Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj VÝZKUMNÝ PROGRAM MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ NA LÉTA 200 2011 Název: VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO VEŘEJNOU SOUTĚŽ VE VÝZKUMU A VÝVOJI PRAHA, KVĚTEN 200

Vyhlášení veřejné soutěže č. 2 na program WD Výzkum pro řešení regionálních disparit Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašuje podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) a nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji veřejnou soutěž č. 2 Výzkumného programu WD Výzkum pro řešení regionálních disparit MMR 200-2011 s počátkem řešení projektů v roce 200. Zadávací dokumentaci obdrží zájemci od 3. května 200 na adrese www.mmr.cz (odkaz věda a výzkum) nebo na www.mmr-vyzkum.cz. Návrhy projektů bude MMR přijímat na adrese Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha 1, na podatelně. od 3. května 200 do 15. června 200 včetně, v pracovní dny od 8:30 do 14:00 hodin, dne 15. června 200 do 14:00 hodin. Návrhy doručené po tomto termínu nebudou přijaty. Výsledky veřejné soutěže č. 2 programu Výzkum pro řešení regionálních disparit budou zveřejněny do 30. srpna 200 včetně na adrese www.mmr.cz (odkaz věda a výzkum) nebo na www.mmr-vyzkum.cz a zároveň budou k dispozici na Ministerstvu pro místní rozvoj, Odbor rozvoje a strategie regionální politiky, Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha 1. Na poskytnutí podpory není právní nárok. Harmonogram veřejné soutěže č. 2 programu WD Výzkum pro řešení regionálních disparit Činnost Datum Datum vyhlášení veřejné soutěže č. 2 2. května 200 Počátek přijímání návrhů projektů Uzávěrka příjímání návrhů 3. května 200 v 8:30 hodin 15. června 200 ve 14:00 hodin Vyhlášení výsledků 30. srpna 200

VYHLÁŠENÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE Č. 2 NA PROGRAM...2 WD VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT...2 HARMONOGRAM VEŘEJNÉ SOUTĚŽE Č. 2 PROGRAMU WD VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT...2 A. ZADÁNÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE VÝZKUMU A VÝVOJE VÝZKUMNÝ PROGRAM WD MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ 200 2011...4 A.1. PROGRAM VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT...5 A.1.1. Identifikační údaje programu, termín vyhlášení a doba trvání programu...5 A.1.2. Struktura programu...5 A.1.3. Financování programu...6 A.1.4. Specifikace cíle programu... A.1.5. Očekávané přínosy programu...10 A.1.6. Kritické předpoklady a rizika programu...10 A.1.. Porovnání se současným stavem v ČR a v zahraničí...11 A.2. PODPROGRAM PP1 PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE...12 A.2.1. Cíle podprogramu PP1...12 A.3. PODPROGRAM PP2 CESTOVNÍ RUCH...12 A.3.1. Cíle podprogramu PP2...12 A.4. PODPROGRAM PP3 BYDLENÍ...13 A.4.1. Cíle podprogramu PP3...13 A.5. PODPROGRAM PP4 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ...13 A.5.1. Cíle podprogramu PP4...13 B. PODMÍNKY A PRAVIDLA PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ PODÁVANÝCH DO VEŘEJNÉ SOUTĚŽE Č. 2 NA PROGRAM WD VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT 15 B.1. SOUTĚŽNÍ PODMÍNKY...16 B.1.1. Podmínky pro přijetí návrhu projektu do veřejné soutěže...16 B.1.2. Základní podmínky veřejné soutěže...18 B.1.3. Další podmínky stanovené ve veřejné soutěži...22 B.1.4. Splnění podmínek po vyhlášení výsledků veřejné soutěže před uzavřením smlouvy...23 B.1.5. Vyřazení návrhu projektu a zrušení soutěže...24 B.2. HODNOCENÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ...24 B.2.1. Postup hodnocení...24 B.2.2. Kritéria hodnocení...25 B.3. VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ, UZAVÍRÁNÍ SMLUV...26 B.4. PŘÍPRAVA A PODÁNÍ NÁVRHU PROJEKTU...26 B.5. VYMEZENÍ ÚDAJŮ KE ZVEŘEJNĚNÍ...26 B.6. INFORMACE A POMOC PRO UCHAZEČE...2 B.6.1. Webové stránky veřejné soutěže...2 B.6.2. Technická podpora...2 B.6.3. Adresa poskytovatele:...2 B.. VYMEZENÍ POJMŮ...28

A. ZADÁNÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE VÝZKUMU A VÝVOJE VÝZKUMNÝ PROGRAM WD MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ 200 2011

Zadávací dokumentace část A A.1 A.1. Program Výzkum pro řešení regionálních disparit A.1.1. Identifikační údaje programu, termín vyhlášení a doba trvání programu Jedná se o resortní program výzkumu Ministerstva pro místní rozvoj na léta 200 2011 schválený usnesením vlády č. 139 ze dne 26. října 2005, notifikován Evropskou komisí pod č. N 22/2006 z 20.3.2006 (schválený program v úplném znění je dostupný na stránkách www.mmr-vyzkum.cz). Program výzkumu a vývoje je v souladu s působností Ministerstva pro místní rozvoj zaměřen na podporu regionálního rozvoje, cestovního ruchu, zlepšení podmínek bydlení a zkvalitnění územně plánovací činnosti na území České republiky Název programu je Výzkum pro řešení regionálních disparit 1 (dále jen program ) Identifikační kód programu je WD Program je stanoven pro období let 200 2011. Poskytování podpory z veřejných prostředků v rámci programu bude zahájeno v roce 200 a ukončeno v prosinci roku 2011. Výzkumný program MMR 200 2011 A.1.2. Struktura programu Program je členěn na 4 podprogramy: 1. Podpora regionálního rozvoje 2. Cestovní ruch 3. Bydlení 4. Územní plánování PROGRAM Výzkum pro řešení regionálních disparit Program: Výzkum pro řešení regionálních disparit Podprogramy PODPROGRAM 1 PODPROGRAM 2 PODPROGRAM 3 PODPROGRAM 4 PP1 - Podpora regionálního rozvoje Podpora regionálního rozvoje Cestovní ruch Bydlení Územní plánování PP2 - Cestovní ruch PP3 Bydlení PP4- Územní plánování 1 Regionální disparita neodůvodněné regionální rozdíly v úrovni ekonomického, sociálního a ekologického rozvoje regionů. Disparitou ve smyslu tohoto programu budou rozdíly vyvolané subjektivní lidskou činností, tzn. že program nebude řešit rozdíly, které vznikly z objektivních příčin, například na základě přírodních podmínek. 5 Program: identifikační údaje, termíny - struktura A.1.2

Zadávací dokumentace část A A.1.4 A.1.3. Financování programu A.1.3.1 Celkové předpokládané výdaje a výdaje z veřejných prostředků na program a jeho podprogramy V rámci programu pro období let 200 2011 se předpokládá poskytnutí finanční podpory z veřejných prostředků v níže uvedených ročních objemech na řešení konkrétních výzkumných projektů. V rámci programu bude financován základní výzkum a ta část aplikovaného výzkumu, kterými jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi, jehož výsledky se však nebudou využívat v nových výrobcích, technologiích a službách, které jsou určeny k podnikání, Charakter očekávaných výsledků předpokládá tyto dva typy výzkumu. Nejčastějšími uživateli výsledků bude veřejná správa (ústřední i územní orgány státní správy a samosprávné orgány), agentury regionálního rozvoje, centra regionálního rozvoje, zpracovatelé operačních programů, účelově zřízené instituce a zájmové společenské organizace v jednotlivých regionech i jednotliví občané. Očekávanými příjemci podpory budou především organizační složky státu nebo územních samosprávných celků, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, státní, veřejné či soukromé vysoké školy, obecně prospěšné společnosti. Forma financování - účelová podpora (veřejné zdroje) Předpokládají se projekty základního a aplikovaného neprůmyslového výzkumu 100% financování z veřejných zdrojů Volné finanční prostředky pro veřejnou soutěž č. 2 programu WD v tis. Kč Rok podprogram 200 2008* 2009* 2010* 2011*.1. Regionální rozvoj 5030 1282 1556 20211 252.2. Cestovní ruch 1033 15308 15240 15963 1646.3. Bydlení 10392 14843 1464 1512 15962.4. Územní plánování 568 1290 13210 14495 15090 * Finanční prostředky, které musí schválit vláda ČR ve svém střednědobém výhledu návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj. A.1.3.2 Příjemce účelové podpory Případný průmyslový výzkum a vývoj v souladu se zákonem 130/2002 Sb. a nařízením vlády 461/2002 Sb. Příjemcem účelové podpory může být podle 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), organizační složka státu nebo územního samosprávného celku, státní příspěvková organizace, příspěvková organizace územního samosprávného celku, státní, veřejná či soukromá vysoká škola, obecně prospěšná společnost nebo jiná soukromá právnická či fyzická osoba, v jejichž prospěch bude o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto na základě výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. 6 Program:specifikace a stanovené cíle kritéria splnění, průřezové indikátory, prostředky ověření A.1.4.2

Zadávací dokumentace část A A.1.4 A.1.4. Specifikace cíle programu Cílem výzkumného programu Výzkum pro řešení regionálních disparit je prostřednictvím čtyř podprogramů realizovat v letech 200-2011 priority regionální politiky České republiky s celkovými výdaji nejméně 431,3 mil. Kč za celou dobu trvání programu, z toho ze státního rozpočtu v objemu 431,3 mil. Kč. A.1.4.1 Stanovené cíle programu C1 - odhalení a kvantifikace regionálních disparit. C2 - kausální analýza těchto disparit. C3 - návrhy na eliminaci disparit. C4 - identifikovat klíčové faktory problematického vývoje v oblastech konkurenceschopnosti, inovací a podpory výzkumu a vývoje, dostupnosti vzdělání, dále územního plánování, cestovního ruchu a bydlení. C5 - analyzovat a rozlišit jevy s vysokou mírou spontaneity a jevy, které je možno efektivně ovlivnit regulačními zásahy. C6 - nalézt teoretická východiska pro rozvojovou a disparitní složku regionální politiky. C - navrhnout nástroje ke snížení regionálních disparit ve zkoumaných oblastech. C8 - návrh vhodných standardních kritérií pro hodnocení regionálního rozvoje a efektivity opatření. Cíle programu Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 Cíl 4 Cíl 5 Cíl 6 Cíl Cíl 8 A.1.4.2 Kritéria splnění cílů, vyhodnocení úspěšnosti programu Základním kritériem pro hodnocení úspěšnosti programu bude míra splnění vyhlášených cílů a míra dosažení očekávaných výsledků. Zhodnocení programu ex post: Po ukončení programu, bude vypracována zpráva o programu a jednotlivých podprogramech. Zpráva bude obsahovat hodnocení splnění cílů programu, vyhodnocení dosažených výsledků a komentář s uvedením důvodů případného neplnění cíle nebo nedosažení předpokládaných výsledků. Průběžné hodnocení plnění cílů a naplňování očekávaných výsledků programu bude prováděno vždy před rozhodnutím o financování projektů každé realizované veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji tak, aby výsledky projektů naplňovaly jednotlivé cíle programu, realizovaly cíle podprogramů a zároveň tvořily kompaktní celek tak, aby byly uplatnitelné pro celé území státu České republiky. Vyhodnocení programu bude provedeno na základě současného splnění průřezových a kvalitativních indikátorů programu. Průřezové indikátory určují obecné požadavky na celý program a jeho způsob řízení a implementace. Kvalitativní indikátory stanovují konkrétní věcné požadavky na výsledky programu. Průřezové indikátory - Výsledky programu budou v souladu s cílem tvořit kompaktní celek tak, aby byly uplatnitelné pro celé území státu České republiky a zároveň budou použitelné ve všech regionech ČR s jejich specifikami. - Formy zpracování a časová dostupnost výsledků budou v souladu s očekáváním jednotlivých uživatelů a budou dávat předpoklad jejich využití. - V době ukončení programu již budou vyhodnotitelné některé přínosy dosažené využitím dílčích výsledků vzniklých v průběhu řešení. Prostředky ověření Zpráva z oponentního řízení vyhodnocení programu. Jednotlivé smlouvy o využití výsledků. Tiskové zprávy, statistiky. Kritéria splnění cílů Průřezové indikátory Průřezové indikátory určují obecné požadavky na celý program a jeho způsob řízení a implementace. Prostředky ověření Program:specifikace a stanovené cíle kritéria splnění, průřezové indikátory, prostředky ověření A.1.4.2

Zadávací dokumentace část A A.1.4.2 Kvalitativní indikátory - Budou připraveny metody a postupy zkoumání nepříznivých regionálních disparit, měření jejich úrovně, postupy a nástroje jejich eliminace v oblastech regionálního rozvoje, bydlení, územního plánování a cestovního ruchu a předány institucím, které mají vliv na řešení regionálních disparit (ministerstva, krajské úřady, obce, regionální rozvojové agentury, zájmové organizace, apod.), k pilotnímu ověřování a aplikaci. - Budou připraveny podklady pro legislativu celostátní i regionální na dostatečné úrovni implementace. - Bude uspořádáno minimálně 5 celostátních konferencí. - Bude zprovozněn informační systém(y) umožňující navrhovat opatření ke snižování disparit v oblastech regionálního rozvoje, bydlení, cestovního ruchu a územního plánování - Budou publikovány studie obsahující náměty pro zaměření státních programů regionálního rozvoje, strategií rozvoje krajů a programů rozvoje krajů, včetně metodiky jejich rozpracování. - Výsledky programu budou využity při vyjednávání nových podmínek možné podpory z prostředků EU A.1.4.3 Odůvodnění cílů programu Prostředky ověření RIV, publikované zprávy. RIV, publikované podklady, zápisy z předání podkladů RIV, sborníky z konferencí RIV, zveřejnění internetové adresy systému, dokumentace k systému. RIV, vlastní publikace podklady pro vyjednávání Program je vyhlášen podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. Program vychází z Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky na léta 2004 2008, podle níž resortní výzkumné programy svým zaměřením a prioritami doplňují Národní program výzkumu podle potřeb identifikovaných jednotlivými poskytovateli a podle principu optimálního využití veřejných prostředků alokovaných do oblasti výzkumu a vývoje ve prospěch společnosti. Podpora výzkumu a vývoje je jako oblast podpory regionálního rozvoje určena zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, kde se v 3 písm. c) uvádí: Výzkum a technologický vývoj přispívající k celkovému rozvoji regionů se zřetelem na podporu zavádění nových technologií a inovací a posilování kapacit výzkumu a vývoje tam, kde je to pro rozvoj regionu nutné. Podpora výzkumu je efektivním nástrojem podpory regionálního rozvoje s dlouhodobým přínosem. V současné době je rozvoj regionů podporován mimo jiné z finančních prostředků poskytovaných prostřednictvím fondů EU. Jádro regionální a strukturální politiky EU tvoří strukturální fondy. Ty se přímo zaměřují na snižování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů členských států a snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů včetně venkovských oblastí. Česká republika má v rámci implementace Rámce podpory Společenství čtyři sektorové operační programy Infrastrukturu, Průmysl a podnikání, Rozvoj lidských zdrojů a Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství a jeden regionální - Společný regionální operační program. Sektorové operační programy mají investiční charakter. Společný regionální operační program (SROP) je komplementární s operačními programy jednotlivých sektorů, rozšiřuje jejich dopad na místní úroveň a orientuje se na společné rozvojové potřeby regionů. Společný regionální operační program (SROP) není v rozporu se záměrem tohoto výzkumného programu, protože v rámci Společného regionální operačního programu není podporován výzkum, ale řeší konkrétní investiční akce či potřeby regionů. Výsledky tohoto výzkumného programu budou využity při přípravě projektů v rámci ostatních operačních programů. Kritéria hodnocení těchto projektů budou obsahovat záměry a doporučení výzkumného programu. Otázce výzkumu je věnován prostor i v Iniciativách společenství konkrétně např. INTERREG III. Ani v tomto případě se však nedostáváme do rozporu se záměrem tohoto výzkumného programu, neboť zde se jedná o pomoc směřovanou pouze do oblasti přeshraniční spolupráce a nikoliv na území celé ČR Kvalitativní indikátory Kvalitativní indikátory stanovují konkrétní věcné požadavky na výsledky programu. Prostředky ověření Odůvodnění cílů programu 8 Program: užití výsledků, očekávané výsledky, forma očekávaných výsledků A.1.4.3

Zadávací dokumentace část A A.1.4.3 Zaměření OP ve zkráceném programovacím období 2004-2006 nereflektuje oblast zohledněnou daným programem, a proto nemohou být náklady spojené s Výzkumem pro řešení regionálních disparit hrazeny z finančních prostředků EU. Ministerstvo pro místní rozvoj plní úkoly, které vychází ze zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, a to včetně výzkumu. Pro zajištění rozvoje celého státu je třeba zabezpečit jednotný přístup k výzkumu regionálního rozvoje. Tímto se má zabránit otevírání nůžek mezi úrovní rozvoje jednotlivých regionů a zároveň zabezpečit, aby byly výsledky výzkumu uplatnitelné pro celé území státu České republiky. S ohledem na dosavadní dlouhodobější vývoj v jednotlivých regionech má Česká republika ve srovnání s některými zeměmi Evropské unie poměrně malé meziregionální rozdíly, které se však od počátku 90. let výrazně prohlubují. To se odráží zejména v ukazatelích vývoje životní úrovně (HDP na 1 obyvatele, nezaměstnanosti aj.). Zvláště velký rozdíl se vytváří mezi Prahou (spolu se Středočeským krajem) a ostatními regiony včetně strukturálně postižených regionů Severozápad a Moravskoslezsko, dále mezi regionálními centry a ostatním územím státu. Uvedené nerovnoměrnosti přispívají mimo jiné i k tomu, že celkový ekonomický potenciál České republiky není dostatečně využíván. Program se zaměřuje zejména na disparity v úrovni života obyvatel sledovaných regionů. Disparity je nutné měřit (a postupně zmírňovat) v několika základních oblastech, jako např.: - demografie (věková struktura obyvatelstva, přírůstky úbytky počtu obyvatel), - rozvoj lidských zdrojů (vzdělanostní struktura obyvatelstva, aktivity směřující k celoživotnímu vzdělávání), - bydlení, - situace na trhu práce (zejména míra nezaměstnanosti), - čistý disponibilní důchod na obyvatele, - ekonomická výkonnost (HDP na obyvatele a na pracovníka, tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele, odvětvová struktury ekonomiky); daňová výtěžnost, - přírodní podmínky a životní prostředí (nerostné bohatství, využití zemského povrchu, čistota ovzduší a vod, podmínky pro cestovní ruch apod.), - věda a nové technologie HITECH (výdaje a přínosy), - cenová politika (regionální odlišnosti cen jako element tržního mechanismu), - infrastruktura, - zdravotnictví, - městská statistika a přeshraniční spolupráce. A.1.4.4 Užití výsledků Využití výsledků projektů výzkumu a vývoje se řídí ustanoveními 11 a 16 zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Výsledky programu bude využívat samospráva (územní orgány a samosprávné orgány), právnické osoby (např. ARR - agentury regionálního rozvoje, CRR - centra regionálního rozvoje), zpracovatelé operačních programů, účelově zřízené instituce a zájmové společenské organizace v jednotlivých regionech i jednotliví občané. Výsledky výzkumu mohou být aplikovány do různých dokumentů např.: Strategie regionálního rozvoje apod. Výsledky budou rovněž k dispozici na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. A.1.4.5 Očekávané výsledky Očekávanými výsledky programu je/jsou: - zjištění a charakteristika existujících disparit a identifikace jejich příčin, - návrh opatření k jejich snižování se zaměřením na oblasti regionálního rozvoje, bydlení, cestovního ruchu a územního plánování, - studie obsahující náměty pro zaměření státních programů regionálního rozvoje, strategií rozvoje krajů a programů rozvoje krajů, včetně metodiky jejich rozpracování, - aplikace poznatků novým způsobem - nové metody monitoringu regionálního vývoje. Odůvodnění cílů programu Užití výsledků - podle 11 a 16 zákona 130/2002 Sb. a smlouvy o využití výsledků Očekávané výsledky A.1.4.6 Forma očekávaných výsledků - studie, publikace, - návrh informačních systémů a databází, elektronické dokumenty dostupné pouze prostřednictvím Internetu, - metodiky pro praxi, - konference, - technické normy a doporučení. Forma očekávaných výsledků Všechny výstupy - výsledky (i jejich zjišťování apod.) budou konkrétně popsány a publikovány v plném znění. 9 Program: užití výsledků, očekávané výsledky, forma očekávaných výsledků A.1.4.6

Zadávací dokumentace část A A.1.5 A.1.5. A.1.6. Očekávané přínosy programu Realizace programu pomůže nalézt nové metody zkoumání nepříznivých regionálních disparit, měření jejich úrovně, postupy a nástroje jejich eliminace v oblastech regionálního rozvoje, bydlení, územního plánování a cestovního ruchu. Metody a postupy připravené v rámci výzkumných činností budou přenášeny do organizací, které mají vliv na řešení regionálních disparit (ministerstva, krajské úřady, obce, regionální rozvojové agentury, zájmové organizace, apod.), k jejich pilotnímu ověřování a aplikaci. Výsledky programu budou využívány i při přípravě a aplikaci navazujících projektů a žádostí o dotace pro realizaci rozvojových plánů obcí. Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci své odborné spolupráce s regiony se bude snažit o aplikaci výsledků do jednotlivých regionů (krajů). Výsledky programu budou využity při vyjednávání nových podmínek možné podpory z prostředků EU. V konečném důsledku aplikace výsledků programu bude mít pozitivní vliv na oblast regionálního rozvoje, cestovního ruchu, bydlení a územního plánování. V těchto oblastech budou dosaženy následující konkrétní přínosy: - v regionálním rozvoji růst HDP příslušného regionu, snížení nezaměstnanosti, lepší využití stávajícího potenciálu jednotlivých regionálních ekonomik, - v cestovním ruchu zvýšením počtu návštěvníků, zvýšením daňové vytíženosti (větší příjmy plynoucí ze zvýšeného počtu návštěvníků, rozšíření kapacit a služeb v cestovním ruchu), - v bydlení především v podobě zvýšení dostupnosti bydlení a z toho plynoucího zvýšení sociální mobility, stabilizace rodin a omezení sociální exkluze, - v územním plánování zlepšením životního prostředí v důsledku alternativních změn územního plánu a tím i zlepšení sociální situace obyvatel. Dosažené výsledky programu pomohou vytvořit vhodné výchozí podmínky k rozvoji regionů (v rámci udržitelného rozvoje), územního plánování, rozvoje cestovního ruchu a bydlení v konkrétních regionech a odvozeně i k tvorbě nových pracovních míst. Kritické předpoklady a rizika programu Hlavní kritické předpoklady řešení a využití výsledků programu tvoří absorpční schopnost samosprávy využít a začlenit výstupy programu do strategických a plánovacích dokumentů pro následné využití v podmínkách regionů a obcí. Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci své odborné spolupráce s regiony se bude snažit tyto kritické předpoklady eliminovat vhodným působením v jednotlivých regionech formou odborných seminářů, doporučením, apod. Očekávané přínosy programu Kritické předpoklady a rizika programu 10 Program: očekávané přínosy programu, Kritické předpoklady a rizika programu A.1.6

Zadávací dokumentace část A A.1. A.1.. Porovnání se současným stavem v ČR a v zahraničí Navrhovaný program navazuje na řešení výzkumného programu Výzkum pro potřeby regionů, který byl schválen Usnesením vlády č. 514 ze dne 26. května 2004 s cílem podpořit záměry regionální politiky České republiky vycházející ze Strategie regionálního rozvoje České republiky a ze zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, s využitím aplikace norem a politik Evropské unie včetně mezinárodních závazků. Při přípravě programu byly využity průběžné výsledky současného výzkumného programu pro potřeby regionů. Podobný nástroj podpory výzkumu v oblastech regionálního rozvoje, bydlení, územního plánování a cestovního ruchu na podporu činnosti krajů v České republice doposud neexistuje. Struktura programu Výzkum pro řešení regionálních disparit je kompatibilní se zahraniční strukturou a zároveň jsou respektována specifika veřejné správy v České republice. Velmi blízká struktuře programu je např. struktura výzkumu na jednom z nejlepších výzkumných pracovišť pro prostorový rozvoj v Evropě Center for Urban Development and Environmental Management na Metropolitní univerzitě v Leedsu. Toto centrum je zaměřeno na ucelený výzkum územního plánování, regionálního rozvoje, bydlení a výstavby, cestovního ruchu. Většina evropských zemí se zaměřuje zejména na problematiku územního plánování nebo problematiku bydlení. Regionální rozvoj je často součástí sociogeografie, která ale obsahuje další vědecké disciplíny, např. demografii. Některé země (zejména Německo, Rakousko či Švýcarsko) kladou důraz na tzv. spatial planning, což v jejich pojetí je obor, který kombinuje územní plánování a regionální rozvoj. Spatial plannig se často překládá jako prostorové plánování. Termín prostorové plánování však není v odborné terminologii v ČR přesně vymezen. Zemí s dlouhou tradicí místní a regionální správy je Velká Británie. Velká Británie ve svém výzkumu akcentuje všestranný regionální rozvoj s důrazem na fungování místních správ. Státní výzkumný program New Horizons Programme, který ve Velké Británie funguje, podporuje výzkum se záměrem podpořit kvalitu fungování místních a regionálních správ, obnovu urbanizovaných ploch, rozvoj bydlení, prostorové plánování a integraci ohrožených skupin obyvatelstva. Zemí s podobným systémem veřejné správy je Slovensko. Podpora výzkumu pro místní a regionální správu je na Slovensku nepřímá. Tato podpora je založena na příspěvku vysokým školám prostřednictvím jednotlivých grantů. Na určování záměrů výzkumných programů se regionální a místní správa podílí jen omezeně. O výběru výzkumných záměrů rozhodují experti na výzkum, kteří nemusí být přímo specialisty na regionální rozvoj, územní plánování, bydlení nebo cestovní ruch. Tato skutečnost je kritizována jak pracovníky ve výzkumu, tak regionální a místní správou. Lze tvrdit, že program Ministerstva pro místní rozvoj Výzkum pro řešení regionálních disparit se tyto nedostatky snaží řešit. V zemích Evropské unie je fungování samospráv na úrovni obcí či regionů řešeno dle specifických podmínek jednotlivých států. Tyto podmínky jsou pak dány zejména individuálním historickým vývojem. Proto je velmi omezená možnost přenosu zahraničních poznatků a komparace výzkumu se zaměřením na oblasti veřejného sektoru. V rámci možností daných specifiky veřejné správy v České republice je struktura programu plně srovnatelná s náplní výzkumu v zemích EU. Porovnání se současným stavem v ČR a v zahraničí 11 Program: Porovnání se současným stavem v ČR a v zahranič A.1.

Zadávací dokumentace část A A.2 A.2. Podprogram PP1 Podpora regionálního rozvoje A.2.1. Cíle podprogramu PP1 A.2.1.1 Stanovené cíle podprogramu PP1 C11 - nalézt a navrhnout vhodné nástroje pro efektivní snížení rozdílů mezi jednotlivými regiony České republiky a mezi jejich centry a ostatním územím (zejména v odlehlejších částech) C12 - navrhnout způsoby a metody celkového oživení ekonomické a sociální dynamiky rozvoje regionů A.2.1.2 Kritéria splnění cílů, vyhodnocení úspěšnosti podprogramu PP1 Vyhodnocení podprogramu bude provedeno na základě splnění kvalitativních indikátorů podprogramu, které stanovují konkrétní věcné požadavky na výsledky programu a to: Kvalitativní indikátory - budou dostupné metody a postupy měření regionálních disparit - budou vytvořeny nástroje eliminace regionálních disparit k pilotnímu ověřování a aplikaci. A.3. Podprogram PP2 Cestovní ruch A.3.1. Cíle podprogramu PP2 A.3.1.1 A.3.1.2 Stanovené cíle podprogramu PP1 Prostředky ověření RIV, publikace. RIV, studie a metodiky pro praxi. C21 - ověřit možnosti zvýšení ekonomické vytíženosti vhodných oblastí (z hlediska přírodních i kulturně historických předpokladů) jednotlivých regionů České republiky prostřednictvím podpory rozvoje cestovního ruchu C22 - ověřit předpoklady rozvoje cestovního ruchu ve vhodných oblastech C23 - nalézt způsoby, které mohou zvýšit intenzitu cestovního ruchu při rozšíření a zlepšení nabídky turistických kapacit a atraktivit včetně jejich propojení Kritéria splnění cílů, vyhodnocení úspěšnosti podprogramu PP1 Vyhodnocení podprogramu bude provedeno na základě splnění kvalitativních indikátorů podprogramu, které stanovují konkrétní věcné požadavky na výsledky programu, a to: Kvalitativní indikátory Prostředky ověření - budou prezentovány návrhy pro zlepšení a RIV, konference, workshop rozšíření kapacit cestovního ruchu včetně jejich propojení. - budou navrženy způsoby a možnosti rozšíření RIV, studie a metodiky pro praxi. nabídky turistických kapacit a atraktivit. Podprogram PP1 Podpora regionálního rozvoje Cíle podprogramu PP1 Cíl 11 Cíl 12 Kritéria splnění cílů Kvalitativní indikátory Prostředky ověření Podprogram PP2 Cestovní ruch Cíle podprogramu PP2 Cíl 21 Cíl22 Cíl 23 Kritéria splnění cílů Kvalitativní indikátory Prostředky ověření 12 Program: stanovené cíle kritéria splnění, průřezové indikátory, prostředky ověření A.3.1.2

A.4. Podprogram PP3 Bydlení A.4.1. Cíle podprogramu PP3 A.4.1.1 Stanovené cíle podprogramu PP1 C31 - nalézt řešení pro zvýšení dosavadní nízké dostupnosti bydlení a pro celkový rozvoj bydlení v regionech (v kontextu nezastupitelného významu zabezpečení bydlení pro místní hospodářský růst) C32 - nalézt vhodné metody k obnově a rehabilitaci bydlení a k rozvoji nových forem nájemního bydlení, k posílení mobility pracovních sil v oblastech, kde se projevují negativní socioekonomické tendence více, než v jiných oblastech regionů tzv. marginalizované oblasti. Nalézt řešení následků změn sociální a sídelní struktury, stabilizaci rodin (zejména mladých) a omezování sociálního vylučování A.4.1.2 Kritéria splnění cílů, vyhodnocení úspěšnosti podprogramu PP1 Vyhodnocení podprogramu bude provedeno na základě splnění kvalitativních indikátorů podprogramu, které stanovují konkrétní věcné požadavky na výsledky programu, a to: Kvalitativní indikátory Prostředky ověření - budou publikovány metody k rozvoji nových RIV, konference, workshop, publikace forem nájemního bydlení - budou k dispozici nástroje k posílení mobility pracovních míst - budou navržena řešení pro zvýšení dostupnosti bydlení v jednotlivých regionech A.5. Podprogram PP4 Územní plánování A.5.1. Cíle podprogramu PP4 A.5.1.1 Stanovené cíle podprogramu PP1 RIV, publikace, internetové stránky RIV, konference, workshopy C41 - identifikovat problémy, vzniklé proměnou společenských a hospodářských podmínek v území, které nelze řešit jen změnou platné ÚPD, ale které již vyžadují její náhradu novou ÚPD. Tyto problémy s koncepčním dopadem do území (resp. tuto míru proměn) kategorizovat, popř. kvantifikovat pro potřeby obcí a krajů a navrhnout metodické postupy pro sledování a vyhodnocování míry uplatnění ÚPD ve vztahu ke změnám společenského a hospodářského potenciálu rozvoje při aplikaci 5,18,42 a 55 zák. č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon) 2) Podprogram PP3 Bydlení Cíle podprogramu PP3 Cíl31 Cíl32 Kritéria splnění cílů Kvalitativní indikátory Prostředky ověření Podprogram PP4 Územní plánován Cíle podprogramu PP4 Cíl41 A.5.1.2 Kritéria splnění cílů, vyhodnocení úspěšnosti podprogramu PP1 Vyhodnocení podprogramu bude provedeno na základě splnění kvalitativních indikátorů podprogramu, které stanovují konkrétní věcné požadavky na výsledky programu, a to: Kvalitativní indikátory Prostředky ověření - bude navržena metoda pro měření RIV, metodika společenského a hospodářského potenciálu rozvoje; - budou k dispozici metodiky pro sledování a RIV, metodiky vyhodnocování míry uplatnění ÚPD 2 5, odst. (6) SZ: Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace. 18, odst. (2, 4) SZ: Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje Kritéria splnění cílů Kvalitativní indikátory Prostředky ověření

podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. 42, odst. (1) SZ: Krajský úřad předloží zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace zprávu o jejich uplatňování v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu kraje ke schválení konzultován s obcemi kraje a s dotčenými orgány. 55, odst. (1) SZ: Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu obce ke schválení konzultován s dotčenými orgány a krajským úřadem. Pokud návrh zprávy obsahuje pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu a konzultovaný orgán ve svém vyjádření uplatní požadavek na posouzení vlivů na životní prostředí nebo nevyloučí významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pořizovatel návrh pokynů doplní o požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

B. PODMÍNKY A PRAVIDLA PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ PODÁVANÝCH DO VEŘEJNÉ SOUTĚŽE č. 2 NA PROGRAM WD VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT

Zadávací dokumentace část B B.1. B.1. Soutěžní podmínky B.1.1. Podmínky pro přijetí návrhu projektu do veřejné soutěže Nesplnění následujících podmínek pro přijetí návrhu projektu do veřejné soutěže je důvodem pro nepřijetí návrhu projektu do veřejné soutěže, resp. pro jeho vyřazení z veřejné soutěže. B.1.1.1 Zpracování a doručení návrhu projektu Za včasné a kompletní doručení návrhu projektu vyhlášené veřejné soutěže na projekty ve výzkumu a vývoji odpovídá v souladu s podmínkami sám uchazeč. B.1.1.1.1 Soutěžní lhůta Soutěžní lhůta je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů. Soutěžní lhůta počíná dnem následujícím po vyhlášení veřejné soutěže, tzn. 3. května 200 a trvá do 15. června 200 do 14,00 hod. včetně. Hodnotící lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí zhodnocení návrhů projektů, rozhodne a vyhlásí výsledky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Hodnotící lhůta trvá od 18. června 200 do 30. srpna 200 včetně. Návrh projektu se všemi náležitostmi v tištěné i elektronické verzi musí být podán do konce soutěžní lhůty, tj. do 15. června 200, 14,00 hodin. B.1.1.1.2 Místo a způsob podání Návrh projektu v tištěné podobě se všemi náležitostmi může být doručen v době od 3. května 200 do 15. června 200 včetně v pracovní dny od 8,30 do 14,00 hodin osobně do podatelny Ministerstva pro místní rozvoj, nebo zaslán poštou jako doporučenou zásilku na adresu poskytovatele tak, aby byl doručen do uzávěrky přijímání návrhů, tj. do 15. června 200, 14,00 hodin. Adresa poskytovatele je: Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor rozvoje a strategie regionální politiky, oddělení koncepce regionální politiky, Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha 1 Návrh projektu musí být zároveň elektronicky odeslán v aplikaci eprojekt a to nejpozději do uzávěrky přijímání návrhů, do 15. června 200, 14,00 hodin. B.1.1.1.3 Forma a formální náležitosti návrhu projektu a jeho podání Návrh projektu musí být zpracován prostřednictvím aktuální verze softwarové přihlášky, tj. softwarové webové aplikace eprojekt, dostupné na internetové adrese www.mmr.cz nebo na www.mmrvyzkum.cz struktura návrhu projektu je dána touto platnou verzí softwarové přihlášky. Jiná forma zpracování návrhu projektu není přípustná. Přihláška musí být zpracována správně a úplně. Návrh projektu se zpracovává a odevzdává v českém jazyce. Návrh projektu se odevzdává v elektronické a tištěné formě. Odevzdává se jeden kompletní výtisk návrhu projektu, který odpovídá elektronické formě. Údaje v odeslané elektronické formě a odevzdané tištěné formě návrhu projektu musí být úplné a identické. Součástí odevzdaného návrhu projektu v tištěné verzi musí být řádně podepsané požadované přílohy. Návrh projektu (v tištěné podobě a s požadovanými přílohami) předává uchazeč v uzavřené obálce označené nadpisem Veřejná soutěž č. 2 programu WD Výzkum pro řešení regionálních disparit MMR - 200, odbor rozvoje a strategie regionální politiky, NEOTVÍRAT. Obal obsahuje originál návrhu projektu (podepsaný statutárním zástupcem uchazeče v souladu se zřizovací nebo zakládací listinou, výpisem z obchodního rejstříku, u institucí zřízených ze zákona příslušnou právní normou, nebo jiným dokladem o zřízení nebo založení, písemné prohlášení o metodě kalkulace nákladů projektu, kterou použil a dále prohlášení, zda je plátcem DPH a návrh na uspořádání vzájemných vztahů mezi uchazeči, podává-li jeden návrh projektu více uchazečů). Doporučuje se, aby v každé obálce byl pouze jeden návrh projektu a s příslušnými náležitosti. V případě podávání více návrhů projektů jednou organizací může každá obálka obsahovat: buď návrh projektu a ostatní náležitosti, nebo pouze návrh projektu a ostatní náležitosti mohou být předloženy odděleně s připojeným písemným seznamem návrhů projektů, kterých se tyto náležitosti týkají (je možno použít tabulku pro seznam jednotlivých návrhů projektů). Návrh projektu v tištěné podobě (výtisk z aplikace eprojekt) musí být podepsán zástupcem statutárního orgánu každého uchazeče uvedeného návrhu projektu v souladu s výpisem z obchodního rejstříku apod., včetně razítka všech uchazečů (pokud jej uchazeč ke své identifikaci používá). Návrh projektu musí být podepsán za každou organizaci účastnící se projektu také osobou odpovědnou dané organizaci za řešení projektu (odpovědným řešitelem za projekt a řešitelem za každou organizaci). Veškeré údaje o uchazeči uvedené v návrhu projektu musí být pravdivé a dokladovatelné (v souladu s výpisem z obchodního rejstříku, zřizovací listinou apod.) a v souladu s požadovanými doklady, které prokazují způsobilost uchazeče. Podmínky pro přijetí návrhu Termín odevzdání do 15.6.200 14.00 hod Místo a způsob odevzdání tištěná verze osobně do podatelny Ministerstva pro místní rozvoj nebo poštou doporučeně na adresu Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor rozvoje a strategie regionální politiky, oddělení koncepce regionální politiky, Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha, elektronicky odeslán v aplikaci eprojekt SW přihláška eprojekt Identická tištěná a elektronická forma Uzavřený obal: nadepsání obalu podepsaný originál návrhu Předepsané přílohy 16 Podmínky pro přijetí návrhu projektu do veřejné soutěže B.1.1.1.3

Zadávací dokumentace část B B.1.1.2 B.1.1.2 Prokázání způsobilosti při podání návrhu projektu podle 18, odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Prokazování způsobilosti uchazeče ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji je vymezeno v 18 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Do veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji se může přihlásit každý subjekt, který splňuje podmínky vyhlášené při veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. Výzkumný program WD Výzkum pro řešení regionálních disparit 200 2011 je přístupný všem organizačním složkám České republiky nebo územních samosprávních celků, státním příspěvkovým organizacím výzkumu a vývoje, vysokým školám a nezávislým organizacím výzkumu a vývoje, bez ohledu na zřizovatele a právní formu existence, a také fyzickým osobám. Uchazeči se mohou účastnit programu jak samostatně, tak ve spojení s dalšími uchazeči. Každý uchazeč prokazuje svoji způsobilost k řešení navrhovaného projektu. Uchází-li se o řešení jednoho projektu společně více uchazečů, vztahuje se povinnost prokázat svoji způsobilost na všechny uchazeče. Způsobilost splňuje uchazeč, který: a) má odborné předpoklady k řešení projektu, b) má příslušné oprávnění k činnosti, je-li vyžadováno zvláštním právním předpisem, 2[1] c) nepodal návrh na provedení vyrovnání, nebo vůči němuž nebyl podán návrh na prohlášení konkursu na jeho majetek, anebo nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, 3[2] anebo který není v likvidaci, d) má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu nebo rozpočtu územního samosprávného celku a další splatné závazky vůči státu, státnímu fondu, zdravotní pojišťovně nebo k České správě sociálního zabezpečení, e) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, 4[3] jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, je-li uchazeč podnikatelem, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, f) nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti 5[4], pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, g) není v pracovněprávním ani jiném obdobném poměru k právnické osobě, s níž poskytovatel uzavřel smlouvu na provedení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji na základě výběrového řízení. Splnění způsobilosti prokazuje uchazeč při podání návrhu projektu takto : podle písm. a) dokládají uchazeči odborné předpoklady způsobilosti k řešení projektu v návrhu projektu: seznamem odborníků účastnících se řešení projektu, výčtem max. pěti konkrétních aktivit z poslední doby (název, způsob a rok zveřejnění) majících charakter výzkumné a vývojové činnosti, na kterých se podíleli klíčoví členové řešitelského týmu a které se shodují s jejich činností při řešení projektu, specifikací oboru činnosti každého uchazeče při řešení projektu v souladu s jeho oprávnění k činnosti podle písm. b) dokladem o oprávnění k podnikání nebo jiným požadovaným oprávněním (kopie ŽL, kopie výpisu s OR), podle písm. c) až f) čestným prohlášením, přičemž způsobilost uvedená v písm. e) a f) se v případě právnických osob prokazuje u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena oprávněného jednat jeho jménem na základě písemného pověření ostatními členy statutárního orgánu v souladu se zřizovací nebo zakládací listinou, výpisem z obchodního rejstříku, u institucí zřízených ze zákona příslušnou právní normou nebo jiným dokladem o zřízení nebo založení, způsobilost podle bodu g) se s ohledem na způsob realizace této veřejné soutěže neprokazuje. Podmínky pro přijetí návrhu Může se přihlásit každý subjekt, který splňuje podmínky vyhlášené při veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji Uchazeči se mohou účastnit programu jak samostatně, tak ve spojení s dalšími uchazeči. Splnění způsobilosti uchazeče I 2[1] Například živnostenský zákon 3[2] Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 4/1994 Sb., zákona č. 11/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/199 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 2/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb. a zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb. 4[3] Trestní zákon. 5[4] Například zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 311/199 Sb. 1 Podmínky pro přijetí návrhu projektu do veřejné soutěže B.1.1.2

Zadávací dokumentace část B B.1.1.2 B.1.2. V případě více uchazečů podílejících se na řešení jednoho projektu předloží požadované doklady podle písm. a) až f) všichni uchazeči prostřednictvím uchazeče, který předkládá návrh projektu a bude pověřený koordinací řešení projektu, to znamená, že požadované doklady budou vloženy do obálek jednotlivých návrhů projektů. V případě, že jeden uchazeč podává v rámci předmětné veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji více návrhů projektů, prokáže svoji způsobilost podle písm. b) až f) pouze jedenkrát za podmínky, že: současně s návrhy projektů předloží požadované doklady v samostatné obálce označené v levém horním rohu adresou uchazeče a textem Doklady dle 18, v této samostatné obálce uvede také všechny návrhy projektů, ke kterým se předložené doklady vztahují, v jednotlivých obálkách návrhů projektů pak uvede uchazeč odkaz na samostatnou obálku s požadovanými doklady. Pokud nastanou v době od podání návrhu projektu změny, které se dotýkají právního postavení uchazeče či údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti, které by mohly mít vliv na rozhodování poskytovatele, je uchazeč povinen písemně informovat poskytovatele o těchto změnách do kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. B.1.1.3 Prokázání způsobilosti při podání návrhu projektu podle 18, odst. zákona č. 130/2002 Sb. B.1.1.3.1 Návrh na uspořádání vzájemných vztahů V případě, že jeden návrh předkládá současně více uchazečů, předloží uchazeči jako součást přihlášky návrh na uspořádání vzájemných vztahů. B.1.1.3.2 Prohlášení o metodě kalkulace nákladů Při podání návrhu projektu každý uchazeč předloží písemné prohlášení o metodě kalkulace nákladů projektu (FC úplné náklady, AC dodatečné náklady), kterou v předkládaném návrhu použil. Uchazeč je povinen ve všech návrzích jím přihlášených projektů do veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji použít stejnou metodu kalkulace nákladů. Shodná metoda kalkulace nákladů musí být potvrzena statutárním zástupcem uchazeče v čestném prohlášení. B.1.1.3.3 Prohlášení o DPH Při podání návrhu projektu každý uchazeč předloží písemné prohlášení, zda je, či není plátcem DPH, které bude podepsané statutárním orgánem uchazeče. Základní podmínky veřejné soutěže Nesplnění následujících základních podmínek veřejné soutěže je důvodem pro vyřazení návrhu projektu z dalšího hodnocení ve veřejné soutěži. B.1.2.1 Předmět veřejné soutěže Předmětem vyhlášení veřejné soutěže č. 2 programu WD je posouzení návrhů projektů předkládaných uchazeči v souladu s podmínkami a pravidly v rámci Výzkumného programu WD Výzkum pro řešení regionálních disparit MMR 200 2011. Projekty budou posuzovány z hlediska cíle, potřebnosti a účelnosti, efektivnosti, rizika projektu, návaznost na jiné řešené projekty, kvalifikovanost uchazeče a spolupráce vědeckých pracovišť a možnosti využití široké veřejnosti i MMR. Předpokládaným termínem zahájení řešení je od 1. září 200 a termín ukončení řešení je 31. prosince 2011. Uzavírání smluv (případně vydávání rozhodnutí) o poskytnutí podpory se předpokládá od 1. září 200 do 10.září 200. B.1.2.2 Identifikace projektu V návrhu projektu musí být uvedeno označení podprogramu odpovídající zaměření a řešení předloženého návrhu projektu. B.1.2.3 Předpokládané výsledky Návrhy projektů, u nichž alespoň jeden z předpokládaných výsledků řešení nebude splňovat výše uvedená kritéria pro splnění cílů programu, budou ze soutěže vyloučeny. Podmínky pro přijetí návrhu Splnění způsobilosti uchazeče II Návrh na uspořádání vzájemných vztahů Prohlášení o metodě kalkulace nákladů Prohlášení o DPH Základní podmínky soutěže Výzkum a/nebo vývoj v rámci programu Výzkum pro řešení regionálních disparit MMR 200 2011 Doba řešení max. 5 let Zahájení řešení 1.9.200 Požadované výsledky musejí odpovídat kritériím programu 18 Základní podmínky soutěže B.1.2.3.

Zadávací dokumentace část B B.1.2.4 B.1.2.4 Forma poskytnutí účelové podpory poskytovatelem Základní podmínky Finanční prostředky poskytované Ministerstvem pro místní rozvoj mají charakter účelových finančních soutěže prostředků a jsou poskytovány na podporu projektů výzkumu a vývoje formou dotace právnickým nebo fyzickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek České republiky nebo územních Forma podpory samosprávných celků na základě smlouvy o poskytnutí podpory resp. rozhodnutí o poskytnutí podpory podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Nejvyšší podíl účelové podpory na uznaných nákladech může činit až 100 % uznaných nákladů u projektů tohoto programu. Podíl výše účelové podpory na uznaných nákladech se dle 2 odst. 1 nařízení vlády č. 461/2002 Sb. stanoví takto: u základního výzkumu nebo aplikovaného výzkumu, s výjimkou průmyslového výzkumu, může podíl účelové podpory na uznaných nákladech stanovených podle 3 tohoto Podíl účelové podpory nařízení činit nejvýše 100 %, max.100 % u průmyslového výzkumu může podíl účelové podpory na uznaných nákladech uznaných stanovených podle 3 tohoto nařízení činit nejvýše 50 %, nákladů u vývoje může podíl účelové podpory na uznaných nákladech stanovených podle 3 tohoto nařízení činit nejvýše 25 %. V případě, že projekt zahrnuje základní výzkum, průmyslový výzkum a vývoj, vypočte se celkový podíl účelové podpory na uznaných nákladech jako součet částek povolených výší účelových Stanovení výše podpor vyčíslených podle odstavců 1 a 2 nařízení vlády č. 461/2002 Sb. pro jednotlivé části podílu podpory podle klasifikace výzkumu a vývoje zahrnuté v projektu. výzkumu Podíl účelové podpory na uznaných nákladech projektu průmyslového výzkumu nebo vývoje stanovený v souladu s 2 odst. 1 nařízení vlády č. 461/2002 Sb. může být poskytovatelem dle 2 odst. 5 nařízení vlády č. 461/2002 Sb. zvýšen. o 10 % uznaných nákladů, jestliže je účelová podpora určena pro subjekty malého nebo středního podnikání, o 10 % uznaných nákladů, jestliže se projekt zabývá výzkumem nebo vývojem uskutečňovaným v oblasti určitého území s mimořádně nízkou životní úrovní určeného na základě rozhodnutí vlády, nebo území s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, o 5 % uznaných nákladů, jestliže je projekt uskutečňován s cílem usnadnit rozvoj určitých hospodářských aktivit nebo oblastí v určitém, vládou podporovaném ekonomickém odvětví nebo s cílem usnadnit rozvoj určitého území; tyto aktivity a oblasti musí být jednoznačně určeny na základě rozhodnutí vlády a součástí schválených vládních dokumentů, a dále se tímto zvýšením podílu účelové podpory nesmí změnit podmínky obchodu v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, o 15 % uznaných nákladů, jestliže projekt přispívá k dosažení cílů některého z dílčích programů nebo projektů Rámcového programu výzkumu a vývoje Evropské unie. Celkový podíl účelové podpory na uznaných nákladech stanovený na základě výše uvedených odstavců nesmí být vyšší než 5 % u průmyslového výzkumu a nejvíce 50% u vývoje. Výpočet a výše podílu účelové podpory na uznaných nákladech musí být v návrhu projektu zdůvodněna v části Souhrnný komentář k návrhu uznaných nákladů. Konkrétní výši účelové podpory u jednotlivých projektů stanoví poskytovatel na základě výsledků hodnocení návrhů projektů podle 21 zákona č. 130/2002 Sb. nebo na základě výsledků kontroly podle 13 zákona č. 130/2002 Sb. nebo v souvislosti se změnou výše uznaných nákladů nebo změnou výše účelové podpory na žádost uchazeče podle 9 odst. zákona č. 130/2002 Sb. Poskytovatel si vyhrazuje právo rozhodnout na základě zhodnocení návrhu projektu o celkové výši příspěvku a o výši příspěvku pro jednotlivé roky řešení. Stanovení podílu podpory na uznaných nákladech a způsob poskytnutí účelových finančních prostředků poskytovatelem bude součástí smlouvy, resp. rozhodnutí o poskytnutí dotace na podporu projektu. Na poskytnutí podpory není právní nárok. 19 Forma poskytnutí podpory - B.1.2.4.

Zadávací dokumentace část B B.1.2.5 B.1.2.5 Uznané náklady na řešení projektu výzkumu a vývoje Uznané náklady jsou takové náklady ve výzkumu a vývoji, které poskytovatel schválí jako nutné pro řešení projektu, budou vynaloženy v průběhu jeho řešení, jsou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným činnostem. Vybraní uchazeči, kterým byla přiznána účelová dotace na výzkum a vývoj se musí řídit zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje a nařízením vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, tzn., že finanční prostředky musí být použity účelově. Čerpání je vázáno jen na financování úkolu, na který byla dotace poskytnuta v rámci uznaných nákladů. Nepřipouští se např.: nákup drobného hmotného majetku, který přímo nesouvisí s řešeným výzkumným úkolem, např.: vybývaní kanceláře(í) nákup stolu, židlí, koberce, lampy, světla, apod. Uchazeč o výzkumný úkol se ve smlouvě zavazuje k tomu, že jeho pracoviště již takovým vybavením disponuje. Každý uchazeč může podle svých možností a schopností na účetní prokazatelnost doplňkových (režijních) nákladů zvolit jednu z následujících metod kalkulace nákladů projektu: metoda kalkulace úplných nákladů (FC) uchazeči, kteří splňují požadavky na účetní prokazatelnost všech nákladů souvisejících s řešením projektu podle účetní osnovy do maximální výše, kterou stanoví poskytovatel. Uznanými náklady jsou úplné náklady na řešení projektu (FC), metoda kalkulace dodatečných nákladů (AC) uchazeči, kteří nesplňují požadavky na účetní prokazatelnost všech nákladů souvisejících s řešením projektu podle účetní osnovy do poměrné výše skutečných uznaných nákladů, kterou stanoví poskytovatel. Uznanými náklady jsou dodatečné náklady (AC). Uchazeč je povinen u všech jím předkládaných návrhů projektů do této veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji použít stejnou metodu kalkulace nákladů. Položky uznaných nákladů vymezuje nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. Do uznaných nákladů lze zahrnout: a) osobní náklady Osobní náklady nebo výdaje na výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, techniky a další pomocný personál příjemce (popřípadě právnické osoby, jejíž je příjemce organizační složkou) nebo spolupříjemcům, včetně zaměstnanců dělnických profesí, podílejících se na řešení projektu a jim odpovídající náklady na povinné zákonné odvody (zdravotní a sociální pojištění) a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb nebo jeho poměrnou část, pokud není tento fond tvořen příděly ze zisku. Do osobních nákladů nebo výdajů lze započítat: mzdy nebo platy zaměstnanců přijatých podle pracovní smlouvy výhradně na řešení projektu, příslušnou část mezd nebo platů zaměstnanců, odpovídající jejich úvazku na řešení projektu, nebo se na projektu podílejících, zvýšení pohyblivé částky mzdy nebo platu zaměstnanců, kteří se na řešení projektu podílejí, ostatní osobní náklady nebo výdaje na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, uzavřené v přímé souvislosti s řešením projektu. Upozornění: Finanční prostředky pro výplatu mezd nebo odměn doktorandů na VŠ lze vyplácet pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, nikoliv formou stipendia! b) náklady nebo výdaje příjemce nebo spolupříjemců na pořízení hmotného majetku (HMM) Do uznaných nákladů projektu lze zahrnout náklady nebo výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku nebo hmotného majetku s pořizovací cenou vyšší než 40 000 Kč a provozně-technickými funkcemi delšími než 1 rok používaného v přímé souvislosti s řešením projektu v závislosti na podílu užití majetku pro řešení projektu a poměru doby použití majetku pro řešení projektu k době upotřebitelnosti nebo délce provozně technické funkce. Způsob výpočtu uznaných nákladů upravuje 2 nařízení vlády č. 461/2002 Sb. c) náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku (NHMM) Do uznaných nákladů projektu lze zahrnout náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku s pořizovací cenou vyšší než 60 000 Kč v poměru užití majetku pro řešení projektu (viz 2 nařízení vlády č. 461/2002 Sb.). Je-li majetek, užíván výhradně v přímé souvislosti s řešením projektu, je zahrnut do nákladů (výdajů) v plném rozsahu. Upozornění: poskytovatel Ministerstvo pro místní rozvoj neposkytuje na řešení projektu výzkumu a vývoje z účelové podpory finanční prostředky na pořízení investic, tj. dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Základní podmínky soutěže Metody kalkulace nákladů FC úplné náklady AC dodatečné náklady Uznané náklady Osobní náklady Náklady na pořízení hmotného majetku Náklady na pořízení nehmotného majetku 20 Uznané náklady B.1.2.5