Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 9 3 9

Obsah Úvod.............................................................. 7 1. Proč kompostovat?................................................ 9 1.1 Tvorba a význam humusu..................................... 10 1.2 Hnití a tlení.................................................. 11 1.3 Výhody kompostování........................................ 12 1.4 Nevýhody kompostování...................................... 13 2. Základy procesu kompostování.................................... 14 2.1 Správná vlhkost.............................................. 14 2.2 Vzduch (kyslík)............................................... 15 2.3 Složení výchozího materiálu.................................... 16 2.4 Přídavek půdy............................................... 17 2.5 Promíchání.................................................. 18 2.6 Tma a teplo.................................................. 19 2.7 Tři fáze procesu kompostování.................................. 20 3. Výchozí materiály ke kompostování................................ 22 3.1 Omezování cizorodých látek při kompostování.................... 28 3.2 Přísady a přípravky ke kompostování............................ 30 3.3 Nářadí pro kompostování...................................... 33 4. Místo ke kompostování........................................... 36 4.1 Kompostování na hromadách................................... 37 4.2 Kompostování v boxech....................................... 39 4.3 Kompostování s využitím žížal (vermikompost)................... 42 4.4 Plošné kompostování a mulčování............................... 45 4.5 Společné kompostování zahrádkářů............................. 47 4.6 Kompostování v komunální oblasti.............................. 48 5. Speciální komposty.............................................. 50 5.1 Kompost z listí............................................... 50 5.2 Kompost z trávy.............................................. 50 5.3 Kompost z drnů.............................................. 51 5.4 Kompost z chlévské mrvy...................................... 51 5.5 Kompost z větví, kůry a pilin................................... 51 5.6 Kompost z výlisků ovoce a révy vinné........................... 52 5.7 Kompost ze sena.............................................. 53 5.8 Kopcovitý záhon (biopařeniště)................................. 53 5.9 Vysoký záhon................................................ 55 5.10 Průmyslové komposty........................................ 56 5.11 Výroba umělého hnoje a hnojení slámou........................ 56 5.12 Rychlokompost podle způsobu opatství Fulda.................... 57

6. Kontrola průběhu kompostování.................................. 58 6.1 Teplota..................................................... 58 6.2 Vlhkost..................................................... 59 6.3 Obsah vzduchu.............................................. 59 6.4 Obsah živin a další parametry................................. 60 7. Stupeň zralosti a použití kompostu................................ 62 7.1 Doporučení ke hnojení kompostem v zahradě.................... 64 7.2 Řeřichový test............................................... 67 7.3 Stanovení hodnoty ph v kompostu............................. 67 7.4 Výluh z kompostu........................................... 68 8. Dusičnany a kompost........................................... 69 8.1 Dusičnany jako součást koloběhu dusíku........................ 69 8.2 Příprava kompostu a vyplavování dusičnanů..................... 70 8.3 Problémy s dusičnany při hnojení komposty..................... 71 9. Časté otázky a možné chyby...................................... 74 10. Choroby, škůdci a plevele v kompostech........................... 76 11. Zlatá pravidla kompostování..................................... 79 12. Další organická hnojiva.......................................... 80 13. Péče o půdu.................................................... 83 13.1 Význam půdy.............................................. 83 13.2 Složení půdy............................................... 83 13.3 Určení půdního druhu....................................... 84 13.4 Udržování a zvyšování úrodnosti půdy........................ 86 14. Zelené hnojení zlepšování půdy rostlinami....................... 88 14.1 Kritéria pro výběr rostlin na zelené hnojení..................... 88 14.2 Zapravení zeleného hnojení.................................. 90 14.3 Příklady rostlin na zelené hnojení............................. 91 15. Mulčování prospěch pro půdu, rostliny a životní prostředí.......... 93 15.1 Materiály k mulčování....................................... 93 16. Obdělávání půdy............................................... 97 16.1 Chyby při obdělávání půdy.................................. 98 17. Ochrana půdy před těžkými kovy (rizikovými prvky)............... 102 17.1 Vylil se nám do půdy olej?................................... 104 17.2 Spalování odpadů doma.....................................105 18. Půdní reakce a potřeba vápnění.................................. 106 19. Chloróza rostlin............................................... 110 Literatura........................................................ 113 Výkladový minislovníček odborných výrazů.......................... 114 Rejstřík.......................................................... 115

Úvod Úvod Kompost je nejstarším a nejpřirozenějším prostředkem ke zlepšování půdy, který známe. Připravuje se z organických odpadů z domácnosti a ze zahrady a je významným příspěvkem k udržení zdravé půdy a k výživě rostlin. Kompostování ve vlastní zahradě je také praktickým odstraňováním odpadů, a proto významně přispívá k ochraně životního prostředí. Kompost se označuje také jako srdce zahrady, nebo plynule udržuje, popřípadě i zvyšuje úrodnost půdy. Během celého roku vzniká hodně odpadů listí, zbytky rostlin, posečená tráva, zbytky po řezu živých plotů, plevele aj. Dáme-li je do popelnice, zbavujeme se cenného daru přírody. Od 1. ledna 1998 vstoupil v platnost zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, který dává jednotlivým obcím řadu nových možností postupu při likvidaci odpadů. S jistotou lze říci, že poplatky za odvoz domovního odpadu budou vzrůstat. Začneme-li uvažovat ekonomicky, nezbude nám než plnit základní motto zákona, které nám přikazuje předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Jedním z úsporných opatření je také kompostování kuchyňských a zahradních odpadů. Separovaný sběr tuhých domovních odpadů se provádí ve většině států Evropské unie a jeho prioritní ekologický aspekt je v recyklaci nebo regeneraci téměř všech složek odpadu a v podstatném omezení skládkování odpadu. Například v Rakousku jsou od konce roku 1992 všechny obce povinny separovaně oddělovat organický odpad a provádět odborně kompostování. Kompostování je umění, které vyžaduje znalosti a zkušenosti. Kniha popisuje správnou přípravu a odborné použití kompostu. Co lze kompostovat? Kdy a jak používat kompost? Tyto a mnoho dalších otázek kolem kompostování nalezne čtenář v prvních 11 kapitolách. Bylo by jistě utopií věřit, že po přečtení této knihy můžeme ihned správně kompostovat. Kompostování se nelze teoreticky naučit (tedy pomocí knihy), nýbrž jen nejdůležitější teoretické zásady kompostování. Proto po 7

KOMPOSTOVÁNÍ A PÉČE O PŮDU jejím přečtení by bylo nejvhodnější založit kompost (možná první), pozorovat ho a dále se učit. Pouze zkušenosti z nás udělají odborníky na kompostování. Tato praktická příručka má význam nejen pro zahrádkáře, ale i pro ekologické zemědělství a komunální oblast (kompostování v obcích, školách, městech, u hřbitovů aj.). V kapitolách věnovaných péči o půdu se čtenář dozví o úrodnosti půdy a jejím zvyšování pomocí zeleného hnojení a mulčování. Dále je zde zařazeno šetrné obdělávání půdy a její ochrana před rizikovými prvky. Pozornost je věnována také potřebě vápnění, nebo zahrádky bývají často převápněny. Závěr pak tvoří informace o chloróze rostlin, kterou trpí některé zahradní plodiny na alkalických půdách. Během krátké doby vychází již druhé, upravené vydání této publikace, které svědčí o zájmu zahrádkářů a drobných pěstitelů o kompostování a péči o půdu v zahradě. Přepracovány byly zejména kapitoly věnované výchozím materiálům ke kompostování a hnojení kompostem. Rozšířeny byly statě o obdělávání a vápnění půdy a také o její ochraně před rizikovými látkami. Ing. Miroslav Kalina 8

Proč kompostovat? 1. Proč kompostovat? Je známo, že velké množství organických zbytků se často nerozvážně ničí, ačkoliv by mohly jako kompost podporovat úrodnost půdy v našich zahradách. Omezený prostor na skládkách je přeplněn látkami, které tam mnohdy nepatří. Tato příručka o kompostech by měla být podnětem k tomu, abychom přispěli k omezení tvorby odpadů a tak k ochraně životního prostředí. Půda není mrtvou horninou, nýbrž živým systémem z minerálních látek a humusu. Humus je částí organické hmoty v půdě a jedním z rozhodujících činitelů její úrodnosti. Pomáhá při tvorbě půdní struktury, zlepšuje tepelné, vodní a vzdušné vlastnosti půdy, je zdrojem živin, které podporují růst rostlin. Používáním kompostu doplňujeme organickou hmotu v půdě. Obsah humusu v půdě sklizněmi a biologickými rozkladnými procesy stále ubývá, a proto je cílem každé pěstitelské činnosti obsah humusu zachovávat a pokud možno ještě zvyšovat. Kompostováním získává zahrádkář z organických odpadních látek cenný humus, který lze použít v zahradě. Kompost je nejstarším a nejpřirozenějším prostředkem ke zlepšování půdy a ke hnojení, který známe. Připravuje se z organických odpadů z domácnosti a ze zahrady. Představuje podstatný příspěvek k udržení zdraví půdy a k výživě rostlin. Protože kompostování ve vlastní zahradě je praktikované omezování odpadů, napomáhá k ochraně životního prostředí. Používáním vlastního kompostu zahrádkář ušetří při nákupu průmyslových hnojiv a dalších prostředků ke zlepšování půdy (například rašeliny). Kromě toho slouží organická hmota z kompostu jako potrava půdním organismům, zejména mikroorganismům. Kompostování je proces zpracování organických odpadů a přitom se snažíme o tyto cíle: zpětný přívod organické hmoty a rostlinných živin do přírodního koloběhu, zabránit nepříjemným pachům (bez hniloby), usmrcení původců rostlinných chorob, usmrcení semen plevelů, produkce přírodního humusu, který se tvoří přeměnou látek. 9

KOMPOSTOVÁNÍ A PÉČE O PŮDU V každé domácnosti a zahradě odpadají denně organické odpady. K příjmu a zpracování těchto látek slouží kompost. Je proto jednou z nejdůležitějších součástí zahrady. 1.1 Tvorba a význam humusu V přírodě probíhají nepřetržitě procesy rozkladu a přeměny látek. V tomto koloběhu nevznikají žádné odpady. Ročně podléhá přeměně velké množství odumřelého rostlinného materiálu. Spadané listí, odumřelé větve a jiné rostlinné části jsou zdrojem výživy pro miliony organismů v půdě. Tyto organismy, ke kterým patří bakterie, řasy, houby, svinky, stonožky, hmyz, jeho larvy a další, jsou specializované na rozklad a přeměnu organických zbytků a mění je na humus. Velmi důležité jsou žížaly, které konzumují směs organických zbytků se zeminou a v zažívacím ústrojí je mění na jílovitohumusový komplex. Žížaly takto na 1 ha plochy ročně zpracují 25 t hmoty. Humus je základem přirozené úrodnosti půdy. Živiny vázané na humusové částice se nevyplavují vodou a jsou dobře přístupné rostlinám v době, kdy je právě potřebují. Živiny obsažené v odumřelých částech rostlin jsou takto činností půdních organismů zachycovány a předávány opět rostlinám. Koloběh se uzavírá. Stále více lidí tento základní princip chápe. Organické rozložitelné odpady neobsahují žádné látky přirozeně nezpracovatelné a životnímu prostředí cizí. Nejlacinější a nejvýhodnější cestou hospodaření s těmito odpady je právě kompost. Nejdůležitější vlastnosti humusu pro půdu a rostlinu jsou následující: pomalé uvolňování dusíku a fosforu, rozpouští živiny pro rostliny z půdních minerálů, zlepšuje výživu rostlin stopovými prvky, má vysokou výměnnou kapacitu pro kationy, zlepšuje strukturu půdy, zlepšuje jímavost půdy pro vodu, tmavá barva půdy zlepšuje záhřevnost půdy, větší biologická aktivita, 10

Proč kompostovat? určité složky humusu mají charakter stimulátorů růstu, snižuje toxicitu přírodních jedovatých látek a také pesticidů, zvyšuje pufrovací (tlumicí) kapacitu půdy. 1.2 Hnití a tlení Jsou dvě možnosti, jak se může rozkládat organická hmota hnitím (za nepřístupu vzduchu) a tlením (za přístupu vzduchu). 1.2.1 Hnití Na rozdíl od tlení se vyskytuje hnití tam, kde převládá nedostatek kyslíku. Při tomto procesu se činností určitých druhů bakterií tvoří zapáchající plyny, například sirovodík a čpavek. Dále vznikají jedovaté sloučeniny jako například indol, skatol a dokonce mrtvolné jedy putrescin a kadaverin. Tyto škodlivé látky lákají různý škodlivý hmyz jako drátovce, pochmurnatku mrkvovou, květilku cibulovou a květilku zelnou. Zároveň podporují různé původce chorob (slepičí mor, mor prasat, paratyfus, tuberkulózu, tetanus, epidemickou žloutenku a dětskou obrnu). Kromě toho se poškozuje úrodnost půdy a půda se obohacuje nevhodnými mikroorganismy. Hnití se vyskytuje především v blokově ukládaném hnoji, v kejdě a v močůvce. Dále se nachází v organických odpadech, které byly někde (často v lesích) vyklopeny (například odpady z koš álovin a listí ořešáku). Všude, kde se v přírodě vyskytují nepříjemné zápachy, je příčinou hnití. Dříve se razilo přísloví, že co zapáchá, to hnojí. Je to sice pravda, nebo hnití převádí obsažené živiny do velmi lehko rozpustné formy. Negativní důsledky, které byly uvedeny, bychom ale neměli přitom přehlédnout nebo dokonce zapomenout. 1.2.2 Tlení Na tlení se podílejí naopak zcela jiné mikroorganismy, totiž bakterie, plísně, kvasinky a aktinomycety, které vyžadují kyslík. Živiny nejsou přeměněny v zapáchající plyny, nýbrž jsou nejdříve vázány v mikroorganismech a později jsou k dispozici pro tvorbu humusu. Organické látky jsou pak postupně rozkládány až mineralizovány. Uvolněné minerální prvky včetně dusíku jsou snadno přijatelné rostlinami. 11

KOMPOSTOVÁNÍ A PÉČE O PŮDU Při tlení jsou zneškodňováni původci chorob nejen vysokými teplotami, nýbrž také tvorbou řady přírodních antibiotik. Již v roce 1955 bylo v Německu prokázáno, že kompostováním bylo usmrceno 18 nejnebezpečnějších původců chorob. Při tlení se tvoří rovněž fermenty a enzymy, které mohou být zčásti dokonce přímo přijímány rostlinami a tak posilují jejich zdraví a odolnost proti chorobám. Tlení vede k cenným humusovým látkám. Podporuje tak úrodnost půdy a zvyšuje zdraví rostlin. Kompostování organických odpadů představuje možnost, aby tlení mohlo probíhat za velmi přesně kontrolovaných podmínek. Tak lze velmi cíleně produkovat humus a zlepšovat úrodnost půdy. 1.3 Výhody kompostování Ačkoliv byly výhody částečně již uvedeny, jsou zde ještě jednou heslovitě shrnuty: až 100 % dusíku je organicky vázáno a nemůže se už ztratit, tvorba cenných humusových látek, které půdu oživují; to znamená, že zvyšují, respektive podporují nejen množství, ale i druhovou pestrost bakterií a hub, zničení všech hnilobných a jedovatých látek během velmi krátké doby, spolehlivé zničení většiny původců chorob, usmrcení většiny semen plevelů, inaktivace antibiotik a jiných přísad do krmiv, rozklad těžko rozpustných základních živin i stopových prvků (například surových fosfátů) a tím zabezpečení zásobování těmito živinami ve vyrovnaném poměru, tvorba přírodních antibiotik, které zčásti přijímají přímo rostliny a zvyšují odolnost proti škůdcům, kompost působí příznivě na životní prostředí, protože živiny, zejména dusičnany, se nevyplavují do podzemní vody. Mnoho z těchto uvedených souvislostí bylo zjištěno teprve v posledních letech a v praxi jsou ještě málo známy. 12