UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD ÚSTAV PORODNÍ ASISTENCE Simona Malúšková INDUKOVANÝ POROD Bakalářská práce Vedoucí práce: MUDr. Martina Studničková OLOMOUC 2011

ANOTACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Příjmení a jméno autora: Malúšková Simona Instituce: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav porodní asistence Název práce: Indukovaný porod Název práce v AJ: Induced labor Vedoucí práce: MUDr. Martina Studničková Datum zadání práce: 2011-01-30 Datum odevzdání práce: 2011-05-06 Rok Obhajoby: 2011 Abstrakt v ČJ: V bakalářské práci zjišťuji nejčastější příčiny indukcí, následné ukončení porodu a zdravotní stav novorozence po porodu. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá vysvětlením nejdůležitějších pojmů dané problematiky. Praktická část vznikla formou anonymního dotazníkového šetření a veškeré získané údaje jsou shrnuty do grafů s následným popisem. V diskuzi a závěru práce jsou tyto výsledky podrobně rozebrány. Abstrakt v AJ: This bachelor thesis is investigating most common reasons of inductions, completion of the childbirth and the health state of the newborn after the childbirth. Work consists of theoretical part and practical part. Teoretical part explains most important ideas of the given problematics. To create a practical part, anonymous questionary was used and the obtained results were sumed up to the graphs with description. Discussion and conclusion evaluates previously obtained results. 2

Klíčová slova v ČJ: Těhotenství, porod, indukce, programovaný porod Klíčová slova v AJ: Pregnancy, childbirth, induction, programmed childbirth Rozsah práce: 59 s., 5 příloh 3

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a uvedla jsem všechnu použitou literaturu. V Olomouci dne 6.5. 2011... podpis 4

PODĚKOVÁNÍ Mé poděkování patří především MUDr. Martině Studničkové za podporu, trpělivost, čas a cenné rady, které mi udělila během tvorby bakalářské práce. Můj velký dík patří také všem respondentům, bez kterých by tato práce neměla význam. A v neposlední řadě si zaslouží poděkování má rodina a přátelé, kteří mi byli oporou po celou dobu studia. 5

Obsah ÚVOD 8 TEORETICKÁ ČÁST 1. Těhotenství 9 1.1 fyziologická délka těhotenství 9 1.2. výpočet termínu porodu 10 2. Porod 2.1 definice, klasifikace 11 2.2 spouštěcí mechanismy 12 2.3 porodní síly 13 3. Preindukce porodu 15 3.1 Indikace a kontraindikace 16 3.2 Metody preindukce 17 3.2.1 přirozené 17 3.2.2 mechanické 17 3.2.3 farmakologické 19 4. Indukce porodu 21 4.1 Indikace k indukci 21 4.1.1 lékařské 21 4.1.2 sociální 22 4.2 Kontraindikace k indukci 23 4.2.1 absolutní 23 4.2.2 relativní 23 4.3 Metody indukce 24 4.3.1 mechanické 24 4.3.2 farmakologické 24 6

5. Programovaný porod 26 5.1 výhody 26 5.2 nevýhody 26 PRAKTICKÁ ČÁST 6. Stanovené cíle šetření 28 7. Metodika práce 28 7.1 zvolená metoda 28 7.2 struktura dotazníku 29 7.3 zkoumaný soubor 29 7.4 organizace výzkumného šetření 29 8. Výsledky výzkumného šetření 30 DISKUZE 48 ZÁVĚR 52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 53 SEZNAM TABULEK 56 SEZNAM GRAFŮ 57 SEZNAM ZKRATEK 58 PŘÍLOHY 59 7

Úvod Kdo dal život dítěti, stává se jeho dlužníkem ( Jean Henri Fabre) Vznik nového života je od nepaměti nedílnou součástí přírody. Jak všichni dobře víme, splynutím mužské spermie a ženského vajíčka se začíná utvářet nový jedinec, originál. Nastává pro ženu jedno z nejhezčích období života - těhotenství. O tom, že těhotenství s sebou přináší řadu změn, není jediný pochyb. Každá žena, která si touhle životní etapou prošla, by mohla hodiny vyprávět o tom, jak se den po dni měnilo její tělo, zvyšovaly se nároky organismu a čím dál více si ten malý rostoucí jedinec získával její přízeň a veškerou lásku. Ovšem i těhotenství musí jednou skončit. A než si žena toho malého drobečka konečně stiskne v náručí a stane se jeho strážným andělem, musí podstoupit ještě jednu životní zkoušku, a tou je porod. Porodem se z žen stávají matky, z mužů otcové. S blížícím se termínem porodu, že zvyšuje i napětí, obavy z vlastní neschopnosti porodit dítě a v neposlední řadě i strach z porodních bolestí. A co když ten významný okamžik nepřichází? Určený termín už je dávno pryč a žena stále neporodila? Ruku na srdce, ale takových žen v porodnictví stále přibývá. A jelikož je takhle problematika velmi diskutabilní, rozhodla jsem se, že se stane mým tématem k bakalářské práci. V následujících kapitolách Vám okrajově přiblížím již zmiňované těhotenství a k tomuhle tématu i blízkou část " výpočet termínu porodu". V práci jsem se dále zabývala porodem, jaké jsou jeho spouštěcí mechanismy a porodní síly. Dvě velké kapitoly tvoří preindukce a indukce porodu, které jsem podrobněji rozvedla. Americkým trendem, který se pomalu dostává i k nám do Evropy je programovaný porod, který jsem uvedla v kapitole č. 5. K vytvoření praktické části mi dopomohla dotazníková metoda. Pomocí dotazníků jsem chtěla zjistit informovanost rodiček o indukovaném porodu, nejčastější příčiny právě indukovaného porodu a následný zdravotní stav dítěte. Vše je pak shrnuto v diskuzi a závěru práce. 8

TEORETICKÁ ČÁST 1. TĚHOTENSTVÍ V přítmí dělohy se po devět měsíců shluk buněk proměňuje v nového člověka, připraveného spatřit světlo světa. Pro nastávající rodiče je to období čekání, očekávání, starostí i radostí. Neuvěřitelné - budeme mít děťátko! Půjde všechno tak, jak má? Bude to chlapeček nebo holčička? 1 Krátké, avšak nezapomenutelné období v životě ženy, kdy v organismu dochází k vývoji jedince. Samotný pojem těhotenství není jen otázkou vývoje plodu v děloze matky, ale je provázeno řadou psychických a somatických změn. Nastávají změny v reprodukčním systému. Nejvíce se mění děloha. Vlivem hormonálních změn, které bezesporu těhotenství přináší, se děloha zvětšuje, mění svoji barvu, tvar i uložení. Její hmotnost, která u netěhotné ženy činí kolem 60g, se v průběhu gravidity mění a na konci těhotenství se pohybuje kolem 1000g. 2 Ostatní orgány v reprodukčním systému, jako jsou zevní rodidla pochva a mléčná žláza, se taktéž přizpůsobují potřebám těhotné a vyvíjejícího se plodu. Změny jsou znatelné i v ostatních tělních orgánech a velkou proměnu zaznamenává i psychika těhotné. 1.1 Fyziologická délka těhotenství Nelze se stoprocentní jistotou stanovit přesnou délku těhotenství. Obecně vzato se délka těhotenství počítá od prvního dne poslední menstruace. Zaznamenává se v ukončených týdnech a dnech. Průměrná doba trvání je tedy stanovena na 280 dnů, tj. 40 týdnů nebo-li 10 lunárních měsíců. Přesto se těhotenství dělí ještě na tři velké úseky - trimestry. 3 Když se ale zamyslíme, tak těhotenství nezačíná prvním dnem poslední menstruace, ale až v době splynutí spermie a vajíčka, což je zhruba o 14 dní později, proto lze porod očekávat již 267 den od počátku ovulace. 4 9

1.2 Výpočet termínu porodu V praxi se osvědčily dva výpočty termínu porodu, které se vzájemně kombinují, a to výpočet podle prvního dne poslední menstruace a podle ultrazvukového vyšetření. 9 Přesto existují i jiné typy, méně spolehlivé, podle kterých se dá termín určit. Výpočet podle prvního dne poslední menstruace - jde o nejčastější výpočet, který se v porodnictví používá (tzv. Naegeleho pravidlo). Pokud má žena pravidelný menstruační cyklus, je výpočet následující: k prvnímu dni poslední menstruace připočteme sedm kalendářních dní a odečteme tři měsíce. Příklad: 11.2.2011 uvedla žena datum poslední menstruace +7 dní - 3 měsíce = 18.2.- 3 měsíce = 18.11.2011 předpokládaný datum porodu. 2 Výpočet podle pohybu plodu - u druhorodiček a vícerodiček, které cítily pohyby již v předchozím těhotenství, se předpokládá, že budou vnímavější, proto se k prvním pohybům přičte + 5 kalendářních měsíců. U prvorodiček se přičítá + 4,5 měsíce. Tahle metoda je spíše orientační, doplňková a termín porodu bývá obvykle nepřesný. 2 Výpočet podle data oplodňující soulože - od uváděného data soulože odečteme 3 měsíce. 3 Výpočet podle ultrazvukového vyšetření - nejpřesnější výpočet určení porodu. Provádí se v prvním trimestru těhotenství a na základě velikosti plodu určuje stáří těhotenství. 3 1 HAMBERGER, Lears; NILSSON, Lennart. Tajemství lidského života, s. 239 2 ROZTOČIL, Aleš.Moderní porodnictví, s. 98, 110. 3 ČECH, Evžen. Porodnictví, s. 44, 88, 89. 4 PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a porodu., s.76. 9 Naše porodnice.cz [online]. Verze 1.0.Copyright web, 2008-2011 [cit. 2011-04-18]. Výpočet termínu porodu - těhotenská kalkulačka na termín porodu. Dostupné z WWW: <http://www.naseporodnice.cz/vypocet-terminuporodu.php> 10

2. POROD 2.1 Definice a klasifikace porodu Porod je děj, při kterém dochází k vypuzení plodového vejce (plod, placenta, pupečník, plodová voda, plodové obaly) porozením z organismu matky. Porozeným plodem rozumíme novorozence se známkami života (cca od ukončeného 24. týdne těhotenství), nebo bez známek života s porodní hmotností 1000 g nebo více. Za známky života považujeme akci srdeční, dýchací pohyby, aktivní pohyb svalstva a pulzaci pupečníku. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, jde o potrat. Pokud má plod porodní hmotnost menší než 500 g, je klasifikován jako novorozenec pouze tehdy, pokud projevuje alespoň jednu známku života déle než 24 hodin. Pokud tuto podmínku nesplní, je klasifikován jako potrat. Z uvedeného vyplývá, že pro definici porodu živě narozených plodů jsou důležitější jeho životní projevy než ukončený týden těhotenství nebo hmotnost plodu. Podle ukončeného týdne těhotenství klasifikujeme porod následovně. 1. Předčasný porod. K porodu dojde před ukončením 37. týdne těhotenství. 2. Porod v termínu. K porodu dojde v průběhu 38.-40. týdne těhotenství. 3. Potermínový porod. K porodu dojde po ukončeném 40.-42. týdnu těhotenství. 4. Porod po 42. týdnu těhotenství. Jde o patologické přenášení, kterému je nutno zabránit. Podle průběhu klasifikujeme porod následovně. 1. Samovolný (spontánní) porod je ten, který nastoupil na základě přirozených pochodů organismu ženy a probíhal bez zásahů porodníka. 2. Medikamentózní porod. Po spontánním nastoupení porodní činnosti jsou přirozené pochody modifikovány aplikací léčebných prostředků, a to převážně za účelem koordinace děložní činnosti, zmírnění bolestivosti nebo ovlivnění III. doby porodní. 11

3. Indukovaný porod je vyvolán uměle aplikací uterokinetických preparátů (oxytocin, prostaglandiny), a to buď z lékařské indikace nebo z důvodů nemedicínských (programovaný porod). 4. Operativní porod je takový, kde muselo být těhotenství ukončeno nebo porod plodu urychlen z indikace ohrožení života nebo zdraví matky, plodu, nebo obou porodnickou vaginální nebo abdominální operací. Mezi operativní porody řadíme i ty, kdy byla vykonána porodnická operace ve III. době porodní. 5. Fyziologický porod probíhá působením přirozených porodních mechanismů za pomoci nikoliv zásahu personálu porodního sálu. 6. Porod patologický je ten, kdy dochází k rozvoji porodnické patologie, kterou je nutno aktivně řešit. 2 2.2 Spouštěcí mechanismy Dodnes není přesně známo, jaký spouštěcí mechanismus porod vyvolává. Všechny jsou navzájem propojené, proto nelze s přesností říci, co odstartuje celý kolotoč porodu. 10 Ještě před samotným nástupem porodu dochází k tzv. odtoku hlenové zátky. Nachází se uvnitř hrdla děložního a po celou dobu těhotenství brání vstupu infekce. Odtok hlenové zátky může signalizovat blížící se porod, není to však důvod cesty do porodnického zařízení. 11 Mezi vyvolávající faktory bezesporu patří: 1. Progesteron - produkován placentou. Jeho hlavní význam spočívá v tom, že potlačuje odezvy imunologického systému. Bez progesteronu by tělo reagovalo na plod jako na cizí těleso a vypudilo ho. 12 Jeho pokles na konci těhotenství vede k vyšší hladině estrogenu a ke zvýšené aktivitě myometria, což zapříčiní nástup děložní činnosti. 2 2. Oxytocin ať původu mateřského, nebo fetálního je velmi důležitý faktor, který určuje sílu a trvání děložní kontrakce, pokud je již děložní činnost vyvolána. U ženy nevyvolává endogenní oxytocin nástup děložní činnosti, přestože v termínu porodu je 12

myometrium velmi citlivé k působení oxytocinu. Před začátkem porodní činnosti nejsou hladiny oxytocinu u ženy zvýšeny. K prudkému nárůstu dochází až v průběhu porodu. 3. Estrogeny. Jejich hodnoty se směrem k začátku porodu zvyšují. Stimulují myometrální aktivitu cestou syntézy prostaglandinů v plodových blanách a decidue. 4. Fetální kortizol působí v placentě zvýšenou produkci estrogenů, snížení sekrece progesteronu a vylučování prostaglandinů. 5. Prostaglandiny E2 a F2-alfa. Před nástupem porodní činnosti dochází k výraznému nárůstu hladin prostaglandinů v plodové vodě. Prostaglandiny pravděpodobně hrají hlavní roli v aktivaci děložní činnosti. Vyvolávají kontrakce myometria stimulací hladké svaloviny, ovlivňují působení oxytocinu a působí na kolagenolytické procesy v pojivové tkáni děložního hrdla. 6. Distenze stěny děložní. S postupujícím těhotenstvím dochází k napínání stěny děložní. Vyvolaný tlak působí na svaly a nervová zakončení v oblasti vnitřní branky a vede k vyvolání děložních kontrakcí. Tato teorie je pouze okrajová, přestože v případech zvýšené distenze stěny děložní, jak je tomu u vícečetného těhotenství nebo při polyhydramniu, dochází k předčasnému nástupu děložní činnosti. 2 2.3 Porodní síly Mezi porodní síly, které vtlačují plod do porodnických cest, patří děložní stahy, břišní lis a zemská gravitace. 1. Děložní stahy - kontrakce jsou stahy děložních vláken,mimovolné, na vůli nezávislé, dostavující se v intervalech, vyvolané zkrácením svalových buněk. Kontrakce je nutno odlišit od jiné vlastnosti elastických vláken - retrakce, schopnosti pasivně se přizpůsobit zmenšenému obsahu dutého orgánu. To je vlastnost všech rozepnutých dutých orgánů. Svalové kontraktilní buňky tvoří stěnu děložního těla - aktivní části dělohy. V dolním děložním segmentu a v děložním hrdle je převaha vazivových buněk, svalové buňky jsou v těchto částech dělohy krátké - pasivní část dělohy. Děložní tělo je při stahu fixováno vazy, a proto, jak se jeho stěna při stazích zkracuje, vytahuje směrem vzhůru jak dolní děložní segment, tak děložní hrdlo. 13

Při děložní kontrakci se zvyšuje tlak na děložní obsah, zvýší se tlak v plodovém vejci. Hydrostaticky se šířící zvýšený tlak působí zejména ve směru poddajného dolního děložního segmentu, který se roztahuje a je do něho vháněna plodová voda, takže tato část dělohy je rozpínána zevnitř. Stažená děložní stěna ztvrdne, děloha se napřímí a přitlačí se k břišní stěně, což lze registrovat pohledem i pohmatem. Vlastní stah začíná u děložního dna v místech u děložních rohů označovaných jako místo vzruchu odkud se šíří směrem dolů rychlostí 2 cm/sekundu, takže celá děloha je stažená asi za 15 sekund. Níže uložené části děložní stěny se začínají stahovat později, stahy mají nižší intenzitu, trvají kratší dobu. Fyziologickými stahy není plod ohrožen, změny však vznikají ve fetoplacentárním a uteroplacentárním oběhu. Za stahu jsou stlačovány děložní žíly, krev nemůže odtékat a v uteroplacentárním prostoru ( prostoru mezi děložní stěnou a lůžkem) krev stagnuje, takže na konci stahu plod nedostává dostatek kyslíku. 2. Břišní lis představují stahy svalů břišní stěny při bránici fixované po hlubokém vdechu. Tento stah rodička svojí vůlí ovládá. Stah vyvolá tlak na vnitřní břišní orgány a přenáší se i na dělohu. Správně použit před maximem děložní kontrakce zvýší její efekt. Používá se ve vypuzovací době porodu, po rozvinutí branky a po dokončení vnitřní rotace k vypuzení plodu. Mluví se o tlačení nebo nucení. 5 3. Zemská gravitace - vlivem gravitace plod napomáhá otevírání porodních cest, proto je dobré aby rodička v I době porodní raději volila vertikální polohy před horizontálními. 13 2 ROZTOČIL, Aleš.Moderní porodnictví, s. 109-110; 5 MACKŮ, František; MACKŮ, Jaroslava. Průvodce těhotenstvím a porodem, s. 225-228. 10 Babyonline.cz : praktický průvodce moderních rodičů [online]. Verze 1.0.Copyright web, 2007-2011 [cit. 2011-04-18]. Spouštěcí mechanizmy porodu. Dostupné z WWW: <http://www.naseporodnice.cz/vypocet-terminuporodu.php>. ISSN 1802-4572. 11 Naseporodnice.cz [online]. Verze 1.0.Copyright web, 2008-2011 [cit. 2011-04-23]. Hlenová zátka-odchod hlenové zátky. Dostupné z WWW: <http://www.naseporodnice.cz/hlenova-zatka-odchod-hlenove-zatky.php>. 12 Www.fit-porod.cz : zdravá v těhotenství a mateřství [online]...copyright web, 2008-2011 [cit. 2011-04-23]. Jaké hormony mě v těhotenství ovlivňují?. Dostupné z WWW: <http://www.fit-porod.cz/tehotenstvi/zajimavosti/jakehormony-me-v-tehotenstvi-ovlivnuji>. 13 Www.miminet.cz : portál pro maminky [online]. 2004-2007 [cit. 2011-04-19]. Porod. Dostupné z WWW: <http://www.miminet.cz/clanky.php?id_rubriky=2&id_clanek=62>. ISSN 1214-9969. 14

3. PREINDUKCE PORODU V porodnictví existuje mnoho případů, kdy je zapotřebí těhotenství ukončit předčasně. Indikací je celá řada a patří mezi ně především stavy, které by ohrožovaly zdraví nebo život rodičky nebo stavy, ohrožující zdraví a život plodu. 8 Fetálních indikací s rozvojem prenatální diagnostiky přibývá. Zatímco u císařského řezu na stavu děložního hrdla prakticky nezáleží (pouze je nutné digitálně zprůchodnit cervikální kanál pro odchod krve a očistků), u vaginálně vedeného porodu hraje stav děložního hrdla a jeho připravenost velmi důležitou roli a je alfou i omegou úspěšné indukce porodu. Existuje celá řada skórovacích schémat posuzujících stav uzávěrového aparátu dělohy. U nás se nejvíce vžilo palpační hodnocení podle Bishopa, nově často doplňované o ultrazvukovou transvaginální cervikometrii. Bishop hodnotí těchto 5 kritérií: délku hrdla, konzistenci, prostupnost, směr nebo uložení hrdla děložního a stav poševních kleneb. Každý parametr je hodnocen 0-2 body. Bishopovo skóre narůstá logicky s blížícím se termínem porodu a zohledňuje i paritu sledované těhotné. Neplatí to však ve všech případech. Bishopovo skórování je jistě zatíženo subjektivní chybou a má jen orientační význam při stanovení rizika předčasného porodu. Naopak pro posouzení zralosti děložního hrdla pro případnou indukci porodu je plně dostačující. Z tohoto hlediska jsou nejdůležitější první 3 parametry - délka, konzistence a prostupnost. O připraveném nebo jinak označovaném zralém hrdle mluvíme tehdy, dosáhne-li Bishopovo skóre hodnoty 6 a více. V tomto případě předpokládáme a můžeme i objektivně ověřit, že hrdlo je zkrácené, měkké konzistence a je prostupné alespoň pro prst, což umožňuje dosažení dolního pólu vaku blan k jeho případné dirupci. Takto zralé hrdlo po vyvolání děložní činnosti nebude klást nepřiměřený odpor a lze předpokládat, že se bude plynule měnit v porodnickou branku a porod tak bude plynule pokračovat. Nedosahuje-li hrdlo tohoto stupně zralosti, měli bychom jej před indukcí porodu k tomuto stavu přivést. V angloamerické literatuře se tento proces označuje jako rippening, v německé jako priming hrdla děložního. 8 ( viz tab. 1, s.16). 15

Cervix skóre 0 1 2 Lokalizace čípku Sakrálně mediálně ventrálně Konzistence čípku Tuhá polotuhá měkká Zkrácení hrdla 0% 50% > 50% Dilatace hrdla 0,5 cm 0,5-1,5 cm > 1,5 cm Klenba poševní Prázdná plná nevyvinutá plná vyvinutá Tab. č. 1 Cervix skóre 3.1 Indikace a kontraindikace preindukce porodu Indikace k preindukci jsou shodné jako indikace k indukci, tedy následující: Potermínová gravidita Diabetes mellitus Hypertenzní a renální onemocnění Mrtvý plod Makrosomie plodu Nitroděložní růstová retardace plodu (IUGR) Kontraindikace k preindukci: Kefalopelvický nepoměr Akutní porodnické krvácení Akutní hypoxie plodu Těžké získané (myoma uteri praevium) nebo vrozené (uterus duplex) vývojové vady dělohy Karcinom v malé pánvi 14 16

3.2 Metody preindukce 3.2.1 Přirozené metody Jsou to metody šetrné a v mnohých případech dopomohly ke spontánnímu vyvolání porodu. Teplá koupel - doporučovaná na konci těhotenství a v průběhu první doby porodní. Děloha se při ní uvolní, prohřeje a samotný porod se může uspíšit. Nechráněný pohlavní styk - je dokázáno, že sperma obsahuje prostaglandiny, které jsou příčinou děložních kontrakcí. Tuto metodu doporučují i sami odborníci jako alternativu k vyvolání porodu. Mnohdy jde o účinnou a přinejmenším velmi příjemnou metodu. Stimulace prsních bradavek - metoda považovaná za velmi účinnou. Stimulací bradavek dochází k vyplavování hormonu oxytocinu a tím i podpoře děložní činnosti. Klystýr - je vhodnou metodou před začátkem kontrakcí. Teplá voda podpoří pohyby střev, děloha reaguje silnějšími stahy. Fyzická námaha - jedna z nejstarších alternativních metod v porodnictví. 15 Čaj z maliníkového listí - říká se, že vyvolává silné kontrakce dělohy, proto se nedoporučuje pít před termínem porodu. Lněné semínka - změkčují stolici, což vede k pozvolnému otevírání porodních cest. Nejlépe je užití spolu s čajem z maliníkového listí. 16 3.2.2 Mechanické metody preindukce Pokud se stalo, že žádná z uvedených přirozených metod nebyla dosti účinná, aby vyvolala děložní kontrakce a abychom předešli zdravotním problémům dítěte, je nutné přírodě trochu pomoci. Mechanické metody preindukce jsou založeny na zavedení cizího tělesa do kanálu děložního hrdla. Tato mohou být buď inertní, nebo absorpční. Inertní tělesa nemění svůj tvar, absorpční vstřebávají tekutiny z okolních tkání, bobtnají, radikálně rozšiřují svůj průměr a svojí expanzí vyvíjejí tlak na cervikální kanál, který rozšiřují. Mechanismus účinku těchto prostředků je pravděpodobně založen na stimulaci endogenní sekrece prostaglandinů z tkání cervikálního kanálu, které vyvolávají 17

aktivaci kolagenolytických procesů ve vazivové architektonice děložního hrdla a přispívají ke změně spektra glykosaminoglykanů v cervikální matrix. V současnosti je od používání většiny z nich upuštěno (metreuryuter, metranoikter, bužie). Nicméně některé z nich prožívají renesanci, i když jejich používání je v porovnání s medikamentózními metodami preindukce minoritní. 6 1. Dilatace hrdla děložního pomocí laminárií - dříve se k rozšíření hrdla děložního používaly laminárie z mořských řas. Tyčinky se zaváděly do hrdla a svou absorpční schopností zvětšovaly svůj průměr. Dnes jsou tyto přírodní prostředky nahrazeny lamináriemi ze syntetických materiálů. Na trhu je nejznámější tyčinka Dilapan. Jde o jednorázovou, 2-4 mm silnou sterilní pomůcku, která dokáže zvětšit svůj objem až 3x. Samozřejmostí je správné zavedené tyčinky, proto se před samotným zavedením doporučuje hrdlo fixovat kleštěmi. Tyčinky dilapan je možné vyjmout již za osm hodin od zavedení a pokud je hrdlo dostatečně rozšířeno, je možno přejít k samotné indukci. V opačném případě proces opakujeme zavedením dalších tyčinek 6. 2. Dilatace hrdla pomocí Folleyova katétru. Tato metoda vychází z bývalého použití metreurynterů. Je jistě nejméně šetrná. Nalezne své uplatnění při stavech, které vyžadují poměrně urgentní řešení, a tam, kde není nutné brát ohled na stav plodu, tj. u plodů mrtvých, u septických stavů v druhém trimestru gravidity a u indukovaných přerušení těhotenství např. z genetických příčin. Před zavedením katétru sonograficky ověříme uložení placenty. Použijeme Folleyův katétr s balónkem o obsahu 75 ml. Po jeho zavedení hrdlem děložním až za vnitřní branku balónek naplníme. Na vývodu katétr zatížíme cca 0,5 kg závažím ( improvizovaně plastiková láhev infuzního roztoku). Zavedení a naplnění balónku katétru většinou vyvolá děložní kontrakce, které můžeme posílit infuzí s oxytocinem. Potřebnou dilataci hrdla naplněným balónkem signalizuje jeho expulze, kterou můžeme očekávat v průběhu cca 3 hodin. 8 3. Oloupnutí dolního pólu vaku blan ( Hamiltonův hmat). Cirkulárním digitálním odloučením choria od decidua v oblasti za vnitřní brankou dochází podobně jako u předchozích metod ke stimulaci endogenní sekrece PG z buněk deciduy, a tím k urychlení zracích procesů v dolním segmentu děložním. 6 18

3.2.3 Farmakologické metody preindukce Jsou založeny na preparátech, které pomáhají k dozrání hrdla děložního. Vpravovány jsou do porodních cest, především pak do poševní klenby a cervikálního kanálu. 2 Na českém trhu je v dnešní době k dostání několik přípravků v různých formách aplikace. Jak už bylo řečeno, cílem preindukce je dosažení takového stavu, při kterém hrdlo děložní bude natolik připravené, aby nekladlo odpor při samotném porodu. 8 1. Prostaglandiny jsou nejčastější a zároveň nejúčinnější preparáty u preindukce. Název vznikl od švédského biochemika a neurologa Ruleta, který předpokládal, že tyhle substance se nacházejí pouze v prostatě, proto název prostaglandin. Je také dokázáno, že všechny prostaglandiny nejsou stejné. Liší se svou chemickou strukturou a ve vědních oborech jsou značeny zkratkou PG. 17 Podle určitých změn v jádře rozlišujeme pět skupin PG a dvě z nich působí v oblasti porodnictví a gynekologie. Na konci těhotenství je jim připisován dvojí účinek. Jednak svoji aktivitou způsobují zrání čípku děložního a působením na hladkou svalovinu stěny děložní vyvolávají kontrakce. Do běžné praxe se zavedly přípravky, které obsahují PGE2 neboli dinoproston a PGE1 taktéž misoprostol. Nežádoucí účinky PG jsou popisovány zřídka, přesto se můžou objevit příznaky gastrointestinální např. pocity nevolnosti, zvracení, průjem, dále pak děložní hypertonus či nízký krevní tlak. 6 PG můžeme podávat formou per os, intravenózně, vaginálně nebo cervikálně. Ovšem vzhledem k vyšším nežádoucím účinkům při celkovém podání se raději volí varianta podání lokálního. 18 Lokální aplikace PGE2 Intracervikální aplikace PGE2 v gelu s protrahovanou dobou vylučování (lékový základ triacetin, tylóza). Aplikovaná dávka je 0,5 mg dinoprostonu. Podle nálezu poté indikujeme vlastní indukci porodu. Vaginální aplikace PGE2 gelu do zadní klenby má identický zrací efekt na děložní hrdlo. Při neúspěchu se může dávka opakovat. Novější metodou je forma pesaru z hydrogelového polymeru. Umožňuje protrahované působení dinoprostonu (8-12 hodin), který se uvolňuje rychlostí 0,3 mg/hodinu. Pesar je uložen v pásce, která umožňuje inzerci do těsné blízkosti děložního hrdla a jeho snadné odstranění. 19

Aplikace PGE1 Velmi slibné jsou četné publikace týkající se celkové a lokální aplikace PGE1 (misoprostol). Ve srovnání s PGE2 v gelovém základu má stejnou účinnost s minimálními vedlejšími účinky. Jeho velkou výhodou oproti PGE2 preparátům je velice nízká cena. Vzhledem k tomu, že u nás nejsou preparáty obsahující PGE1 registrovány pro použití k preindukci a indukci porodu, nejsou oficiálně používány. Oxytocin má teoreticky pouze uterokinetický účinek bez vlivu na zrací pochody v hrdle. Nicméně je popsán i jeho zrací efekt na hrdle, který je identický s účinkem PGE2 gelu. 6 2 ROZTOČIL, Aleš.Moderní porodnictví, s. 345. 6 HÁJEK, Zdeněk. Rizikové a patologické těhotenství, s. 353; 354. 8 DOLEŽAL, Antonín. Porodnické operace, s.98; 99; 101; 14 ROZTOČIL, Aleš. Preindukce a indukce porodu-doporučený postup. Česká gynekologie: časopis české gynekologické a porodnické společnosti. Březen 2011, roč. 76, č.1, s. 12-13. 15 Www.bizy-bee.com [online]. 2007-2010 [cit. 2011-04-20]. Jak vyvolat porod. Dostupné z WWW: <http://www.bizy-bee.com/holky/tehotenstvi/156-jak-vyvolat-porod>. 16 Www.femina.cz : fame.fancy.fun [online].limemedia, a.s, 2007, 31.5.2007 [cit. 2011-04-20]. Jak vyvolat porod!. Dostupné z WWW: <http://www.femina.cz/magazin/moda/jak-vyvolat-porod-.html>. 17 Www.hormony. estranky.cz [online]. 2007, 19.9.2007 [cit. 2011-04-23]. Tajemný svět hormonů. Dostupné z WWW:<http://www.hormony.estranky.cz/clanky/lokalni-hormony/prostaglandiny-lokalni-hormony-aspirinanalgetika-antiflogistika-oxytocin.html>. 18 Www.porodnice.cz [online]. 2011, 2011 [cit. 2011-04-20]. Prostaglandiny. Dostupné z WWW: <http://lekari.porodnice.cz/prostaglandiny>. 20

4. INDUKCE PORODU Indukce porodu je umělé vyvolání děložní činnosti za účelem ukončení těhotenství, a to v případě, že svalovina dělohy je normotonická, nejsou přítomny děložní kontrakce a je zachovaná plodová voda. 19 Z časového hlediska je možná indukce porodu u životaschopného plodu ve stáří 24 týdnu těhotenství. U indukce porodu mrtvého plodu je hmotnostní hranice 1000 g a více (určeno arbitrárně). je-li hmotnost pod 1000 g, pak se jedná o indukci potratu. 19 4.1 Indikace k indukci porodu Indikací k ukončení těhotenství indukcí je v porodnictví mnoho. Přesto se rozdělují důvody na lékařské a sociální. 4.1.1 Indikace lékařské Patří mezi ně ty důvody k ukončení gravidity, kdy by se mohlo objevit zhoršení zdravotního stavu matky, plodu nebo obou. Potermínová gravidita je nejčastější indikací k indukci porodu. Otázkou zůstává, kolik dní po překročeném termínu porodu je optimální vyčkat před aktivním ukončením těhotenství. Přístupy k tomuto problému se dělí na aktivní, kdy se porod indukuje po ukončení 41. týdne těhotenství, a expektační, kdy se funkce fetoplacentární jednotky v pravidelných intervalech monitorují a těhotenství se ukončuje až v 43. týdnu nebo později. Nebyla jednoznačně prokázána výhodnost jednoho nebo druhého postupu. Nicméně větší část prací se jak z medicínských (snížení počtu císařských řezů), tak z psychologických (stresové očekávání nepřicházejícího porodu, obavy o stav plodu) důvodů kloní spíše k aktivnímu přístupu. Diabetes mellitus - pokud je onemocnění dobře kompenzováno a nejsou přítomny negativní známky diabetu v těhotenství jako makrosomie, polyhydramnion a diabetické komplikace u matky, je možné těhotenství ukončit indukcí v 39.-40. týdnu gravidity. Diabetička by neměla přenášet, a to z důvodu rozvoje makrosomie plodu a vzniku diabetických komplikací gravidity. 21

Rh-izoimunizace - indukce porodu připadá v této indikaci v úvahu při stoupajícím titru protilátek, pokud plod není výrazně postižen hemolýzou a následnou anémií a jsou splněny podmínky k indukci porodu. Hypertenzní a renální onemocnění - nejčastěji se jedná o preeklampsii, esenciální hypertenzi, chronickou glomerulonefritidu a pyelonefritidu. Nitroděložní růstová retardace plodu ( IUGR) - po neúspěšné konzervativní terapii a při prohlubující se hypotrofizaci Geminy v 38. týdnu těhotenství - pokud je poloha prvního dvojčete podélná hlavičkou, druhé dvojče je rovněž v poloze podélné a nejsou přidruženy další závažné porodnické komplikace. Přístup individuální a velmi uvážlivý. Konec pánevní úplný nebo naléhání hýžděmi v termínu porodu pokud u prvorodičky není hmotností odhad vyšší než 3500 g a u vícerodičky 3800 g. Přístup individuální ve výjimečných případech. Mrtvý plod Velký plod Zatížená porodnická anamnéza 6 4.1.2 Indikace sociální Důvod se netýká lékařské problematiky, nýbrž jde o důvody sociální, které bychom měli brát v úvahu při indukci porodu. Indikace geografické - porod je možno indukovat v případech, kdy se bydliště pacientky nenachází dostatečně blízko na to, aby byla schopná přijet včas do porodnického zařízení. Indikace lingvistické - nastávají tehdy, pokud by nebyl tlumočník v době termínu porodu k dispozici. Indikace bezpečnostní - pokud se žena nachází ve městě s velkou kriminalitou, je možno porod v termínu ukončit v denních hodinách. Indikace psychologicko-sociální 6 22

4.2 Kontraindikace k indukci porodu Kontraindikace můžeme rozdělit na absolutní a relativní. 4.2.1 Absolutní kontraindikace Důvody zcela nepřístupné k vedení porodu vaginální cestou. Kefalopelvický nepoměr - rozdíl mezi biparietálním průměrem hlavičky plodu a tvrdých porodních cest. Akutní a hypoxie plodu - snížený obsah kyslíku, který může bezprostředně ohrozit život plodu. Akutní porodnické krvácení - mohou sem patřit případy jako placenta praevia nebo-li vcestné lůžko, abrupce placenty (předčasné odlučování). Stav po operacích v malé pánvi jako např.: operace pro vrozené vývojové vady, pro močovou inkontinenci, pro patologické uložení rodidel aj. Anomálie dělohy a nepravidelnosti porodních cest Karcinom v oblasti pánve. 6 4.2.2 Relativní kontraindikace Jsou často vázané na typ přípravku, který se k indukci používá. Přesto lze indukci provést za přísných podmínek. známá alergie na oxytocin nebo prostaglandiny astma, tuberkulóza a jiné závažné onemocnění dýchacího systému infekce, která se vyskytla v souvislosti s porodními cestami. Proto by se mělo před každou indukcí odebrat kultivace z pochvy a děložního hrdla. Pokud se infekce vyskytla, je nutné nejprve pacientku přeléčit a následně provádět indukci, aby se tím zamezilo infekci u plodu. stav dělohy po císařské řezu a rozsáhlých rupturách stěny děložní. Nezralé hrdlo dle Bishop skóre. Pokud je skóre nižší než 5 je nutné před indukcí hrdlo připravit tzv. preindukcí (viz kap. č. 3). 6 23

4.3 Metody indukce Tak jako u preindukce rozdělujeme metody indukce na mechanické a medikamentózní. 4.3.1 Metody mechanické Jedinou klinicky používanou metodou je v současnosti dirupce vaku blan (amniotomie). Samotné protržení vaku blan může vyvolat porodní činnost. Mechanismus účinku je pravděpodobně cestou aktivace kaskády kyseliny arachidonové, jejímž výsledkem je výrazné zvýšení sekrece endogenních PG z decidui a amnia v oblasti vnitřní branky. Pokud nedojde po samotné amniotomii k nástupu děložních kontrakcí do dvou hodin, aplikují se farmakologické metody (oxytocin, PG). Kombinací těchto dvou metod dojde ke zkrácení porodu a k vyššímu procentu úspěšnosti indukce. 6 4.3.2 Farmakologické metody Metody medikamentózní jsou aplikace oxytocinu a prostaglandinů ( PG E2, PG F2-alfa). Oxytocin je dekapeptid vylučovaný ze zadního laloku hypofýzy, kde se shromažďuje po jeho produkci v hypotalamu (supraaoptická a paraventikulární jádra). K indukci porodu se používá syntetický preparát v kapénkové infuzi po předchozí (cca 2 h) dirupci vaku blan. Většinou se aplikuje 2 m. j. oxytocinu v 500 ml 5% glukózy. Rychlost aplikace roztoku se řídí podle kontrakční aktivity myometria, podle stavu plodu (vznik hypoxie) a vznik eventuálních vedlejších účinků. Oxytocin je možno podávat i v sublingválních linguettách. Jeho účinnost je v této aplikaci nižší. Prostaglandiny ( PG E2 a PG F2-alfa) jsou nenasycené dvacetiuhlíkové mastné kyseliny. Nejde o hormony, ale o tkáňové mediátory, které jsou produkovány a rychle metabolizovány v místě jejich působení na tkáňových membránách. Na konci gravidity mají dvojí porodnický účinek. Svojí kolagenolytickou aktivitou způsobují zrání hrdla a uterokinetickým působením na myometrium vyvolávají děložní kontrakce. V praxi se používá více PG E2 než PG F2-alfa. Od původní intravenózní a perorální aplikace 24

bylo upuštěno pro častý výskyt nežádoucích vedlejších gastrointestinálních účinků (nauzea, zvracení průjem), nižší účinnost a vysokou spotřebu indukčního preparátu. V Současnosti se používá lokální aplikace vaginální, intracervikální a extraamniální, které mají vyšší účinnost při nižší spotřebě indukčního preparátu a při minimálních vedlejších účincích. 3 3 ČECH, Evžen. Porodnictví, s. 125 6 HÁJEK, Zdeněk. Rizikové a patologické těhotenství, s.351; 352;355. 19 Gynekologie/Porodnictví. vyd. 1. Praha : MEDICAL TRIBUNE, s.r.o., 2006. s. 165. 25

5. PROGRAMOVANÝ POROD Programovaný porod můžeme definovat jako umělé vyvolání děložní činnosti za účelem ukončení termínového fyziologického těhotenství bez medicínských důvodů..provádí se na přání pacientky, obvykle v ranních hodinách. Podmínkou programovaného porodu je: souhlas rodičky s ukončením těhotenství jednoplodová gravidita v termínu (39-41 týden těhotenství) poloha plodu podélná hlavičkou plod bez známek hypoxie nebo jiné závažné komplikace a v neposlední řadě i připravenost organismu matky na porod 20 5.1 Výhody programovaného porodu Výhody programovaného porodu můžeme rozdělit na medicínské, psychologické a organizační. Medicínské výhody: prevence prodlouženého těhotenství, monitorování plodu od počátku porodu až po samotné vypuzení (předcházíme možnostem komplikací mimo zdravotnické zařízení). Psychologické důvody: snížení stresových situací u matky před samotným začátkem porodu, organizace domácnosti po dobu nepřítomnosti rodičky. 20 Organizační a ekonomické důvody: spočívají v rovnoměrné distribuci porodů a eliminaci výdajů na monitorování a hospitalizaci pacientek s potermínovým těhotenstvím. 6 5.2 Nevýhody programovaného porodu Nebyly potvrzeny žádné nevýhody co se týče iatrogenního poškození, dystokie nebo větší frekvenci operativních porodů. Umělé vyvolání porodu může ovšem způsobit větší bolestivost při děložních kontrakcích. Záleží i na samotném postupu lékaře a na psychice rodičky a prahu bolestivosti. 6 26

Maminky, které se pro programovaný porod rozhodnou, často vyžadují i epidurální analgezii, což dnes nečiní ve většině porodnic organizační problémy. Epidurální analgezie pak výrazně sníží porodní bolesti po některých porod vyvolávajících lécích 4 Závěrem je možné k téhle problematice dodat, že nebyly potvrzeny žádné přínosy programovaného porodu, ale také nebyly zjištěny žádné negativní důsledky. Proto, pokud se rodička rozhodne pro programovaný porod a nejsou zjištěny žádné kontraindikace, které by mohly bránit, nelze od tohoto rozhodnutí ženu zrazovat. 6 4 PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a porodu, s. 287. 6 HÁJEK, Zdeněk. Rizikové a patologické těhotenství, s. 357 20 ĽUBUŠKÝ, Marek. Www.lubusky.com [online]. 2007 [cit. 2011-04-24]. Preindukce a indukce porodu. Dostupné z WWW: <http://www.lubusky.com/ddp_9_preindukce-a-indukce-porodu.html>. 27

PRAKTICKÁ ČÁST 6. Cíle práce 1. Zjistit, zda rodička měla před nástupem do nemocnice k umělému vyvolání porodu všechny potřebné informace 2. Zjistit tři nejčastější příčiny, které vedly k umělému vyvolání porodu 3. U respondentek zmapovat průběh porodu, průměrnou dobu trvání indukovaného porodu a jakým způsobem porod skončil. 4. Zmapovat zdravotní stav dětí po indukci porodu 5. Vypracování edukačního materiálu 7. Metodika práce 7.1 Zvolená metoda Ke zpracování praktické části bakalářské práce jsem si zvolila metodu výzkumného šetření pomocí dotazníku. Dotazník se skládá z 19 otázek a jsou zvoleny tak, aby odpovídaly cílům práce. V dotazníku jsem respondentky seznámila s výběrem tématu a poprosila je o jeho následné vyplnění. Upozornila jsem také na to, že je zcela anonymní a veškeré potřebné informace budou sloužit jen pro vypracování mé praktické části. V závěru jsem neopomněla poděkovat za čas, který dotazníku věnovaly. 28

7.2 Struktura dotazníku Jak už jsem uvedla, obsahuje dotazník 19 otázek. Otázky jsem pokládala: Otevřené - respondentky odpovídaly svými slovy a mohly se plně vyjádřit k dané otázce. Polootevřené Uzavřené V úvodní části dotazníku jsem zjišťovala všeobecné informace o ženě ( věk, vzdělání, životní úroveň), dále následovaly otázky týkající se těhotenství. Otázky 6,7, 8 a 9 se týkají mého prvního cíle a to problematiky informovanosti rodiček. Otázka 10 zjišťuje nejčastější příčinu právě indukovaného porodu. Otázky 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 17 se týkají třetího cílu práce a tím je zjistit jaké je doba trvaní u indukovaného porodu a jakým způsobem byl porod ukončen. Poslední otázky jsem zaměřila na zdravotní stav novorozence. V závěru jsem nechala místo pro vyjádření k tématu. Respondentky se hojně vyjadřovaly a volné odpovědi jsem uvedla v příloze. 7.3 Zkoumaný soubor Dotazník byl sestaven jen pro určitou skupinu rodiček, a to pro ženy, které si prošly indukcí porodu. Na dotazník mi odpovědělo 136 respondentek, z toho pouze 96 dotazníků bylo vyhodnotitelných. 7.4 Organizace výzkumného šetření Výzkumné šetření probíhalo od 25.2. 2011 do 31.3.2011. Dotazník byl nejdříve schválen vedoucím práce a s povolením výzkumného šetření rozdán na porodnickogynekologické klinice FN Olomouc. Následně jsem se spojila s internetovým servrem maminkymaminkam.cz, naseporodnice.cz, porodnice.cz a požádala je o vyvěšení dotazníku na jejich stránkách. I oddělení porodního sálu Uherskohradišťské nemocnice mi vyšlo vstříc a v rámci své praxe jsem rozdala dotazníky i tam. 29

8. Výsledky výzkumného šetření Obecné informace Položka č. 1 Kolik Vám bylo let v době provedení indukce porodu? Z celkového počtu 96 respondentek odpověděly 4 ženy ve věku 16-21 let (4,2%), 37 žen ve věku 22-27 let (38,5%), 38 žen ve věku 28-33 (39,6%) let a 17 žen ve věku 34 a více let (17,7%). Je to otázka pouze orientační, ale i věk rodičky může ovlivnit informovanost o dané problematice. Tabulka č.1 Věk ženy Věk 16-21 let 22-27 let 28-33 let 34 a více Počet 4 37 38 17 Procenta 4,2% 38,5% 39,6% 17,7% Graf č. 1 Kolik Vám bylo let v době provedení indukce porodu? 17,7% 4,20% 38,5% 16-21 let 22-27 let 28-33 let 39,6% 34 a více 30

Položka č. 2 Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? Z celkového počtu 96 respondentek odpověděly 3 se základním vzděláním (3,10%), 13 žen, které má střední vzdělání bez maturity (13,5%), 55 žen má střední vzdělání s maturitou (57,3%), 7 z nich ukončilo vyšší odbornou školu (7,30%) a 18 žen vystudovalo vysokou školu (18,8%). Z grafu vyplývá, že nejčastějším uvedeným vzděláním je střední škola s maturitou. Tabulka č. 2 Vzdělání Základní Střední bez maturity střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské Počet 3 13 55 7 18 Procenta 3,10% 13,50% 57,30% 7,30% 18,80% Položka č. 3 Jak byste zhodnotila Vaši životní úroveň? Z celkového počtu 96 respondentek odpověděly 2 z nich (2,0%), že jejich životní úroveň je nízká. Nejvíce respondentek 70 (73 %) odpovědělo, že jejich životní úroveň je střední a 24 žen (25%) žije na vysoké úrovni. Tabulka č. 3 Životní úroveň Nízká Střední Vysoká Počet 2 70 24 Procenta 2,00% 73,00% 25,00% 31

Položka č. 4 Pokolikáté jste rodila? Z tabulky vyplývá, že nejvíce odpovídaly ženy, které rodily poprvé. Jejich počet je 53 (55,2%), na druhém místě jsou druhorodičky 36 (37,5%). Čtyři ženy, které rodily potřetí (4,1%) a 3 ženy, které mají za sebou více jak 3 porody (3,1%). Tabulka č. 4 Porod Poprvé Podruhé Potřetí Vícekrát Počet 53 36 4 3 Procenta 55,20% 37,50% 4,10% 3,10% Graf č. 2 Po kolikáte jste rodila? 4, 1% 3, 1% poprvé podruhé 37,5% 55,2% potřetí vícekrát 32

Položka č. 5 Byla Vám u předchozího těhotenství též provedena indukce? Z celkových 43 žen, které rodily více než jednou, odpovědělo 32 žen, tedy 74,4%, že u předchozího těhotenství byla též indikace k indukci. Z zbylých 11 žen (25,6%) nebyla v minulém těhotenství provedena indukce. Tabulka č. 5 Indukce u předchozího těhotenství Ano, byla Ne, nebyla Počet 32 11 procenta 74,40% 25,60% Graf č. 3 Byla Vám u přechozího těhotenství též provedena indukce? 25,6% ano, byla ne, nebyla 74,4% 33

Cíl 1 - Zjistit, zda rodička měla před nástupem do nemocnice k umělému vyvolání porodu všechny potřebné informace. Položka č. 6 Jaké byly Vaše pocity při nástupu do nemocnice k vyvolání porodu? Z celkového počtu 96 respondentek odpověděla více jak polovina rodiček, tedy 52 žen (54,2%), že byly před nástupem do nemocnice nervózní a měly strach o dítě. 30 z nich (31,2 %) byly špatně informované a nevěděly, co je v nemocnici čeká. 4 dotazované ženy (4,2%) uvedly smíšené pocity a 10 rodiček (10,4%) se těšilo, až do nemocnice nastoupí. Tabulka č. 6 Pocity Byla jsem nervózní a měla jsem strach o dítě Nevěděla jsem, co mě čeká, nikdo mně nic neřekl Zažívala jsem smíšené pocity Těšila jsem se Počet 52 30 4 10 Procenta 54,2% 31,2% 4,2% 10,4% Graf č. 4 Jaké byly Vaše pocity při nástupu do nemocnice k vyvolání porodu? 31,2% byla jsem nervózní a měla jsem strach o dítě 54,2% 4,2% 10,4% nevěděla jsem, co mě čeká, nikdo mně nic neřekl Zažívala jsem smíšené pocity Těšila jsem se 34

Položka č.7 Potřebné informace o téhle problematice jste získala? Z celkového počtu 96 respondentek se 33 žen (34,4%) dozvědělo potřebné informace od lékaře. Od porodní asistentky to bylo 26 žen (27,10%). Rodina a přátelé poskytli informace 17 ženám (17,70%) a 20 žen (20,8%) si přečetly informace z internetu, brožur atd. Tabulka č. 7 Získané informace Od lékaře Od porodní asistentky Od rodiny, přátel Z časopisů, internetu, brožur Počet 33 26 17 20 Procenta 34,40% 27,10% 17,70% 20,80% Graf č. 5 Potřebné informace jste získala? 20,8% 34,4% od lékaře od porodní asistentky 17,7% od rodiny, přátel 27,1% z časopisů, internetu, brožur 35

Položka č. 8 Byly pro Vás získané informace dostačující? Z celkových 96 respondentek odpovědělo 55 žen (57,3%), že pro ně byly informace dostačující. Zbylých 41 rodiček (42,7%) nebylo s informacemi spokojeno. Tabulka č. 8 Informace Ano byly Ne, nebyly Počet 55 41 Procenta 57,30% 42,70% Graf č. 6 Byly pro Vás získané informace dostačující? ano byly 42, 7% ne, nebyly 57,3% 36

Položka č. 9 Uvítala byste informační brožuru o téhle problematice? Z 96 respondentek odpověděla největší část, tedy 91 žen (94,8%), že by uvítaly informační brožuju k danému tématu, zbylých 5 si myslí, že není potřeba. Tabulka č. 9 Informační brožura Ano, byla by užitečným materiálem Ne, myslím si, že k tomuhle problému se napsalo už mnoho informací Počet 91 5 Procenta 94,8% 5,20% Graf č. 7 Uvítala byste informační brožuru o téhle problematice? 5% ano, byla by užitečným materiálem 95% ne, myslím si, že k tomhle problému se napsalo už mnoho informací 37

Cíl 2 - Zjistit tři nejčastější příčiny, které vedly k umělému vyvolání porodu Položka č. 10 Jaký byl hlavní důvod, že bylo vaše těhotenství uměle ukončeno? Z celkového počtu 96 respondentek odpověděla větší část (68,8%), tedy 66 žen, že jejich důvodem byla potermínová gravidita. U 8 rodiček (8,3%) byl důvod gestační diabetes mellitus. Pro velký váhový odhad bylo indukováno 5 (5,2%) těhotenství. Předčasný odtok plodové vody uvedlo 6 žen (6,3%), zatížená porodnická anamnéza byla zjištěna u 1 ženy (1%) a jiné důvody uvedlo 10 žen (10,4%). V odpovědi jiné důvody se 8x objevila odpověď programovaného porodu, 2x Rhizoimunizace. Tabulka č. 10 Důvody Potermínová gravidita Gestační diabetes mellitus Velký váhový odhad Předčasný odtok plod.vody Zatížená porod. anamnéza Jiné důvody Počet 66 8 5 6 1 10 Procenta 68,8% 8,3% 5,2% 6,3% 1% 10,4% Graf č. 8 Jaký byl hlavní důvod, že bylo Vaše těhotenství uměle ukončeno? 8,3% 5,2% 6,3% 1% 10,4% Potermínová gravidita Gestační diabetes mellitus Velký váhový odhad dítěte Předčasný odtok plod. vody Zatížená porod. Anamnéza 68,8% jiné důvody 38

Cíl 3 - U respondentek zmapovat průběh porodu průměrnou dobu trvání indukovaného porodu a jakým způsobem porod skončil. Položka č. 11 Jakým způsobem u Vás proběhlo vyvolání porodu? Z celkových 96 respondentek, kterým byl porod vyvoláván, odpovědělo 61 žen (63,5%), že porod byl indukován pomocí prostaglandinu, u 25 žen (26%) lékař provedl dirupci vaku blan a u zbylých 10 žen (10,5%) byla provedena indukce na základě oxytocinu v infuzním roztoku. Tabulka č. 11 Za pomoci Pomocí prostaglandinu Lékař provedl dirupci vaku blan Pomocí oxytocinu v infuzním roztoku Počet 61 25 10 Procenta 63,50% 26% 10,50% Graf č. 9 Jakým způsobem u Vás proběhla indukce porodu? 10,5% pomocí prostaglandinu lékař provedl dirupci vaku blan 26% 63,5% pomocí oxytocinu v infuzním roztoku 39

Položka č. 12 Nastaly u Vaší osoby po vyvolání porodu nějaké zdravotní komplikace? Pokud ano, uveďte prosím jaké. Z tabulky vyplývá, že 73 žen (76%) neuvedlo při indukci porodu žádné zdravotní komplikace. 23 žen (24%) uvádí v následující otázce své zdravotní problémy. Tabulka č. 12 Komplikace Ano Ne Počet 23 73 Procenta 24% 76% Graf č. 10 Nastaly u vaší osoby po vyvolání porodu nějaké zdravostí komplikace? 24% ano Ne 76% 40

Položka č. 13 Jaké zdravotní problémy se u Vás vyskytly? Z 23 respondentek, které v předchozí otázce uvedly zdravotní komplikace, uvedlo 7 žen (30,4%) bolesti hlavy, 6 žen (26%) zvracelo, 5 z nich (21,7%) uvádí mdloby, 2 ženy trpěly bolestmi zad a 3 rodičky (13,2%) měly zvýšení TK. Tabulka č.13 Problém Bolesti hlavy Zvracení Mdloby Bolesti zad Zvýšený krevní tlak Počet 7 6 5 2 3 Procenta 30,40% 26% 21,70% 8,70% 13,20% Graf č. 11 Jaké zdravotní komplikace se u Vás vyskytly? 8,7% 13,2% 30,4% bolesti hlavy zvracení mdloby bolesti zad 21,7% zvýšený krevní tlak 26% 41

Položka č. 14 Vzpomenete si, jak dlouho trval porod od začátku indukce do narození dítěte? Z tabulky vyplývá, že 5 rodiček ( 5,20%) uvedlo délku porodu kratší než dvě hodiny. Naopak nejvíce rodiček 32 (33,4%) rodilo více jak 12 hodin od začátku indukce porodu. 25 žen (26%) se vešly do rozhraní 8-12 hodin a 15 rodiček dokonce do kategorie 2-4 hodin. Tabulka. č 14 Čas < 2 hodiny 2-4 hodiny 4-8 hodin 8-12 hodin více jak 12 hodin Počet 5 15 19 25 32 Procenta 5,20% 15,60% 19,80% 26% 33,40% Graf č. 12 Vzpomenete si, jak dlouho trval porod od začátku indukce do narození dítěte? < 2 hodiny 2-4 hodiny 15,6% 19,8% 26% 4-8 hodin 8-12 hodin více jak 12 hodin 5,2% 33,4% 42

Položka č.15 Jakým způsobem porod skončil? Z celkového počtu 96 respondentek, porodilo spontánně 68 žen, to je 70,8%. Císařským řezem pro komplikace porodilo 23 žen (24%), za pomocí vakuumextraktoru se narodily 3 děti (3,10%) a kleště byly použity u 2 žen (2,10%). Tabulka. č 15 Porod Porodila jsem spontánně Císařským řezem pro komplikace Dítě se narodilo pomocí vakuumextraktoru Dítě se narodilo pomocí kleští Počet 68 23 3 2 Procenta 70,8% 24% 3,10% 2,10% Graf č. 13 Jakým způsobem porod skončil? 24% 3, 1% 2, 1% porodila jsem spontánně císařským řezem pro komplikace dítě se narodilo pomocí vakuum extraktoru dítě se narodilo pomocí kleští 70,8% 43

Položka č. 16 Jaké komplikace u porodu nastaly, že nebylo možno porodit přirozenou cestou? 23 žen odpovědělo v předchozí otázce, že porod byl ukončen císařským řezem pro komplikace. 16 z nich (69,6%) uvedlo jako důvod pokles srdečních ozev, 6 žen (26,1%) bylo indikováno k s.c. pro nepostupující porod a u 1 ženy (4,3%) bylo zaznamenáno akutní krvácení. Tabulka č. 16 Komplikace Pokles srdečních ozev Nepostupující porod Akutní krvácení Počet 16 6 1 Procenta 69,6% 26,1% 4,3 % Graf č. 14 Jaké komplikace u porodu nastaly, že nebylo možno porodit přirozenou cestou? 26,1% 4,3% pokles srdečních ozev nepostupující porod akutní krvácení 69,6% 44

Položka č. 17 Pokud jste porodila spontánně, za pomoci vakuumextraktoru nebo kleští, byl u Vás proveden nástřih hráze? U velké většiny 52 (71,3%), které porodily vaginálně, porodní asistentka provedla nástřih hráze. 12 rodiček (16,4%), u kterých nebyla provedena epiziotomie, uvedlo, že přesto poranění měly. Posledních 9 žen (12,3%) bylo po porodu zcela bez poranění. Tabulka č. 17 Poranění Ano, porodní asistentka mi provedla nástřih Ne, nástřih proveden nebyl, ale poranění jsem měla Ne, porod proběhl zcela bez poranění Počet 52 12 9 Procenta 71,3% 16,4% 12,3% Graf č. 15 Pokud jste porodila spontánně, za pomocí vakuu extraktoru nebo kleští, byl u Vás proveden nástřih hráze? 16,4% 12,3% ano, porodní asistentka mi provedla nástřh ne, nástřih hráze proveden nebyl, ale poranění jsme měla 71,3% ne, porod proběhl zcela bez poranění 45