Příloha č.2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls247594/2011 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Tiapralan 100 mg tablety SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 1 tableta obsahuje tiapridi hydrochloridum 111,1 mg, což odpovídá tiapridum 100 mg. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA Tablety. Bílé, kulaté tablety se zkosenými hranami a dělícím křížem na obou stranách. Tablety lze dělit na stejné poloviny a čtvrtiny. Tablety lze dělit na dvě stejné poloviny a čtvrtiny. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace - Dyskinézy a pohybové poruchy jako je Huntingtonova choroba, časné a tardivní dyskinézy. - Psychomotorické poruchy ve stáří. - Psychomotorické poruchy u chronického alkoholismu. 4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování Dávkování je individuální. Denní dávka je podávána ve 3 jednotlivých dávkách. Dospělí a mladiství od 12 let Dyskinézy a pohybové poruchy - Časné dyskinézy: 150 400 mg denně - Tardivní dyskinézy: 300 800 mg denně - Huntingtonova choroba: 300 1200 mg denně Léčba by měla být zahájena nízkou dávkou 25 mg/den a měla by být postupně zvyšována až k dosažení minimální účinné dávky. Psychomotorické poruchy ve stáří 200 400 mg denně Léčba by měla být zahájena nízkou dávkou 50 mg/den a poté postupně zvyšována. Psychomotorické poruchy u chronického alkoholismu 200 300 mg denně Léčba by měla být zahájena nízkou dávkou 50 mg/den a poté postupně zvyšována. Děti do 12 let Vzhledem k nedostatku údajů o účinnosti a bezpečnosti není tiaprid určen dětem do 12 let. Porucha renálních funkcí 1/6
U pacientů s poruchou renálních funkcí je nutná úprava dávkování: renální clearance 50-80 ml/min: 75% běžné denní dávky, renální clearance 10-50 ml/min: 50% běžné denní dávky, renální clearance pod 10 ml/min: 25% běžné denní dávky. Porucha jaterních funkcí U pacientů s poruchou jaterních funkcí není úprava dávkování nutná. Délka podání Délka léčby se řídí klinickými příznaky. Způsob podání Tablety se užívají celé, s malým množstvím tekutiny a nejlépe s jídlem. 4.3 Kontraindikace - Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. - Přítomnost prolaktin-dependentních tumorů stejně jako epiteliálního nádoru prsu. - U pacientů s feochromocytomem by přípravek Tiapralan neměl být podáván, vzhledem k tomu že u látek stejné chemické skupiny byla zaznamenána těžká hypertenzní krize. - Současné podávání levodopy (viz bod 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce) 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Zvláštní opatrnost je nutná u - starších pacientů: stejně jako jiné antypsychotické látky tiaprid může díky zvýšené citlivosti zvyšovat incidenci sedace a hypotenze; - dětí: vzhledem k tomu, že podávání tiapridu těmto pacientům nebylo ještě dostatečně studováno. Podávání tiapridu u dětí proto vyžaduje speciální pozornost; - závažných kardiovaskulárních poruch (vzhledem k možnosti hemodynamických nežádoucích účinků, zvláště hypotenze); - pacientů s poruchou renálních funkcí (v tomto případě musí být zváženo riziko relativního předávkování. Je doporučeno snížení dávek stejně jako příležitostné přerušení léčby. - pacientů s Parkinsonovou chorobou; - pacientů s epilepsií v anamnéze: antipsychotické léky mohou snižovat epileptický práh. Protože to ještě nebylo pro tiaprid studováno, je doporučeno přísné monitorování těchto pacientů. - pacientů s kardiovaskulárním onemocněním nebo pozitivní rodinnou anamnézou prodloužení QT intervalu. Maligní neuroleptický syndrom: Pokud se objeví hypertermie neznámého původu, léčka přípravkem Tiapralan musí být okamžitě přerušena. Hypertermie může být příznakem maligního neuroleptického syndromu (akatizie, rigor, hypertermie, porucha vědomí, vegetativní poruchy), které byly vzácně popsány v souvislosti s podáním antipsychotických léků. Vázal se zvláště k léčbě vysokými dávkami (např. u chronického alkoholismu). Je doporučeno pečlivé monitorování pacienta, vzhledem k tomu, že může být snížený křečový práh. Antipsychotika Tiaprid by neměl být podáván současně s jinými antipsychotiky. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Je nutné vyhnout se během léčby současnému užití alkoholu, protože by to mohlo vést k zvýšení sedace. 2/6
Je nutné se vyhnout současnému podání levodopy, protože levodopa a antipsychotické léky mohou vzájemně potlačovat své účinky. Levodopa by neměla být podána pacientům, u kterých extrapyramidové příznaky způsobyla antipsychotická léčba. Pokud jsou antipsychotické léky užity u pacientů s Parkinsonovou chorobou, měly by být vybrány ty s nižšími extrapyramidovými nežádoucími účinky (např. chlorpromazin, levomepromazin). Pokud jsou současně podána antihypertenziva, je zde riziko zvýšení jejich účinku (posturální hypotenze). Současné podání další léků tlumících činnost CNS (např. analgetika a morfinové deriváty tlumící kašel, většina H1-antihistaminik, barbituráty, benzodiazepiny a další trankvilizéry, klonidin) vede ke zvýšení tlumícího účinku na CNS. - Je třeba se vyhnout současnému podávání s léčivy, která vyvolávají prodloužení QT intervalus léčivy vyvolávajícími bradykardii, jako jsou betablokátory a některé blokátory kalciových kanálů, jako je diltiazem, verapamil, klonidin, guanfacin a digitalis, s léčivy, která způsobují elektrolytovou dysbalanci (zvláště hypokalémii): diuretika způsobující hypokalémii, stimulační laxativa, i.v. amfotericin B, glukokortikoidy a tetrakosaktidy Alkohol zesiluje sedativní účinek neuroleptik. Při léčbě tiparidem je třeba se vyhnout požívání alkoholických nápojů a léků obsahujících alkohol. 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Ze studií na zvířatech nejsou údaje o teratogenních účincích tiapridu. Obdobná klinická data nejsou dostupná, proto nebezpečí pro člověka nejsou známa. Nejsou k dispozici ani data o poškození fetálního mozku po podání antipsychotik během těhotenství. U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik (včetně tiapridu), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků a/nebo příznaků z vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání i v závažnosti. Byly hlášeny případy agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo poruch příjmu potravy. Proto by novorozenci měli být pečlivě monitorováni. Je proto doporučené zkrácení délky léčby během těhotenství. Pokud je to možné, dávky antipsychotických léků stejně jako možnost užití antiparkinsonských léků (u posledně jmenovaných vzhledem k jejich vlastnostem podobným atropinu), by měly být sníženy ke konci těhotenství. Ve studiích na zvířatech bylo pozorováno, že se tiaprid vylučuje do mateřského mléka. Nejsou žádné údaje o distribuci tiapridu do lidského mateřského mléka, proto by se neměl během kojení užívat. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Přípravek Tiapralan může ovlivňovat reaktivitu, proto schopnost účastnit se provozu nebo obsluhovat stroje může být porušena. Toto platí zvláště pro užití spolu s alkoholem a látkami tlumícími CNS (viz bod 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce). 4.8 Nežádoucí účinky Stejně jako všechny léky, přípravek Tiapralan může mít nežádoucí účinky, avšak ne všechny se objeví u všech pacientů. Nežádoucí účinky jsou roztříděny podle jejich závažnosti a frekvence: Velmi časté: účinek se objevuje u více než 1 z 10 pacientů Časté: účinek se objevuje u více než 1 ze 100 pacientů ale méně než u 1 z 10 pacientů Méně časté: účinek se objevuje u více než 1 z 1000 pacientů ale méně než u 1 ze 100 pacientů 3/6
Vzácné: účinek se objevuje u více než 1 z 10 000 pacientů ale méně než u 1 z 1000 pacientů Velmi vzácné: účinek se objevuje u méně než 1 z 10 000 pacientů, včetně izolovaných případů. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Předpokládá se, že některé nežádoucí účinky mohou být těžko odlišitelné od základní choroby. Následující nežádoucí účinky byly pozorování během klinických studií: Srdeční poruchy: Vzácné: ventrikulární arytmie. S neznámou četností: prodloužení QT intervalu, náhlé nevysvětlitelné úmrtí, srdeční zástava a torsades de pointes. Poruchy nervového systému: Časté: závratě/vertigo, bolesti hlavy, parkinsonizmus a parkinsonské příznaky jako tremor, hypokineze a zvýšena salivace. Vzácné: akatizie, dystonie (jako křeče, toricollis, okulogyrní krize, trismus). Velmi vzácné: akutní dyskineze. Všechny tyto příznaky mohou být reverzibilní po podání antiparkinsonik. Psychiatrické poruchy: Časté: únava/ospalost/vyčerpanost, somnolence, spavost, sedace, agitace, apatie. Endokrinní poruchy: Vzácné: Tiaprid způsobuje hyperprolaktinémii, která je reverzibilní po přerušení léčby. Mohou se objevit i následující nežádoucí účinky: galaktorea, amenorea, zvětšení prsů, bolest prsů a frigidita u žen, stejně jako gynekomastie a impotence u mužů. Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím Četnost není známa: Syndrom z vysazení léku u novorozenců (viz bod 4.6.) Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání: Časté: Astenie, únava. Vzácné: vzestup hmotnosti, v ojedinělých případech alergie. Mimo to byla zaznamenána i posturální hypotenze. Následující dodatečné nežádoucí účinky byly spontánně zaznamenané po uvedení přípravku na trh: Poruchy nervového systému: Velmi vzácné: Jako u všech antipsychotických látek se mohou po dlouhodobé léčbě přípravkem Tiapralan, která vyžaduje pečlivé sledování, objevit tardivní dyskinéze (charakterizované rytmickými mimovolními pohyby zvláště jazyka a/nebo obličeje). Toto bylo zaznamenáno po léčbě delší než 3 měsíce. V takových případech není indikovaná léčba anticholinergními antiparkinsoniky, protože ta buď nemají žádný efekt, nebo mohou dokonce příznaky zhoršit. Objevení se maligního neuroleptického syndromu (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití) je potencionálně letální komplikací léčby antipsychotickými léky. 4.9 Předávkování Příznaky Je pouze velmi malá zkušenost s předávkováním tiapridu. Mohou se objevit únava a sedace, kóma, hypotenze a závážný parkinsonský syndrom. V případě akutního předávkování je nutno zvážit možné užití dalších léků. 4/6
Léčba Není známo žádné specifické antidotum. Proto je nutná intenzivní léčba s monitorováním kardiologických funkcí a striktním sledováním vitálních funkcí. V případech závažných extrapyramidových příznaků by měly být podány anticholinergní léky. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: antipsychotikum, neuroloptikum ATC kód: N05AL03 Tiaprid náleží do skupiny orto-metoxy-benzamidů (ortopramidy), skupiny centrálně působících látek. Tiaprid je farmakologicky charakterizován přesnou afinitou k centrálním dopaminergním receptorům, zvláště těm, které jsou již senzitizovány dopaminem. Tato látka účinkuje v anti-dopaminergní cestě, zvláště na D 2 -dopaminových receptorech, pomocí kterých dosahuje svého antidyskinetického potenciálu. Oproti konvenčním antipsychotikům, tiaprid nemá skoro žádný kataplektický účinek. Vzhledem těmto vlastnostem je přípravek Tiapralan vhodný pro léčbu centrálních pohybových potíží. Farmakologické a klinické studie ukazují, že tiaprid má i antiemetické vlastnosti. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Po perorálním podání 200 mg tiapridu je během hodiny dosažena maximální plasmatická koncentrace, která činí 1,3 μg/ml. Absolutní biologická dostupnost tiapridu je 75 %. Při společním podání s jídlem stoupá C max o 40 %. Absorpce je zpomalená u starších pacientů. Tiaprid je rychle distribuován do celého těla. Tiaprid prochází krevně-mozkovou bariérou a placentou bez akumulace. Na zvířatech bylo také prokázáno vylučování do mléka. Tiaprid není vázaný na plazmatické proteiny, ale je slabě vázaný na erytrocyty. Plasmatický eliminační poločas je 5,3 hodiny. Tiaprid je slabě metabolizován. 70 % z podané dávky je vyloučeno v nezměněné formě močí, renální clearance je 330 ml/min, eliminace odpovídá kreatinové clearance. U pacientů s poruchou renálních funkcí by dávky měly být upraveny podle jejich závažnosti (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Ve studiích akutní a chronické toxicity na některých druzích, které byly vedeny s různými lékovými formami, byla prokázána pouze slabá toxicita tiapridu. Akutní toxicita Studie akutní toxicity po perorálním nebo parenterálním podání tiapridu ukázaly malý toxický potenciál. LD 50 po perorálním podání tiapridu bylo přes 1700 mg/kg tělesné hmotnosti u myší a potkanů. Chronická toxicita Studie toxicity po opakovaném podívání více jak 15-násobného množství povolené dávky u člověka nevedlo k žádným významných změnám v porovnání s neléčenými zvířaty. Farmakologické účinky tiapridu na sekreci prolaktinu vedly ke zvýšení fertility u léčených zvířat. Standardní testy mutagenity byly bez výsledků. V několika studiích kancerogenity u potkanů tiaprid zvyšoval incidenci karcinomu mléčné žlázy; tento účinek mohl být vysvětlen vyššími sérovými hladinami prolaktinu během léčby tiapridem. 5/6
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Mannitol Mikrokrystalická celulóza Magnesium-stearát Povidon 40 Koloidní bezvodý oxid křemičitý 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 3 roky. 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5 Druh obalu a velikost balení PVC/Al blistr Velikost balení: 20, 50, 60, 100 a nemocniční balení 500 tablet Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky. Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI G.L. Pharma GmbH, Lannach, Rakousko 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 68/563/08-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 22.10.2008 10. DATUM REVIZE TEXTU 15.2.2012 6/6