Kapitola první V noci na prvního ledna 1979, dvû hodiny pfied pfiíchodem nového roku, spatfiila Emma Bensonová na mûsíci kfiíï. Probuzená podivn m neklidem vy la, zahalená do starého flanelového Ïupanu, pfied svûj dûm pobit pfiekládan mi prkny; dûm stál ve mûstû v hloubi texaského Panhandle, kde strávila cel Ïivot. Teì upírala pohled na nadpozemsk jev nahofie a mûla znepokojiv pocit, Ïe ten kfiíï je zlé znamení urãené právû jí. Pfií tího dne se dozvûdûla, Ïe její poslední Ïijící dítû a jeho manïelka zahynuli pfii dopravní nehodû, kdyï se vraceli domû ze silvestrovského veãírku. Volající se pfiedstavil jako doktor Rhinelander, soused a blízk pfiítel Sonnyho a její snachy. Oznámil jí, Ïe se s manïelkou postarají o pozûstalou jedenáctiletou dceru Cathy, dokud soudy nebo kdo to vlastnû má na starosti nerozhodnou, co s ní bude dál. Jak to myslíte soudy? nechápala Emma. Zaslechla bolestn povzdech. Mluvím o pûstounské péãi, paní Bensonová. Pûstounská péãe. Její vnuãka, krev její krve, má vyrûstat pod stfiechou cizích lidí? Ale kdo jin se jí mûïe ujmout? Kam jinam by mûla jít? Îádní dal í rodinní pfiíslu níci tu nejsou. Emmina snacha byla jedináãek, adoptovan manïelskou dvojicí pfiíli starou na to, aby mohla mít vlastní dûti, a oba manïelé jsou po smrti. Emmin druh sny Buddy padl ve Vietnamu. Emma je tedy jediná Ïijící pokrevní pfiíbuzná toho dítûte, jenïe pro holãiãku bude osobou, se kterou se setkala jen jednou, a na babiãku patrnû zapomnûla; Emma chovala podezfiení, Ïe zmínka o ní a o domû jejich rodiny padla v synovû domácnosti jen zfiídka, pokud vûbec. Usly ela v ak svûj vlastní hlas. Jestli je moïné, pane doktore, aby Catherine Ann u vás zûstala, dokud nepfiijedu, odvezu si ji pak domû. 15
LEILA MEACHAMOVÁ Emma nikdy neletûla letadlem a vlakem jela jen dvakrát v mládí. Teì si udûlala rezervaci na let z Amarilla do Santa Cruz v Kalifornii a po est hodin, kdy byla uvûznûná na prostfiedním sedadle své fiady s vatou v u ích, aby vytûsnila mrzuté kàourání ãtyfiletého chlapeãka za zády, znepokojenû pfiem lela, do jaké míry mohly geny druhého syna infikovat jeho dceru. Zku enost jí napovídala, Ïe v devíti pfiípadech z deseti jsou prvorozené dcery po otci, a to nejen tûlesnou stavbou a temperamentem, ale i charakterem, zatímco prvorození synové b vají po matce. Její první syn Buddy nebyl v jimkou. JenÏe Sonny, kter se narodil pozdûji, jako by v sobû nemûl ani kapku rodové krve. Namy len, materialistick, egoistick a po stránce empatie se schopností prvoka; cítil se v ak pfiedurãen pfiíslu et ke vzne enûj í spoleãenské vrstvû, neï do jaké se narodil. Mám pfiedpoklady pro nûco lep ího, neï je tohle, prohlásil jednou a hluboce Emmu ranil. Zmizel pfii první pfiíleïitosti, aby napravil chybu, kterou na nûm pfiíroda spáchala. DomÛ zavítal jen zfiídka a po sàatku se Ïenou, která sdílela jeho pomíjivé hodnoty, pouze jednou. Pr pfii el, aby Emmu seznámil s manïelkou a dcerou, ale ve skuteãnosti si pfii el pûjãit bratrovu Ïivotní pojistku, kterou Emmû vyplatili, kdyï Buddy padl. Odmítla. Sonnyho odcizení pak pokraãovalo, podnûcované elegantní manïelkou, která stûïí dokázala skr t opovrïlivé odfrknutí nad prostfiedím, v nûmï její muï vyrûstal. Emma ãetla ve sna in ch oãích pohrdání vyjadfiující, Ïe svou dceru by ani náhodou nevystavila vlivu místa, kde se narodil dcefiin otec, ãi vlivu té pfiísné, váïné Ïeny, která ho vychovala. A jak si to Emma správnû vyloïila, nikdy za ní uï nepfiijeli ani ji nepozvali do svého domova v Kalifornii. Ona si v ak dobfie pamatovala tu drobnou, jemnou a pfiekvapivû krásnou ãtyfiletou holãiãku, která se témûfi okamïitû po Emminû pozdravu stáhla do bezpeãí tatínkova klína a odmítla s ní mít cokoli spoleãného. Emma ji povaïovala za politováníhodnû rozmazlenou. Staãilo se podívat na drahé ateãky a hraãky, sly et její vrkání a Ïvatlání, sledovat, jak její rodiãe jsou pfiipravení splnit jí kaïdé pfiání a touhu, a vûdûli jste, Ïe z ní vyroste nesamostatná kfiehotinka. Pfiesto to bylo okouzlující dûvãátko s otcov mi blonìat mi kudrnami a velk ma modr ma oãima zírajícíma jestli pla e, ãi bázlivû, to Emma nepoznala pod dlouh mi fiasami, které ve spánku spoãívaly jako prachové pefií na líbezn ch kfiivkách krémov ch tváfiiãek. Fotografii holãiãky z té doby mûla Emma vystavenou na noãním stolku. 16
DLOUHÉ STÍNY Catherine Ann bylo teì jedenáct rokû a moïná byla nositelkou chemické informace, která pfiená í dûdiãné charakteristiky z rodiãe na dítû. Její postoje jsou uï zformované v chovou a zpûsobem Ïivota v rodné Kalifornii. Jak pfiesadíte takové dítû od palem, oceánu a shovívav ch rodiãû do prérie, drsn ch podmínek a péãe babiãky, která stále zastává názor, Ïe dûti mají b t vychovávány tak, aby pochopily, Ïe jsou milované, ale nejsou stfiedem vesmíru? Ten chlapeãek na sedadle za ní byl dobr m pfiíkladem nové v chovy dûtí. NedejboÏe, aby nûkdo snad oãekával, Ïe navzdory omezení volného pohybu by mûl respektovat u ní bubínky lidí kolem sebe. Budoucnost nevyhnutelnû pfiinese hluboké konflikty, které moïná nikdy nebudou pfiekonány, ale Emma pochopila, co musí udûlat, a ve sv ch dvaa edesáti letech byla pfiipravena vystavit své srdce riziku, Ïe ztratí dal í dítû. 17
Kapitola druhá Tak jsme tu, Catherine Ann, oznámila Emma Bensonová, kdyï vjíïdûly do garáïe jejího domu v Kersey v Texasu; nasadila lehk tón. V domû bude za chviliãku teplo, ale my to urychlíme hrneãkem horké ãokolády. Dá si? Stejnû jako pokaïdé od chvíle, kdy se v Santa Cruz setkaly, vnuãka jí odpovûdûla nevyzpytateln m upfien m pohledem. Ov em Emma dokázala vytu it, co se asi odehrává za tûma modr ma oãima, kdyï teì Catherine Ann poprvé zahlédla nov domov. Beru to jako souhlas, pfiik vla a spûchala odemknout dvefie do kuchynû, aby dítû nezûstalo moc dlouho na mrazu v kabátku, kter byl pro zimní období v Panhandle pfiíli tenk. Zatracenû! zachmufiila se. Klíã se v zámku neotoãil dal í rána prvním dojmûm a ona teì musí vyjít ven do vûtru a plískanice k domovním dvefiím, aby se dostaly dovnitfi. Tfiesoucí se vnuãka stála vedle ní mlãky, stoicky, s kamenn m obliãejem, jak zachovávala cel t den. Selektivní mutismus, nazval její stav doktor Rhinelander. Upozornil, Ïe je jen pediatr, nikoli dûtsk psychiatr, ale Catherine Ann vykazuje v echny pfiíznaky této poruchy. Obvykle to je pfiechodná záleïitost spojená s úzkostí ãi traumatem a charakterizuje ji neschopnost mluvit v urãitém prostfiedí, vysvûtlil jí. Cathy teì bude mluvit jen s lidmi, které zná a kter m dûvûfiuje. Letm m vûcn m pohledem si zmûfiil Emminu sto osmdesát centimetrû vysokou, nepfiikrá lenou, kostnatou postavu. Nechci se vás dotknout, paní Bensonová, ale vypadáte jako Ïena, ze které jde aï trochu strach, a Cathy ve va í pfiítomnosti onûmí, protoïe se s vámi necítí jistû. Jste pro ni cizí ãlovûk. Radûji mlãí, protoïe kdyï uváïí v echno, co se stalo, nachází v mlãení bezpeãí. Promluví, aï vám bude dûvûfiovat. Emma to zkusila s klíãem je tû jednou. Ten zatracen zámek se ani nehne. Ani nevím, kdy jsem dvefie naposledy zamykala. Nejspí 18
DLOUHÉ STÍNY to budou uï roky. V tomhle mûstû dvefie nezamykáme. Vzdala se dal ích pokusû a otoãila se ke Cathy. Nûco ti povím. VraÈ se do auta, abys byla v teple, a já zatím vejdu do domu hlavním vchodem a otevfiu ty dvefie zevnitfi. Ano? Holãiãka energicky pfiistoupila k poliãce v pfiední ãásti garáïe, stoupla si na piãky a uchopila plechovku motorového oleje. Podala ji Emmû. Zkus tohle, vyzvala ji oãima, jedin m komunikaãním nástrojem posledního t dne. Emma si plechovku vzala, povzbuzená i tímhle mal m kontaktem. Ty jsi ale chytrá holka! zvolala. Îe mû to hned nenapadlo! Staãila kapiãka na klíã a za pár vtefiin byly v kuchyni. Emma si pospí ila zapnout sporák a radiátor u stûny, zatímco holãiãka nehybnû stála ztuhlá zimou; v kapsách kabátku zfietelnû vystupovaly boule rukou sevfien ch v pûst. Nejspí si myslí, Ïe spadla do králiãí nory jako Alenka v fií i divû, pomyslela si Emma a uvûdomovala si, jak dítû zara- Ïenû zkoumá její zastaralou kuchyà. V Santa Cruz byla kuchynû stejnû jako cel dûm velká, plná slunce a zafiízená nejmodernûj ím vybavením jako podle návrhû nejnovûj ího vydání magazínu Lep í domovy a zahrady. Nechce si poãkat v pokojíku, neï nám udûlám to kakao? zeptala se. AÏ se pokojík ohfieje, bude ti tam pfiíjemnûji. Dítû odpovûdûlo krátk m pfiik vnutím a Emma ho zavedla do útulnû o untûlého pokojíku, kam se chodí dívat na televizi, ãíst si a ít ãi vy ívat. Dítû sebou trhlo pfii náhlém zasyãení a záblesku ohnû za mfiíïkou, kdyï Emma zapnula plynov radiátor. Cathyin domov v Kalifornii se samozfiejmû honosil ústfiedním topením. Chce se koukat na televizi? zeptala se Emma. Zavrtûní hlavy, také sotva znatelné. Dítû, stále v kabátku, se posadilo do kfiesla u topení a otoãilo se, aby si prohlédlo knihovniãku, která zabírala celou stûnu. Jako profesionální knihovnice si Emma srovnala knihy podle oblastí zájmu, nikoli podle autorû. Catherine Ann vytáhla z police s dûtsk mi kníïkami Malého prince. Pak se znovu podívala na Emmu. Smím? Samozfiejmû. Tys tu kníïku je tû neãetla? Vnuãka zvedla dva prsty. Dvakrát. Tak tys ji ãetla uï dvakrát? Mal princ si rozhodnû zaslouïí pfieãíst víc neï jednou. VÏdycky je dobré vracet se k vûcem, které dobfie známe. MÛÏou nám pfiipomenout Èastné ãasy. 19
LEILA MEACHAMOVÁ Tohle fiíkat nemûla. Hluboko v modr ch oãích zahlédla Emma jiskfiiãku, jako by se vynofiila nûjaká vzpomínka, a pak jemnou tváfiiãku zakryl závoj smutku. Dívka vrátila knihu na polici. Tak tedy, fiekla Emma a rychle polkla, jdu pro to kakao. V kuchyni sklesla na pracovní pult a podlehla pocitu naprosté bezmoci. Zprvu si myslela, Ïe tenhle úkol zvládne, jenïe jak by to mohla dokázat, kdyï se uváïí, co v echno vnuãka ztratila a jak málo jí mûïe Emma poskytnout, aby zaplnila propast vzniklou v Ïivotû holãiãky? Jak by jí kdy mohla nahradit rodiãe? Jak by jí koly v Kersey se sv m dûrazem na fotbal a dal í sporty mohly poskytnout kvalitu vzdûlání a kulturní v hody, které znala? Jak by tahle holãiãka s jemn m vzezfiením mohla zapadnout mezi spoluïáky, ktefií se chovají jako venkov tí balíci? A jak by proboha mohla b t Èastná tady, v Emminû skromném domû, kdyï vyrûstala v pfiepychovû zafiízené domácnosti, kde mûla svou vlastní televizi a stereopfiehrávaã a v koutû ob váku se bly tûlo malé kfiídlo! a vzadu za domem bazén a dûtsk domeãek na hraní se v ím moïn m, po ãem se dá lézt, klouzat a skákat? Jak by mohla Emma zachránit to, co tomu dítûti zbylo z dûtství? Dejte jí ãas, radil doktor Rhinelander Emmû. Dûti jsou velice odolné, Cathy je tû víc neï vût ina. Dostane se z toho. Nezbláznil se ten ãlovûk? Catherine Ann v jednom t dnu pfii la o rodiãe a její dûm byl na prodej. Byla odlouãena od nejlep í kamarádky, klavíru, moderní soukromé koly, do které chodila od matefiské kolky, krásného mûsta, kde strávila cel Ïivot od kaïdého a v eho, co jí bylo drahé a dûvûrnû známé. Ode la do texaského Panhandle k babiãce, kterou neznala. A dnes vypadal zdej í kraj tak bezútû nû jako nikdy. KdyÏ Emma odboãila na silnici ãíslo 40 z Amarilla do Kersey, dítûti se roz ífiily oãi; a ty oãi hlasitûji neï slova vyjadfiovaly panick strach, Ïe je odváïena aï na konec svûta. Emma mohla s jejím dojmem nesouhlasit jen stûïí. Prérie v zimû nenabízí vûbec nic, nad ãím by se dalo jásat. Mrtvá a hnûdá se táhla do obrovské nekoneãné prázdnoty, pfieru- ované jen tu a tam vzdálen m farmáfisk m domem nebo houfkem krav choulících se k sobû ve vûtru a plískanici. Mûsteãka, kolem nichï projíïdûly, vypadala za po mourného nedûlního odpoledne obzvlá È bezútû nû: hlavní ulice opu tûné, v lohy obchodû temné a na pouliãních lampách se ve vûtru zmítaly zbytky zapomenuté vánoãní v zdoby. 20
DLOUHÉ STÍNY Emma chtûla dítû tro ku rozveselit a zaãala popisovat prérii na jafie, kdy vypadá jako nekoneãn koberec luãních kvûtin Nejkrásnûj í promûna, jakou mûïe vidût, prohlásila. Její nad ení v ak bylo pfieru eno malá Cathy na cosi vydû enû ukazovala. BoÏe mûj, povzdechla si Emma. Z prérie se na nû valila masa ed ch chuchvalcû laskavce, desítky such ch rostlin, kter m tu také fiíkají rusk bodlák, vyrvan ch z kofienû a hnan ch vûtrem. Vypadalo to jako banda zl ch duchû rozhodnut ch zaútoãit na auto. Emma nedokázala zastavit, neïse ta horda na nû vrhla a sv mi hnáty udefiila do fordky ze strany, kde sedûla Catherine Ann. Vnuãka vyvfiískla, pfiitiskla si lokty k bokûm a hlavu zakryla dlanûmi. To nic není, Catherine Ann, uklidàovala ji Emma. Zastavila vûz a sevfiela vnuããino pevnû schoulené tûlíãko do náruãe. Ulámané suché lodyhy laskavce, pokud se pfii útoku na fordku neroztfií tily, se rozpt lily a kutálely se dál. To jsou jen suché rostliny, takov plevel, vysvûtlila jí jemnû. Na Jihozápadû na laskavec narazí v ude. V zimû, kdyï dozraje, odlomí se nadzemní ãásti rostliny od kofienû a ve vûtru se odkutálejí pryã. Nûkdy se jich valí celá hromada najednou a pak vznikne to, co jsme právû vidûly. KdyÏ se takhle rozbûhnou v echny naráz, jde z nich strach, ale jsou ne kodné. I pfies kabátek cítila, jak dítûti zdû enû bu í srdce. Vût ina dûtí by se pfii takové podívané uch lila do bezpeãí náruãe nejbliï ího dospûlého, Catherine Ann v ak nikoli. Ochranu hledala sama u sebe. Tohle zji tûní v Emmû znovu probudilo dobfie znám pocit odmítnutí. Cathy je velice nezávislá, navzdory tomu, Ïe na ní rodiãe slepû lpûli, fiekla Emmû Beth, manïelka doktora Rhinelandera. Nezávislá. Emma vypáãila víãko plechovky s instantním kakaem. Není tohle jen jin v raz pro lhostejnost vûãi rodiãovské lásce a pouãování, kterou sama zaïila od otce holãiãky? KdyÏ se znovu setkaly, chladn pohled modr ch oãí Catherine Ann pfiipomnûl Emmû Sonnyho tak silnû, aï ji zamrazilo, a okamïitû pocítila ten svár lásky a odporu, kter její city k synovi suïoval. V hektickém t dnu, kdy se zafiizoval pohfieb, pfiipravovaly dûm k prodeji a balily krabice k zaslání do Kersey a zavazadla do letadla v e, aniï dítû vypustilo ze rtû jediné slûvko, hledala Emma genetické indikátory, které pevnû urãují Catherine Ann jako Sonnyho dceru. Kromû jemn ch rysû a barvy pleti pohledného otce Emma nic nena la, ov em za hradbou mlãení je bylo tûïké zahlédnout. 21
LEILA MEACHAMOVÁ Vût ina informací, které se o Catherine Ann dozvûdûla, pocházela od Beth. Je velice bystrá, zvídavá, lidé ji ãasto povaïují za mlad í, protoïe je na svûj vûk malá. Rychle ale poznáte, s k m máte tu ãest. K na í nesmûlé dcerce Laufie se chová moc hezky. Laura právû díky ní získala sebedûvûru, kterou by jinak nemûla. KdyÏ la Emma vyzvednout kolní dokumentaci Catherine Ann na Winchester Academy, ústav zaloïen v luãnû pro nadané dûti, fieditel jí potvrdil Bethin dojem o vnuããinû inteligenci. Víte, ãím se chce Cathy stát, aï bude velká? zeptal se jí. Emma musela pfiiznat, Ïe nemá tu ení. Lékafikou. Vût ina dûtí tuhle pfiedstavu pfietfiásá, ale k jejímu uskuteãnûní nemají víc síly, neï kolik jí má zmokl krepov papír. V pfiípadû Cathy bych v ak fiekl, Ïe ten cíl v jejích silách je. Emma nakoukla do pokojíku s televizí a vidûla, Ïe vnuãka sedí tam, kde ji zanechala, s rukama sloïen ma v klínû, zkfiíïen ma nohama, zcela nehybná a s v razem opu tûného dítûte; v kaïdé linii jejího postoje se zraãila otcova nekomunikativnost. Emmu zalila vlna beznadûje. Na sv ch bedrech uï musela nést hodnû smutku Ïelezniãní ne- tûstí, které z ní krátce po sàatku udûlalo vdovu a z jejích synû dûti bez otce, smrt prvorozeného syna ve Vietnamu, dlouholeté odcizení jeho bratra a teì i jeho vûãnou ztrátu bez nadûje na vzájemné usmífiení; ale jak by mohla snést odmítnutí Catherine Ann pfiijmout lásku, kterou jí tak zkormoucenû nabízí? Jak by mohla vydrïet pokraãování synovy lhostejnosti v téhle holãiãce, která ho mechanicky napodobuje jako nûjak robot? Emma pfiinesla hrnky kakaa. Tak tady to máme, zaãala, ale hlas se jí zlomil a neodkázala pokraãovat. Îal jí stáhl hrdlo, Ïal po jejích chlapcích, které uï nikdy neuvidí, po synovi ztraceném ve válce a druhém ztraceném pro ni od narození po tom, jehoï milovala nejvíc. Po tváfiích jí zaãaly stékat slzy a vtom se k jejímu údivu ten maliãk robot zvedl, postavil se topornû pfied ni, hladké ãelíãko svra tûlé Co se stalo? a v oãích se mu objevil náznak vcítûní. Nebuì smutná. V Emminû nitru vyklíãilo semínko nadûje, které do ní jak si teì uvûdomila chtûla zasít Beth Rhinelanderová, kdyï se louãily. Cathy je svá, po eptala jí do ucha. Emma pofiád drïela horké álky, a jak se vnuãka postavila mezi nû, Emma se sklonila; dûtské païe ji objaly kolem krku a malá ruãka ji nûïnû potlapkala po zádech. 22
Kapitola třetí Z kuchyàského okna pozorovala Mabel Churchová jedenáctiletého synovce Treye Dona Halla a jeho nejlep ího kamaráda Johna Caldwella, jak si v posledním svûtle zimního odpoledne házejí vzadu na dvorku míãem. Na rozdíl od Johnova veselého v razu setrvávala v Treyovû obliãeji stopa jisté nabruãenosti a Maud zaslechla, jak ho John uklid- Àuje: No tak, TD. Musíme se o ni starat jen asi tak tejden a pak na e smlouva konãí! Smlouva. Jeden z nov ch v razû ve slovníãku kluka ze esté tfiídy. Trey trval také na pouïívání nûkter ch nespisovn ch tvarû, aby to znûlo zajímavûji, muïnûji, a oba s chutí zdobili vzájemnou konverzaci nov mi slovy. Mabel doufala, Ïe to uãiní na Catherine Ann Bensonovou náleïit dojem. Îel Emmina vnuãka bude zfiejmû tak moc chytrá, Ïe jí to mûïe aï kodit v kerseyské základní kole urãitû. To byl jeden z dûvodû, proã se Emma obrátila na Mabel s prosbou, aby s obûma chlapci dohodla, Ïe si dívku prvních pár t dnû ve kole vezmou na starost. Druh dûvod byl v prostfiedí základní koly je tû nepfiíjemnûj í. Emmina vnuãka trpí selektivním mutismem, ale jen doãasnû, vysvûtlila Mabel stará pfiítelkynû, dokud se Catherine Ann nepfiizpûsobí novému prostfiedí. Emma mûla pfiedstavu, Ïe pfiechod Catherine Ann do kerseyské základní koly bude snaz í, jestliïe Trey a John, nezpochybnitelní vûdci esté tfiídy, udají tón, jak se s ní má zacházet slu nû a s ohledy. Apeluj na jejich muïskou je itnost, navrhovala. ekni jim, Ïe kdyï mají ve tfiídû hlavní slovo, ostatní je napodobí, budou následovat jejich vedení. Emma byla pfiesvûdãená, Ïe se nikdo neodváïí dûlat si z Catherine Ann legraci, jestliïe ji Trey s Johnem vezmou pod ochranná kfiídla. Mabel o tom zaãala téhoï dne odpoledne, kdyï chlapci u stolu v kuchyni psali domácí úkoly. Poté co jim vysvûtlila, co péãe o Catherine 23
LEILA MEACHAMOVÁ Ann obná í, synovec se podle oãekávání za klebil, jako by dostal na talífi krupicovou ka i. Na to zapomeà, teto Mabel. Nebudeme hlídat nemluvàátko, vysedávat s ní ve kolní jídelnû a mofiit se s ní na hfii ti. Jak bychom s Johnem vypadali? Pfii obûdû sedíme s ostatníma borcema a o pfiestávkách hrajeme fotbal. Ona není Ïádné nemluvnû, není nûmá, pokou ela se jim to Mabel vysvûtlit. Prostû naãas ztratila chuè mluvit. Dostala se do toho stavu po otfiesu z náhlé smrti rodiãû, kdy se jí bûhem pár dní pfievrátil svût vzhûru nohama. Byla odtrïena od v eho a v ech, co znala, dostala se na neznámé místo s neznám mi lidmi. Úplnû osifiela. Îádn div, Ïe pfiestala mluvit. To pfiece chápe, Treyi Done, nebo ne? Promluvil John. Samozfiejmû to chápe. Oba to chápeme. Pohlédl na Treye. Pfiemej lej hlavou, TD. Rodiãe jí právû umfieli. Je z ní sirotek. Víme, jak to je. Emma má pravdu. KdyÏ ji nebudeme chránit, ostatní dûti si z ní budou dûlat srandu. Ví dobfie, jak hnusná umí bejt Cissie Jane s tím sv m hejnem slepic. Mabel ho mûla ráda. Moc se jí líbilo, Ïe jí fiíká teto. John Caldwell nebyl její synovec, ale cítila k nûmu stejn pfiíbuzensk vztah jako k dítûti své sestry. Ve chvílích, jako je tahle, Mabel jasnû vidûla dûsledky zdûdûn ch vlastností. Bylo to téma, které s Emmou ãasto probíraly a na které mûly shodné názory. V Johnovi proudila lechetná krev jeho matky, aè její du e odpoãívá v pokoji, zatímco v Ïilách Treye Dona pulzovala krev Mabeliny sobecké mlad í sestfiiãky. JenÏe JohnÛv odkaz na sirotka zabolel. Treyovi rodiãe Ïili. Jenom nebylo známo kde. Otec zmizel, neï se Trey narodil, a matka, poté co odloïila ãtyfiletého syna na pár dní u Mabel a jejího manïela, ode la s bûhvíjak m mejdem. UÏ ji nikdy nevidûli. Trey se neochotnû zeptal. Jak vypadá? Jeho tmavé oãi byly plné nadûje, Ïe Catherine Ann se Emmû moc nezamlouvá. Jsem ráda, Ïe se ptá, rozzáfiila se Mabel. Emma fiíká, Ïe je moc hezká. Modrooká blond nka. Není moc vysoká, ale je samostatná a kuráïná, Ïádná padavka. Je jedno, jak vypadá, ujistil ji John. Udûláme to, teto Mabel. Poãítej s náma. Kdy se s ní seznámíme? AÏ pfií tí pondûlí. Navrhovala jsem, abyste se vy dûti setkaly dfiív, ale Emma to nepovaïuje za pfiíli dobr nápad kvûli tomu problému s mluvením. 24