Svátost smíření II svátost vnitřního uzdravení Cíle: 1) Naukový: Žák poznává svátost smíření jako proces vnitřního uzdravení vztahů člověka. Uvědomuje si hlubší souvislosti povolání k dobru ve společenství, závažnost ničivé síly hříchu. Poznává působení Boží milosti v celém procesu. Učí se rozlišovat základní hříchy (sedmero hlavních hříchů). 2) Formační: Žák přijímá svoji hříšnost a současně bezpodmínečné přijetí a lásku Boha, který mu odkrývá zlo hříchu, aby ho mohl očistit a dovést ke svatosti. Rozlišuje 7 základních hříchů a chápe, že z nich vyrůstají další. Pomůcky: 1) Pracovní listy, psací potřeby Scénář: 1) Úvodní aktivita vědomí vlastní hříšnosti a věrnosti Boha 2) Zpytování svědomí vedené Duchem Svatým 3) Pojetí hříchu ve světle povolání ke společenství 4) Odvaha a dar vidět svůj hřích 5) Dar rozlišování sedmero hlavních hříchů 6) Ctnosti 1. Úvodní aktivita vědomí vlastní hříšnosti a Boží věrnosti V pracovním listu je biblický úryvek: "Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti." (1 J 1,8-9). Společně s žáky přečteme text nahlas a zeptáme se: Proč nám Bůh odpouští hříchy? Protože je věrný a spravedlivý. 1
2. Zpytování svědomí vedené Duchem Svatým Průběh svátosti smíření je postupně naznačen v rámečcích v pracovním listu: 1. Modlitba (před zpytováním svědomí, které je součástí procesu vnitřního uzdravení) Prosíme Ducha Svatého, abychom poznali své hříchy a dokázali jich litovat, protože Duch Svatý pomáhá při zpytování svědomí i u zpovědi 2. Zpytování svědomí poznání hříchů, lítost a předsevzetí Oslabené vědomí hříšnosti komplikuje lidské soužití. Naše schopnost vidět možnosti, které do nás Bůh vložil i hřích, který se staví proti Bohu, se může cvikem zlepšovat. Až přijde on, ukáže světu, co je hřích, co je spravedlnost a co je soud. Jn 16,8 Zeptáme se žáků: Proč si myslí, že to tak je? Jak bys to vysvětlil nevěřícím spolužákům? 3. Společenství a hřích Vedeme žáky k tomu, aby dobře pochopili tyto vzájemné souvislosti: 1. Bůh je společenstvím osob a člověk je stvořen k jeho obrazu Křesťanský Bůh je společenstvím Nejsvětější Trojicí nejvyšší jednotou vzájemné lásky jeden ve třech. Tento Bůh nás stvořil ke svému obrazu, a zve nás k životu ve společenství, pospolitosti, přátelství. Jsme tedy povoláni ke společnému životu. 2. Zájem Boha o člověka se projevuje v jeho zákonech /včetně zákazů a příkazů/ Boží zákony jsou tady proto, aby nás chránily. Nejsou cílem samy o sobě. Chrání to, co je cenné a podstatné: lidský život, rodinu, manželství, pověst, společenství, mír. Bůh člověka miluje a přeje mu to nejvyšší dobro (svatost). Bůh zakazuje hřích. 3. Pojetí hříchu Vedeme žáky k tomu, aby pochopili, že hřích je zlo, které ničí život a vztahy. Bůh zakazuje hřích. Slovo hřích označuje chování, které nevychází ze správného principu, a odvádí od správného cíle. Hřích je zhoubný. Působí jako vir, který pronikne do života, brání dobrému životu v pospolitosti rozděluje a izoluje člověka. Ničí náš vztah s Bohem, který dává život, ducha a radost (nedůvěřujeme Bohu, odmítáme jeho lásku, děláme opak toho, co nám radí). Ničí mezilidské vztahy rozvrací rodiny, přátelství. 2
Ničí samotného člověka je smrtelným nepřítelem duše, ničí pokojnou mysl, nevinnost, lásku, bezpečí, přirozenost, šíří utrpení, bolest, vede neustálý, skrytý, lstivý boj proti nitru člověka. Nesprávné pojetí hříchu Současnou kulturou bývá hřích představován jako rafinovaně a svůdně přitažlivý (a mocnými silami je bujení těchto návyků povzbuzováno např. smilstva, závisti, lakomství se využívá k podněcování prodeje novin, aut, exotických potravin) nebo jako pouhé porušení nezávazných pravidel. 4. Odvaha podívat se do zrcadla a dar vidět svůj hřích Žáci si mají uvědomit, že poznání vlastního hříchu je důsledek působení Boží milosti. V pracovním listu je obrázek malého dítěte před zrcadlem, který má demonstrovat fakt, že potřebujeme odvahu podívat se na sebe pravdivě jako do zrcadla. Naše schopnost vidět jak Boží velikost a dobrotu, tak i svoji omezenost a hřích je výchozím bodem zpytování svědomí. Naše schopnost vidět možnosti, které do nás Bůh vložil i hřích, který se staví proti Bohu, se může cvikem zlepšovat. Vedeme žáky k poznání, že zpytování svědomí je prostředkem k tomu, aby se člověk obrátil k dobrému a naplňoval svůj jedinečný potenciál v každé oblasti života. Smyslem není vyvolávání pocitů viny a nedostatečnosti, rýpání se ve vlastní slabosti, ale poznání, které vede k přijetí nabízené Boží milosti, kterou církev skrze kněze uskutečňuje ve svátosti smíření. Shrnující text v pracovním listu Zpytování svědomí vyžaduje odvahu podívat se do zrcadla a vidět svoji ušpiněnost i Bohem darovanou krásu pod ní. 5. Rozlišování hříchy a ctnosti Povolání člověka k dobru ve společenství Člověk je povolán k dobru. Dobro nám umožňuje dobře spolu žít a vycházet. Chceme-li žít dobrým, zdravým životem, mít dobré vzájemné vztahy, je velmi důležité: Nalézt způsob, jak nehřešit. Vyhýbat se hříchu. Učit se způsobům, které vedou k plnému prožívání života a soudržným společenstvím. (dobré návyky ctnosti) 3
Lákavost hříchu Hřích je pokřivenou podobou dobra. Zohyzdí něco krásného. Je parodií, často předstírá, že je dobrem. Může se jevit jako mocný a přitažlivý, ale ve srovnání s dobrem je nicotný. V jádru každého hříchu, to co ho činí lákavým je zdánlivé dobro. Rozlišování Proto je často těžké odlišit dobro od zla. Potřebujeme k tomu dar rozlišování (soudnost, morální a duchovní inteligence, schopnost rozlišovat) Sedmero hlavních hříchů Jde o sedm vysoce zhoubných návyků, které vedou k destruktivnímu jednání. Rozvrací vše dobré v našem životě. Jsou hlavní příčinou zla v našem světě. Obrázek ledovce v pracovním listu má ilustrovat, že viditelná část (hříšné chování) je pouze malá část v porovnání s částí ledovce pod hladinou (kořen hříchu). Před tím, než žáci doplní prázdná místa v šipce, s žáky projdeme sedmero hlavních hříchů na druhé straně pracovního listu. Mají pochopit, že z hlavních hříchů vyrůstají hříchy další. Žáci přiřadí ke každému hříchu správný rámeček. Úkol společně zkontrolujeme. 1. Pýcha Zalíbení v sobě a pohrdání druhými. Snaha vyniknout. Touha po pozemských poctách (marná sláva). Pohrdání druhými, vyvyšování se nad druhé. Ukrytá za samostatností, nezávislostí (nikoho nepotřebuji, od nikoho nic nečekám. 2. Lakomství Tvrdost srdce spojená s nelidskostí. Neklid a strach o hmotné věci. Násilnosti, falešnost, křivopřísežnictví. Lstivost spojená s podvody, zrada. Týká se peněz i času. 3. Smilstvo Pošetilost ve smyslu duchovní tuposti. Ukvapenost, předmanželský sex. Nepozornost v mravních úsudcích. Nedůslednost v plnění předsevzetí. Sebeláska, nenávist k Bohu. Strach a zoufalství vzhledem k budoucímu světu. 4. Nestřídmost Nezřízenost v jídle a pití (alkoholismus, obžerství). 4
5. Závist Zármutek nad dobrem bližního, které vnímáme jako vlastní škodu, která umenšuje naši velikost. Smutek ze štěstí druhého. Snaha snížit druhého, rozšiřování klepů, pomluvy. Nactiutrhání, škodolibost. Nenávist, žárlivost. 6. Hněv Agresivita, která se objeví proti naší vůli a touží po pomstě. Vnitřní odsuzování, pomlouvačné řeči, hádky, násilí, zabíjení. 7. Lenost Ochrnutí duše. Nemoc, proti přirozené touze po pohybu a činnosti. Člověk, se vyhýbá činnosti, která je jeho povinností. Dělá jen to, do čeho se mu chce. Útěk od duchovních záležitostí. Budu se modlit až budu velký, až po svatbě, až vyrostou děti, až budu v důchodě. Napadá nejvyšší duchovní hodnoty. Žáci doplní prázdná okýnka v šipce např. Závist Vražda Válka V pracovním listu pod rámečky sedmera hříchů je tento biblický text, který obrací naši pozornost k dobru. Poznání závažnosti hříchu má vést ke svobodnému obrácení se k dobru. Žáci přiřadí ke každému hříchu (destruktivní návyk) ctnost (opačný návyk) Pýcha pokora, lakomství štědrost, smilstvo čistota, nestřídmost střídmost, závist přejícnost, hněv mírumilovnost, lenost činorodost, horlivost. Sedm ctností návyku k dobrému Pokora (humilitas) Víra. Skromné chování, nesobeckost, mající respekt. Vědomí vlastní nedokonalosti a závislosti na Bohu. Štědrost (caritas) Bohem inspirovaná láska, charita, velkorysost, ochota dávat, uskutečňování šlechetných myšlenek nebo činů. Vyváženost mezi rozhazovačností a lakotou. Nepřipoutanost. Přejícnost (benevolentia) Laskavost, lidskost, obdiv, charita, soucit, přátelství bez předsudku a bez příčiny. 5
Mírumilovnost (patientia) Trpělivost, schopnost snášet, otužilost, shovívavost, vyrovnanost. Mírové řešení konfliktu. Schopnost odpustit, smilovat se nad hříšníky. Vyvážený střed mezi hněvem a slabošstvím. Cudnost (castitas) Mravní čistota, prospěšnost a dosažení čistoty myšlenky pomocí vědomého zdokonalování. Cudnost, zdrženlivost, bezúhonnost, čistota duše. (Obzvlášť ve vztahu k pohlavnímu životu.) Střídmost (temperantia) Sebekontrola, zdrženlivost a umírněnost. Činorodost (industria) Úsilí, pracovitost, píle, přičinlivost, iniciativa. Hospodařit dobře s časem, sledovat vlastní činnosti a vyvarovat se lenivosti. 6