Velvyslanectví České republiky Sarajevo Bosna a Hercegovina
BOSNA A HERCEGOVINA Perspektivní trh pro české podnikatele a investory Seminář o obchodních příležitostech pro české firmy v Bosně a Hercegovině v Praze dne 12. května 2011 Ing. Vladimír Randáček, vedoucí OEÚ ZÚ Sarajevo
OBSAH Základní informace stručná charakteristika Bosny a Hercegoviny (BaH) Politický systém BaH Globální finanční a ekonomická krize dopady na BaH BaH potřebuje investory přehled přílivu FDI (1994 2010) Proč do BaH přednosti a handicapy Perspektivní obory a sektory pro české podnikatele a investory Obchodní a ekonomická spolupráce ČR BaH ZRS ČR v BaH Praktické rady a kontakty 3
ZÁKLADNÍ INFORMACE O BaH Počet obyvatel: 3,9 mil. obyvatel (dle Eurostat 2006/2007, dle posledního sčítání před vypuknutím války v r. 1991 žilo v BaH 4,4 mil. obyvatel), bosenská diaspora v zahraničí až 1,5 mil. lidí Rozloha BaH: 51 209 km 2 z toho : Rozloha Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) 25 989 km 2 2,3 mil. Obyvatel Rozloha Republiky srbské (RS) 25 208 km 2 1,4 mil. obyvatel Rozloha oblasti Distrikt Brčko 493 km 2 (Brčko má zvláštní statut. Jeho území náleží dle rozhodnutí arbitráže z března 1999 oběma entitám (Distrikt Brčko) 80 000 obyvatel Největší města: Sarajevo (440 000), Banja Luka (225 000), Zenica (147 000), Tuzla (132 000), Mostar (131 000) Měna: BAM zkráceně KM (konvertilní marka) fixní kurs 1,95583/euro Národnostní složení (dle posledního sčítání lidu v r. 1991): Bosňáci (44%), Srbové (31%), Chorvaté (17%), ostatní (8%) Náboženské složení (dle posledního sčítání lidu v r. 1991): muslimové (40%), pravoslavní (31%), římští katolíci (15%), ostatní židé, protestanti, ateisté (14%) 4
POLITICKÝ SYSTÉM Základem BaH politického systému je Daytonská mírová dohoda z prosince 1995, která ukončila válku, a jejíž součástí je také Ústava Bosny a Hercegoviny. Dle Daytonské dohody z listopadu 1995 se Bosna a Hercegovina skládá ze dvou entit Republiky srbské (49% území) a Federace Bosna a Hercegovina (51% území). Na severu země se dále nachází tzv. Distrikt Brčko, který má oddělenou samosprávu a je oficiálně společným vlastnictvím obou entit. Obecně lze říci, že BaH je složený stát s federativním uspořádáním a relativně relativně slabou ústřední vládou. Vzhledem k tomu, že jedna z entit erace) má sama o sobě také federativní uspořádání, je BaH z hlediska státní a samosprávy jednou z nejsložitějších zemí na světě. na světě. z jejích hlavních příčin spor o ústavněprávní uspořádání země. Se távajícím uspořádáním není nikdo spokojen (Srbové relativně ojenější, Chorvaté nejméně spokojení) a spory mezi třemi BaH konstitutivními mi národy se tak přenáší na půdu BaH institucí, a to nejen ústavních. ledkem je vysoká míra politizace veškerého společenského života v BaH. ta v BaH. 5
POLITICKÝ SYSTÉM Nad implementací civilních aspektů Daytonské mírové dohody dohlíží Vysoký představitel (HR) mezinárodního společenství HR jmenován Radou bezpečnosti OSN. Má rozsáhlé pravomoci ti OSN. Má rozsáhlé pravomoci (nadekretovávání a rušení zákonů, politiků z volených funkcí). éně, očekává se, že jeho úřad bude zrušen po splnění tzv. 5ti cílů a 2. Jejich plnění ze strany BaH však stagnuje. ze strany BaH však stagnuje. nského původu Valentin Inzko. h dohod sleduje vojenská mise Evropské unie (EUFOR Althea) Evropské unie (EUFOR Althea). ČR v misi participuje dvěma specialisty na chemii a munici. ecialisty na chemii a munici. stabilní, válku nikdo nechce. l, díky níž má BaH nyní malou profesionální jednotnou armádu (8.000 vojáků), ejíž příslušníci se účastní i misí v zahraničí (Afghánistán, Demokratická kratická republika Kongo, ). 6
POLITICKÝ SYSTÉM 7
POLITICKÝ SYSTÉM 8
POLITICKÝ SYSTÉM Celostátní úroveň zahrnuje: Dvoukomorový Parlament Bosny a Hercegoviny Rada ministrů (vláda), která zahrnuje předsedu a 9 ministrů Předsednictvo (tříčlenná kolektivní hlava státu, po jednom příslušníkovi každého ze tří BaH konstitutivních národů) Ústavní soud BaH, Ombudsman, Soud BaH (zabývá se především válečnými zločiny a organizovaným zločinem) Republika srbská: Naprostou většinu obyvatel tvoří Srbové Národní shromáždění (parlament) de facto dvoukomorový, ale horní komora má omezené pravomoci Vláda Prezident a dva viceprezidenti (každý z jednoho národa) Místní a regionální soudy, Vrchní soud, Ústavní soud Centralizované zřízení, pod entitní úrovní jsou již jen samosprávné obce ( opštiny ) 9
POLITICKÝ SYSTÉM Federace Bosna a Hercegovina Většinu obyvatel tvoří Bosňáci, v určitých oblastech mají ale většinu Chorvaté 10 kantonů (5 většinově bosňáckých, 3 většinově chorvatské a 2 smíšené) Dvoukomorový Parlament Federace BaH Vláda Federace BaH Prezident a dva viceprezidenti (každý z jednoho národa) Místní a kantonální soudy, Vrchní soud, Ústavní soud Každý z kantonů má dále svůj vlastní jednokomorový parlament a vládu Na nejnižší úrovni samosprávy jsou obce (opštiny), z nichž dvě (Mostar a Sarajevo) mají ještě meziúroveň (městské rady v čele se starosty) Distrikt Brčko Nachází se na severu u hranic s Chorvatskem na strategickém rozhraní mezi dvěma oddělenými částmi Republiky srbské a dvěma oddělenými částmi Federace BaH Má vlastní samosprávu na úrovni obce (Distrikt tvoří jednu obec), která hierarchicky nespadá pod ani jednu z entit, ale přímo pod celostátní vládu 10
POLITICKÝ SYSTÉM Aktuální dění 3.10.2010 proběhly všeobecné volby Bylo zformováno celostátní tříčlenné Předsednictvo (nyní v čele Nebojša Radmanović (Srb), od června Željko Komšić (Chorvat)) a dále všechny orgány Republiky srbské Ve Federaci BaH po téměř půl roce jednání mezi bosňáckými a chorvatskými politiky o zformování vlády vypukla ústavní krize. Federální orgány sice byly zformovány, ale dvě největší bosensko chorvatské politické strany postup označily za neústavní a odmítají nově ustavené federální orgány uznat. V důsledku vývoje ve Federaci nebyla doposud vytvořena celostátní vláda (může být vytvořena až poté, co jsou ustaveny orgány v obou entitách) BaH se v současnosti nachází v nejhlubší politické krizi za posledních 10 let Politický systém shrnutí Daytonská mírová dohoda z listopadu 1995 ukončila válku, základní spor o uspořádání a fungování země však nadále trvá Složité uspořádání země znemožňuje efektivní vládnutí a prohlubuje národnostní nevraživost; dochází k překrývání kompetencí a kompetenčním sporům Pro cestu z krize neexistují v současnosti podmínky mezi třemi konstitutivními národy nepanuje ani elementární shoda, mechanismy rozhodování umožňují každému z těchto národů blokovat cokoliv s čím nesouhlasí, a mezinárodní společenství není jednotné ohledně dalšího postupu I nadále lze očekávat stagnaci, resp. zaostávání země za ostatními zeměmi regionu 11
Globální ekonomická a finanční krize dopady na BaH propad výkonu ekonomiky HDP v roce 2009 2,8 % oproti předkrizovému období, kdy ekonomika rostla řádově 5 7 % ročně, předpoklad pro rok 2010 + 0,8 % vysoká míra celkové nezaměstnanosti max. 43,2 % v říjnu 2010 (téměř 50 % mladých a žen) Inflace: 2009 0%, 2010 3,1 %, avšak stagnace mezd (průměr 423 euro) a důchodů (průměr 180 euro) prudký pokles přílivu FDI: 2007 832 mil. 2008 358 mil. 2009 231 mil. 2010 186 mil. 12
Hlavní makroekonomické indikátory BaH 2006-2010 2006 2007 2008 2009 2010 HDP (mld. EUR) 10,5 11,6 12,6 12,2 12,6 HDP na osobu ( EUR) 2.731 3.020 3.287 3 187 3 286 Reálný růst HDP (v %) 7,1 8,9 5,7-3 0,9 Inflace (průměr v %) 6,1 4,9 1,8-0,4 2,1 Nezaměstnanost (v % dle ILO) 30,0 28,0 29,0 24,1 27,2 Vývoz (v mil. EUR) 2.690 3.035 3.521 2 827,6 3 730 Dovoz (v mil. EUR) 6.093 7.106 8.341 6 313,7 6 886 Bilance ZO (v mil. EUR) - 3,41-4,14-4,14-3,48-3,33 Devizové rezervy (bez zlata, mil.eur) 2.787 3.425 3.219 3,176 3,301 Zahraniční dluh (mld. EUR) 2,07 2,03 2,14 2,66 2,90 FDI ( v mil. EUR kumulativně) 564 1,628 701 452 359 FDI příspěvek k HDP (%) 5,8 14,7 5,6 3,7 2,8
BaH potřebuje investory přehled přílivu FDI (1994 2010) podle hodnoty (mil. KM) tabulka 1 14
BaH potřebuje investory přehled přílivu FDI (1994 2010) dle zemí tabulka 2 (mil. ) 15
BaH potřebuje investory přehled přílivu FDI (1994 2010) dle sektorů tabulka 3 12% 7% 7% 2% 2% 1% telekomunikace 35% výroba bankovnictví cestovní ruch obchod ostatní fin. služby služby 12% 22% nemovitosti transport 16
BaH potřebuje investory přehled přílivu FDI (1994 2010) z České Republiky do BaH tabulka 4 31.12.2001... 1,225 mil. 31.12.2002... 1,231 mil. 31.12.2003... 1,352 mil. 31.12.2004... 1,482 mil. 31.12.2005... 2,446 mil. 31.12.2006 2,610 mil. 31.12.2007... 3,641 mil. 31.12.2008... 3,320 mil. 30.06.2009 4,430 mil. 30.06.2010... 3,295 mil. 17
Pro a proti k podnikání a investicím do Bosny a Hercegoviny PRO historická, kulturní a jazyková blízkost povědomí o Československu a jeho výrobcích z dob bývalé Jugoslávie zlepšující se stav ekonomiky velké přírodní zdroje (voda, uhlí, dřevo,barevné kovy) stabilní měna BAM (KM)s fixním kursem vyjímečně rozvinutý a stabilní bankovní sektor (83 % v rukou zahraničních bank (Unicredit, Raiffeisen, Postbank, Ziraat Turkish Bank, Bosna Bank International a další) růst devizových rezerv země pouhé 10% zdanění zisku, jednotná sazba DPH 17 %, pouhých 2 000 KM (1 000 ) pro založení s.r.o. min. celní sazby (0 max.15 %, 0% sazba pro cizí investory) nejliberálnější zákon o FDI v regionu relativně vysoká návratnost investic (20%) relativně velký trh s možností přístupu na trhy členských států CEFTA (50 mil. obyvatel) a muslimského světa levná, vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla státem podporované projekty s velkou účastí fondů EU 18
Pro a proti k podnikání a investicím do Bosny a Hercegoviny PROTI dlouhotrvající politická nestabilita vysoká úroveň korupce komplikovaná administrativa a složitá procedura založení a registrace obchodní společnosti (12 úkonů a 61 dnů), registrace nemovitosti (10 úkonů a 331 dnů), získání stavebního povolení k výrobnímu závodu (20 úkonů 400 dnů) složitý daňový systém nedostatek kapitálu a riziko nezaplacení (nutnost zajištění proti nezaplacení) nejednotný hospodářský prostor (odlišnosti ve FBaH a RS) špatná vymahatelnost práva 19
Obchodní a ekonomická spolupráce Česká Republika BaH 1 vývoj vzájemného obchodu od roku 1993 2010 top 10 vývozních položek z ČR do BaH top 10 dovozních položek z BaH do ČR obchodní výměna ČR se zeměmi západního Balkánu od roku 2006 20
Vývoj vzájemného obchodu Česká Republika BaH od 1993-2010 2 Vývoz Do vo z Obrat Saldo EUR poř. Index EUR poř. Index EUR poř. Index EUR 1993 2 144 94. - 725 97. - 2 869 103. - 1 419 1994 6 043 76. 281, 9 203 112. 28, 0 6 246 85. 217, 7 5 840 1995 6 993 74. 115, 7 266 118. 131, 0 7 259 83. 116, 2 6 727 1996 24 198 52. 346, 0 1 680 94. 631, 6 25 878 60. 356, 5 22 518 1997 34 494 43. 142, 5 397 123. 23, 6 34 891 58. 134, 8 34 097 1998 38 785 44. 112, 4 1 748 96. 440, 3 40 533 59. 116, 2 37 037 1999 44 987 41. 116, 0 1 156 102. 66, 1 46 143 53. 113, 8 43 831 2000 57 448 42. 127, 7 2 394 96. 207, 1 59 842 56. 129, 7 55 054 2001 77 999 37. 135, 8 3 820 90. 159, 6 81 819 53. 136, 7 74 179 2002 83 005 37. 106, 4 5 048 87. 132, 1 88 053 53. 107, 6 77 957 2003 76 296 38. 91, 9 6 083 81. 120, 5 82 379 55. 93, 6 70 213 2004 85 298 38. 111, 8 5 953 87. 97, 9 91 251 56. 110, 8 79 345 2005 106 859 39. 125, 3 21 912 69. 368, 1 128 771 51. 141, 1 84 947 2006 115 514 44. 108, 1 27 326 62. 124, 7 142 840 53. 110, 9 88 188 2007 117 387 46. 101, 6 33 268 61. 121, 7 150 655 56. 105, 5 84 119 2008 133 751 49. 113, 9 34 910 61. 104, 9 168 661 56. 112, 0 98 841 2009 110 693 48. 82, 8 28 748 61. 82, 3 139 441 57. 82, 7 81 945 2010 122 868 46. 111, 0 37 867 62. 131, 7 160 735 58. 115, 3 85 001 2010/I-II 18 491 47. - 3 976 66. - 22 467 57. - 14 515 2011/I-II 16 752 50. 90, 6 7 533 62. 189, 5 24 285 59. 108, 1 9 219 21
Top 10 vývozních položek z České Republiky do BaH 3 1. Elektrická energie, minerální oleje a výrobky z nich 2. Osobní vozy Škoda, dopravní prostředky 3. Celulóza a výrobky z celulózy 4. Mycí a čistící prostředky 5. Dřevo a dřevěné výrobky 6. Sklo a výrobky ze skla 7. PVC výrobky 8. Chemické výrobky 9. Papír a kartony 10. Ocelářské výrobky (komerční a ušlechtilá ocel) 22
Top 10 dovozních položek z BaH do České Republiky 4 1. Elektrická energie, minerální paliva, oleje a výrobky z nich 2. Koncentrát rud, barevné kovy, šrot 3. Měď a měděné výrobky 4. Ocelářské resp. válcované výrobky (Mittal Zenica) 5. Strojírenské výrobky čerpadla, kotle, zařízení, 6. Nábytek 7. Hliník a hliníkové výrobky 8. Dřevo a výrobky ze dřeva, kůže a kožené výrobky 9. Papír, karton a výrobky z nich 10. Automobilové díly 23
Zahraniční rozvojová spolupráce ČR s BaH (ZRS) BaH jedna z pěti prioritních zemí (Afghánistán, Moldavsko, Mongolsko, Etiopie) na léta 2011 2017 na léta 2011 2013 vyčleněno cca 144 mil. Kč zaměření sektorů: a) energetika b) zemědělství c) zdravotnictví d) životní prostředí e) vodohospodářství f) státní správa, občanská společnost, předávání zkušeností z transformačního procesu ČR, budování administrativních kapacit pro členství v EU
Obchodní výměna ČR se zeměmi Západního Balkánu od roku 2006 5 v tis. 2006 2007 2008 2009 2010 2011 l.- II. Chorvatsko 478 633 526 720 536 222 393 233 424 330 62 062 Srbsko 285 907 408 759 478 559 302 136 386 749 72 140 BaH 142 840 150 655 168 661 139 441 160 735 24 285 Makedonie 19 227 15 238 21 493 22 367 53 371 9 628 Albánie 43 258 41 690 54 759 42 498 37 480 4 904 Černá Hora 21 984 24 505 28 877 12 221 14 495 1 449 25
Praktické rady a kontakty 1 Jak postupovat v případě zájmu vstoupit na trh Souhrnná teritoriální informace (STI) Bosna a Hercegovina OEÚ poskytuje základní servis (kontakty na ministerstva, komory,svazy, obchodní sítě, potenciální partnery, schůzky atd.) Prezentace na veletrzích a výstavách v BaH Účast na podnikatelských misích ve spolupráci s oborovými svazy nebo komorami Na trhu je nutný aktivní osobní kontakt Doporučuje se najít si místního zástupce 26
Praktické rady a kontakty 2 Užitečné adresy v České Republice: www.businessinfo.cz/cz/rubrika/bosna-a-hercegovina/1001163/ www.mpo.cz; www.export.cz; www.mzv.cz/sarajevo belgrade@czechtrade.cz; zagreb@czechtrade.cz 27
Praktické rady a kontakty 3 Užitečné kontakty v Bosně a Hercegovině: Zahraničně obchodní komora BaH: www.komorabih.ba; www.bhepa.ba; www.bhexport.ba (kontakty na odborné asociace, seznamy exportérů atd.) Hospodářská komora FBaH: www.kfbih.com Obchodní a průmyslová komora Republiky srbské: www.komorars.ba FIPA (Foreign Investment Promotion Agency): www.fipa.gov.ba (investiční pobídky, postup při založení firmy atd.) energetický sektor: www.elektroprivreda.ba (vypisované tendry a objednávky služeb pro elektrárny a doly ve FBaH atd.) bh portál pro veřejné zakázky: www.ekapija.ba 28
Děkuji za pozornost Ing. Vladimír Randáček obchodní a ekonomický rada ZÚ Sarajevo Velvyslanectví České republiky Franjevačka 19, 71 000 Sarajevo Bosna a Hercegovina e-mail.: commerce_sarajevo@mzv.cz tel.: 00387 33 447 585 fax.: 00387 33 447 586 GSM: 00387 66 906 197 29