SWOT analýza akvakultury v České republice Lukáš Kalous 1, Jiří Musil 2, Tereza Vajglová 1,2 & Miloslav Petrtýl 1 1) Katedra zoologie a rybářství, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129 16521 Praha 6 Suchdol email: kalous@af.czu.cz, tel: +420608567521 2) Oddělení ekologie vodních organismů, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i., Podbabská 2582/30, 16000 Praha 6 Výzkumná zpráva zpracovaná v rámci projektu Technologické agentury České republiky č. TD010045 s názvem: Numerická a funkční analýza sektoru akvakultury, včetně rekreačního rybářství, zaměřená na zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a zlepšení stavu vodních ekosystémů.
Úvod Hlavními objekty pro chov ryb v Česku jsou rybníky, menší množství produkce je zajišťováno ve speciálních zařízeních, především díky chovu lososovitých ryb v průtočných systémech. Celkem se na území Česka nachází více než 24 tisíc rybníků o celkové ploše okolo 52 tisíc hektarů, které byly povětšinou zbudovány v 15. a 16. století. Dvě třetiny plochy rybníků jsou obhospodařovány členy Rybářského sdružení České republiky. Nejznámější rybníkářskou oblastí jsou jižní Čechy, kde je situováno cca 60 % veškeré rybniční plochy. V Česku je k roku 2012 registrováno v součtu 254 produkčních podniků akvakultury (nezahrnuje rekreační rybáře). Pohled na rybníky se v minulosti soustředil převážně na rybníkářství a byl tak často redukován pouze na chov ryb. Jejich význam byl hodnocen převážně v objemu produkce rybího masa. V posledních letech začíná být zřejmá celá řada dalších funkcí rybníků. Především krajinotvorná, rekreační a vodohospodářská, které mají často větší celospolečenský význam, než je vlastní rybochovné využití. Z pohledu produkce je hlavní chovanou rybou kapr, který tvoří téměř 90% produkce, následovaný býložravými rybami (tolstolobik, amur) a losovitými rybami (duhák, siven). Roční produkce akvakultury v Česku je ustálená na hodnotě okolo 20 tisíc tun, přičemž přibližně polovina ryb je vyvezena (především do okolních států). V sektoru produkčního rybářství je uváděno kolem 2000 pracovníků (ČSÚ, 2013). V roce 2013 byl schválen Víceletý národní strategický plán pro akvakulturu VNSPA (Mze, 2013a), V rámci VNSPA je prezentována SWOT analýza rybářského odvětví v ČR ve třech dílčích částech: 1. Zajištění udržitelného rozvoje akvakultury; 2. Posílení konkurenceschopnosti akvakultury; 3. Prosazování rovných podmínek pro evropské podniky s využitím jejich konkurenčních výhod. Zmíněné SWOT analýzy jsou uvedené níže v této zprávě. Další SWOT analýza byla připravena pro dokument Operačníh program Rybářství 2014 2020 OP Rybářství (Mze, 2013b) a je také uvedena v této zprávě. Tato zpráva (SWOT analýza akvakultury) vznikla v rámci projektu TČR TD010045. Spoluřešitelem projektu za Českou zemědělskou univerzitu v Praze byl Lukáš Kalous, který se v rámci odborné skupiny OP Rybářství podílel na konzultacích VNSPA a OP Rybářství od začátku projednávání obou dokumentů, což je uvedeno v obou dotčených materiálech, včetně odkazu v seznamu literatury. Výsledná základní SWOT analýza akvakultury v ČR bere ohled na dílčí prezentované SWOT analýzy a je doplněna o vlastní data a analýzy, které byly vypracovány v rámci projektu TAČR TD010045. Tyto materiály jsou buď uvedené v části metodika této zprávy, nebo jsou k dispozici na na webových stránkách projektu (http://ryby.agrobiologie.cz/vystupy projektu).
SWOT analýza rybářského odvětví v ČR Dílčí část Zajištění udržitelného rozvoje akvakultury Zdroj: Víceletý národní strategický plán pro akvakulturu, verze 22. 10. 2013 (Mze, 2013a)
SWOT analýza rybářského odvětví v ČR Dílčí část Posílení konkurenceschopnosti akvakultury Zdroj: Víceletý národní strategický plán pro akvakulturu, verze 22. 10. 2013 (Mze, 2013a)
SWOT analýza rybářského odvětví v ČR Dílčí část Prosazování rovných podmínek pro evropské podniky s využitím jejich konkurenčních výhod Zdroj: Víceletý národní strategický plán pro akvakulturu, verze 22. 10. 2013 (Mze, 2013a)
SWOT analýza: Udržitelný rozvoj akvakultury Zdroj: Operační program rybářství 2014 2020, Česká republika, listopad 2013 (Mze, 2013b)
Metodika Pro specifikaci jednotlivých silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb byly využity již existující aktuální SWOT analýzy uvedené v úvodu této zprávy. Další informace byly získány pomocí dotazníkového šetření mezi specialisty během České ichtyologické konference v roce 2012, dále také mezi producenty ryb pomocí dotazníku rozeslaného prostřednictvím Rybářského sdružení České republiky. Využito bylo i řízené diskuze s vybranými specialisty v oboru formou osobních návštěv v letech 2012 a 2013. Určení pořadí bodů vlastní SWOT analýzy konstruované na základě dotazníků proběhlo standardním způsobem kombinací dvou metod založených na základě pořadí, které bylo jednotlivým tématům přiřazeno a to metodami průměrné hodnoty pořadí s ohledněním míry variability a standardizací součtem pořadí. Syntéza hodnocení jednotlivých témat pro SWOT analýzu byla provedena jako porovnání výsledků obou výše uvedených metod. Jednotlivé body byly ve výsledné celkové SWOT analýze rozmístěny s ohledem na své pořadí a relevanci přiřazené užší pracovní skupinou řešitelského týmu pomocí heuristické metody. K jednotlivým bodům v prezentované analýze byly zvoleny komentáře a poznámky, které publikovaná data vhodně doplňují.
Výsledky SILNÉ STRÁNKY: AKVAKULTURA V ČESKÉ REPUBLICE Tradice Dobře zvládnutá technologie chovu kapra Značná stabilita českého postavení na trhu Kvalitní vzdělávání v oboru (SŠ, VŠ, organizace) Vysoká kvalita rybích produktů, zdravá strava Velký produkční potenciál Dobrá kvalita a úroveň výzkumu Široké spektrum druhů Chov ryb v přirozeném prostředí (welfare) Dobrá možnost regulace nákaz Kvalita a množství rybníků a jejich estetičnost v krajině Chov dravých druhů (štika, candát) PŘÍLEŽITOSTI: Nové druhy (chov v akvakultuře) Nové/lepší rybí výrobky (zpestření nabídky) Projekty/dotace EU Propagace u spotřebitelů Aplikace moderních metod Velký produkční potenciál Rozvoj intenzivních chovů v uzavřených systémech (RAS) Ryba = zdravá výživa (bioprodukt) Orientace na jiné druhy než kapr (např. dravé) Pečlivější plánování budoucích projektů na chov jiných druhů, než pouze kapra Osvěta širší veřejnosti (rybářské) Spolupráce výrobců s ČRS Mezinárodní spolupráce Vývoz ryb na východ Podpora začínajících firem Pracovní příležitosti Distribuce informací na odborných setkáních Zpracování plevelných ryb Využití odpadních teplých vod z bioplynových stanic (ČOV) SLABÉ STRÁNKY Nízká spotřeba ryb v ČR (konzervatismus) Zaměření na produkci kapra Malá propagace konzumních ryb Neochota zavádět nové postupy a technologie Zavlečení invazních druhů (+negativa) Eutrofizace rybníků z přehnojení Nedostatečná opatření v legislativě Nízká diverzita produkovaných druhů a výrobků Malá konkurenceschopnost na mezinárodním trhu Nepružnost ČRS Nízký počet recirkulačních systémů (RAS) Předimenzovanost vodních zdrojů Malý prostor k rozvoji OHROŽENÍ: Import ryb Evropská unie (regulace a nařízení) Zavlečení nevhodných druhů Státní správa (MZe, MŽP) Konkurenceschopnost na mezinárodním trhu Ochránci přírody (ekoteroristé) Špatné stravovací návyky v ČR Pomalá modernizace (konzervatismus) Pokles zájmu o kapra Kormoráni (predace) Nezájem na ochraně místních druhů Zavádějící zprávy v médiích Monopol některých velkých rybářských podniků Konvenční přístupy SWOT analýza vytvořená na základě dotazníkového šetření provedeného během České Ichtyologické konference 2012.
Diskuze V této části jsou diskutovány body výsledné základní SWOT analýzy (vzniklé spojením dílčích) podle jednotlivých oblastí (silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení). Silné stránky Tradice Nejčastěji zmiňovaným bodem, který definuje akvakulturu v České republice, je tradice. Vychází z dlouhé historie českého rybníkářství a je ve shodě se zažitým obrazem rybníkářství u široké veřejnosti. Tradice je hodnota, která je ve SWOT analýzách přiřazována k silným stránkám, je ovšem také potřeba zmínit, že má určitý vztah i některým bodům zařazeným mezi slabé stránky (neochota zavádět nové postupy a technologie, konzervatismus, tržní sezónnost). Dobře zvládnutá technologie chovu kapra včetně vysoké kvality plemenného materiálu Mezi silné stránky jsou zařazené termíny spojené s know how chovu kapra, kvalitním násadovým materiálem a celkovou úrovní technologií chovu. I v tomto bodě lze zmínit tradici, ať již z pohledu empirické zkušenosti rybníkářů, tak také v rybářském výzkumu (Petrtýl & Kalous, 2013), o které se technologie chovu kapra opírá. Vysoká úroveň rybářského výzkumu a školství Z analýzy výzkum v oblasti rybářství (Petrtýl & Kalous, 2013) vyplývá, že si tento segment v posledních 10 let udržuje dobrou kvalitu s ohledem na počet vědeckých publikací a získaných projektů. V podrobnějším pohledu na výzkum v oblasti rybářství však nelze konstatovat přímou reflexi potřeb praxe. I když je potřeba zohlednit, že volba témat výzkumu je závislá i na jiných vlivech, než je momentální potřeba ze strany producentů. Jako nejpalčivější problémy v horizontu posledních 10 let, které by si zasloužily pozornost výzkumu, uvádí producenti ryb (10 akvakulturních firem) tyto body seřazené podle důležitosti: 1) rybožraví predátoři, 2) kvalita vody, 3) environmentální regulace a byrokracie, 4) paraziti a nemoci, 5) krmiva, 6) mimoprodukční funkce rybníků, 7) vodní režim a klima, 8) uplatnění na trhu, 9) welfare, 10) genetika ryb. V oblasti školství se oslovení experti shodují na nadprodukci absolventů, z nichž většina po opuštění školy samostatně nepodniká, je také zmiňován nedostatek rybářů s dobrým základem ekonomického vzdělání a znalostí marketingu. Absorbční kapacita sektoru je dosud malá, s budoucím rozvojem by však mohla mírně růst. Existence profesních organizací, zastávajících a koordinujících zájmy rybářů Existence Rybářského sdružení České republiky je jednoznačně velmi důležitý bod v silných stránkách této SWOT analýzy. Oproti například producentům akvarijních ryb, má tento subjekt možnost zasahovat do některých legislativních procesů a vystupovat jednotně vůči státní správě. Mimoprodukční funkce rybníků Mimoprodukční funkce rybníků, jsou dosud značně nedoceněné a mají velký potenciál se nadále rozšiřovat. Tento bod SWOT analýzy se zároveň objevuje i v příležitostech, kam bezesporu také patří. Z pohledu silných stránek tak lze v této souvislosti uvést existenci rybníků umožňujících mimoprodukční funkci.
Slabé stránky: Nízká spotřeba ryb v ČR Nízká spotřeba ryb v Česku je jedním z hlavních bodů slabých stránek celého odvětví, je však také potřeba sledovat trendy ve spotřebě jednotlivých druhů. S ohledem na celosvětový vývoj lze předpokládat nárůst spotřeby ryb také v České republice. Otázkou zůstává, zda bude z této zvýšené spotřeby těžit především akvakultura v ČR. Největší nárůst ve spotřebě z analyzovaných ryb vykazoval losos a pstruh, kapr má dlouhodobě stabilní spotřebu (Kalous & Petrtýl, 2013). Konzervatismus, tržní sezónnost Konzervatizmus sektoru, vychází z již zmíněných tradic a dlouhodobých empirických zkušeností, které ukotvují tradicionalistický přístup rybníkářů. Tržní sezónost je dobře patrná především u kapra (Kalous & Petrtýl, 2013). U pstruha je trend jiný a zájem o něj vrcholí v letních měsících, nicméně je poměrně stabilní v průběhu celého roku. Z tohoto pohledu se jeví produkce pstruha jako perspektivnější. Neochota zavádět nové postupy a technologie Neochota zavádět nové technologie je založena na silném tradicionalizmu a nedůvěře v nové technologie, které jsou především převzaty z jiných zemí. Tato nedůvěra má své opodstatnění s ohledem na vysoké pořizovací i provozní náklady. Ačkoliv tradiční rybníkářství pracuje také s rybou, způsob chovu ve speciálních zařízeních (recirkulační zařízení, průtočné systémy) je mnohem bližší akvaristice než chovu v rybníku. Omezení hospodářské činnosti v rybnících snížením intenzity produkčních metod z důvodů přijatých právních norem v oblasti životního prostředí Kontradikce Rybářského zákona a zákona O životním prostředí, neshody mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství potřebují řešení na široké platformě, kde musí být zřejmé, že udržení vysoké kvality kulturní krajiny je třeba provádět lidské zásahy v míře, která bude v souladu s ekologickými a ekonomickými zájmy celé společnosti. Zabahnění (sedimenty v rybnících) Zabahnění je ve velké míře způsobeno aktivitami v povodí nad rybníky. Dotace čerpané na škody způsobené splachy jsou zemědělci využívané, ale z pohledu rybářů nejsou přijatá opatření dostatečná. Při odbahňování rybníků vzniká problém, kam odebraný sediment umístit. Zemědělci, kteří často na této spláchnuté půdě hospodařili, ji zpátky nechtějí. Původce zanesení rybníku sedimentem by měl být v jisté míře odpovědný za následky, které způsobí. Nedostatek vhodných zdrojů vody pro chov lososovitých ryb Ačkoliv nedostatek vhodných zdrojů vody pro chov lososovitých ryb je v mnohém dán geografickou polohou území, kvalita vody jako taková figuruje jako jeden z hlavních problémů, který byl producenty ryb zmiňován.
Příležitosti: Nové druhy a nové technologie v akvakultuře Do této kategorie patří především recirkulační zařízení (RAS), která mají s ohledem na možná klimatická ohrožení velké výhody (zmíněné také v této SWOT analýze). Názory na zavedení nových druhů do rybníkářství jsou spíše sporné. Kapr je mnohými poducenty chápán jako nenahraditelný. Jeden z uvedených argumentů je například utilizace živin v rybnících do biomasy ryb. Kapr je tak v jistém smyslu chápán v rybníkářství jako nutnost. Nicméně podle rozhovorů s producenty je možné zvýšit produkci dravých ryb o jednu třetinu (až jednu polovinu) současného objemu produkce, při splnění podmínky dostupnosti kvalitní násady. Projekty a dotace z Evropské unie Dotace z EU jsou na základě zkušeností z OP Rybářství chápány jako velká příležitost. Objem prostředků v OP Rybářství významně navýšil množství finančních prostředků v odvětví. Mimoprodukční funkce rybníků Mnohé mimoprodukční funkce rybníků (vodohospodářská, ekologická, rekreační, krajinotvorná) přináší především neekonomickou hodnotu, která by měla být reflektována ve společnosti. Možností je například forma plošných plateb na hektar vodní plochy, za podmínek dobrého hospodaření a správy. Úspěšná propagace u spotřebitelů Propagace a marketing produktů akvakultury v Česku je jednou z možností jak zvýšit prodej ryb. Zdůrazňována by měla být kvalita, ale i mimoprodukční funkce rybníků. Jednou z důležitých podmínek, je také přizpůsobení produktu potřebám zákazníka. Jedním z navrhovaných způsobů, jak dostat především kapra do povědomí spotřebytelů a navýšit tak jeho spotřebu, bylo zavážení školních či jiných závodních jídelen kaprem spojené s přípravou kvalitního a zdravého jídla. Propagace by měla být zaměřena i na další druhy produkované v akvakultuře v Česku, protože širší sortiment představuje větší šanci i na úspěch produktů. Ohrožení: Import ryb Import ryb představuje zásadní nebezpečí pro růst tuzemských prodejů domácí produkce akvakultury. Podle oslovených expertů je chybou ignorovat zpravidla podceňované země, jako jsou například Bulharsko, nebo Polsko, které profitují z nižších výrobních nákladů (lidské zdroje, krmivo). Jako významný konkurent se může v budoucnu projevit Chorvatsko, které v roce 2013 vstoupilo do EU. Tradičním ohrožením je import levných ryb z Asie. Podle analýzy Kalouse & Petrtýla (2013) zájem o pangasa (pangasia) v posledních letech výrazně poklesl. Otázkou však zůstává, zdali zvýšená spotřeba ryb, na kterou cílí podporované marketingové kampaně, nebude saturována levnějšími rybami z dovozu. Tento fakt se týká především ryb produkovaných v recirkulačních zařízeních, kde se chovají druhy běžně dostupné z akvakultury v tropických oblastech. Sem patří například tilápie či keříčkovec. Tyto druhy si nicméně na na trhu v Česku teprve hledají své místo. Zavlečení nepůvodních invazních organizmů (ryby, paraziti, patogeny) Zavlečení nepůvodních druhů je chápáno jak odborníky, tak producenty jako ohrožení. Jedná se jak o záměrné introdukce ryb za účelem jejich chovu, tak i nechtěné introdukce skrze akvaristy a rekreační rybáře (Musil et al., 2010, Kopecký et al. 2013, Kalous et al. 2013, Rylková et al 2013, Kalous et al., 2013b, Patoka et al., 2012, Patoka et al. 2013). Do této kategorie spadají i všechny vodní organizmy (rostliny, bezobratlí a paraziti). Samostatně je povětšinou chápáno ohrožení bakteriálním a virový onemocnění.
Tlak chráněných rybožravých predátorů na rybí obsádky a bobrů způsobujících škody na rybničních stavbách Producenti ryb, stejně jako oslovení odborníci se shodují na významném problému rybožravých predátorů a do budoucna problematice škod způsobených bobrem. Tuto problematiku je potřeba řešit v širším kotextu a mělo by při jejím řešení dojít ke shodě mezi mimisterstvy zemědělství a životního prostředí. Tento bod by měl být také reflektován ve výzkumu, kteý by měl napomoci chránit rybí obsádky, humáním způsobem redukovat přemnožené predátory apod. Vliv extrémních klimatických změn, zejména sucha, povodní a záplav V posledních letech byla Česká republika vystavena extrémním výkyvům počasí a trend častějšího výskytu takových jevů nelze vyloučit ani do budoucna (Kyselý et al., 2011). Kromě globálních změn klimatu, které se na území Česka budou projevovat častějším suchem a povodněmi, byl zmiňován i lokální dopad některých zařízení na rybářskou produkci. Podle oslovených producentů existuje srážkový stín způsobený JE Temelín v oblasti Kardašovi Řečice, která je pramenou oblastí. Na jižní Moravě by podobný srážkový stín prostřednictvím JE Dukovany mohl ovlivňovat srážky v pramených oblastech v okolí Moravského Krumlova. Tyto informace nejsou podloženy exaktními daty, ale měly by být blíže prozkoumány. Negativní vliv na udržení vody v krajině má bezesporu také obhospodařování luk a hospodaření v lesích (Pokorný& Dvořáková, 2011).
Literatura Kalous, L., Petrtýl, M. (2013): Trendy v zájmu o dostupné druhy ryb na trhu v České republice vyhodnocené analýzou objemu vyhledávání na internetu pomocí nástroje Google Trends. Dostupné na: http://ryby.agrobiologie.cz/wp content/uploads/2013_trendy_zajmu_ryb_cr.pdf Kalous, L., Petrtýl, M., Patoka, J., Rylková, K. (2013): Fishes in the Campus of the Czech University of Life Sciences, Prague. Workshop on Biodiversity, Jevany, Czech Republic, 2.7. 3.7.2013, p. 199 203 Kalous, L., Musil, J., Petrtýl, M., Romočuský, Š., Bušta, L. (2013)b: The danger in the anglers bucket: qualitative and quantitative insight into bait fish market in Prague. Acta Societatis Zoologicae Bohemicae, 77(1): 31 44. Kopecký, O., Kalous, L., & Patoka, J. (2013): Establishment risk from pet trade freshwater turtles in the European Union. Knowledge and Management of Aquatic Ecosystems, (410), 02. Kyselý, J., Gaál, L., Beranová, R., & Plavcová, E. (2011): Climate change scenarios of precipitation extremes in Central Europe from ENSEMBLES regional climate models. Theoretical and applied climatology, 104(3 4), 529 542. Musil, J., Jurajda, P., Adámek, Z., Horký, P., & Slavík, O. (2010): Non native fish introductions in the Czech Republic species inventory, facts and future perspectives. Journal of Applied Ichthyology, 26(s2), 38 45. ČSÚ (2012): Informace Českého statistického úřadu, dostupné online na: http://www.czso.cz/ MZe (2013a): Víceletý národní strategický plán pro akvakulturu. Verze 22. 10. 2013, dostupné online na: http://eagri.cz/public/web/file/272426/vicelety_strategicky_plan_pro_akvakulturu_rijen_2 013.pdf MZe (2013b): Operační program Rybářství 2014 2020 Česká republika, listopad 2013, dostupné online na: http://nsmascr.cz/content/uploads/2013/12/op Ryb%C3%9F%C2%B0stv%C3%9D 2014 2020_listopad 2013_%C5%94istopis_final.pdf Petrtýl, M., Kalous, L. (2013): Meta analýza trendů vědeckého výzkumu v rybářství a akvakultuře na základě textové analýzy databáze RIV pro obor Rybářství. Dostupné na: http://ryby.agrobiologie.cz/wp content/uploads/2013_petrtyl_analyza_riv_obor_gl.pdf Patoka, J., Petrtýl, M., Kalous, L. (2012): Raci v České republice: přehled komerčně využívaných druhů. Workshop on biodiversity, Jevany, Česká zemědělská univerzita v Praze, pp. 133 142. Patoka, J., Kalous, L., Petrtýl, M. (2012): Ověření výskytu raka pruhovaného (Orconectes limosus) v zatopené pískovně Provodín II. Workshop on biodiversity, Jevany, Česká zemědělská univerzita v Praze, pp. 271 277. Pokorný, J., Dvořáková, J. (2011): Voda v krajině. Hamerský potok. Rylková, K., Kalous, L. (2013): Proměna karasí populace v oblasti přírodní rezervace Kárané Hrbáčkovy tůně. Workshop on Biodiversity, Jevany, Czech Republic, 2.7. 3.7.2013, p. 329 334