodobně navazovala na jámy a štoly důlního pole Ferdinandovo štěstí, jehož majitelem byl olomoucký arcibiskup Rudolf Habsburk - zakladatel Rudolfovy huti (Vítkovických železáren). Situována na západním úbočí kopce Landek s ústím štoly v zahradě rodinného domu. Celková délka štoly je cca 660 m. Důlní pole později přešlo pod důl Anselm. Štola byla likvidována po r. 1870. Vybrán byl úsek od ulice Údolní po ulici Pod Landekem v délce cca 40 m na úbočí kopce Landek (Národní přírodní památka LANDEK). 23

24

Štola Kleinpeter říjen 2013 Statické zajištění zaplavením volných prostor a rozvolněného nadloží štoly mezi vytvořenou těsnící zátkou a ústím štoly nacházejícím se v prostoru pod rodinným domem na ulicí Údolní cementopopílkovou základkovou směsí min. pevnosti v tlaku krychelnou 2,5 Mpa (samospádem plavicím vrtem). Plynové zajištění realizací jednoho odplyňovacího vrtu do ověřených volných prostor štoly odplyňovací vrt VM-OV Kleinpeter. 25

Pokračování projektu 35/AKT Dílčí projekt Sanace štol v blízkosti povrchu ve stanoveném rozsahu dokončil zhotovitel v termínu podle harmonogramu. Pokračuje řešení dalších dílčích úkolů projektu 35/AKT. 26

Děkuji za pozornost. Ing. Alena Orlíková technik bezpečnosti hornické krajiny DIAMO, s. p., o. z. ODRA orlikova@diamo.cz 27