Hospodářská politika. Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky. Petr Musil

Transkript

1 Hospodářská politika Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky Petr Musil petrmusil1977@gmail.com

2 Nositelé hospodářské politiky jde o subjekty, které se podílí na procesu formování, provádění a kontrole hospodářské politiky subjekty decizní sféry subjekty vlivové sféry nadnárodní subjekty otázka, jak jsou mezi jednotlivými sférami vymezeny kompetence, kdo rozhoduje, kdo má mandát, kde je hranice mezi rozhodováním a ovlivňováním atd.

3 Subjekty decizní sféry jde o ty subjekty, které rozhodují o hospodářské politice, mají k tomu mandát (např. politický, vzešlý z voleb) a nesou za hospodářskou politiku zodpovědnost, čili: vláda má politický mandát, rozhoduje především v oblasti fiskální politiky (je zodpovědná za sestavení státního rozpočtu) parlament má politický mandát a rozhoduje o návrzích, předkládaných vládou (tedy jak o rozpočtu, tak o dalších pravidlech, která formují ekonomické prostředí v dané zemi) centrální banka má politický mandát (u nás skrze prezidenta) k provádění monetární politiky oproti vládě však není nikomu zodpovědná

4 Subjekty vlivové sféry subjekty, které se snaží ovlivnit subjekty decizní sféry tedy subjekty bez politického mandátu, bez možnosti rozhodovat, čili: zájmové skupiny, lobbysté, odbory, svazy, komory, ale i firmy mnohdy se však chovají, jakoby politický mandát měly příklad: odbory obhajují zájmy zaměstnanců proč ale hovoří do důchodové reformy, daňového systému, monetární politiky? lékařská komora je profesní sdružení lékařů primárně dbá na to, aby se lékaři chovali profesionálně proč ale používá nátlak na vládu s cílem prosadit své zájmy?

5 Nadnárodní subjekty subjekty, které ovlivňují vnější podmínky hospodářsko-politického rozhodování integrační celky, mezinárodní organizace, nadnárodní firmy jak subjekty s politickým mandátem (tedy pravomocí rozhodovat), tak bez politického mandátu (tedy především subjekty ovlivňující) subjekty s politickým mandátem: např. Evropská unie (resp. Evropská komise), WTO apod. subjekty, uplatňující vliv: především nadnárodní firmy

6 Proces vlastní tvorby hospodářské politiky v ČR Volby Poslanecká sněmovna 1x za 4 roky Senát 1x za 2 roky jedna třetina Prezident 1x za 5 let Vláda Centrální banka 1x za 2 roky třetina členů b.rady Fiskální politika Tvorba pravidel a jejich vymáhání Monetární politika, bankovní regulace a dohled Hospodářská politika země

7 Hospodářsko-politické rozhodování Probíhá v několika fázích: kontrola předchozího cyklu řízení příprava rozhodnutí rozhodování provedení (zavedení) rozhodnutí Nositel HOPO potřebuje kvalitní a včasné informace systém národních účtů (SNA System of National Accounts)

8 4 účetní třídy: SNA I. účet výroby sleduje tvorbu a užití HDP výdajová a důchodová metoda zjištění HDP II. účet spotřeby sleduje národní disponibilní důchod a jeho užití III. účet akumulace sleduje hrubou tvorbu kapitálu (hrubé investice) a její financování (úspory) IV. účet vnějšího světa sleduje strukturu platební bilance, především BÚ a FÚ údaje lze nalézt na stránkách ČSÚ:

9 Cíle hospodářské politiky

10 Obecné cíle HOPO udržení (popř. nastolení) svobody a demokracie spravedlnost jistota pokrok blahobyt

11 hospodářský růst Tradiční cíle HOPO dosažení růstu reálného HDP hospodářská rovnováha dosažení rovnováhy na trhu práce (plná zaměstnanost) dosažení cenové stability (cílová míra inflace) dosažení vnější rovnováhy (cílová struktura platební bilance) DYNAMICKÁ ROVNOVÁHA

12 Dynamická rovnováha (přiměřený hospodářský růst) Hospodářská rovnováha Hospodářský růst Nízká míra UNE Nízká míra inflace Vnější eko. rovnováha MAGICKÝ ČTYŘÚHELNÍK

13 Magický čtyřúhelník slouží k posouzení úspěšnosti HOPO vzhledem k jejím cílům sleduje: tempo růstu HDP (g), poměr salda BÚ ku HDP, míru inflace (π) a míru nezaměstnanosti (u) g (%) 6,1 ČR: ,5 u (%) 4,4 5,3-3,2-0,6 BÚ (%) 6,3 2,8 π (%) čím ostřejší úhel, tím úspěšnější HP u daného cíle, čím větší plocha, tím vyšší celková úspěšnost HP

14 Nástroje hospodářské politiky

15 Nástroje hospodářské politiky dle úrovně působení: makroekonomické, mikroekonomické makro např. daně, vládní výdaje, úrokové míry mikro např. antimonopolní politika, cenová regulace dle charakteru vlivu: přímé, nepřímé přímé zaměřené na konkrétní subjekty (zpravidla administrativní nástroje) nepřímé působí zprostředkovaně (zpravidla přes trh) dle oblasti působení: měnové, fiskální měnové např. úrokové míry, devizový kurz fiskální např. daně, transfery, vládní výdaje

16 Nástroje hospodářské politiky dle způsobu ovlivňování: globální, selektivní globální ovlivňující všechny subjekty na všech trzích (např. pravidla) selektivní zaměřené na konkrétní trhy, konkrétní subjekty, případně konkrétní ekonomiky (např. regulace) dle působení na vztahy účastníků trhu: systémové (kvalitativní), běžné (kvantitativní) systémové tvorba pravidel, podmínek, prostředí běžné zaměřené především na velikost agregátní poptávky (např. vládní výdaje, úrokové míry)