UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA Katedra historie Bc. Vítězslav Veselý Proměny poválečné Karviné a jejího okolí v letech 1945 1949 DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí práce: doc. PhDr. Karel Konečný, CSc. Karviná 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto magisterskou diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě citovaných pramenů a literatury. V Karviné dne 21. 4. 2015... 2

Poděkování Tímto chci poděkovat své rodině za veškerou podporu, kterou mi poskytuje. 3

Obsah Úvod... 5 1. Správní vymezení Karviné... 11 2. Od polského záboru do osvobození... 14 3. Osvobození a ustavení nové správy... 18 4. Retribuce... 29 5. Volby... 39 6. Bytová otázka a kulturní život... 49 7. Školství... 55 8. Hospodářská situace a válečné škody... 61 9. Bezpečnostní situace... 68 10. Narůstání napětí a únor 1948... 72 11. Sloučení obcí... 80 Závěr... 91 Seznam pramenů a literatury... 104 Seznam použitých zkratek... 109 Summary... 110 4

Úvod Druhá světová válka představuje velký zlom v dějinách mnoha zemí. Kontinuita s předválečnými poměry byla zpřetrhána a jejich návrat tak byl nemožný či nechtěný. Obyvatelé dříve okupovaných a nyní osvobozených zemí jako by stáli na rozcestí. V Československu byl nový politický systém dobově označován jako lidová demokracie. Omezený demokratický systém byl později nahrazen komunistickou diktaturou. Ve své magisterské diplomové práci se zabývám tímto poválečným obdobím v regionálním měřítku na příkladu těšínského města Karviné a jejího okolí a zaměřuji se na problémy, které zde bylo nutné řešit v prvních pěti letech po ukončení druhé světové války, kdy před zdejším obyvatelstvem bylo mnoho práce a muselo se potýkat s mnoha problémy, až do roku 1949, kdy dochází ke sloučení obcí v Karvinou a pro město je tak završena jedna významná etapa jejího rozvoje. Ve své práci se snažím nalézt odpovědi na následující otázky: Jakým způsobem se po osvobození na zdejším území zřizovala nová veřejná správa? Kdo v ní působil? Jak zde proběhlo vypořádání s obdobím nesvobody. Jaký průběh měly poválečné volby, s jakými problémy se potýkala nová veřejná správa v oblasti výstavby, kulturně osvětové činnosti a obnovy školství. Vzhledem k průmyslovému charakteru tohoto regionu jsem se zabýval také celkovou hospodářskou situací na daném území a situací v oblasti bezpečnostní politiky. V neposlední řadě se zajímám také o to, jaké problémy bylo nutné řešit při procesu slučování obcí pod současně užívaný název Karviná. O některých dílčích aspektech poválečné situace existují odborné práce, studie a články, ale nebyla dosud zpracována rozsáhlejší studie či monografie, která 5

by uceleným způsobem popisovala vývoj Karviné v období let 1945 až 1950. Cílem této magisterské diplomové práce nebylo podat vyčerpávající popis událostí probíhajících na Karvinsku v tomto časovém úseku, ale zpracovat situaci ve vybraných oblastech života a popsat některé politické, sociální a hospodářské aspekty, které zásadním způsobem ovlivnily poválečný vývoj Karviné a jejího okolí v letech 1945 až 1949, to znamená od osvobození Karviné po sloučení obcí v novou Karvinou. Při zpracování této magisterské diplomové práce jsem vycházel z dostupných pramenů a literatury ke zvolenému tématu. Nejdůležitější prameny jsou uloženy ve Státním okresním archivu Karviná. Jedná se především o fondy, jejichž původci byly národní výbory. Nejvíce pramenů se týká Fryštátu a Karvinné 1 a jsou obsaženy ve fondech jejich Místního národního výboru Fryštát a Místního národního výboru Karvinná, vedle nich byl mým hlavním zdrojem informací fond Okresního národního výboru Fryštát. Fondy místních národních výborů dalších obcí Darkova, Ráje a Starého Města jsou kusé a nepodávají stejné množství informací. Při studiu materiálů jsem narážel na několik překážek. Několik věcí, na které se odkazují autoři, jsem v nově značeném fondu nenalezl, jiné mi nebyly předloženy s poukazem na Zákon o ochraně osobních údajů a změně dalších zákonů č. 101/2000 Sb. Další informace ke sloučení obcí jsem čerpal z fondu Moravskoslezský zemský národní výbor, expozitura Ostrava, který se nachází v Zemském archivu v Opavě. Dalším typem pramenů jsou obecní kroniky. Především se jedná o Kroniku 1 O grafických variantách Karviná / Karvinná, které lze zaznamenat v různých historických obdobích tohoto města, pojednávám blíže v kapitole 1. Správní vymezení Karviné. 6

města Fryštát. 2 V ní jsou zachyceny události, ke kterým zde došlo za druhé světové války a v poválečném období. Byly zaznamenány zpětně kronikářem Bedřichem Heklem, který na Těšínsko přišel v roce 1945. Od roku 1948 Bedřich Hekl působil jako odborný učitel na střední škole Aloise Jiráska ve Fryštátě. Od roku 1945 byl členem Komunistické strany Československa a je třeba konstatovat, že jeho kronikářské zápisy jsou jeho politickou příslušností částečně ovlivněny. Projevuje se to zejména v jeho negativním hodnocení prvorepublikových poměrů a především v tom, jak hodnotí dělnickou třídu a Rudou armádu. Při kritickém čtení je však tato kronika cenným pramenem. Další doplňující informace ke sledovanému období poskytuje Kronika obce Ráj. 3 Napsal ji učitel Jiří Adamec, který v květnu 1945 působil v Darkově, ale po návratu dřívějšího tamějšího učitele, získal v červnu místo řídícího učitele v Ráji. Pro zpracování zvoleného tématu jsem dále studoval dobový tisk. Jedná se o regionální krajská periodika, která vydávaly tehdejší české politické strany sdružené v Národní frontě. Nová svoboda byl deník, který vydávala Komunistická strana Československa. Československá demokracie byl deník Československé strany sociálně demokratické a Hlas patřil České straně lidové. Československá strana národně socialistická vydávala v několika regionálních mutacích Nové slovo. Jednotlivé verze na titulní straně označeny nejsou a liší se pouze v části věnované regionálním zprávám. V knihovně Archivu Města Ostravy jsem studoval ostravskou mutaci tohoto deníku. Významným zdrojem informací byl pro mě také Okresní věstník pro správní okres Fryštát z let 1948 až 1949, ve kterém jeho vydavatel Okresní národní výbor Fryštát pravidelně podával zprávy o své činnosti. 2 SOkA Karviná, fond Archiv města Fryštát, Kronika města Fryštát. 3 SOkA Karviná, fond Místní národní výbor Ráj, Kronika obce Ráj. 7

Ze sekundární literatury jsou pro dobu třetí republiky zásadní práce Karla Kaplana, který se tímto obdobím komplexně zabývá a jeho práce jsou dnes základem pro další studium. Jeho práce mi posloužily pro základní představu o sledovaném období. 4 Pro téma retribuce jsem čerpal z publikace Mečislava Boráka. 5 Informace o únorových událostech 1945, které jsou v práci také použity, podává Václav Veber. 6 Pro základní poznání dějin Karviné je důležitý sborník Karviná 1268 1968, který i přes nutné celkově prokomunistické vyznění stále představuje nejrozsáhlejší zpracování dějin Karviné, na něž se odkazuje většina dalších autorů. 7 historickými milníky regionu se zabývá syntéza Nástin dějin Těšínska. 8 Základními Modernější zpracování regionální historie včetně poválečného období podává Dan Gawrecki v práci Dějiny českého Slezska 1740 2000. 9 Vycházel jsem rovněž z řady studií a článků v časopisech a sbornících. Jedná se především o vlastivědný časopis Těšínsko, dále o Slezský sborník či Vlastivědné listy. Svou magisterskou diplomovou práci jsem rozčlenil do jedenácti hlavních kapitol, v nichž pojednávám o jednotlivých problémech, které doprovázely vývoj poválečné situace v Karviné. První kapitola s názvem Správní vymezení Karviné definuje geografický prostor, v němž se bude práce pohybovat. Má za cíl představit okres Fryštát a obce tvořící karvinskou aglomeraci. Důležité pro tuto práci 4 KAPLAN, Karel: Československo v poválečné Evropě. Praha 2004; Týž.: Pravda o Československu 1945 1948. Praha 1990. 5 BORÁK, Mečislav: Spravedlnost podle dekretu: retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě (1945 1948). Ostrava 1998. 6 VEBER, Václav: Osudové únorové dny 1948. Praha 2008. 7 Karviná 1268 1968. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Karviná 1968. 8 Nástin dějin Těšínska. Ostrava 1992. 9 GAWRECKI, Dan a kol.: Dějiny Českého Slezska 1740 2000. Opava 2003. 8

je oddělení názvů Karviná a Karvinná, kdy druhý tvar je používán pro označení staré Karviné. V druhé kapitole nazvané Od polského záboru do osvobození se zabývám jednak obdobím od října 1938, kdy se ujímají vlády v Karviné polské úřady, jednak okupací Karviné fašistickým Německem až do jeho konce. Jedná se o období, které předcházelo vlastnímu sledovanému období a s jehož dědictvím se poválečné období vyrovnávalo. Třetí kapitola Osvobození a ustavení nové správy popisuje složitou situaci v karvinském regionu v období po osvobození, které se uskutečnilo jako závěrečná fáze ostravské operace a bylo dovršeno dne 3. května 1945. Čtvrtou kapitolu věnuji otázkám retribucí. Tato kapitola se podrobněji věnuje právním aktům, které bylo nutné provést v rámci vypořádání se s některým jednáním v době nesvobody, jedná se především o tzv. malý dekret o provinění proti národní cti. Zabývám se zde také národnostním složením na území Karviné v roce 1945 a problematikou tzv. volkslistářů a otázkou postavení polské menšiny. Pátá kapitola Volby se zaměřuje na poválečnou politickou situaci v Karviné a konkrétně se zabývá organizací a průběhem voleb do obnovených veřejných správních orgánů, které se konaly v letech 1945, 1946 a 1948. Šestá kapitola nese název Bytová otázka a kulturní život. Pojednává o urbanistickém charakteru Karvinné ve srovnání s předválečným obdobím a o vývoji v této oblasti v prvních poválečných letech, kdy se město potýkalo s odstraňováních škod, které způsobily na občanských budovách a bytovém fondu osvobozovací boje ve roce 1945. V souvislosti s plánovaným sloučením Karvinné s přilehlými obcemi pak bylo započato s výstavbou sídlišť, která změnila architektonickou podobu města a poskytla ubytování a stabilizaci novým přistěhovalcům, pracovníkům důlních a 9

průmyslových závodů. V této kapitole se také stručně zmiňuji o kulturních aktivitách, jež se v poválečném období na zdejším území rozvíjely. Samostatnou kapitolu věnuji obnově školství na Karvinsku, které je rovněž úzce spojeno s národnostními a jazykovými otázkami. Jak české, tak polské školy na tomto území se po sedmileté nucené přestávce (1938 1945) nacházely v tíživé situaci jak materiální, tak personální. Obnova škol s polským jazykem vyučovacím se ale nesetkávala s příliš kladným ohlasem u místního českého obyvatelstva. Osmá kapitola nese název Hospodářská situace a válečné škody. V ní se snažím přiblížit, jak se v Karviné v poválečném období dále rozvíjel válkou poničený průmysl, zejména těžký průmysl s důrazem na těžbu černého uhlí. Zaměřuji se také na popis válečných škod. V deváté kapitole pojmenované Bezpečnostní situace se věnuji stavu bezpečnosti obyvatelstva na sledovaném území především v období těsně po osvobození. V následující, desáté kapitole se zabývám narůstáním napětí v regionu a dopadem politických událostí, ke kterým došlo 25. února roku 1948. Pro poválečnou situaci ve zdejším regionu jsou dále charakteristické procesy slučování obcí. Právě v období let 1945 až 1949 proběhl tento proces v karvinské aglomeraci, kdy dochází ke sloučení obcí ve Velkou Karvinou. V závěrečné desáté kapitole nazvané Sloučení obcí budu sledovat, jak tento proces v Karviné probíhal. 10

1. Správní vymezení Karviné Karviná se nachází v Těšínském Slezsku či zkráceně na Těšínsku. Složitá národností situace vedla po první světové válce k československo-polskému sporu o toto území. Jedná se o tu jeho část, která v roce 1920 připadla Československé republice. Při popisu tohoto území se někdy používá také polský pojem Zaolzie, který se ale nekryje s celým českým Těšínskem. 10 Dnešní město Karviná se skládá z devíti městských částí. Jejich názvy jsou Fryštát, Doly, Lázně Darkov, Ráj, Staré Město, Nové Město, Mizerov, Hranice a Louky. Fryštát byl historickým městem a správním centrem a měl vždy městský charakter. V centru se nachází náměstí s radnicí, kašnou a zámkem. Fryštát byl sídlem okresu správního i soudního. O vhodnosti Fryštátu jako okresního města se objevovaly pochybnosti, jak o tom svědčí tento kronikářský záznam: Okresní město Fryštát leží na severní části stejnojmenného okresu, na pravém břehu řeky Olzy. Jeho poloha bývala vzhledem k celému okresu považována za excentrickou. Namítalo se, že se pro svoji polohu a nevýhodné spojení nehodí za okresní město. Za střed okresu bylo prý považovat Orlovou. Okresním městem zůstal Fryštát pro svou minulost a proto, že měl dostatek vhodných budov pro úřady. Jeho význam stoupl zvláště, když byl jako střed nepoddolovaného území vyhlédnut za příští hornické město, kam se měla v řadě let přestěhovat větší část staré Karvinné. 11 Pod označením Doly se skrývá původní Karvinná. Její rozloha je dvakrát 10 MARTINEK, Libor: Jak překládat pojem Zaolzie? Těšínsko, 53, 2010, č. 3, s. 28 30. 11 SOkA Karviná, fond Archiv města Fryštát, Kronika města Fryštát, s. 203. 11

větší než rozloha Fryštátu. Název městské čtvrti sám o sobě napovídá, že právě zde se nacházejí uhelné doly. Těžba uhlí přinesla prudký rozvoj obce, ale postupné poddolování následně vedlo k devastaci celého jejího území. Darkov, Ráj a Staré Město měly vesnický charakter. Za připomenutí stojí skutečnost, že v Darkově se nacházejí významné jodové lázně. Nové Město bylo vystavěno z převážné části na původním katastru Starého Města a zčásti na území Fryštátu. Později byly vyčleněny další městské části Mizerov a Hranice a dnešní podoba dotvořena připojením vesnice Louky nad Olší. Tato problematika ovšem již přesahuje rámec tématu, kterému se v této práci věnuji. Obce tvořící základ dnešní Karviné byly poprvé sloučeny nacisty. Ti spojili Karvinnou, Fryštát, Darkov, Ráj a Staré Město do města nazvaného Karviná- Fryštát. 12 Toto opatření bylo po osvobození zrušeno. V nových poválečných podmínkách probíhal další slučovací proces. Jeho průběh a podoba jsou předmětem poslední kapitoly této práce. Správní okres Fryštát byl po válce obnoven dekretem prezidenta republiky č. 121/1945 Sb. z 27. října 1945. Skládal se ze soudního okresu Bohumín, který tvořilo 11 obcí (Bohumín, Dolní Lutyně, Horní Lutyně, Petřvald, Pudlov, Rychvald, Skřečoň, Věřňovice, Vrbice a Záblatí) a soudního okresu Fryštát, který sestával z 20 obcí (Albrechtice, Darkov, Dětmarovice, Dolní Marklovice, Dolní Suchá, Doubrava, Fryštát, Horní Suchá, Karvinná, Lazy, Louky, Staré Město, Orlová, Petrovice, Poruba, Prostřední Suchá, Prstná, Ráj, Stonava, Závada). 13 Ve Slezsku se začaly objevovat snahy o obnovení zemské samosprávy. Brzy 12 PLAČEK, Vilém: Město Karviná za nacistické okupace. In: Karviná 1268 1968. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Karviná 1968, s. 187. 13 REBROVÁ, Alexandra: Územní vývoj okresu Karviná po roce 1945. Vlastivědné listy, 1987, č. 2, s. 13. 12

po osvobození, 5. května 1945, se Slezská národní rada prohlásila Zemským národním výborem. Výsledkem jejích snah bylo kompromisní rozhodnutí vlády o zřízení expozitury Moravskoslezského zemského národního výboru v Brně se sídlem v Ostravě. Okres Fryštát tak spadal do její kompetence. 14 Toto opatření si vyžádaly závažné okolnosti a mimořádné poměry ve Slezsku a na Ostravsku. Byl zde brán zřetel na to, že jde o průmyslově njdůležitější oblast v republice, která byla válečnými událostmi a okupanty silně poškozena a potřebuje tudíž mimořádnou pomoc, které by se jí až z Brna nemohlo dobře dostat. Dalším důvodem byly spletité otázky národnostní a státně politické, (...). (...) neboť měla [vláda] zájem na rychlé konsolidaci poměrů a nemohla si dovolit vytvářet další nespokojenost a napětí v tak důležité hospodářské oblasti republiky. 15 Grafická podoba názvu města Karvinná byla používána pro původní starou Karvinou. Sloučením obcí v tzv. Velkou Karvinou se začal používat název s jedním n, tedy Karviná. V pramenech se objevují obě varianty. Já pro odlišení budu používat označení Karvinná v případě, že budu hovořit o staré Karviné jako samostatné obci, a název Karviná, bude-li se to týkat celého nového města, které vzniklo sloučením přilehlých obcí, nebo pro zjednodušení všech obcí dohromady. 14 GAWRECKI, Dan a kol.: Dějiny Českého Slezska 1740 2000. Opava 2003, s. 409. 15 KOCÍCH, Miroslav: Úloha a místo expozitury ZNV v Ostravě. Slezský sborník, 65, 1967, č. 3, s. 330. 13

2. Od polského záboru do osvobození Před vlastním popisem osvobození a ustavení nových poměrů v roce 1945 je třeba se alespoň stručně zmínit o dřívějších událostech, které měly výrazný dopad na Karvinou a celé Těšínsko. Před druhou světovou válkou i během ní prodělalo Těšínsko dramatický politický vývoj. Německé okupaci předcházel téměř roční polský zábor, který komplikoval zdejší situaci a česko-polské poválečné vztahy. V době ohrožení Československé republiky v září 1938 stupňovalo Polsko své požadavky ohledně statusu polské menšiny na Těšínsku. Situace se vyhrotila polskou nótou z 30. září, která požadovala, aby bylo do 24 hodin staženo veškeré československé vojsko a policejní sbory z většiny Těšínska, a aby byla celá evakuace dokončena do 10. října. Československá vláda 1. října 1938 kapitulovala, přijala podmínky tohoto ultimáta a polská armáda začala obsazovat území Těšínska. 16 Území připojené k Polsku zahrnovalo celé politické okresy Fryštát a Český Těšín a tři obce v okrese Frýdek. Později ještě docházelo k dílčím úpravám hranice. 17 Na Těšínsku byly ovšem důsledky Mnichova pociťovány u místního obyvatelstva alespoň u jisté části a po určitou dobu poněkud jinak než ve vnitrozemí. Zatímco u části českého obyvatelstva byl zde Mnichov spojován s polským záborem, který byl často stavěn do jedné řady s okupací německou, spatřovali někteří Poláci v tomto záboru počátek spravedlivého obratu, který byl přerušen hitlerovským přepadem Polska a vypuknutím druhé světové války. Rozpor 16 GAWRECKI, Dan: Těšínsko v období mezi světovými válkami. In: Nástin dějin Těšínska. Ostrava 1992, s. 100. 17 BORÁK, Mečislav: Těšínsko v letech 1938 1945. In: Nástin dějin Těšínska, s. 102. 14

v jedné ze základních otázek nedávné minulosti, projevující se ovšem v postojích po výtce časových v otázce hranic vyvolával na Těšínsku napětí, které komplikovalo místní politické poměry a vytvářelo půdu pro ostřejší názorovou diferenciaci obyvatelstva než ve vnitrozemí. 18 Do Fryštátu přišly polské úřady 7. října 1938. Charakter polské vlády na Těšínsku označovali Češi po válce za trestuhodný. Karna policie totiž jednala s některými Čechy nevybíravým způsobem. Vystavila jim tzv. propustku bez povrotu a následně se museli do 24 hodin vystěhovat ze svých domovů. 19 Češi a Němci na Těšínsku byli v tomto období znevýhodněni i omezením školství v národním jazyce. Hned 1. září 1939 v rámci německého útoku na Polsko bylo Těšínsko, a spolu s ním i Karviná, obsazeno. Přes prvotní očekávání, že bude toto území připojeno k Protektorátu, stal se někdejší polský zábor součástí říšské provincie Horní Slezsko. Německá okupace zde trvala až do května 1945, kdy bylo Těšínsko osvobozeno Rudou armádou. Německá vláda se snažila naplnit dva cíle: zaprvé co nejvíce využít hospodářský potenciál oblasti a zadruhé oblast germanizovat. S okamžitou platností byly roku 1939 na Těšínsku zrušeny všechny polské školy a polským i českým dětem bylo nařízeno navštěvovat školy německé. Národnostní otázku zkomplikovala také tzv. volkslista, jež měla za cíl posílit německý charakter Těšínska. Předcházel jí objektivní průzkum národnostních poměrů pomocí policejní registrace obyvatelstva (Einwohnerfassung) zvané Fingerabdruck nebo palcówka. Každý občan měl vyplnit ve dvou kopiích formulář, který zjišťoval, jakým jazykem doma mluví a jaké je 18 PLAČEK, Vilém: Politická struktura obyvatelstva na Těšínsku v letech 1945 1948. Slezský sborník, 70, 1972, č. 2, s. 96. 19 SOkA Karviná, fond Archiv města Fryštát, Kronika města Fryštát, s. 222 223. 15

národnosti. 20 Deutsche Volksliste nebo-li německý národní soupis představoval seznam osob německé národnosti ve východních oblastech, které byly připojeny k Německé říši. Osoby uvedené na seznamu byly rozděleny do čtyř skupin s různými právy a povinnostmi. 21 První skupina byla vyhrazena pro ty, kteří se před 1. září 1939 zasazovali za němectví. Byli za polské nebo československé vlády členy německých organizací politických, hospodářských nebo kulturních. Ve druhé skupině se nacházeli ti, kteří nevystupovali aktivně, ale zachovali si před 1. září 1939 německou příslušnost. Nesměli být ovšem členy neměmeckých politických organizací. Do třetí skupiny spadaly osoby německého původu, které se stýkaly s Poláky, ale byl u nich předpoklad, že se mohou opět stát součástí německého národního společenství, jednalo se o osoby ze smíšených manželství a příslušníky nejasného národnostního hlediska, které sice užívaly slovanskou řeč, ale tíhly k němectví. Do této skupiny patřily také tzv. Šlonzáci hlásící se ke slezské národnosti. Do poslední skupiny patřily osoby německého původu, které byly členy polských politických stran a jednaly tedy proti německému národu. 22 Pro zařazení obyvatele do některého ze čtyř oddělení volkslisty byly nastaveny tak široké podmínky, že umožňovaly prováděcím orgánům podchytit každého, o koho měli zájem. Faktem je, že zápis do volkslisty projevovala zájem jen poměrně malá část obyvatelstva. Rozhodnutí zapsat se do volkslisty se u drtivé většiny z nich dostavovalo až poté, co byli po podání přihlášky podrobeni silnému administrativnímu a psychologickému nátlaku. Těch, kteří měli nepopiratelný 20 MYŠKA, Milan: Z tajných zpráv NSDAP. Ostrava 1964, s. 40 44. 21 BORÁK, Mečislav: Fenomén německé volkslisty. In: Pejčoch, Ivo Plachý, Jiří a kol.: Okupace, kolaborace, retribuce. Praha 2010, s. 112. 22 MYŠKA, Milan: Z tajných zpráv NSDAP. Ostrava 1964, s. 47 48. 16

německý původ, mezi nimi bylo jen velmi málo. V praxi to vypadalo tak, že komise si vyhlédly určité osoby pro německou volkslistu a, pokud tyto osoby odkládaly podání přihlášky, zvaly si je místní komise k pohovorům. Zde jim bylo sděleno, jaké oddělení této listiny bylo pro ně vyhlédnuto a co riskují v případě, že nabídku nepřijmou. Když se jednalo o osoby, které se přihlásily v roce 1939 k tzv. slezské národnosti, hrozilo se jim, že riskují zatčení. 23 Volkslistu podepsalo a k německé národnosti se tak přihlásilo také mnoho Čechů a Poláků žijících v Karviné. Status těchto osob po válce působil značné potíže. 23 PLAČEK, Vilém: K otázce německé volkslisty na Těšínsku. Časopis Slezského muzea, série B, 27, 1978, č. 1, s. 102. 17

3. Osvobození a ustavení nové správy V této kapitole se budu věnovat průběhu osvobození, převzetí moci a první svobodné dny v obcích tvořících dnešní Karvinou. Úvodem je třeba zdůraznit, že rozhodující roli měl Fryštát jako sídlo okresu, ale prameny týkající se ostatních obcí významně přispívají k dokreslení popisu celé situace. Osvobození Karviné bylo součástí ostravské operace Sovětské armády, respektive tvořilo jeho závěrečnou etapu. Průběh osvobozovacích bojů na tomto území bývá popisováno v literatuře následovně: V závěrečné fázi ostravské operace Sovětské armády zahájila vojska 1. gardové armády pod vedením generálplukovníka A. A. Grečka (součást 4. Ukrajinského frontu) útok na nepřítele v prostoru Těšínska od východu, severu i od západu a donutila k rychlému ústupu nacistickou 1. tankovou armádu, jíž hrozilo obklíčení. Od jihovýchodu vstupovala ze Slovenska do Beskyd 18. armáda generálporučíka A. I.Gastiloviče. 24 Německá vojska začala ustupovat rychle z zprostoru mezi Ostravou, Karvinou a Č. Těšínem, k jihu. 67. střelecký sbor Sovětské armády, který útočil na nepřítele ze severovýchodu, zesílil svůj tlak a osvobodil pravým křídlem Karvinou. 25. Ve směru od Dolních Marklovic se německá vojska snažila zadržet Rudou armádu do doby, než se stáhnou jejich hlavní síly z oblasti Karviné. Terorem a zastrašováním se snažili udržet kázeň ve vlastních řadách. 30. dubna 1945 postavili 24 BORÁK, Mečislav: Těšínsko v letech 1938 1945. In: Nástin dějin Těšínska, s. 116. 25 BLAŽEK, Karel a kol.: Osvobození Československa Rudou armádou 1944 1945. Sv. 2. Praha 1965, s. 305. 18

před kostelem sv. Marka ve Fryštátě šibenici, na které dal německý major pověsit dva německé vojenské zběhy. 26 Od 1. května střílela sovětská děla z marklovických polí. Nejvíce postižena byla kolonie Vozovka u Jäcklových továren ve Fryštátě. 2. května navečer ustoupili němečtí vojáci z celého území dnešní Karviné. Před odchodem evakuovali tovární zařízení, úřady a zásoby všeho druhu. V obci Karvinné vyhodili do vzduchu bývalou polskou obecnou školu u Jindřichovy jámy, kde měli skladiště zbraní a munice. 27 Při svém ústupu ničili mosty přes řeku Olzu. Zachráněn byl pouze darkovský most. Ráno 3. května ustaly boje mezi Dolními Marklovicemi a kolonií Vozovka a do prostoru města pak vstoupili sovětští vojáci. 28 Ve dnech 1. až 5. května 1945 byla osvobozena celá československá část Těšínska. K větším bojům s nacisty došlo u Bohumína, Fryštátu, Doubravy a Orlové, v okolí Frýdku a Bašky, zatímco Třinecko a Jablunkovsko bylo osvobozeno téměř beze ztrát. 29 V průběhu bojů bylo vyřazeno na 18 tisíc fašistických vojáků, přes 8 tisíc zajato a ukořistěno na 250 děl a 900 aut. 30 Díky tomu, že se nebojovalo přímo na území dnešního města, byly zde válečné škody výrazně menší než například v Opavě. Přesto došlo k vyřazení z provozu železniční trati Karviná Fryštát Petrovice, kde byly vytrhány koleje a rozřezány pražce, dále bylo poničeno 11 km vodovodu, byla poškozena část elektrické dráhy vedoucí do Ostravy a došlo k přerušení telefonního spojení. Byly částečně poškozeny i budovy průmyslových závodů Mücke-Melder, Jäckl a 26 VÁVROVSKÝ, Emil: Osvobození Karviné. In: Karviná 1268 1968. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Karviná 1968, s. 286. 27 SOkA Karviná, fond Místní národní výbor Karvinná, Válečné škody, inv. č. 155, kart. 71. 28 VÁVROVSKÝ, Emil: Osvobození Karviné. In: Karviná 1268 1968. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Karviná 1968, s. 286. 29 BORÁK, Mečislav: Těšínsko v letech 1938 1945. In: Nástin dějin Těšínska, s. 116. 30 JAMNICKÝ, Branislav: Osvobození Moravy. Brno 1964. s. 93. 19

Blumenthal a syn. 31 K osvobození Karviné došlo 3. května 1945. Tuto významnou událost si každý rok vedení města i širší veřejnost připomínají shromážděním a kladením věnců u Památníku Osvobození v parčíku naproti Městskému domu kultury Karviná. 32 Základ budoucí české správy ve Fryštátě představovala ilegální organizace Sedmička. Podle kronikáře Bedřicha Hekla si stanovila úkol čekat do příchodu Rudé armády a pak, opírajíc se o dělnické kádry, které se nezkompromitovaly spoluprací s Němci, převzít do svých rukou správu města. 33 Na poslední schůzi Sedmičky 30. dubna 1945 byl ustaven šestnáctičlenný Revoluční národní výbor. Revoluční národní výbor zastával funkci Okresního národního výboru (ONV) a zároveň funkci Místního národního výboru (MNV) ve městě Fryštátě a jeho úkolem bylo naplňovat zde Košický vládní program. Jeho situace byla komplikována pochybami, zda toto území bude československé nebo polské. Proti pověstem, že se blíží polská armáda, se vynořovaly pověsti, že z Českého Těšína pochoduje československá tanková brigáda. Ve skutečnosti se objevilo ve Fryštátě pouze dvacet mužů první tankové brigády pod vedením majora Ploudka. 34 Nejasná také byla budoucnost tzv.volkslistářů nebo tzv. polských okupantů. Revoluční národní výbor byl sestaven většinově z komunistů polské národnosti a byl potvrzován na manifestacích organizovaných za pomoci sovětských velitelů. Pro 31 PLAČKOVI, Magda a Vilém: Město Karviná v letech 1945 1948. In: Karviná 1268 1968. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Karviná 1968, s. 223. 32 SWIDEROVÁ, Šárka: Karviná si připomene osvobození 3. května. In: http://www.karvina.cz/portal/page/portal/uvodni_stranka/tiskove_zpravy/tiskové%20zprávy%202013 /Karviná%20si%20připomene%20osvobození%203.%20května?mi=13685150&_template=/uvodni_s tranka/www_detail_text [cit. 7.5.2014]. 33 SOkA Karviná, fond Archiv města Fryštát, Kronika města Fryštát, s. 268. 34 Tamtéž, s. 276. 20

posílení národní příslušnosti byli místo nich brzy do národních výborů jmenováni Češi, kteří se postupně vraceli zpět do pohraničí. Je třeba zdůraznit, že práce národního výboru v tomto období byla mimořádně složitá, protože se jeho složení neustále měnilo. Jak bylo zmíněno výše, měl Revoluční národní výbor původně 16 členů. Místní velitel poručík Najmušin avšak dal podnět k tomu, aby se Revoluční národní výbor zredukoval na deset členů. V tomto desetičlenném výboru měli Češi a Poláci po pěti členech, takže národnostní zastoupení bylo rovnoměrné. Poté nárokovali vlastní zastoupení také komunisté a národní výbor se znovu rozrostl, a to na patnáct členů. Tentokrát v něm bylo pět Čechů, pět Poláků a pět členů Komunistické strany Československa. Následoval zásah majora Ploudka a výbor byl hned počeštěn. Ani tento zásah do národnostního charakteru a politického složení výboru nebyl zdaleka poslední. Výbor doznal ještě několika změn. Další změny se uskutečňovaly podle nejrůznějších kritérií, ať už byl uplatněn národnostní princip, který měl za důsledek zapojení do činnosti výboru dalších čtyř polských zástupců, majitele tiskárny V. Sembola, horníka Gospodarczyka, zámečnického mistra Poloka a občana Šostka, nebo byl použit čistě politický přístup. Ten způsobil zejména to, že občané polské národnosti, kteří byli vesměs bezpartijní, museli z výboru odejít a byli nahrazeni politicky organizovanými Čechy. 35 Kromě Revolučního národního výboru ve Fryštátě byly ještě v posledních dnech před příchodem Rudé armády ustaveny v ilegalitě revoluční národní výbory v Karvinné a Darkově. 36 V Ráji a Starém Městě byly ustaveny revoluční národní výbory v den osvobození 3. května 1945. Ve Starém Městě se již pět dnů nato, t. j. 8. května 1945 podařilo svolat ustavující schůzi nového MNV. V této obci byl do 35 SOkA Karviná, fond Archiv města Fryštát, Kronika města Fryštát, s. 276. 36 SZTULA, Leon: Léta plná bojů. In: Sborník vzpomínek občanů Karvinska na léta 1945 1948 a vítězství pracujícího lidu v únoru 1948. Karviná 1976, s. 29 30. 21

funkce předsedy MNV zvolen Ferdinand Noga, člen Československé sociální demokracie. Komplikovanost národnostní situace je dobře vidět na formování národního výboru v obci Ráj, kde bylo z počátku aktivní hlavně místní polské obyvatelstvo. Místní kronikář, český repatriant, barvitě kritizuje osoby, jež se chopily moci: A je opravdu ironií, že ti kteří v nešťastném podzimu 1938 vyháněli Čechy a pronásledovali čechofily a nenastoupili mobilizaci, chopili se nyní opět iniciativy a po zuby ozbrojeni, obsazují v poledních hodinách [3. května 1945] obecní úřad. 37 Dne 3. května 1945 odpoledne se v obci sešel první národní výbor tvořený představiteli Komunistické strany Československa v Ráji. V jeho čele byl stavitel polské národnosti Mečislav Wrublewski. Byli zde ale zastoupeni pouze tři Češi Rudolf Pastucha, Alois Božek a František Ovčaří. Ještě téhož dne večer byl ustaven nový národní výbor opět pod vedením Mečislava Wrublevwkého, avšak z Čechů jsou přibráni pouze čtyři Adolf Fabera, Josef Střelec st., František Cichý a Aneta Střelcová jako tajemnice. Dne 14. května 1945 došlo k silné kontroverzi mezi Adolfem Faberou a velitelem zdejší milice Polákem Boleslavem Mikešem, kdy jej Fabera požádal, aby se Mikeš jako dřívější polský bojůvkář velitelství vzdal. Další obrat v dosavadním složení národního výboru nastal 17. května 1945, kdy na schůzi dorazil nadporučík tankových sil Růžička, původem ze Slovenska, který připomenul celému plénu znění Košického vládního programu, že Československo je národním státem Čechů a Slováků, a proto není možno ve smyslu tohoto základního ústavního zákona, aby předsedou národního výboru byl Polák a většinu tvořili Poláci, a to ještě ti, kteří v 37 SOkA Karviná, fond Místní národní výbor Ráj, Kronika obce Ráj, s. 26. 22

roce 1938 stáli ve službách fašistického Becka. 38 Na návrh bývalého předsedy Mečislava Wrublewského, který na svou funkci rezignoval, byl předsedou národního výboru zvolen Jindřich Řondík, lesní dělník české národnosti. Jeho zástupcem se stal dosavadní předseda Mečislav Wrublewski. V zrekonstruovaném výboru měli Češi poprvé převahu nad Poláky v poměru osm ku sedmi. V červnu byl Wrublewski dokonce zatčen a vyšetřován. Ve všech funkcích, které zastával na MNV i ONV, jej proto musely nahradit jiné osoby. 39 Důležitou postavou poválečné místní správy byl Alois Ševčík. Tomu byl krajským pověřencem Komunistické strany Československa (KSČ) Vilémem Novým svěřen úkol organizovat politický život, ustavit zatímní obvodní výbor KSČ a ve spolupráci s dalšími členy strany zakládat stranické orgány a ustavovat národní výbory ve zdejších obcích. 40 Do Fryštátu dorazil v prvních květnových dnech roku 1945 a po nezbytných přípravách sehrál významnou úlohu v ustavení ONV. Představuje jednoho z vrátivších se Čechů, kteří byli jmenováni do národních výborů pro posílení českého povědomí v oblasti. Komunistická strana byla první politickou stranou, která zde byla obnovena. Po osvobození získala nejsilnější pozice ve většině obcí okresu, a to jak počtem členů, tak i vlivem na místní obyvatelstvo. Velkou aktivitu vytvářela i při budování stranických organizací na závodech. Další politickou silou v Karvinné a přilehlých obcích byla Československá strana sociálně demokratická, která se zde ustavila později a nejpevněji zakotvila ve 38 SOkA Karviná, fond Místní národní výbor Ráj, Kronika obce Ráj, s. 27 28. 39 SOkA Karviná, fond Okresní národní výbor Fryštát, Zápisy o schůzích rady ONV, inv. č. 2. 40 ŠEVČÍK, Alois: Vzpomínky na stranicko-politickou práci ve fryštátském okrese po osvobození sovětskou armádou. In: Sborník vzpomínek občanů Karvinska na léta 1945 1948 a vítězství pracujícího lidu v únoru 1948. Karviná 1976, s. 16. 23

Starém Městě. Československá národně socialistická strana a Československá strana lidová se organizují o něco později, ale i ony dosáhly poměrně silných pozic. 41 Žádná z polských politických stran, které na tomto území v předválečném období působily, již svou činnost po roce 1945 neobnovila. Obyvatelé polské národnosti se po osvobození politicky organizovalo převážně v Komunistické straně Československa, protože právě ta hájila zájmy Poláků. Místní národní výbor uspořádal v Karvinné v neděli 13. května 1945 v 10 hodin dopoledne oslavu míru. Na hřišti místního fotbalového klubu Polonia se sešlo občanstvo ve velkém počtu. S projevy vystoupili zástupci Rudé armády, jednotlivých politických stran a partyzánů. Podle deníku Československá demokracie vyzněla oslava jako nadšený hold obyvatelstva české i polské národnosti Československé republice a vyjádření obdivu Rudé armádě. 42 Hned následující neděli 20. května 1945 ve stejném čase se konala podobná oslava, která se uskutečnila na Fryštátském náměstí. Pořádaly ji tentokrát národní výbory obcí Fryštátska. 43 Soužití obou národností ale zřejmě nebylo idylické, jak bylo vidět při vytváření prvních národních výborů. Častým jevem zde bylo vyvěšování polských státních vlajek nebo se objevovaly propolské letáky. Takových letáků s protistátním obsahem bylo v srpnu 1945 nalezeno ve Fryštátě 40, v Ráji 17 a v Karvinné 11. 44 Dalším rušivým činitelem bylo vysílání katovického rozhlasu. Revoluční národní výbor byl ještě v květnu 1945 nahrazen okresním a místním národním výborem. Ustavující schůze Okresního národního výboru Fryštát 41 REBROVÁ, Alexandra: Cesta k únorovému vítězství v Karviné. Těšínsko, 23, 1980, č. 1, s. 2. 42 Oslava míru v Karvinné. Československá demokracie, č. 5, 15. května 1945, s. 2. 43 Těšínsko. Československá demokracie, č. 9, 19. května, s. 4. 44 PLAČEK, Vilém, PLAČKOVÁ, Magda: Město Karviná v letech 1945 1948. In: Karviná 1268 1968. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Karviná 1968, s. 223. 24

proběhla 19. května 1945 na radnici města Karvinné. Schůze se nekonala ve Fryštátě, sídle okresu, protože zdejší budova Okresního úřadu byla poškozena bombardováním. V opravených prostorách se zasedalo poprvé až 14. září 1945. Zástupci místních národních výborů jednotlivých obcí okresu se po zahájení nejprve usnesli na počtech volitelů. Karvinná a Fryštát, jako nejvýznamnější sídla okresu, obdrželi tři hlasy, ostatních 25 obcí obdržely dva hlasy. Celkem tedy bylo vybráno 56 zástupců k provedení volby. K sestavení kandidátní listiny byla schválena pětičlenná komise a dva poradci. V komisi měli svého zástupce čtyři české strany Národní fronty. Pátým byl další člen KSČ Alfréd Kaleta, který měl zastupovat polskou stranu. Na kandidátní listinu, z níž měl vyjít 24 členný výbor, komise zařadila 12 komunistů, šest národních socialistů, pět sociálních demokratů a jednoho lidovce. Navržení kandidáti byli poté zvoleni aklamací. Prvním předsedou ONV se stal Alois Ševčík z KSČ. Dosavadní předseda Revolučního národního výboru Dominik Šimša se stal zemědělským referentem. 45 Takto složený Okresní národní výbor převzal pravomoc předválečného Okresního zastupitelstva, Okresního úřadu a Okresního hejtmana ve Fryštátě. Na této ustavující schůzi ONV byly projednány velmi důležité problémy a byly stanoveny konkrétní úkoly týkající se obnovy válkou poničeného města a jeho okolí. Závody byly vyzvány, aby dodaly odborné síly k opravě železnic a mostů a aby pomohly při opravě porušené telegrafní a telefonní sítě. Obce dostaly pokyn, aby zorganisovaly školství zanedbané sedmiletou porobou. 46 ONV seznámil se svým postupem také obyvatelstvo, a to hned následující neděli na již zmíněné velké městské manifestaci. 45 SOkA Karviná, fond Okresní národní výbor Fryštát, Zápisy o schůzích rady ONV, inv. č. 2. 46 SOkA Karviná, fond Archiv města Fryštát, Kronika města Fryštát, s. 280. 25

Další schůze ONV proběhla 23. května 1945. Tehdy byly ustaveny jednotlivé komise a zvoleni jejich referenti. Na této schůzi byly projednány nejpalčivější otázky, které se týkaly státní hranice, německého obyvatelstva a bezpečnosti, zásobování a stavu průmyslu. Na své páté schůzi 25. června 1945 se členové ONV zabývali upozorněním Zemského národního výboru na skutečnosti v nové státní správě, které měly být v rozporu s předpisy. Mnozí členové ONV totiž byli zároveň i členy místních národních výborů či dokonce jejich předsedy. Navíc nevyhovoval ani celkový počet členů. Místo předepsaných 36 jich měl ONV pouze 24. Z důvodu nápravy těchto skutečností byla tato schůze změněna na přípravnou pro ustavení nového ONV. Mandáty stranám byly rozděleny v tomto poměru: strana komunistická 14 mandátů, sociálně demokratická devět mandátů, národně socialistická devět mandátů a strana lidová čtyři mandáty. Strany byly vybídnuty, aby do 3. července 1945 předložily své nominanty. 47 Definitivní Okresní národní výbor byl ustaven 16. července 1945. Osoba předsedy zůstala stejná. I nadále jím byl Alois Ševčík za komunistickou stranu. Místopředsedy se stali Josef Piprek (sociální demokraté), Josef Vrbata (národní socialisté) a Josef Dvořák (lidovci). V této podobě působil Okresní národní výbor až do voleb v květnu 1946. 47 SOkA Karviná, fond Okresní národní výbor Fryštát, Zápisy o schůzích rady ONV, inv. č. 2. 26

Definitivní složení místních národních výborů v roce 1945 48 Obec KSČ ČSD ČSNS ČSL Ostatní celkem Předseda MNV Darkov 17 3 6-4 30 Rudolf Raszyk KSČ Fryštát 16 6 9 5-36 Karel Šmaus KSČ Karvinná 12 10 9 5-36 Viktor Košťál KSČ Ráj 9 7 - - 2 18 Jindřich Řondík KSČ Staré Město 7 7 7 3-24 Ferdinand Noga ČSD Kromě MNV Staré Město, kde se stal předsedou sociální demokrat Ferdinand Noga, ve všech ostatních místních národních výborech se předsednické funkce ujali členové KSČ. V Darkově to byl Rudolf Raszyk, ve Fryštátě Karel Šmaus, v Karvinné Viktor Košťál a v Ráji Jindřich Řondík. 49 Po osvobození se naskytla možnost zařídit si ve svém kraji nový, svobodný život, lepší, než tomu bylo kdy dříve, jak o tom například píše Vilém Nový v Nové Svobodě. 50 Podobný étos se objevuje v mnoha pramenech. Nový pokračuje: Aby však tomu tak bylo, je nutno jednou provždy rozřešit a upravit základní palčivý problém Těšínska t. j. otázku demokratického soužití českého a polského lidu. 51 Ve svém článku také naléhavě varoval před nesvorností. Rozpory mezi slovanskými národnostmi na Těšínsku se ale po válce znovu objevily a byly nakonec utlumeny až za změněných poúnorových poměrů. V poválečném období třetí republiky se v politickém životě mísily prvky spolupráce 48 SOkA Karviná, fond Okresní národní výbor Fryštát, dodatky, Ustavení MNV v okrese fryštátském, inv. č. 58, kart. 4. 49 Úvody k pomůckám fondů MNV Darkov, MNV Fryštát, MNV Karvinná, MNV Ráj, MNV Staré Město. 50 NOVÝ, Vilém: Budoucnost Těšínska v nové republice. Nová svoboda, č.14, 19. května 1945, s. 1. 51 Tamtéž, s. 1. 27

s projevy opačnými, silně nacionalistickými. Bylo to velmi významné téma, na kterém se vymezovaly politické strany. Národní socialisté byli v zásadě zastánci protipolského stanoviska, zatímco komunisté byli vůči polské menšině příznivěji nakloněni, a tím si zřejmě získaly značnou část polských hlasů ve volbách v květnu 1946. 28

4. Retribuce Bezpráví, které se dělo za války, přineslo s sebou zároveň i touhu po odplatě a spravedlnosti. Odbojové organizace i exilová vláda připravovaly poválečný postup v této oblasti, který spočíval především v odsunu Němců a potrestání válečných zločinců, zrádců a kolaborantů s nepřátelskou mocí. Na Těšínsku se naplňování této části Košického vládního programu komplikovalo složitou národnostní situací. Dalším místním specifikem byla otázka volkslistářů. Nebylo jasné, koho považovat za Němce a kdo tedy podléhá odsunu a konfiskaci majetku. Většina volkslistářů na Těšínsku náležela do třetí skupiny. Bylo sporné, jak po válce vůči těmto skupinám postupovat. Jejich počet na celém Těšínsku se odhadoval na více než 100 tisíc osob, a tak se volkslistáři stávali předmětem politického boje. 52 Vstřícný postoj k této otázce zaujali zvláště komunisté. Následující tabulka vyjadřuje národností situaci na území Karviné v období těsně po osvobození. 52 KAPLAN, Karel: Pravda o Československu 1945 1948. Praha 1990, s. 51. 29

Národnostní složení obyvatelstva k červnu 1945 53 Obec Čechů Poláků Německá volkslista 1 2 3 4 Celkem Darkov 85 270 53 95 2 245 13 2 761 Fryštát 722 594 34 1 042 2 633 33 5 058 Karvinná 1 673 4 432 1 031 1 499 9 588 313 18 436 Ráj 802 578 - - 20-1 400 Staré Město 226 184 3 154 937 5 1 509 Z této tabulky vyplývá, jak velkou důležitost zde sehrávala národnostní otázka, když na území dnešního města Karviné byla po osvobození v roce 1945 pouze třetina obyvatelstva bez německé státní příslušnosti. Ostatní občané byli zapsáni do některé volkslisty, a tak nebyli oficiálně československými státními příslušníky a formálně neměli ani českou ani polskou národnost. Po osvobození byli volkslistáři bráni za Němce a vztahovala se na ně různá omezení. Neměli nárok na důchod, na normální zaměstnání, děti volkslistářů nemohly studovat, snoubenci s volkslistou nemohli uzavírat sňatek apod. 54 Národní výbory se obracely o vysvětlení a pokyny jak postupovat k nadřízeným orgánům a zároveň se snažily samy řešit tuto situaci. Tak např. MNV v Karviné schválil již 31. května 1945 text vyhlášky o rehabilitacích volkslistářů a stanovil 53 Volkslisty v okrese fryštátském. Československá demokracie, č. 76, 10. srpna 1945, s. 2. 54 PLAČKOVI, Magda a Vilém: Město Karviná v letech 1945 1948. In: Karviná 1268 1968. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Karviná 1968, s. 227. 30

termín pro podání žádostí do 31. června 1945. 55 Otázka volkslistářů komplikovala i chod poválečného hospodářství v karvinské oblasti. Situaci vystihuje případ zaznamenaný radou MNV v Karvinné z 5. června 1945, kdy Báňská a hutní společnost zadržela svým zaměstnancům volkslistářům, kteří byli v německé armádě nebo v německých formacích, výplaty a propustila je ze zaměstnání. 56 Přestože držitel volkslisty neměl být členem národního výboru, v praxi k tomu někdy docházelo z důvodu nedostatku občanů bez volkslisty. Rada okresního národního výboru ve Fryštátě tak musela na své první schůzi 27. září 1945 řešit stížnost Svazu české mládeže v Darkově, který poukazoval na to, že pět členů MNV Darkov jsou volkslistáři. 57 Na volkslistáře se vztahoval ústavní dekret prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské ze dne 2. srpna 1945. V paragrafu jedna, odstavec čtyři se praví: Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v této době přihlásili za Němce nebo Maďary, jsouce donuceni nátlakem nebo okolnostmi zvláštního zřetele hodnými, neposuzují se podle tohoto dekretu jako Němci nebo Maďaři, schválí-li krajský národní výbor osvědčení o národní spolehlivosti, které vydá příslušný okresní národní výbor (okresní správní komise) po přezkoumání uvedených skutečností. 58 55 PLAČKOVI, Magda a Vilém: Město Karviná v letech 1945 1948. In: Karviná 1268 1968. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Karviná 1968, s. 227. 56 REBROVÁ, Alexandra: Cesta k únorovému vítězství v Karviné. Těšínsko, 23, 1980, č. 1, s. 4. 57 SOkA Karviná, fond Okresní národní výbor Fryštát, Zápisy ze schůzí rady ONV, inv. č. 2. 58 Ústavní dekret presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské. In: www.psp.cz/docs/laws/dek/331945.html [cit. 12.1.2015]. 31

Zemský národní výbor, expozitura v Moravské Ostravě vydal k výše zmíněnému ústavnímu dekretu vysvětlení, jak konkrétně postupovat na Těšínsku. Při místních národních výborech na Těšínsku byly zřizovány pětičlenné komise, které měly přezkoumat chování volkslistářů za okupace a podat okresním prověřovacím komisím při ONV v Českém Těšíně, Fryštátu a Frýdku návrh na vyřízení konkrétních případů. Tyto komise měly případy znovu posoudit a v případě kladného nálezu navrhnout ONV, aby dotyčné osobě bylo vydáno osvědčení o národní spolehlivosti. Sporné případy měly okresní prověřovací komise postoupit zemské prověřovací komisi. 59 Podle pokynů Zemského národního výboru, expozitury v Moravské Ostravě se pak prověřovací komise jednotlivými případy zabývaly a postupně tuto tíživou situaci řešily. Kronikář popisuje postup rehabilitace následovně: Do šesti měsíců, t. j. do počátku roku 1946, byla provedena rehabilitace na Těšínsku z 60 %. Byly to vesměs případy občanů, kteří se neprovinili činem vůči osobám slovanské národnosti. [...] Ze všech volkslistařů (asi 60.000 na fryštátském okrese) bylo do konce roku 1946 rehabilitováno 52.000. Na konec zbyly jenom případy vážnějšího rázu, a v asi 8% všech volkslist, které potřebovaly důslednějšího prošetření ministerstva vnitra. 60 Kromě provádění rehabilitací u volkslistářů, u dalších karvinských obyvatel probíhalo prošetřování v trestím řízení podle retribučních dekretů. Jednalo se o dekret prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech (ujalo se pro něj označení velký retribuční dekret) a o dekret prezidenta č. 17/1945 Sb. o Národním soudu. Oba 59 Úprava čs. státního občanství na Těšínsku. Nová svoboda, č. 90, 28. 8. 1945, s. 2. 60 SOkA Karviná, fond Archiv města Fryštát, Kronika města Fryštát, s. 301 302. 32

dekrety jsou ze dne 19. června 1945. Velký retribuční dekret ustavil systém 24 Mimořádných lidových soudů, jež se nacházely v místech řádných krajských soudů. Občanů z Karvinska se týkal Mimořádný lidový soud v Moravské Ostravě. Činnost tohoto soudu popsal ve své práci Mečislav Borák. 61 Brzy se začalo ukazovat, že vypořádání s minulostí není dostatečné. Bylo třeba potrestat i menší provinění. Proto byl vydán dekret prezidenta republiky č. 138/1945 Sb. o trestání některých provinění proti národní cti ze dne 27. října 1945 (označován jako malý retribuční dekret). Týkal se toho, kdo nepřístojným chováním, urážejícím národní cítění českého nebo slovenského lidu, vzbudil veřejné pohoršení. Možným trestem bylo vězení do jednoho roku trvání, pokuta do výše jednoho miliónu korun, veřejné pokárání nebo kombinace obou těchto trestů. O vině podle malého dekretu nerozhodoval soud, ale okresní národní výbory. Podle prováděcí směrnice ministra vnitra k malému dekretu měly bezpečnostní komise MNV shromažďovat udání v obci a poté je předat bezpečnostní komisi ONV. Bezpečnostní komise ONV pak měla postoupit činy podléhající velkému dekretu příslušnému Mimořádnému lidovému soudu. V případě, že udání bude obsahovat provinění proti národní cti podle malého dekretu provede Mimořádný lidový soud případné šetření a předloží spis trestí komisi nalézací. Ta má být čtyřčlenná. Volí ji ONV tak, aby alespoň jeden její člen měl právnické vzdělání. Malý retribuční dekret odrážel hlavně podmínky v protektorátu. Při striktním uplatnění malého retribučního dekretu by byl za provinění proti národní cti stíhatelný téměř každý volkslistář nebo osoba o volkslistu usilující. Následující tabulka podává přehled o výsledcích trestního řízení po aplikaci 61 Borák, Mečislav: Spravedlnost podle dekretu: retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě (1945 1948). Ostrava 1998. 33

malého dekretu v obcích Karvinná, Darkov, Staré Město, Fryštát a Ráj. Uvádí počty potrestaných osob při rozlišování jednotlivých druhů trestů včetně počtu pozastavených řízení. Výsledky trestního řízení podle malého retribučního dekretu 62 Výsledek řízení Karvinná Darkov Staré Město Fryštát Ráj Řízení zastaveno 421 74 53 135 82 Pokuta 166 22 14 98 6 Vězení 114 22 11 92 6 Veřejné pokárání - - 1 1 - Celkem potrestáno 177 24 17 112 9 osob Zdánlivý nepoměr mezi počtem trestů a celkovým počtem osob v jednotlivých obcích byl zapříčiněn skutečností, že některým osobám bylo vyměřeno současně několik trestů. Např. v Karvinné počet trestů dosahuje počtu 280, i když se tresty vztahují pouze na 177 osob. Výrazný je také počet zastavených trestních řízení, jak vyplývá z tabulky. V poměru k potrestaným osobám je to nejvíce patrné v obci Ráj (potrestání se týkalo pouze devíti osob, ale počet zastavených trestních řízení dosahuje čísla 82). Tento stav byl rovněž způsoben mnoha okolnostmi. Bylo obvyklé, že mnohá udání nebyla řádně doložena nebo přestala být v průběhu trestního řízení aktuální. To se stávalo, když byl vyšetřovaný současně stíhán lidovým soudem nebo určen k odsunu. Řízení podle malého retribučního dekretu bylo rovněž ztěžováno tím, 62 Tabulka podle PLAČKOVI, Magda a Vilém: Město Karviná v letech 1945 1948. In: Karviná 1268 1968. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města. Karviná 1968, s. 230. 34