POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM

Podobné dokumenty
LISTOPAD 2009 PŘIPRAVENO PRO. ri. Heřmanova 22, PRAHA 7 Tel.: , Fax: INBOX@MARKENT.

Pecharova 10, PRAHA 4 Tel.: , Fax: INBOX@MARKENT.CZ

Názory obyvatel na kvalitu životního prostředí. Závěrečná zpráva z průzkumu v obcích Lány, Nové Strašecí a Rynholec

POSTOJE OBYVATEL KRAJE VYSOČINA K ODPADŮM

Závěrečná zpráva z výzkumu

POSTOJE OBYVATEL JIHLAVY K VÝSTAVBĚ ZEVO

ZÁ!Í 2010 P!IPRAVENO PRO. ri. He!manova 22, PRAHA 7 Tel.: , Fax: INBOX@MARKENT.CZ

PŘIPRAVENO PRO A R K E N ŘÍJEN Heřmanova 22, PRAHA 7 Tel.: , Fax: INBOX@MARKENT.

Výsledky průzkumu veřejného mínění

PŘIPRAVENO PRO A R K E N ZÁŘÍ Heřmanova 22, PRAHA 7 Tel.: , Fax: INBOX@MARKENT.

INTERNATIONALIZED DOMAIN NAMES

POSTOJE OBYVATEL KRAJE VYSOČINA K ODPADŮM

INTERNATIONALIZED DOMAIN NAMES

INTERNATIONALIZED DOMAIN NAMES

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

INTERNATIONALIZED DOMAIN NAMES

ČERVEN 2010 PŘIPRAVENO PRO. ri. Heřmanova 22, PRAHA 7 Tel.: , Fax: INBOX@MARKENT.

ZÁ!Í 2010 P!IPRAVENO PRO

pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: gabriela.

ZÁ!Í 2010 P!IPRAVENO PRO. ri. He!manova 22, PRAHA 7 Tel.: , Fax: INBOX@MARKENT.CZ

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Znalost log politických stran

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu v obci Ústín

DOTAZNÍK ZA ROK 2016

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu v obci Mořice

Postoje českých občanů k NATO a obraně ČR - leden 2015

Výzkum postojů Čechů k zálohovému systému

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA JIHOČESKÉHO KRAJE č. 7/2004 ze dne ,

Občané o stavu životního prostředí květen 2014

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Tisková zpráva. Zájem o politiku a názory na podílení se občanů na rozhodování - únor /5

INTERNATIONALIZED DOMAIN NAMES

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

POSTOJE OBYVATEL. ISES, spol. s r.o. (PARBUBICKÝ KRAJ) Heřmanova 22, PRAHA 7 Tel.: , Fax:

Zpracoval: Ondřej Malina Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Uzavření obchodů na státní svátky

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Hodnocení stavu životního prostředí květen 2019

PRŮZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ

Fyzické tresty Výzkum PR

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

příliš mnoho přiměřeně nedostatečně neví

Spokojenost s životem červen 2015

Možnosti snižování KO. a jejich monitorování

Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava. Fakulta elektrotechniky a informatiky

Pro více informací

INTERNATIONALIZED DOMAIN NAMES

NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA CHOV A DREZÚRU ZVÍŘAT V CIRKUSECH

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

POSTOJE OBYVATEL. ISES, spol. s r.o. Heřmanova 22, PRAHA 7 Tel.: , Fax:

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

INTERNATIONALIZED DOMAIN NAMES

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Sněmovní volební model MEDIAN (říjen-listopad 2012)

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /6

Práva homosexuálů Zpracováno exkluzivně pro:

Spokojenost se životem

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nemáte obavy. má obavy I.04 II.02 II.05 III.03

Chování domácností a hodnocení stavu životního prostředí - květen 2015

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

INTERNATIONALIZED DOMAIN NAMES

Spokojenost se životem červen 2019

Ing.Vlastimil ALTMANN, Ph.D. ČZU Praha, Technická fakulta. Žďár nad Sázavou

Názor občanů na drogy květen 2019

Pocit bezpečí obyvatel Středočeského kraje a spokojenost s činností Policie ČR ve Středočeském kraji

Metodologie pro ISK II

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Spokojenost se životem březen 2019

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Občané o volbách do Evropského parlamentu březen 2014

Obecně závazná vyhláška. č. 3/2010,

Analýza POH obcí ve vztahu k prevenci vzniku odpadů Analyzované obce Tabulka výsledků analýzy dle velikosti obcí Příklady opatření v současně

Názor na Akademii věd České republiky a její financování leden 2016

Or120229b. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

Vlastnictví zbraní Zpracováno exkluzivně pro:

Volná příloha závěrečné zprávy Programu výzkumu a vývoje MŽP ČR, téma VaV/740/3/03 Mapování světelného znečištění a negativní vlivy osvětlování...

Kdo je podle Pražanů nejlepším kandidátem na primátora?

INTERNATIONALIZED DOMAIN NAMES

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky únor 2016

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR - únor 2015

Transkript:

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM LISTOPAD 01 PŘIPRAVENO PRO MARKENT, s.r.o. Sokolovská 1/ 16 00 PRAHA Tel.: +40 0 0 E mail: INBOX@MARKENT.CZ

MARKENT, s.r.o., je společnost specializovaná na výzkum trhu a návazné marketingové poradenství. Nabídkou metod se profilujeme jako full-service agentura, nicméně důraz klademe zejména na kvantitativní přístupy. Naší snahou je maximálně využívat znalostí našich pracovníků z oblasti hromadného zpracování dat a jejich hloubkové analýzy. S pomocí specializovaného statistického softwaru využíváme sofistikovaných statistických postupů (např. analýza vícerozměrných regresních modelů, faktorová analýza); pokud to vyžaduje povaha projektu, definujeme pomocí clusterové analýzy jednotlivé segmenty cílové skupiny, analyzujeme časové řady, realizujeme predikci trendů a přicházíme s řešením celé řady dalších úloh. Pracovníci společnosti MARKENT kladou důraz na správnou aplikaci vhodných výzkumných postupů, které přinášejí spolehlivé údaje z různorodých oblastí podnikání. Ve společných týmech tvořených našimi pracovníky a zástupci zadavatele výzkumu pak rozšiřují detailní znalosti zadavatele z konkrétních oborů o naše zkušenosti se získáváním a správou dat a znalostí. Přestože naše schopnosti pokrývají široké spektrum obchodních a marketingových problémů, specializujeme se zejména na výzkumy spotřebitelů, reklamní analýzy a realizaci satisfakčních studií. Kromě přípravy řady výzkumných projektů pro jednotlivé zadavatele, realizujeme každoročně také řadu výzkumů agenturní formou. Cílem těchto výzkumů, které nemají žádného konkrétního zadavatele, je podrobná analýza soudobých trendů v oblasti nákupního chování, spotřebitelských preferencí a vztahů mezi výrobci či poskytovateli služeb a zákazníky (popř. spotřebiteli či uživateli). Společnost MARKENT byla založena v roce 1 a v současnosti disponuje sítí 6 vyškolených tazatelů pokrývajících celé území ČR. ii

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 1. Obsah 1. OBSAH 1. OBSAH... 1. SEZNAM GRAFŮ A SCHÉMAT.... ÚVOD... 4.1 Metodika výzkumu... 4. Vysvětlivky.... Charakteristika statistických veličin... 4. PŘEHLED VÝSLEDKŮ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ... 4.1 Třídění komunálního odpadu... 4. Podmínky pro nakládání s odpady v obci... 14 4. Způsoby nakládání s odpady... 4 4..1 Nakládání s vybranými druhy odpadů... 4 4.. Nakládání s bioodpadem... 4.. Poplatky za odvoz odpadu... 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu... 0 4.4.1 Povědomí o vybraných zařízeních na odstraňování odpadu... 0 4.4. Postoje k výstavbě ZEVO... 1 4. Postoje k životnímu prostředí... 4 4.6 Informovanost a informační zdroje... 4. Obecné postoje... 4. Popisné charakteristiky... 6 1

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM. Seznam grafů a schémat. SEZNAM GRAFŮ A SCHÉMAT 1. Třídění komunálního odpadu Segmentace podle třídění komunálního odpadu... Třídění komunálního odpadu (validizovaná segmentace)... Typologizace domácností podle nakládání s tříděným odpadem... Typologizace třídičů podle nakládání s tříděným odpadem... Postoj ke třídění... Pravděpodobnost třídění v budoucnosti... Potenciál netřídičů z hlediska třídění v budoucnu... 11 Souhlas s výroky, které se týkají postoje ke třídění odpadu... 11 1. Podmínky pro nakládání s odpady v obci Umístění kontejnerů na tříděný odpad v blízkosti bydliště... 14 Požadované umístění nových (dalších) konkrétních kontejnerů na tříděný odpad v blízkosti bydliště... 14 1 Umístění kontejnerů na směsný odpad vedle kontejnerů na tříděný odpad... 1 Distanční aspekt nakládání s odpadem... 16 Spokojenost s kontejnery na tříděný odpad v obci... 1 Spontánně uvedené důvody spokojenosti/nespokojenosti s kontejnery na tříděný odpad v obci (TOP )... 1 Respondenty pozorovaná meziroční změna počtu kontejnerů na tříděný odpad... 1 Hodnocení frekvence vybraných jevů na základě osobní zkušenosti respondentů... 1 Vlastní (individuální) popelnice na tříděný odpad... 1 Spokojenost se sběrem tříděného odpadu prostřednictvím vlastních popelnic... 1 Spontánně uvedené důvody spokojenosti/nespokojenosti se sběrem tříděného odpadu prostřednictvím vlastních popelnic (TOP )... 1 Situace v oblasti pytlového sběru odpadu v obci... 0 Preferovaný způsob nakládání s odpadem v obci... 1 Souhlas s výrokem: "V naší obci/městě nejsou vhodné podmínky pro třídění domovního odpadu."... 1 Hodnocení užitečnosti vybraných kroků obecního úřadu v souvislosti s nakládáním s odpady.... Způsoby nakládání s odpady Obvyklý způsob nakládání s vybranými druhy komunálního odpadu... 4 Souhlas s výrokem: Vím přesně, co se s odpadem děje poté, co ho odvezou popeláři.... Obvyklý způsob nakládání s bioodpadem... 6 Souhlas s výrokem: Mělo by být zavedeno třídění biologicky rozložitelných odpadů.... 6 Souhlas s výrokem: Odpad z kuchyně bych nikdy netřídil/a.... Vlastní kompost...

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM. Seznam grafů a schémat Nejpohodlnější způsob nakládání s bioodpadem... Výše poplatků za svoz odpadu v roce 01 (domácnost za rok)... Segmentace respondentů na základě srovnání současné a přiměřené výše poplatku za svoz odpadu... 4. Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Povědomí o umístění vybraných zařízení na odstraňování odpadu v katastru obce... 0 Spontánně uvedené charakteristiky integrovaného systému nakládání s odpady (ISNO)... 1 Akceptace zařízení na odstraňování/využívání odpadu v katastru obce... 1 Podíl zastánců a odpůrců ZEVO v sociálním okolí respondentů... 6 Obavy související s výstavbou ZEVO v katastru obce... 6 Výhody výstavby ZEVO v katastru obce... 4 Preferované vlastnosti ZEVO... 4 Souhlas s výroky, které se týkají ZEVO a jeho výstavby... 44 Hlasování o výstavbě vybraných staveb v blízkosti obce v případě konání místního referenda... 4 46. Postoje k životnímu prostředí Míra zájmu o životní prostředí v okolí bydliště... 4 Odhad míry šetrnosti vybraných způsobů nakládání s odpadem k životnímu prostředí... 4 1 6. Informovanost a informační zdroje Spontánně preferované informace o třídění odpadu... Zájem o vybrané informace týkající se třídění odpadu... 4 Důvěryhodnost informací o životním prostředí od vybraných subjektů... 4 Preferované komunikační kanály o možnostech třídění odpadu v obci... 6. Obecné postoje Osobní postoje respondentů... 61. Popisné charakteristiky Struktura respondentů z hlediska jejich pohlaví a věku... 6 Nejvyšší dosažené vzdělání... 6 Zaměstnání respondenta... 6 Profese respondenta... 6 Charakteristika respondenta... 6 Čistý měsíční příjem domácnosti... 6 Socioekonomický status... 6 Počet členů v domácnosti... 6 Oblast bydliště... 6 Velikost místa bydliště... 6 Typ bydliště respondenta... 64 Charakter obce... 64 Práce vykonávaná v místě bydliště... 64 Místo dojíždění za prací... 64 Politická orientace... 64

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM.1 Metodika výzkumu. ÚVOD.1 METODIKA VÝZKUMU POPIS Údaje obsažené v této zprávě pocházejí z komplexního výzkumného šetření realizovaného nezávislou společností pro výzkum trhu MARKENT, s.r.o. Sběr dat byl realizován v Jihočeském kraji v říjnu a listopadu 01. Zkonstruovaný dotazník, vedle řady otázek zaměřených na zjištění relevantních informací nezbytných k naplnění cílů tohoto výzkumu, obsahoval i řadu otevřených otázek, pomocí nichž byly sledovány kvalitativní aspekty sledovaných skutečností. Aby byly odstraněny možné nepřesnosti ve formulaci otázek, byla ještě před započetím vlastního výzkumného šetření provedena pilotáž dotazníku. METODA SBĚRU DAT K výběru respondentů bylo použito kvótní techniky. Výzkum probíhal v jednotlivých okresech Jihočeského kraje takovým způsobem, aby byla dodržena proporcionalita zastoupení obyvatel. Při přípravě výběru byla dále zohledněna struktura populace Jihočeského kraje z hlediska pohlaví, věku a velikosti místa bydliště respondentů. Do zkoumaného vzorku byli zařazováni pouze respondenti ve věku od 1 do 4 let. Při koncipování výběru bylo použito aktuálních údajů Českého statistického úřadu. Podrobně o struktuře zkoumaného vzorku vypovídají údaje v kapitole Popisné charakteristiky. Data byla získávána osobními rozhovory tazatelů s respondenty. Vyškolený tazatel kladl respondentovi otázky a zaznamenával v průběhu rozhovoru jeho odpovědi do dotazníku. S žádostí o rozhovor bylo osloveno celkem 1 respondentů, kteří odpovídali zadaným kvótám. Interview byla provedena s 0 respondenty (ostatní dotázaní se odmítli výzkumu zúčastnit). Některé dotazníky byly dále vyřazeny ze samotného zpracování pro jejich neúplnost či chybné vyplnění. Zpracování dat a jejich analýza tak byla provedena na celkem 0 případech. Pyramida výběru respondentů: Zpracováno 0 respondentů Dotazováno 0 respondentů Osloveno 1 respondentů Práce tazatelů byla zpětně kontrolována a ověřována telefonicky i písemně. Průměrná doba rozhovoru činila minut. 4

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM. Vysvětlivky ZPRACOVÁNÍ DAT Před zpracováním dat byly všechny záznamy kontrolovány z hlediska úplnosti a logické konzistence odpovědí. Poté byla data zpracována matematicko-statistickými postupy; kromě třídění prvního a druhého stupně, bylo použito statistických testů významnosti, analýzy průměrů (ANOVA, t-test), chí kvadrátového testu a faktorové a shlukové analýzy. Data byla zpracována pomocí speciálního statistického programu IBM SPSS Statistics, ver. 1.0. Odpovědi na otevřené otázky byly analyzovány kvalitativními metodami na bázi obsahové analýzy. Dobrý den, jsem zástupce nás respondentů a budu Vás provázet touto závěrečnou zprávou. V těchto šedých rámečcích Vám budu osobně prezentovat hlavní zjištění, vztahující se k jednotlivým zkoumaným tématům. Nyní se s Vámi rozloučím a opět se shledáme v kapitole 4.1.. VYSVĚTLIVKY Pořadí sledovaných ukazatelů je uvedeno buď v abecedním pořadí, nebo podle intenzity. Relativní četnosti v přehledu výsledků výzkumného šetření vycházejí z analýzy všech dotazovaných subjektů, pokud není specifikováno jinak. Pokud se údaje vztahují pouze k nějaké podskupině základního souboru, je v komentáři k příslušnému grafu vždy specifikováno, o jaké podskupině respondentů údaje vypovídají. Př.: Základ: respondenti, kteří uvedli konkrétní znalost (60 %) Součet relativních četností (procent) a řádkových procent se může vzhledem k zaokrouhlování pohybovat od do 1. Některé grafy prezentují otázky s možností několikanásobné odpovědi. Čísla v těchto grafech uvádějí podíl kladných odpovědí v procentech a jejich součet pak není roven 0. V některých případech nebylo možné provést detailní vyhodnocení pro jednotlivé podskupiny z důvodu nízkého absolutního počtu v těchto případech je popsaná skutečnost vždy specifikována v komentáři k příslušnému grafu. Př.: * = nízká četnost Během dotazování byly některé skutečnosti zjišťovány formou otevřených otázek, kdy respondenti sami formulují své názory, mínění či preference. V těchto případech byly jednotlivé odpovědi přepsány v doslovném znění. Prezentace jednotlivých zjištění v závěrečné zprávě jsou uspořádaná tak, že nejprve je uvedena četnostní (prvostupňová) informace a poté jsou prezentovány závislosti a podrobnější analýza dat. Grafy, které detailně analyzují základní informaci, jsou barevně sladěny s výchozím grafem.

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM. Vysvětlivky Definice socioekonomického statusu: třída sociálně slabých nižší třída nižší střední třída vyšší střední třída vyšší třída respondenti se základním stupněm dosaženého vzdělání, s nejnižším čistým měsíčním příjmem, vykonávající rutinní pracovní činnost bez samostatných rozhodovacích pravomocí respondenti se základním nebo středním stupněm dosaženého vzdělání, s podmediánovým čistým měsíčním příjmem, vykonávající rutinní pracovní činnost bez samostatných rozhodovacích pravomocí respondenti se středním stupněm dosaženého vzdělání, s přibližně mediánovým čistým měsíčním příjmem, vykonávající zaměstnání vyžadující kvalifikaci a odbornost, bez samostatných rozhodovacích pravomocí respondenti se středním stupněm dosaženého vzdělání nebo vysokoškoláci, s nadmediánovým až průměrným příjmem, vykonávající zaměstnání vyžadující kvalifikaci a odbornost, se samostatnými rozhodovacími pravomocemi respondenti s vysokým stupněm dosaženého vzdělání (typicky vysokoškoláci), s nadprůměrným čistým měsíčním příjmem, vykonávající zaměstnání vyžadující kvalifikaci a odbornost, se samostatnými rozhodovacími pravomocemi V rámci podrobné analýzy jsou definovány podsegmenty respondentů, u nichž je v závorce uvedena četnost dané proměnné v procentech. (např. muži (1 %)). Tato segmentace vychází z druhého stupně třídění. Charakteristika respondenta z hlediska jeho postavení v rámci domácnosti je definována na základě finančního přínosu a podílu na každodenním chodu domácnosti: přednosta domácnosti hospodyně respondent, který přináší do domácnosti největší část peněz, ale nemá na starosti každodenní chod domácnosti respondent, který nepřináší do domácnosti největší část peněz, ale má na starosti každodenní chod domácnosti přednosta domácnosti zajišťující chod domácnost respondent, který přináší do domácnosti největší část peněz a zároveň má na starosti každodenní chod domácnosti závislá osoba respondent, který nepřináší do domácnosti největší část peněz a zároveň ani nemá na starosti každodenní chod domácnosti 6

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM. Charakteristika statistických veličin. CHARAKTERISTIKA STATISTICKÝCH VELIČIN Výběrové chyby pro % interval spolehlivosti jsou popsány v následující tabulce: 1/ / / /0 1/ 0/0 / 0/0 40/60 0/0 1,1 1,,4,4 4,0 4, 4,,1,, Pozn.: hodnoty představují % odpovědí; pro soubor o velikosti 00 případů (odpovědí) platí, že hodnota % (jakož i doplňková hodnota 0%) může obsahovat odchylku,4 %, tzn. že skutečná hodnota se s procentní pravděpodobností v základním souboru nalézá v intervalu 6,6 % až 1,4 %. Používané testy statistické závislosti jsou standardně prováděny na % hladině významnosti. Průměry (průměrné hodnocení) uváděné v závěrečné zprávě jsou průměry aritmetické, pokud není uvedeno jinak. Medián je bod, který rozděluje uspořádanou číselnou řadu na dvě stejně početné části. Medián tak vypovídá o rozložení dat: čím je jeho hodnota vyšší, tím větší počet údajů se koncentruje v horní části uspořádané řady a vice versa. Percentily (ve zprávě se nejčastěji objevuje % a % percentil neboli horní a dolní kvartil) udávají hodnotu, která vyděluje z uspořádané řady hodnot čtvrtinu nejnižších hodnot (dolní kvartil) a čtvrtinu nejvyšších hodnot (horní kvartil). Směrodatná odchylka představuje kvadratický průměr odchylek hodnot znaku od jejich aritmetického průměru. V případě, kdy je směrodatná odchylka malá, jsou si prvky souboru většinou navzájem podobné. Naopak velká směrodatná odchylka signalizuje velké vzájemné odlišnosti. T-testy porovnávají průměry dvou skupin případů nebo zkoumají, zda se průměr proměnné liší od stanovené konstanty. Chí kvadrátový test třídí proměnné do navzájem se nepřekrývajících kategorií a srovnává pozorované a očekávané (teoretické) četnosti v každé kategorii. V kontingenčních tabulkách tak umožňuje identifikovat statisticky odlišné kategorie. ANOVA Analýza rozptylu zjišťuje statistickou významnost rozdílu průměrů v podsouborech, které jsou vymezeny jednou nezávislou proměnnou. Na rozdíl od t-testu umožňuje ANOVA porovnávat větší počet (více než dva) podsouborů. Faktorová analýza se používá k odhadu latentních faktorů s vysokým stupněm korelace s manifestními znaky. Tato metoda umožňuje hledat v rámci sledovaných jevů obecnější souvislosti, než vymezuje rámec stanovených indikátorů. Shluková analýza vymezuje typické skupiny analyzovaných znaků z hlediska jejich podobnosti. Výstupem shlukové analýzy je mimo jiné dendrogram, ve kterém vodorovné vzdálenosti mezi jednotlivými znaky představují míru jejich podobnosti. Čím je tato vzdálenost kratší, tím je podobnost vyšší.

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.1 Třídění komunálního odpadu 4.1 TŘÍDĚNÍ KOMUNÁLNÍHO ODPADU Segmentace podle třídění komunálního odpadu 16% 4% třídí soustavně třídí příležitostně Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní třídí soustavně: respondenti žijící v obcích s obytným charakterem (61 %) respondenti se zájmem o životní prostředí v místě bydliště (6 %) respondenti, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti bydliště (0 %) netřídí vůbec 41% 00 00 00 01 01 01 % % 6% % % 4% Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní vůbec netřídí: respondenti z nižší třídy (6 %) respondenti žijící v obcích s průmyslovým charakterem ( %) respondenti bez zájmu o životní prostředí v místě bydliště ( %) respondenti, kteří nemají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti bydliště (4 %) Pozn.: údaje vyjadřují podíl respondentů, kteří třídí soustavně nebo příležitostně Třídění komunálního odpadu (validizovaná segmentace) 1% 16% 6% skutečně třídí fakticky netřídí netřídí Profil respondentů, kteří skutečně třídí komunální odpad: respondenti z vyšší střední třídy ( %) respondenti se zájmem o životní prostředí v místě bydliště (1 %) respondenti, kteří mají barevné kontejnery v blízkosti bydliště (4 %) respondenti, kteří platí za svoz odpadu méně, než kolik jsou ochotni akceptovat ( %) Podíl respondentů, kteří skutečně třídí respondentské sebehodnocení Pozn.: = 0 % třídí soustavně validizovaná segmentace skutečně třídí fakticky netřídí netřídí 41% % 0% třídí příležitostně 6% 1% 0% netřídí 0% 0% 16% ST 1 PT 6 PI 4 CK 1 CB TA 6 JH 6 00 00 00 01 01 01 61% 6% 66% 6% 6% 6% Pozn.:

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.1 Třídění komunálního odpadu TŘÍDIČI Typologizace domácností podle nakládání s tříděným odpadem odpad třídí jen při větším úklidu %% % odpad třídí průběžně v některých obdobích třídí více v jiných méně 1 % % třídí stále stejně během celého roku třídí jen některé druhy odpadů % 6 % třídí veškerý odpad v domácnosti v domácnosti třídí jen někdo třídí jen některé druhy odpadů, přestože jsou k dispozici příslušné kontejnery % 6 % % 6 % třídí celá domácnost třídí všechny druhy odpadů, pro které jsou kontejnery k dispozici 00 00 00 01 01 01 % 1% % 4% 1% % odpad třídí průběžně % % 4% 4% % % třídí stále stejně během celého roku 41% 44% 41% 6% 1% 6% třídí veškerý odpad v domácnosti % 6% % 6% 6% třídí celá domácnost třídí všechny druhy odpadů, pro které jsou kontejnery k dispozici 61% 1% 6% 6% 6% 6% Základ: respondenti, kteří skutečně třídí odpad (6 %) Typologizace třídičů podle nakládání s tříděným odpadem třídí veškerý odpad v domácnosti a současně třídí stále stejně během celého roku třídí veškerý odpad v domácnosti, ale v některých obdobích třídí méně, v jiných více 0 % 1 % respondenti žijící v bytě činžovního domu ( %) respondenti žijící v obcích s obytným charakterem (64 %) NEJBONITNĚJŠÍ TŘÍDIČI KOLÍSAVÍ TŘÍDIČI respondenti žijící v bytě panelového domu (1 %) respondenti z nižší třídy (4 %) respondenti žijící v rodinném domě ( %) respondenti, kteří platí za svoz odpadu méně, než kolik jsou ochotni akceptovat ( %) SELEKTIVISTÉ % třídí jen některé druhy odpadů Základ: respondenti, kteří skutečně třídí odpad (6 %)

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.1 Třídění komunálního odpadu Typologizace třídičů podle nakládání s tříděným odpadem 6 6 1 1 6 44 0 4 0 00 00 00 nejbonitnější třídiči selektivisté kolísaví třídiči 01 01 01 Základ: respondenti, kteří skutečně třídí odpad (6 %) NETŘÍDIČI Postoj ke třídění 6 % 1 LHOSTEJNÝ Ø=4,1; σ=,6 % ANTAGONISTICKÝ podle souhlasu s výrokem: Nechce se mi stále myslet na to, co kam vyhodit. 1 % 6 4 1 4,1 1 souhlasí, 1 nesouhlasí lhostejný 4 6 je zásadně proti Pozn.: Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = lhostejný, = je zásadně proti Základ: respondenti, kteří netřídí odpad (16 %) 01 01 01,06 4,00 4,1 Pravděpodobnost třídění v budoucnu % NEPRAVDĚPODOBNÉ 1 1 1 % Ø=,1; σ=1, 1 6 4 6 % PRAVDĚPODOBNÉ 0 0 podle souhlasu s výrokem: Nechce se mi stále myslet na to, co kam vyhodit., 1 souhlasí 1,00 1 nesouhlasí velmi 4 6 velmi nepravděpodobné pravděpodobné Pozn.: Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = velmi nepravděpodobné, = velmi pravděpodobné Základ: respondenti, kteří netřídí odpad (16 %) 01 01 01,6,6,1

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.1 Třídění komunálního odpadu Potenciál netřídičů z hlediska třídění v budoucnu Postoj ke třídění lhostejný ani tak, ani tak antagonistický Pravděpodobnost třídění v budoucnu nepravděpodobné ani tak, ani tak pravděpodobné potenciální třídiči 1 % nerozhodnutí % radikální netřídiči 1 % ST 0 PT 0 PI 1 CB 6 TA 0 JH CK 0 Pozn.: Základ: respondenti, kteří netřídí odpad (16 %) Souhlas s výroky, které se týkají postoje ke třídění odpadu Ø Je důležité třídit odpad. 4 14,1 Nechce se mi stále myslet na to, co kam vyhodit. 1, Třídění odpadu nezlepší stav životního prostředí. 4,1 Třídění odpadů nemá cenu, protože všechny odpady stejně skončí na jedné skládce. 44,0 Pro životní prostředí by bylo lepší, kdyby se odpady netřídily, ale rovnou se uložily na skládku. 0 1, rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí Pozn.: průměrné hodnocení: 1 = rozhodně nesouhlasí, 4 = rozhodně souhlasí 11

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.1 Třídění komunálního odpadu Souhlas s výroky, které se týkají postoje ke třídění odpadu 00 00 00 % % % 01 01 01 6% 0% % Je důležité třídit odpad. Nechce se mi stále myslet na to, co kam vyhodit. 6% 6% 41% 1% 1% Třídění odpadu nezlepší stav životního prostředí. 0% % 40% % % % Třídění odpadů nemá cenu, protože všechny odpady stejně skončí na jedné skládce. Pro životní prostředí by bylo lepší, kdyby se odpady netřídily, ale rovnou se uložily na skládku. 6% 6% 6% 1% % % % % % Okres České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Je důležité třídit odpad.,,6,1,1,,4,4 Nechce se mi stále myslet na to, co kam vyhodit.,40,44,0,00,,,11 Třídění odpadu nezlepší stav životního prostředí.,0,,, 1, 1,4 1, Třídění odpadů nemá cenu, protože všechny odpady stejně skončí na jedné skládce. Pro životní prostředí by bylo lepší, kdyby se odpady netřídily, ale rovnou se uložily na skládku. Pozn.: průměrné hodnocení: 1 = rozhodně nesouhlasí, 4 = rozhodně souhlasí Pozn.: zeleně je u každého výroku vyznačen okres s nejvyšším průměrným hodnocením; červenou barvou je označen okres s nejnižším průměrným hodnocením 1, 1,6,6,0,4 1,6 1,,4,4,04,1 1,1 1, 1,64 Charakteristika respondentů, kteří ve významně větší míře než ostatní s jednotlivými výroky souhlasí (I.) Nechce se mi stále myslet na to, co kam vyhodit. Třídění odpadu nezlepší stav životního prostředí. Třídění odpadů nemá cenu, protože všechny odpady stejně skončí na jedné skládce. Pro životní prostředí by bylo lepší, kdyby se odpady netřídily, ale rovnou se uložily na skládku. SOCIOEKONOMICKÝ STATUS respondenti z třídy sociálně slabých ( %) POLITICKÁ ORIENTACE levicově orientované osoby (1 %) TYP BYDLIŠTĚ respondenti žijící v bytě panelového domu (61 %) respondenti žijící v bytě panelového domu ( %) 1

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.1 Třídění komunálního odpadu Charakteristika respondentů, kteří ve významně větší míře než ostatní s jednotlivými výroky souhlasí (II.) Nechce se mi stále myslet na to, co kam vyhodit. Třídění odpadu nezlepší stav životního prostředí. Třídění odpadů nemá cenu, protože všechny odpady stejně skončí na jedné skládce. Pro životní prostředí by bylo lepší, kdyby se odpady netřídily, ale rovnou se uložily na skládku. CHARAKTER OBCE respondenti žijící v obcích s průmyslovým charakterem ( %) respondenti žijící v obcích s průmyslovým charakterem (4 %) ZÁJEM O ŽP V MÍSTĚ BYDLIŠTĚ nezajímá se o stav ŽP ( %) nezajímá se o stav ŽP (4 %) TŘÍDĚNÍ ODPADU respondenti, kteří netřídí odpad (4 %) respondenti, kteří netřídí odpad (6 %) respondenti, kteří netřídí odpad ( %) V Jihočeském kraji třídí odpad 6 % respondentů. Mezi roky 00 a 01 podíl těchto osob osciluje v rozmezí 66 % až 6 %. Od roku 00 se postupně zvyšuje podíl kolísavých třídičů, tj. osob, které sice třídí veškerý odpad v domácnosti, avšak v některých obdobích třídí méně, v jiných více. Celkem 1 % netřídičů patří do kategorie potenciálních třídičů, 1 % netřídičů se pak řadí mezi radikální netřídiče. Od roku 01 roste podíl osob, které si myslí, že je důležité třídit odpad. Na druhou stranu však roste podíl těch, kteří nechtějí stále myslet na to, co kam vyhodit a kteří si myslí, že třídění odpadu stejně nezlepší stav životního prostředí. 1

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Podmínky pro nakládání s odpady v obci 4. PODMÍNKY PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V OBCI Umístění kontejnerů na tříděný odpad v blízkosti bydliště 4 6 1 1 1 1 14 1 neví 0 1 6 ne ano 00 00 00 01 01 01 % 4% % % 4% % Požadované umístění nových (dalších) konkrétních kontejnerů na tříděný odpad v blízkosti bydliště zavedení dalších (nových) kontejnerů na plasty preferuje % respondentů zavedení dalších (nových) kontejnerů na papír preferují 4 % respondentů zavedení dalších (nových) kontejnerů na bioodpad preferuje % respondentů zavedení dalších (nových) kontejnerů na sklo preferuje 1 % respondentů zavedení dalších (nových) kontejnerů na nápojové kartony preferuje 1 % respondentů zavedení dalších (nových) kontejnerů na odpady z kovu preferuje % respondentů 01 01 01 11% % % % 6% 4% % 1% % 1% 1% 1% % 6% 1% 4% 40% % 14

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Podmínky pro nakládání s odpady v obci Požadované umístění nových (dalších) konkrétních kontejnerů na tříděný odpad v blízkosti bydliště PLASTY ST PT 1 PI CB 11 TA JH PAPÍR ST PT PI CB TA 4 JH 6 CK 4 CK 4 BRKO ST 14 PT 1 PI CB 6 TA 1 JH 1 SKLO ST 14 PT PI 1 CB 1 TA 1 JH 1 CK CK 1 NÁPOJOVÉ KARTONY ST 1 PT 1 PI CB TA 1 JH 14 KOVY ST 1 PT PI 1 CB 6 TA JH CK CK 1 Pozn.: údaje představují podíl respondentů v procentech, kteří preferují zavedení nových (dalších) kontejnerů Umístění kontejnerů na směsný odpad vedle kontejnerů na tříděný odpad 6 11 4 60 4 4 1 0 4 6 6 1 neví ne 44 4 4 6 6 6 4 4 0 6 ano Základ: respondenti, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti domu ( %) 1

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Podmínky pro nakládání s odpady v obci Distanční aspekt nakládání s odpadem kontejnery na tříděný odpad (aktuální) kontejnery na tříděný odpad (akceptovatelná) místo sběru nebezpečného odpadu sběrný dvůr 00 00 00 01 01 01 0 140 14 11 1 1 164 164 1 1 1 1 1 46 1 114 1 1 1 11 sběrna/výkup druhotných surovin 16 1 166 04 14 kontejner na směsný odpad kontejner na tříděný odpad místo sběru nebezpečného odpadu sběrný dvůr sběrna/výkup druhotných surovin aktuální/akceptovatelná aktuální/akceptovatelná akceptovatelná akceptovatelná akceptovatelná Maximum 0/0 0/00 4 000 000 000 Horní kvartil 0/ 00/00 1 000 000 000 Průměr 64/1 1/1 46 1 1 14 Medián 0/0 0/0 00 1 00 1 00 Dolní kvartil 1/0 40/0 00 1 000 1 000 Minimum / / 0 00 00 Pozn.: údaje vyjadřují vzdálenosti v metrech / respondenti, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti domu ( %) 16

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Podmínky pro nakládání s odpady v obci Spokojenost s kontejnery na tříděný odpad v obci % 1% 0% % vs. % velmi spokojen/a spíše spokojen/a spíše nespokojen/a velmi nespokojen/a ST 6 PT 61 PI 4 CK 4 CB TA JH 6 6% Pozn.: údaje na mapce vyjadřují podíl odpovědí velmi/spíše spokojen/a v procentech Základ: respondenti, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti domu ( %) Spontánně uvedené důvody spokojenosti/nespokojenosti s kontejnery na tříděný odpad v obci (TOP ) DŮVODY SPOKOJENOSTI jsou blízko jsou na správném místě je jich dostatek vyvážejí se pravidelně nejsou s nimi problémy DŮVODY NESPOKOJENOSTI jsou daleko je jich málo jsou pořád plné zapáchají nejsou na všechny druhy odpadu Základ: respondenti, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti domu ( %) Respondenty pozorovaná meziroční změna počtu kontejnerů na tříděný odpad 1% 0% % 4% 4 % vs. 1 % % mnohem více trochu více asi tak stejně jako před rokem trochu méně mnohem méně ST PT 44 PI CK 1 CB 64 TA 4 JH mnohem/trochu více 01 01 01 0% 4% 4% Pozn.: údaje na mapce vyjadřují podíl odpovědí mnohem/trochu více v procentech Základ: respondenti, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti domu ( %) 1

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Podmínky pro nakládání s odpady v obci Hodnocení frekvence vybraných jevů na základě osobní zkušenosti respondentů Kontejnery na tříděný odpad jsou přeplněné. 4 4 Kolem kontejnerů na tříděný odpad je nepořádek. 16 6 4 4 Kontejnery na tříděný odpad bývají špinavé. 1 1 V kontejnerech na tříděný odpad se přehrabují bezdomovci. 41 14 Kontejnery na tříděný odpad bývají rozbité. 44 16 1 vůbec ne výjimečně občas často 01 01 01 01 01 01 Kontejnery na tříděný odpad jsou přeplněné. 6% 6% 6% V kontejnerech na tříděný odpad se přehrabují bezdomovci. 46% 4% 6% Kolem kontejnerů na tříděný odpad je nepořádek. % % % Kontejnery na tříděný odpad bývají rozbité. 4% % % % 4% 46% Kontejnery na tříděný odpad bývají špinavé. Pozn.: procenta vyjadřují podíl odpovědí často/občas Základ: respondenti, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti domu ( %) Charakteristika respondentů, kteří se ve větší míře než ostatní setkávají často s danými jevy Kontejnery na tříděný odpad jsou přeplněné. Kolem kontejnerů na tříděný odpad je nepořádek. Kontejnery na tříděný odpad bývají špinavé. V kontejnerech na tříděný odpad se přehrabují bezdomovci. TYP BYDLIŠTĚ respondenti žijící v bytě panelového domu ( %) respondenti žijící v bytě panelového domu (4 %) respondenti žijící v bytě panelového domu ( %) CHARAKTER OBCE respondenti žijící v obcích s průmyslovým charakterem (4 %) VELIKOST MÍSTA BYDLIŠTĚ respondenti žijící v obcích s více než 000 obyvateli (0 %) respondenti žijící v obcích s více než 000 obyvateli (1 %) Základ: respondenti, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti domu ( %) 1

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Podmínky pro nakládání s odpady v obci Vlastní (individuální) popelnice na tříděný odpad Spokojenost se sběrem tříděného odpadu prostřednictvím vlastních popelnic 1% 6% % vs. 1 % 46% velmi spokojen/a spíše spokojen/a spíše nespokojen/a velmi nespokojen/a % RESPONDENTŮ má vlastní popelnici na tříděný odpad ST 1 PT PI 0 CB TA JH CK 14 Pozn.: údaje na mapce vyjadřují podíl respondentů v procentech, kteří mají vlastní popelnice na tříděný odpad Základ: respondenti, kteří mají vlastní popelnice na tříděný odpad ( %) Spontánně uvedené důvody spokojenosti/nespokojenosti se sběrem tříděného odpadu prostřednictvím vlastních popelnic (TOP ) DŮVODY SPOKOJENOSTI jsou blízko můžeme pohodlně třídit máme méně netříděného odpadu DŮVODY NESPOKOJENOSTI zabírají místo trvá dlouho, než je naplníme náročná manipulace Základ: respondenti, kteří mají vlastní popelnice na tříděný odpad ( %) 1

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Podmínky pro nakládání s odpady v obci Situace v oblasti pytlového sběru odpadu v obci PYTLOVÝ SBĚR TŘÍDĚNÉHO ODPADU ST 4 PT 0 PI 0 CK 4 CB 0 TA 0 JH 0 % respondentů má možnost využít pytlový sběr tříděného odpadu 0 % těchto respondentů pytlový sběr využívá ( % z celého souboru) % respondentů nemá možnost využít pytlový sběr tříděného odpadu Pozn.: PLASTY PAPÍR SKLO NÁPOJOVÉ KARTÓNY KOVOVÉ ODPADY BIOODPAD TEXTIL plasty sbírá do pytlů 0 % respondentů papír sbírá do pytlů 0 % respondentů sklo sbírá do pytlů % respondentů nápojové kartóny sbírá do pytlů 0 % respondentů Pozn.: údaje jsou ovlivněny nízkou četností odpovědí /respondenti, kteří mají možnost využít pytlový sběr tříděného odpadu ( %)/respondenti, kteří uvádějí, že využívají pytlový sběr ( %) Spokojenost s pytlovým sběrem tříděného odpadu v obci kovové odpady sbírá do pytlů 0 % respondentů bioodpad textil sbírají do pytlů sbírá do pytlů 0 % respondentů % respondentů 0 % vs. 0 % 0% velmi spokojen/a spíše spokojen/a spíše nespokojen/a velmi nespokojen/a Pozn.: údaje jsou ovlivněny nízkou četností odpovědí Základ: respondenti, kteří mají možnost využít pytlový sběr tříděného odpadu ( %) Spontánně uvedené důvody spokojenosti s pytlovým sběrem tříděného odpadu v obci (TOP ) DŮVODY SPOKOJENOSTI pohodlí vyhovuje mi to nemusíme chodit ke kontejnerům Základ: respondenti, kteří mají možnost využít pytlový sběr tříděného odpadu ( %) 0

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Podmínky pro nakládání s odpady v obci Preferovaný způsob nakládání s odpadem v obci % % barevné kontejnery vlastní (individuální) kontejnery sběrné pytle ST PT PI 0 CK CB 1 TA JH Souhlas s výrokem: V naší obci/městě jsou vhodné podmínky pro třídění domovního odpadu. 4% 6% 0 % vs. 0 % % 1% rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí ST PT PI 6 CK CB 6 TA 0 JH 4 00 00 00 01 01 01 6% % % 4% 0% 0% Pozn.: údaje na mapce vyjadřují podíl souhlasných odpovědí Profil respondentů, kteří s daným výrokem častěji než ostatní souhlasí: respondenti, kteří třídí odpad ( %) Profil respondentů, kteří s daným výrokem častěji než ostatní nesouhlasí: respondenti z nižších sociálních tříd ( %) respondenti žijící v bytě panelového domu (1 %) respondenti žijící v obcích s průmyslovým charakterem (0 %) 1

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Podmínky pro nakládání s odpady v obci Hodnocení užitečnosti vybraných kroků obecního úřadu v souvislosti s nakládáním s odpady Ø zajištění častějšího odvozu odpadů, vyprazdňování kontejnerů 44 0,0 zajištění prodloužení otevírací doby ve sběrných dvorech 1 41 4 6, zvýšení počtu stanovišť kontejnerů pro tříděný odpad 1,0 informování domácnosti, jak lépe třídit 1 4 1 11,61 poskytnutí individuální popelnice na tříděný odpad 4 4 1,1 zavedení pytlového sběru odpadů 1,01 poskytnutí kompostéru domácnosti 1 1 0 41,00 velmi užitečné spíše užitečné spíše neužitečné zcela zbytečné Pozn.: průměrné hodnocení: 1 = zcela zbytečné, 4 = velmi užitečné zajištění častějšího odvozu odpadů, vyprazdňování kontejnerů 00 00 01 01 01 % 4% % 4% % zvýšení počtu stanovišť kontejnerů pro tříděný odpad % % % 64% 66% zajištění prodloužení otevírací doby ve sběrných dvorech 64% 64% 1% 6% 60% 6% 6% 6% % % informování domácností, jak lépe třídit 4% 6% 0% zavedení pytlového sběru odpadů % % % poskytnutí kompostéru domácnosti

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Podmínky pro nakládání s odpady v obci Charakteristika respondentů, kteří ve větší míře než ostatní považují jednotlivé kroky obecního úřadu v souvislosti s nakládáním s odpady za užitečné zajištění prodloužení otevírací doby ve sběrných dvorech zvýšení počtu stanovišť kontejnerů na tříděný odpad zavedení pytlového sběru odpadů poskytnutí kompostéru domácnosti TYP BYDLIŠTĚ CHARAKTER OBCE respondenti žijící v rodinném domě ( %) respondenti žijící v obcích se zemědělským charakterem (61 %) respondenti žijící v rodinném domě (4 %) respondenti žijící v obcích se zemědělským charakterem (4 %) VELIKOST OBCE respondenti žijící v obcích s 1 000 až 6 obyvateli (4 %) respondenti žijící v obcích s méně než 000 obyvateli (4 %) TŘÍDĚNÍ ODPADU respondenti, kteří třídí odpad (6 %) Více než z respondentů má ve svém okolí umístěné kontejnery na tříděný odpad. Dotazovaní navíc požadují zavedení nových typů kontejnerů, a to především na kovové odpady a nápojové kartony. Celkově jsou s kontejnery na tříděný odpad ve své obci spokojeny tři čtvrtiny respondentů. Průměrný odhad vzdálenosti kontejnerů na tříděný odpad od bydliště činí 1 m. V průměru jsou však respondenti ochotni akceptovat kontejnery vzdálené až 1 m. I přes tento rozdíl má % respondentů kontejnery dále, než jsou ochotni akceptovat. Celkem 4 % respondentů zaznamenalo ve svém okolí v posledním roce nárůst počtu kontejnerů na tříděný odpad. Přesto se dvě třetiny dotázaných setkávají alespoň občas s tím, že jsou kontejnery na tříděný odpad přeplněné a přibližně tři pětiny pozorují, že je kolem těchto kontejnerů nepořádek. Vlastní popelnice na tříděný odpad má % dotázaných a % mají dále možnost využívat pytlový sběr tříděného odpadu. Z jednotlivých možností sběru tříděného odpadu je jednoznačně nejčastěji preferován sběr prostřednictvím barevných kontejnerů. Z preferencí respondentů dále vyplývá, že by obecní úřad měl v oblasti nakládání s odpady především zvýšit počet stanovišť kontejnerů pro tříděný odpad a zajistit častější odvoz odpadů/vyprazdňování kontejnerů.

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Způsoby nakládání s odpady 4. ZPŮSOBY NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 4..1 NAKLÁDÁNÍ S VYBRANÝMI DRUHY ODPADŮ Obvyklý způsob nakládání s vybranými druhy komunálního odpadu PET láhve 1 1 vyhodí do kontejneru nebo pytle na tříděný odpad nevratné láhve ze skla 66 1 vyhodí do popelnice na směsný odpad staré časopisy, noviny a letáky 4 4 1 spálí v kamnech krabice (od džusu, od mléka) 4 1 odnese do obchodu kelímky od jogurtů 6 4 odnese do sběrny nebo do sběrného dvora baterie, alkalické články 40 jiný způsob likvidace PET LÁHVE NEVRATNÉ LÁHVE ZE SKLA 1 1 1 1 14 1 1 4 1 jiný způsob likvidace odnese do sběrny nebo do sběrného dvora spálí v kamnech 6 16 1 4 1 1 1 vyhodí do popelnice na směsný odpad vyhodí do kontejneru nebo pytle na tříděný odpad 6 6 6 6 66 00 00 00 01 01 01 00 00 00 01 01 01 STARÉ ČASOPISY, NOVINY KRABICE (OD DŽUSU, OD MLÉKA) 40 0 1 1 1 1 1 jiný způsob likvidace odnese do sběrny nebo do sběrného dvora spálí v kamnech 1 0 1 1 1 4 1 1 1 1 4 vyhodí do popelnice na směsný odpad 6 4 4 1 46 4 64 1 4 vyhodí do kontejneru nebo pytle na tříděný odpad 00 00 00 01 01 01 00 00 00 01 01 01 1 1 41 41 Pozn.: z důvodu časového srovnání jsou kategorie odnese do školy a odnese do obchodu sloučeny s kategorií jiný způsob likvidace 4

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Způsoby nakládání s odpady Obvyklý způsob nakládání s vybranými druhy komunálního odpadu KELÍMKY OD JOGURTŮ BATERIE, ALKALICKÉ ČLÁNKY 1 1 4 4 6 jiný způsob likvidace odnese do sběrny nebo do sběrného dvora spálí v kamnech 1 1 1 16 1 1 46 1 0 vyhodí do popelnice na směsný odpad 6 6 40 40 vyhodí do kontejneru nebo pytle na 4 tříděný odpad 1 6 1 01 01 01 00 00 00 01 01 01 Pozn.: z důvodu časového srovnání jsou kategorie odnese do školy a odnese do obchodu sloučeny s kategorií jiný způsob likvidace Souhlas s výrokem: Vím přesně, co se s odpadem děje poté, co ho odvezou popeláři. 0% 4% 0 % vs. 0 % 16% rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí Profil respondentů, kteří s daným výrokem častěji než ostatní souhlasí : respondenti z vyšší třídy (6 %) respondenti z okresu Jindřichův Hradec (1 %) Profil respondentů, kteří s daným výrokem častěji než ostatní nesouhlasí: respondenti z okresu Prachatice ( %) 0% 00 00 01 01 01 6% % 1% % 0% 4.. NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM Obvyklý způsob nakládání s bioodpadem zbytky ovoce a zeleniny 1 46 odpad ze zahrady 1 6 11 ostatní zbytky potravin 6 1 16 kosti od jídla 6 61 1 1 vyhodí do kontejneru na bioodpad odnese na obecní kompost jiný způsob likvidace vyhodí do popelnice na směsný odpad odnese na vlastní kompost

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Způsoby nakládání s odpady Obvyklý způsob nakládání s bioodpadem ZBYTKY OVOCE A ZELENINY jiný způsob likvidace ODPAD ZE ZAHRADY 11 11 4 1 6 odnese na vlastní kompost odnese na obecní kompost 6 6 66 4 46 vyhodí do popelnice na směsný odpad 46 4 6 4 1 1 vyhodí do kontejneru na bioodpad 1 1 01 01 01 01 01 01 KOSTI OD JÍDLA OSTATNÍ ZBYTKY POTRAVIN 1 1 1 1 jiný způsob likvidace odnese na vlastní kompost 1 1 1 16 1 odnese na obecní kompost 1 6 61 vyhodí do popelnice na směsný odpad 6 6 vyhodí do kontejneru na bioodpad 01 01 01 01 01 01 Souhlas s výrokem: Mělo by být zavedeno třídění biologicky rozložitelných odpadů. % % 6 % vs. % 14% 4% rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí Profil respondentů, kteří s daným výrokem častěji než ostatní souhlasí: respondenti žijící v obcích s rekreačním charakterem ( %) respondenti, kteří se zajímají o ŽP v místě bydliště ( %) Profil respondentů, kteří s daným výrokem častěji než ostatní nesouhlasí: respondenti, kteří netřídí odpad ( %) respondenti, kteří nemají vlastní kompost ( %) respondenti, kteří se nezajímají o ŽP v místě bydliště (1 %) 01 01 01 60% 6% 6% 6

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Způsoby nakládání s odpady Souhlas s výrokem: Odpad z kuchyně bych nikdy netřídil/a. % % % vs. 4 % 16% 6% rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí Profil respondentů, kteří s daným výrokem častěji než ostatní souhlasí: muži ( %) respondenti žijící v obcích s rekreačním charakterem (66 %) Profil respondentů, kteří s daným výrokem častěji než ostatní nesouhlasí: ženy (4 %) respondenti žijící v obcích s obytným charakterem ( %) respondenti z okresu České Budějovice (66 %) 01 01 % % Vlastní kompost 4% ano Charakteristika respondentů, kteří mají ve větší míře než ostatní vlastní kompost: respondenti žijící v rodinném domě (66 %) respondenti žijící v obcích s méně než 1 000 obyvateli (60 %) respondenti žijící v obcích se zemědělským charakterem (6 %) ne % 01 01 01 40% 4% 4% ST 4 PT 4 PI 4 CK 0 CB TA JH 0 Pozn.: Nejpohodlnější způsob nakládání s bioodpadem 1 1 14 1 0 celkem 1 mají vlastní kompost 1 nemají vlastní kompost dávat bioodpad do pytle či kontejneru, který by popeláři pravidelně odváželi ukládat bioodpad na vlastní kompost dávat odpad do speciálního kontejneru na bioodpad ukládat bioodpad do kompostéru v domácnosti dávat bioodpad do obecního kompostéru/sběrného dvora

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Způsoby nakládání s odpady Nejpohodlnější způsob nakládání s bioodpadem 4 4 11 44 1 1 0 1 1 1 14 4 1 1 1 dávat bioodpad do pytle či kontejneru, který by popeláři pravidelně odváželi ukládat bioodpad na vlastní kompost dávat odpad do speciálního kontejneru na bioodpad ukládat bioodpad do kompostéru v domácnosti dávat bioodpad do obecního kompostéru/sběrného dvora 1 1 1 1 1 1 14 0 6 14 01 01 01 4.. POPLATKY ZA ODVOZ ODPADU Výše poplatků za svoz odpadu v roce 01 (domácnost za rok) Kč 00 000 1 00 Kč medián průměr 1 Kč korelační koeficient = 0,6 1 00 1 000 00 0 1 00 Kč 1 000 Kč 00 Kč 00 Kč 00 Kč 0 Kč 0 Kč odhad aktuální částky přiměřená částka 1 Kč Pozn.: údaje jsou v pořadí minimum dolní kvartil medián průměr horní kvartil maximum; maxima (6 000 Kč/ 000 Kč) jsou mimo stanovený rozsah hodnot 01 01 01 01 01 01 odhad aktuální částky 1 0 Kč 1 40 Kč 1 Kč přiměřená částka 1 Kč 1 Kč 1 Kč odhad aktuální částky přiměřená částka ST 16 PT 6 PI CB 1 TA JH 161 ST 1 PT 41 PI 1 CB 1166 TA 604 JH 6 CK 14 CK Pozn.: údaje jsou v Kč

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Způsoby nakládání s odpady Segmentace respondentů na základě srovnání současné a přiměřené výše poplatku za svoz odpadu Tito respondenti platí průměrně o Kč méně, než kolik považují za přiměřené. Tito respondenti platí průměrně o 64 Kč více, než kolik považují za přiměřené. % % % respondenti, kteří platí za svoz odpadu částku nižší, než kterou považují za přiměřenou respondenti, kteří platí za svoz odpadu stejnou částku, kterou považují za přiměřenou respondenti, kteří platí za svoz odpadu částku vyšší, než kterou považují za přiměřenou respondenti žijící v obcích s 1 000 až 6 obyvateli ( %) respondenti žijící v obcích se zemědělským charakterem (11 %) respondenti žijící v rodinném domku ( %) respondenti žijící v obcích s méně 1 000 obyvateli (0 %) respondenti žijící v bytě panelového domu ( %) respondenti žijící v obcích s více než 000 obyvateli (0 %) respondenti žijící v obcích s průmyslovým charakterem ( %) Jednotlivé druhy tříděného odpadu vyhazujeme převážně do kontejnerů na tříděný odpad. Výjimku tvoří kelímky od jogurtu a krabice (od mléka, džusu), které vyhazujeme častěji do kontejnerů na směsný odpad než do těch na tříděný odpad. V souvislosti s bateriemi, alkalickými články platí, že přestože je více než polovina respondentů odevzdává na některé místě pro zpětný odběr, existuje stále velká část populace, která je vyhazuje do kontejneru na směsný odpad. Více než polovina respondentů vyhazuje zbytky potravin a kosti od jídla do popelnice na směsný odpad. S tím souvisí zjištění, že téměř polovina dotázaných osob by nikdy netřídila odpad z kuchyně. Vlastní kompost má celkem 4 % z nás. Ti, kteří vlastní kompost nevlastní, považují za nejpohodlnější dávat bioodpad do pytlů či popelnice nebo do obecního kompostéru. Za svoz komunálního odpadu platíme průměrně 1 Kč, chtěli bychom ale platit v průměru 1 Kč. Celkem % z nás platí za svoz odpadu více, než kolik považuje za přiměřené, přičemž navíc platí průměrných 64 Kč.

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu 4.4 POSTOJE VEŘEJNOSTI K ZAŘÍZENÍM NA ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADU 4.4.1 POVĚDOMÍ O VYBRANÝCH ZAŘÍZENÍCH NA ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADU Povědomí o umístění vybraných zařízení na odstraňování odpadu v katastru obce 0 16 sběrný dvůr skládka kompostárna třídička spalovna zařízení pro energetické využití odpadu bioplynová stanice skládka 01 01 01 01 01 % % % 1% % třídička zařízení pro energetické využití odpadu 1% 16% 16% spalovna 1% 0% % % % % sběrný dvůr bioplynová stanice 6% % kompostárna Velikost místa bydliště respondenta Okres bydliště respondenta méně než 1 000 obyvatel sběrný dvůr skládka kompostárna třídička % % 1% 1% spalovna zařízení pro energetické využití odpadu bioplynová stanice % 14% % 1 000 6 obyvatel 66% % % 1% 1% 1% % 000 a více obyvatel % % % 4% % 0% České Budějovice % 4% 0% 1% % 4% % Český Krumlov 0% % % 0% 4% 0% 0% 1% Jindřichův Hradec % 6% 0% % 4% 44% 4% Písek 4% 6% 6% 60% % 1% 1% Prachatice 6% 60% 4% 6% % 11% 1% Strakonice 4% % 4% 4% % 0% 4% Tábor 4% 4% 0% 0% 0% 0% 0% Pozn.: údaje vyjadřují podíl respondentů, kteří mají povědomí o umístění jednotlivých zařízení v katastru jejich obce 0

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Spontánně uvedené charakteristiky integrovaného systému nakládání s odpady (ISNO) TOP 14 % zpracování/využití odpadu 1 % celostátní systém % snižování produkce odpadů 6 % svoz odpadů z více obcí na jedno místo % celé zpracování/likvidaci zajišťuje jedna firma využití/ recyklace odpadu zpracování/ využití odpadu 01 01 Pozn.: v rámci časového srovnání je prezentována nejčastější odpověď v daném roce 4.4. POSTOJE K VÝSTAVBĚ ZEVO Akceptace zařízení na odstraňování/využívání odpadu v katastru obce (souhrn) rozhodně akceptují 6 4 1 Medián Průměr 6, 6, 6,,6,1,1,60 4 4 4 4, 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 sběrný dvůr ISNO ZEVO kompostárna bioplynová dotřiďovací skládka spalovna stanice linka rozhodně neakceptují Pozn.: 1 = rozhodně neakceptují, = rozhodně akceptují; údaje jsou v pořadí minimum dolní kvartil medián průměr horní kvartil maximum ZEVO 01 01 01 01 01 4,6,6,,6,6 kompostárna,1,4,60,1,1 skládka bioplynová stanice sběrný dvůr 6, 6, dotřiďovací linka,01,1 6,06 6,,16, ISNO spalovna Pozn.: 1 = rozhodně neakceptují, = rozhodně akceptují 1

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Akceptace sběrného dvora v katastru obce Ø=6,; σ=,6 6 % NEAKCEPTUJÍ 14 % 60 % AKCEPTUJÍ rozhodně 4 6 rozhodně neakceptuje akceptuje 1 0 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní akceptují sběrný dvůr v obci: respondenti, kteří třídí odpad (6 %) respondenti žijící v obcích s více než 000 obyvateli ( %) Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní neakceptují sběrný dvůr v obci: respondenti, kteří netřídí odpad ( %) respondenti žijící v obcích s méně než 1 000 obyvateli (4 %) Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně neakceptují, = rozhodně akceptují; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka Akceptace ISNO v katastru obce Ø=6,; σ=,0 16 % NEAKCEPTUJÍ 1 6 6 4 % 16 16 1 41 % AKCEPTUJÍ rozhodně 4 6 rozhodně neakceptuje akceptuje Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní akceptují ISNO v obci: respondenti, kteří třídí odpad (4 %) respondenti žijící v obcích s více než 000 obyvateli (0 %) Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní neakceptují ISNO v obci: respondenti žijící v obcích s méně než 1 000 obyvateli ( %) Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně neakceptují, = rozhodně akceptují; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka Akceptace ZEVO v katastru obce Ø=,; σ=, 6 % NEAKCEPTUJÍ 11 0 % 1 1 rozhodně neakceptuje 4 6 rozhodně akceptuje % AKCEPTUJÍ 16 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní akceptují ZEVO v obci: respondenti žijící v obcích s více než 000 obyvateli (4 %) respondenti žijící v obcích s obytným charakterem (41 %) Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní neakceptují ZEVO v obci: respondenti, kteří netřídí odpad (4 %) respondenti žijící v obcích s průmyslovým charakterem (4 %) Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně neakceptují, = rozhodně akceptují; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Akceptace kompostárny v katastru obce Ø=,6; σ=, 6 % NEAKCEPTUJÍ 6 % 14 1 11 % AKCEPTUJÍ rozhodně 4 6 rozhodně neakceptuje akceptuje 6 14 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní akceptují kompostárnu v obci: respondenti žijící v bytě (46 %) Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní neakceptují kompostárnu v obci: respondenti žijící v rodinném domě (4 %) Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně neakceptují, = rozhodně akceptují; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka Akceptace bioplynové stanice v katastru obce Ø=,1; σ=,4 % NEAKCEPTUJÍ 11 1 4 % 1 1 % AKCEPTUJÍ rozhodně 4 6 rozhodně neakceptuje akceptuje Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní akceptují bioplynovou stanici v obci: respondenti žijící v obcích s více než 000 obyvateli ( %) Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní neakceptují bioplynovou stanici v obci: respondenti, kteří netřídí odpad (1 %) respondenti žijící v obcích s 1 000 až 6 obyvateli (4 %) Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně neakceptují, = rozhodně akceptují; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka Akceptace dotřiďovací linky v katastru obce Ø=,1; σ=,6 1 4 % NEAKCEPTUJÍ 11 1 1 4 % 11 % AKCEPTUJÍ rozhodně neakceptuje 4 6 rozhodně akceptuje 6 1 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní akceptují dotřiďovací linku v obci: respondenti žijící v bytě činžovního domu (46 %) Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní neakceptují dotřiďovací linku v obci: respondenti žijící v rodinném domě (1 %) respondenti žijící v obcích s méně než 000 obyvateli ( %) Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně neakceptují, = rozhodně akceptují; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Akceptace skládky v katastru obce Ø=,60; σ=,0 6 % NEAKCEPTUJÍ 16 11 1 % 1 % AKCEPTUJÍ 6 6 rozhodně 4 6 rozhodně neakceptuje akceptuje Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní akceptují skládku v obci: jednotlivé segmenty se statisticky významně nediferencují Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní neakceptují skládku v obci: jednotlivé segmenty se statisticky významně nediferencují Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně neakceptují, = rozhodně akceptují; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka Akceptace spalovny v katastru obce Ø=,; σ=,4 40 % NEAKCEPTUJÍ 1 11 11 1 % 4 1 % AKCEPTUJÍ rozhodně 4 6 rozhodně neakceptuje akceptuje Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní akceptují spalovnu v obci: jednotlivé segmenty se statisticky významně nediferencují Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní neakceptují spalovnu v obci: respondenti z nižší třídy ( %) respondenti žijící v rodinném domě ( %) Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně neakceptují, = rozhodně akceptují; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka Akceptace zařízení na odstraňování/využívání odpadu v katastru obce (podle okresu) SBĚRNÝ DVŮR ISNO ST 4 PT 6 PI CB 61 TA JH 4 ST PT PI 4 CB 4 TA 41 JH 46 CK CK Pozn.: údaje vyjadřují podíl respondentů v procentech, kteří akceptují dané zařízení v obci 4

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Akceptace zařízení na odstraňování/využívání odpadu v katastru obce (podle okresu) ZEVO KOMPOSTÁRNA ST 6 PT 4 PI CB TA 6 JH 4 ST 6 PT 4 PI CB 4 TA 1 JH 40 CK CK BIOPLYNOVÁ STANICE DOTŘIĎOVACÍ LINKA ST 16 PT PI CB 4 TA JH 40 ST 6 PT PI 4 CB TA 0 JH CK CK SKLÁDKA SPALOVNA ST PT PI 1 CB TA JH 4 ST PT 14 PI 16 CB 6 TA JH CK CK Pozn.: údaje vyjadřují podíl respondentů v procentech, kteří akceptují dané zařízení v obci

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Podíl zastánců a odpůrců ZEVO v sociálním okolí respondentů 40% převažují zastánci výstavby ZEVO Profil respondentů, v jejichž sociálním okolí převažují zastánci ZEVO: respondenti žijící v bytě činžovního domu (4 %) respondenti, kteří preferují ZEVO ve své obci (4 %) 6% obě skupiny jsou vyrovnané převažují odpůrci výstavby ZEVO Profil respondentů, v jejichž sociálním okolí převažují odpůrci ZEVO: respondenti žijící v bytě panelového domu ( %) respondenti, kteří nepreferují ZEVO ve své obci (66 %) 4% převažují odpůrci výstavby ZEVO 01 01 01 01 01 01 1% 4% 40% převažují zastánci výstavby ZEVO % % 6% Obavy související s výstavbou ZEVO v katastru obce (souhrn) velmi se obává vůbec se neobává 6 4 1 Medián Průměr 6, 6, 6, 6, 6, 6, 6 6,6,6 4 4 4 4 1 1 1 1 1 1 1 1 Pozn.: 1 = vůbec se neobává, = velmi se obává; údaje jsou v pořadí minimum dolní kvartil průměr medián horní kvartil maximum zvýšený provoz nákladních aut s odpady 01 01 01 01 01 01,1,0 6, 6,11 6,41 6, zhoršení zdravotního stavu obyvatel dovoz odpadů z okolních obcí,14 6, 6, snížení hodnoty pozemků a nemovitostí 6, 6, 6, zvýšené množství jedovatých látek v ovzduší 6, 6, 6, vysoký komín poblíž obce,,,6 vyšší prašnost přímo v obci 6, 6, 6, nezbydou peníze na ostatní investice v obci 6,11,,6 Pozn.: 1 = vůbec se neobává, = velmi se obává 6

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Obavy související s výstavbou ZEVO v katastru obce zvýšený provoz nákladních aut s odpady Ø=6,; σ=, 1 % NEOBÁVAJÍ SE 6 4 16 % 1 6 % OBÁVAJÍ SE 1 Profil respondentů, kteří se ve větší míře než ostatní obávají zvýšeného provozu nákladních aut s odpady: respondenti žijící v rodinném domě (1 %) respondenti žijící v obcích s 1 000 až 6 obyvateli ( %) respondenti, kteří se zajímají o ŽP v místě bydliště ( %) respondenti z okresů Strakonice (0 %) a Prachatice (1 %) vůbec se neobává 4 6 velmi se obává Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = vůbec se neobává, = velmi se obává; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka dovoz odpadů z okolních obcí Ø=6,; σ=, vůbec se neobává % NEOBÁVAJÍ SE 14 % 4 6 velmi se obává 1 64 % OBÁVAJÍ SE 1 Profil respondentů, kteří se ve větší míře než ostatní obávají dovozu odpadů z okolních obcí: ženy (6 %) respondenti žijící v rodinném domě (1 %) respondenti, kteří třídí odpad (6 %) respondenti žijící v obcích s 1 000 až 6 obyvateli (4 %) respondenti, kteří se zajímají o ŽP v místě bydliště ( %) respondenti, kteří nepreferují ZEVO v místě bydliště (6 %) respondenti z okresu Strakonice ( %) Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = vůbec se neobává, = velmi se obává; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka zvýšené množství jedovatých látek v ovzduší Ø=6,; σ=, 1 % NEOBÁVAJÍ SE 4 4 1 % 6 % OBÁVAJÍ SE 1 0 1 Profil respondentů, kteří se ve větší míře než ostatní obávají zvýšeného množství jedovatých látek v ovzduší: respondenti žijící v rodinném domě (0 %) respondenti, kteří se zajímají o ŽP v místě bydliště (6 %) respondenti, kteří nepreferují ZEVO v místě bydliště (4 %) respondenti z okresu Strakonice ( %) vůbec se neobává 4 6 velmi se obává Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = vůbec se neobává, = velmi se obává; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Obavy související s výstavbou ZEVO v katastru obce vyšší prašnost přímo v obci Ø=6,; σ=, % NEOBÁVAJÍ SE 6 6 14 % 16 61 % OBÁVAJÍ SE 14 Profil respondentů, kteří se ve větší míře než ostatní obávají vyšší prašnosti přímo v obci: respondenti žijící v obcích s průmyslovým charakterem ( %) respondenti, kteří se zajímají o ŽP v místě bydliště ( %) vůbec se neobává 4 6 velmi se obává Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = vůbec se neobává, = velmi se obává; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka zhoršení zdravotního stavu obyvatel Ø=6,; σ=,6 % NEOBÁVAJÍ SE 6 4 % 0 % OBÁVAJÍ SE 1 1 11 Profil respondentů, kteří se ve větší míře než ostatní obávají zhoršení zdravotního stavu obyvatel: respondenti, kteří se zajímají o ŽP v místě bydliště ( %) respondenti, kteří nepreferují ZEVO v místě bydliště (6 %) vůbec se neobává 4 6 velmi se obává Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = vůbec se neobává, = velmi se obává; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka snížení hodnoty pozemků a nemovitostí Ø=6,; σ=,00 1 % NEOBÁVAJÍ SE 1 % 1 % OBÁVAJÍ SE 14 11 11 0 Profil respondentů, kteří se ve větší míře než ostatní obávají snížení hodnoty pozemků a nemovitostí: respondenti žijící v rodinném domě ( %) respondenti žijící v obcích s méně než 000 obyvateli (61 %) vůbec se neobává 4 6 velmi se obává Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = vůbec se neobává, = velmi se obává; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Obavy související s výstavbou ZEVO v katastru obce vysoký komín poblíž obce Ø=,6; σ=, % NEOBÁVAJÍ SE 1 4 4 % 0 % OBÁVAJÍ SE 1 11 11 1 Profil respondentů, kteří se ve větší míře než ostatní obávají vysokého komína poblíž obce: respondenti žijící v obcích s méně než 1 000 obyvateli (61 %) respondenti, kteří nepreferují ZEVO v místě bydliště (64 %) vůbec se neobává 4 6 velmi se obává Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = vůbec se neobává, = velmi se obává; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka nezbydou peníze na ostatní investice v obci Ø=,6; σ=,6 % NEOBÁVAJÍ SE 6 % 1 14 1 41 % OBÁVAJÍ SE 11 6 Profil respondentů, kteří se ve větší míře než ostatní obávají, že nezbydou peníze na ostatní investice v obci: respondenti žijící v obcích s 1 000 až 6 obyvateli ( %) respondenti žijící v obcích se zemědělským charakterem ( %) vůbec se neobává 4 6 velmi se obává Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = vůbec se neobává, = velmi se obává; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka Výhody výstavby ZEVO v katastru obce (souhrn) rozhodně ano rozhodně ne 6 4 1 Medián Průměr, 6,44 6, 6 6,0 6 6 6 6 6 6,4,,6,6 4 1 1 1 1 1 1 1 1 Pozn.: 1 = rozhodně ne, = rozhodně ano; údaje jsou v pořadí minimum dolní kvartil průměr medián horní kvartil maximum

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Výhody výstavby ZEVO v katastru obce (souhrn) vznik nových pracovních míst 01 01 01 01 01 01 6,4,, více peněz na společenské aktivity v obci 4,0 6,0,4,1 6, 6,44 4,4,6, vyšší investice v obci vyšší prestiž obce lepší komunikace,0 6, 6, nižší cena tepla pro domácnosti 4,44,6,6 zlepšení životního prostředí díky omezení skládky 4,1,6 6,0 nižší cena elektřiny pro domácnosti 4,40,6,6 Pozn.: 1 = rozhodně ne, = rozhodně ano Výhody výstavby ZEVO v katastru obce vznik nových pracovních míst Ø=,; σ=,0 % 1 % ANO % 1 1 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní souhlasí se vznikem nových pracovních míst: respondenti, kteří preferují ZEVO v místě bydliště ( %) NE 1 1 rozhodně ne 4 6 rozhodně ano Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně ne, = rozhodně ano; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka vyšší investice v obci Ø=6,44; σ=,4 16 % NE 4 6 % 1 1 14 1 % ANO 16 1 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní souhlasí s vyššími investicemi v obci: jednotlivé segmenty se statisticky významně nediferencují rozhodně ne 4 6 rozhodně ano Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně ne, = rozhodně ano; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka 40

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Výhody výstavby ZEVO v katastru obce lepší komunikace Ø=6,; σ=,6 1 % NE 6 % 1 1 1 46 % ANO 1 6 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní souhlasí s lepšími komunikacemi: respondenti, kteří se zajímají o ŽP v obci (0 %) respondenti, kteří preferují ZEVO v místě bydliště ( %) rozhodně ne 4 6 rozhodně ano Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně ne, = rozhodně ano; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka zlepšení životního prostředí díky omezení skládky Ø=6,0; σ=,6 0 % NE 4 % ANO 4 % 1 11 1 1 14 1 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní souhlasí se zlepšením životního prostředí díky omezení skládky: pravicově orientované osoby (4 %) rozhodně ne 4 6 rozhodně ano Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně ne, = rozhodně ano; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka více peněz na společenské aktivity v obci Ø=,4; σ=, 4 % NE 0 % 1 1 1 ANO 46 % 1 11 Profil respondentů, kteří se ve větší míře než ostatní souhlasí s více penězi na společenské aktivity v obci: respondenti z nižší střední třídy ( %) respondenti žijící v obcích s méně než 000 obyvateli (0 %) rozhodně ne 4 6 rozhodně ano Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně ne, = rozhodně ano; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka 41

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Výhody výstavby ZEVO v katastru obce vyšší prestiž obce Ø=,; σ=,6 6 % NE 11 6 0 % 1 1 4 % ANO 14 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní souhlasí s vyšší prestiží obce: respondenti žijící v obcích se zemědělským charakterem ( %) respondenti, kteří preferují ZEVO v místě bydliště ( %) rozhodně ne 4 6 rozhodně ano Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně ne, = rozhodně ano; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka nižší cena tepla pro domácnosti Ø=,6; σ=,6 % 16 NE 6 6 % 16 4 % ANO 1 Profil respondentů, kteří se ve větší míře než ostatní souhlasí s nižší cenou tepla pro domácnosti: respondenti žijící v obcích se zemědělským charakterem ( %) respondenti z okresu Strakonice (4 %) rozhodně ne 4 6 rozhodně ano Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně ne, = rozhodně ano; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka nižší cena elektřiny pro domácnosti Ø=,6; σ=, 4 % NE 14 % 1 14 4 % ANO 11 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní souhlasí s nižší cenou elektřiny pro domácnosti: respondenti žijící v obcích se zemědělským charakterem (4 %) respondenti z okresu Strakonice (4 %) rozhodně ne 4 6 rozhodně ano Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně ne, = rozhodně ano; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka 4

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Preferované vlastnosti ZEVO zahraniční investor v soukromých rukách modernizace stávajícího zařízení v blízkosti obce pozdější výstavba (až se skládky naplní) velké zařízení pro odpady z naší i sousedních obcí umístěné v sousední obci 1 % % 1 % 6 % % 6 % % 6 % % 6 % % 61 % 4 % % 4 % 1 % český investor ve vlastnictví obce výstavba nového zařízení daleko od obce výstavba již nyní (před naplněním skládek) malé zařízení pouze pro odpady z obce umístěné v obci 01 01 01 01 01 01 1% 0% 1% 1% 0% % zahraniční investor český investor % % 1% % 6% 6% v soukromých rukách ve vlastnictví obce modernizace stávajícího zařízení 4% % % výstavba nového zařízení % 6% 6% % % % % 6% 6% v blízkosti obce daleko od obce pozdější výstavba (až se skládky naplní) % % % výstavba již nyní (před naplněním skládek) 6% 6% 6% 6% % % 4% 61% 61% velké zařízení malé zařízení pro odpady z naší i sousedních obcí 40% 4% 4% pouze pro odpady z obce 60% % % umístěné v sousední obci % 4% 4% umístěné v obci 4% % 1% 4

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Souhlas s výroky, které se týkají ZEVO a jeho výstavby Ø Problematiku nakládání s odpady je třeba řešit komplexně. 40 1,1 Zařízení pro energetické využití odpadu má smysl, jen pokud bude součástí uceleného řešení nakládání s odpady. 1 1,1 Když se v Jihočeském kraji postaví zařízení pro energetické využití odpadu, přestanou lidé třídit. 44 14, Výstavba nových zařízení pro energetické využití odpadu je zbytečnost, obec takové zařízení nepotřebuje. 4,4 Skládky zatěžují životní prostředí méně než zařízení pro energetické využití odpadu. 6,0 rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně nesouhlasí, 4 = rozhodně souhlasí Problematiku nakládání s odpady je třeba řešit komplexně. 01 01 01 01 01 01 % 0% 1% Výstavba nových zařízení pro energetické využití odpadu je zbytečnost, obec takové zařízení nepotřebuje. 4% 41% 40% Zařízení pro energetické využití odpadu má smysl, jen pokud bude součástí uceleného řešení nakládání s odpady. % % 6% Skládky zatěžují životní prostředí méně než zařízení pro energetické využití odpadu. 41% 6% % Když se v Jihočeském kraji postaví zařízení pro energetické využití odpadu, přestanou lidé třídit. % 44% 4% Charakteristika respondentů, kteří ve významně větší míře než ostatní s jednotlivými výroky souhlasí Když se v Jihočeském kraji postaví zařízení pro energetické využití odpadu, přestanou lidé třídit. Výstavba nových zařízení pro energetické využití odpadu je zbytečnost, obec takové zařízení nepotřebuje. Skládky zatěžují životní prostředí méně než zařízení pro energetické využití odpadu. SOCIOEKONOMICKÝ STATUS respondenti z třídy sociálně slabých (64 %) respondenti z nižších sociálních tříd ( %) POLITICKÁ ORIENTACE levicově orientované osoby ( %) TYP BYDLIŠTĚ respondenti žijící v bytě panelového domu (61 %) CHARAKTER OBCE respondenti žijící v obcích se zemědělským charakterem ( %) 44

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Hlasování o výstavbě vybraných staveb v blízkosti obce v případě konání místního referenda nový bytový komplex 4 1 4 zařízení pro energetické využití odpadu 6 46 větrné elektrárny 4 1 centrum nakládání s odpady 40 pole se solárními panely 0 1 dálnice 4 4 jaderná, atomová elektrárna 61 6 1 tepelná elektrárna (na uhlí) 6 1 14 spalovna 0 1 14 skládka komunálního odpadu 0 1 byl/a by proti výstavbě nezúčastnil/a by se referenda podpořil/a by výstavbu nový bytový komplex 01 01 01 01 01 01 % 6% 4% 4% % 4% zařízení pro energetické využití odpadu % 0% 6% 0% 4% 46% větrné elektrárny % 46% 4% % 6% % centrum nakládání s odpady % 41% 40% % 0% % pole se solárními panely 4% % 0% % % % 4% 4% % 4% 4% 4% dálnice jaderná, atomová elektrárna 60% 61% 61% 14% 1% 1% tepelná elektrárna (na uhlí) 0% 6% 6% % 1% 14% % 1% 0% 6% 1% 14% spalovna skládka komunálního odpadu 64% 0% 0% % % % 4

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.4 Postoje veřejnosti k zařízením na odstraňování odpadu Charakteristika respondentů, kteří by ve významně větší míře než ostatní podpořili výstavbu daných zařízení zařízení pro energetické využití odpadu pole se solárními panely dálnice jaderná, atomová elektrárna SOCIOEKONOMICKÝ STATUS respondenti z vyšší třídy (1 %) respondenti z vyšší třídy (46 %) respondenti z vyšší třídy ( %) TYP BYDLIŠTĚ respondenti žijící v bytě panelového domu (61 %) respondenti žijící v bytě panelového domu (4 %) respondenti žijící v bytě panelového domu (6 %) Podíl respondentů, kteří by byli proti výstavbě/podpořili by výstavbu ZEVO Hlasování o výstavbě ZEVO v blízkosti obce v případě konání místního referenda (podle akceptace ZEVO v obci) 4 1 66 41 4 preferuje ZEVO ambivalentní postoj nepreferuje ZEVO byl/a by proti výstavbě nezúčastnil/a by se referenda podpořil/a by výstavbu Pozn.: Proti výstavbě ZEVO v obci se staví % dotázaných. Zároveň platí, že přibližně stejný podíl (6 %) výstavbu ZEVO akceptuje. V největší míře akceptují výstavbu ZEVO respondenti z okresu Jindřichův Hradec (4 %) a Prachatice (4 %). V souvislosti s výstavbou ZEVO se respondenti v největší míře obávají dovozu odpadů z okolních obcí, zvýšeného množství jedovatých látek v ovzduší a zvýšeného provozu nákladních aut s odpady. Za výhody ZEVO považujeme zejména vznik nových pracovních míst ( %) a vyšší investice v obci (1 %). Ostatní sledované dopady výstavby ZEVO považuje za výhodu 4 4 % z nás. Z hlediska vlastností preferujeme ZEVO, které by mělo českého investora, které by bylo ve vlastnictví obce, které by bylo nově postaveno, a které by bylo daleko od obce. Většina z nás podporuje výstavbu ZEVO již nyní (tj. ještě před naplněním skládek) a z hlediska velikosti by se mělo jednat spíše o malé zařízení. Celkem 6 % z nás se přiklání k názoru, že zařízení pro energetické využití odpadu má smysl, jen pokud bude součástí uceleného řešení nakládání s odpady. Pro výstavbu ZEVO v obci by v místním referendu hlasovalo 46 %, naopak 6 % respondentů by vyjádřilo nesouhlasný postoj. Největší podporu by v místním referendu získala výstavba nového bytového komplexu. Naopak největší podíl odpůrců zaznamenala výstavba spalovny, skládky a tepelné a jaderné elektrárny. 46

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Postoje k životnímu prostředí 4. POSTOJE K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Míra zájmu o životní prostředí v okolí bydliště % % 4% velmi trochu Profil respondentů, kteří se ve větší míře než ostatní zajímají o životní prostředí: pravicově orientované osoby (4 %) respondenti, kteří třídí odpad ( %) málo Profil respondentů, kteří se ve větší míře než ostatní o životní prostředí nezajímají: respondenti žijící v obci s průmyslovým charakterem (4 %) vůbec ne 41% velmi/trochu 01 01 01 6% 6% 6% ST 6 PT 1 PI 61 CB TA 64 JH 6 CK Pozn.: Odhad míry šetrnosti vybraných způsobů nakládání s odpadem k životnímu prostředí (souhrn) velmi šetrné 6 4 1 Medián Průměr,1,0,1,4,4 6 6 6 6 6,1 4,6 4, 1 1 1 1 1 1 1 zavedení vratných třídění odpadů a používání výroba elektřiny z výroba tepla z spalování odpadů ukládání odpadů vyvážení odpadů obalů a jejich jejich recyklace menšího množství odpadů odpadů na skládku do jiného kraje výkup obalů Pozn.: 1 = velmi nešetrné, = velmi šetrné; údaje jsou v pořadí minimum dolní kvartil medián průměr horní kvartil maximum velmi nešetrné 4

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Postoje k životnímu prostředí Odhad míry šetrnosti vybraných způsobů nakládání s odpadem k životnímu prostředí (souhrn) zavedení vratných obalů a jejich výkup 01 01 01 01 01 01,0,0,1 6,1,16,4 výroba tepla z odpadů třídění odpadů a jejich recyklace,04,01,0 spalování odpadů,64,11,1 používání menšího množství obalů,,,1, 4,6 4,6 ukládání odpadů na skládku výroba elektřiny z odpadů 6,,4,4 vyvážení odpadů do jiného kraje,11,, Pozn.: 1 = velmi nešetrné, = velmi šetrné Skupiny způsobů nakládání s odpadem z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí SKLÁDKOVÁNÍ, ENERGETICKÉ VYUŽITÍ A SPALOVÁNÍ ODPADŮ ukládání odpadů na skládku (0,1) vyvážení odpadů do jiného kraje (0,) spalování odpadů (0,6) výroba tepla z odpadů (0,64) výroba elektřiny z odpadů (0,1) RECYKLACE A PREVENCE VZNIKU ODPADŮ zavedení vratných obalů a jejich výkup (0,) třídění odpadů a jejich recyklace (0,0) používání menšího množství obalů (0,44) Pozn.: Jednotlivé faktory (skupiny způsobů nakládání s odpadem) jsou definovány na základě faktorové analýzy. Hodnoty představují míru přispění daného položky k vysvětlení daného faktoru. Čím vyšší je tato hodnota, tím více daná položka přispívá k vysvětlení faktoru. Uvedené faktory vysvětlují 6, % z celkového rozptylu proměnných. Odhad míry šetrnosti vybraných způsobů nakládání s odpadem k životnímu prostředí zavedení vratných obalů a jejich výkup Ø=,1; σ=1, 4 % NEŠETRNÉ 1 1 1 1 16 % 11 1 % ŠETRNÉ 14 1 6 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní považují zavedení vratných obalů a jejich výkup za šetrné k životnímu prostředí: respondenti, kteří třídí odpad ( %) respondenti žijící v obcích s rekreačním charakterem ( %) velmi nešetrné 4 6 velmi šetrné Pozn.: 1 = velmi nešetrné, = velmi šetrné; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka 4

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Postoje k životnímu prostředí Odhad míry šetrnosti vybraných způsobů nakládání s odpadem k životnímu prostředí třídění odpadů a jejich recyklace Ø=,0; σ=1, 6 % NEŠETRNÉ 0 1 1 14 % 4 4 0 % ŠETRNÉ 0 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní považují třídění odpadů a jejich recyklaci za šetrné k životnímu prostředí: respondenti, kteří třídí odpad ( %) respondenti, kteří se zajímají o ŽP v obci ( %) velmi nešetrné 4 6 velmi šetrné Pozn.: 1 = velmi nešetrné, = velmi šetrné; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka používání menšího množství obalů Ø=,1; σ=, 11 % NEŠETRNÉ 0 1 1 % 1 % ŠETRNÉ 16 1 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní považují používání menšího množství obalů za šetrné k životnímu prostředí: respondenti, kteří se zajímají o ŽP v obci ( %) respondenti z okresu Český Krumlov ( %) velmi nešetrné 4 6 velmi šetrné Pozn.: 1 = velmi nešetrné, = velmi šetrné; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka výroba elektřiny z odpadů Ø=,4; σ=1, % NEŠETRNÉ 0 1 1 % 1 1 % ŠETRNÉ 6 1 1 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní považují výrobu elektřiny z odpadů za šetrnou k životnímu prostředí: respondenti, kteří se nezajímají o ŽP v obci ( %) respondenti z okresu Strakonice (0 %) velmi nešetrné 4 6 velmi šetrné Pozn.: 1 = velmi nešetrné, = velmi šetrné; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka 4

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Postoje k životnímu prostředí Odhad míry šetrnosti vybraných způsobů nakládání s odpadem k životnímu prostředí výroba tepla z odpadů Ø=,4; σ=1,6 % NEŠETRNÉ 1 1 6 % 1 1 6 % ŠETRNÉ 1 1 1 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní považují výrobu tepla z odpadů za šetrnou k životnímu prostředí: respondenti z okresu Český Krumlov ( %) velmi nešetrné 4 6 velmi šetrné Pozn.: 1 = velmi nešetrné, = velmi šetrné; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka spalování odpadů Ø=,1; σ=, 41 % NEŠETRNÉ % 1 1 14 1 % ŠETRNÉ 11 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní považují spalování odpadů bez dalšího využití za šetrné k životnímu prostředí: respondenti, kteří akceptují výstavbu spalovny v obci (6 %) velmi nešetrné 4 6 velmi šetrné Pozn.: 1 = velmi nešetrné, = velmi šetrné; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka ukládání odpadů na skládku Ø=4,6; σ=,4 6 % NEŠETRNÉ 1 1 11 11 % 14 1 1 % ŠETRNÉ 4 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní považují ukládání odpadů na skládku za šetrné k životnímu prostředí: respondenti, kteří netřídí odpad ( %) respondenti, kteří se nezajímají o ŽP v obci ( %) respondenti z okresu Jindřichův Hradec ( %) velmi nešetrné 4 6 velmi šetrné Pozn.: 1 = velmi nešetrné, = velmi šetrné; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka 0

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Postoje k životnímu prostředí Odhad míry šetrnosti vybraných způsobů nakládání s odpadem k životnímu prostředí vyvážení odpadů do jiného kraje Ø=,; σ=, 0 61 % NEŠETRNÉ 1 0 % 1 1 % ŠETRNÉ 6 4 Profil respondentů, kteří ve větší míře než ostatní považují vyvážení odpadů do jiného kraje za šetrné k životnímu prostředí: respondenti žijící v rodinném domě ( %) respondenti žijící v obcích s 1 000 až 6 obyvateli (6 %) velmi nešetrné 4 6 velmi šetrné Pozn.: 1 = velmi nešetrné, = velmi šetrné; Ø=průměrné hodnocení, σ=směrodatná odchylka O životní prostředí ve svém okolí se zajímá celkem 6 % z nás. Za nejvíce šetrné k životnímu prostředí považujeme třídění odpadů a jejich recyklaci, zavedení vratných obalů a jejich výkup a používání menšího množství obalů. Výrobu elektřiny a tepla z odpadů (tedy energetické využití odpadu) považuje za šetrné k životnímu prostředí % resp. 6 % z nás. Naproti tomu ukládání odpadů na skládku považuje za šetrné k životnímu prostředí jen 1 % z nás. 1

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.6 Informovanost a informační zdroje 4.6 INFORMOVANOST A INFORMAČNÍ ZDROJE Spontánně preferované informace o třídění odpadu % jak správně třídit % kde se odpad recykluje 1 % proces recyklace 1 % jak je to ekonomicky náročné % kdy se odpad odváží 6 % co se vyrábí z odpadu % kolik peněz dostane obec/město % vznik nových pracovních míst % co vše lze v ČR třídit kam se odpad vozí, kde se odpady zpracovávají popis celého procesu recyklace jak správně třídit 01 01 01 Pozn.: minimální četnost = %; v rámci časového srovnání je zobrazena nejčastější odpověď Základ: respondenti, kteří uvedli konkrétní zájem o informace (0 %) Zájem o vybrané informace týkající se třídění odpadu odvoz a zpracování odpadu kam se odpady odváží jak se odpady dále zpracovávají co se děje s odpadem po jeho vyhození do kontejneru co se z odpadů vyrábí návod na správné třídění umístění kontejnerů, popelnic v blízkém okolí do kterého kontejneru patří jednotlivé druhy odpadů jak uspořádat domácnost, aby bylo třídění snadné jak s tříděním začít ostatní informace kdy se odpad odváží který kraj je v třídění odpadu nejlepší rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne 4 4 4 0 1 1 1 16 1 16 1 14 4 1 Ø,0,0,,6,6,4,64,1,,1 Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = rozhodně ne, 4 = rozhodně ano

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.6 Informovanost a informační zdroje Zájem o vybrané informace týkající se třídění odpadu kam se odpady odváží 00 00 01 01 01 6% 6% 6% % % jak se odpady dále zpracovávají 6% % % % % co se děje s odpadem po jeho vyhození do kontejneru 6% 6% % % % umístění kontejnerů, popelnic v blízkém okolí % % 6% 66% 6% co se z odpadů vyrábí 6% 0% 1% % 66% do kterého kontejneru patří jednotlivé druhy odpadů % % % 66% 66% kdy se odpad odváží 0% 1% 4% % 64% jak uspořádat domácnost, aby bylo třídění snadné % 6% 4% 60% % jak s tříděním začít % 6% 41% 44% 6% který kraj je v třídění odpadu nejlepší % 4% 6% Charakteristika respondentů, kteří mají ve významně větší míře než ostatní zájem o vybrané informace týkající se třídění odpadu co se z odpadů vyrábí co se děje s odpadem po jeho vyhození do kontejneru jak se odpady dále zpracovávají kam se odpady odváží umístění kontejnerů, popelnic v blízkém okolí TYP BYDLIŠTĚ respondenti žijící v rodinném domě (0 %) respondenti žijící v bytě činžovního domu (1 %) CHARAKTER OBCE respondenti žijící v obcích s průmyslovým charakterem (1 %) ZÁJEM O ŽP V OBCI zajímají se o ŽP ( %) VELIKOST MÍSTA BYDLIŠTĚ TŘÍDĚNÍ ODPADU respondenti žijící v obcích s méně než 000 obyvateli (4 %) respondenti, kteří třídí odpad (6 %) respondenti, kteří třídí odpad (4 %)

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.6 Informovanost a informační zdroje Charakteristika respondentů, kteří mají ve významně větší míře než ostatní zájem o vybrané informace týkající se třídění odpadu do kterého kontejneru patří jednotlivé druhy odpadů jak uspořádat domácnost, aby bylo třídění snadné kdy se odpad odváží VELIKOST MÍSTA BYDLIŠTĚ respondenti žijící v obcích s méně než 1 000 obyvateli (0 %) TŘÍDĚNÍ ODPADU respondenti, kteří třídí odpad ( %) respondenti, kteří třídí odpad (6 %) Důvěryhodnost informací o životním prostředí od vybraných subjektů samospráva/vědci Ø starosta obce 4,0 0,4 sdružení měst a obcí v Jihočeském kraji 0, 0,6 vědci 4 4 1, 0, hejtman kraje 16 46 4 4, 0,4 ostatní subjekty Ministerstvo životního prostředí 6 40 6, 0,61 zpracovatelé odpadu, svozové firmy, popeláři apod. 1,6 0,00 sousedé 1 0 11,6 0, průmyslové podniky v obci a jejím okolí 4 1, 0, populární osobnosti 11 0 0,1 0,0 ekologičtí aktivisté, ekologická sdružení 1 4,04 0, velmi důvěryhodné spíše důvěryhodné spíše nedůvěryhodné zcela nedůvěryhodné Pozn.: Průměrné hodnocení: 1 = zcela nedůvěryhodné, 4 = velmi důvěryhodné Pozn.: Jednotlivé skupiny subjektů jsou definovány na základě faktorové analýzy. Faktorové skóre (hodnoty zaokrouhlené na tři desetinná místa a označené kurzívou) představuje míru přispění dané položky k vysvětlení daného faktoru. Čím vyšší je tato hodnota, tím více daná položka přispívá k vysvětlení faktoru. Uvedené faktory vysvětlují,6 % z celkového rozptylu proměnných. 4

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.6 Informovanost a informační zdroje Důvěryhodnost informací o životním prostředí od vybraných subjektů starosta obce 00 00 01 01 01 % % % sdružení měst a obcí v Jihočeském kraji 4% 4% % vědci 6% % % Ministerstvo životního prostředí 66% 66% 6% 6% 66% hejtman kraje % 0% 6% zpracovatelé odpadu, svozové firmy, popeláři apod. 6% 6% 4% 6% 61% sousedé 6% 60% % průmyslové podniky v obci a jejím okolí 4% 0% % 40% 40% populární osobnosti % 0% 1% ekologičtí aktivisté, ekologická sdružení 6% 6% % % 6% Charakteristika respondentů, kteří ve významně větší míře než ostatní důvěřují informacím o životním prostředí od vybraných subjektů starosta obce sdružení měst a obcí v Jihočeském kraji vědci sousedé ekologičtí aktivisté, ekologická sdružení VĚK respondenti mladší než 0 let (4 %) SOCIOEKONOMICKÝ STATUS respondenti z vyšší střední třídy (1 %) respondenti z vyšších sociálních tříd ( %) ZÁJEM O ŽP V OBCI zajímají se o ŽP ( %) TYP BYDLIŠTĚ respondenti žijící v bytě panelového domu ( %) TŘÍDĚNÍ ODPADU respondenti, kteří třídí odpad (6 %)

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.6 Informovanost a informační zdroje Preferované komunikační kanály o možnostech třídění odpadu v obci informace přímo na kontejnerech osobní dopis ve schránce 4% články v místním tisku % místní rozhlas (amplión) obaly jednotlivých výrobků 6% děti (tedy prostřednictvím škol) % % 11% % Internet vývěsky v domě 11% 6% průběžně aktualizovaná brožurka ostatní obyvatelé obce/města 1% 14% 1% 1% 1% 1% % letáky reklama pořady v televizi akce na náměstí rozhlas, rozhlasové relace články v celostátním tisku Pozn.: Barevně jsou odlišeny typické skupiny komunikačních kanálů. Tyto skupiny jsou vytvořeny na základě clusterové analýzy, která vychází z hodnocení podobnosti preference jednotlivých komunikačních kanálů. informace přímo na kontejnerech 00 00 00 01 01 01 % % % % 4% 4% články v místním tisku 44% % % 1% 4% % obaly jednotlivých výrobků 6% % % % % 6% Internet 0% 6% % průběžně aktualizovaná brožurka 1% % 6% % % 41% 0% 0% % letáky pořady v televizi 1% % % 16% % 1% 6

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.6 Informovanost a informační zdroje Preferované komunikační kanály o možnostech třídění odpadu v obci články v celostátním tisku 00 00 00 01 01 01 % % 0% 1% 1% 1% rozhlas, rozhlasové relace 6% 1% 14% 6% 14% 1% akce na náměstí % 1% 1% reklama % 1% 1% % 1% 14% ostatní obyvatelé města/obce % % % % 1% 1% vývěska v domě % 1% 1% 14% % 11% děti (tedy prostřednictvím škol) 1% % 11% místní rozhlas (amplion) 6% % % 6% % % osobní dopis ve schránce 1% % % % % % Charakteristika respondentů, kteří ve významně větší míře než ostatní preferují dané komunikační kanály o možnostech třídění odpadu v obci informace přímo na kontejnerech obaly jednotlivých výrobků Internet letáky pořady v televizi SOCIOEKONOMICKÝ STATUS respondenti z vyšší třídy ( %) POLITICKÁ ORIENTACE pravicově orientované osoby ( %) ZÁJEM O ŽP V OBCI mají zájem o ŽP (0 %) TYP BYDLIŠTĚ VELIKOST MÍSTA BYDLIŠTĚ CHARAKTER OBCE respondenti žijící v obcích s obytným charakterem ( %) respondenti žijící v obcích s více než 000 obyvateli ( %) respondenti žijící v rodinném domě ( %) respondenti žijící v obcích se zemědělským charakterem (6 %) respondenti žijící v bytě panelového domu ( %)

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4.6 Informovanost a informační zdroje Charakteristika respondentů, kteří ve významně větší míře než ostatní preferují dané komunikační kanály o možnostech třídění odpadu v obci rozhlas, rozhlasové relace reklama ostatní obyvatelé města/obce místní rozhlas (amplion) VĚK respondenti ve věku 60 a více let ( %) TYP BYDLIŠTĚ respondenti žijící v bytě panelového domu ( %) CHARAKTER OBCE respondenti žijící v obcích se zemědělským charakterem ( %) respondenti žijící v obcích se zemědělským charakterem (4 %) Respondenti se v největší míře zajímají o informace týkající se odvozu a zpracování odpadu, tj. co se z odpadů vyrábí, co se děje s odpadem po jeho vyhození do kontejneru, jak se odpady dále zpracovávají a kam se odpady odváží. Vedle toho se dále ve velké míře zajímají o informace o umístění kontejnerů v jejich okolí. Respondenti by se chtěli o možnostech třídění v jejich obci dozvídat především prostřednictvím informací umístěných přímo na kontejnerech, prostřednictvím článků v místním tisku, prostřednictvím informací na obalech jednotlivých výrobků, prostřednictvím Internetu a z průběžně aktualizované brožurky. Mezi subjekty, kterým respondenti důvěřují v souvislosti s informacemi o životním prostředí v největší míře, patří zejména zástupci samosprávy, vědci a Ministerstvo životního prostředí. V nejmenší míře pak důvěřují populárním osobnostem, ekologickým aktivistům a průmyslovým podnikům v jejich okolí.

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Obecné postoje 4. OBECNÉ POSTOJE Osobní postoje respondentů 01 Ø σ zachovat nerostné suroviny pro další generace využít nerostné suroviny pro současnou generaci -1,6, dovolit širšímu okruhu lidí vyjádřit svůj názor (a třeba i zdržet) důležitá rozhodnutí nechat rozhodovat skupinu odborníků, aby se důležitá rozhodnutí nezdržovala -0,, třídit odpady a následně je recyklovat (materiálově využít) odpady využívat energeticky (získávat z nich teplo a elektřinu) -0,,0 vytvářet příležitosti pro zapojení občanů do procesu rozhodování o veřejných záležitostech omezovat příležitosti pro rebely komplikovat proces rozhodování o veřejných záležitostech -1,40,11 do budoucna produkovat méně odpadů než nyní odstraňovat odpady efektivněji než nyní -0,,0 umožnit účast na rozhodování jen těm, kterých se daná věc přímo týká umožnit účast na rozhodování každému, kdo má na danou věc svůj názor -1,1, -4 - - -1 0 1 4 01 benchmark (01 01) Pozn.: Ø = průměrné hodnocení, σ = směrodatná odchylka velmi spíše ani tak, ani tak spíše velmi Z obecných postojů je patrné, že se přikláníme k zachování nerostných surovin pro další generace, k produkování méně odpadů v budoucnosti, k vytváření příležitostí pro zapojení občanů do procesu rozhodování o veřejných záležitostech a k umožnění účasti na rozhodování jen těm, kterých se daná věc přímo týká.

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Obecné postoje Osobní postoje respondentů (podle třídění odpadu v domácnosti) zachovat nerostné suroviny pro další generace využít nerostné suroviny pro současnou generaci dovolit širšímu okruhu lidí vyjádřit svůj názor (a třeba i zdržet) důležitá rozhodnutí nechat rozhodovat skupinu odborníků, aby se důležitá rozhodnutí nezdržovala třídit odpady a následně je recyklovat (materiálově využít) odpady využívat energeticky (získávat z nich teplo a elektřinu) vytvářet příležitosti pro zapojení občanů do procesu rozhodování o veřejných záležitostech omezovat příležitosti pro rebely komplikovat proces rozhodování o veřejných záležitostech do budoucna produkovat méně odpadů než nyní odstraňovat odpady efektivněji než nyní umožnit účast na rozhodování jen těm, kterých se daná věc přímo týká umožnit účast na rozhodování každému, kdo má na danou věc svůj názor -4 - - -1 0 1 4 skutečně třídí fakticky netřídí netřídí velmi spíše ani tak, ani tak spíše velmi skutečně třídí fakticky netřídí netřídí Ø σ Ø σ Ø σ zachovat nerostné suroviny pro další generace využít nerostné suroviny pro současnou generaci -1,,16-1,,16-0,4,1 dovolit širšímu okruhu lidí vyjádřit svůj názor (a třeba i zdržet) důležitá rozhodnutí nechat rozhodovat skupinu odborníků, aby se důležitá rozhodnutí nezdržovala -0,61, -0,,46-0,, třídit odpady a následně je recyklovat (materiálově využít) odpady využívat energeticky (získávat z nich teplo a elektřinu) -0,, -1,,1 0,6, vytvářet příležitosti pro zapojení občanů do procesu rozhodování o veřejných záležitostech omezovat příležitosti pro rebely komplikovat proces rozhodování o veřejných záležitostech -1,6 1,6-1,,11-0,4,4 do budoucna produkovat méně odpadů než nyní odstraňovat odpady efektivněji než nyní -1,06, -1,06, -0,,64 umožnit účast na rozhodování jen těm, kterých se daná věc přímo týká umožnit účast na rozhodování každému, kdo má na danou věc svůj názor -1,, -1,6, -0, 1,6 Pozn.: Ø = průměr; σ = směrodatná odchylka; -4 = všichni respondenti se ztotožňují s prvním postojem (například zachovat nerostné suroviny pro další generace); 0 = respondenti se neztotožňují ani s prvním, ani s druhým postojem; 4 = všichni respondenti se ztotožňují s druhým postojem (například využít nerostné suroviny pro současnou generaci) 60

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Obecné postoje Osobní postoje respondentů (podle zájmu o životní prostředí v okolí bydliště) zachovat nerostné suroviny pro další generace využít nerostné suroviny pro současnou generaci dovolit širšímu okruhu lidí vyjádřit svůj názor (a třeba i zdržet) důležitá rozhodnutí nechat rozhodovat skupinu odborníků, aby se důležitá rozhodnutí nezdržovala třídit odpady a následně je recyklovat (materiálově využít) odpady využívat energeticky (získávat z nich teplo a elektřinu) vytvářet příležitosti pro zapojení občanů do procesu rozhodování o veřejných záležitostech omezovat příležitosti pro rebely komplikovat proces rozhodování o veřejných záležitostech do budoucna produkovat méně odpadů než nyní odstraňovat odpady efektivněji než nyní umožnit účast na rozhodování jen těm, kterých se daná věc přímo týká umožnit účast na rozhodování každému, kdo má na danou věc svůj názor -4 - - -1 0 1 4 zajímá se nezajímá se velmi spíše ani tak, ani tak spíše velmi Ø zajímá se σ Ø nezajímá se σ zachovat nerostné suroviny pro další generace využít nerostné suroviny pro současnou generaci -1,, -1,, dovolit širšímu okruhu lidí vyjádřit svůj názor (a třeba i zdržet) důležitá rozhodnutí nechat rozhodovat skupinu odborníků, aby se důležitá rozhodnutí nezdržovala -0,0, -0,1, třídit odpady a následně je recyklovat (materiálově využít) odpady využívat energeticky (získávat z nich teplo a elektřinu) -1,1,6 0,0, vytvářet příležitosti pro zapojení občanů do procesu rozhodování o veřejných záležitostech omezovat příležitosti pro rebely komplikovat proces rozhodování o veřejných záležitostech -1,60,06-1,06,1 do budoucna produkovat méně odpadů než nyní odstraňovat odpady efektivněji než nyní -1,, -0,4,4 umožnit účast na rozhodování jen těm, kterých se daná věc přímo týká umožnit účast na rozhodování každému, kdo má na danou věc svůj názor -1,, -1,,0 Pozn.: Ø = průměr; σ = směrodatná odchylka; -4 = všichni respondenti se ztotožňují s prvním postojem (například zachovat nerostné suroviny pro další generace); 0 = respondenti se neztotožňují ani s prvním, ani s druhým postojem; 4 = všichni respondenti se ztotožňují s druhým postojem (například využít nerostné suroviny pro současnou generaci) 61

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Popisné charakteristiky 4. POPISNÉ CHARAKTERISTIKY 4..1 SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY RESPONDENTŮ Pohlaví a věk respondentů Nejvyšší dosažené vzdělání 60 4 let let 0 4 let 4 4 let 40 44 let let 0 4 let let 11 1 4 4 4 4 4 4 6 0 % 0 % 4 4 4 1 % vysokoškolské 4 % střední s maturitou % střední bez maturity % základní 0 4 let 4 4 1 1 let muž žena Pozn.: šedou barvou jsou označeny aktuální data vycházející z ČSÚ Zaměstnání/profese respondentů důchodce/kyně 6 11 manažer, ředitel v domácnosti/na mateřské dovolené nezaměstnaný/á 11 odborník, specialista úředník, administrativní pracovník student/ka soukromý podnikatel/ka provozní pracovník zaměstnanec/kyně dělník /zaměstnanci ( %) Charakteristika respondenta % % % 11 % přednosta domácnosti zajišťující její chod přednosta domácnosti hospodyně závislá osoba Pozn.: definice jednotlivých subjektů je uvedena v kapitole. 6

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Popisné charakteristiky 4.. SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY DOMÁCNOSTÍ Čisté měsíční příjmy domácností 6 0 1 4 Socioekonomický status 44 Počet členů v domácnosti 1 osoba % 11 0 1 osoby 6% až 4 osoby 0% a více osob % 4.. CHARAKTERISTIKA REGIONU A BYDLIŠTĚ Oblast bydliště Velikost místa bydliště ST 11 11 PT PI 11 TA 16 1 CB 0 1 JH 14 14 méně než 00 obyvatel 1 %/14 % 00 obyvatel %/ % 000 6 obyvatel 14 %/1 % 000 obyvatel 1 %/0 % CK 11 1 000 obyvatel 1 %/1 % 4 000 a více obyvatel %/ % Pozn.: šedou barvou jsou označena data ČSÚ; Pozn.: hodnoty za lomítkem jsou data ČSÚ 6

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM 4. Popisné charakteristiky Typ bydliště respondenta rodinný dům % Charakter obce průmyslová 1% byt panelového domu 0% zemědělská % byt činžovního domu % obytná 41% rekreační 1% Práce vykonávaná v místě bydliště 44 % respondentů vykonává práci v místě bydliště Místo dojíždění za prací 1% 11% 6 % respondentů dojíždí za prací do jiné obce JINÁ OBEC jiná, přibližně stejně velká obec větší obec menší obec % /respondenti, kteří dojíždějí za prací do jiné obce (6 %) 4..4 POLITICKÁ ORIENTACE Politická orientace Průměr=,4 % STŘED 41 % LEVICE % PRAVICE 4 11 1 11 4 Levice 4 6 Pravice 64

POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM. Charakteristika statistických veličin POSTOJE OBYVATEL JIHOČESKÉHO KRAJE K ODPADŮM LISTOPAD 01 MARKENT, s.r.o. Sokolovská 1/, CZ 16 00 PRAHA, Tel.: +40 0 0, E mail: INBOX@MARKENT.CZ