OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESŮ

OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESŮ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Podklad k základnímu šetření 5. 2. 2019 Přírodní lesní oblast 40 Moravskoslezské Beskydy ÚSTAV PRO HOSPODÁŘSKOU ÚPRAVU LESŮ BRANDÝS NAD LABEM POBOČKA FRÝDEK-MÍSTEK

Autoři textů a operacionalizace dat: Ing. Vratislav Mansfeld, Ph.D. koncept a text souhrnné zprávy, aplikace kritérií, indikátorů v oblastních plánech rozvoje lesů (OPRL) Ing. Štěpán Křístek garant PLO 40 posouzení kritérií, indikátorů v OPRL Ing. Jan Apltauer a Ing. Robert Hruban zobrazení kritérií, indikátorů a trendů vývoje Ing. Naděžda Němejcová editace, naplnění pilířů LH kritérii, indikátory a komentáře Na zajištění vstupních dat a kalkulaci indikátorů se podíleli: Ing. Vratislav Mansfeld, Ph.D., Ing. Štěpán Křístek, Ing. Robert Hruban, Ing. Jan Apltauer, Ing. Vincenc Zlatník, Ing. Roman Bystrický, Ph.D., Ing. Vítězslav Krystýn, Ing. Miroslav Zeman, Milan Kalčík, Ing. Pavel Samec, Jan Černohous a Ing. Kamil Turek, Ph.D., Ing. Alžběta Pařízková Ing. Lubor Hruška, Ph.D. 1 odborná spolupráce při operacionalizaci indikátorů 1 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava, Tel.:+420 595 136 023, http://www.rozvoj-obce.cz/, e-mail: info@rozvoj-obce.cz. Cílem OPRL je vytvářet předpoklady pro minimalizaci střetu veřejných a vlastnických zájmů v lesích, nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření orientovaných na dosažení cílového stavu. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 2

Obsah 1 Legislativní zakotvení oblastních plánů rozvoje lesů... 4 2 Východiska pro oblastní plány rozvoje lesů... 4 3 Základní charakteristiky... 5 3.1 Funkční zaměření a kategorizace lesů... 6 3.2 Širší souvislosti... 7 3.3 Majetkové poměry... 9 4 Metodika zhodnocení funkcí lesů... 10 5 Vyhodnocení kritérií... 11 5.1 Pilíř produkční... 11 5.1.1 Zajištění reprodukčních funkcí lesů... 11 5.1.2 Zajištění trvalé produkce dříví... 11 5.1.3 Podpora nedřevní produkce lesů... 12 5.1.4 Zabezpečení produkce lesů... 12 5.1.5 Trendy vývoje... 13 5.2 Pilíř ekologický... 20 5.2.1 Adaptace lesů na extrémní projevy klimatické změny... 20 5.2.2 Zajištění půdoochranných funkcí... 20 5.2.3 Zajištění hydrických a vodohospodářských funkcí lesů... 20 5.2.4 Zajištění ekologické stability a biodiverzity lesů... 21 5.2.5 Trendy vývoje... 21 5.3 Pilíř sociální... 26 5.3.1 Zajištění managementu ochrany přírody v lesích... 26 5.3.2 Podpora výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí v lesích... 26 5.3.3 Podpora institucionálních funkcí lesů... 27 5.3.4 Podpora rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí lesů... 27 5.3.5 Trendy vývoje... 27 6 Závěr... 30 6.1 Vyváženost pilířů... 30 6.2 Zhodnocení SWOT analýza... 32 6.2.1 Pilíř produkční... 32 6.2.2 Pilíř ekologický... 34 6.2.3 Pilíř sociální... 36 6.3 Specifika... 37 6.4 Doporučení... 38 6.5 Shrnutí výsledků... 38 7 Literatura... 39 Seznam tabulek... 40 Seznam obrázků a grafů... 41 Seznam zkratek... 42 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 3

1 Legislativní zakotvení oblastních plánů rozvoje lesů Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) v 23 odst. 1 konstatuje: Oblastní plány rozvoje lesů jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích. Lesní zákon v 23 odst. 4 a v 31 odst. 7 odkazuje na speciální právní předpis, kterým je vyhláška č. 298/2018 Sb. Ministerstva zemědělství ze dne 11. prosince 2018 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů a v 2 odst. 1 konstatuje: Oblastní plán rozvoje lesů stanoví pro přírodní lesní oblasti vymezené v příloze č. 1 rámcové zásady hospodaření. Je podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. OPRL zadává, kontroluje a schvaluje Ministerstvo zemědělství (MZe), zpracovává je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL). 2 Východiska pro oblastní plány rozvoje lesů Požadavky kladené na OPRL vyplývají z principu trvale udržitelného hospodaření v lesích při dlouhodobém zlepšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství. Trvale udržitelné, stanovišti odpovídající hospodaření v lesích je definováno jako správa a užívání lesů takovým způsobem, při kterém je zachována jejich biodiversita, produkční schopnosti, regenerační kapacita a vitalita (Ministerská konference na ochranu lesů v Evropě, Helsinky 1993). Dále je kladen důraz na integritu lesů, které souběžně společnosti poskytují ekologické, ekonomické, sociální a kulturní benefity ve prospěch přítomných a budoucích generací. Společenská objednávka ve vztahu k zadání a obsahu oblastních plánů rozvoje lesů: 1. Zásadní motivací pro aktualizaci OPRL je formulování společenské objednávky ve smyslu 1 lesního zákona na základě principu deklarovaného veřejného zájmu. 2. Zásady státní lesnické politiky, které byly schváleny vládou České republiky (ČR) usnesením č. j. 854 ze dne 21. listopadu 2012. 3. Národní lesnický program (NLP) pro období do roku 2013, který byl schválen vládou ČR usnesením č. 1221 dne 1. října 2008; výsledky z jednání jsou obsaženy v dokumentu Závěry a doporučení Koordinační rady k realizaci Národního lesnického programu II. Nalezení optimálního přístupu k obhospodařování lesů je jedním z hlavních cílů NLP pro období do roku 2013. NLP je považován za koncept trvale udržitelného obhospodařování lesů při dlouhodobém zlepšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství (LH). NLP je součástí státní lesnické politiky a zároveň je takto naplňována Lesnická strategie pro Evropskou unii. 4. Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP), který je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015) a byl schválen usnesením vlády č. 34 ze dne 16. ledna 2017. Akční plán je strukturován podle projevů změny klimatu, a to z důvodu významných mezisektorových přesahů jednotlivých projevů změny klimatu a potřeby meziresortní spolupráce při předcházení či řešení jejích negativních dopadů. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 4

3 Základní charakteristiky Celková plocha přírodní lesní oblasti (PLO) 40 Moravskoslezské Beskydy je 82 470 ha, tj. 1,0 % rozlohy území České republiky (ČR). PLO je souvislé území s obdobnými přírodními podmínkami. Na základě podrobné lesnicko-typologické klasifikace lesů v ČR bylo možno definovat lesy s příbuznými přírodními podmínkami. Charakter dané PLO se projevuje (Plíva et Žlábek, 1986) především v zastoupení určitých dřevin a v jejich potenciální produkci; ve vyhraněných ekotypech dřevin přizpůsobených místním podmínkám odolností, růstem a kvalitou, z podstatné části i stávajícím stavem lesních porostů. Potenciál přírodních podmínek je vyjádřen cílovými hospodářskými soubory (uskupení lesních typů). Plošně nejvíce zastoupenými cílovými hospodářskými soubory (CHS) jsou CHS 55 živná stanoviště vyšších poloh (42 %), dále CHS 51 exponovaná stanoviště vyšších poloh (27 %) a CHS 45 živná stanoviště středních poloh (12 %). Tabulka 1: Základní údaje Název Moravskoslezské Beskydy Celková plocha (ha) 82 470 Plocha lesa dle OPRL (ha) 64 304 Lesnatost (%) 78,0 Nadmořská výška (m n. m.) 301 1324 Lesní vegetační stupně 2. bukodubový, 3. dubobukový, 4. bukový, 5. jedlobukový, 6. smrkobukový, 7. bukosmrkový, 8. smrkový Zeměpisná poloha 49 23'32,93" 49 41'01,71" s.š.; 17 59'29,50" 18 51'33,28" v.d. Zdroj: ÚHÚL OPRL, stav k 1. 1. 2018 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 5

Obrázek 1: Přehledová mapa (Zdroj: ÚHÚL, stav k 1. 1. 2018) 3.1 Funkční zaměření a kategorizace lesů Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů vymezuje funkce lesa jako přínosy podmíněné existencí lesa. Člení je na funkce produkční a mimoprodukční. Podle převažujících funkcí pak člení lesy na kategorie lesů ochranných, zvláštního určení a na lesy hospodářské. Konkrétní informace o kategorizaci lesů v PLO 40 Moravskoslezské Beskydy je uvedena v tabulce 2. Lesy hospodářské zaujímají 84 % lesů, zbytek tvoří lesy zvláštního určení a velmi malý podíl (0,1 %) zaujímají lesy ochranné. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 6

Tabulka 2: Kategorie a subkategorie lesů (v rámci porostní půdy) Kód Kategorie a subkategorie lesů (v rámci porostní půdy) Rok 2017 ha % 10 Lesy hospodářské 51 741 83,8 21a Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, prudké svahy, rašeliniště ) 39 0,1 21b Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace 0 0,0 21c Lesy v klečovém lesním vegetačním stupni 0 0,0 Lesy ochranné 39 0,1 31a Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 319 0,5 31b Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod 0 0,0 31c Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací 650 1,1 32a Lesy v prvních zónách CHKO a lesy v PR, NPP a PP 3 636 5,9 32b Lesy lázeňské 0 0,0 32c Lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 66 0,1 32d Lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce 384 0,6 32e Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou či krajinotvornou 1 782 2,9 32f Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti 3 141 5,1 32g Lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 0 0,0 32h Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření 0 0,0 Lesy zvláštního určení 9 978 16,2 Celkem 61 758 100,0 Zdroj: LHP/O 3.2 Širší souvislosti Lesy v Moravskoslezských Beskydech jsou ovlivněny blízkostí ostravsko-karvinské městské průmyslové aglomerace a katovické pánve s velkou koncentrací těžkého průmyslu a velkým počtem obyvatel. V minulosti byly porosty poškozeny imisemi a teplotním šokem z přelomu roku 1978/1979, v současnosti jsou ve východní části (Slezské Beskydy) zasaženy nespecifickým hynutím smrkových porostů, přesahujícím hranice ČR a aktuálně se rozšiřující kůrovcovou kalamitou. Lesy jsou intenzivně zatíženy rekreací obyvatel z blízkých měst (vysoký počet objektů individuální rekreace) a narůstá extrémní zatížení navštěvovaných lokalit, jako je Lysá hora, Pustevny Radhošť Ráztoka nebo Frenštát Horečky. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 7

Tabulka 3: Druhy pozemků dle katastru nemovitostí Druh pozemku Výměra [ha] Zastoupení [%, p. b.] 2002 2016 Přírůstek Úbytek 2002 2016 Přírůstek Úbytek Orná půda 5 742 5 480-262 7,0 6,6-0,4 Chmelnice 0 0 0 0,0 0,0 0,0 Vinice 0 0 0 0,0 0,0 0,0 Zahrady 1 584 1 608 +24 1,9 2,0 +0,1 Sady 68 68-1 0,1 0,1 +0,0 Trvalé travní porosty 11 952 11 955 +3 14,5 14,5 +0,0 Lesní pozemky 57 286 57 367 +81 69,5 69,6 +0,1 Vodní pozemky 1 018 1 030 +12 1,2 1,2 +0,0 Zástavba 806 808 +1 1,0 1,0 +0,0 Ostatní pozemky 4 002 4 133 +131 4,9 5,0 +0,1 Celkem 82 458 82 449-10 100,0 100,0 +0,0 Zdroj: ČÚZK Poznámka: Výměra je odečtena z údajů katastru nemovitostí a může se lišit od plochy pořízené graficky. Graf 1: Meziroční bilance druhů pozemků dle katastru nemovitostí (Zdroj: ČÚZK) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 8

3.3 Majetkové poměry Největším vlastníkem lesů je stát (státní podnik Lesy České republiky) hospodařící na 57,7 % porostní plochy. Významnou změnu ve vlastnické struktuře přinesly v letech 2013 2016 církevní restituce, po nichž je církev s 24,5 % druhým největším vlastníkem. Soukromá držba je omezena převážně na okrajové části PLO v okolí obcí, specifickým druhem držby ve východní části jsou lesní družstva, zde tzv. salaše. LČR vydaly dle předběžných propočtů k 1. 10. 2017 v PLO Moravskoslezské Beskydy 13 563 ha lesních pozemků. Tabulka 4: Změny druhů vlastnictví lesního majetku a podíl lesů zařízených v LHP a LHO Vlastnictví a druh Plocha porostní [ha] Zastoupení [%, p. b.] zařízení 2006 2017 Přírůstek Úbytek 2006 2017 Přírůstek Úbytek Státní 50 834 35 622-15 212 82,5 57,7-24,8 Právnické osoby 93 227 +134 0,2 0,4 +0,2 Obecní a městské 1 740 1 771 +31 2,8 2,9 +0,1 Církevní 4 15 146 +15 142 0,0 24,5 +24,5 Lesní družstva 790 516-274 1,3 0,8-0,5 Fyzické osoby 8 132 8 475 +343 13,2 13,7 +0,5 Lesy v LHP 53 207 52 980-226 86,4 85,8-0,6 Lesy v LHO 8 387 8 777 +390 13,6 14,2 +0,6 Celkem 61 593 61 758 +164 100 100 +0,0 Zdroj: LHP/O Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 9

4 Metodika zhodnocení funkcí lesů Funkce lesů a z nich plynoucí ekosystémové služby byly posouzeny prostřednictvím 12 kritérií rozdělených do tří hlavních pilířů: produkčního, ekologického a sociálního. Každé kritérium bylo hodnoceno na bodové stupnici od 1 do 7, kde 1 je nejhorší a 7 nejlepší stav (Mansfeld et al., 2015; Hruška-Tvrdý, 2015; Mansfeld et Hruška, 2013a; Mansfeld, Křístek et Hruban, 2013b). K výpočtu hodnoty kritéria byla použita metoda standardizace rozpětím, neboli min-max normalizace. Přehled hodnocení jednotlivých kritérií je uveden v tabulce 5, bližší popis kritérií viz níže v kapitole 5. Vyhodnocení kritérií. Tabulka 5: Přehled pilířů a kritérií a jejich bodového hodnocení 1. Produkční Zdroj: ÚHÚL Pilíř Kritérium Bodové hodnocení PLO 2. Ekologický 3. Sociální 1.1. Zajištění reprodukčních funkcí lesů 5,9 1.2. Zajištění trvalé produkce dříví 6,3 1.3. Podpora nedřevní produkce lesů 2,3 1.4. Zabezpečení produkce lesů 3,6 2.1. Adaptace lesů na extrémní projevy klimatické změny 1,3 2.2. Zajištění půdoochranných funkcí 3,5 2.3. Zajištění hydrických a vodohospodářských funkcí lesů 4,5 2.4. Zajištění ekologické stability a biodiverzity lesů 3,8 3.1. Zajištění managementu ochrany přírody v lesích 4,0 3.2. Podpora výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí v lesích 3,5 3.3. Podpora institucionálních funkcí lesů 1,0 3.4. Podpora rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí lesů 3,3 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 10

5 Vyhodnocení kritérií 5.1 Pilíř produkční 5.1.1 Zajištění reprodukčních funkcí lesů Současný stav: 5,9 Reprodukční potenciál vyjadřuje schopnost lesních ekosystémů poskytovat dostatečné množství autochtonního, případně jinak hospodářsky vhodného reprodukčního materiálu. Kritérium hodnotí ochranu genofondu lesních dřevin a zajištění zdrojů reprodukčního materiálu (ZRM). V rámci kritéria jsou hodnoceny tři indikátory: 1. Plocha lesů v genových základnách, 2. Podíl plochy uznaných zdrojů reprodukčního materiálu (UZRM), 3. Podíl přirozené obnovy. Genové základny (GZ) jsou vyhlášeny v PLO 40 na 3 802 ha (tj. 5,9 % plochy lesa), zatímco v rámci ČR na cca 2,5 % plochy lesa. Plocha lesů v GZ se proti roku 2004 zmenšila o 2 339 ha, přesto zde podíl lesů v GZ zůstává nadprůměrný. Dílčí populace lesních dřevin (DPD) zaujímají v Moravskoslezských Beskydech 6 081 ha (9,5 % plochy lesa). Podíl plochy GZ z plochy DPD představuje v Moravskoslezských Beskydech 62,5 %. Podíl plochy UZRM (typ ZRM) dosahuje v PLO 40 přibližně 11,9 % plochy lesa, zatímco v rámci ČR se jedná pouze o cca 4,9 % plochy lesa. Z výše uvedeného se v šetřené oblasti nachází relativně dostatečné množství UZRM lesních dřevin. Podíl přirozené obnovy dosahuje v Moravskoslezských Beskydech 25,0 % plochy lesa, v ČR je to 24,6 %. Podíl přirozené obnovy je průměrný a ukazuje na vhodné přírodní podmínky oblasti i vhodné způsoby hospodaření. 5.1.2 Zajištění trvalé produkce dříví Současný stav: 6,3 Produkční potenciál vyjadřuje přirozenou produkční schopnost současných lesů danou stanovištěm, růstovými vlastnostmi a výměrou hospodářsky využitelných porostů. V rámci kritéria jsou hodnoceny 4 indikátory: 1. Potenciální hrubý zisk lesní výroby, 2. Celkový průměrný roční přírůst, 3. Plánovaná těžba, 4. Optimalizace lesní dopravní sítě. Produkční možnosti lesních stanovišť lze posuzovat hodnotou celkového průměrného ročního přírůstu (CPP): 9,0 m 3 *ha -1 *rok -1, což je nejvyšší hodnota mezi PLO v ČR. Potenciál hrubého zisku lesní výroby je nejvyšší ze všech PLO; vysoký přírůst je kromě produkčních možností stanoviště způsoben rovněž přeměnou druhové skladby ve prospěch produkčních smrkových porostů (průměrné zastoupení smrku bezmála 70 %). Podíl hospodářských lesů dosahuje 84 %. Lesnatost 78 % znamená kromě vysoké míry využití území lesním hospodářstvím zároveň již nižší potenciál dalšího extenzivního zvyšování produkce dříví zalesňováním nelesních půd, které je v této oblasti vnímáno spíše jako nežádoucí. Těžební možnosti v PLO 40 jsou nadprůměrné, představují 121 % republikového průměru. Těžební možnosti omezuje podíl lesů s omezeným nebo vyloučeným hospodařením limity územní ochrany přírody (CHKO Beskydy) na většině území oblasti. Optimální využití produkčních možností také limitují složitější dopravní podmínky strmých horských svahů s častým výskytem sesuvů na karpatském flyši. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 11

5.1.3 Podpora nedřevní produkce lesů Současný stav: 2,3 Nedřevní produkční potenciál vyjadřuje schopnost lesních ekosystémů produkovat další druhy produktů, zboží a služeb, které nejsou přímou součástí produkce dřevní hmoty. Kritérium nedřevní produkce charakterizuje produkční respektive ekonomické užitky z lesů realizované často i mimo trh a vyjadřované buď v peněžní hodnotě na základě ocenění podle expertních metodik, nebo v nepeněžních jednotkách. V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Užitky plynoucí z výkonu práva myslivosti, 2. Využití lesů pro intenzívní chov zvěře, 3. Hodnota produkce lesních plodů. Užitky plynoucí z výkonu práva myslivosti vyjádřené cenou ulovené zvěřiny dosahují 43 073 Kč na 1000 ha za rok (průměr za posledních 10 let), což představuje v rámci ČR podprůměrnou hodnotu (ČR 81 tis. Kč na 1000 ha za rok). Podíl lesů v uznaných oborách a samostatných bažantnicích v je minimální (9 ha, tj. 0,0 % plochy lesů), zatímco v rámci ČR je to 2,5 %. Podíl lesů v uznaných oborách a samostatných bažantnicích je v Moravskoslezských Beskydech oproti celorepublikové situaci podprůměrný. Produkce lesních plodů (borůvky, brusinky, maliny, bezinky a jedlé houby) byla modelově oceněna na 1 366 Kč*ha -1 *rok -1, což představuje mírně nadprůměrnou hodnotu. Průměrná hodnota za ČR dosahuje 1 274 Kč*ha -1 *rok -1. 5.1.4 Zabezpečení produkce lesů Současný stav: 3,6 Bezpečnost produkce představuje pravděpodobnost optimálního využití produkčních funkcí lesů nepřímo úměrnou podílu nahodilých těžeb. Odvíjí se od výše škod působených na lesích škodlivými činiteli, zdravotního stavu a stability porostů. V rámci kritéria je hodnoceno 7 indikátorů: 1. Podíl živelních těžeb, 2. Ohrožení porostů sněhem, 3. Ohrožení podkorním hmyzem, 4. Ohrožení hnilobou, 5. Zonace ohrožení lesů, 6. Poškození lesa ohryzem a loupáním, 7. Poškození lesa okusem. Živelní škody (vítr, sníh, námraza) se podílejí na celkových těžbách v průměru 32 %. To je přibližně stejná hodnota jako celorepublikový průměr (30,6 %). Ohrožení porostů sněhem je nadprůměrné, zejména kvůli nepravidelnému výskytu sněžný zim s vysokou sněhovou zátěží. Ohrožení porostů zvěří je vysoké. Škody ohryzem a loupáním jsou značné (29 % stromů poškozeno), více než dvojnásobně převyšují celorepublikový průměr (12 %). Škody okusem terminálu jsou rovněž významné, byly zaznamenány u cca 17 % jedinců obnovy, přesto se v celorepublikovém rámci jedná o podprůměrnou hodnotu (ČR 31 %). Podle klimatických modelů se očekává, že v letech 2020 2050 budou na území oblasti teplotní podmínky optimální pro vývoj 2,7 generací lýkožrouta smrkového ročně. Smrk je v Moravskoslezských Beskydech zastoupen 69 %. Východní část oblasti je postižena tzv. chřadnutím smrku, které z více příčin postihuje smrkové porosty ve středoevropském regionu Slezska, Kysuc, Oravy a Moravy. Zatímco před rokem 2015 byla centrální část Beskyd před touto kalamitou uchráněna, v důsledku katastrofálního sucha v letech 2015 2017 došlo k další gradaci podkorního hmyzu a postupně se rozpadají porosty v dalších částech Beskyd, včetně vyšších poloh. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 12

5.1.5 Trendy vývoje Plocha lesa Lesy v Beskydech patří k neproduktivnějším lesům v celé střední Evropě. Z vývoje přírůstů, těžeb i zásob se zdá, že již není mnoho prostoru pro zvyšování produkce dříví. Vysokou produkci je žádoucí do budoucna zachovat. To je zřetelné na vývoji plochy lesa, kde se trend zvyšování plochy lesů již prakticky zastavil (výkyvy v řádu jednotek, max. prvních desítek hektarů jdou na vrub spíše digitalizaci a zpřesňování katastrálního operátu), i převážné stagnaci vývoje celkových přírůstů. Také setrvalá akumulace zásob dříví se soustřeďuje především do porostů za hranicí mýtní zralosti, převážně v územích s omezeným nebo vyloučeným hospodařením. Limitující pro využití těžebních možností se tak do budoucna jeví především omezení daná potřebami ochrany přírody. Hlavní produkční dřevinou je smrk, jehož podíl se však v souladu s všeobecným trendem přírodě blízkého hospodaření snižuje a v zájmu bezpečnosti produkce i ekologické stability je potřeba počítat s nahrazením produkce smrku jinými dřevinami: jedlí, bukem, klenem a dalšími dřevinami přirozené dřevinné skladby. Graf 2: Kumulativní nárůst/úbytek výměry lesních pozemků od roku 2002 (Zdroj: ČÚZK katastr nemovitostí) Ochrana genofondu Za sledované období došlo ke snížení plochy vyhlášených genových základen (GZ), což ale závisí na rozhodnutí vlastníka lesa, zda má, či nemá zájem o vyhlášení GZ. Nepříznivému trendu se snaží zabránit schválený Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin, který finančně podporuje hospodaření ve vyhlášených GZ. Ve srovnání s průměrem za ČR (tj. GZ se nacházejí na cca 2,5 % plochy lesa) je stav v PLO 40 nadprůměrný, neboť se zde GZ nacházejí na cca 5,9 % plochy lesa. V případě uznaných zdrojů reprodukčního materiálu (UZRM) ve sledovaném období došlo k navýšení plochy UZRM u kategorie identifikovaný, ale u kategorie selektovaný došlo ke snížení. PLO 40 má geneticky hodnotné porosty, o čemž svědčí plocha GZ a výměra selektovaných porostů fenotypové kategorie A, B. Úbytek těch nejkvalitnějších porostů a plochy GZ nesvědčí o úplně nejlepším nakládání s genofondem. Narostla plocha uznaných porostů, ale snížila se kvalita. Rozšiřuje se počet druhů dřevin, které Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 13

jsou uznány pro sběr osiva, ale ubývá kvalitních porostů z důvodu vysokého věku těchto porostů, v případě smrku také kvůli kůrovcové kalamitě. Tabulka 6: Vývoj plochy lesů s reprodukční funkcí Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] Reprodukční funkce 2004 2004 2017 Přírůstek Úbytek (2007*) (2007*) 2017 Přírůstek Úbytek Plocha dílčích populací lesních dřevin 6 081 6 081 9,5 9,5 0,0 Plocha genových základen 6 141 3 802-2 339 9,6 5,9-3,7 Plocha UZRM kategorie identifikovaný, porost fenotypové třídy A, B, C 1 807 2 975 +1 168 2,8 4,6 1,8 Plocha UZRM kategorie selektovaný, porost fenotypové třídy A, B 5 584 4 677-907 8,7 7,3-1,5 Zdroj: ÚHÚL OPRL, ERMA2 Poznámka: *V případě UZRM jsou údaje stejné struktury k dispozici od roku 2007. Zásoba dříví Zásoba hroubí významně stoupá (ročně průměrně o 0,4 %, tj. cca o 89 tis. m 3 ). Nárůst zásob je u jehličnatých dřevin nejvýraznější u smrku (o + 57 tis. m 3 ročně) a z dřevin listnatých u buku (o + 25 tis. m 3 ročně). Největší pokles absolutních zásob je zaznamenán u břízy (o pouhých - 250 m 3 ročně). Z hlediska zásob na 1 ha je zaznamenán roční nárůst u jehličnanů o + 0,8 % (2,8 m 3 *ha -1 ), u listnáčů se jedná o pokles o 0,3 % (0,6 m 3 ). Růst zásob dřevin má více příčin. Dřeviny mají větší přírůsty (důvodem může být vyšší podíl oxidu uhličitého v ovzduší, stoupající množství dusíku pocházejícího z automobilové dopravy, růst průměrné teploty, nebo i ponechávání většího podílu zbytků po těžbě a kalamitách než dříve, čímž se zlepšuje bilance živin v lesních porostech, nebo i vyšší uvolňování živin v důsledku minulého imisního zatížení, zejména SO 2), nárůst průměrného věku, přeskupení obmýtí ze 110 na 120 let a obnovní doby z 20 na 30 roků a v neposlední řadě také nižší těžby. Pokles hektarových zásob listnatých porostů lze dát do souvislosti se zvýšeným podílem listnáčů na obnově a v důsledku s nárůstem plochy listnatých mlazin a snížením průměrného věku listnatých porostů. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 14

Tabulka 7: Změny zásob hroubí podle skupin dřevin i Skupina dřevin Zásoba [m 3 b.k.] Zastoupení [%, p. b.] 2000 2015 Přírůstek Úbytek 2000 2015 Přírůstek Úbytek Smrk 15 536 685 16 388 282 +851 597 79,6 78,6-1,0 Jedle 266 803 270 365 +3 562 1,4 1,3-0,1 Borovice 139 504 139 762 +258 0,7 0,7 +0,0 Modřín 81 863 108 441 +26 578 0,4 0,5 +0,1 Ostatní jehl. 4 043 8 225 +4 182 0,0 0,0 +0,0 Σ jehličnaté 16 028 898 16 915 075 +886 177 82,2 81,1-1,1 Dub 31 065 35 677 +4 612 0,2 0,2 +0,0 Buk 3 155 348 3 536 096 +380 748 16,2 17,0 +0,8 Habr 21 328 23 545 +2 217 0,1 0,1 +0,0 Jasan 42 783 56 391 +13 608 0,2 0,3 +0,1 Javor 130 238 171 847 +41 609 0,7 0,8 +0,1 Jilm 233 181-52 0,0 0,0 +0,0 Bříza 49 974 46 202-3 772 0,3 0,2-0,1 Lípa 22 975 32 025 +9 050 0,1 0,2 +0,1 Olše 22 570 22 665 +95 0,1 0,1 +0,0 Ostatní list. 4 012 6 677 +2 665 0,0 0,0 +0,0 Σ listnaté 3 480 526 3 931 306 +450 780 17,8 18,9 +1,1 Celkem 19 509 424 20 846 381 +1 336 957 100 100 Zdroj: LHP/O Graf 3: Vývoj hektarových zásob (Zdroj: LHP/O) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 15

Přírůst Celkový běžný přírůst (CBP) i celkový průměrný přírůst (CPP) jako ukazatelé produkčních možností jsou v Moravskoslezských Beskydech vyšší než je celorepublikový průměr, a to jak u jehličnatých, tak u listnatých dřevin. Z hlediska přírůstu dřeva se tedy jedná o nadprůměrnou oblast. Z vývoje trendů je patný pozvolný nárůst CPP u jehličnatých (z 9,0 na 9,6 m 3 *ha -1 *rok -1 za 15 let) i listnatých dřevin (z 6,4 na 7,3 m 3 *ha -1 *rok -1 za 15 let). Vývoj CBP je u jehličnatých a listnatých dřevin odlišný. U jehličnatých dřevin stoupá (z 10,2 na 11,9 m 3 *ha -1 *rok -1 za 15 let), naopak u dřevin listnatých je patrný mírný pokles (z 8,3 na 7,8 m 3 *ha -1 *rok -1 za 15 let), avšak za poslední období dochází k mírnému nárůstu. To je pravděpodobně dáno výrazným nárůstem plochy mladých porostů listnatých dřevin, což souvisí se snahou o zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) v porostech. Naopak výrazný nárůst CBP u jehličnatých dřevin patrně souvisí s nadnormálním zastoupením věkových stupňů nastupujících do věku kulminace přírůstu. Zvláště je to patrné u modřínu a ostatních jehličnanů (např. douglaska). Přírůsty jsou důležitým ukazatelem produkce lesních dřevin a jejich analýze bude věnována patřičná pozornost při analytickém zpracování OPRL. Tabulka 8: Celkový běžný přírůst podle skupin dřevin i Skupina dřevin Celkový běžný přírůst [m 3 b.k.] Celkový běžný přírůst [m 3 b.k. ha -1 ] 2001 2015 Přírůstek Úbytek 2001 2015 Přírůstek Úbytek Smrk 466 272 511 121 +44 849 10,3 12,1 +1,8 Jedle 5 641 5 744 +103 7,3 5,2-2,1 Borovice 3 604 3 234-370 6,4 6,5 +0,1 Modřín 3 106 4 164 +1 058 8,3 11,6 +3,3 Ostatní jehl. 227 440 +213 6,8 13,1 +6,3 Σ jehličnaté 478 850 524 703 +45 853 10,2 11,9 +1,7 Dub 1 227 1 291 +64 6,4 6,4 +0,0 Buk 104 843 112 982 +8 139 8,7 7,9-0,8 Habr 799 815 +16 5,7 5,6-0,1 Jasan 2 053 2 797 +744 7,9 9,5 +1,6 Javor 5 184 8 215 +3 031 7,2 9,2 +2,0 Jilm 9 12 +3 4,6 2,6-2,0 Bříza 2 713 2 668-45 4,6 5,6 +1,0 Lípa 1 300 1 587 +287 10,3 10,1-0,2 Olše 1 378 1 286-92 6,7 6,6-0,1 Ostatní list. 259 484 +225 1,5 2,6 +1,1 Σ listnaté 119 765 132 137 +12 372 8,3 7,8-0,5 Celkem 598 615 656 840 +58 225 9,7 10,7 +1,0 Zdroj: LHP/O Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 16

Graf 4: Vývoj celkového běžného přírůstu na hektar lesa (Zdroj: LHP/O) Tabulka 9: Celkový průměrný přírůst podle skupin dřevin i Skupina dřevin Celkový průměrný přírůst [m 3 b.k.] Celkový průměrný přírůst [m 3 b.k. ha -1 ] 2001 2015 Přírůstek Úbytek 2001 2015 Přírůstek Úbytek Smrk 409 939 407 669-2 270 9,0 9,6 +0,6 Jedle 5 304 11 932 +6 628 6,8 10,7 +3,9 Borovice 2 810 2 558-252 5,0 5,1 +0,1 Modřín 3 391 3 103-288 9,0 8,6-0,4 Ostatní jehl. 283 351 +68 8,5 10,4 +1,9 Σ jehličnaté 421 727 425 613 +3 886 +9,0 +9,6 +0,6 Dub 941 994 +53 4,9 4,9 +0,0 Buk 77 498 106 876 +29 378 6,5 7,5 +1,0 Habr 454 472 +18 3,2 3,2 +0,0 Jasan 1 998 2 121 +123 7,7 7,2-0,5 Javor 5 368 6 572 +1 204 7,4 7,3-0,1 Jilm 17 33 +16 8,8 7,1-1,7 Bříza 2 639 2 407-232 4,5 5,0 +0,5 Lípa 885 1 077 +192 7,0 6,9-0,1 Olše 1 111 1 043-68 5,4 5,3-0,1 Ostatní list. 673 953 +280 4,0 5,1 +1,1 Σ listnaté 91 584 122 548 +30 964 +6,4 +7,3 +0,9 Celkem 513 311 548 161 +34 850 8,3 9,0 +0,7 Zdroj: LHP/O Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 17

Graf 5: Vývoj celkového průměrného přírůstu na hektar lesa (Zdroj: LHP/O) Intenzivní chov zvěře Plocha lesů v uznaných oborách a bažantnicích v PLO 40 v roce 2004 byla 7 ha, do roku 2018 vzrostla na 9 ha (0,01 % plochy lesa). Ačkoliv podíl lesů v uznaných oborách a bažantnicích má stoupající trend (+29 %), v PLO 40 se nachází pouze jedna malá obora pro chov dančí a mufloní zvěře. Tabulka 10: Vývoj plochy lesů v uznaných oborách a bažantnicích Uznané obory a bažantnice Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] 2004 2018 Přírůstek Úbytek 2004 2018 Přírůstek Úbytek Lesy v uznaných oborách 7 9 +3 0,0 0,0 +0,0 Lesy v uznaných bažantnicích 0 0 0 0,0 0,0 0,0 Zdroj: ÚHÚL OPRL Bezpečnost produkce Přeměna druhové skladby ve prospěch vysoce produkčních, leč málo odolných smrkových porostů se projevila na bezpečnosti produkce, která je sotva průměrná. Ve sledovaném období převažuje těžba živelní s výjimkou posledních dvou sledovaných let, kdy nastal nárůst kůrovcových těžeb a také těžeb v důsledku sucha. Chřadnutí smrku se ve větší míře projevuje od r. 2002 ve Slezských Beskydech, a postupně se ve vlnách rozšiřuje především ve 4. a nižších polohách 5. LVS do západní, severní a jižní části PLO. Do roku 2015 byly nahodilými těžbami živelními i kůrovcovými z velké části vytěženy smrkové porosty v masívu Ondřejníku. Po extrémním suchu v letech 2015 2017 začala gradace podkorního hmyzu ohrožovat i porosty v Zadních horách a centrální části PLO. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 18

Graf 6: Těžba nahodilá (Zdroj: Zpravodaje ochrany lesa VÚLHM - přepočteno) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 19

5.2 Pilíř ekologický 5.2.1 Adaptace lesů na extrémní projevy klimatické změny Současný stav: 1,3 Problematika adaptace lesů na extrémní projevy klimatické změny byla posuzována z pohledu výskytu současných smrkových porostů ohrožených suchem. Také byla zohledněna potenciální adaptační opatření na základě přítomnosti lesa v lesní oblasti. V rámci kritéria jsou hodnoceny 2 indikátory: 1. Celkové riziko ohrožující současné smrkové porosty, 2. Míra adaptačních opatření v lesích. Dominantní podíl zastoupení smrku spolu s vysokou lesnatostí a převahou živných a exponovaných stanovišť 5. LVS implikuje vysokou potřebu adaptačních opatření. Nespecifické chřadnutí smrku, kterým jsou lesy v oblasti dlouhodobě zasaženy, je pravděpodobně jedním z důsledků klimatických změn. Toto kritérium bude postupně kvalitativně doplněno výhodnějšími indikátory, které budou věrněji vypovídat o dané problematice v návaznosti na jejich dostupnost a praktické využití jako podkladu pro podrobné plánování v LH. 5.2.2 Zajištění půdoochranných funkcí Současný stav: 3,5 Půdoochranný potenciál (půdoochranná funkce lesů) vyjadřuje schopnost lesního ekosystému chránit lesní půdu před účinky negativních půdotvorných procesů, zejména před degradací a acidifikací půd a tvorbou půdní eroze. V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Průměrná hodnota ph (H 2O) půd ve svrchních půdních (SP) horizontech, 2. Výskyt (plocha) plošné eroze, 3. Průměrný obsah oxidovatelného uhlíku v SP horizontech. Ukazatel Průměrná hodnota ph v SP horizontech lesních půd (dle výstupů Národní inventarizace lesů NIL) dosahuje v PLO 40 hodnoty ph (H 2O) 4,0, zatímco v rámci ČR dosahuje ph (H 2O) 4,6. Přírodní podmínky oblasti jsou extrémně ohrožené acidifikací. Ukazatel Podíl plošné vodní eroze (NIL) dosahuje v PLO 40 hodnoty 0,6 %, což je shodně s celorepublikovým průměrem (0,6 %). Ukazatel Průměrný obsah půdního oxidovatelného uhlíku v SP horizontech (NIL) dosahuje v PLO 40 hodnoty 6,2 %, zatímco v rámci ČR dosahuje 4,3 %. Přírodní podmínky oblasti a dřevinné složení porostů jsou příznivé pro akumulaci půdního organického uhlíku ve svrchních půdních horizontech. 5.2.3 Zajištění hydrických a vodohospodářských funkcí lesů Současný stav: 4,5 Hydrický (vodoochranný) potenciál vyjadřuje schopnost lesního ekosystému pozitivně ovlivňovat odtokový režim vody za účelem ochrany vnitřního i vnějšího prostředí lesa. Kritérium hodnotí vliv lesů na podporu retence a infiltrace vody v lesních půdách, ochranu a obnovu přirozeného vodního režimu v lesích a ochranu vodních zdrojů. V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Poměr C/N ve svrchních půdních (SP) horizontech, 2. Podíl lesů s odvodňovacími a melioračními zařízeními, 3. Podíl lesů v ochranných pásmech vodních zdrojů (OPVZ) mimo 3. stupeň, 4. Podíl lesů v chráněných oblastech přirozené akumulace vod (CHOPAV). Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 20

Ukazatel Průměrná hodnota poměru C/N v SP horizontech lesních půd (NIL) dosahuje v PLO 40 hodnoty 18,7, což je téměř ve shodě s celorepublikovým průměrem (18,6). Přírodní podmínky oblasti a dřevinné složení porostů jsou relativně příznivé pro tvorbu kvalitnějších humusových forem s příznivějším poměrem C/N. Oblast má relativně vhodné podmínky pro retenci a infiltraci srážek. Lesy s odvodňovacími melioračními zařízeními v PLO 40 zaujímají 0,1 % plochy lesa, zatímco v rámci ČR se jedná o 7,7 % plochy lesa. Převládá hydromeliorační okrsek typu P (82 % plochy lesů s desukční funkcí). V rámci lesů s desukční funkcí je pouze na 6 % plochy funkční meliorační síť. Téměř celé Moravskoslezské Beskydy jsou v CHOPAV (viz níže), kde jsou meliorační úpravy zakázány. Podíl lesů s výskytem OPVZ v PLO 40 dosahuje 25,9 % rozlohy lesa, zatímco v rámci ČR je to 10,8 %. Podíl lesů s výskytem OPVZ v PLO 40 je nadprůměrný. Podíl lesů s výskytem CHOPAV v PLO 40 dosahuje 96,3 % (průměr za ČR je 33,3 %). Vysoký podíl lesů v OPVZ a v CHOPAV je dán přírodními a klimatickými podmínkami oblasti, existencí dvou důležitých přehradních vodárenských nádrží, a také lesnatostí. 5.2.4 Zajištění ekologické stability a biodiverzity lesů Současný stav: 3,8 Ekologicko-stabilizační potenciál vyjadřuje schopnosti lesních ekosystémů plnit širší ochranné krajinotvorné funkce, zajišťovat ekologickou stabilitu lesních ekosystémů, poskytovat nezbytnou biologickou biodiverzitu a trvalou odolnost lesních stanovišť vůči degradaci svého prostředí. Ekologická stabilita představuje schopnost lesního ekosystému odolávat narušení a setrvávat na své vývojové trajektorii nebo se na původní vývojovou trajektorii po narušení vracet. Je přímo úměrná stupni přirozenosti lesních ekosystémů a jejich biodiverzitě. V rámci kritéria jsou hodnoceny 4 indikátory: 1. Zastoupení lesů s diferencovanou prostorovou strukturou, 2. Podíl smíšených lesů, 3. Podíl lesů s vysokým stupněm přirozenosti porostů [stupeň 6 a 7], 4. Objem mrtvého dříví. Ukazatel Zastoupení lesů s diferencovanou prostorovou strukturou (NIL II) dosahuje v PLO 40 hodnoty 20,5 %, zatímco v rámci ČR je to 18,2 %. Zastoupení lesů s diferencovanou prostorovou strukturou je v oblasti průměrné. Ukazatel Podíl smíšených lesů (LHP/O) dosahuje v PLO 40 hodnoty 35,6 %, zatímco v rámci ČR 54,6 %. Podíl smíšených lesů je v oblasti podprůměrný a svědčí o nižší druhové diverzitě lesů. Ukazatel Podíl lesů s vysokým stupněm přirozenosti porostů dosahuje v PLO 40 hodnoty 21,7 %, zatímco v rámci ČR je to 17,9 %. Podíl lesů s vysokým stupněm přirozenosti porostů je v oblasti průměrný. Ukazatel Objem mrtvého dříví dosahuje v PLO 40 hodnoty 13,3 %, zatímco v rámci ČR dosahuje 8,7 %. V oblasti se nachází nadprůměrné množství mrtvého dříví. 5.2.5 Trendy vývoje Vývoj dřevinné skladby Nejvíce je v lesích zastoupen smrk (69,1 %) a buk (23,4 %), následuje jedle (1,8 %) a javor (1,5 %), ostatní dřeviny pak do 1 %. Vývoj dřevinné skladby se vyznačuje postupným snižováním zastoupení zejména smrku a dále také borovice a břízy ve prospěch buku a v menší míře dalších listnatých dřevin (javor, jasan, lípa). Příznivý je mírný nárůst zastoupení jedle. Celkově klesl podíl jehličnatých dřevin o 4,2 % ve prospěch dřevin listnatých. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 21

Pokles zastoupení smrku ve prospěch listnatých dřevin je urychlován nespecifickým chřadnutím smrku, které se v oblasti rozšiřuje a v současnosti se očekává další dramatický pokles výměry smrkových porostů v důsledku kůrovcové kalamity. Absence nárůstu zastoupení ostatních jehličnanů naznačuje, že GND nejsou jako náhrada smrku dosud příliš využívány, bezpochyby také z důvodů ochrany přírody (CHKO). Nárůst podílu listnatých dřevin je způsoben povinným zaváděním melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) v obnově u všech vlastníků nad 3 ha při zalesňování a ponecháváním starých listnatých porostů zejména ve vyhlášených chráněných území (ZCHÚ a NATURA 2000) a na prudkých, obtížně přístupných svazích. Tabulka 11: Změny dřevinné skladby podle skupin dřevin i Skupina dřevin Plocha porostní bez holiny [ha] Zastoupení [%, p. b.] 2000 2015 Přírůstek Úbytek 2000 2015 Přírůstek Úbytek Smrk 45 364 42 271-3 093 73,7 69,1-4,6 Jedle 777 1 113 +337 1,3 1,8 +0,5 Borovice 563 500-63 0,9 0,8-0,1 Modřín 376 360-16 0,6 0,6 +0,0 Ostatní jehl. 33 34 +0 0,1 0,1 +0,0 Σ jehličnaté 47 113 44 278-2 836 76,6 72,4-4,2 Dub 191 203 +12 0,3 0,3 +0,0 Buk 12 000 14 326 +2 326 19,5 23,4 +3,9 Habr 141 147 +6 0,2 0,2 +0,0 Jasan 259 296 +37 0,4 0,5 +0,1 Javor 724 898 +173 1,2 1,5 +0,3 Jilm 2 5 +3 0,0 0,0 +0,0 Bříza 584 479-105 0,9 0,8-0,1 Lípa 126 157 +31 0,2 0,3 +0,1 Olše 207 195-12 0,3 0,3 +0,0 Ostatní list. 168 186 +18 0,3 0,3 +0,0 Σ listnaté 14 402 16 891 +2 489 23,4 27,6 +4,2 Celkem 61 516 61 169-347 100,0 100,0 +0,0 Zdroj: LHP/O Vývoj věkové struktury Patrný je nárůst zastoupení 3. věkového stupně. Do tohoto věkového stupně se postupně dostávají porosty vzniklé zalesněním holin po imisní kalamitě z přelomu 70. a 80. let 20. století. Vysoký je rovněž podíl potenciálně mýtních porostů mezi 11. a 14. věkovým stupněm. Je to pravděpodobně dáno tím, že zvýšené využívání jemnějších obnovních způsobů zpomaluje obnovu těchto porostů a část z nich se nachází v maloplošných zvláště chráněných územích s převážně bezzásahovým režimem. Zpožďování obnovy starších porostů je způsobeno rovněž naplněním ukazatele celkové výše těžeb vysokou nahodilou těžbou v mladších porostech. Za přechodný lze považovat mírný nárůst holin po živelných kalamitách. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 22

Graf 7: Podíl věkových stupňů (Zdroj: LHP/O) Velikost porostních skupin a zastoupení hospodářských způsobů (HZ) Ukazatelem zvyšování stability a diverzity lesních porostů je zmenšování průměrné plochy porostních skupin, v PLO 40 z cca 1,85 ha v roce 2001 na 1,65 ha v roce 2015. Snižování plochy porostních skupin úzce souvisí také s výrazným nárůstem podílu lesů obhospodařovaných HZ násečným a podrostním na úkor HZ holosečného, jehož podíl klesl ze 79 % v roce 2001 na 19 % v roce 2015. Na druhé straně došlo ke zvýšení HZ násečného (z 15 % na 49 %) a podrostního (z 5 % na cca 33 %). Průměrná plocha holiny dle LHP/O dosahuje k roku 2015 0,47 ha, což je ovlivněno většími holinami z nahodilých těžeb (průměrná velikost holiny v ČR je 0,33 ha). Situace v PLO 40 kopíruje celorepublikový trend významného poklesu holosečného HZ a zřetelný nárůst násečného. Důvodem je příklon k jemnějším způsobům obnovy, vyšší využití obnovy přirozené a obnova mýtních porostů na prudších svazích, kde zákonné předpisy použití holoseče vylučují. Ve srovnání se situací v ČR je zde významně vyšší podíl lesů obhospodařovaných HZ podrostním. Je to dáno snahou lesních hospodářů o účelnější a rozsáhlejší využívání ekonomicky výhodné přirozené obnovy, pro kterou jsou zde příznivé stanovištní podmínky a postupným odezníváním tlaku zvěře, v minulosti prakticky znemožňujícím např. podrostní obnovu jedle. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 23

Graf 8: Vývoj velikosti porostní skupiny (Zdroj: LHP/O) Tabulka 12: Hospodářské způsoby Hospodářský způsob Plocha porostní [ha] Zastoupení [%, p. b.] 2001 2015 Přírůstek Úbytek 2001 2015 Přírůstek Úbytek Bez zásahu 0 12 +12 0,0 0,0 +0,0 Podrostní 3 302 20 097 +16 795 5,3 32,5 +27,2 Násečný 9 535 30 134 +20 599 15,4 48,7 +33,3 Holosečný 48 966 11 607-37 360 79,2 18,8-60,4 Výběrný 0 0 0 0,0 0,0 0,0 Celkem 61 803 61 849 +46 100,0 100,0 +0,0 Zdroj: LHP/O Vývoj plochy lesů v ochranných pásmech vodních zdrojů (OPVZ) Změny plochy lesa v ochranných pásmech vodních zdrojů (OPVZ) souvisí se změnou legislativy. Od 1. 1. 2002 (účinnost zákona č. 254/2001 Sb. vodní zákon) dochází k postupnému přehlašování dřívějších pásem hygienické ochrany (PHO) na nová OPVZ, která se nyní stanovují pouze na I. a II. stupeň. Z pohledu ochrany vodních zdrojů povrchových vod je v PLO 40 zásadní existence dvou vodárenských přehradních nádrží Šance a Morávka, která se nemění. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 24

Tabulka 13: Vývoj plochy hydrických funkcí Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] Hydrické funkce 2004 2018 Přírůstek Úbytek 2004 2018 Přírůstek Úbytek Lesy v OPVZ I. stupně a * PHO 1 374 332-43 0,6 0,5-0,1 Lesy v OPVZ II. stupně a * PHO 2 nerozlišené Zdroj: ÚHÚL OPRL, VÚV TGM 855 8 871 +8 016 1,3 13,8 +12,5 Lesy v * PHO 2a 570 22-548 0,9 0,0-0,9 Lesy v * PHO 2b 13 127 7 453-5 674 20,5 11,6-8,9 Lesy v * PHO 3 9 476 3 165-6 312 14,8 4,9-9,9 Lesy v CHOPAV 61 593 61 908 +315 96,3 96,3 +0,0 Lesy s funkčními melioračními zařízeními (okrsky A, B, M) 42 0,1 Poznámka: K roku 2004 nejsou údaje ve všech položkách výše uvedeného členění k dispozici. *PHO pásma hygienické ochrany vymezená podle dříve platné legislativy před platností zákona č. 254/2001 Sb. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 25

5.3 Pilíř sociální 5.3.1 Zajištění managementu ochrany přírody v lesích Současný stav: 4,0 Obecná ochrana přírody a krajiny představuje ochranu krajiny, rozmanitosti druhů, přírodních hodnot a estetických kvalit přírody, ale také ochranu a šetrné využívání přírodních zdrojů. Kritérium vyjadřuje intenzitu ochrany přírody a přírodních zdrojů především prostřednictvím územní a druhové ochrany přírody prostřednictvím zvláště chráněných území (ZCHÚ), území sítě Natura 2000 a územních systémů ekologické stability (ÚSES). V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Podíl lesů ve ZCHÚ, 2. Podíl lesů v soustavě Natura 2000, 3. Podíl lesů v ÚSES. Lesy ve ZCHÚ v PLO 40 zaujímají cca 7,1 % rozlohy lesa, zatímco v rámci ČR dosahují 8,2% podílu. V oblasti se nachází mírně podprůměrné množství lesů ve ZCHÚ, což může souviset s výraznou přeměnou dřevinné skladby na převažující rozloze lesů PLO. Lesy v soustavě Natura 2000 v PLO 40 zaujímají 85,6 % rozlohy lesa, zatímco v rámci ČR je to 26,9 %. V oblasti se nachází vysoce nadprůměrné množství lesů v soustavě Natura 2000, a to v ptačí oblasti Beskydy a EVL Beskydy. Lesy v ÚSES v PLO 40 zaujímají 9,1 % rozlohy lesa v oblasti, zatímco v rámci ČR zaujímají 15,7 %. V oblasti se nachází podprůměrné množství lesů v ÚSES, což může být dáno specifickým charakterem oblasti lesnatá krajina s nízkým osídlením nevyžaduje zvýšenou potřebu zavádění lesních biocenter pro zvyšování ekologické stability krajiny. 5.3.2 Podpora výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí v lesích Současný stav: 3,5 Výzkumně vzdělávací funkce lesů představují využití lesů pro potřeby lesnického školství a vědeckého výzkumu. Kulturní funkce lesů představují využití lesů pro potřeby tvorby a ochrany území kulturních památek ČR. Kritérium vyjadřuje intenzitu využití školních a výzkumných lesů v oblasti a lesů v ochranných pásmech kulturních památek. Mezi výzkumně-vzdělávací funkce jsou zařazeny také demonstrační objekty lesního hospodářství. V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Podíl lesů s výzkumně-vzdělávací funkcí, 2. Podíl lesů s kulturní funkcí, 3. Podíl lesů v demonstračních objektech. Podíl lesů s výzkumně-vzdělávací funkcí v PLO 40 dosahuje 0,7 %, zatímco v rámci ČR je to 1,0 %. Využití lesů pro výzkumně-vzdělávací potřeby je slabě podprůměrné. V oblasti běželo a běží mnoho výzkumných projektů řady lesnických výzkumných organizací (VÚLHM, v.v.i., MZLU, IFER s.r.o., ÚHÚL aj.). Lesy sloužící lesnické výuce se zde nenachází. Obecně je podíl výzkumných a školních lesů v rámci ČR velmi malý. Podíl lesů s kulturní funkcí v PLO 40 dosahuje 0,1 %, zatímco v rámci ČR 1,7 %. Využití lesů pro plnění kulturních funkcí je značně podprůměrné, což je dáno charakterem horské krajiny s malým osídlením. Podíl lesů v demonstračních objektech (DO) v PLO 40 dosahuje 0,1 %, zatímco v rámci ČR je to 0,6 %. Malý podíl lesů v DO je dán požadavky na určité ukázky lesnického hospodaření a vhodnosti stávajících lesních porostů pro dané ukázky. Obecně je podíl lesů v DO v rámci ČR velmi malý, ale předpokládá se založení nových DO. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 26

5.3.3 Podpora institucionálních funkcí lesů Současný stav: 1,0 Institucionální funkce lesů představují využití lesů pro potřeby významných institucí, které si kladou různé nároky a požadavky na specifické využívání lesů. Jedná se zejména o Armádu ČR, Policii ČR a další bezpečnostní, zbrojní, obranné, energetické a jiné organizace. Kritérium vyjadřuje intenzitu využití lesů pro potřeby armády a další instituce. V rámci kritéria jsou hodnoceny 2 indikátory: 1. Podíl lesů pro potřeby armády, 2. Podíl lesů s jiným veřejným zájmem. Podíl lesů pro potřeby armády v PLO 40 dosahuje 0,0 %, zatímco v rámci ČR dosahuje 3,7 %. Lesy s obrannou funkcí, v nichž se nacházejí objekty důležité pro obranu státu, se v PLO 40 nevyskytují. Podíl lesů s jiným veřejným zájmem v PLO 40 dosahuje cca 0,0 %, zatímco v rámci ČR je to 0,7 %. Lesy s jiným veřejným zájmem (sklady policejní a privátní munice, zbrojovky, střelnice mimo AČR, zásoby státních hmotných rezerv, arboreta, farmové chovy atd.) se zde nevyskytují. 5.3.4 Podpora rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí lesů Současný stav: 3,3 Rekreační a zdravotně-hygienické funkce lesů představují souhrnné působení hygienických, zdravotních, léčebných, estetických a psycho-emocionálních účinků lesa na regeneraci fyzických a psychických sil člověka. Kritérium hodnotí intenzitu využití lesů k rekreaci a regeneraci lidí, k ochraně jejich zdraví a zajištění hygienických požadavků na ochranu lázeňských míst a léčebných zdrojů minerálních vod. V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Podíl lesů zatížených rekreací, 2. Celkový rekreační potenciál, 3. Podíl lesů se zdravotně-hygienickými funkcemi. Podíl lesů zatížených rekreací v PLO 40 dosahuje 2,4 %, zatímco v rámci ČR 7,5% podílu. Využití lesů pro plnění rekreační funkce v PLO je průměrné. Přesto jsou Beskydy vyhledávanou rekreační oblastí pro obyvatele ostravsko-karvinské aglomerace a dějištěm celé řady rekreačních, turistických a sportovních akcí, což je vyjádřeno i jejich celkovým rekreačním potenciálem, který lze hodnotit jako mimořádný. Celkový rekreační potenciál v PLO 40 dosahuje 6,8 ze 7 bodové škály [1 7], v rámci ČR dosahuje 4,4. Celkový rekreační potenciál v PLO 40 je mimořádný. Podíl lesů se zdravotně-hygienickými funkcemi v PLO 40 dosahuje 0,4 %, zatímco v rámci ČR je to 4,4 %. Využití lesů pro plnění zdravotně-hygienických funkcí v PLO 40 je podprůměrné. Lázeňská místa a vymezená lázeňská území statuty lázeňských míst se zde nevyskytují. 5.3.5 Trendy vývoje Ochrana přírody V lesích oblasti se projevil obecný trend k posilování ochrany přírody, ekosystémových služeb a environmentálních funkcí lesa. Územní ochrana přírody je zajištěna ve velkém rozsahu (90 % lesů leží v ZCHÚ) a v uplynulých deseti letech se plocha MZCHÚ zvýšila téměř o polovinu. Současným trendem je obnova ekologické stability, která byla v minulosti narušena imisní kalamitou a rozsáhlou přeměnou druhové skladby a struktury porostů ve prospěch vysoce produkčních, ale labilních, stejnověkých smrkových monokultur. Aktuální trend příklonu k přírodě bližším způsobům hospodaření se projevuje postupnou přeměnou druhové skladby, kdy smrk uvolňuje místo buku a dalším listnáčům. Stále se však nedaří zvýšit zastoupení jedle. Tento trend se také projevuje ve zmenšování obnovních prvků a porostních skupin, jejichž velikost je však stále Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 27

vysoko nad průměrem ČR. Zvýšená ochrana přírody se promítá i do zvyšování nadnormálního zastoupení věkových stupňů za hranicí obmýtí. Natura 2000 byla přijata v rámci EU směrnicí Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (ptačí oblasti), novelizována směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků (kodifikované znění) a směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (evropsky významné lokality). Tato soustava byla začleněna do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Evropsky významné lokality byly vyhlášeny na 55 020 ha, ptačí oblasti na 35 154 ha. Tabulka 14: Výměra lesů ve zvláště chráněných územích a v soustavě Natura 2000 ii Zvláště chráněná území a Natura Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] 2000 2004 2018 Přírůstek Úbytek 2004 2018 Přírůstek Úbytek Národní parky 0 0 0 0,0 0,0 0,0 Chráněné krajinné oblasti 54 758 55 035 +277 85,6 85,6 0,0 Národní přírodní rezervace 663 670 +7 1,0 1,0 0,0 Národní přírodní památky 0 0 0 0,0 0,0 0,0 Přírodní rezervace 1 106 1 970 +864 1,7 3,1 +1,3 Přírodní památky 113 133 +21 0,2 0,2 0,0 Evropsky významné lokality 0 55 020 +55 020 0,0 85,6 +85,6 Ptačí oblasti 0 35 154 +35 154 0,0 54,7 +54,7 Zdroj: AOPK ČR Vývoj plochy výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí Plošný rozsah lesů s vědecko-výzkumnou funkcí se za sledované období mírně navýšil. V Moravskoslezských Beskydech je v současné době zařazení dvou nových DO předmětem průzkumu. Dá se předpokládat, že zde budou vznikat další demonstrační objekty. Tabulka 15: Vývoj plochy výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí Výzkumně-vzdělavácí a kulturní Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] funkce 2004 2018 Přírůstek Úbytek 2004 2018 Přírůstek Úbytek Lesy sloužící lesnické výuce 0 0 0 0,0 0,0 0,0 Výzkumné plochy VÚLHM + ostatní výzk. plochy 417 426 +9 0,7 0,7 +0,0 Demonstrační objekty 59 0,1 Lesy na území národních kult. památek 0 0,0 Lesy na území památkových rezervací 0 0,0 Lesy na území památkových zón 0 0,0 Lesy na území krajinných památk. zón 0 0,0 Lesy na území svět. dědictví UNESCO 0 0,0 Lesy na území ochranných pásem KP 37 0,1 Zdroj: ÚHÚL OPRL, VÚLHM, NPÚ Poznámka: K roku 2004 nejsou údaje ve všech položkách výše uvedeného členění k dispozici. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 28

Vývoj plochy institucionálních funkcí V současné době se v PLO 40 nenachází žádné objekty důležité pro obranu státu (ODOS), vojenské újezdy ani lesy s jiným veřejným zájmem. Mezi lesy s jiným veřejným zájmem náleží sklady munice (policejní a privátní), areály zbrojovek, střelnice mimo armády České republiky (AČR), objekty státních hmotných rezerv (SHR), ochranná pásma infrastruktury (vyhlášená v kategorizaci lesů), arboreta, farmové chovy atd. Tabulka 16: Vývoj plochy institucionálních funkcí Institucionální funkce Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] 2004* 2018 Přírůstek Úbytek 2004* 2018 Přírůstek Úbytek Lesy v objektech důležitých pro obranu státu 0 0 0 0,0 0,0 0,0 Lesy ve vojenských újezdech 0 0 0 0,0 0,0 0,0 Lesy s jiným veřejným zájmem 0 0,0 Zdroj: ÚHÚL OPRL, ÚAP Poznámka: *V případě Jiného veřejného zájmu" jsou údaje stejné struktury k dispozici od roku 2010. Objekty důležité pro obranu státu jsou uvedeny bez ochranných pásem (OP); OP ODOS jsou zapracována od roku 2016. Vývoj plochy rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí Nárůst lesů zatížených rekreací (tab. 17) odpovídá současnému trendu veřejného přístupu k lesům v souladu s legislativním zajištěním práva obecného užívání lesů. Tabulka 17: Vývoj plochy rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí Rekreační a zdravotně-hygienické funkce Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] 2004 2018 Přírůstek Úbytek 2004 2018 Přírůstek Úbytek Lesy zatížené rekreací celkem 155 1 693 +1 538 0,2 2,6 +2,4 Příměstské a rekreační lesy vyhlášené kategorizací lesů 0 19 +19 0,0 0,0 +0,0 Příměstské lesy z územ. plánů velkých měst * 10 0,0 Lesy lázeňských míst 0 0 0 0,0 0,0 0,0 Lesy v ochranných pásmech léčebných zdrojů 240 248 +8 0,4 0,4 +0,0 Zdroj: ÚHÚL OPRL, SSL, ÚAP, MZ Poznámka: K roku 2004 nejsou údaje ve všech položkách výše uvedeného členění k dispozici. *Mezi velká města jsou zařazena města s počtem obyvatel nad 25 000. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 29

6 Závěr 6.1 Vyváženost pilířů Graf 9: Vyváženost pilířů podle bodového hodnocení kritérií (Zdroj: ÚHÚL OPRL) Funkce a ekosystémové služby lesa lze považovat za lehce nevyvážené s převahou dřevoprodukčních funkcí lesů. Naopak v nejmenší míře je hodnocena podpora institucionálních funkcí, adaptace lesů na extrémní projevy klimatické změny a podpora nedřevní produkce. Ostatní funkce jsou hodnoceny přibližně na střední úrovni. V rámci jednotlivých pilířů je poměrně velká rozkolísanost. Jednotlivá kritéria dosahují v 7bodové hodnotící škále velkého rozptylu od 1 až po 6. Nejlepší situace je dle bodového hodnocení kritérií patrná v produkčním pilíři. Příznivé produkční možnosti jsou dány především stanovištními podmínkami (dominují živná stanoviště 5. LVS), vyššími hektarovými zásobami a vysokým podílem zastoupení smrku. Vysoce přirůstavé smrkové porosty na druhou stranu přináší nižší bodové hodnocení bezpečnosti produkce lesů (snížení stability, odolnosti proti škodám, riziko budoucího rozšiřování hynutí smrku v oblasti, nutnost změny druhové skladby). Kritéria ekologického pilíře vychází hodnotově relativně průměrně. Průměrné hodnocení podpory rekreačních funkcí se opírá spíše o deklarované funkce lesů (kategorie lesů lázeňských a rekreačních), přesto je význam Beskyd pro rekreaci obyvatel blízké ostravské průmyslové aglomerace nesporný, jak dokládá např. stoupající trend návštěvnosti nejvyššího vrcholu Beskyd Lysé hory (více než 0,5 mil. návštěvníků za rok), Pusteven a dalších lokalit. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Frýdek-Místek 30