MAKROEKONOMIE ÚVOD, DĚJINY EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
ÚVODEM V mikroekonomii jsme studovali zákonitosti chování jednotlivých ek. subjektů problémy maximalizace jejich užitku, či zisku. V závěrečné části jsme tyto problematiky propojili při studiu všeobecné rovnováhy, která je na pomezí mikro a makroekonomie. Nyní se začneme zabývat ekonomikou jako celkem. Nebudeme se již zabývat jednotlivými domácnostmi či firmami, ale agregovanými veličinami, reprezentujícími ekonomiku jako celek. Budou nás zajímat konkrétní možnosti, jak vývoj těchto veličin ovlivnit a dosáhnout jejich žádoucí úrovně.
ZÁKLADNÍ UKAZATELE Inflace: růst všeobecné cenové hladiny. Nezaměstnanost: HDP: za nezaměstnaného je považován člověk bez placeného zaměstnání, který ale práci aktivně hledá. odráží hodnotu všech statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané období. Platební bilance: zachycuje veškeré transakce mezi subjekty uvnitř a vně dané ekonomiky za určité období.
ZÁKLADNÍ SUBJEKTY Domácnosti: zejména jejich spotřeba, jako součástí HDP nebo agregátní poptávky, dále úspory jako zdroje pro tvorbu investic. Firmy: především jejich investice. Vláda (stát): hraje významnou roli jako tvůrce pravidel, tvůrce hospodářské politiky, a jako nositel vládních nákupů a plátce transferových plateb. Zahraničí: především export a import a jejich rozdíl čistý export, ale také vliv mezinárodního obchodu na fungování ekonomiky.
DĚJINY EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ Ekonomie jako samostatná věda od poloviny 18. století - již ve starověku existují určitá díla, která se zabývají ekonomickými tématy - zatím spíše součástí filosofie. Dělení na mikro a makroekonomii až ve třicátých letech dvacátého století, kdy se makroekonomické otázky dostaly do popředí díky velké hospodářské krizi. První ucelené ekonomické dílo - kniha skotského ekonoma a filosofa Adama Smithe Pojednání o podstatě a původu bohatství národů vydaná v roce 1776. A. Smith je považován za zakladatele ekonomie.
MERKANTILISTÉ Jeden z historickým přístupů, nezabývá se komplexně všemi aspekty ekonomické reality. Vznik spojený s érou zámořských objevů a následné koloniální expanze. Cílem zlepšení postavení vlastní země v mezinárodních obchodních vztazích. Sílu a postavení země měřili množstvím nashromážděných drahých kovů - zdrojem těžba a obchod. Prostředky následně vhodně investovány. Považován za překonaný - některé aspekty patrné dodnes - snaha o aktivní obchodní bilanci pomocí podpory exportu a zároveň určitých bariér dovozu.
KLASICKÁ EKONOMIE Za klasické označujeme všechny přístupy, které předpokládají, že tržní hospodářství má tendenci spontánně se blížit rovnováze s plnou zaměstnaností, bez potřeby státních zásahů. Ceny a mzdy jsou dostatečně pružné a ekonomika sama směřuje k rovnováze s plnou zaměstnaností. Hospodářské cykly jen dočasné odchylky od přirozeného vývoje, které trh časem sám vyřeší. Základem Sayův zákon trhu - každá nabídka si vytvoří svoji poptávku. Vyrovnávacím mechanismem pružné mzdy a ceny.
KLASICKÁ EKONOMIE Agregátní nabídka AS je pak vertikální, na úrovni potenciálního produktu. Stav, kdy je ekonomika na svém potenciálu znamená zároveň plnou zaměstnanost. Jakýkoli posun agregátní poptávky AD, eventuelně agregátní nabídky, je kompenzován právě pružností cen a mezd a rovnováha je obnovena. P P 1 P 2 AD 2 AD 1 Y = Y* AS E 1 E 2 Obnovení rovnováhy zakresleno v modelu AS-AD (viz dále). Y
KLASICKÁ EKONOMIE Na obrázku vidíme, jak cenová hladina reaguje na posun agregátní poptávky tak, aby průsečík nabídky a poptávky a tedy i skutečná hodnota produktu Y, byla stále na úrovni potenciálního produktu Y*. Při poklesu poptávky by při původní cenové hladině klesly výdaje subjektů na straně poptávky. Díky vzniklému převisu nabídky však klesá cenová hladina a je dosaženo nové rovnováhy. Klasický přístup, připouštějící pouze krátkodobé odchylky ze stavu, kdy je ekonomika na svém potenciálu nepotřebnost hospodářské politiky ze strany státu.
KEYNESIÁNSKÁ EKONOMIE Alternativní makroekonomická teorie - reakce na velkou hospodářskou krizi 30. let 20. století. Na počátku byla kniha britského ekonoma Johna Maynarda Keynese Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz vydaná v roce 1936. Keynes zcela změnil přístup k AS i AD - nepružné mzdy a ceny způsobují plochý, či jen mírně rostoucí tvar AS. Zcela vyvrátil tvrzení, že nabídka automaticky generuje příslušnou poptávku, na které byl postaven Sayův zákon trhu.
KEYNESIÁNSKÁ EKONOMIE Ekonomika se může dostat do situace, kdy se sice AS rovná AD, ale úroveň produktu je nižší než jeho potenciální úroveň. Produkt může zůstat na nižší, než potenciální úrovni i po dlouhou dobu, aniž by se projevila tendence ke spontánnímu obnovení rovnováhy. P AS AD 1 E 1 AD 2 E 2 Y 1 Y 2 Typický znak Keynesiánské ekonomie existence produkční mezery Y < Y* Y* Y
KEYNESIÁNSKÁ EKONOMIE Rostoucí sklon AS znamená, že - je možné pozitivně stimulovat AD a zvýšit tak produkci a zaměstnanost. Keynesova analýza dokázala vysvětlit dlouhotrvající vysokou nezaměstnanost. Keynesiánci považují monetární a fiskální politiku za vhodný nástroj k omezení výkyvů způsobených hospodářským cyklem. Hlavním cílem - udržet ekonomiku na potenciálu a tím i plnou zaměstnanost. Prostředkem zejména fiskální politika - inflace, byla cenu za plnou zaměstnanost.
MONETARISTÉ Nabídka peněz klíčový faktor ovlivňující pohyby cen i změny produkce. Kvantitativní teorie peněz a cen. Rychlost oběhu peněz (V) - kolikrát byl průměrný dolar utracen za zboží a služby během jednoho roku. Další klíčové ukazatele: nabídka peněz (M), cenová hladina (P) a reálný produkt (Q) nebo Y. S těmito veličinami můžeme sestavit rovnici směny: M * V P * Q Tvar P * Q (nebo P * Y) = nominální důchod či HDP.
MONETARISTÉ Rychlost oběhu peněz V konstantní - změny nabídky peněz M musí vést ke změně P * Q, aby byla zachována platnost identity. Klasickým předpoklad: skutečný produkt Q (či Y) se rovná potenciálnímu a ten se mění jen velmi pomalu. Změny M se přímo promítají do změn cenové hladiny P. Stabilní nabídka peněz by měla znamenat i stabilní cenovou hladinu, její růst by pak měl způsobit inflaci. Čelním představitelem monetarismu je Milton Freidman. Ceny a mzdy za poměrně pružné. AS je i krátkodobě poměrně strmá - změny M mají pouze malý a přechodný dopad na produkt, ale značný dopad na cenovou hladinu.
ZÁVĚR Keynesiánství a monetarismus se zásadě liší v názoru na faktory, které jsou určující pro agregátní poptávku. Podle monetaristů je stěžejním faktorem nabídka peněz. Keynesiánci nepopírají její vliv, ale berou v úvahu i další faktory. Další odlišnosti lze spatřit v názoru na chování agregátní nabídky. Keynesiánci kladou velký důraz na nepružnost mezd a cen a z toho vyplývající pozitivní sklon křivky AS. Monetariské považují mzdy a ceny za mnohem pružnější a AS i krátkodobě za velmi strmou, i když ne zcela vertikální. Díky neshodám ohledně podoby krátkodobé AS se oba směry neshodují ani v krátkodobých účincích změn agregátní poptávky.
LITERATURA BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. NEUMANN, Pavel, Pavel ŽAMBERSKÝ a Martina JIRÁNKOVÁ. Mezinárodní ekonomie. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80- 247-3276-3. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55-4. SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3.
DĚKUJI ZA POZORNOST