Konference Problematika emisíz malých zdrojůznečišťování2



Podobné dokumenty
Porovnání emisních parametrů při spalování hnědého uhlí a dřeva v lokálním topeništi

COMPARISON OF EMISSION BETWEEN LIGNITE BURNING AND WOOD BURNING IN SMALL COMBUSTION SOURCES ABSTRAKT

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

Stanovení chemických a toxikologických vlastností prachových částic a výzkum jejich vzniku. II. etapa, rok 2009

VÝSLEDKY MĚŘENÍ EMISÍ LOKÁLNÍCH KOTLŮ V JIHOČESKÉM KRAJI

Příloha 3. Klastrová analýza shlukování metodou k-průměrů

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší v Moravskoslezském kraji. Ing. Lucie Hellebrandová Ing. Vladimír Lollek

Příloha 5/A. Emise z dopravy. Lokalita Praha. Úvod

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství

Nová legislativa v ochraně ovzduší a spalovací zdroje

Odborný odhad podílů zdrojů znečišťování na ovzduší v Ostravici (Moravskoslezském kraji) Ing. Lucie Hellebrandová

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum Zkušební laboratoř 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

MŽP odbor ochrany ovzduší

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Seminář Koneko Praha, Spalování paliv. Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

Příloha 1. Metody měření - Emise. Popis aparatury VAPS (E)

Metoda hodnocení příspěvku malých spalovacích zdrojů ke znečištění ovzduší. Prezentace pro konferenci Ochrana ovzduší ve státní správě teorie a praxe

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP

Identifikace zkušebního postupu/metody IP 100 (ISO 9096, ČSN EN )

IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší

odbor výstavby a ŽP nám. Svobody 29, Chropyně

SMĚRNICE O PRŮMYSLOVÝCH EMISÍCH PŘECHODNÉ OBDOBÍ PRO TEPLÁRNY

Seminář KONEKO k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Praha, 23. května Zjišťování a vyhodnocování úrovně znečišťování ovzduší

VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Připravované projekty MŽP v oblasti zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji

RNDr. Barbora Cimbálníková MŽP odbor ochrany ovzduší telefon:

odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra

UŽITEČNÉ SEMINÁŘE. CZ Hradec Králové, 21. února Zjišťování znečišťování ovzduší a nová legislativa ochrany ovzduší

Využití markerů pro identifikaci zdrojů znečišťování a původu paliva v lokálních topeništích

Aktuality z oblasti využívání pevné biomasy. Ing. Richard Horký, TTS Group

Ekonomické zhodnocení opatření ke zlepšení kvality ovzduší v MSK

Kotlíkové dotace zkušenosti z minulých výzev a jejich rekapitulace

Odhad zdrojů atmosférického aerosolu v městském obvodu Ostrava-Radvanice a Bartovice v zimě 2012

Monitoring těkavých organických látek

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

Návrh vyhlášky o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší

Jednorázové měření emisí Ing. Yvonna Hlínová

LEGISLATIVA A MONITORING V OCHRANĚ OVZDUŠÍ

Vliv výměny starých kotlů na kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu

Zkušenosti s provozem biomasových zdrojů v Třebíči

Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky

Královéhradecký kraj

Platné znění části zákona s vyznačením změn

VZOR SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE ZVLÁŠTĚ VELKÝCH, VELKÝCH A STŘEDNÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

Moderní způsoby vytápění domů s využitím biomasy. Ing. T. Voříšek, SEVEn, o.p.s. Seminář Vytápění biomasou 2009, Luhačovice,

Metodika inventarizace emisí ze spalování paliv v domácnostech

Příloha 4. Metody řešení monitoring malých spalovacích zdrojů

Červeně jsme Vám označili jednoduchý a srozumitelný text z daných požadavků viz. níže. Kdo chce může toto přečíst kompletně.

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/ Ostrava Poruba

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

Výsledky I. etapy projektu

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ listopadu Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

5 ) Vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2

VYTÁPĚNÍ BIOMASOU V TŘEBÍČI - historie a provedená opatření k naplnění zákona č. 415/2012

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.

Stanovení TZL ze spalovacích. ch zení malých výkonů. Jirka Horák, Luhačovice

VI. česko-slovenská konference Doprava, zdraví a životní prostředí Brno

POPIS ODBĚROVÉHO MÍSTA

Mgr. Šárka Tomšejová, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Stávající projednávání

Ostrava odbor ochrany ovzduší MŽP

Problematika řízení automatických kotlů na biomasu se zaměřením na kotle malého výkonu pro domácnosti

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH

2. Specifické emisní limity platné od 20. prosince 2018 do 31. prosince Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2025

VÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE. Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů

Praktické zkušenosti s vyřizováním žádostí o povolení provozu z pohledu krajského úřadu. Irena Kojanová

ROZHODNUTÍ. a) Popis technické a technologické jednotky uvedené v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci

Identifikace zdrojů znečištění ovzduší měření a postupy

6. listopadu 2013 OŽPZ 865/2013 R O Z H O D N U T Í

Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

Ekotech ochrana ovzduší s.r.o. Zkušební laboratoř Všestary 15, Všestary. SOP 01, kap. 4 5 (ČSN EN )

Problematika lokálního vytápění v Moravskoslezském kraji

List 1 Provozovatel / provozovna Souhrnná provozní evidence za rok Údaje o provozovateli - název a sídlo provozovatele

6. prosinec 2012 OŽPZ 1276/2012 R O Z H O D N U T Í

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Novinky v legislativě

ATMOSFÉRICKÝ AEROSOL V OVZDUŠÍ ZDROJE

List 1 Provozovatel / provozovna Souhrnná provozní evidence za rok 2008

Ceny tepelné energie v soustavách zásobování teplem v porovnání s cenami z lokálních zdrojů.

Případová studie (Karviná)

Problematika emisí prachu z malých spalovacích

List 1 Provozovatel / provozovna Souhrnná provozní evidence za rok 2008

KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, Ostrava. Rozhodnutí

SPALOVNA ZEVO CHOTÍKOV

Metodický pokyn ke zpracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb.

EKOMONITOR BRNO HRADEC KRÁLOVÉ

Biomasa, bioplyn a energetika Olomouc

ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska

Zlepšeníkvality ovzdušív příhraniční oblasti Česka a Polska. Ing. David Kupka

Zkušenosti s testováním spalovacích ízení v rámci ICZT Kamil Krpec Seminá : Technologické trendy p i vytáp

Aktuální legislativa ochrany ovzduší a její dopady do praxe Ekomonitor, Praha, Spalování paliv. Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP

KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Škroupova 18, Plzeň

Transkript:

Konference Problematika emisíz malých zdrojůznečišťování2 7. 8. března 2012 Malenovice, hotel Petr Bezruč Porovnání emisních parametrů při spalování hnědého uhlí a dřeva v lokálním topeništi Jan Velíšek TESO Praha a.s. velisek@teso.cz www.teso.cz

Projekt projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 2B08040 Výzkum původu znečištění řešitel Technické služby ochrany ovzduší Praha a.s. cílem návrh metodiky identifikace původců znečištění nutné tzv. emisní podpisy zdrojů malá topeniště doprava významné energetické zdroje významné technologické zdroje

Emise použitáaparatura využita emisní modifikace aparatury VAPS (E) v rámci jednoho odběru jsou exponovány matrice využitelné pro následné laboratorní analýzy větev 1 millipore gravimetrické vyšetření, analýza TK větev 2 quartz + PUF analýza PAH, OC/EC větev 3 sklovlákno gravimetrické vyšetření evakuovaný kanystr analýza VOC

Emise VAPS (E)

Emise VAPS (E)

Sledovanéznečišťujícílátky suspendovanéčástice (frakce PM 10 a PM 2,5 ), těžkékovy (HMs), vázanéna frakci PM 2,5 polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), organický /elementární uhlík (OC/EC). těkavé organické látky (VOC)

Kachlovákamna dřevo

Kachlovákamna vyrobena v roce 2007 sedmicestný systém pro odvod spalin do sopouchu výrobce udává biologické hoření hořenívoc uvolňujících se ze dřeva teplem před samotným spalováním suché dřevní hmoty

Spalovánídřeva fáze hoření Na kvalitě i kvantitě odpadních plynů se do značné míry podepisuje režim spalování, proto provedeny emisní podpisy pro různé fáze hoření: fáze 1 rozhořívání (otevřený přístup kyslíku, otevřený sopouch, spaliny proudí přímo do komína) fáze 2 hoření s omezeným přístupem kyslíku (snížený přístup kyslíku pro hořenísimuluje mezi obyvatelstvem rozšířený způsob vytápění pro co nejdelší hoření ) fáze 3 dohoření (otevřený přístup kyslíku, dohoření paliva)

Foto komína při odběru

Emise malátopeniště

SpalováníHU -kotel Parametr Hodnota Jednotky Typ EKOEFEKT 48 - Druh teplovodní kotel - Rok výroby 2003 - Jmenovitý tepelný výkon 48 kw Optimální regulovaný výkon 10-48 kw Účinnost 80 % Teplota spalin 150 230 C Palivo hnědé uhlí ořech 2 - Třída kotle 3

Kotel Ekoefekt 48 -HU

Emise malátopeniště

SpalováníHU fáze hoření fáze 1 rozhořívání (spuštěný ventilátor, otevřený přístup kyslíku) fáze 2 standardníprovoz kotle (ventilátor nastaven na režim AUTO) fáze 3 dohoření (vypnutý ventilátor, dohoření paliva)

Výsledky prvkováanalýza Na Mg Si K Ca Mn Fe µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 Měkké dřevo F1 159.4 19.0 36.8 2709 96.3 23.4 7.8 Měkké dřevo F2 94.6 64.5 152.4 2149 385.5 14.8 87.4 Měkké dřevo F3 37.6 35.4 30.0 9565 189.7 38.8 16.9 Tvrdé dřevo F1 47.7 29.9 47.0 6340 138.9 30.0 12.0 Tvrdé dřevo F2 27.2 17.9 58.4 1281 105.3 2.1 16.2 Tvrdé dřevo F3 28.3 10.4 5.3 8928 72.9 8.7 4.6 Hnědé uhlí F1 78.7 12.6 22.6 38.0 75.6 0.6 12.2 Hnědé uhlí F2 573.5 9.7 14.0 207.9 54.6 1.5 22.9 Hnědé uhlí F3 18.5 7.0 25.1 18.0 52.4 0.2 6.0 Cu Zn As Cd Hg Pb µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 Měkké dřevo F1 4.1 159.1 1.3 18.0 1.2 15.2 Měkké dřevo F2 18.8 47.6 3.8 11.9 0.8 10.7 Měkké dřevo F3 9.2 194.3 1.8 0.4 0.2 15.0 Tvrdé dřevo F1 5.8 104.1 1.7 5.5 0.3 45.3 Tvrdé dřevo F2 2.1 3.4 1.4 1.9 0.1 8.7 Tvrdé dřevo F3 7.1 34.8 0.4 0.6 0.0 18.9 Hnědé uhlí F1 1.7 44.7 19.8 0.4 2.6 19.7 Hnědé uhlí F2 14.1 113.0 6.4 0.3 1.7 31.6 Hnědé uhlí F3 0.9 6.6 4.6 0.0 0.7 4.4

Výsledky prvkováanalýza

Výsledky PAU Fl FEN A FLU PYR BaP BghiPRL µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 Měkké dřevo F1 104.2 286.8 52.2 94.5 104.4 16.8 12.6 Měkké dřevo F2 319.4 737.5 173.1 199.9 247.2 38.0 26.2 Měkké dřevo F3 36.7 151.4 27.6 38.3 43.8 7.7 5.3 Tvrdé dřevo F1 36.7 287.9 24.4 52.1 48.9 10.6 11.7 Tvrdé dřevo F2 159.1 329.3 45.1 99.4 119.9 8.7 8.5 Tvrdé dřevo F3 26.8 104.8 16.1 32.2 36.6 4.7 4.3 Hnědé uhlí F1 32.3 48.9 12.6 14.6 13.9 3.3 1.5 Hnědé uhlí F2 54.2 138.8 30.6 34.4 31.5 3.1 1.5 Hnědé uhlí F3 11.5 42.0 7.5 18.0 15.6 1.5 0.6

Výsledky PAU

Výsledky VOC ETAN ETEN PRPAN PRPEN IBUT NBUT µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 Měkké dřevo F1 1100 10156 261.5 1640 20.8 20.8 Měkké dřevo F2 5027 20671 80562 172990 14364 14301 Měkké dřevo F3 11792 12761 4050 7107 116.8 671.4 Tvrdé dřevo F1 2866 27449 147.5 1120 19.0 19.0 Tvrdé dřevo F2 105288 65805 32338 80846 1180 4841 Tvrdé dřevo F3 17318 24258 4207 12441 174.4 542.7 Hnědé uhlí F1 5260 9428 2202 4532 230.5 603.7 Hnědé uhlí F2 353.4 3131 38.7 452.6 15.5 15.5 Hnědé uhlí F3 2577 5470 262.8 1130 31.9 86.8 AET BENZ ETBEN MPXYL OXYL µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 µg/m 3 Měkké dřevo F1 9553 3510 128.3 296.6 91.8 Měkké dřevo F2 156.1 52147 4653 13708 4559 Měkké dřevo F3 2727 5923 411.9 1175 417.3 Tvrdé dřevo F1 61503 31511 221.5 226.8 80.3 Tvrdédřevo F2 41598 39530 2257 4841 1850 Tvrdé dřevo F3 8065 9692 365.7 658.3 248.8 Hnědé uhlí F1 7827 2503 247.0 674.7 241.5 Hnědé uhlí F2 16584 2232 15.5 97.5 34.6 Hnědé uhlí F3 10624 1613 33.7 84.4 32.3

Výsledky VOC

Výsledky PM PM 2.5 PM 10 OC EC mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 mg/m 3 Měkké dřevo F1 114.9 116.5 66.6 11.2 Měkké dřevo F2 1900 1900 1220 11.4 Měkké dřevo F3 99.5 102.6 45.1 0.0 Tvrdé dřevo F1 47.2 47.7 10.7 12.4 Tvrdé dřevo F2 811.2 811.2 502.8 14.3 Tvrdé dřevo F3 114.0 114.0 57.4 3.5 Hnědé uhlí F1 52.0 52.0 42.2 2.2 Hnědé uhlí F2 26.0 26.2 16.0 3.3 Hnědé uhlí F3 12.1 12.1 8.8 3.9

Výsledky PM

Výsledky PM

Filtr TZL po 2 minutách odběru na malém topeništi

Filtr TZL po 6 hodinách odběru na velkém zdroji

PM Hmotnostnítoky

Malátopeniště Pro fázi hoření2 (omezený přístup kyslíku) se 12 těchto malých spalovacích zdrojův případěpm 2,5 emisně(z pohledu hmotnostního toku) zcela vyrovnáspalovacímu zařízenío výkonu 410 MW, které je vybaveno elektrofiltrem!

Malátopeniště Odpadníplyny z prezentovaného velkého energetického zdroje jsou vypouštěny z komína o výšce 140 m, spaliny z lokálních topenišťjsou vypouštěny z komínůo výšce do 10 m.

Modelový příklad nejmenovaná obec v okolí Ostravy tři varianty zdrojů znečišťování aplikace dat do modelu SYMOS 97 sledována modelovaná denní koncentrace PM10 zájmovéúzemí3 x 3 km

Vstupnídata Parametr / Varianta Varianta 1 Velký zdroj na HU EF + odsíření Varianta 2 Malé topeniště- HU (dobré spalování) Varianta 3 Malé topeniště- dřevo (špatné spalování) Výška komína 140 m 7 m 7 m Objemový tok spalin 130 m 3 /s 0,156 m 3 /s 0,021 m 3 /s Hmotnostní tok PM10 0,309 g/s 0,004 g/s 0,0258 g/s Počet výduchů 1 30 30 Výkon zdroje 410 MW 48 kw 30 kw

Lokalita -obec

Varianta 1 Velký zdroj Maximální denní koncentrace PM10 0,56 ug/m 3

Varianta 2-30xMT -HU Maximální denní koncentrace PM10 9 ug/m 3

Varianta 3-30x MT -Dřevo Maximální denní koncentrace PM10 112 ug/m 3

Průměrný podíl významných sektorůna národních emisích PAU

Průměrný podíl významných sektorůna národních emisích PM 10

Závěr -doporučení stanovit nové technické požadavky na spalovací zdroje do 200 kw (toto opatření, jakkoli užitečné, však neřeší problematiku starších zařízení provozovaných v domácnostech, rovněž cílové parametry, kterých je zařízení povinno dosáhnout, jsou výrobcem garantovány při správném způsobu užívání zdroje (spalování) a při nesprávné obsluze tyto dramaticky rostou) preferovat malé spalovací zdroje s automatickým spalovacím režimem a minimální možností nesprávného zásahu obsluhy umožnit (alespoňzákladní, ale spíše důslednou) kontrolu malých spalovacích zdrojů intenzivní osvěta mezi obyvatelstvem (říká někdo lidem jak a čím majítopit a proč?) finančně zatraktivnit ekologičtější paliva (zemní plyn) případně sofistikovanější spalovací zařízení (kupní síla obyvatelstva klesá, jaké zařízení tak dostane přednost?)

Poděkování Emisníšetřenína malých zdrojích vzniklo jako dílčívýstup etapy 2010 projektu vědy a výzkumu 2B08040 spodporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Výzkum původu znečištění. Řešitel projektu a autoři příspěvku děkujíza poskytnutou podporu projektu.

Děkuji za pozornost. Jan Velíšek TESO Praha a.s. email: velisek@teso.cz tel: 602647118