Vazby v pevných látkách



Podobné dokumenty

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

CHEMICKÁ VAZBA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Valenční elektrony a chemická vazba

Opakování

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Kovy - model volných elektronů

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro

6.3.2 Periodická soustava prvků, chemické vazby

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

3) Vazba a struktura. Na zaslal(a): Lenka

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Teorie chemické vazby a molekulární geometrie Molekulární geometrie VSEPR

Ch - Elektronegativita, chemická vazba

2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m.

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

02 Nevazebné interakce

John Dalton Amadeo Avogadro

Orbitaly ve víceelektronových atomech

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Nekovalentní interakce

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118

Nekovalentní interakce

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul.

Mezimolekulové interakce

Stavba atomu. Created with novapdf Printer ( Please register to remove this message.

Lasery RTG záření Fyzika pevných látek

Periodická soustava prvků

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

STEJNOSMĚRNÝ PROUD Polovodiče TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Chemická vazba. Molekula vodíku. Elektronová teorie. Oktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Pevnost vazby vazebná energie.

Molekulární krystal vazebné poměry. Bohumil Kratochvíl

Periodická tabulka prvků

Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností

ATOM. atom prvku : jádro protony (p + ) a neutrony (n) obal elektrony (e - ) protonové číslo 8 nukleonové číslo 16 (8 protonů + 8 neutronů v jádře)

ATOM VODÍKU MODEL : STOJÍCÍ BODOVÉ JÁDRO A ELEKTRON VZÁJEMNĚ ELEKTROSTATICKY INTERAGUJÍCÍ SCHRÖDINGEROVA ROVNICE PRO PŘÍPAD POTENCIÁLNÍ ENERGIE.

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Opakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Úvod do elektrokinetiky

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

5. Vedení elektrického proudu v polovodičích

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA

Metodika pro učitele Chemická vazba pro ZŠ (teoretické cvičení s tablety)

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÁ VAZBA

Fyzika IV. -ezv -e(z-zv) kov: valenční elektrony vodivostní elektrony. Elektronová struktura pevných látek model volných elektronů

V nejnižším energetickém stavu valenční elektrony úplně obsazují všechny hladiny ve valenčním pásu, nemohou zprostředkovat vedení proudu.

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1

Jádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů -> nukleony

ATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře

Elektronová struktura

Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností

Struktura elektronového obalu

Vazby v pevných látkách

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Molekuly 1 12/4/2011. Molekula definice IUPAC. Molekuly. Proč existují molekuly? Kosselův model. Představy o molekulách

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Látkové množství. 6, atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

12. Struktura a vlastnosti pevných látek

VY_32_INOVACE_30_HBEN14

Chemie i do zadních lavic, vyzkoušejte nový pohled na chemické pokusy

Třídění látek. Chemie 1.KŠPA

Přednáška 3. Povrchové procesy: vazby molekul a atomů, fyzikální a chemická sorpce a desorpce, adsorpční izotermy. Martin Kormunda

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Příloha formuláře C OKRUHY

Elektronový obal atomu

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

2. Molekulová stavba pevných látek

r W. Shockley, J. Bardeen a W. Brattain, zahájil epochu polovodičové elektroniky, která se rozvíjí dodnes.

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

Uhlík Ch_025_Uhlovodíky_Uhlík Autor: Ing. Mariana Mrázková

Protonové číslo Z - udává počet protonů v jádře atomu, píše se jako index vlevo dole ke značce prvku

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony

Atomové jádro, elektronový obal

Mol. fyz. a termodynamika

Geochemie endogenních procesů 1. část

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Kvantová mechanika - model téměř volných elektronů. model těsné vazby

ELEKTROSTATIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 2. ročník

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr. Jan Pláteník, PhD. Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

Překryv orbitalů. Vznik vazby překryvem orbitalů na dvou různých atomech A, B Obsazeno dvojicí elektronů Ψ = Ψ A Ψ Β

7. Elektrický proud v polovodičích

Elektrický proud v polovodičích

2. VNITŘNÍ STAVBA MATERIÁLŮ

Transkript:

Vazby v pevných látkách

Hlavní body 1. Tvorba pevných látek 2. Van der Waalsova vazba elektrostatická interakce indukovaných dipólů 3. Iontová vazba elektrostatická interakce iontů 4. Kovalentní vazba 5. Kovová vazba 6. Úvod do pásové teorie pevných látek

Model atomu Elektrony se nacházejí v orbitalech, jejich energie vzrůstá směrem od jádra Periodická tabulka prvků 2s jádro 2p 1s 3s Energie atomu závisí na konfiguraci elektronů základní stav = nejnižší energie Atomy se mohou navzájem vázat různými způsoby. Způsob vazby má vliv na vlastnosti výsledných produktů pevnost, bod tání,

Van der Waalsova vazba Kondenzace atomů argonu tvorba krystalové mříže kohezní energie j j i r Pro dvojici atomů: E P = k σ 12 σ 6 r r odpudivá přitažlivá p ij r Minimum odpovídá r -základem je elektrostatická interakce mezi indukovanými dipóly mezi zvoleným atomem i a ostatními N atomy j - kondenzaci látek na základě van der Waalsovy vazby vyjadřuje Lennard - Jonesův potenciál celková kohezní energie je dána sumací všech atomů v krystalu. V.-W. vazba je velmi slabá E P celková = 1 2 nk j σ p ij r 12 odpudivá j σ p ij r 6 přitažlivá Vrstevnaté sloučeniny Bi 2 Se 3, TiS 2, C(grafit) LEPIDLA

Iontová vazba Kondenzace atomů sodíku a chloru tvorba krystalové mříže Pro dvojici atomů: Na(g) + E 1 (g) + e - Cl(g) + e - (g) + E 2 Ionizace plynného sodíku a chloru (g) + (g) NaCl + E 3 -základem je elektrostatická interakce mezi opačně nabitými ionty atomů i a j. Vždy se míchá s vazbou kovalentní. E Pi (celková pro i-tý iont) = j E ij Kondenzace chloridu sodného E 3 + E 2 - E 1 = kohezní energie krystalu > 0 (vzhledem k prvkům) E P (celková pro N molekul) = N j E ij E ij = k 1 exp r ij k 2 + k 3 q 2 r ij odpudivá (reálně pouze pro nejbližší sousedy) místo r -12 u VdW vazby coulombická (přitažlivá a odpudivá) E P =N Z k 1 exp 1 = j p ij Z r ij k 2 + βk 3 q 2 r ij Madelungova konstanta Počet nejbližších sousedů

Výpočet Madelungovy konstanty -počítáme elektrostatickou energii referenčního iontu se všemi ostatními. Vždy musíme u dané sady nejbližších sousedů respektovat znaménka nábojů q. Iontová vazba je velmi pevná Iontová vazba E P =N Z k 1 exp rij q + βk 2 k 3 2 de P β = - 6 1 + 12 2 8 3 + 6 4 Hledáme minimum energie pro zjištění rovnovážné vzdálenosti iontů r 0 : r ij = - NZk 1exp r ij q + Nβk 2 dr k 2 k 3 2 r 2 = 0 ij r 0 2 exp r 0 k 2 = k 2k 3 βq 2 Zk 1 = j 1 p ij β: 1.747 / NaCl 1.638 / ZnS

Kovalentní vazba Kondenzace atomů uhlíku tvorba krystalové mříže diamantu Základem kovalentní vazby je sdílení elektronových párů = dva elektrony s opačnými spiny. Je to velmi pevná vazba. Nacházíme ji u většiny organických a nepolárních látek. Pro binární a vyšší sloučeniny se míchá s iontovou vazbou na iontově-kovalentní vazbu. iontově-kovalentní ZnS kovalentní C

Kovová vazba E 1. Preferuje ji většina prvků vyskytujících se v přírodě 2. Kov je tvořen kladně nabitými ionty (s konfigurací vzácného plynu ) a relativně velmi volnými elektrony. r 3. Kovy mají velká koordinační čísla 8-12 oproti 4-6 u kovalentních a iontových látek. 4. Vysoká koordinace a poměrně malé počty valenčních elektronů omezují směrovost vazeb. To má za následek kujnost kovů. 5. Dostatek místa a nesměrovost vazeb v mřížce kovů má za následek snížení energie valenčních elektronů ve srovnání s lokalizovaným stavy na jednotlivých atomech. To vysvětluje vysokou stabilitu kovů. 6. Počet vazebných elektronů do značné míry určuje bod tání.

Pásová teorie pevných látek (nemolekulární povahy-viz. kondenzace Ar) E N atomů = N hladin 3s 1 2p 6 2s 2 Kondenzace sodíkových atomů vznik energetických pásů 1s 2 r 0 r 0 Vzdálenost atomů r 3. Pásy kovového sodíku 2. Počínající překryv orbitalů 1. Orbitaly jednotlivých atomů Klesá celková energie Klesá celková energie U kovů se energetické pásy překrývají nebo jsou neúplně zaplněné U polovodičů / izolantů se nepřekrývají a jsou zcela plné nebo zcela prázdné

Pásová teorie pevných látek E E g 3s 1 2p 6 Na tom, jaké atomy a jakým způsobem uspořádáme závisí vlastnosti výsledného materiálu! Saze 2s 2 1s 2 grafit diamant r 0 Pásy kovového sodíku Orbitaly jednotlivých atomů KOV POLOVODIČ IZOLANT E g Zakázaný pás energií