Otázky a odpovědi k dotačnímu titulu Podpora sociálních služeb dle 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, pro rok 2015 Plzeňský kraj (18. 12. 2015) Čl. V., odst. 27 Smlouvy (Čl. IV, odst. 26. Pověření) Příjemce dotace je oprávněn, po předchozím souhlasu Poskytovatele, provádět přesuny v rámci konkrétní služby v rozpočtu čerpání Dotace obsažené v žádosti o poskytnutí dotace. Co je myšleno přesunem v rozpočtu čerpání dotace? Jakým konkrétním úkonem dojde k případnému přečerpání rozpočtu dotace je tím myšleno zaúčtování nákladu do odděleného účetnictví dotace? Tzn., že náklad může být fakticky uhrazen před schválením změny rozpočtu, k jeho zaúčtování do rozpočtu dotace by mělo dojít až po schválení změn rozpočtu. Protože Smlouva/Pověření nespecifikuje povinnost týkající se data úhrady nákladů ve vztahu k datu schválení změn rozpočtu, lze za provedení změny rozpočtu čerpání dotace považovat až zaúčtování nákladů do odděleně vedeného účetnictví dotace. Tzn., že náklady uhrazené v období před schválením změny rozpočtu, zaúčtované do účetnictví dotace po schválení změny rozpočtu, byly vynaloženy v souladu s ustanovením Smlouvy a není povinností příjemce dotace je vrátit. Pokud by však bylo při kontrole zjištěno, že k zaúčtování nákladů (které jsou předmětem změny rozpočtu) do odděleně vedeného účetnictví dotace došlo v období před schválením změny rozpočtu, je povinností příjemce dotaci ve výši přesunutých finančních prostředků vrátit. (18. 12. 2015) Čl. V., odst. 18 Smlouvy (Čl. IV, odst. 17. Pověření) V případě, že Příjemci dotace byla na rok 2015 přidělena Dotace ve výši 3 milióny a více, je povinen do 31. 8. 2016 odboru sociálních věcích KÚPK předložit: a) výrok auditora a vyjádření auditora ke způsobu účtování a použití poskytnuté Dotace v případě Příjemce dotace, na kterého se podle 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vztahuje povinnost ověřování účetní závěrky auditorem, b) vyjádření auditora ke způsobu účtování a použití poskytnuté Dotace v případě ostatních poskytovatelů sociálních služeb Jakou formu má mít zpráva auditora? Má být předložena za všechny dotované sociální služby daného subjektu dohromady nebo má být pro každou sociální službu zpracována jedna zpráva auditora? Dále není zřejmé, zda se hranice 3 mil. Kč posuzuje k výši dotace přidělené právnické osobě nebo k výši dotace na jednotlivou službu. Hranice 3 mil. Kč, kdy vzniká povinnost předložení výroku auditora a/nebo vyjádření auditora, je posuzována vzhledem k celkové poskytnuté dotaci poskytovateli sociálních služeb v daném roce a nikoli k výši dotace poskytnuté na jednotlivou sociální službu. Tzn., že pokud poskytovatel obdržel 1
dotaci v celkové výši 3.600.000 Kč na poskytování 3 sociálních služeb, kdy každá ze služeb byla dotována částkou 1.200.000 Kč, vzniká pro něj povinnost předložit výrok auditora a/nebo vyjádření auditora, přestože jednotlivé služby jsou dotovány částkou nižší než 3 mil. Kč. Tento dokument bude předložen jako jedna společná zpráva za všechny dotované sociální služby dohromady. (22. 10. 2015) Čl. V., odst. 21 Smlouvy (Čl. IV, odst. 20. Pověření) V případě vzniku důvodů pro vrácení finančních prostředků nebo zaplacení odvodu, poukáže je Příjemce dotace (Poskytovatel) bez výzvy neprodleně na účet Poskytovatele (Plzeňského kraje), popřípadě ve lhůtě určené ve výzvě KÚPK, a to na č. ú.:... Převod případné vratky dotace z důvodu nevyčerpání dotace nebo nadměrné vyrovnávací platby má být proveden dle Smlouvy/Pověření na účet Plzeňského kraje. Není ale zřejmé, zda musí být vratka dotace 18. ledna 2016 již připsána na účet Plzeňského kraje nebo je dostačující, když 18. ledna 2016 bude ze strany příjemce dotace proveden bankovní převod. Datum 18. ledna 2016 je nejzazším datem, kdy je možné provést bankovní převod případné vratky nevyčerpané dotace (nebo nadměrné vyrovnávací platby) na účet Plzeňského kraje. Zároveň je třeba dodržet další povinnosti vyplývající z ustanovení Smlouvy (Pověření), jako je např. zaslání písemného avíza současně s realizovanou platbou. (2. 9. 2015) Čl. IV, odst. 4. Pověření (Čl. V., odst. 4 Smlouvy) Poskytovatel (Příjemce dotace) je povinen odděleně účtovat o veškerých příjmech a výdajích, respektive výnosech a nákladech vzniklých při poskytování sociální služby. Je zdravotní péče poskytovaná v pobytových zařízeních sociálních služeb dle 36 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, považována za základní činnost sociální služby? Lze do nákladů sociální služby zahrnout náklady na zdravotnický personál a do výnosů úhrady od zdravotních pojišťoven? Poskytování zdravotní péče nepatří mezi základní činnosti sociální služby a není financováno formou vyrovnávací platby za poskytování SOHZ (služeb obecného hospodářského zájmu). Do nákladů vynaložených v souvislosti s poskytováním základních činností sociální služby proto nelze zahrnovat náklady na zdravotnický personál ani jiné náklady na zdravotní péči a do výnosů z poskytování základních činností sociální služby nelze zahrnovat úhrady od zdravotních pojišťoven. Tyto náklady se neprojeví ve vyúčtování vyrovnávací platby. Pokud vycházíme ze systematického členění právního předpisu, v tomto případě se o základní činnost nejedná, neboť zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách definuje základní činnosti sociálních služeb v 35 a poskytování zdravotní péče respektive ošetřovatelské a rehabilitační péče zde neuvádí. Poskytování zdravotní péče je upraveno v 36 tohoto zákona. Dle obecného výkladu právních předpisů, je-li název umístěn pod číslem paragrafu, označuje pouze text tohoto paragrafu. Pokud by do základních činností sociální služby patřilo i poskytování zdravotní péče, nadpis Základní 2
činnosti při poskytování sociálních služeb by byl uveden nad číslem 35, neboť označuje-li se několik paragrafů společným nadpisem, uvádí se společný nadpis vždy nad pořadovým číslem prvního paragrafu příslušné skupiny. Lze na úhradu mzdových nákladů pracovníků ve zdravotních službách, jejichž náplní práce je kromě poskytování zdravotní péče dle 36 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách také poskytování základních činností sociální služby dle 35 tohoto zákona (např. funkce klíčového pracovníka, pomoc při vstávání z lůžka, uléhání a změně poloh atp.), použít také část příspěvku na péči? Pokud je v náplni práce pracovníka ve zdravotních službách uvedeno také poskytování Vámi jmenovaných úkonů základních činností sociální služby, je možné část mzdy tohoto pracovníka hradit také z příspěvku na péči. Tato část mzdových nákladů by měla být účtována na středisko dané sociální služby a do výnosů této sociální služby budou účtovány příspěvky na péči. Je však nezbytné, aby toto vyčlenění části úvazku pracovníka ve zdravotních službách bylo ošetřeno písemně, tj. vyčleněním části úvazku pracovníka pro práci v sociální službě a odpovídající úpravou náplně práce tohoto pracovníka. Mají být na účetní středisko zdravotní péče účtovány kromě osobních nákladů na zdravotnické pracovníky a zdravotnický materiál také jiné přímé náklady (např. školení zdravotnického personálu, ochranné pracovní pomůcky, čistící a úklidové prostředky, drobný majetek apod.) a poměrná část režijních nákladů (např. spotřebu energií na sesternách, nákladů na likvidaci odpadů, nákladů na ekonomický úsek, který vede účetnictví a mzdy)? Náklady na zdravotní služby účtované na účetní středisko zdravotní služby mohou mimo osobních nákladů na zdravotnické pracovníky a zdravotnický materiál zahrnovat i jiné přímé náklady a poměrnou část režijních nákladů. Výnosy na tomto středisku představuje kromě úhrad od zdravotních pojišťoven např. příspěvek na provoz od zřizovatele (v případě příspěvkových organizací) a další výnosy související s poskytováním zdravotní služby. Jakým způsobem máme řešit předpokládanou ztrátu na účetním středisku zdravotní péče? Co se týče výsledku hospodaření na účetním středisku zdravotní péče, poskytování zdravotní péče nesouvisí s poskytnutou vyrovnávací platbou, která je účelově vázána na poskytování základních činností sociální služby a ztráta na účetním středisku zdravotní péče by měla pokryta úhradami od zdravotních pojišťoven, příspěvkem na provoz od zřizovatele a dalšími výnosy souvisejícími s poskytováním zdravotní péče. Pro pokrytí ztráty na účetním středisku zdravotní péče není možné využít případný zisk vzniklý na účetním středisku sociálních služeb. (2. 9. 2015) Čl. II, odst. 5. Pověření (Určeno pro příspěvkové organizace Plzeňského kraje) V případě, že výše veškerých finančních prostředků získaných od Plzeňského kraje či jiných 3
subjektů na úhradu nákladů služby, včetně příjmů služby, přesahuje výši nákladů vynaložených v souvislosti s poskytováním služby, je Poskytovatel povinen částku odpovídající rozdílu mezi náklady na poskytování služby a finančními prostředky získanými na úhradu nákladů služby (včetně příjmů služby) vrátit. V době finančního vypořádání vyrovnávací platby není ve většině organizací příjemců vyrovnávací platby jasné, zda jim vznikne daňová povinnost k dani z příjmu právnických osob. Je daň z příjmu právnických osob možné zahrnout do nákladů sociální služby? Naše organizace bude povinna odvádět tuto daň (nemáme daňově uznatelné odpisy). Mohu uplatnit dohadnou položku na tuto daň? Tento postup je možný a do nákladů sociální služby je možné zahrnout také předpokládanou výši odvodu daně z příjmu právnických osob. (2. 9. 2015) Čl. II, odst. 5. Pověření (Smlouvy) V případě, že výše veškerých finančních prostředků získaných od Plzeňského kraje (Poskytovatele) či jiných subjektů na úhradu nákladů služby, včetně příjmů služby, přesahuje výši nákladů vynaložených v souvislosti s poskytováním služby, je Poskytovatel (Příjemce dotace) povinen částku odpovídající rozdílu mezi náklady na poskytování služby a finančními prostředky získanými na úhradu nákladů služby (včetně příjmů služby) vrátit. Je možné zahrnout do nákladů sociální služby také tzv. dohadné položky, tj. náklady, které věcně a časově souvisí s obdobím, na které byla poskytnuta dotace, ale v době vyúčtování dotace ještě není známá jejich přesná výše, která je odhadována? V rámci finančního vypořádání vyrovnávací platby v lednu následujícího roku je možné zahrnout do nákladů sociální služby dohadné položky, tj. např. úhrady zálohových faktur za energie. U těchto dohadných položek, které věcně a časově patří do účetního období předchozího roku, není v době vypořádání vyrovnávací platby známá konečná výše částky, která bude v rámci vyúčtování záloh uhrazena nebo přijata. Částku je však možné kvalifikovaně odhadnout (např. vzhledem k předchozím obdobím), přičemž se vychází ze známých skutečností a do nákladů sociální služby takto stanovené náklady zahrnout. Pro zjednodušení vyúčtování dotace však doporučujeme, pokud je to možné, dohodnout s dodavateli termín vyúčtování záloh tak, aby bylo možné konečnou fakturu zahrnout do vyúčtování vyrovnávací platby předkládaného do 18. 1. 2016. (2. 9. 2015) Čl. IV., odst. 13. Pověření (Čl. V., odst. 14. Smlouvy) Poskytovatel je povinen provést vyúčtování poskytnuté Vyrovnávací platby vůči Plzeňskému kraji v souladu s tímto pověřením. Toto vyúčtování poskytnutých finančních prostředků je Poskytovatel povinen předložit Plzeňskému kraji v termínu do 18. ledna 2016... 4
Je možné tento termín na základě odůvodnění posunout a předložit vyúčtování později? Do kdy je třeba převést Plzeňskému kraji zpět vratku nevyčerpané dotace? Datum 18. ledna 2016 je mezním termínem pro předložení vyúčtování vyrovnávací platby, vč. vyúčtování poskytnuté finanční dotace a současně pro převedení případné vratky vyrovnávací platby (dotace) na účet Plzeňského kraje dle článku IV. odst. 20 Pověření (článku V., odst. 21 Smlouvy). (13. 7. 2015) Čl. II., bod 4. Pověření (Smlouvy) Poskytovatel (Příjemce dotace) je povinen informovat Plzeňský kraj (Poskytovatele), že obdržel finanční prostředky (dotaci) na shodný účel uvedený v čl. I odst. 4 tohoto pověření (této smlouvy) od jiného subjektu. Jaké finanční prostředky (dotace) jsou tímto ustanovením Pověření (Smlouvy) myšleny, v jaké lhůtě a jakou formou má být Plzeňský kraj informován? Spadají do této oznamovací povinnosti příspěvky z Úřadu práce na aktivní politiku v nezaměstnanosti a příjmy od klientů sociální služby (příspěvek na péči)? Finančními prostředky (dotací) jsou myšleny finanční prostředky (dotace) z veřejných rozpočtů, tzn., že příspěvky z ÚP na aktivní politiku zaměstnanosti podléhají oznamovací povinnosti, zatímco příjmy od uživatelů do oznamovací povinnosti nespadají. Co se týče termínu oznámení, platí povinnost informovat o této skutečnosti bezodkladně poté, co poskytovatel sociálních služeb (příjemce dotace) finanční prostředky (dotaci) obdržel. V případě, že by oznamovací povinnost pro poskytovatele sociální služby (příjemce dotace) znamenala velkou administrativní zátěž, lze hlášení výnosů sumarizovat do měsíčního výkazu. Pro hlášení o obdržení finančních prostředků z veřejných rozpočtů je možné použít Formulář pro oznámení změn, který naleznete na webových stránkách Plzeňského kraje: http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/formular-pro-oznameni-zmen-podpora-socialnich-sluzeb-dless-101a-zak-c-1082006-sb-o-socialnic Toto oznámení je nutné podat písemně či datovou schránkou prostřednictvím podatelny Krajského úřadu Plzeňského kraje. (13. 7. 2015) Čl. II., bod 4. Pověření (Smlouvy) Poskytovatel (Příjemce dotace) je povinen zajistit, aby celková částka finančních prostředků (dotací) od Plzeňského kraje (Poskytovatele) a jiných subjektů nepřekročila 100 % celkových nákladů. Jaké jiné subjekty jsou tímto ustanovením Pověření (Smlouvy) myšleny? Co je myšleno pod pojmem celkové náklady? 5
Pro kontrolu, zda nedošlo k nadměrné vyrovnávací platbě dle Rozhodnutí komise 2012/21/EU, je povinností Plzeňského kraje zkontrolovat, zda celkové výnosy sociální služby nepřesahují celkové náklady sociální služby. Celkovými náklady jsou myšleny celkové náklady vztahující se k poskytování sociální služby v rozsahu základních činností sociální služby vč. neuznatelných nákladů dotace. Celkovými výnosy sociální služby jsou myšleny celkové výnosy vztahující se k poskytování sociální služby v rozsahu základních činností sociální služby. Co se týče pojmu jiné subjekty, jsou myšleny všechny ostatní subjekty, které se podílejí na financování nákladů vztahujících se k poskytování sociální služby v rozsahu základních činností sociální služby (tj. například i úhrady od klientů). (13. 7. 2015) Čl. II., odst. 5 Pověření (Smlouvy) V případě, že výše veškerých finančních prostředků získaných od Plzeňského kraje (Poskytovatele) či jiných subjektů na úhradu nákladů služby, včetně příjmů služby, přesahuje výši nákladů vynaložených v souvislosti s poskytováním služby, je Poskytovatel (Příjemce dotace) povinen částku odpovídající rozdílu mezi náklady na poskytování služby a finančními prostředky získanými na úhradu nákladů služby (včetně příjmů služby) vrátit. Jaký je správný postup rozúčtování nákladů a výnosů organizace poskytující sociální služby na jednotlivá účetní střediska? Jakým poměrem rozúčtovat náklady společné pro několik služeb (např. náklady na energie)? Jsou vyúčtované smluvní pokuty dodavatelům výnosem sociální služby? Pohlíží se na bankovní výnosové úroky jako na výnosy sociální služby? V rámci jednotlivých účetních středisek (dle počtu poskytovaných sociálních služeb) by měly být zahrnuty jak veškeré náklady vztahující se k poskytování sociální služby v rozsahu základních činností sociální služby (tj. např. včetně odpisů), tak i veškeré výnosy vztahující se k poskytování sociální služby v rozsahu základních činností sociální služby (tj. například i úhrady od klientů služby). Rozhodnutí, kam konkrétní náklad/výnos zaúčtovat, je na rozhodnutí účetní jednotky. Při rozhodování je třeba brát v úvahu, zda náklad/výnos souvisí s poskytováním sociální služby v rozsahu základních činností sociální služby, potom je účtován na účetní středisko dané služby. Nebo zda souvisí s poskytováním fakultativní služby či doplňkové činnosti, potom je účtován na účetní středisko fakultativní služby či doplňkové činnosti. Mezi jednotlivá střediska je pak nutné určeným poměrem rozúčtovat také náklady společné pro více služeb (např. náklady na energie, odpisy, bankovní poplatky atd.). O postupu stanovení poměru dělení společných nákladů rozhoduje účetní jednotka. Tento postup by měl být stanoven předem ve vnitřní směrnici organizace a účetní jednotka by měla být schopna si zvolený způsob obhájit. Cílem rozdělení nákladů a výnosů by mělo být rozdělení do středisek, která budou zahrnovat veškeré náklady a výnosy vztahující se k poskytování sociální služby v rozsahu základních činností dané 6
sociální služby, a to včetně neuznatelných nákladů dotace i poměrné části nákladů společných pro více služeb. Určení, zda jsou smluvní pokuty a bankovní výnosové úroky výnosem sociální služby, je na účetní jednotce. Neexistuje závazný postup určení, zda vůbec a v jakém poměru jsou tyto výnosy generovány v souvislosti s poskytování základních činností sociální služby. Vždy je třeba vycházet z konkrétní situace. (13. 7. 2015) Čl. IV, odst. 4. Pověření (Čl. V., odst. 4 Smlouvy) Poskytovatel (Příjemce dotace) je povinen odděleně účtovat o veškerých příjmech a výdajích, respektive výnosech a nákladech vzniklých při poskytování sociální služby. Jakým klíčem mají být rozděleny osobní a provozní náklady na stravovací úsek, který vaří pro klienty, zaměstnance a cizí strávníky a počet strávníků se mění? O postupu stanovení poměru dělení nákladů na stravovací úsek (osobní a provozní náklady) rozhoduje účetní jednotka sama. Náklady související s přípravou jídla pro klienty a zaměstnance jsou vynakládány v souvislosti s poskytováním sociální služby v rozsahu základních činností sociální služby a měly by tedy být zaúčtovány na středisko dané služby. Náklady související s přípravou jídla pro cizí strávníky by měly být zaúčtovány na středisko doplňkové činnosti. (13. 7. 2015) Čl. IV, odst. 5. Pověření (Čl. V., odst. 5 Smlouvy) Poskytovatel (Příjemce dotace) je povinen mít jednotlivé originály účetních dokladů označené tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o výdaj hrazený na základě tohoto pověření (příslušné smlouvy). Je povinnost splněna, pokud budou pouze doklady a částky na něm, kterými bude čerpána vyrovnávací platba (dotace), označeny číslem pověření a číslem registrace služby a doklady, kterými nebude čerpána vyrovnávací platba (dotace) budou označeny pouze příslušným střediskem? Pouze originály účetních dokladů (faktury, pokladní doklady apod.), které byly zcela nebo zčásti hrazeny vyrovnávací platbou, musí být označeny částkou, která byla uhrazena vyrovnávací platbou, číslem Pověření (Smlouvy) a identifikátorem sociální služby. Způsob označení originálů účetních dokladů, které nebyly hrazeny vyrovnávací platbou, není v rámci dotačního titulu stanoven. (13. 7. 2015) Část V., odst. 11 a 12 Metodiky Plzeňského kraje Lze z dotace hradit zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele dle vyhlášky č. 125/1993 Sb.? 7
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele dle vyhlášky č. 125/1993 Sb. je uznatelným nákladem, protože se jedná o další osobní náklady, které je zaměstnavatel za zaměstnance podle platných předpisů povinen odvádět. Je uznatelným nákladem nákup drobného dlouhodobého majetku účtovaný na SÚČ 558? V případě, že se účetní jednotka rozhodla (je povinna) účtovat nákup drobného dlouhodobého majetku na účet 558 a účty dlouhodobého majetku (účtová třída 0), je takový nákup drobného dlouhodobého majetku neuznatelným nákladem. Je uznatelným nákladem povinný audit roční účetní závěrky? Provedení účetního auditu je neuznatelným nákladem mimo případů, kdy je audit povinně vyžadován (viz Pověření čl. IV., odst. 17; Smlouva čl. V., odst. 18). Bankovní poplatky jsou dle účetních předpisů účtovány na SÚČ 518 (Metodika PK uvádí účtovou skupinu 54), mohou být z vyrovnávací platby hrazeny? Bankovní poplatky jsou dle Metodiky Plzeňského kraje neuznatelným nákladem. Jsou náklady na DPH, které nebylo možno uplatnit na vstupu po zkrácení koeficientem uznatelným nákladem? Náklady na DPH, které nebylo možno uplatnit na vstupu po zkrácení koeficientem, jsou uznatelným nákladem, pokud o jejich vrácení nebylo možné podle příslušného právního předpisu žádat. Patří do dalších osobních nákladů, které je zaměstnavatel za zaměstnance podle platných předpisů povinen odvádět, odvod do FKSP? Odvod do FKSP (Fondu kulturních a sociálních potřeb) je zahrnován do dalších osobních nákladů, které je zaměstnavatel za zaměstnance podle platných předpisů povinen odvádět, např. v případě příspěvkových organizací (dle 33 zákona č. 250/2000 Sb.). V případě, kdy je tvorba FKSP pro poskytovatele sociální služby povinná ze zákona, je uznatelným nákladem v rámci dotačního titulu dle 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Patří plat a související ostatní náklady na kuchařku, která vaří pro klienty, zaměstnance i pro cizí strávníky, do nákladů souvisejících s poskytováním základních činností sociální služby? 8
Náklady související s přípravou jídla pro klienty a zaměstnance jsou vynakládány v souvislosti s poskytováním sociální služby v rozsahu základních činností sociální služby a měly by tedy být zaúčtovány na středisko dané služby a jsou uznatelným nákladem v rámci dotačního titulu dle 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Náklady související s přípravou jídla pro cizí strávníky by měly být zaúčtovány na středisko doplňkové činnosti a jsou neuznatelným nákladem v rámci dotačního titulu. (13. 7. 2015) Čl. II., odst. 5 Pověření (Smlouvy) V případě, že výše veškerých finančních prostředků získaných od Plzeňského kraje (Poskytovatele) či jiných subjektů na úhradu nákladů služby, včetně příjmů služby, přesahuje výši nákladů vynaložených v souvislosti s poskytováním služby, je Poskytovatel (Příjemce dotace) povinen částku odpovídající rozdílu mezi náklady na poskytování služby a finančními prostředky získanými na úhradu nákladů služby (včetně příjmů služby) vrátit. Čl. 5, odst. 1. Rozhodnutí komise č. 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 Výše vyrovnávací platby (dotace) nepřesáhne rozsah nezbytný k pokrytí čistých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby, včetně přiměřeného zisku. Hospodářským výsledkem účetního střediska, kde jsou odděleně účtovány náklady a výnosy vztahující se k poskytování sociální služby v rozsahu základních činností, by měla být ztráta nebo by měl být roven nule. Co bude následovat v případě, že hospodářským výsledkem na tomto středisku bude zisk? Je možné část zisku využít ve prospěch jiných poskytovaných služeb nebo dané sociální služby v následujícím roce? V případě, že výsledkem hospodaření na účetním středisku sociální služby bude zisk, je poskytovatel sociální služby (příjemce dotace) povinen část dotace odpovídající rozdílu mezi výnosy a náklady, které se vztahují k poskytování sociální služby v rozsahu základních činností sociální služby, vrátit Plzeňskému kraji. Vzhledem k tomu, že termín přiměřený zisk není v Metodice Plzeňského kraje pro rok 2015 uvažován, není možné s ním v rámci vyúčtování vyrovnávací platby kalkulovat, a to mimo jiné s ohledem na stávající právní úpravu v oblasti poskytování dotací. Přiměřený zisk tedy nemůže být z dotace financován. (13. 7. 2015) Čl. IV., odst. 4. Pověření (Čl. V., odst. 4. Smlouvy) Poskytovatel (Příjemce dotace) je povinen své příjmy a výdaje (výnosy a náklady) mít vedeny transparentně s jednoznačnou vazbou ke konkrétní sociální službě identifikátoru služby (např. analytické účty, účetní střediska, zakázky). Aktuálně máme všechny účetní případy související s jednotlivými sociálními službami označeny čísly účetních středisek dané sociální služby. V číselníku účetních středisek 9
v oběhu účetních dokladů, máme uvedeny i identifikátory a názvy jednotlivých sociálních služeb. Je tento způsob dostatečný? Nebo musíme uvádět identifikátor např. i u jednotlivých úhrad od klientů nebo nákladových položek za nákup potravin, služeb či energie, tedy u položek nesouvisejících s poskytnutou dotací (vyrovnávací platbou)? Každý účetní případ související s poskytováním sociální služby v rozsahu základních činností (vč. neuznatelných nákladů i poměrné části nákladů společných pro více služeb) musí být účtován s jednoznačnou vazbou ke konkrétní sociální službě, odděleně od nákladů a výnosů dalších sociálních služeb. Váš dosavadní postup účtování (oddělené účtování nákladů a výnosů sociálních služeb na střediska, která jsou označena čísly identifikovanými/vysvětlenými v číselníku účetních středisek s jednoznačnou vazbou ke konkrétní sociální službě) je tedy dostatečný. (13. 7. 2015) Čl. IV. odst. 6. písm. b) Pověření (Čl. V., odst. 6. písm. b) Smlouvy) a dále Čl. IV. odst. 26. Pověření (Čl. V., odst. 27. Smlouvy) Jaké změny rozpočtu je nutné předem hlásit, jedná se pouze o změny týkající se čerpání dotace (vyrovnávací platby) a nikoli všech nákladů a výnosů sociální služby? Změny jsou posuzovány k rozpočtu uvedenému v žádosti o dotaci? Je nutné informovat o změně počtu zaměstnanců v případě, že se nemění rozpočet na platy? Je nutné informovat o změně počtu zaměstnanců v případě, že se mění rozpočet na platy, ale nedochází k přesunům v rozpočtu čerpání dotace (vyrovnávací platby)? Změny rozpočtu sociální služby, které je třeba předem ohlásit a nechat je předem schválit ze strany KÚPK, se týkají pouze nákladových položek rozpočtu poskytnuté dotace (vyrovnávací platby). Konkrétně se jedná o změny spočívající v přečerpání některé z nákladových položek, na kterou vám byla přidělena dotace (vyrovnávací platba). Změny v rozpočtu sociální služby, které je nutné hlásit do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, se týkají také pouze nákladových položek rozpočtu poskytnuté dotace (vyrovnávací platby). Jedná se o veškeré další změny rozpočtu, kdy nedochází k přečerpání některé z nákladových položek (např. nulové čerpání nákladové položky rozpočtu). Veškeré změny jsou posuzovány vzhledem k Rozpočtu služby a požadavku na dotaci dle nákladových položek uvedenému v žádosti. Změny v rozpočtu služby, které se týkají nákladů hrazených z jiných zdrojů, než z námi poskytnuté dotace (vyrovnávací platby), není nutné nechat předem schválit, ani je ohlašovat do 10 pracovních dnů, protože se týkají jiného poskytovatele dotace. 10
Změnu personálního zajištění služby je vaší povinností hlásit v tom případě, kdy v souvislosti se změnou personálního zajištění dojde ke změně rozpočtu, kterou je třeba hlásit předem (viz první odstavec). Je potřeba vzít v úvahu také skutečnost, že v případě ambulantních a terénních služeb byla celková výše úvazků podkladem k výpočtu výše přidělené dotace a změna tohoto údaje by mohla být důvodem pro posouzení, zda nedošlo k přidělení dotace v nepřiměřené výši vzhledem ke skutečné výši úvazků. (13. 7. 2015) Čl. IV. odst. 15. Pověření (určeno pro Příspěvkové organizace Plzeňského kraje) Majetek pořízený, zhodnocený nebo opravený za použití finančních prostředků nesmí být bez písemného souhlasu Plzeňského kraje po dobu 3 let do poskytnutí Vyrovnávací platby Finančními prostředky jsou myšleny pouze prostředky z vyrovnávací platby (dotace)? Ano, finančními prostředky jsou myšleny pouze prostředky vyrovnávací platby (dotace). (13. 7. 2015) Čl. IV. odst. 13. Pověření (Čl. V., odst. 14. Smlouvy) Poskytovatel (Příjemce dotace) je povinen provést vyúčtování poskytnuté Vyrovnávací platby (Dotace) vůči Plzeňskému kraji v souladu s tímto Pověřením (touto Smlouvou). Toto vyúčtování poskytnutých finančních prostředků (poskytnuté dotace) je Poskytovatel (Příjemce dotace) povinen předložit Plzeňskému kraji v termínu do 18. ledna 2016 (dostačující je razítko pošty 18. 1. 2016). Bude toto datum také rozhodné pro určení a převod případné vratky finančních prostředků dle čl. II bod 5.? Ano, datum 18. ledna 2016 je datem, ke kterému jste povinni převést případnou vratku vyrovnávací platby (dotace) na účet Plzeňského kraje dle článku IV. odst. 20 Pověření (článku V., odst. 21 Smlouvy). (13. 7. 2015) Čl. II. odst. 4. a 5. Pověření (Čl. II., odst. 4. a 5. Smlouvy) Zahrnuje se do vyúčtování nákladů a výnosů sociální služby i neinvestiční příspěvek od zřizovatele na havárie (mimořádné opravy)? Do vyúčtování nákladů a výnosů sociální služby by měly být zahrnuty veškeré náklady a výnosy v rozsahu poskytování základních činností dané sociální služby, a to včetně neuznatelných nákladů dotace i poměrné části nákladů společných pro více služeb. Vámi uváděný neinvestiční příspěvek na provoz od zřizovatele určený na havárie, by tedy měl být rozúčtován na účetní střediska (včetně středisek jednotlivých poskytovaných sociálních služeb), a to stanoveným poměrem, který by účetní jednotka měla být schopna obhájit. Postup stanovení poměru rozúčtování společných nákladů (výnosů) by měl být uveden ve vnitřní směrnici organizace. 11
Zahrnuje se do vyúčtování nákladů a výnosů sociální služby: Účelový dar Reklama zveřejněná v rámci jedné konkrétní akce Reklama zveřejněná v domově v průběhu roku Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí účelové dotace Finanční neúčelový dar od fyzické nebo právnické osoby Vámi uváděné příklady výnosů je možné zaúčtovat na účetní střediska (včetně středisek jednotlivých poskytovaných sociálních služeb) na základě rozhodnutí, zda souvisí s poskytováním sociální služby v rozsahu poskytování základních činností či nikoli. Neexistuje závazný postup určení, zda vůbec a v jakém poměru jsou tyto výnosy generovány v souvislosti s poskytování základních činností sociální služby. Vždy je třeba vycházet z konkrétní situace. (13. 7. 2015) Čl. IV. odst. 3. Pověření (Čl. V., odst. 3. Smlouvy) Při čerpání Vyrovnávací platby (dotace) je Poskytovatel (Příjemce dotace) povinen postupovat v souladu s údaji v žádosti o poskytnutí dotace, a dodržet skutečnosti mající vliv na poskytování sociálních služeb, kterou jsou uvedeny v této žádosti. Za porušení této povinnosti činí odvod za porušení rozpočtové kázně 1 5 % z celkové částky Vyrovnávací platby (dotace) V žádosti o dotaci jsou osobní náklady na zaměstnance ředitelství rozpočteny do jednotlivých sociálních služeb, a to podle výše úvazků, kterými se zaměstnanci podílejí na poskytování sociálních služeb. Je možné v průběhu roku měnit poměr rozdělení úvazků zaměstnanců? Pokud nové rozdělení úvazků nebude mít vliv na výši čerpání rozpočtu uvedeného v žádosti o dotaci, podléhá změna rozdělení úvazků nějaké ohlašovací nebo jiné povinnosti? Poměr, kterým se jednotliví zaměstnanci podílejí svými úvazky na realizaci základních činností sociálních služeb, je možné v průběhu roku měnit. Změnu personálního zajištění služby je vaší povinností hlásit v tom případě, kdy v souvislosti se změnou personálního zajištění dojde ke změně rozpočtu, kterou je třeba hlásit předem (viz výše). Je potřeba vzít v úvahu také skutečnost, že v případě ambulantních a terénních služeb byla celková výše úvazků podkladem k výpočtu výše přidělené dotace a změna tohoto údaje by mohla být důvodem pro posouzení, zda nedošlo k přidělení dotace v nepřiměřené výši vzhledem ke skutečné výši úvazků. (11. 3. 2015) Kde najdeme pravidla pro užívání loga a symbolů Plzeňského kraje Informace týkající se užívání loga a symbolů Plzeňského kraje naleznete na http://www.plzenskykraj.cz/cs/clanek/symboly-plzenskeho-kraje. 12
(16. 2. 2015) Účelové vázání prostředků dotace na mzdy/platy a jejich navýšení Částka dotace účelově vázaná na mzdy/platy a jejich navýšení je minimální částkou, kterou je poskytovatel sociální služby povinen použít na mzdy/platy a jejich navýšení. Maximální částka použitelná na mzdy/platy a jejich navýšení nesmí přesáhnout částku požadovanou poskytovatelem sociální služby v položce 1 osobní náklady v rozpočtu služby. V nezbytných případech lze položku osobní náklady po předchozím písemném souhlasu KÚPK navýšit formou přesunů v rozpočtu. (14. 10. 2014) Povinná příloha pro příspěvkové organizace obcí Do příloh této sekce byl vložen vzor povinné přílohy "Prohlášení zřizovatele u PO obcí o souhlasu s podáním žádosti", která je požadovaná v žádosti o dotace pro rok 2015. (10. 10. 2014) Přílohy požadované Plzeňským krajem v žádosti o dotaci V žádosti o dotaci pro rok 2015 Plzeňský kraj vyžaduje přílohu Rozdělení nákladů a dotace podle formy a krajů působnosti, v případě žadatelů o dotaci, kteří poskytují pouze jednu formu sociální služby a v působnosti jednoho kraje (Plzeňského), postačí do daného formuláře (který je přístupný ke stažení v přílohách této sekce) vyplnit nuly a do jednoho řádku napsat výše zmíněné skutečnosti o poskytování služeb. (7. 10. 2014) Stanovisko k podmínce bezdlužnosti pro žadatele o dotaci, který má sjednán splátkový kalendář Žadatel o dotaci, který má sjednán splátkový kalendář a plní svůj závazek řádně a včas dle uzavřeného splátkového kalendáře, není v prodlení, a tudíž se nemůže jednat o závazek po lhůtě splatnosti. (3. 10. 2014) Prostředky na navýšení osobních nákladů v roce 2015 (Usnesení Vlády České Republiky ze dne 21. 7. 2014 č. 619, o posílení prostředků na financování sociálních služeb v roce 2015) Vzhledem k tomu, že dosud není ze strany MPSV ČR vyřešen postup vedoucí k naplnění Usnesení Vlády České Republiky ze dne 21. 7. 2014 č. 619, o posílení prostředků na financování sociálních služeb v roce 2015, rádi bychom upozornili případné žadatele o dotaci na poskytování sociálních služeb, že finanční prostředky na navýšení odměňování zaměstnanců budou moci být konkrétnímu poskytovateli sociálních služeb poskytnuty pouze v případě, že poskytovatel sociálních služeb požádá, v rámci dotačního titulu Podpora sociálních služeb dle 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, pro rok 2015 Plzeňský kraj, skutečně o poskytnutí dotace na úhradu osobních nákladů. Rozšiřování kapacit v roce 2015 oproti roku 2014 Poskytování dotací v rámci tohoto dotačního titulu je úzce navázáno na schválený Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb PK a na síť, která byla v jeho rámci vydefinována. V rámci tohoto dotačního 13
titulu tudíž budou podpořeny pouze služby, které jsou uvedeny v této síti a také pouze v rámci tam uvedených kapacit. Současně je třeba, aby údaje uváděné v žádosti skutečně odpovídaly údajům, které jsou zaneseny v registru poskytovatelů sociálních služeb (včetně tzv. doplňkových souborů v rámci doplňkových údajů o sociální službě). Důležité pro hodnocení žádosti je zejména to, aby personální zajištění služby v žádosti odpovídalo údajům, které má žadatel o dotaci uvedené v registru poskytovatelů sociálních služeb (popis personálního zajištění poskytovaných sociálních služeb). V případě, že má žadatel o dotaci z jakéhokoli důvodu v registru neaktuální soubor personálního zajištění, je třeba toto uvést do souladu. V případě nejasností musí být žadatel o dotaci schopen na vyžádání pracovníků poskytovatele dotace v žádosti uváděné skutečnosti objasnit a podat doplňující vysvětlení. Žádosti o dotace souběh s financováním z IP Žádost je třeba vyplnit za celou sociální službu (1 sociální služba = 1 identifikátor; žádost obsahuje údaje za celou sociální službu = celý rozpočet, všichni zaměstnanci atd.). Tabulky rozpočtu, personálního zajištění, zdrojů financování musí obsahovat tedy údaje za celou službu. V komentářích je třeba slovně jasně popsat situaci a rozdělení ohledně financování sociální služby z IP a z dotace v rámci tohoto dotačního titulu je třeba, aby v žádosti bylo popsáno, zda se jedná o případ, kdy je služba celá financována 9 měsíců z IP a zbytek roku požaduje dotaci v rámci tohoto dotačního titulu nebo zda se jedná o jinou kombinaci financování (např. různé cílové skupiny, kdy některá není vůbec z IP financována a je požadována dotace na její financování v rámci tohoto dotačního titulu v průběhu celého roku apod.) a tento způsob financování musí být popsán. V případě nejasností musí být žadatel o dotaci schopen na vyžádání pracovníků poskytovatele dotace v žádosti uváděné skutečnosti objasnit a podat doplňující vysvětlení. Dotační program B Realizace tohoto programu spadá i nadále do gesce MPSV. Kdy bude vyhlášeno dotační řízení kraje pro poskytovatele sociálních služeb pro rok 2015? Předpokládaný termín je druhá polovina měsíce září 2014. 14