Bezpečnost na pozemních komunikacích v Kraji Vysočina Ing. Libor Joukl
Bezpečnost na pozemních komunikacích v Kraji Vysočina V rámci prezentace bych chtěl zmínit tři základní oblasti, které v současné doběřešíme, a to mýto, vysokorychlostní vážení a ukládání kaucí dle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. 2
Mýtný systém
Mýto k 1. 1. 2012 v České republice 4
Mýto v Kraji Vysočina k 1. 1. 2012 5
Mýtný systém Mýto zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích - 22, 22a, 22b, 22c, 22d, 22e vyhláška 527/2006 Sb. příloha 3 a příloha 4 6
Mýtný systém V současné době se dá předpokládat další rozšíření mýtného systému ze strany státu na další úseky tj. silnic I. tříd. V následujícím snímku je znázorněno předpokládané rozšíření zpoplatněných úseků v Kraji Vysočina na silnicích I. tříd. Rozsah tohoto rozšíření v Kraji Vysočina se dotkne cca 428 km silnic I. tříd. 7
Mýto po rozšíření na silnice I. tříd 8
Mýtný systém V současné době je zapotřebí uvažovat nad modelem zpoplatnění všech úseků silnic I. třídy na územíčeské republiky tj. 5 832 km. Při aplikaci tohoto modelu vznikne riziko nadměrného přesunu nákladní dopravy z těchto zpoplatněných úseků silnic I. tříd na silnice nižších kategorií (silnice II. i III. třídy). Pro jednotlivé dopravce bude již výhodnější nehledat souběžné trasy, ale vyhledávat nejkratší možnou trasu s využitím silnic II. a III. tříd (neplacených úseků). Je velmi těžké v současné době stanovit přesný objem kilometrů silnic II. a III. tříd, kterých by se tento model dotkl. V Kraji Vysočina lze pracovat se vstupní informací násobků kilometrů silnic I. tříd tj. 428 km a dovoluji si říct, že lze předpokládat využití celého objemu silniční sítě silnic II. tříd v Kraji Vysočina (dle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích jsou silnice II. tříd určeny pro dopravu mezi okresy), tj. 1639 km. Dále se dá předpokládat s využitím silnic III. tříd, které svým stavebním a dopravně technickým stavem (zejména parametry) tuto dopravu unesou. 9
Mýtný systém Pro dokreslení si dovolím uvést následující příklad, ve kterém vezmeme v úvahu trasu nákladního vozidla od sjezdu z dálnice D1 u Devíti křížů do města Pelhřimov, po dálnici D1 nebo při využití adekvátní objízdné trasy tj. v našem případě silnice II/602 ve vlastnictví Kraje Vysočina. 10
Mýtný systém Trasa D1 a I/34 cca 93,5 km (D1 75,8 km + I/34 17,7 km) Emisní třída EURO II počet náprav 4+ -sazba v pátek 15:00 21:00 Dálnice + rychlostní silnice 11,76 Kč/km Silnice I. třídy 5,60 Kč/km Cena 990 Kč - sazba ostatní doba v týdnu Dálnice + rychlostní silnice 8,24 Kč/km Silnice I. třídy 3,92 Kč/km Cena 694 Kč Trasa po silnici II/602 cca 88,9 km - v případě nezpoplatnění této z velké části zrekonstruované silnice (v hodnotě cca 560 mil. Kč a po dokončení naplánovaných úseků 780 mil. Kč), dojde dle našeho názoru k nadměrnému využívání tohoto úseku nákladní dopravou oproti v současné době již zpoplatněných a úseků do budoucna plánovaných ke zpoplatnění. 11
Mýtný systém Do výše uvedené kalkulace nákladů je zapotřebí zahrnout i prodloužení trasy, v našem případě nepatrný, tj. 4,6 km. Při kalkulaci s cenou 35 Kč za km nákladního dopravce se jedná o navýšení ceny za mýto o položku 161 Kč. Po sečtení položky za mýto při jízdě po D1 a silnici I/34 v odpoledních hodinách v pátek a částky za nárůst kilometrů se jedná o částku 990 Kč + 161 Kč = 1 151 Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že riziko objíždění zpoplatněných úseků je dosti vysoké. 12
Mýtný systém Tento model popírá celkový model určení jednotlivých kategorií silniční sítě v daném území, kde by se měly vytvářet takové podmínky, aby pro samotného dopravce bylo motivující využít dálnice a silnice I. třídy k tzv. dálkové dopravě, ke které jsou ve smyslu zákona o pozemních komunikacích určeny. Z výše uvedeného Kraj Vysočina, jako vlastník silnic II. a III. tříd na území kraje z důvodu ochrany tohoto majetku navrhuje zavést zpoplatnění vybraných silnic nižších tříd, aby nedocházelo k nadměrnému využití těchto pozemních komunikací nákladní dopravou. Vybrané úseky silnic nižších tříd v Kraji Vysočina, které navrhujeme k začlenění do mýtného systému jsou uvedeny na následujícím snímku. 13
Návrh Kraje Vysočina 14
Návrh Kraje Vysočina Seznam navržených silnic II. a III. tříd, vhodných ke zpoplatnění v Kraji Vysočina Kraj Vysočina vytipoval tyto úseky silnic (délky jsou přibližné): II/602 hranice Kraje Vysočina Pelhřimov; souběžná silnice s dálnicí D1; délka 78 km, II/112 hranice Kraje Vysočina křižovatka se silnicí II/410; souběžná silnice s dálnicí D1; délka 71 km II/360 od křižovatky se silnicí II/152 hranice Kraje Vysočina; propojení silnic I/38, dálnice D1, I/37, I/19, I/34; délka 75 km II/392 hranice Kraje Vysočina Jinošov; propojení silnic I/38, I/23, dálnice D1; délka 12 km II/399 Jinošov Velká Bíteš; propojení silnic I/23, dálnice D1; délka 13 km II/379 Velká Bíteš hranice Kraje Vysočina; propojení dálnice D1,silnice I/43; délka 7 km II/353 Jihlava Žďár nad Sázavou; propojení silnic I/38, dálnice D1, I/37; délka 34 km II/405 Jihlava Třebíč; souběžná trasa mezi silnicemi I/38 a I/23 a dálnicí D1; délka 31 km II/152 Dukovany Jemnice; souběžná trasa se silnicí I/23; délka 51 km II/406 Jihlava hranice Kraje Vysočina; souběžná se silnicí I/38; délka 34 km II/347 Habry Humpolec; propojení silnice I/38 a dálnice D1; délka 26 km II/150 Havlíčkův Brod hranice Kraje Vysočina; souběžná silnice s dálnicí D1 od silnice I/38; délka 36 km 15
Mýtný systém Mýtný systém na silnicích II. a III. tříd nechápeme jako ekonomický příjem krajů, ale hlavně jako prvek regulace dopravy na silnicích nižších tříd. Podle některých názorů je možné docílit regulace dopravy zákazovými značkami s maximální tonáží projíždějících vozidel, tato varianta zásadně koliduje s 5 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, kde je jasně stanoveno, že silnice II. třídy je určena pro dopravu mezi okresy a silnice III. třídy je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. Omezení vjezdu na silnice II. a III. třídy by proto bylo proti smyslu zákona o pozemních komunikacích. 16
Vysokorychlostní vážení
Vysokorychlostní vážení Novelou č. 347/2009 Sb., bylo nově do zákona o pozemních komunikacích zapracováno tzv. vysokorychlostní vážení. Vysokorychlostní vážení spočívá v: Je prováděno na trase vozidla (tedy nedochází k jeho odklonu z původně zamýšlené trasy jako u nízkorychlostního vážení) Vážení je prováděno bez ohledu na to, zda je řidič obeznámen s místem, kde dochází k vysokorychlostnímu vážení a se skutečností, že je kontrolní vážení prováděno. Zajišťuje jej a provádí je místně příslušný silniční správní úřad kraje nebo obce sám nebo Policie ČR a celní úřady v součinnosti s ním (nikoli správce pozemní komunikace v součinnosti s PoliciíČR či celními úřady, jako je tomu u nízkorychlostního vážení a dosavadní úpravy) Zahrnuje i kontrolu dalších hmotnostních poměrů vozidla stanoveným ve vyhlášce č. 341/2002 Sb. 18
Vysokorychlostní vážení 19
Ukládání kaucí dle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě
Uložené kauce za jednotlivé roky kauce 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Celkem uložené 335 000 1 210 000 2 256 000 2 971 000 2 055 000 1 811 000 2 825 500 8 035 400 21498 900 vrácené 20 000 75 000 140 000 136 000 47 000 97 000 73 000 239 000 827000 propadnuté 315 000 1 135 000 2 116 000 2 835 000 2 008 000 1 714 000 2 752 500 7 796 400 20671 900 Kauce uložené Policií ČR nebo Celním orgánem 2004 2005 2006 2007 uložené kauce počet částka počet částka počet částka počet částka celkem 12 335 000 56 1 210 000 86 2 256 000 124 2 971 000 Policie ČR 7 220 000 9 75 000 17 569 000 66 1 528 000 Celní orgán 5 115 000 47 1 135 000 69 1 687 000 58 1 443 000 2008 2009 2010 2011 uložené kauce počet částka počet částka počet částka počet částka celkem 88 2 055 000 81 1 811 000 133 2 825 000 438 8 035 400 Policie ČR 40 937 000 40 887 000 61 1 234 000 307 5 169 400 Celní orgán 48 1 118 000 41 924 000 72 1 591 000 131 2 866 000 21
22
Děkuji za pozornost Ing. Libor Joukl