EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.12.2010 SEC(2010) 1545 final Příručka o používání pravidel Evropské unie pro státní podpory, veřejné zakázky a vnitřní trh v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu, zejména sociálních služeb obecného zájmu CS CS
V rámci konzultačního procesu navazujícího na sdělení Komise o sociálních službách obecného zájmu (SSOZ) z dubna 2006 1 obdržela Komise řadu dotazů na to, jak v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu (SOHZ), zejména SSOZ, používat pravidla Evropské unie pro státní podpory, veřejné zakázky a vnitřní trh. Předkládaný dokument odpovídá na dotazy, které se týkají používání pravidel pro státní podpory v oblasti SOHZ, včetně SSOZ. Odpovídá rovněž na dotazy, jak v oblasti SSOZ používat pravidla pro veřejné zakázky, aby se objasnily povinnosti orgánů veřejné moci při nákupu sociálních služeb na trhu. Odpovídá i na to, jak v oblasti SSOZ používat pravidla Smlouvy týkající se volného pohybu služeb a svobody usazování (dále jako pravidla pro vnitřní trh ) a pravidla směrnice o službách 2. Odpovědi pokud možno odkazují na judikaturu nebo na konkrétní ustanovení platných předpisů, aby zájemcům poskytly vodítko k získání dodatečných informací. Tento dokument představuje první aktualizaci pracovních dokumentů, zveřejněných v roce 2007, a jeho cílem je informovat o nových otázkách, které Komise obdržela buď prostřednictvím interaktivní informační služby zřízené v lednu 2008, nebo na schůzích útvarů Komise, orgánů veřejné moci a jiných účastníků. Tato aktualizace rovněž zohledňuje vývoj judikatury, případné změny platného právního rámce, jakož i práce Výboru pro sociální ochranu v této oblasti 3. Tento dokument je pracovním dokumentem vypracovaným útvary Komise. Má podat odborné vysvětlení, zejména na základě zhuštěných a občas zjednodušených přehledů legislativy a judikatury ve věci státních podpor, veřejných zakázek a vnitřního trhu, jakož i rozhodnutí Komise týkajících se SOHZ, zejména SSOZ, ve věci státních podpor. Tento dokument nezavazuje Evropskou komisi jakožto instituci. 1 2 3 Sdělení Komise Provádění lisabonského programu Společenství Sociální služby obecného zájmu v Evropské unii, KOM(2006) 177 v konečném znění, SEK(2006) 516. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36. Viz Zpráva Výboru pro sociální ochranu o používání práva Společenství v oblasti SSOZ, listopad 2008, na: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catid=758&langid=fr. CS 2 CS
1. ÚVOD... 13 2. POJEM SOHZ... 15 2.1. Co je služba obecného zájmu (SOZ)?... 15 2.2. Co je služba obecného hospodářského zájmu (SOHZ)? Musí orgány veřejné moci povinně zavést tento pojem do svého interního právního řádu?... 15 2.3. Co je sociální služba obecného zájmu (SSOZ)?... 16 2.4. Mají členské státy manévrovací prostor při vymezování SOHZ?... 17 2.5. Mohla by Komise sestavit seznam kritérií, na jehož základě by orgány veřejné moci rozhodovaly, zda má konkrétní služba povahu služby obecného zájmu?... 17 2.6. Omezuje právo Evropské unie volnost členských států při vymezování SOHZ?... 18 2.7. Vyskytují se příklady zjevně nesprávného posouzení, kterého se členské státy dopustily při vymezování SOHZ?... 18 2.8. Je možno považovat některé finanční služby za SOHZ?... 19 2.9. Lze považovat vytváření a zachování pracovních míst v určitém podniku za účelem rozšíření jeho výzkumu a vývoje (např. v biofarmacii) za SOHZ?... 19 3. OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE POUŽITÍ PRAVIDEL PRO STÁTNÍ PODPORY V OBLASTI SOHZ A ZEJMÉNA SSOZ... 20 3.1. Použitelnost pravidel pro státní podpory v oblasti SOHZ... 20 3.1.1. Kdy se pravidla SFEU pro státní podpory používají v oblasti organizace a financování SOHZ?... 20 3.1.2. Kdy je činnost označována jako hospodářská ve smyslu pravidel hospodářské soutěže?... 20 3.1.3. Lze osoby vykonávající svobodná povolání považovat za podniky ve smyslu pravidel hospodářské soutěže?... 21 3.1.4. Kdy je činnost nehospodářská ve smyslu pravidel hospodářské soutěže?... 21 3.1.5. Jestliže orgán veřejné moci poskytuje informace a poradenství občanům ohledně své pravomoci, vykonává hospodářskou činnost ve smyslu pravidel hospodářské soutěže?... 23 3.1.6. Mohou se pravidla SFEU pro státní podpory vztahovat na poskytovatele neziskových služeb?... 23 3.1.7. Podléhají střediska sociálních služeb, která obstarávají SOHZ (například služby seniorům a postiženým osobám), pravidlům pro státní podpory?... 24 3.1.8. Představuje poskytování nákupních poukázek od obce na SOHZ určitému druhu uživatelů státní podporu?... 24 3.1.9. Představuje sociální podpora poskytnutá určitým uživatelům, například domácnostem s nízkými příjmy (např. v závislosti na jejich skutečných výdajích na CS 3 CS
přístup k SOHZ a/nebo dalších objektivních kritériích spojených s jejich osobní situací), a přímo proplácená třetí stranou poskytovateli služeb státní podporu?... 24 3.1.10. Určité SOHZ jsou často poskytovány v místním kontextu. Ovlivňují skutečně nepříznivě obchod mezi členskými státy?... 25 3.1.11. Je skutečně ovlivněn obchod v případě, kdy v určitém regionu poskytuje specifickou SOHZ pouze jeden provozovatel?... 26 3.1.12. Existují příklady SOHZ na místní úrovni, které zřejmě skutečně neovlivňují nepříznivě obchod mezi členskými státy?... 26 3.1.13. Co se stane v případě, že činnost je hospodářská a ovlivní obchod mezi členskými státy?... 27 3.1.14. Znamená použití pravidel hospodářské soutěže, že členské státy musí změnit podmínky organizace a financování svých SOHZ?... 28 3.1.15. Co se stane, jestliže orgán veřejné moci poskytne vyrovnávací platbu za závazek služby obecného zájmu, která je považována za hospodářskou?... 28 3.1.16. Jak může orgán veřejné moci financovat SOHZ?... 28 3.1.17. Ukládají pravidla pro státní podpory veřejným orgánům, aby specifickým způsobem organizovaly SOHZ?... 28 3.1.18. Lze finanční dotace poskytované v rámci převodu pravomocí mezi územními samosprávnými celky v kontextu decentralizace srovnávat se státní podporou?... 29 3.1.19. Pokud poskytuje SOHZ interní subjekt (subjekt in-house ) ve smyslu pravidel pro veřejné zakázky, je jeho financování vyňato z použití pravidel pro státní podpory? 29 3.2. Rozsudek Altmark a balík SOHZ... 29 3.2.1. Co přesně uvedl Soudní dvůr v rozsudku Altmark?... 29 3.2.2. Je možné, aby členský stát za účelem použití kritéria, týkajícího se nákladů správně řízeného průměrného podniku, použil předem stanovené referenční náklady?... 31 3.2.3. Jaké jsou důsledky použití nebo nepoužití kritérií Altmark?... 32 3.2.4. Jaké jsou důsledky, jestliže vyrovnávací platba za SOHZ je skutečně státní podporou?... 32 3.2.5. Jaké jsou cíle rozhodnutí a Rámce? Existují rozdíly mezi těmito dvěma dokumenty?... 32 3.2.6. V jakém případě se použije rozhodnutí?... 33 3.2.7. Vyskytují se případy, kdy podnik, který je příjemcem vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, je součástí koncernu nebo tvoří společnost ad hoc, založenou za účelem poskytování SOHZ. Vztahuje se za těchto okolností strop ročního obratu 100 milionů EUR na jediný právní subjekt nebo na koncern?... 33 3.2.8. Jsou stropy týkající se roční vyrovnávací platby 30 milionů EUR a obratu příjemce 100 milionů EUR podle čl. 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí kumulativní? Co to znamená?... 33 CS 4 CS
3.2.9. Jaké jsou podmínky slučitelnosti stanovené rozhodnutím a Rámcem?... 34 3.2.10. Spadají letiště s více než 1 milionem cestujících do oblasti působnosti rozhodnutí v případě, že vyrovnávací platba za závazek veřejné služby nedosahuje 30 milionů EUR a podnik spravující letiště dosahuje ročního obratu méně než 100 milionů EUR?... 34 3.2.11. Jaký je vztah mezi rozhodnutím a nařízením č. 1370/2007?... 35 3.2.12. Jaký je rozdíl mezi Rámcem a specifickými pravidly slučitelnosti v odvětví dopravy?... 35 3.2.13. Jaký je rozdíl mezi podmínkami rozsudku Altmark a podmínkami stanovenými v rozhodnutí a v Rámci?... 35 3.2.14. Odkdy platí rozhodnutí a Rámec? Mají zpětnou platnost?... 36 3.2.15. Zakládá balík SOHZ podnikům nárok na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby?... 37 3.3. Oznámení státních podpor přesahujících limity stanovené rozhodnutím... 37 3.3.1. Je nezbytné oznamovat Komisi státní podporu přesahující limity stanovené čl. 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí?... 37 3.3.2. Existuje povinnost zaslat Komisi informační list v případě, kdy státní podpora ve formě vyrovnávací platby může být osvobozena od povinnosti předchozího oznámení?... 37 3.3.3. Mohou územní samosprávné celky jednat samy v případě, že stát odmítne regionu nebo jinému územnímu celku oznámit státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby? Mohla by Komise přijmout opatření proti tomuto členskému státu?... 38 3.4. Pojem pověření ve smyslu rozhodnutí a Rámce... 38 3.4.1. Jaký je cíl pověření ve smyslu rozhodnutí a Rámce?... 38 3.4.2. Jaké druhy pověření se považují za vyhovující ve smyslu rozhodnutí?... 38 3.4.3. Je pověření nezbytné i v případě SSOZ?... 39 3.4.4. Odpovídá pojem pověření ve smyslu čl. 106 odst. 2 SFEU, jakož i ve smyslu balíku SOHZ, pojmu pověřený poskytovatel ve smyslu směrnice o službách (čl. 2 odst. 2 písm. j)?... 40 3.4.5. Představuje úřední usnesení regionálního orgánu veřejné moci, vymezující odborné vzdělávání jako sociální službu obecného zájmu a pověřující jejím poskytováním jeden nebo více subjektů, pověření ve smyslu rozhodnutí a směrnice o službách?40 3.4.6. Musí každý orgán veřejné moci v případě spolufinancování SOHZ několika orgány veřejné moci přijmout vlastní akt pověření, nebo se při poskytnutí vyrovnávací platby může odvolat na akt pověření orgánu řídícího nebo organizujícího SOHZ?... 41 CS 5 CS
3.4.7. Je nezbytné, aby v případě, kdy orgán veřejné moci hodlá svěřit několik SOHZ jednomu nebo více poskytovatelům služeb, přijal několik aktů odpovídajících jednotlivě každé SOHZ?... 41 3.4.8. Mělo by pověření vymezit poslání nebo specifické činnosti, které mají být vykonávány?... 42 3.4.9. Jak sestavit pověření k poskytování služeb, jakými jsou například SSOZ, které jednak musí být zvažovány v rámci celkového přístupu, jednak musí odpovídat specifickým potřebám různých uživatelů? Musí pověření popisovat každou službu, která má být poskytována?... 42 3.4.10. Mohou orgány veřejné moci v případě, kdy činnosti obdobné službám, které jsou předmětem závazku poskytování veřejné služby, vykonávají další provozovatelé na trhu, vymezit tyto závazky odlišením od činností vykonávaných na trhu?... 43 3.4.11. Jak vyhotovit pověření týkající se služeb, které se v průběhu poskytování musí přizpůsobit měnící se situaci, pokud jde o stupeň poskytované péče, profil a počet uživatelů?... 44 3.4.12. Omezuje vyžadování pověření samostatnost a iniciativu těch poskytovatelů, které jednotlivé členské státy uznávají a respektují v rámci svých ústavních/právních rámců?... 44 3.4.13. Omezuje vyžadování pověření samostatnost místních pracovišť poskytovatele SOHZ, který je řádně pověřen na celostátní úrovni, při vymezování priorit?... 45 3.5. Vyrovnávací platba... 45 3.5.1. Vyžaduje rozhodnutí, aby byly v pověření stanoveny ukazatele nákladů? Jak je to možno provést před poskytnutím služeb?... 45 3.5.2. Vysoká míra nepředvídatelnosti nákladů a riziko deficitu ex-post může existovat i u zkušených subjektů poskytujících SOHZ: nepředvídatelné změny úrovně péče, profilu nebo počtu uživatelů a úrovně příjmů (nezaplacené příspěvky uživatelů, kolísání počtu uživatelů, odmítnutí přispívat ze strany jiných orgánů veřejné moci). Jak mohou subjekty veřejného sektoru čelit této situaci?... 46 3.5.3. Jak se určují ukazatele pro výpočet vyrovnávací platby za náklady (čl. 4 písm. d) rozhodnutí) v případě, kdy je daná SOHZ financována dvěma nebo více orgány veřejné moci?... 46 3.5.4. Jak má být vypočtena vyrovnávací platba v případě, kdy orgán veřejné moci hodlá financovat pouze část ročních nákladů poskytovatele, jemuž bylo uloženo poskytování SOHZ?... 46 3.5.5. Je nezbytné, aby se určité částky vyrovnávací platby přidělovaly na konkrétní náklady?... 47 3.5.6. Může orgán veřejné moci v případě, kdy je SOHZ financována částečně orgánem veřejné moci a částečně uživateli, hradit všechny náklady, je-li poskytování SOHZ ztrátové?... 47 CS 6 CS
3.5.7. Je při výpočtu vyrovnávací platby možno zohlednit současně jak dotace od orgánu veřejné moci, tak příspěvky orgánu veřejné moci ve prospěch určitého subjektu za plnění jeho závazků veřejné služby?... 47 3.5.8. Jak se vypočítá výše vyrovnávací platby za poskytování veřejné služby v případě, kdy poskytovatelé SOHZ požívají zvláštních nebo výhradních práv spojených s plněním několika poslání veřejné služby?... 47 3.5.9. Je možné, aby orgán veřejné moci v pověření uvedl, že bude hradit provozní ztráty vzniklé v každém určeném období, aniž by určil jiné ukazatele pro výpočet vyrovnávací platby?... 48 3.5.10. Jak se v případě, kdy se několik soukromých a veřejných subjektů, včetně místního samosprávného celku, sdruží do právního subjektu, aby společně poskytovaly SOHZ, při výpočtu vyrovnávací platby zohlední přítomnost členů subjektu, kteří nejsou orgány veřejné moci?... 48 3.5.11. Musí podnik, který poskytuje SOHZ a současně vykonává jinou podnikatelskou činnost, vést oddělené účetnictví?... 49 3.5.12. Je nutné, aby oddělené účetnictví vedl i subjekt, který je pověřený poskytováním SOHZ a současně vykonává jiné nehospodářské činnosti?... 49 3.5.13. Za jaké náklady lze poskytnout vyrovnávací platbu, jestliže podnik využívá stejnou infrastrukturu k poskytování SOHZ i k hospodářským činnostem, které nebyly označeny jako SOHZ?... 49 3.5.14. Musí být daňové výhody plynoucí ze sociálního charakteru subjektu započteny do příjmů ve smyslu čl. 5 odst. 3 rozhodnutí?... 49 3.5.15. Počítají se do příjmů ve smyslu čl. 5 odst. 3 rozhodnutí platby provedené podle dohody o převodech zisků a ztrát v rámci veřejného holdingu?... 49 3.5.16. Jaký je smysl termínu přiměřený zisk při výpočtu slučitelné vyrovnávací platby?50 3.5.17. Pro účely výpočtu přiměřeného zisku odkazují rozhodnutí i Rámec na míru návratnosti vlastního kapitálu. Lze přiměřený zisk vypočítat jinou metodou?... 50 3.5.18. Jsou-li pro daný subjekt určeny ukazatele vyrovnávací platby, měl by se srovnávat s jinými subjekty? Měla by být posouzena výkonnost? Jak lze srovnávat hodnotu pastorské péče, duchovní podpory a času věnovaného navíc?... 51 3.5.19. Vyžadují rozhodnutí a Rámec, aby k poskytování SOHZ byl vybrán podnik s nejnižšími náklady?... 51 3.5.20. Rozhodnutí a Rámec povolují vyrovnávací platbu za poskytování veřejné služby, avšak zakazují poskytování nadměrných vyrovnávacích plateb; co znamená termín nadměrná vyrovnávací platba?... 51 3.6. Kontrola nadměrných vyrovnávacích plateb... 52 3.6.1. Jaký dopad by mělo zavedení mechanismu určeného k vyloučení jakýchkoli nadměrných vyrovnávacích plateb na povinnost orgánů veřejné moci kontrolovat, zda nedochází k nadměrným vyrovnávacím platbám?... 52 CS 7 CS
3.6.2. Jak je třeba provádět kontrolu případných nadměrných vyrovnávacích plateb v případě, kdy určitá SOHZ je spolufinancována dvěma nebo více orgány veřejné moci (např. centrálním orgánem a/nebo regionem a/nebo okresem a/nebo nižším správním celkem)?... 52 3.6.3. Jak se v případě, kdy nadměrná vyrovnávací platba vznikne v důsledku spolufinancování orgány veřejné moci na několika úrovních, provádí vracení nadměrně vyplacené částky jednotlivým orgánům?... 52 3.7. Nedostatečná vyrovnávací platba... 52 3.7.1. Zakazují pravidla pro státní podpory, aby docházelo k nedostatečným vyrovnávacím platbám poskytovatelům SSOZ/SOHZ, to znamená, aby výše vyrovnávací platby byla nižší než výše nákladů spojených s poskytováním SOHZ? Neskýtá nedostatečná vyrovnávací platba poskytnutá určitému poskytovateli služeb hospodářskou výhodu jeho konkurentovi, který nenese finanční břemeno této nedostatečné vyrovnávací platby?... 52 3.7.2. Je podle ustanovení rámce možné, aby podnik, který byl pověřen poskytováním SOHZ a obdržel nedostatečnou vyrovnávací platbu, převedl nadměrnou vyrovnávací platbu, kterou ve stejném období obdržel za jinou SOHZ, kterou byl pověřen?... 53 3.7.3. Může podnik, který byl pověřen poskytováním SOHZ a obdržel nedostatečnou vyrovnávací platbu, obdržet předběžnou vyrovnávací platbu před koncem finančního roku, jestliže po uplynutí tohoto roku obdrží nezbytnou vyrovnávací platbu za plnění svého poslání?... 53 3.7.4. Může vyrovnávací platba poskytnutá na úhradu nákladů na údržbu vybavení nezbytného k plnění poslání SOHZ pokrýt provozní náklady na tutéž SOHZ, jestliže vyrovnávací platba za ně byla nedostatečná?... 53 3.7.5. V případě, kdy byli poskytováním určité SOHZ pověřeny všechny subjekty na trhu, měly by podle pravidel pro státní podpory obdržet za poskytování této SOHZ stejně vysokou vyrovnávací platbu?... 54 3.8. Nařízení de minimis a obecné nařízení o blokových výjimkách... 54 3.8.1. Poskytovatel služeb hodlá zřídit asistenční službu pro mladé nezaměstnané, pro niž je zapotřebí finanční podpora 150 000 EUR: vztahují se na tuto dotaci poskytnutou orgánem veřejné moci pravidla pro státní podpory?... 54 3.8.2. Může orgán veřejné moci financovat pilotní iniciativu, která mu pomůže vymezit náplň SOHZ?... 55 3.8.3. Vztahuje se maximální částka 200 000 EUR v případě financování SOHZ podle nařízení de minimis na SOHZ nebo na podnik pověřený poskytováním SOHZ s přihlédnutím k jiným činnostem, na něž podnik obdržel příspěvek ze státních zdrojů?... 55 3.8.4. Lze použít pravidlo de minimis na každou SOHZ zvlášť v případě, kdy subjekt pověřený poskytováním několika SOHZ vede oddělené účetnictví pro každou SOHZ?... 55 CS 8 CS
3.8.5. Jestliže subjekt, který je pověřený poskytováním SOHZ, vykonává také činnosti nehospodářské povahy, je nutné pro účely použití rozhodnutí de minimis odečíst vyrovnávací platbu za poskytování nehospodářských SOZ?... 55 3.8.6. Rozpočet investičních nákladů spojených s poskytováním SSOZ lze sestavit pro období jednoho roku až několika let. Lze v tomto případě použít nařízení de minimis?... 55 3.8.7. Spadají SOHZ týkající se sociálního a profesního začlenění nezaměstnaných, jakož i odborného vzdělávání, do působnosti rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2005 nebo obecného nařízení o blokových výjimkách č. 800/2008?... 56 3.9. Balík SOHZ a pravidla týkající se ESF a EFRR... 56 3.9.1. Je financování SOHZ prostřednictvím ESF a EFRR státní podporou? Spadá tato praxe do pravomoci členských států nebo Komise?... 56 3.9.2. Musí být financování SOHZ ze zdrojů ESF a EFRR poskytováno v souladu s balíkem SOHZ? Spadá tato praxe do pravomoci členských států nebo Komise?... 56 3.9.3. Lze slučovat kontrolu státních podpor a kontrolu prostředků z ESF Evropské unie? 57 3.9.4. Podle pravidel správy prostředků ESF jsou způsobilé pouze náklady a příjmy určené výlučně spolufinancovanému projektu, což nevylučuje tvorbu přiměřeného zisku. Lze v případě financování SSOZ z prostředků ESF zahrnout přiměřený zisk, jak stanoví rozhodnutí?... 57 3.9.5. Jaký je vztah mezi kontrolním mechanismem projektů spolufinancovaných z ESF a kontrolou nadměrných vyrovnávacích plateb, kterou ukládá balík SOHZ?... 57 3.10. Balík SOHZ a pravidla elektronické komunikace... 58 3.10.1. Poskytne-li členský stát výhodu určitému podniku pověřenému poskytováním veřejné služby elektronické komunikace nespadající do působnosti směrnice 2002/22/ES, lze posuzovat dotyčnou vyrovnávací platbu z hlediska pravidel pro státní podpory?... 58 4. OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE POUŽITÍ PRAVIDEL PRO VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA SSOZ... 58 4.1. SSOZ poskytuje sám orgán veřejné moci... 58 4.1.1. Do jaké míry může orgán veřejné moci rozhodnout, že bude sám poskytovat sociální službu obecného zájmu (SSOZ)? Jinak řečeno, jaký má orgán veřejné moci prostor k tomu, aby rozhodl, zda má službu poskytovat přímo sám nebo ji má svěřit externímu subjektu? Je k tomuto rozhodnutí plně oprávněn?... 58 4.1.2. Pravidla Evropské unie týkající se výběru poskytovatele obvykle neplatí, pokud orgány veřejné moci poskytují službu samy nebo prostřednictvím interního poskytovatele (což se označuje za vnitřní operaci (anglicky in-house ). Jaký je dosah a jaké jsou hranice výjimky vnitřní operace?... 58 4.2. Poskytování SSOZ bylo svěřeno externímu subjektu za úplatu... 60 4.2.1. Jaký je příslušný právní rámec, rozhodne-li orgán veřejné moci o externalizaci poskytování SSOZ za úplatu?... 60 CS 9 CS
4.2.2. Co se rozumí pod pojmem přeshraniční význam?... 61 4.2.3. Jaké povinnosti vyplývají ze zásad transparentnosti a nediskriminace?... 62 4.2.4. Jak mají být sestaveny příslušné specifikace pro udělení zakázky na poskytování služeb, i) aby komplexně odpovídaly různorodým potřebám uživatelů a ii) aby umožnily přizpůsobení služby měnící se situaci, pokud se týká úrovně poskytované služby, počtu uživatelů atd... 63 4.2.5. Jaké další požadavky na kvalitu lze zahrnout do udělení veřejné zakázky nebo koncese na SSOZ?... 64 4.2.6. Lze zakázku v průběhu jejího plnění upravovat?... 65 4.2.7. Jak lze zamezit nadměrnému zatížení malých poskytovatelů služeb, kteří často mohou nejlépe pochopit zvláštnosti určité SSOZ v kontextu vysloveně místního rozsahu?... 65 4.2.8. Jak lze sladit řízení o zadávání veřejných zakázek, která omezují počet vybraných poskytovatelů, se zachováním dostatečné možnosti svobodné volby pro uživatele SSOZ?... 65 4.2.9. Je možno stanovit znalost místního kontextu jako kritérium pro výběr poskytovatele služeb, neboť toto hledisko je často podstatné pro zdárné poskytování SSOZ?... 66 4.2.10. Lze omezit výběrové řízení pouze na neziskové poskytovatele služeb?... 67 4.2.11. Mají orgány veřejné moci možnost jednat s poskytovateli služeb v průběhu fáze výběru? Toto je zvláště významné u SSOZ vzhledem k tomu, že orgány veřejné moci nejsou vždy schopny přesně určit své potřeby hned na počátku procesu. Orgány veřejné moci musí občas jednat s možnými poskytovateli služeb... 67 4.2.12. Do jaké míry platí pravidla týkající se veřejných zakázek pro spolupráci mezi obcemi? Tato spolupráce může nabývat rozličných forem, například si jedna obec zakoupí službu u jiné obce, nebo dvě obce společně vypíší veřejnou zakázku nebo založí určitý subjekt za účelem poskytování SSOZ atd... 68 4.2.13. Do jaké míry platí pravidla pro veřejné zakázky pro partnerství veřejného a soukromého sektoru?... 69 4.2.14. Do jaké míry je možno v rámci udělení veřejné zakázky nebo koncese na poskytování služby obecného zájmu stanovit povinnost týkající se dodržování určitých pravidel podnikového řízení (jako například kontrolu podniku s paritní kapitálovou účastí zástupci vedení a odborů nebo jmenováním zástupců uživatelů do správní rady)?... 70 4.2.15. Jak lze sladit pravidla pro veřejné zakázky s potřebou orgánů veřejné moci podporovat inovativní řešení komplexních potřeb uživatelů SSOZ?... 71 4.2.16. Jaké jsou povinnosti zveřejnění v oblasti koncesí na poskytování SSOZ? Je možné zveřejnění v Úředním věstníku EU?... 72 4.2.17. Existují jiné způsoby externalizace SSOZ než veřejné zakázky a koncese, které by byly slučitelné se zásadami transparentnosti a nediskriminace a nabízely by možnost širokého výběru poskytovatelů?... 72 CS 10 CS
5. SOUČASNÉ POUŽITÍ PRAVIDEL V OBLASTI STÁTNÍCH PODPOR A PRAVIDEL PRO VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A KONCESÍ NA POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB PRO SOHZ... 73 5.1. Ukládá právo Evropské unie specifický způsob poskytování SOHZ?... 73 5.2. Financuje-li orgán veřejné moci poskytovatele SOHZ v souladu s pravidly pro státní podpory, musí použít rovněž pravidla Evropské unie týkající se zadávání veřejných zakázek nebo koncesí na poskytování služeb?... 73 5.3. Je možné, aby držitel koncese na poskytování SOHZ obdržel státní podporu ve formě vyrovnávací platby za poskytování veřejné služby na úhradu nákladů skutečně vynaložených na poslání veřejné služby, jímž byl pověřen?... 74 5.4. Výjimka nazývaná vnitřní operace (anglicky in-house ), která vylučuje použití pravidel pro veřejné zakázky, vylučuje také použití pravidel pro státní podpory?... 75 5.5. Jaká jsou objektivní kritéria, která umožňují zjistit, že určitá úroveň vyrovnávací platby vede k odstranění provozního rizika?... 75 6. OBECNÉ OTÁZKY POUŽITELNOSTI PRAVIDEL SMLOUVY V OBLASTI VNITŘNÍHO TRHU (SVOBODA USAZOVÁNÍ A VOLNÝ POHYB SLUŽEB) NA SOHZ A ZEJMÉNA NA SSOZ... 75 6.1. Kdy se pravidla Smlouvy v oblasti vnitřního trhu (články 49 a 56 SFEU) použijí na SSOZ?... 76 6.2. Kdy je činnost označena jako hospodářská ve smyslu pravidel Smlouvy v oblasti vnitřního trhu (články 49 a 56 SFEU) a směrnice o službách?... 76 6.3. Kdy je činnost označena jako nehospodářská ve smyslu pravidel Smlouvy v oblasti vnitřního trhu (články 49 a 56 SFEU) a směrnice o službách?... 77 6.4. Podléhají sociální služby vyloučené ze směrnice o službách nadále pravidlům Smlouvy v oblasti vnitřního trhu?... 77 6.5. Mohou cíle v oblasti sociální politiky zdůvodnit opatření určená k regulaci odvětví sociálních služeb?... 78 6.6. Mohou členské státy rozhodnout, že poskytování určitých sociálních služeb bude vyhrazeno neziskovým poskytovatelům?... 78 7. OTÁZKY POUŽITELNOSTI SMĚRNICE O SLUŽBÁCH NA SOHZ A ZEJMÉNA NA SSOZ... 79 7.1. Jaké služby obecného hospodářského zájmu spadají do působnosti směrnice o službách?... 79 7.2. Které sociální služby byly vyloučeny ze směrnice o službách a kdy se ustanovení uvedené směrnice vztahují na tyto sociální služby?... 79 7.3. Mohou členské státy v rámci transpozice směrnice o službách zachovat v platnosti režimy povolování předem v oblasti sociálních služeb?... 80 7.4. Když platí stejný povolovací režim současně pro služby vyloučené ze směrnice a pro služby, které jsou do ní začleněny, vztahují se na tento režim ustanovení směrnice? CS 11 CS
Pokud ano, musí členský stát zavést oddělené povolovací režimy pro vyloučené a začleněné služby?... 81 7.5. Vztahuje se čl. 2 odst. 2 písm. j) směrnice o službách na sociální služby týkající se provozování jeslí a jeslí se školkou poskytované poskytovateli pověřenými státem nebo územními samosprávnými celky nebo jakýmkoli subjektem k tomu pověřeným?... 81 7.6. Co zahrnuje pojem stát ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. j) směrnice o službách, která stanoví zejména, že sociální služby musí poskytovat stát nebo státem pověřený poskytovatel?... 81 7.7. Co zahrnuje pojem státem pověřený poskytovatel podle čl. 2 odst. 2 písm. j) směrnice o službách?... 82 7.8. Je pojem pověřený poskytovatel ve smyslu směrnice o službách (čl. 2 odst. 2 písm. j) týž jako pojem pověření ve smyslu článku 106 SFEU, jakož i ve smyslu balíku SOHZ?... 82 7.9. Představuje úřední usnesení regionálního orgánu veřejné moci, které vymezuje sociální službu obecného zájmu týkající se odborné průpravy a které pověřuje jejím poskytováním jedno nebo více učilišť udělením koncese na poskytování služeb a vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, pověření ve smyslu směrnice o službách?... 82 7.10. Co zahrnuje pojem charitativní organizace, které stát uzná za takové podle čl. 2 odst. 2 písm. j) směrnice o službách?... 83 CS 12 CS
1. ÚVOD Byla vznesena řada otázek týkajících se používání pravidel pro státní podpory v oblasti služeb obecného zájmu. Tyto otázky se týkaly v první řadě konkrétních podmínek, za nichž vyrovnávací platby za závazek veřejné služby představují státní podporu. V druhé řadě se týkaly podmínek, za nichž lze považovat státní podpory za slučitelné se Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU), uplatňování těchto podmínek v praxi a upřesnění týkajících se povinnosti předem oznamovat tyto podpory Komisi. Soudní dvůr Evropské unie (dále jako Soudní dvůr) ve svém rozsudku ve věci Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg proti Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH (Altmark) 4 rozhodl, že vyrovnávací platby za závazek veřejné služby nepředstavují státní podporu ve smyslu článku 107 SFEU, pokud jsou splněna čtyři kumulativní kritéria 5. Jsou-li tato čtyři kritéria splněna, vyrovnávací platby za závazek veřejné služby nepředstavují státní podporu a články 107 a 108 SFEU se na ně nevztahují. Pokud členské státy tato kritéria nerespektují a zároveň jsou splněna obecná kritéria použitelnosti čl. 107 odst. 1 SFEU, vyrovnávací platby za závazek veřejné služby představují státní podporu. V takovém případě článek 106 SFEU a v případě pozemní dopravy též článek 93 SFEU Komisi umožňují, aby vyrovnávací platby za služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) prohlásila za slučitelné s vnitřním trhem. Rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES (nově čl. 106 odst. 2 SFEU) na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním SOHZ 6 (dále jako rozhodnutí ) a v případě pozemní dopravy též nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1370/2007 7 (dále jako nařízení č. 1370 ) stanoví podmínky, za nichž jsou určité režimy vyrovnávacích plateb slučitelné s čl. 106 odst. 2, respektive s článkem 93, a nepodléhají povinnosti předchozího oznámení podle čl. 108 odst. 3 SFEU. Ostatní vyrovnávací platby za závazek veřejné služby mají být oznámeny Komisi, která posoudí jejich slučitelnost na základě Rámce Společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby 8 (dále jako rámec ) a v případě pozemní dopravy též na základě nařízení č. 1370/2007. 4 5 6 7 8 ESD, rozsudek ze dne 24. července 2003, Altmark, věc C-280/00, Recueil 2003, s. I-7747. Další podrobnosti viz odpověď v odstavci 3.1. Rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 67. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1. Rámec Společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, Úř. věst. C 397, 29.11.2005, s. 4. CS 13 CS
Rozsudek Altmark, rozhodnutí a rámec se významně podílely na vyjasnění a zjednodušení platných pravidel. Orgány veřejné moci a účastníci nicméně vznesli několik otázek týkajících se konkrétního použití právního řádu na konkrétní případy. Následující otázky a odpovědi se týkají hlavně sociálních služeb obecného hospodářského zájmu a na dopravu, avšak obecně se vztahují na SOHZ. Byly vzneseny rovněž dotazy na uplatňování evropských pravidel zadávání veřejných zakázek v oblasti sociálních služeb obecného zájmu (SSOZ). Tyto otázky se týkaly zejména podmínek, za nichž se pravidla zadávání veřejných zakázek uplatňují v oblasti SSOZ, rozsahu oblasti působnosti těchto pravidel i způsobu, jímž tato pravidla umožňují zohledňovat specifika SSOZ. Pokud se týká prvního bodu, je třeba zdůraznit, že evropská pravidla zadávání veřejných zakázek nenutí orgány veřejné moci, aby SSOZ externalizovaly. Tyto orgány se mohou svobodně rozhodnout, zda budou tuto službu poskytovat samy, přímo nebo v rámci vnitřního vztahu ( in-house ). Mohou se rovněž rozhodnout, že službu poskytnou ve spolupráci s jinými orgány veřejné moci za podmínek, které upřesňuje judikatura. Pravidla týkající se zadávání veřejných zakázek / udílení koncesí platí pouze tehdy, pokud orgán veřejné moci rozhodne, že svěří poskytování služby externímu subjektu za úplatu. Pokud se v takovém případě orgán veřejné moci rozhodne zadat veřejnou zakázku na poskytování služeb, bude tato zakázka spadat do oblasti působnosti směrnice 2004/18/ES pouze tehdy, pokud bude dosaženo prokazatelných prahových hodnot pro použití směrnice 9. Zakázky na sociální a zdravotnické služby však nepodléhají všem ustanovením směrnice 2004/18/ES 10, nýbrž pouze velmi omezenému počtu ustanovení této směrnice 11, jakož i základním zásadám práva Evropské unie, například povinnosti rovného a nediskriminačního přístupu ke všem hospodářským subjektům. Zadávání zakázek na služby 12, které nedosahují prahových hodnot pro použití směrnic o veřejných zakázkách, ani udílení koncesí na služby (bez omezení hodnoty) nespadá do působnosti směrnic o veřejných zakázkách a podléhá pouze základním zásadám SFEU (vyloučení diskriminace, transparentnost atd.), a to pokud uvedené zakázky nabývají přeshraničního významu. Pokud dané zakázky nemají přeshraniční význam, nacházejí se rovněž mimo působnost ustanovení SFEU. 9 10 11 12 Článek 7 směrnice 2004/18/ES. Sociální a zdravotnické služby jsou uvedeny mezi službami uvedenými v příloze II B směrnice 2004/18/ES. Zakázky na tyto služby podléhají pouze omezenému počtu ustanovení směrnice (o rozdílnosti mezi službami vyjmenovanými v přílohách II A a II B viz články 20 a 21 směrnice 2004/18/ES). Příloha II B obsahuje rovněž výslovný odkaz na sociální a zdravotnické služby. Kódy v ní uvedené lze vyhledat na internetových stránkách GŘ pro vnitřní trh www.simap.europa.eu. Technické specifikace je nutno vymezit na počátku řízení o udělení zakázky a výsledek řízení musí být zveřejněn tak, jak vyplývá z článku 23 směrnice 2004/18/ES spolu s článkem 23 a čl. 35 odst. 4 směrnice 2004/18/ES. Nezávisle na povaze služeb. CS 14 CS
Následující otázky odpovědi hodlají obšírněji objasnit podmínky a způsoby použití pravidel o veřejných zakázkách v oblasti SSOZ a věnovat se všem tématům, která jsou předmětem nejčastějších otázek, například poskytování služeb v rámci vnitřního vztahu ( in-house ) nebo v rámci spolupráce veřejný sektor veřejný sektor, partnerství veřejného a soukromého sektoru, koncesí na poskytování služeb, jakož i působnosti základních zásad SFEU. Mají rovněž obšírněji vysvětlit četné možnosti orgánů veřejné moci, jak při zadávání veřejných zakázek zohledňovat specifičnosti SSOZ, zejména všechny kvalitativní požadavky, které jim připadají vhodné k uspokojení komplexních potřeb uživatelů. Doufáme, že tato objasnění odpoví na otázky, které v této věci vznesly různé subjekty, a podpoří a povzbudí orgány veřejné moci v jejich aktivních krocích zaměřených na zajištění vysoce kvalitních sociálních služeb pro občany. Stejným přístupem se řídilo vypracování odpovědí na otázky, které se týkaly použití pravidel pro vnitřní trh v oblasti SOHZ a zejména SSOZ. Pravidly pro vnitřní trh se rozumí pravidla SFEU ve věci svobody usazování a volného pohybu služeb (články 49 a 56 SFEU) a pravidla směrnice o službách. SSOZ spadají do působnosti pravidel SFEU pro vnitřní trh, pokud představují hospodářskou činnost ve smyslu judikatury Soudního dvora, týkající se výkladu těchto článků. Některé SSOZ mohou rovněž spadat do působnosti směrnice o službách. Odpovědi v tomto ohledu mají zejména objasnit možnosti členských států vymezit nebo dále vymezovat podporu pro tyto služby, aby zaručily jejich dostupnost a kvalitu, a tudíž zohlednily specifičnost SOHZ a zejména SSOZ při případném používání těchto pravidel. Cíle v oblasti sociální politiky mohou totiž zdůvodnit uplatnění opatření určených na podporu odvětví sociálních služeb. Tento dokument rovněž upřesňuje, že směrnice o službách obsahuje celý souhrn ustanovení, která uznávají a zohledňují specifičnost sociálních služeb, které nebyly vyloučeny z její působnosti. 2. POJEM SOHZ 2.1. Co je služba obecného zájmu (SOZ)? O SOZ pojednává Protokol č. 26 SFEU. Tento pojem nicméně nevymezuje. V praxi Evropské unie se pojem SOZ vztahuje na služby, ať hospodářské či jiné, jejichž poskytování je podle názoru členských států v obecném zájmu, a proto je tyto státy podrobují specifickým závazkům veřejné služby. Tento pojem zahrnuje služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ), spadající do působnosti SFEU, jakož i nehospodářské služby obecného zájmu, na něž se pravidla SFEU nevztahují. 2.2. Co je služba obecného hospodářského zájmu (SOHZ)? Musí orgány veřejné moci povinně zavést tento pojem do svého interního právního řádu? Pojem SOHZ je použit v článku 14 a v čl. 106 odst. 2 SFEU i v Protokolu č. 26 připojeném k SFEU, avšak SFEU ani sekundární právo jej nevymezují. V praxi CS 15 CS
Evropské unie se obvykle vztahuje na služby hospodářské povahy, které orgány veřejné moci členských států na celostátní, regionální nebo místní úrovni v rámci svých pravomocí daných vnitrostátním právem podrobují specifickým závazkům veřejné služby prostřednictvím pověření (k pojmu pověření viz odpovědi na otázky 3.4.1 až 3.4.13) a na základě kritéria obecného zájmu, aby zajistily poskytování těchto služeb za podmínek, které nejsou nezbytně převládajícími tržními podmínkami. Soudní dvůr tak stanovil, že SOHZ jsou služby, které vykazují specifické vlastnosti ve srovnání s těmi, které vykazují jiné hospodářské činnosti 13. Tento pojem může zahrnovat rozličné reálie a názvy podle jednotlivých členských států, a právo Evropské unie nezakládá žádnou povinnost označovat formálně poslání nebo službu jako službu obecného hospodářského zájmu. Je-li náplň SOHZ tedy závazků veřejné služby jasně vymezena, není nutné, aby dotyčná služba nesla název SOHZ. Totéž platí pro pojem sociálních služeb obecného zájmu (SSOZ) hospodářské povahy. 2.3. Co je sociální služba obecného zájmu (SSOZ)? Pojem SSOZ není vymezen ani ve SFEU, ani v sekundárním právu Unie. Sdělení O provádění lisabonského programu Společenství: sociální služby obecného zájmu v Evropské unii 14 určilo kromě zdravotnických služeb v pravém slova smyslu dvě velké skupiny SSOZ: - zákonné systémy a doplňkové systémy sociální ochrany v různých organizačních formách (vzájemných nebo profesních), pokrývající základní životní rizika, jako jsou rizika související se zdravím, stářím, pracovními úrazy, nezaměstnaností, důchodem, zdravotním postižením; - ostatní základní služby poskytované přímo osobě. Tyto služby, jejichž cílem je zajištění prevence a sociální soudržnosti, poskytují individualizovanou pomoc s cílem usnadnit začlenění osob do společnosti a zaručit jim výkon jejich základních práv. Za prvé zahrnují pomoc osobám, které musejí zvládnout bezprostřední životní situace nebo krize (např. zadluženost, nezaměstnanost, drogovou závislost, rozpad rodiny). Za druhé zahrnují činnosti, jejichž cílem je zajistit, aby dotyčné osoby získaly schopnosti nezbytné k jejich úplnému začlenění do společnosti (rekvalifikace, jazykové vzdělání pro přistěhovalce), a zejména na trhu práce (odborná příprava, nové profesní zařazení). Tyto služby doplňují a podporují úlohu rodiny v péči poskytované zejména nejmladším a nejstarším osobám. Za třetí jsou součástí těchto služeb činnosti, jejichž cílem je zajistit začlenění osob majících dlouhodobé potřeby související se zdravotním postižením nebo zdravotním problémem. Za čtvrté sem rovněž patří sociální bydlení, tedy poskytování bydlení znevýhodněným osobám nebo sociálním skupinám. Některé služby mohou samozřejmě zahrnovat každý z těchto čtyř rozměrů. 13 14 ESD, rozsudky ze dne 10. prosince 1991, Merci convenzionali porto di Genova, věc C-179/90, Recueil 1991, s. I-5889, bod 27, ze dne 17. července 1997, GT-Link A/S, věc C-242/95, bod 53, a ze dne 18. června 1998, věc C-266/96, Corsica Ferries France SA, Recueil 1998, s. I-XXX, bod 45. KOM(2006) 177 v konečném znění ze dne 26. dubna 2006. CS 16 CS
Kromě toho sdělení o službách obecného zájmu, včetně sociálních služeb obecného zájmu: nový evropský závazek 15 objasnilo cíle a organizační zásady charakterizující SSOZ. V obou uvedených sděleních bylo vysvětleno, že SSOZ mohou mít hospodářskou nebo nehospodářskou povahu, v závislosti na příslušné činnosti. Skutečnost, že dotyčná činnost je označována jako sociální, totiž sama o sobě nestačí k tomu 16, aby se vymykala označení hospodářská činnost ve smyslu judikatury Soudního dvora. SSOZ hospodářské povahy jsou SOHZ (viz odpověď na otázku 2.2). 2.4. Mají členské státy manévrovací prostor při vymezování SOHZ? Orgány veřejné moci členských států, ať na celostátní, regionální nebo místní úrovni, mají v rámci svých pravomocí daných vnitrostátním právem velkou volnost, pokud jde o vymezení toho, co považují za služby obecného hospodářského zájmu 17 (k pojmu SOHZ viz odpověď na otázku 2.2). Omezuje je pouze právo Evropské unie (viz odpověď na otázku 2.6) a musejí se vyvarovat zjevně nesprávného posouzení skutečnosti (viz odpověď na otázku 2.7). 2.5. Mohla by Komise sestavit seznam kritérií, na jehož základě by orgány veřejné moci rozhodovaly, zda má konkrétní služba povahu služby obecného zájmu? Rozsah a organizace SOHZ se v jednotlivých členských státech značně liší v závislosti na historii a způsobu zasahování veřejné moci v každém členském státě. SOHZ jsou tedy velmi rozmanité a uživatelé mají kvůli rozdílné zeměpisné, sociální nebo kulturní situaci různé potřeby a preference. Za rozhodnutí o povaze a rozsahu služby obecného zájmu tedy odpovídají především orgány veřejné moci na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. V souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality zasahuje EU v rámci pravomocí, které jí uděluje SFEU, a v nezbytném rozsahu. Při své činnosti respektuje rozdílnost situací v členských státech, jakož i roli vnitrostátních, regionálních a místních orgánů při zajišťování blahobytu jejich občanů a při podpoře sociální soudržnosti, zároveň zaručuje demokratický výběr týkající se mimo jiné úrovně kvality služeb. Není tedy na Komisi, aby sestavila seznam kritérií, která by měla určit povahu dané služby jako služby obecného zájmu. Vymezení služby jako služby veřejného zájmu je záležitostí orgánů veřejné moci. 15 16 17 KOM(2007) 725 v konečném znění ze dne 20. listopadu 2007. ESD, rozsudky Pavlov, bod 118, ze dne 22. ledna 2002, INAIL, věc C-218/00, Recueil 2002, s. I-691, bod 37, a ze dne 22. května 2003, Freskot, C-355/00, Recueil 2000, s. I-5263. Viz Soud prvního stupně, rozsudky ze dne 15. června 2005, Fred Olsen, věc T-17/02, Sb. rozh. 2005, s. II-2031, bod 216, ze dne 12. února 2008, BUPA e.a. proti Komisi, věc T-289/03, Sb. rozh. 2008, s. II 81, body 166 169, ze dne 22. října 2008, TV2, věc T-309/04, Sb. rozh. 2008, s. II-2935, body 113 a násl. CS 17 CS
2.6. Omezuje právo Evropské unie volnost členských států při vymezování SOHZ? V odvětvích, která byla harmonizována na úrovni Evropské unie 18 a v nichž bylo přihlédnuto k cílům obecného zájmu 19, nemohou členské státy využívat rozhodovacího prostoru v rozporu s pravidly této harmonizace. Odvětví harmonizovaná na úrovni Evropské unie: Pokud se harmonizační pravidla Evropské unie vztahují pouze na určité specifické služby, členské státy mají velkou volnost při vymezování dodatečných služeb jakožto SOHZ. Například v odvětví elektronických komunikací jsou členské státy povinny uložit závazky všeobecné služby stanovené směrnicí, avšak mají možnost jít při vymezování služeb elektronické komunikace jakožto SOHZ dále než uvedená směrnice. 2.7. Vyskytují se příklady zjevně nesprávného posouzení, kterého se členské státy dopustily při vymezování SOHZ? Příklady: Volnost členských států při vymezování SOHZ je omezena kontrolou zjevně nesprávného posouzení, kterou provádí Komise a soudní orgány Evropské unie 20. V tomto rámci má zásah Komise pouze zabránit chybám, které by mohly odporovat pravidlům SFEU. Judikatura Soudního dvora a rozhodovací praxe Komise uvádějí několik příkladů zjevně nesprávného posouzení. Činnosti v přístavu, to znamená nakládka, vykládka, překládání, uskladňování a obecně pohyb zboží nebo jakéhokoli materiálu ve státních přístavech, 18 19 20 21 Například telekomunikace, jakož i poštovní služby a energetika, byly harmonizovány na úrovni Evropské unie, viz směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 2. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě), Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51 (ve znění směrnice 2009/136/ES, Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11), směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/97/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zlepšení kvality služeb, Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14 (ve znění směrnic 2002/39/ES, Úř. věst. L 176, 5.7.2002, s. 21 a 2008/06/ES, Úř. věst L 52, 27.2.2008, s. 3), 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55. ESD, rozsudek ze dne 18. května 2000, Komise proti Belgii, věc C-206/98, Recueil 2000, s. I-3509, bod 45. Soud prvního stupně, rozsudky ze dne 15. června 2005, Fred Olsen, věc T-17/02, Sb. rozh. s. II-2031, bod 216, ze dne 12. února 2008, T-289/03, body 165 a násl. Členské státy kromě toho nemohou využívat manévrovací prostor v rozporu s platnými harmonizačními pravidly viz odpověď na otázku 2.6. ESD, rozsudky ze dne 10. prosince 1991, Merci convenzionali porto di Genova, věc C-179/90, Recueil 1991, s. I-5889, bod 27, a ze dne 17. července 1997, GT-Link A/S, věc C-242/95, bod 53, ze dne 27. listopadu 2003, Enirisorse, věc C-34/01 až C-38/01, Recueil 2003, s. I-14243, body 33 34. CS 18 CS
nenabývají nutně obecného hospodářského zájmu, který má specifické vlastnosti ve srovnání s jinými hospodářskými činnostmi 21. Činnosti jako je reklama, elektronický obchod, používání zvláštních telefonních čísel v rámci her o ceny, sponzorství nebo podpora prodeje. Jejich zahrnutí do veřejné audiovizuální služby je zjevně nesprávné 22 2.8. Je možno považovat některé finanční služby za SOHZ? Je pravda, že některé finanční služby, například všeobecnou bankovní službu, lze považovat za SOHZ. Komise již v několika případech souhlasila s takovým vymezením ze strany členských států 23. 2.9. Lze považovat vytváření a zachování pracovních míst v určitém podniku za účelem rozšíření jeho výzkumu a vývoje (např. v biofarmacii) za SOHZ? Vytváření nebo zachování pracovních míst v určitém podniku nelze považovat za SOHZ. SOHZ jsou služby určené veřejnosti, tento aspekt zde chybí, a proto ho nelze použít k odůvodnění opatření podle čl. 106 odst. 2 SFEU. Stát si může přát zasáhnout do financování takové činnosti, avšak v tom případě se bude jednat o státní podporu ve prospěch dotyčného podniku (např. biofarmaceutického). Tento zásah může být dokonale slučitelný s právem Evropské unie, například podle Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 24 nebo podle obecného nařízení o blokových výjimkách 25 při podpoře zaměstnanosti, odborného vzdělávání nebo malých a středních podniků, a to podle zamýšleného účelu státního zásahu (podpora výzkumu, zvýšení zaměstnanosti nebo odborného vzdělávání, rozvoj malých a středních podniků atd.). Pravidla předchozího oznamování, oprávněných nákladů, podmínek oprávněnosti atd. takto zamýšlené podpory bude třeba posuzovat na základě platného právního předpisu, na jehož základě bude případně rozhodnuto o slučitelnosti podle čl. 107 odst. 3 SFEU. 22 23 24 25 Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání, Úř. věst. C 257, 27.10.2009, s. 1. Rozhodnutí Komise o státní podpoře N 514/2001 UK Modernizace systému plateb za výkony a poskytování přístupu poštovních úřadů ke všeobecným bankovním službám, Úř. věst. C 186/2003, s. 17, http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/comp-2001/n514-01.pdf, o státní podpoře N 244/2003 UK Credit Union Poskytnutí přístupu k základním finančním službám, Úř. věst. C 323/2005, s. http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/comp-2003/n244-03.pdf, o státní podpoře C 49/2006 o podpoře Itálie Poste Italiane Vydávání poštovních spořitelních poukázek, Úř. věst. L 189/2009, http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:l:2009:189:0003:0037:fr:pdf, o státní podpoře N 642/2005 Švédsko Posten AB, Úř. věst. C 291/2007, http://ec.europa.eu/competition/state_aid/register/ii/doc/n-642-2005-wlwl-en-22.11.2006.pdf, o státní podpoře N 650/2001 Irsko An Post, Úř. věst. C 43/2007, http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/comp-2001/n650-01.pdf. Viz rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1. Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 SFEU (nově články 107 a 108) prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem, Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3. CS 19 CS
3. OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE POUŽITÍ PRAVIDEL PRO STÁTNÍ PODPORY V OBLASTI SOHZ A ZEJMÉNA SSOZ 3.1. Použitelnost pravidel pro státní podpory v oblasti SOHZ 3.1.1. Kdy se pravidla SFEU pro státní podpory používají v oblasti organizace a financování SOHZ? Pravidla hospodářské soutěže se používají pouze pro podniky. Pojem podnik zahrnuje veškeré subjekty vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právní formě subjektu nebo na způsobu jeho financování 26. 3.1.2. Kdy je činnost označována jako hospodářská ve smyslu pravidel hospodářské soutěže? Veškerá činnost spočívající v nabízení zboží a/nebo služeb na trhu je hospodářskou činností ve smyslu pravidel hospodářské soutěže 27. Skutečnost, že dotyčná činnost je označována jako sociální nebo ji subjekt vykonává jako neziskovou (k subjektům vykonávajícím neziskovou činnost viz odpověď na otázku 3.1.6), sama o sobě 28 nestačí k tomu, aby se na danou činnost nevztahovalo označení hospodářská. Příklady činností považovaných za hospodářské podle dřívějších rozhodnutí Komise a rozsudků Soudního dvora: Zprostředkování zaměstnání úřady práce 29. Systémy nepovinného pojištění fungující na principu kapitalizace i v případě, kdy jsou spravovány neziskovými organizacemi 30 ; principem kapitalizace se rozumí pojistné plnění závisící pouze na výši příspěvků placených příjemci a finančních výsledcích realizovaných investic. Služby rychlé přepravy a převozu nemocných 31. Služby jako například vyřízení celního řízení týkající se zejména dovozu, vývozu a tranzitu zboží, jakož i jiné doplňující služby, například v oblasti měnové, obchodní a daňové, které celní zasilatelé poskytují a přebírají finanční rizika s nimi související 32. Poskytování asistenční služby zaměstnancům nebo zaměstnavatelům při sestavování přiznání daně z příjmu a související poradenství, které poskytují 26 27 28 29 30 31 32 ESD, rozsudek ze dne 12. září 2000 Pavlov e.a., spojené věci C-180/98 až C-184/98, Recueil 2000, s. I- 6451. ESD, rozsudky ze dne 16. června 1987, Komise proti Itálii, věc 118/85, Recueil 1987, s. 2599, bod 7, ze dne 18. června 1998 Komise proti Itálii, věc C-35/96, Recueil 1998, s. I-3851, bod 36, a Pavlov. ESD, rozsudky Pavlov, bod 118, ze dne 22. ledna 2002, INAIL, věc C-218/00, Recueil 2002, s. I-691, bod 37, a ze dne 22. května 2003, Freskot, C-355/00, Recueil 2000, s. I-5263. ESD, rozsudek ze dne 23. dubna 1991, Höffner a Elser, věc C-41/90, Recueil 1991, s. I-197, bod 21. ESD, rozsudky ze dne 16. listopadu 1995, věc C-244/94, FFSA, Recueil 1995, s. I-4013, body 17 22, ze dne 21. září 1999, věc C-67/96, Albany, Recueil 1999, s. I-5751, body 80 87. ESD, rozsudek ze dne 25. října 2001, věc C-475/99, Glöckner, Recueil 2001, s. I-8089, bod 20. ESD, rozsudek ze dne 18. června 1998, věc C-35/96, Komise proti Itálii, Recueil 1998, s. I-3851, bod 37. CS 20 CS