VYHODNOCENÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA TÁBORA ZA ROK 2014 Únor 2015 1
Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství města Tábora za rok 2014 Cílem POH je vytvoření komplexního systému odpadového hospodářství ve městě Tábor, respektujícího principy trvale udržitelného rozvoje, při současném respektování právní úpravy platné v oblasti odpadového hospodářství ČR. Struktura a obsah POH města Tábora odpovídá požadavkům zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ) a vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů (dále jen v. č. 383/2001 Sb., ). POH stanovuje cíle a následně opatření k jejich dosažení tak, aby bylo dosaženo souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje. Mezi stanovené cíle POH města Tábora jsou implementovány pouze takové, které odpovídají podmínkám a možnostem našeho města a jejichž splnění může město Tábor v rámci svých kompetencí garantovat nebo ovlivnit. Plán odpadového hospodářství města Tábora byl původně zpracován pro období 2005 až 2010. V roce 2013 byla provedena jeho aktualizace, která respektuje veškeré změny systému nakládání s odpady ve městě Tábor. V současné době je vyhlášen nový POH ČR a připravuje se zpracování nového POH Jihočeského kraje. Po jeho vyhlášení, které předpokládáme přibližně začátkem roku 2016, přistoupí i město Tábor ke zpracování zcela nového POH. POH města Tábora má stanoveny tyto cíle : Strategický cíl 1: odděleně sbírané druhy komunálních odpadů Zvýšit množství odděleně sbíraných druhů komunálních odpadů (papír, plasty, sklo, bioodpad) za účelem jejich materiálového využití z 10% v roce 2005 na 25 % jejich produkce v roce 2015, s předpokladem jeho dalšího navyšování minimálně o 2% ročně. Současně snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky ve skládkovaném odpadu činil v roce 2013 nejvýše 75 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvýše 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklých v roce 1995. Strategický cíl 1 rozdělujeme tedy na dva samostatné cíle POH. 1.1. odděleně sbírané složky komunálních odpadů (papír, plasty, sklo a tetrapak) Zvýšit množství odděleně sbíraných druhů komunálních odpadů (papír, plasty, sklo, bioodpad) ze současných 20% na 25 % v roce 2015 a dále o 2% každým rokem, za účelem jejich materiálového využití. množství vytříděných odpadů vztažených k celkovému množství SKO 2
Vývoj množství vyseparovaného odpadu je zřejmý z níže uvedené tabulky. Komodita kovy je odděleně sbírána až od roku 2013, proto její množství v letech předchozích není uvedeno. Kovy se do té doby shromažďovaly pouze ve sběrných dvorech. Separovaný sběr kovů byl zahájen v červenci 2013. V rámci systému separace bylo umístěno na území města 9 kontejnerů se spodním výsypem o objemu 1100 l. Na pořízení kontejnerů získalo město dotaci z OPŽP. Rok plast a průměr papír průměr sklo průměr tetrap průměr Kovy průměr celke průměr na na na na na na PET (t/rok) (t/rok) ak (t/rok) m občana občana občana občana občana občana (t/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (t/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) PET + plast papír sklo tetrapa k kovy celkem 2005 159,1 4,36 148,6 4,07 188,1 5,15 495,8 13,58 2006 152,6 4,26 235,8 6,58 177,7 4,96 1,79 0,05 567,9 15,84 2007 190,7 5,29 333,3 9,2 191,9 5,3 7,1 0,2 723,0 20,08 2008 175,7 4,9 562,1 15,8 238,45 6,7 5,035 0,14 981,3 27,6 2009 181,7 5,1 720,2 20,2 409,4 11,5 5,5 0,15 1316,8 36,9 2010 157,6 4,4 607,3 17,3 354,6 10,1 5,5 0,15 1124,9 31,98 2011 178,9 5,0 716,2 20,1 457 12,8 5,81 0,16 1357,9 38,14 2012 166,8 4,7 721,3 20,5 412,9 11,7 6,3 0,18 1307,3 37,08 2013 179,2 5,16 612,7 17,66 355,1 10,2 10,9 0,31 72,086 2,07 1229,2 35,42 2014 209,06 6,0 639,11 18,36 389,4 11,19 10,8 0,31 57,521 1,65 1305,9 37,53 Tabulka č. 1 vývoj separovaného odpadu Procentní podíl vytříděného komunálního odpadu ve vztahu ke směsnému komunálnímu odpadu uvádíme v následující tabulce ROK SKO (t) Separace (t) % separace z SKO 2005 5517 495,8 9 2006 5635 567,9 10,07 2007 5225 723 13,8 2008 5969 981,3 16,4 2009 5801 1316,8 22,6 2010 6005 1124,9 18,7 2011 6221 1357,9 21,8 2012 6246 1307,3 20,9 2013 5981 1229,2 20,6 2014 5949 1305,9 22,0 Tabulka č. 2 procentní podíl separace Z výše uvedených tabulek je zřejmé, že v roce 2014 došlo k jistému navýšení množství vytříděných komodit, celkem o 76,7 t. Zároveň došlo při téměř stejném počtu obyvatel ke snížení množství směsného komunálního odpadu o 32 t. V porovnání s množstvím směsného komunálního odpadu došlo k navýšení výtěžnosti na současných 22%. Abychom ještě více motivovali občany k intenzivnější separaci odpadů, rozšířili jsme v roce 2014 síť stanovišť o 3
deset dalších lokalit. Jejich vliv by se měl projevit ale především až v roce 2015, protože většina z nich (celkem 6 stanovišť) vzniklo až na přelomu letošního a loňského roku. 1.2. Biologicky rozložitelné odpady Snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky ve skládkovaném odpadu činil v roce 2015 nejvýše 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvýše 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklých v roce 1995. Podíl biologicky rozložitelných komunálních odpadů v SKO Dle POH Jihočeského kraje činila produkce BRKO v roce 1995 148 kg/osobu/rok. Vzhledem ke skutečnosti, že v té době nebyla v dosažitelné vzdálenosti žádná kompostárna a město neprovádělo oddělený sběr kompostovatelného odpadu od občanů, lze předpokládat, že veškerý objem vyprodukovaného BRKO skončil na skládce KO. Při přepočtu na obyvatele by tedy celkový potenciál produkce BRKO od občanů činil 5172 t. Od července roku 2011 byl ve městě Tábor zahájen provoz pilotního projektu sběru bioodpadů z domácností, který byl v červenci 2013 rozšířen i do dalších městských částí. V současné době je tedy na území města 980 kompostainerů na sběr biologicky rozložitelných odpadů, což pokrývá zhruba polovinu území města. Jedná se o projekt, na který byla získána dotace z operačního programu Životní prostředí. Výtěžnost sběru v jednotlivých letech je následující: Počet provedených svozů Počet vyvážených nádob Výtěžnost systému (t) Rok 2011 červenec prosinec Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 20 345 98,447 32 345 215,42 32 980 333,2 32 980 507,99 Tabulka č. 3 vývoj sběru bioodpadů Bioodpady jsou dále shromažďovány ve sběrných dvorech. V roce 2014 bylo prostřednictvím sběrných dvorů odevzdáno 112,32 t bioodpadů. Celkem tedy z produkce fyzických osob bylo vyseparováno 620,33 t bioodpadů, což je nárůst oproti roku 2013 o 77%. Připočteme-li k celkovému množství bioodpadů i bioodpady, které vznikly z veřejné zeleně, získáme celkem 2472,75 t bioodpadů, což představuje nárůst oproti roku 2013 o 25 %. Množství bioodpadů, které se v roce 2014 podařilo odděleně shromáždit tedy činí 48% z celkového potenciálu produkce stanoveného na základě POH Jihočeského kraje. Lze tedy konstatovat, že nastavený cíl se daří plnit. 4
Další snížení množství bioodpadů ukládaných na skládky je možné i odkloněním alespoň části bioodpadů mimo celý systém. K tomuto způsoby jsme přistoupili v roce 2014 zavedením systému domácího kompostování. Mezi občany města jsme formou výpůjčky rozdali celkem 1120 kompostérů. Na projekt jsme získali dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Konkrétní výsledky tohoto projektu zatím nelze relevantně hodnotit, protože kompostéry byly distribuovány teprve koncem září a v říjnu roku 2014. 1.3. Separovaný sběr textilu Jako doplňkovou službu zavedlo město Tábor ve spolupráci se společností E+B textil, s.r.o. sběr použitého textilu, hraček, kabelek a obuvi. Shromážděné věci jsou sváženy do přetřiďovacího zařízení. Část oděvů je pak následně prodána v secondhandech, část je určena pro charitu a ty věci, které se již nedají použít k nošení jsou zpracovány například na čistící nebo sorbční materiály. Množství textilu, sebraných od počátku služby uvádíme v následující tabulce č. 4 ROK Množství (t) 2011 45,6 2012 41,547 2013 60,722 2014 65,23 Tabulka č. 4 vývoj sběru textilu Vzhledem k úspěšnosti sběru a zájmu ze strany provozovatele systému, bude v roce 2015 systém sběru rozšířen o dalších 10 stanovišť. Obr. Č. 1 příklad kompletního separačního stanoviště 5
Strategický cíl 2: nakládání s nebezpečnými odpady Snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů o 20% do roku 2015 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování. Množství nebezpečných odpadů odložených ve sběrných dvorech Nebezpečné odpady jsou shromažďovány ve 4 sběrných dvorech po jednotlivých komoditách, o kterých je vedena přesná evidence. Sumář pak uvádíme v následující tabulce č. 5 Rok Nebezpečné odpady celkové množství (t) v kg/obyv./rok 2000 19,25 0,52 2001 28,14 0,77 2002 35,8 1,02 2003 43,811 1,20 2004 41,498 1,14 2005 58,337 1,59 2006 24,600 0,68 2007 28,116 0,78 2008 35,48 0,9 2009 52,05 1,46 2010 45,084 1,2 2011 63,493 1,8 2012 76,512 2,1 2013 51,111 1,46 2014 50,03 1,4 Tabulka č. 5 vývoj množství nebezpečných odpadů ve sběrných dvorech Vývoj množství nebezpečných odpadů shromážděných ve sběrných dvorech není v průběhu let lineární. O důvodech těchto výkyvů se můžeme pouze dohadovat. Odůvodnitelný je pouze pomalý náběh od roku 2000, kdy byl otevřen 1. sběrný dvůr a občané se v té době teprve učily nebezpečné složky odpadů nevhazovat do běžných popelnic a následně skokové snížení mezi roky 2005 a 2006, kdy byl zaveden zpětný odběr elektrozařízení. Od roku 2006 je na základě změny zákona o odpadech veškeré zpětně odebrané elektro (televize, lednice, počítače, vysavače, pračky atd) vedeno mimo evidenci odpadů a tudíž se o toto množství snížilo množství NO. V loňském roce kleslo celkově množství odpadů. Může to být i projev krize. Lidé méně nakupují a investují do rekonstrukcí, proto může být i nižší množství odpadů, kterých se potřebují zbavit. Důležité je, že se ve sběrných dvorech nebezpečné odpady stále objevují a tudíž nekončí na skládce komunálního odpadu. Obr. Č. 2 sběrný dvůr Klokoty 6
Strategický cíl 3: Nakládání s vybranými výrobky, odpady a zařízeními Mezi vybrané výrobky patří: odpadní oleje, baterie a akumulátory (včetně galvanických článků a baterií), pneumatiky, autovraky, elektrická a elektronická zařízení (tj. zejména výbojky a zářivky, pračky, sporáky a chladničky z domácností). Rozhodující povinnost při hospodaření s těmito specifickými druhy odpadů mají podle platných předpisů povinné osoby (výrobci a dovozci). Města a obce spolupracují s těmito povinnými subjekty zejména formou možnosti občanů odevzdávat tyto vysloužilé výrobky ve sběrných dvorech. Zvláštní pozornost v této části plánu je věnována následujícím vybraným výrobkům: minerální a jiné oleje, baterie a akumulátory (včetně galvanických článků a baterií), pneumatiky, autovraky, elektrická a elektronická zařízení (včetně výbojek a zářivek a chladniček z domácností. 3.1 odpadní oleje Zavedení systému zpětného odběru povinnými osobami, zvýšení jejich odděleného sběru a materiálového využití. Množství shromážděných olejů ve sběrných dvorech Odpadní oleje jsou standardně shromažďovány ve sběrných dvorech. Jako doplňková služba byl v roce 2011 zaveden sběr jedlých olejů v rámci separovaného sběru na Sídlišti nad Lužnicí. Množství olejů, shromážděných ve sběrných nádobách uvádí níže uvedená tabulka č. 7. Oleje jsou shromažďovány v PET lahvích v plastových popelnicích. 3.1.1. Sběr minerálních olejů ve sběrných dvorech (jedná se oleje kategorie N, zejména vyjeté oleje z automobilů) Rok Množství olejů (t) 2011 3,681 2012 7,941 2013 4,831 2014 3,102 Tabulka č. 6 minerální oleje 7
3.1.2. - Separovaný sběr jedlých olejů Rok Množství jedlých olejů (t) Množství jedlých olejů ve sběrných dvorech 2011 0,192 2012 0,481 0,1523 2013 0,648 0,3478 2014 0,680 0,289 Tabulka č. 7 jedlé oleje Na základě úspěšného projektu sběru jedlých olejů na Sídlišti nad Lužnicí byl projekt rozšířen v roce 2014 i do oblasti Pražského a Náchodského sídliště. 3.2. - baterie a akumulátory Zvyšovat množství sebraných olověných akumulátorů a jejich předání k materiálovému využití. Zvyšovat množství sebraných použitých přenosných baterií Změna meziročního nárůstu množství baterií akumulátorů v komunálním odpadu I nadále pokračuje systém sběru baterií ve školách a školkách, stejně tak, jako sběr baterií a akumulátorů ve sběrných dvorech a v červených kontejnerech na drobné elektro, které jsou umístěny na15-ti separačních stanovištích ve městě. Vývoj množství sebraných baterií v jednotlivých letech uvádíme v níže uvedené tabulce č. 8 ROK Školy a školky Sběrné dvory Červené kontejnery 2006 847,5 2474,5 2007 1465 3520 2008 1340 660 2009 1235,1 1150 2010 1473,5 585 2011 1792,6 750 2012 2108,9 1100 0,68 2013 2151,7 1661 0,141 2014 2496,5 1596 0,568 Tabulka č.8 vývoj sběru baterií 8
3.3. - výbojky a zářivky Udržení systému zpětného odběru povinnými osobami, zvýšení jejich odděleného sběru a materiálového využití.. množství sebraných výbojek a zářivek ROK Množství zářivek (t) 2006 0,894 2007 3,478 2008 1,52 2009 1,228 2010 1,529 2011 1,623 2012 1,228 2013 1,18 2014 0,98 Tabulka č. 9 vývoj sběru zářivek a výbojek Zářivky a výbojky jsou součástí systému zpětného odběru elektrozařízení, které zajišťuje kolektivní systém Ekolamp s.r.o. Největší podíl těchto výrobků by se tedy měl vracet přes prodejce. O fungujícím systému svědčí i klesající trend sběru zářivek a výbojek ve sběrných dvorech. 3.4 Pneumatiky Rozvíjení systému zpětného odběru povinnými osobami, zvýšení jejich odděleného sběru a materiálového využití. Meziroční pokles množství pneumatik ve sběrných dvorech Přestože jsou odpadní pneumatiky řazeny do systému zpětného odběru, umožňuje město Tábor občanům odevzdávat pneumatiky i ve sběrných dvorech. Zpětný odběr této komodity nefunguje tak dobře, jako v případě elektrozařízení. Prodejci obvykle berou zpět pouze tolik pneumatik, kolik si jich zákazník koupí. V případě velkých prodejních řetězců se o zpětném odběru hovořit téměř vůbec nedá. Přístup města je tedy asi jediný možný, jak zabránit odhazování pneumatik do volné přírody. Důkazem o rozjíždějícím se systému zpětného odběru by mělo být snižující se množství pneumatik ve sběrných dvorech. V roce 2014 se zdá, že by se tento cíl mohl začít plnit. Vývoj v množství sebraných pneumatik je uveden v tabulce č. 10. 9
Rok Množství pneumatik 2011 60,311 2012 46,419 2013 47,458 2014 44,042 Tabulka č. 10 vývoj sběru pneumatik 3.5. - Autovraky Zavedení systému sběru všech vozidel po skončení životnosti ve městě Tábor v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. a zajištění jejich opětovného použití, materiálového a jiného využití povinnými osobami v souladu s bodem 3.7. nařízení vlády č. 197/2003 Sb. (POH ČR). - Odstraňování autovraků je vysoce specializovaná činnost. Je tedy prováděna oprávněnou osobou podle zákona o odpadech. 3.6. Vysloužilá elektrická a elektronická zařízení Udržet postupně se zvyšující úroveň sběru tříděných vyřazených zařízení povinnými osobami a dosáhnout úroveň materiálového a jiného využití použitých zařízení v souladu s bodem 6. nařízení vlády č. 197/2003 Sb. (POH ČR). Množství shromážděných elektrických a elektronických zařízení Televize a monitory Velké a malé domácí spotřebiče Chlazení Drobné elektrospotřebiče z červených kont. 2006 16,62 32,08 2007 73,22 8,3 96,9 2008 79,85 43,09 58,74 2009 86,69 75,745 89,28 2010 75,305 73,402 80,16 2011 76,1 100,2 57,197 2012 98,2 85,4 42,4 2013 106,8 65,083 48,635 8,708 2014 72,6 44,5 48,87 13,895 Tabulka č. 11 vývoj zpětného odběru elektrospotřebičů Cíl byl naplněn. Výtěžnost požadovaná směrnicí EU je sebrat 4 kg na občana. Již v roce 2008 překročila výtěžnost sběru vysloužilých elektrospotřebičů hranici 5 kg na občana za rok. 10
V roce 2014 byla výtěžnost systému celkem 179,865 t, což představuje 5,2 kg na občana za rok. Přestože v posledních letech výtěžnost sběru klesla, je zřejmé, že systém funguje dobře, protože výtěžnost je plněna nad hodnotu, kterou požaduje EU. Pokles bude patrně způsoben i hospodářskou krizí, tak jako i v dalších případech. Strategický cíl 4: Nakládání se stavebními odpady Stavební odpady a odpady asfaltových směsí jsou shromažďovány v zařízení společnosti Technické služby Tábor s.r.o. v Klenovicích, kde jsou následně předrceny a mohou být tak znovu využity. Množství takto shromážděných odpadů, které pochází ze staveb města, uvádíme v následující tabulce č. 12. Vývoj množství stavebních odpadů není lineární. Záleží na množství staveb, které se v jednotlivých letech realizují. Velký nárůst v roce 2014 byl zřejmě způsoben rekonstrukcí Pražského sídliště, kde se obnovovala velká část komunikací a parkovišť. Rok Asfaltové směsi Stavební sutě a celkem betony 2005 99,2 20,7 119,9 2006 25,64 109,3 134,94 2007 35,2 175,6 210,8 2008 27 1723 1750 2009 72 2682 2754 2010 13,7 2010 2023,7 2011 89 822,5 911,5 2012 23,9 1996,8 2020,7 2013 13,8 571,15 584,95 2014 81,5 2301,87 2383,37 Tabulka č. 12 stavební odpady Strategický cíl 5: Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady Opatření Podporovat výstavbu takových zařízení, u kterých bude technicky a ekonomicky prokázána účelnost jejich provozování, a která budou v souladu s nejlepšími dostupnými technikami. - nelze stanovit Maximálně využívat stávajících zařízení na území města event. v jeho nejbližším okolí a podporovat výstavbu nových 11
Ve městě jsou v současné době 4 sběrné dvory, které jsou občany pravidelně využívány. Společnost Rumpold s.r.o. zde dále provozuje třídící linku, kde se přetřiďují odpady svezené ze separačních kontejnerů. V případě, že bude realizována výstavba bioplynové stanice, zváží město možnost využití tohoto zařízení k dalšímu rozšíření sběru bioodpadů. V současné době se začíná intenzivněji řešit i otázka budoucího nakládání s odpady po avizovaném zákazu skládkování, ke kterému má dojít v roce 2024. V letošním roce jsme zaznamenali i určitý nárůst třídění odpadů. Důvodem může být i skutečnost, že jsme v roce 2014 realizovali kampaň na podporu separace ve spolupráci se společností EKO-KOM a.s. Podpora třídění je velmi důležitá i v souvislosti s připravovaným zákazem skládkování. Pokud bude v budoucnu nutno odpady energeticky využívat, což může znamenat i jejich přepravu do vzdálenějších zařízení, je potřeba zaměřit se na co největší materiálové využití, aby množství odpadů, které bude nutné energeticky využít bylo co možná nejmenší. Strategický cíl 6: Ekologická výchova a osvěta obyvatelstva o Zefektivnit osvětové kampaně v koordinaci s EVVO. - nelze stanovit Město průběžně informuje občany města nejen o novinkách v systému separace, ale i o možnostech využití stávajících služeb, prostřednictvím Novin táborské radnice a vlastních internetových stránek. V roce 2014 byla ve spolupráci se společností EKO-KOM a.s. realizována kampaň na podporu třídění. Její součástí bylo vydání Táborského odpadového rádce, zhotovení informační Třídící stezky na sběrném dvoře v Klokotech a nákup sad plastových tašek na třídění odpadů v domácnostech. Obr. Č.3 První návštěvníci Třídící stezky 12
ZÁVĚR Plán odpadového hospodářství města Tábora byl vypracován v roce 2005 a následně v roce 2013 aktualizován. Cíle, které zde byly nastaveny, odpovídají cílům POH České republiky a POH Jihočeského kraje. V některých ohledech jsme stanovené cíle již v minulosti naplnili, některé se nám bohužel zcela plnit nedaří. Problém, který se v posledních letech objevil se separací odpadů, se v roce 2014 mírně vylepšil. Došlo k navýšení výtěžnosti separace o 2 kg na osobu a rok, což je relativně velký úspěch. Největší navýšení se projevilo u komodity plasty, o 29,86 t, což představuje nárůst o 16,7 %. Výtěžnost papíru se zvýšila o 26,41t, což je o 4,3 % a u skla činí navýšení 34,3 t, což představuje 9,6 %. Naopak nižší bylo sebrané množství kovů a to zejména z důvodu vysokých výkupních cen železa. Kladně lze v roce 2014 hodnotit zejména poměrně vysoké množství sebraných bioodpadů a zavedení systému domácího kompostování. Bez problémů plníme cíle v oblasti separovaného sběru vysloužilých elektrospotřebičů a baterií. Úspěšný je i separovaný sběr jedlých olejů, který byl v roce 2014 rozšířen i do Pražského a Náchodského sídliště a dále separovaný sběr textilu. Obě tyto komodity pro nás zajišťují externí firmy a my za jejich svoz neplatíme. Obr. Č. 4 Třídící stezka na sběrném dvoře v Klokotech 13