výsledky testování nových klonů, odrůd topolů, vrby a jejich porovnání

Podobné dokumenty
Pěstování dřevin na. zemědělské půdě

Pěstování rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě včetně podmínek ochrany přírody

Pěstování rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě z hlediska ochrany přírody

Rychle rostoucí dřeviny (RRD) základní definice. Vývoj pěstební plochy RRD a důvody růstu: Limity a rizika pěstování RRD. Shrnutí

Pěstování dřevin na zemědělské půdě přednáška

Druhy RRD a jejich charakteristika, faktory ovlivňující pěstování RRD a potenciál pro zemědělce ve Zlínském kraji. Ing. L. Čížková, Ph.D.

Hodnocení produkce biomasy topolů a vrb na Lochočické výsypce po 15 letech výmladkového pěstování Ing. Jan Weger, Bc.

1. generace Podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 (8) brazilský ethanol Řepka, Pšenice (a kukuřice), Žitovec (obilnina)

4. a 5. října 2017 Průhonice a Kunovice (Uherské Hradiště)

Pěstování dřevin na zemědělské půdě

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě


Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin

půdách kontaminovaných rizikovými prvky

Pěstování rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě včetně podmínek ochrany přírody

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu

Pěstování rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě včetně podmínek ochrany přírody přednáška

Poslední vývoj a perspektivy pěstování rychle rostoucích dřevin pro energetické využití v ČR

Použití vybraných rychle rostoucích druhů rostlin v krátkodobém obmýtním režimu (Evropské zkušenosti)

Biomasa jako zdroj energie. ve vztahu k (energetické) soběstačnosti obcí. Jan Weger, Kamila Vávrová a tým biomasa

Použití vybraných rychle rostoucích druhů rostlin v krátkodobém obmýtním režimu (Evropské zkušenosti)

ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR S RESPEKTOVÁNÍM POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI

Pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD)

Sbírka houbových endofytických izolátů

Pěstování dřevinné vegetace na zemědělských půdách

Jan Weger a kol. odbor fytoenergetiky a biodiverzity

YIELD OF SELECTED POPLAR AND WILLOW CLONES AFTER 9 YEARS OF COPPICING

Hromadění rizikových prvků různými druhy rychlerostoucích dřevin

Pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) na zemědělské a lesní půdě stručný přehled historie, stavu a perspektiv v ČR

Produkce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti

10/2009. LESNICKÝ PRŮVODCE RnDr. Ing. VLADIMÍR ČÍŽEK Ing. LUĎKA ČÍŽKOVÁ, Ph.D. DETERMINACE HYBRIDNÍCH TOPOLOVÝCH KLONŮ PĚSTOVANÝCH V ČESKÉ REPUBLICE

Půdní a zemědělské sucho

P R U H O N I C I A N A

Ověření účinnosti přípravku Agrosol na výnos a kvalitu produkce brambor

FEASIBILITY STUDY PROJEKTU PĚSTOVÁNÍ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE

České jméno Číslo klonu Jiná označení a identifikace

Synergie pěstování RRD s ostatním využitím půdy. Ing. L. Čížková, Ph.D. 2015

PRVNÍ VÝSLEDKY HODNOCENÍ SMÍŠENÉ VÝMLADKOVÉ PLANTÁŽE TOPOLŮ A VRB FIRST RESULTS OF EVALUATION OF MIXED POPLAR AND WILLOW SHORT ROTATION COPPICE

AGROLESNICKÁ OPATŘENÍ

Použití vybraných rychle rostoucích druhů rostlin v krátkodobém obmýtním režimu (Evropské zkušenosti)

Vedoucí partner biomasy-klubu Freiberg

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Ing. Eva Pohanková Růstové modely nástroj posouzení dopadů změny klimatu na výnos polních plodin

PS HUMPOLEC 2015/2016

Využívání biomasy lesních dřevin pro energetické účely a další zpracování

Úzkořádková technologie pěstování kukuřice. Smutný V., Šedek A.

SUVIDA DS1202B S 240. Kvalitní siláž, skvělé agronomické vlastnosti. Siláž, Zrno. Kukuřice

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý

Pěstování RRD na zemědělské půdě

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika

Další aktivity projektu SRCplus. Ing. Jan Vidomus Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s.


Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Změny bonitačního systému půd v kontextu změny klimatu. Bonitační systém v ČR. Využití bonitačního systému. Struktura kódu BPEJ - ČR

Výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin a možnosti jejich vodohospodářského využití v krajině

TOPOLY ROSTOUCÍ ENERGIE

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU

CENY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY NA SOUČASNÉM TRHU SE ZEMĚDĚLSKOU PŮDOU

ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2014

NUMERICKÉ MODELOVÁNÍ A SKUTEČNOST. Alexandr Butovič Tomáš Louženský SATRA, spol. s r. o.

yužití RRD ve SkupiněČEZ Stávající a možné vyu

Výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin pro produkci biomasy

P R U H O N I C I A N A

Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin

Aktuální informace o strategických plánech rozvoje OZE a roli biomasy v nich Přinést aktuální informace o proporcích a distribuci potenciálu biomasy

1. Obecné informace Evropské číslo oznámení (viz databáze SNIF na B/CZ/09/ Oprávněná osoba: Ing.

ití trvalých travních porostů

Kotelna na biomasu a ph

Nedostatek energetické biomasy

PĚSTOVÁNÍ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN JAKUB HANÁK, MARIE POLÁČKOVÁ

Třešně BURLAT KAREŠOVA

Plantáže rychle rostoucích rostlin na kontaminovaných půdách v Sasku

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Půdoochranná funkce porostů rychle rostoucích dřevin

Meteorologické faktory transpirace

Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice

KČNÍ NABÍDKA VYVAZOVÁNÍ BUŽÍRKA ZA MIMOŘÁDNÉ CENY!!! kapsička na bužírku, prstýnky na bužírku. drátky v papíru. okrajová vyvazovací páska.

Jarní regenerace různých odrůd ozimé pšenice

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

ORIUS 25 EW - PRVNÍ ZKUŠENOSTI S PODZIMNÍ APLIKACÍ

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení TITULNÍ LIST

Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR

Cíl 3 projekt RekultA

Zkušenosti s pěstováním rychle rostoucích dřevin. v mikroregionu Bystřice nad Pernštejnem

Oceňování lesních školek, plantáží vánočních stromků a plantáží rychlerostoucích dřevin

Výchozí předpoklady. Půda je v zásadě neobnovitelným zdrojem

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy

(GROWLED.cz - zemědělství budoucnosti - Future Green) info@growled.cz +420/

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Odrůdy pšenice seté pro EZ a jejich testování. Alternativní pěstební technologie pro pšenici setou v EZ. Ivana Capouchová, katedra rostlinné výroby

Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 44. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů

Šlechtění pšenice ozimé v Hrubčicích Ing. Eva Fučíková. Datum:

OZIMÁ ŘEPKA. INTENSE CS polotrpasličí hybrid. BASALTI CS hybrid. SLAKI CS linie. CS hybrid. KAPTI CS linie.

Intenzita přejezdů zemědělské techniky po pozemcích při uplatnění orebné technologie a riziko nežádoucího zhutňování půdy.

Problematika rychlerostoucíchdřevin ve výzkumné stanici. Kunovice

Sklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro další plodinu

Transkript:

výsledky testování nových klonů, odrůd topolů, vrby a jejich porovnání kolektiv oddělení fytoenergetiky a biodiverzity, VÚKOZ v. v. i. Průhonice, říjen 2017

na jakých plochách testujeme nové odrůdy topolů a vrb, včetně domácích odrůd

klimatická chrakteristika stanoviště Michovka Průhonice od roku 2004 a 4 sklizně sucháče rok (such.) průměrná roční teplot [ C] suma srážek za rok [mm] 2004 8,9 (+0,3) 525 (-62) 2005 8,8 (+0,2) 512 (-75) 2006 9,3 (+0,7) 490 (-97) 2007 10,2 (+1,6) 517 (-70) 2008 9,8 (+1,2) 502 (-85) 2009 9,4 (+0,8) 599 (+12) 2010 8 (-0,6) 764 (+177) 2011 9,6 (+1) 563 (-24) 2012 9,5 (+0,9) 553 (-34) 2013 9 (+0,4) 667 (+80) 2014 10,6 (+2) 548 (-39) 2015 10,7 (+2,1) 427 (-160) 2016 10 (+1,4) 499 (-88) Obmýtí Srážky [mm] 2014 2016 491 (A) 2005 2007 506 (AB) 2011 2013 594 (B) 2008 2010 622 (B) Teploty [ C] 2014 2016 10,4 (A) homolog. skup. (stat. test Dunnet) 2005 2007 9,4 (AB) 2011 2013 9,4 (B) 2008 2010 9,1 (B)

popis pokusu s reakcí topolů a vrb na sušší klimatické podmínky pokus byl založen na hnědé těžké jílovité půdě se slabou vrstvou spraše, 1. třídy bonity, BPEJ 21100 (tento popis půdního podloží platí i pro pokus s evropskými klony) vysazeno 13 klonů topolů a 7 klonů vrby, sortiment pochází ze sbírek dendrologické zahrady VÚKOZ v. v. i. Průhonice a částečně i ze sbírek VÚLHM v. v. i. Kunovice celková plocha pokusu i s vnějšími izolačními řádky je 1099 m 2 pokus je rozdělen do 4 opakování sklizně probíhají v intervalu jednou za 3 roky

v sucháči použitý sortiment a výnosy 10 nejlépe rostoucích klonů 'odrůda'/klon tax. zařazení P.=Populus, S.=Salix původ 'Rokyta' (S-218) S. smithiana CZ 24,7 'Tora' S. ssp. SE 13,7 Japan (J-105) P. nigra P. maximowiczii JP 13,4 'Kaktu' (P-410) P. nigra P. simonii CZ 12,4 topol 'Fritzi Pauley' P. trichocarpa US 10,0 'Vetla' (S-337) S. viminalis CZ 9,3 topol P-069 P. trichocarpa UK 9,2 topol 'NL-C-32' P. trichocarpa UK 8,8 topol P-073 P. trichocarpa US 8,2 vrba S-003 S. schwerinii DK 8,0 prům. výnos* t suš ha -1 rok -1 *jedná se o průměr z výnosů zjištěný ze 4 provedených sklizní ze 4 opakování každého klonu

35 30 25 20 15 10 5 výnosy biomasy nejlepších klonů/odrůd v sucháči [t suš ha -1 rok -1 ] 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2005 2008 2011 2014 2017 Srazky mm Japan (J-105) topol Fritzi Pauley Tora Kaktu (P-410) Rokyta (S-218) prům. za pokus Teploty Øt C překvapivě vysoké výnosy vrby 'Rokyta' (S-218) v sucháči je však třeba brát s jistou rezervou, z důvodu limitů experimentálního designu maloplošných pokusů, který může ovlivnit výši výnosu: okrajový efekt, 3- leté obmýtí, kvalitnější pěstební péče ( efekt reseach gap až 30-40% ) před 4. sklizní za tři roky růstu nadzemní části topolů a vrb napršelo o cca. 100 mm srážek méně než za 3 roky před 3. sklizní (o 20%), v průměru celého pokusu pokleslo množství celkové sklizené biomasy o 25% 0

'Rokyta'+ vrba Rokyta má v podmínkých České republiky širokou uplatnitelnost z důvodu lokálního původu, s tím související nižší náročnosti na legislativní požadavky a konkurenčně schopných výnosů biomasy, častokrát převyšujících výši výnosů nejčastěji používaného tzv. Japonského topolu mimo již prověřené klony jako vrba 'Tora' a topol Japan (J-105), stojí za pozornost 4 klony druhu Populus trichocarpa, které přesto, že nedosáhly nejlepších výsledků dosahují všechny výnosů v intervalu 8,2 10,0 tsuš ha-1rok-1,což je dobrý výnos, dalším slibným klonem je topol 'Kaktu' (P-410), jenž dosáhl dobrých výnosů i při nižším procentu přežívajících jedinců

popis evropského pokusu s novými odrůdami topolů, vrb vysazeno 19 klonů topolů a 6 klonů vrb, sortimentu převážně původem z výzkumného ústavu v Casale Monferrato (www.populus.it), od soukromé firmy Alasia Franco Vivai, Instituut Natuur- en Bosonderzoek (www.inbo.be) Anderlecht-Brussel a z VÚKOZ v. v. i. Průhonice plocha pokusu včetně izolačních řádků je 900 m 2 pokus je rozdělen do 6 opakování, sklizně probíhají v intervalu jednou za 3 roky v současné době byly provedeny 2 sklizně za růstová období 2010 2012 a 2013 2015

12,0 10,0 produkční potenciál nových klonů/odrůd za 2 obmýtí [t suš ha -1 rok -1 ] 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 4 nejvýnosnější klony/odrůdy hybridních topolů 'Monviso', 'AF 28', 'AF 17' a 'Vesten' dosáhly o 61%, 36%, 27% respektive 16% vyššího výnosu biomasy za první 2 sklizně než v České republice a ve střední Evropě nejčastěji používaný topol J-105 důvodem nižšího výnosu domácího křížence 'Rokyty' (S-218) v tomto pokusu je především zvolený užší spon, vrba Rokyta má sklon k rozrůstání se do stran a v prvních letech po založení pokusu byla pravidelně poškozována mechanizací, jež se používala pro odplevelování pokusu, při druhé sklizni však již dosáhla průměrného výnosu 8,4 t suš ha -1 rok -1

evropský pokus rok po založení, výška nejvýnosnějšho klonu 'Monviso' před 1. sklizní po 3 letech růstu (vlevo) a před 2. sklizní po 6 letech růstu (vpravo)

poznámky k v prezentaci uvedeným údajům klimatická data uvedená ve snímku 2 pochází z meteostanice dendrologické zahrady VÚKOZ v. v. i. dlouhodobý průměr, normál, ročních teplot a srážek pro Středočeský kraj a Prahu* uvedený v tabulce na snímku 3 je normálem vypočteným za léta 1981 2010 na Českém Hydrometeorologické Ústavu. *Normál StčK se téměř shoduje s normálem DZ Průhonice (1975-1992) Děkujeme vám za pozornost. Dr. Weger Jan, Bc. Bubeník Jaroslav, Ing. Jobbiková Jana a další. TATO PREZENTACE BYLA PŘIPRAVENA PRO SEMINÁŘ KTERÝ SE KONÁ ZA FINANČNÍ PODPORY TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY ROSTLINY PRO BUDOUCNOST