Komentář k předpisům upravujícím zadávání, zpracování, náležitosti, způsob odvození závazných ustanovení a předávání lesních hospodářských osnov Lesní hospodářské osnovy (dále jen osnovy) jsou legislativně vymezeny zákonem č. 289/1995 Sb. (dále jen zákon) a to 25-27, 48, 49 a 59. Z těchto ustanovení zákona vyplývá, že osnovy se zpracovávají pro zjištění stavu lesa a pro výkon státní správy lesů pro všechny lesy o výměře menší než 50 ha ve vlastnictví fyzických a právnických osob, pokud pro ně není zpracován plán. Rovněž je stanoveno, že každý vlastník lesa obdrží od orgánu státní správy lesů osnovu týkající se jeho lesa bezplatně. Dále zákon ukládá, že ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o zadávání, zpracovávání a součástech osnov, o jejich změnách, o způsobu odvození závazných ustanovení osnov a o způsobu převzetí osnovy vlastníkem lesa. Tímto právním předpisem je vyhláška č. 84/1996 Sb. (dále jen vyhláška). Smyslem této metodiky je s využitím všech doposud získaných poznatků zvýšit možnosti praktického použití osnov. Hlavním cílem je, aby se na osnovy přestalo pohlížet jako na lesní hospodářský plán (dále jen LHP) pro malé vlastníky. Zadávání osnov - 13 vyhlášky č. 84/1996 Sb. 1. Zařizovací obvod. Stanovuje se vždy co největší. Osnovy se vyhotovují pro jednotlivé vlastníky lesů dle evidence z katastru nemovitostí. Zařizovací obvod musí respektovat hranice pozemků nebo lépe celých katastrů, případně celého okresu. Rozhodnutí o velikosti zařizovacího obvodu je zcela v kompetenci příslušného orgánu státní správy lesů. 2. Stát je ze zákona povinen zpracovat osnovy a předat je bezplatně vlastníkům. Má se za to, že včas, t.j. platnost osnov musí navazovat na konec platnosti předcházejícího LHP, výhledově osnov. Proto by osnovy neměly být zpracovávány po skončení platnosti LHP (osnov). Malé části bývalých lesních hospodářských celků (dále jen LHC) se obnovují předčasně společně s jiným LHC, kde LHP končí. Stane-li se, že v obvodu okresu končí nejdříve nejmenší LHP a okres má představu sjednotit platnost osnov, mohou se osnovy na malém LHC zpracovat na delší dobu než 10 let, nebo se mohou předčasně zpracovat osnovy na větším LHC tak, aby došlo ke sjednocení platnosti osnov. Sjednocení platnosti osnov nastane v okamžiku stanovení jedněch závazných ustanovení pro každého vlastníka lesa v předmětných zařizovacích obvodech. Tento krok je nutný hlavně z důvodu závaznosti podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu (dále jen MZD) pro lesy vlastníků s výměrou lesa nad 3 ha. Při potřebě rozdělit velký LHC na několik zařizovacích obvodů za účelem dosažení různé doby platnosti osnov zadá orgán zpracovat první osnovy s různou dobou platnosti. 3. Vyhláškou stanovené lhůty pro vyhlášení záměru zadat zpracování osnov (nejméně 18 měsíců před počátkem její platnosti) a zadání zpracování osnov (nejpozději 12 měsíců před počátkem platnosti) jsou nepřekročitelné, ale nejsou jediné, které jsou závazné. Protože se jedná o veřejnou zakázku musí být současně dodrženy lhůty vyplývající ze zákona č. 199/1994 Sb. v platném znění. 4. Termín pro uplatnění záměrů a požadavků vlastníků je nutno stanovit tak, aby tyto bylo možno pojmout do zadávací dokumentace pro zpracování nabídky. Vlastníci lesů uplatňují své požadavky a záměry u příslušného orgánu státní správy lesů (dále jen orgán nebo zadavatel). Pouze ten je oprávněn zpracování osnovy zadat. Zadavatel je oprávněn určit, jak budou požadavky vlastníků (nejen způsob, ale i rozsah) do osnov promítnuty. 5. Podkladové materiály pro zpracování osnov 1
Katastrální mapa, výpis z katastru nemovitostí. Podle 12 zákona mají orgány právo bezplatně využívat údajů katastru nemovitostí. Proto nemůže být jejich získání a aktualizace hrazena z prostředků na pořízení osnov. Pokud jsou katastrální mapy digitalizovány, využijí se přednostně. Katastrální úřady aktualizují údaje katastru nemovitostí průběžně. Ke zpracování osnov je nutné vždy použít nejaktuálnější data. Mají-li být údaje katastru nemovitostí aktualizovány v průběhu zpracovávání osnov musí být tato skutečnost uvedena v podkladových materiálech a následně promítnuta do smlouvy. Identifikace pozemků určených k plnění funkcí lesa. Identifikací se rozumí grafické a číselné vyjádření vlastnických vztahů ke všem pozemkům, které jsou pojaty do osnov. Řádné zpracování pozemkových podkladů zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu a využitelnost osnov a jejich cenu. Identifikace musí být dle vyhlášky provedena před vlastním zadáním a zpracováním osnov. Identifikaci je nutné provést podle jednotlivých listů vlastnictví. U parcel katastru nemovitostí, které nejsou zapsány na listu vlastnictví (LV 0 ), se využije k identifikaci všech dostupných evidencí např. pozemkového katastru, evidence nemovitostí, výpovědi nájemních vztahů podle 22 odst. 9 zákona č. 229/1991 Sb. v platném znění. Přehled o těchto výpovědích se získá u povinných osob, t.j. dnes na lesních správách Lesů ČR, s.p. a bývalých JZD. Identifikace se zajistí na katastrálním úřadě. Pokud katastrální úřad neprovede identifikaci pro potřebu zadavatele včas, musí se zajistit jinak. Zde jsou dvě možnosti. Provést identifikaci vlastními silami, nebo ji nechat provést další osobou. Zde však musí být identifikace přesně zadána, t.j. zpracovateli předány podklady a stanoveno, jak bude identifikace provedena a po převzetí pečlivě zkontrolována. To platí i v případě, že identifikaci provádí Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. (dále jen ÚHÚL). Jakékoliv chyby nebo nedostatky identifikace se promítají do osnov. Nedokonale provedená identifikace znamená, že pro dopředu neznámý počet vlastníků lesů nebude osnova vyhotovena a pro další neznámý počet vlastníků bude špatná, protože se nebude dotýkat pouze celého jejich majetku. Stát, přestože vynaloží prostředky na zpracování osnov, nebude schopen dostát své povinnosti - předat vlastníkovi lesa osnovu týkající se jeho lesa. Tato zkušenost vede k tomu, aby identifikace byla zdokonalována i v průběhu zpracování osnov, a to buď samotným zadavatelem, nebo zpracovatelem osnov. Pokud bude zpracovatel osnov řešit zjištěné nedostatky identifikace, musí toto být ošetřeno ve smlouvě. Pokud náprava nedostatků nebo neúplnosti identifikace bude znamenat vícepráci, je nutné uzavřít dodatek ke smlouvě na základě řádně doloženého množství vícepráce. Nepodaří-li se přes veškeré úsilí u některých pozemků dle katastru nemovitostí vlastníky identifikovat, musí být každý takový pozemek, nebo jeho část (neidentifikovaná) zařízen jako samostatný separát osnov. Podklady pro identifikaci pozemků je třeba doplnit o seznam jiných druhů pozemků, které byly rozhodnutím orgánu podle 3 lesního zákona určené k plnění funkcí lesa (pokud nejsou doposud zapsány v KN). Rozhodne-li se zadavatel zajistit identifikaci prostřednictvím další osoby, záleží pouze na něm, s kým uzavře smlouvu. Jako podporu státní správě lesů provádí identifikace ÚHÚL. I zde je však nezbytné, nejlépe smluvně, stanovit z jakých podkladů a jak bude identifikace provedena, v jakém termínu a s jakými výstupy. I zde je nezbytná kontrola dodržení požadavků orgánu. Jako nejlepší se jeví, když identifikaci pozemků provede zadavatel sám. Seznámí se s vlastnickými vztahy a může při zadávání osnov lépe formulovat svůj požadavek. Zpracováním identifikace další osobou se nesnímá ze zadavatele odpovědnost za její kvalitu, protože se jedná o podklad pro zpracování osnovy. Pro nakládání s lesy v podílovém spoluvlastnictví platí ustanovení 137-142 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Z ustanovení 24 odst. 3 lesního zákona nelze dovodit, že v případě, kdy je jeden ze spoluvlastníků stát, neplatí ustanovení občanského zákoníku. Pozemky, které jsou v podílovém spoluvlastnictví, nelze proto přiřazovat k osnově ani jednoho ze spoluvlastníků zpracované pro jiný list vlastnictví, ani k LHP pro lesy ve vlastnictví 2
státu. Lesy v podílovém spoluvlastnictví o výměře větší než 50 hektarů musí mít LHP bez ohledu na to, že jednotlivé podíly spoluvlastníků jsou menší než 50 ha. Vše výše uvedené platí, i když je jeden ze spoluvlastníků stát. Obrysová nebo porostní mapa Analogová podoba některé z těchto map je k dispozici. Digitální provedení je nutno vyžádat u ÚHÚLu. Zde je možné zajistit mapu hospodářskou v měřítku 1 : 5 000 a SMO. Digitální data jsou k dispozici od roku 1996. Do roku 1996 se digitální data poskytují pouze v rastrové podobě. Vždy se upřednostňuje digitální provedení podkladových materiálů. Typologická mapa Převezme se z oblastního plánu rozvoje lesů (dále jen OPRL). Není-li vyhotoven, vyžádá se na ÚHÚLu mapa z původního LHP. Upřednostňuje se digitální podoba. Hospodářská kniha Pokud není, vyžádá se na ÚHÚLu. Nejlépe v digitálním provedení. 6. Podkladové materiály pro zpracování osnov musí být k dispozici pro zadávací dokumentaci ve smyslu zákona č. 199/1994 Sb. v platném znění. Součástí zadávací dokumentace mohou být i další podkladové materiály ve vyhlášce nevyjmenované, protože jen na základě znalosti úplných podkladových materiálů může zájemce o veřejnou zakázku odpovědně zpracovat nabídku. Nabídky učiněné bez znalosti podkladových materiálů se v minulosti projevily jako licitace vedoucí k získání zakázky za každou cenu a znamenaly vždy zhoršenou použitelnost až nepoužitelnost výsledného díla. 7. Ostatní podkladové materiály Pro zpracování osnov je nutné kromě výše uvedeného dále zajistit předložení plánů péče o zvláště chráněná území, kategorizaci lesů schválenou podle 7 a 8 zákona, rozhodnutí o uznaných výběrových stromech a lesních porostech pro sběr semen, nejsou-li tato zveřejněna ve Věstníku Ministerstva zemědělství, rozhodnutí (schválená územně plánovací dokumentace nebo platné územní rozhodnutí) o vymezení systému ekologické stability a z toho plynoucí požadavky na zpracování osnovy, pokud nejsou obsaženy ve zpracovaném a schváleném OPRL, a oprávněné požadavky dalších dotčených právnických a fyzických osob a orgánů státní správy. Obmýtí a obnovní dobu pro jednotlivé hospodářské soubory stanoví zadavatel s přihlédnutím k rámcovým směrnicím v příslušném OPRL a požadavkům vlastníků. Vypracování rámcových směrnic hospodaření pro použité hospodářské soubory může být součástí zpracování osnov. Pokud mají být některá rozhodnutí (kategorizace, uznání lesních porostů ke sběru osiva a z toho plynoucí genetická klasifikace, atd.) související s těmito ostatními podkladovými materiály vyhotovena až na základě zjištění stavu lesa při zpracování osnov, musí být tento postup zcela konkrétně obsažen v zadávací dokumentaci a následně ošetřen ve smlouvě. Při tomto postupu mohou vzniknout zpracovateli vícepráce. Vzniknou-li, musí být řešeny dodatkem ke smlouvě. Zadávání osnov - zákon č. 199/1994 Sb. v platném znění. Tato část metodiky není metodikou k uplatňování citovaného zákona, protože orgány státní správy lesů k tomu nejsou kompetentní, ale pouhým výčtem zkušeností, které praxe ukázala jako důležité. 1. Kvalifikační a další předpoklady Důsledně dodržovat ustanovení paragrafů 2a - 2f výše citovaného zákona a ještě důsledněji vyžadovat jejich splnění. Při použití dalších předpokladů dle 2f jasně stanovit kriteria hodnocení, limity jejich splnění a způsob prokázání (čestné prohlášení atp.) 3
2. Způsoby zadání veřejné zakázky - postupuje se podle objemu veřejné zakázky - obchodní veřejná soutěž a dvoustupňová obchodní veřejná soutěž ( 4-48) - výzva více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky ( 49, 500 000-5 000 000 Kč) - zjednodušené zadání ( 49a, 100 000-500 000 Kč) - veřejné zakázky malého rozsahu ( 49b, do 100 000 Kč) - výzva jednomu zájemci k podání nabídky ( 50, do 50 % ceny původní veřejné zakázky a do 12 měsíců od splnění původní zakázky) 3. Zadávací dokumentace Musí obsahovat podmínku dodržení informačního standardu lesního hospodářství (dále jen IS LH), způsob označení vlastníků tak, aby v rámci osnov v obvodu působnosti zadavatele nedocházelo k duplicitnímu označení, informace o navazujících LHP a osnovy pro jejich schematické zobrazení a označení. Lhůta pro předání osnov je určena 14 vyhlášky. Doporučuje se blíže specifikovat (nejlépe vzorem) podobu jednotlivých náležitostí osnov, Základní protokol je zbytný, protože vše, co může protokol řešit, musí být obsaženo v zadávací dokumentaci a následně ve smlouvě. 4. Obsah podmínek soutěže a způsob hodnocení nabídek. Hodnocení nabídek by mělo být vždy prováděno pomocí více kriterií. V podmínkách soutěže se potom musí uvést v sestupném pořadí, podle stupně významu, který je jim přisuzován. Doporučuje se upřednostňovat kriteria sledující technickou dokonalost a využitelnost osnov před jejich cenou. Jako důležité kriterium se jeví reference o uskutečněných zakázkách uchazečů. Před použitím určitého kriteria musí být zadavateli jasné jeho vyhodnocení. 5. Neopomenutelné lhůty. Soutěžní lhůta - rozumí se lhůta ve které lze podávat nabídky. U obchodní veřejné soutěže počíná lhůta běžet dnem vyhlášení v Obchodním věstníku a končí dnem a hodinou otevírání obálek s nabídkami. Soutěžní lhůta nesmí být kratší než 36 kalendářních dnů. Zadávací lhůta - rozumí se lhůta, ve které jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Zadávací lhůta bez prodloužení činí nejvíce 90 kalendářních dní. Její běh počíná dnem otevírání obálek a končí rozesláním oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, pokud nejsou podány námitky nebo návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele. Zadávací lhůta se prodlužuje uchazečům umístěným na prvním až třetím pořadí až do doby uzavření smlouvy. V případě podání námitek nebo návrhu na přezkoumání rozhodnutí zadavatele se čas potřebný k uzavření smlouvy posunuje o lhůty stanovené v 55, 56 a 57 zákona č. 199/1994 Sb. v platném znění. V případě jiného způsobu zadání zakázky platí lhůty podle ostatních ustanovení zákona č. 199/1994 Sb. v platném znění. 6. Smlouva Při veřejné obchodní soutěži je zadavatel povinen uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, do 30 dní od uplynutí zadávací lhůty. Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu před uplynutím lhůty stanovené pro podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Dodržení zákona č. 199/1994 Sb. v platném znění je bezpodmínečně nutné. Jakékoliv pochybení může znamenat velké zpoždění v zadání veřejné zakázky, potažmo nedodržení termínů daných zákonem a vyhláškou. Podmínkou korektnosti soutěže jsou úplné podklady, přesná formulace zadání, jasná a hodnotitelná kriteria, pečlivé a přesné zúřadování. 4
Zpracování osnov - 14 vyhlášky č. 84/1996 Sb. 1. Vždy musí být dodržen IS LH pro daný rok! 2. Rozdělení lesa podle vyhlášky platí pro zpracování osnov pouze přiměřeně. Hranice jednotek rozdělení lesa se přednostně vedou po hranicích, které využívá katastr nemovitostí - hranice parcel, katastru a v něm jednotlivých listů vlastnictví a okresu. Pro rozdělení lesa v osnovách je základní podmínkou přizpůsobit rozdělení vlastnickým poměrům a zabránit duplicitnímu označení jednotlivých vlastníků! Toto se může vznést jako požadavek v zadávací dokumentaci, případně podmínkách soutěže a problém rozdělení lesa v osnovách může vyřešit uchazeč o veřejnou zakázku. Totéž platí i o osnovách pro majetky o výměře 1 m 2-1 ar. 3. Typologické domapování - z ustanovení citovaného paragrafu vyhlášky vyplývá, že ho provádí zpracovatel osnovy. 4. 2 vyhlášky č. 82/1996 Sb. stanoví povinnost provádět i při zpracování osnov genetickou klasifikaci porostů dřevin a zařazovat lesní porosty, porostní skupiny a etáže do fenotypových kategorií A - D. Podle 4 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 84/1996 Sb. se pro dřeviny uvádí genetická klasifikace u porostů uznaných (A,B - rozhodnutí) a porostů geneticky nevhodných (D). Doporučuje se dodržet postup podle vyhlášky č. 84/1996 Sb. a IS LH. 5. Souhrnné porosty - vyhláška svým ustanovením v 14 odst. 3 stanovuje způsob, jakým se odvodí i návrh hospodářských opatření a popis stavu lesa i pro majetky, které nejsou v terénu identifikovatelné. V lesnických mapách jsou hranice porostů vytvořeny překreslením hranic nejen z katastrálních map, ale i z map identifikace pozemků. Při striktním postupu podle tohoto ustanovení vyhlášky jsou výsledkem osnovy, ve kterých zpravidla neodpovídá popis stavu lesa skutečnosti na pozemku jednoho konkrétního vlastníka zahrnutého do sdruženého porostu. Návrh hospodářských opatření vytvořený jako podíl z popisu sdruženého porostu je pro jednotlivé vlastníky lesa zpravidla nepřijatelný. Nepřijatelný mimo jiné také proto, že v důsledku předcházejících metodik je suma všech plánovaných těžeb ve smyslu 16 odst.1 vyhlášky neopodstatněně ztotožňována se sumou těžeb umístěných s ohledem na plánovaná opatření v lesích sousedních vlastníků, nikoliv jako suma těžeb možných, odvozených pouze ze stavu lesa při dodržení zákona. Stát musí takové osnovy zaplatit, i když ani pro státní správu lesů nejsou spolehlivě použitelné. Protože vyhláška je platná včetně postupu práce se souhrnným porostem, doporučuje se v zadávací dokumentaci doplnit podmínku, že vlastnické hranice porostů budou vytvořeny v lesnické mapě před popisem porostů. Popis porostů by měl potom být vztažen k lesu, který zařizovatel v terénu považuje za zařizovaný majetek. Takto zhotovené osnovy mohou sice být zatíženy chybami vzniklými při identifikaci jednotlivých majetků v terénu, ale nebudou zkresleny v celém rozsahu, tak jako při striktním postupu podle vyhlášky. Osnovy by měly být vždy zpracovány pro jednotlivé listy vlastnictví. Náležitosti osnov - 15 vyhlášky č. 84/1996 Sb. 1. Lesnická mapa - z odstavce 5 tohoto paragrafu nelze dovodit, že se jedná o mapu těžební. Těžby v osnově plánované musí vycházet toliko ze zjištěného stavu lesa a omezení vyplývajících ze zákona. Jedná se o lesnickou mapu, která v dnes používané terminologii nemá pojmenování, ale z obsahu vyhlášky je zřejmý její obsah. Další vysvětlení je v následující kapitole v odstavci 1. 2. Vlastnické separáty - obsahují údaje o lesích jednotlivých vlastníků ve struktuře podle tohoto paragrafu vyhlášky. Jsou tvořeny osnovami pro všechny listy vlastnictví jednoho vlastníka v zařizovacím obvodu a jedním závazným ustanovením ve smyslu 25 lesního zákona. Vlastnické separáty lze zhotovit vlastními prostředky. V případě, že budou požadovány od zpracovatele osnov, musí být tato skutečnost obsažena v zadávací dokumentaci. Za vybavení 5
odborných lesních hospodářů (dále jen OLH), které si nevybrali vlastníci sami, odpovídá příslušný orgán. Nezadá-li orgán zhotovení osnov pro potřeby odborných lesních hospodářů, musí zajistit jejich vybavení vlastními silami. Tímto se nevylučuje možnost vyrobit separáty další osobou. Ostatním OLH budou poskytnuty osnovy na základě jejich žádosti (viz pravidla rozeslané pod č.j. 1365/99-5110 ze dne 26.7.1999) Způsob odvození závazných ustanovení osnov - 16 vyhlášky č. 84/1996 Sb. 1. Vyhláška stanovuje, že nepřekročitelná celková výše těžeb se stanoví s přihlédnutím k očekávanému podílu nahodilých těžeb jako suma všech plánovaných (nikoliv umístěných) těžeb na lesních pozemcích vlastníka. V praxi se plánování těžeb provádí vžitým způsobem - umisťováním, tak jako v minulosti při zpracování LHP a k očekávanému podílu nahodilých těžeb se zpravidla při předpisu pro jednotlivé porostní skupiny nepřihlíží. Práva vlastníků lesů jsou potom omezována nejen ustanovením zákona a vyhlášek, ale navíc návrhem hospodářských opatření v lesích sousedních vlastníků, která, pokud nejsou realizována, nemají právní důsledek. Plánovat těžby je proto nutné pouze s ohledem na zjištěný stav lesů všech vlastníků a k očekávanému podílu nahodilých těžeb. Těžbu lze omezit jen podle zákona. Nikoliv s přihlédnutím k plánovaným těžbám v lesích sousedních vlastníků. Žádný zákonný předpis nezmocňuje zadavatele ani zpracovatele rozhodovat o tom, kdo bude těžit první a kdo může těžbu pouze přiřazovat. Toto se může odvíjet pouze podle zákona, t.j. až od první provedené těžby. Pro zadavatele je důležité, aby každá osnova skutečně stanovila maximální možnou těžbu. Za tímto účelem se doporučuje při plánování těžeb přihlížet k těžebním procentům pro jednotlivé hospodářské soubory pouze orientačně (u větších majetků), anebo vůbec. Postup daný 8 vyhlášky je závazný pro zpracování LHP, nikoliv osnov. 2. Odst. 2 16 vyhlášky stanovuje pouze, kde se procento MZD uvádí, nikoliv jak se stanovuje. Zde se doporučuje postupovat tak, jako při zpracování LHP, protože lesní zákon pohlíží na MZD v LHP a osnovách obdobně a dále proto, že vyhláška č. 80/1996 Sb. přiznává podporu na výsadbu MZD i vlastníkům, kteří hospodaří podle převzaté osnovy ( 25 odst. 3 lesního zákona). To, že se podíl MZD nevztahuje na lesy vlastníků s výměrou lesa do 3 ha, neznamená, že v osnovách nemůže být uveden. Vlastnický separát potom musí obsahovat informaci o tom, pro koho jsou tyto podíly uvedené u příslušných porostů, porostních skupin a etáží závazné. 3. Takto zpracované osnovy nevyžadují v praktickém použití v průběhu decenia provedení změn, nedojde-li ke změně vlastnictví. Celková výše těžeb je naplánována skutečně jako maximální možná a ze zákona je nepřekročitelná a jen ze zákona může být omezena. Ustanovení (omezení) zákona musí být dodržena vždy, s výjimkou udělených výjimek. Odbornou úroveň hospodaření je vlastník lesa povinen zajišťovat v součinnosti s OLH. 4. Závazná ustanovení osnov pro vlastníky lesů, kteří mají v zařizovacím obvodu lesy zapsány na více listech vlastnictví, se stanoví jako součet (výčet) z osnov pro jejich jednotlivé listy vlastnictví. Předávání osnov vlastníkům lesů - 17 vyhlášky č. 84/1996 Sb. 1. Postup předávání osnov vlastníkům lesa stanovený v odstavci 1 tohoto paragrafu musí být dodržen vždy. Dodržením tohoto postupu se naplňuje ustanovení 25 odst. 4 zákona. Místem obvyklým se chápou úřední desky obecních úřadů v zařizovacím obvodu a u okresního úřadu (magistrátu). Požádá-li vlastník lesa o jiný způsob předání osnovy, nebo bude-li ji požadovat po stanovených lhůtách, je povinnost jeho požadavku vyhovět. Nesmyslné požadavky vlastníků se řeší dohodou tak, aby osnova byla předána pro orgán přijatelným způsobem. V případě spoluvlastnictví platí příslušná ustanovení občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. v platném znění, 136-145). 6
2. Vlastník, který má zájem převzít osnovu pro hospodaření v lese, musí podepsat protokol o převzetí osnovy ( 25 odst. 4 lesního zákona), který není součástí vlastnického separátu, ale může být vyroben při vyhotovování separátu. O tom, kdo zhotoví protokol o převzetí, rozhoduje zadavatel. Protokol by měl obsahovat kromě údajů o převzaté osnově a závazných ustanovení i poučení. Poučení by mělo obsahovat informaci o OLH, pokud si ho vlastník lesa nevybral sám. Informaci o tom, k čemu je OLH oprávněn a co je povinen pro vlastníka lesa vykonat. Informaci o tom, která omezení ze zákona musí být při hospodaření podle osnovy dodržena (přiřazování těžeb, vzdálenost holých sečí od holin a nezajištěných porostů, maximální výměra holé seče, snižování zakmenění - to vše s odkazem na spolupráci s OLH). Poučení může obsahovat informace o činnosti tzv. podnikatelů, kteří na základě neznalosti vlastníků lesů vykrádají jejich lesy. 3. Postup podle odstavce 2 tohoto paragrafu je nutné rozšířit i o OLH, kterého vykonávají LČR, s.p. tam, kde si vlastník hospodáře nevybral a orgán nerozhodl o pověření jiné osoby (metodika citovaná na str. 6 odst. 2). 7