Metodický pokyn evaluace. komunikačních plánů OP
|
|
- Sabina Bláhová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Metodický pokyn evaluace komunikačních plánů OP červenec 2010 Zpracoval: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a společnost HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz - 1/35
2 Metodický pokyn evaluace komunikačních plánů OP Zpracoval: Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci Staroměstské náměstí Praha 1 a společnost HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz Sídlo, kancelář Brno: HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz Palackého tř. 10, Brno IČ: Kancelář Praha: HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz Lidická 1, Praha 5-2/35
3 Obsah 1 Úvod Proces evaluace Kontext plánování a realizace komunikačních plánů OP Definice cílů a informačních priorit v KoP OP Definice globálního cíle KoP Definice specifických cílů KoP Definice informačních priorit KoP Legislativní vymezení a požadavky na zhodnocení informovanosti a publicity dle jednotlivých nařízení a metodických pokynů Doporučené postupy pro tvorbu Výroční zprávy Nařízení Komise (ES) č. 1828/ Nařízení Rady (ES) č. 1083/ Zásady monitorování realizace KoP Monitorování dosažených hodnot monitorovacích indikátorů Indikátory vstupu (finanční indikátory) Sledování kvality a kvalitativní ukazatele Vazba monitorování a evaluace Možné techniky a metody sběru dat Principy a postupy průběžného zhodnocení KoP za období Obecné vymezení evaluačních kritérií Aplikace evaluačních kritérií pro hodnocení KoP Návrhy možných evaluačních okruhů a evaluačních otázek pro hodnocení KoP Struktura informací hodnotících provádění komunikačních plánů OP za období ve VZ za rok /35
4 1 Úvod Účelem tohoto materiálu je poskytnout pracovníkům publicity implementačních orgánů základní metodická vodítka, návody a postupy, jak postupovat při zhodnocení provádění komunikačních plánů OP v polovině programového období , které má být provedeno za období let Tento materiál obsahuje základní minimální metodické standardy a vodítka, je na vlastní odpovědnosti jednotlivých řídích orgánů, pokud budou hodnocení komunikačních plánů provádět (či již provedli) jiným způsobem, či nad rámec těchto metodických návodů a doporučení. Tento metodický materiál navazuje na výstupy projektu technické pomoci RPS 324 G02 Metodika komunikace realizace fondů EU v programovém období (transparentnost, koordinace a řízení komunikace): Metodika tvorby a realizace Komunikačního akčního plánu pro OP zpracovaného v roce 2006 pro potřeby přípravy, plánování, provádění, monitorování a hodnocení komunikačních plánů OP pro období /35
5 2 Proces evaluace Evaluaci, neboli vyhodnocení komunikačních aktivit lze rozdělit do několika fází. Zde je jejich seznam a krátký obecný popis. Fáze 1 - Stanovení cílů, kterých je třeba dosáhnout Hlavní cíle jsou stanoveny v komunikačním plánu (KoP). Patří k nim jak cíle politické (zvyšování povědomí veřejnosti o pomoci poskytované z evropských fondů), tak cíle v podobě hodnot indikátorů, či cíle zaměřené na podporu integrace programů, atp. Další, dílčí cíle (např. pro sledování úspěšnosti konkrétního komunikačního nástroje) je třeba definovat pro každý dílčí úkol zvlášť (např. za úspěch je považována hranice X % spokojenosti dotázaných). Pro vyhodnocení míry naplňování všech cílů (celkových i dílčích) je třeba si na počátku definovat seznam evaluačních otázek. Cílům komunikačního plánu i příkladům evaluačních otázek se podrobněji věnuje kapitola 3. Fáze 2 - Monitoring Po definování evaluačních otázek je dále třeba shromáždit veškerá potřebná data pro jejich zodpovězení. Způsob a techniky sběru těchto dat více popisuje kapitola 5. Fáze 3 Evaluace Data, která byla shromážděna v rámci monitoringu, je poté třeba interpretovat a vyvodit z nich potřebné závěry. To spočívá v zodpovězení evaluačních otázek (jako např.: Do jaké míry byly naplněny cíle komunikačního plánu? Byly finanční prostředky na jednotlivé komunikační aktivity vynaloženy efektivně? Atp). Na evaluační okruhy a otázky se zaměřuje kapitola 6.3. Fáze 4 - Shrnutí závěrů a definování doporučení do další komunikační strategie Na základě závěrů získaných z evaluace lze navrhnout změny v komunikačním plánu a tím v další komunikační strategii. - 5/35
6 3 Kontext plánování a realizace komunikačních plánů OP Pro přípravu komunikačních plánů operačních programů byl vytvořen metodický materiál s názvem Metodika tvorby a realizace komunikačního plánů OP pro období Tento materiál vznikl jako součást aktivity projektu technické pomoci 324 G02 Metodika komunikace realizace fondů EU v programovém období (transparentnost, koordinace a řízení komunikace): Metodika tvorby a realizace Komunikačního akčního plánu pro OP realizovaného MMR v roce Součástí metodiky tvorby a realizace komunikačních plánů bylo také doporučení pro návrhovou část komunikačních plánů (KoP). Cíle a jejich hierarchie tvoří jádro návrhové části KoP. Jejich hierarchická stavba je vybudována jako spojnice mezi cíli strategické úrovně (zakotvenou legislativními požadavky na úrovni EU, zejména pak Nařízením Rady a prováděcím Nařízením Komise), vlastním obsahem komunikace, identifikovanými cílovými skupinami a využitelným portfoliem nástrojů, které má OP k dispozici. Linie cílů pro tvorbu KoP je navržena v členění globální cíl (GC) specifické cíle (SC) informační priority (IP) následovně: a. GC globální cíl. GC představuje spojnici strategie a legislativních požadavků, které jsou brány jako řídící teze vymezující směřování a cíle celého komunikačního procesu na národní úrovni. b. SC specifické cíle v členění i. úspěšná realizace politiky HSS ii. úspěšně realizovaný program iii. úspěšně realizovaný projekt c. IP informační priority. IP představují spojnici cílů a konkrétního zaměření aktivit sloužících k jejich naplňování. Jednotlivé informační priority jsou dále naplňovány jednotlivými aktivitami (nástroji informovanosti a publicity) zaměřenými na jednotlivé cílové skupiny definované v komunikačním plánu. - 6/35
7 3.1 Definice cílů a informačních priorit v KoP OP V rámci KoP OP je vhodné stanovit hlavní cíl a rozvést jej do podoby specifických cílů v plném rozsahu, tj. je nutné pokrýt všechny roviny komunikace. Seznam informačních priorit, které následně představují vazbu cílů a vlastních aktivit, je však možno individuálně pro potřeby jednotlivých OP modifikovat. KoP tak může v rámci jednoho specifického cíle obsahovat pouze vybrané informační priority. Pokrytí všech tří rovin komunikace definovaných specifickými cíli je možné dále kvalitativně rozlišit dle vnímání důležitosti dané roviny pro konkrétní OP, a to např. rozsahem (a intenzitou) aplikace nástrojů informovanosti a publicity, případně také finanční alokací. 3.2 Definice globálního cíle KoP Globálním cílem komunikační strategie národní úrovně, ovšem stejně tak jednotlivých operačních programů, je v souladu s Nařízením Rady a současně s prováděcím Nařízením Komise zdůraznění role Společenství a zajištění, aby pomoc poskytovaná z fondů byla transparentní pro všechny cílové skupiny prostřednictvím zajištění široké publicity OP na všech úrovních implementace za použití širokého spektra nástrojů komunikace. Globální cíl je rozložen do specifických cílů (SC). Rozložení specifických cílů sleduje logiku základních prvků naplnění globálního cíle, a umožňuje provést členění komunikace na tři základní roviny, a to rovinu politiky HSS, rovinu programu a rovinu projektu. Dosažení globálního cíle je v tomto kontextu možné prostřednictvím komunikace na třech rovinách: Komunikace pro úspěch politiky HSS (rovina obecná) Komunikace pro úspěšný program (rovina programová) Komunikace pro úspěšný projekt (rovina projektová) Definice tzv. rovin vychází z legislativních požadavků podkládajících vymezení globálního cíle komunikační strategie, a současně umožňuje konkretizaci dle potřeby a smyslu sdělovaných informací. Specifické cíle jsou definovány v návaznosti na výše uvedené roviny komunikace. - 7/35
8 3.3 Definice specifických cílů KoP Specifické cíle reflektují potřebu rozdílné úrovně komunikace vzhledem k cílovým skupinám. Specifické cíle lze ve vazbě na globální cíl navrhnout následovně: Specifický cíl 1 Zajistit úspěch realizace nástrojů politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU v rámci operačních programů prostřednictvím široké komunikace o existenci a možnostech zapojení se do programů a o přidané hodnotě, kterou program znamená pro společnost. Specifický cíl 2 Zajistit úspěšnou realizaci operačních programů prostřednictvím kvalitní komunikace ve vnitřním prostředí programů (uvnitř řídící a implementační struktury programu) a ve vnějším prostředí programů, (vůči ostatním programům a dalším subjektům ovlivňujícím implementaci SF v ČR), zejména pak na strategické rovině ovlivňující směřování, postavení a realizaci OP. Specifický cíl 3 Zajistit realizaci úspěšných projektů prostřednictvím včasné, strukturované a dostatečně kvalitní komunikace pro potenciální i skutečné příjemce podpory. 3.4 Definice informačních priorit KoP Informační priority rozvádějí jednotlivé specifické cíle a jsou k nim hierarchicky řazeny. IP již umožňují stanovit portfolio aktivit a cílových skupin. Vazbou na cíle představují IP klíčový bod návrhové části komunikační strategie OP, neboť zde dochází k volbě nástrojů a cílových skupin pouze ve vazbě na dosažení cíle. Nástroj tedy není v rámci strategie prvkem řídícím, ale řízeným. Specifický cíl 1 Informační priority v rámci specifického cíle 1 jsou zaměřeny na skupinu subjektů tvořící základní socio-ekonomické prostředí pro realizaci programů. Základem této skupiny je široká veřejnost, obvykle bez bližší identifikace. Vzhledem k obecnějšímu zaměření zejména IP 1.1 je možné nalézt synergické efekty s informačními prioritami specifického cíle 2 (rovina programu) a specifického cíle 3 (rovina projektu). Cílové skupiny zařazené k IP specifického cíle 1 lze přesněji zařadit do roviny programu a/nebo projektu pomocí zvolení určitých kritérií (např. územní kritérium je daná cílová skupina z hlediska území potenciální cílovou skupinou aktivit (projektů) realizovaných v rámci programu? - 8/35
9 IP 1.1 Širší informovanost o existenci a přínosech programu realizovaného v rámci politiky HSS EU Cílem této IP je vyvolat zájem o nabídku programů v obecné podobě, informovat o přidané hodnotě programů pro společnost (případně pro jednotlivé cílové skupiny komunikace) IP 1.2 Podpora integrace programů HSS do politik a rozvojových oblastí (lobby) Cílem této IP je přispět k větší míře integrace programů do národních politik a rozvojových oblastí. Komunikace v rámci této IP je zaměřena na dosažení plné integrace OP s relevantními národními politikami v gesci jednotlivých ústředních správních úřadů. Příkladem mohou být semináře (pracovní skupiny) pro tvůrce politik a strategií ústředního správního úřadu s poukázáním na výhody integrace OP přímo do cílů daných politik. Specifický cíl 2 Informační priority specifického cíle 2 jsou zaměřeny na skupinu subjektů angažovaných přímo i nepřímo na tvorbě, řízení, monitorování a evaluaci programu a mající zájem/prospěch z jeho úspěšné implementace. Tato skupina zahrnuje partnery programu (socio-ekonomicko-politické prostředí v rámci kterého je projekt realizován), subjekty realizující vlastní řízení, monitoring a evaluaci programu (řídící orgány, zprostředkující subjekty, certifikační orgány a jejich okolí). IP 2.1 Strategické směřování / postavení programu Cílem této IP je upevnit postavení programů mezi ostatními veřejnými výdajovými programy. Aktivity v rámci této IP slouží k informování o činnostech v rámci programu a k interakci s okolím ovlivňujícím postavení programu, a to zejména k těm cílovým skupinám, které mohou ovlivnit průběh realizace OP jako celku nebo i v jednotlivých oblastech intervencí. Příkladem může být komunikace a řešení návazností projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů, kdy některé OP nesou oblasti intervencí zaměřené na rozvoj infrastruktury, a některé jsou zaměřeny na čistě neinvestiční projekty. Vhodnou komunikací mohou být tyto oblasti intervencí provázány a dosaženo lepších výsledků. IP 2.2 Efektivní řízení a monitoring programu Cílem této priority je zajistit efektivní řízení implementační struktury programů. Tato IP zajišťuje mimo jiné zpětnou vazbu pro ŘO programu a její významnou součástí je zajištění toku informací o čerpání jednotlivých oblastí intervencí programu bez ohledu - 9/35
10 na formu implementace (GG versus individuální projekty, projekty s přímým přidělením prostředků, tj. systémové a národní, či regionální projekty). IP 2.3 Administrace programu (MEDIAČNÍ STUPEŇ PRO SC 3 a jednotlivé IP 1 ) Cílem této priority je zajistit komunikaci mezi jednotlivými články implementační struktury programů. Aktivity v rámci strategie jsou zaměřeny zejména na obousměrnou komunikaci umožňující výměnu informací, znalostí a dovedností zejména uvnitř implementační struktury programu, se zahrnutím všech subjektů účastnících se administrace pomoci v rámci OP včetně konečných příjemců - nositelů grantových schémat, hodnotitelů projektů apod. Specifický cíl 3 Informační priority specifického cíle 3 jsou zaměřeny na skupinu subjektů připravujících, realizujících nebo majících prospěch ze skutečných aktivit naplňujících program, zahrnující zejména potenciální žadatele, skutečné žadatele, realizátory projektů a konečné uživatele výstupů projektů aktivit realizovaných v rámci programu. IP 3.1 Existence příležitostí v operačním programu (od obecné znalosti k identifikaci) VÍŠ O... potenciální žadatelé Cílem této IP je vyvolat zájem o nabídku programů. Tato priorita navazuje na IP 1.1, a prohlubuje obecnou informovanost o významu programů realizovaných v rámci politiky HSS o konkrétní informace směrované k cílovým skupinám, které jsou možnými příjemci pomoci. Nástroje komunikace zde slouží nalezení spojnice mezi cíli a aktivitami potenciálních příjemců pomoci a nabídkou jednotlivých oblastí intervencí programu. Tato IP rozšiřuje záběr IP 1.1 a umožňuje lépe cílit informace dle cílových skupin (potenciální žadatelé) a oblastí intervencí ( zde máte možnost získat pomoc pro vámi realizované aktivity ) IP 3.2 Projektový záměr = realizace příležitosti (od identifikace k přípravě a žádosti) 3535 VÍŠ CO žadatelé Cílem této IP je zprůchodnit klíčový bod projektového cyklu vhodnými nástroji podpořit schopnost potenciálních žadatelů předložit kvalitní projektovou žádost. 1 Pracovníci implementační struktury v praxi komunikují a zprostředkovávají velký objem informací potenciálním příjemcům i příjemcům pomoci. Jejich informovanost, znalosti a dovednosti tedy mají vliv i na kvalitu předkládaných a realizovaných projektů. - 10/35
11 IP 3.3 Úspěšný projekt = úplná realizace projektového záměru (od žádosti po dosažení projektových výstupů). VÍŠ CO A JAK - příjemci Cílem této IP je zajistit řádnou realizaci projektů prostřednictvím včasné, strukturované a dostatečně kvalitní komunikace. Aktivity a nástroje v rámci této priority jsou zaměřeny na přenos informací, znalostí a dovedností s umožněním silné interakce a zpětné vazby. Vhodnou oblastí aktivit jsou metodické semináře, stálá horká linka pro příjemce podpory, nebo zřízení www stránek s často kladenými otázkami, kde by metodicky zpracované odpovědi usnadnily příjemcům pomoci realizaci projektů. Příklad vazby jednotlivých úrovní cílů a IP je uveden v následujícím schématu. - 11/35
12 Obrázek: Globální cíl KoP OP: Globálním cílem Komunikačního plánu operačního programu je v souladu s Nařízením Rady a prováděcím Nařízením Komise zdůraznění role Společenství a zajištění, aby pomoc poskytovaná z fondů byla transparentní pro všechny cílové skupiny prostřednictvím zajištění široké publicity OP na všech úrovních implementace za použití širokého spektra nástrojů komunikace Specifický cíl 1 Zajistit úspěch realizace nástrojů politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU v rámci operačního programu prostřednictvím široké komunikace o existenci a možnostech zapojení se do programu a o přidané hodnotě, kterou program znamená pro společnost. Specifický cíl 2 Zajistit úspěšnou realizaci operačního programu prostřednictvím kvalitní komunikace ve vnitřním prostředí programu (uvnitř řídící a implementační struktury programu) a ve vnějším prostředí programu, (vůči ostatním OP a dalším subjektům ovlivňujícím implementaci SF v ČR), zejména pak na strategické rovině ovlivňující směřování, postavení a realizaci OP. Specifický cíl 3 Zajistit realizaci úspěšných projektů prostřednictvím včasné, strukturované a dostatečně kvalitní komunikace pro potenciální i skutečné příjemce podpory. IP 1.1 Širší informovanost o existenci a přínosech programu realizovaného v rámci politiky IP 2.1 Strategické směřování / postavení programu IP 3.1 Existence příležitostí v operačním programu (od obecné znalosti k identifikaci) IP 1.2 Podpora integrace programů HSS do politik a rozvojových oblastí (lobby) IP 2.2 Efektivní řízení a monitoring programu IP 3.2 Projektový záměr = realizace příležitosti (od identifikace k přípravě a žádosti) IP 2.3 Administrace programu IP 3.3 Úspěšný projekt = úplná realizace projektového záměru (od žádosti po dosažení projektových výstupů) - 12/34 -
13 4 Legislativní vymezení a požadavky na zhodnocení informovanosti a publicity dle jednotlivých nařízení a metodických pokynů 4.1 Doporučené postupy pro tvorbu Výroční zprávy V rámci dokumentu DOPORUČENÉ POSTUPY PRO TVORBU VÝROČNÍ ZPRÁVY O PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU V OBDOBÍ ze dne jsou pro oblast informovanosti a publicity definovány na str. 40 následující požadavky: Pokyn č. 42 k informování a publicitě Zde musí být uveden seznam akcí uskutečněných v oblasti informování a publicity, které byly za rok 2009 provedeny včetně seznamu jejich cílových skupin příjemců, které se těchto akcí zúčastnily. EK velmi vítá příklady uskutečněných projektů. Stejně tak EK vítá výčet osvědčených postupů. EK doporučuje podat informaci o naplnění povinností ŘO podle č. 7 implementačního nařízení (jmenovitě uskutečnění jedné větší komunikační aktivity za rok). Dále EK doporučuje reformulovat požadavky na komunikační plán podle čl. 4 implementačního nařízení. Vzhledem ke skutečnosti, že platnost dokumentu je vymezena do , lze očekávat úpravu pokynů pro oblast informovanosti a publicity především s ohledem na legislativní požadavky definované v prováděcím nařízení. Ve výroční zprávě o provádění operačního programu za rok 2010 budou obsaženy specifické informace, které jsou v prováděcím Nařízení Komise definovány pro výroční zprávu o provádění OP za rok 2010 a pro závěrečnou zprávu o provádění OP. Tyto informace jsou vymezeny v dalším textu tohoto dokumentu. - 13/35 -
14 4.2 Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 Podrobné vymezení nároků na komunikační plány, jejich realizaci, monitorování a hodnocení jsou obsažena v prováděcím Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu. Tato část obsahuje stručný popis vybraných požadavků ve vazbě na nutnost provést průběžné vyhodnocení informovanosti a publicity ve výroční zprávě za rok V oddílu 1 Informace a propagace, Článek 2 Nařízení Komise definuje požadavky na přípravu komunikačního plánu a strukturu komunikačního plánu v těchto bodech: Článek 2 Příprava komunikačního plánu 1. Řídící orgán vypracuje pro operační program, za nějž odpovídá, komunikační plán a zapracuje do něj i jakékoli případné změny. Takový plán může vypracovat rovněž členský stát. Ten se pak bude týkat několika nebo všech operačních programů, které jsou spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), Evropského sociálního fondu (ESF) nebo Fondu soudržnosti. 2. Komunikační plán obsahuje přinejmenším tyto údaje: a) cíle a cílové skupiny; b) strategii a obsah informačních a propagačních opatření, která přijme členský stát nebo řídící orgán, jež jsou zaměřena na potenciální příjemce, příjemce a na veřejnost, s ohledem na přínos pomoci Společenství na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; c) orientační rozpočet na provedení plánu; d) správní oddělení nebo subjekty odpovědné za provádění informačních a propagačních opatření; e) údaj o tom, jak budou informační a propagační opatření vyhodnocena, pokud jde o viditelnost operačních programů a povědomí o nich a o úlohu Společenství. - 14/35 -
15 Článek 4 Nařízení Komise stanovuje nutnost úzké spolupráce mezi ŘO a Monitorovacím výborem (MV) povinnost informovat MV o postupu implementace komunikačního plánu a použitých nástrojích. Dále je stanoven požadavek na informace uváděné ve výročních zprávách o provádění operačního programu a specifické požadavky na hodnocení výsledků informačních a propagačních opatření ve výroční zprávě za rok 2010 a v závěrečné zprávě. Článek 4 Provádění a monitorování komunikačního plánu 1. Řídící orgán informuje monitorovací výbor každého operačního programu, pokud jde o tyto záležitosti: a) komunikační plán a pokrok v jeho provádění; b) provedená informační a propagační opatření; c) použité komunikační prostředky. Řídící orgán poskytne monitorovacímu výboru příklady těchto opatření. 2. Výroční zprávy a závěrečná zpráva o provádění operačního programu uvedené v článku 67 nařízení (ES) č. 1083/2006 obsahují: a) příklady informačních a propagačních opatření pro operační program přijatých v rámci provádění komunikačního plánu; b) ustanovení pro informační a propagační opatření uvedená v čl. 7 odst. 2 písm. d), případně včetně elektronické adresy, na níž lze tyto údaje nalézt; c) obsah hlavních změn komunikačního plánu. Výroční zpráva o provádění za rok 2010 a závěrečná zpráva o provádění obsahuje kapitolu hodnotící výsledky informačních a propagačních opatření, pokud jde o viditelnost operačních programů a povědomí o nich a o úlohu Společenství, jak stanoví čl. 2 odst. 2 písm. e). 3. Prostředky používané při provádění, monitorování a hodnocení komunikačního plánu jsou přiměřené vzhledem k informačním a propagačním opatřením vymezeným v komunikačním plánu. - 15/35 -
16 Článek 5 Nařízení Komise zdůrazňuje, že ŘO musejí zajistit širokou publicitu OP se zaměřením na podrobnostech o spolufinancování z příslušného fondu. Znění článku 5 je uvedeno v nařízení v následující podobě: Článek 5 Informační opatření pro potenciální příjemce 1. Řídící orgán zajistí v souladu s komunikačním plánem řádné rozšíření operačního programu a podrobností o finančních příspěvcích z příslušných fondů a zpřístupnění těchto informací všem zainteresovaným stranám. Kromě toho zajistí, aby byly informace o možnostech financování, které nabízí společná podpora Společenství a členského státu prostřednictvím operačního programu, co nejvíce rozšířeny. 2. Řídící orgán poskytne případným příjemcům jasné a podrobné informace přinejmenším o: a) podmínkách způsobilosti, které je třeba dodržet, aby bylo možné získat finanční prostředky v rámci operačního programu; b) popis postupů hodnocení žádostí o financování a daných časových období; c) kritéria výběru operací, které budou financovány; d) kontakty na osoby, které mohou poskytnout informace o operačních programech, a to na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Kromě toho řídící orgán informuje případné příjemce o zveřejnění stanoveném v čl. 7 odst. 2 písm. d). 3. Řídící orgán zapojí do informačních a propagačních opatřeních v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy nejméně jeden z těchto subjektů, který může řádně rozšiřovat informace uvedené v odstavci 2: a) vnitrostátní, regionální a místní orgány a rozvojové agentury; b) obchodní a profesní sdružení; c) hospodářští a sociální partneři; d) nevládní organizace; e) organizace zastupující podniky; f) informační střediska o Evropě a zastoupení Komise v členských státech; g) vzdělávací instituce. - 16/35 -
17 Článek 7 Nařízení Komise definuje odpovědnosti řídícího orgánu s ohledem na provádění informačních a propagačních opatření pro veřejnost: Článek 7 Odpovědnost řídícího orgánu, pokud jde o informační a propagační opatření pro veřejnost 1. Řídící orgán zajistí, aby se informační a propagační opatření prováděla v souladu s komunikačním plánem, a aby se zaměřila na rozsáhlou propagaci v médiích s využitím různých forem a metod komunikace na příslušné územní úrovni. 2. Řídící orgán odpovídá za organizaci přinejmenším následujících informačních a propagačních opatření: a) hlavní informační činnosti spočívající ve zveřejnění zahájení operačního programu, a to i bez konečné verze komunikačního plánu; b) přinejmenším jedné větší informační aktivity ročně určené v komunikačním plánu, která představí výsledky operačního programu / programů, a případně rovněž velké projekty; c) vyvěšení vlajky Evropské unie na jeden týden ode dne 9. května před budovou každého řídícího orgánu; d) elektronického nebo jiného zveřejnění seznamu příjemců, názvů operací a výše částky financování přidělené operacím z veřejných zdrojů. Jména účastníků operací Evropského sociálního fondu se neuvádí. - 17/35 -
18 4.3 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 Podrobná pravidla pro komunikační plány, jejich přípravu a vyhodnocení jsou uvedena v prováděcím nařízení Komise, nicméně je třeba respektovat také základní legislativní vymezení oblasti informovanosti uvedené v obecném Nařízení Rady (ES) č 1083/2006. Požadavky se týkají především zajištění transparentnosti pomoci z fondů: Článek 69 Poskytování informací a propagace 1. Členský stát a řídící orgán operačního programu poskytují informace o operacích a spolufinancovaných programech a zajišťují jejich propagaci. Informace jsou určeny občanům Evropské unie a příjemcům s cílem zdůraznit roli Společenství a zajistit, aby byla pomoc z fondů průhledná (transparentní). Komise přijme prováděcí pravidla k tomuto článku postupem podle čl. 103 odst Řídící orgán operačního programu odpovídá za propagaci v souladu s prováděcími pravidly k tomuto nařízení přijatými Komisí postupem podle čl. 103 odst. 3. Vnímání transparentnosti pomoci ze strany veřejnosti a cílových skupin je zásadním požadavkem ze strany EK, proto i ve výroční zprávě o provádění OP za rok 2010 je vhodné uvést informaci o vyhodnocení vnímání transparentnosti pomoci (viz struktura informací v kapitole 7). - 18/35 -
19 5 Zásady monitorování realizace KoP Tato část shrnuje zásady pro monitorování a sledování postupu realizace jednotlivých opatření informovanosti a publicity. Vedle sledování dosažených hodnot monitorovacích indikátorů je pro střednědobé hodnocení důležité také sledovat kvalitu realizovaných opatření informovanosti a publicity, hodnocení kvality je důležitým podkladem pro evaluaci efektivnosti prováděných akcí. 5.1 Monitorování dosažených hodnot monitorovacích indikátorů Základem pro úspěšnou realizaci KoP je průběžné sledování a hodnocení realizace opatření informovanosti a publicity. Monitoring zajišťuje sběr dat a předkládá dílčí i souhrnné informace o aktuálním stavu realizace KoP. Ke sledování a vyhodnocování realizace se obvykle používá soustava indikátorů, které lze rozčlenit do následujících skupin: - indikátory dopadů - tedy celkových efektů (např. zvýšení povědomí veřejnosti o politice HSS, měřeno průzkumem, dotazníkovým šetřením). Tyto je vhodné definovat a určit cílové hodnoty přímo v KoP OP pro jednotlivé informační priority. - indikátory výsledků - tedy kvalitativní změny docílené aplikací nástroje či opatření (např. návštěvnost www stránek a její vývoj, měřeno statistikami unikátních návštěv na stránkách). Tyto je vhodné definovat v ročních operativních plánech včetně stanovení cílových hodnot. - indikátory výstupů - kvantifikace připravených nástrojů a opatření, které jsou vytvořeny vlastními aktivitami realizace KoP (např. počet realizovaných seminářů, počet vytištěných publikací, apod.). Tyto je vhodné definovat v ročních operativních plánech včetně stanovení cílových hodnot. - indikátory vstupů (finanční indikátory, čerpání v Kč) tyto sledují čerpání prostředků. Nejsou přímo definovány v KoP OP pro jednotlivé informační priority, v KoP jsou definovány celkové disponibilní prostředky pro celou realizaci a pro jednotlivé roky. Konkrétní kalkulace nákladů je pak položkově součástí ročních operativních plánů. Jednotlivé úrovně indikátorů a jejich hodnoty definované v komunikačním plánu OP je nutné periodicky vyhodnocovat dle frekvence nastavené v KoP. V případě, že nebyla předem definována frekvence vyhodnocení dosažených hodnot jednotlivých indikátorů, je vhodným obdobím hodnocení v polovině období (tj. za roky ) a na konci programovacího období Ve výroční zprávě o provádění OP za rok 2010 by tak mělo být obsaženo shrnutí naplnění jednotlivých definovaných indikátorů všech relevantních úrovní. Kvantitativní vyhodnocení dosažených hodnot indikátorů je jedním z významných podkladů pro evaluaci úspěšnosti provádění opatření informovanosti a publicity OP. - 19/35 -
20 5.2 Indikátory vstupu (finanční indikátory) Indikátory vstupů (finanční ukazatele) jsou vztaženy obvykle na sledování průběžného čerpání finančních prostředků. Celková finanční náročnost KoP OP je stanovena obvykle rámcovým odhadem vycházejícím z možností technické pomoci OP a odhadem rozsahu a intenzity opatření informovanosti a publicity. V rámci ročních komunikačních plánů (případně plánů čerpání prostředků technické pomoci) jsou tyto odhady zpřesňovány. Pro sledování efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti čerpání finančních prostředků je vhodné průběžně (měsíčně, kvartálně, ročně) sledovat čerpání finančních prostředků vztažených k zajištění aplikace jednotlivých nástrojů informovanosti a publicity. Čerpání finančních prostředků pak lze agregovat za jednotlivé nástroje na úroveň priorit a cílů a indikativně tak sledovat finanční náročnost plnění zvolené úrovně. Vyhodnocení čerpání prostředků na realizaci KoP a realizaci operativních ročních plánů je nutno pravidelně předkládat Monitorovacímu výboru příslušného OP. 5.3 Sledování kvality a kvalitativní ukazatele Sledování kvantitativních indikátorů je velmi důležité, ale pro hodnocení efektivnosti jednotlivých opatření informovanosti a publicity je nutné průběžně sledovat a vyhodnocovat kvalitu. Nejúčinnějším opatřením je stanovení vlastních kvalitativních kritérií ještě před samotnou realizací opatření informovanosti a publicity. Následně je nutno ověřovat splnění kvalitativních kritérií. Kvalitativní indikátory je třeba pro účely sledování realizace KoP definovat a vyhodnocovat v rámci interní kontroly realizujících subjektů (není tedy nutné kvalitativní indikátory přímo integrovat do soustavy kvantitativních indikátorů výstupů, výsledků a dopadů), výsledky hodnocení je pak vhodné porovnávat jak v čase, tak lze využít porovnání napříč jednotlivými nástroji či programy. Pro zajištění kvality informačních a propagačních opatření (I&P opatření) je vhodné postupovat v následujících krocích: Definovat kritéria kvality a její ukazatele, např. formou minimálního standardu kvality (např. kvalita lektora semináře vnímaná účastníky, alespoň 75 % účastníků musí vnímat kvalitu lektora jako výbornou nebo velmi dobrou) Definovat způsob sledování kvalitativních aspektů realizace jednotlivých I&P opatření (např. hodnocení kvality lektora semináře pomocí evaluačních dotazníků vyplněných účastníky) Provedení sběru dat a vyhodnocení výsledků sledování kvality a formulace závěrů a doporučení pro další I&P opatření (např. více než 80 % účastníků hodnotí lektora výborně či velmi dobře, což splňuje stanovené minimální kritérium kvality) Formulace závěru či doporučení pro další realizace, případně změna způsobu realizace příslušného I&P opatření, pokud kvalita nevyhovuje, případně úprava kritérií kvality. - 20/35 -
21 Kvalitativní hodnocení jednotlivých nástrojů lze provádět např. dle následujících příkladů: Příklad: Stanovení požadavků na kvalitu - publikace Požadavky na kvalitu publikace: - atraktivita publikace (grafický design, obálka) - jasný a jednoduchý jazyk - vyváženost, čtivost textu a přehlednost (fotografie vs. text) - souběžné vytvoření elektronické verze a rozumná velikost el. verze pro stažení - snadné použití publikace - definovaný efektivní distribuční plán Příklady kritérií pro vyhodnocení kvalitativních kritérií pro publikaci: - hodnocení obsahové i formální stránky zadavatelem (protokol) - externí hodnocení obsahové i formální stránky (expertní posouzení) - zpětná vazba od uživatelů informace (ankety, dotazníkové šetření, apod.) - zpětná vazba z distribučních míst (sekundární zdroj informací, zprostředkování reakce cílových skupiny) - vyhodnocení dodržení distribučního plánu (porovnání plánu a provedených dodávek) - apod. Příklad: Stanovení požadavků na kvalitu seminář (školení, workshop) Požadavky na kvalitu semináře: - dostatečná kvalita lektora (přednášejících) - kvalita obsahu informací, jejich inovativnost, přehlednost - organizační zajištění akce - existence tištěných podkladů - existence elektronických verzí materiálů ke stažení na webových stránkách - dopravní dostupnost, vhodný termín pořádání akce - apod. Příklady způsobů vyhodnocení kvalitativních kritérií pro seminář: - hodnocení kvality lektora, obsahu a formy semináře zadavatelem (protokol) - hodnocení kvality lektora, obsahu a formy semináře účastníky (evaluační dotazníky) - vizuální kontrola podkladů, kontrola podkladů na webových stránkách - apod. - 21/35 -
22 5.4 Vazba monitorování a evaluace Kvalitní a soustavný monitoring prováděných opatření informovanosti a publicity je základním předpokladem pro provedení vyvážené a relevantní evaluace provádění KoP OP. Bez kvalitních dat monitoringu lze jen obtížně definovat evaluační závěry ohledně relevantnosti či efektivnosti realizace KoP OP. Proto je monitoringu a průběžnému sledování realizace opatření informovanosti a publicity definovaných v rámci KoP nutné věnovat dostatečnou pozornost. Evaluace je definována jako proces hodnocení založený na metodách, které pracují s výsledky procesů průběžného sledování věcného a finančního postupu (tj. monitorování). Součástí procesů evaluace jsou i metody, jejichž součástí je sběr dat (např terénní šetření dotazování, apod.), nicméně rozsah a kvalita dat shromážděných při průběžném sledování průběhu realizace KoP přímo ovlivňuje vypovídací schopnost a využitelnost výsledků provedené evaluace. 5.5 Možné techniky a metody sběru dat Tato část obsahuje stručný přehled a základních popis vybraných technik a metod, které je možné pro evaluaci KoP OP využít. Tyto metody mohou být rozšířeny a doplněny, výsledný mix technik obvykle v případě externě prováděné evaluace navrhuje dodavatel ve své nabídce, v případě interní evaluace jsou pak jednotlivé techniky navrhovány a realizovány pracovníky implementační struktury, kteří evaluaci provádí. Mezi hojně využívané techniky a metody patří zejména: Terénní šetření (průzkumy veřejného mínění formou dotazníku, telefonického šetření, ankety, apod.) Dotazníkové šetření Analýza dokumentů (desk research), Focus-groups, Mediální analýza, media monitoring, monitoring inzerce a reklamy Individuální rozhovory s: - příjemci, - pracovníky implementační struktury, kteří přichází do kontaktu s dotazy veřejnosti, - pracovníky implementační struktury, kteří poskytují konzultace a metodické vedení příjemcům, - dalšími zapojenými subjekty, Expertní hodnocení Nástroje pro komunikaci s veřejností (informační telefonické linky a ové schránky) - 22/35 -
23 Stručná charakteristika vybraných metod je následující: Průzkumy veřejného mínění druh výzkumu, jehož cílem je zjistit povědomí veřejnosti, názory či informovanost populace (či vymezených cílových skupin). Obvykle je prováděn prostřednictvím specializovaných společností na reprezentativním vzorku populace (cílové skupiny) prostřednictvím tazatelů, předem je definován soubor otázek mapujících názory či povědomí o daném jevu (předmětu průzkumu). Průzkumy veřejného mínění lze také v méně komplexní podobě provést formou ankety, případně je možné využít telefonického dotazování. Dotazníkové šetření lze provádět na vzorku respondentů nebo na kompletním souboru respondentů, pokud je to možné (např. kompletní oslovení všech příjemců prostřednictvím kontaktních osob projektů dle databáze příjemců). Jako možní respondenti se jeví např. žadatelé, příjemci, potenciální žadatelé, cílové skupiny projektů, pracovníci implementační struktury, apod. Lze využít několik forem dotazování, v současné době lze využít interaktivního elektronického dotazníkového šetření, které je komfortnější pro respondenty, lze také předpokládat vyšší návratnost než při klasické tištěné nebo elektronické distribuci dotazníku formou přílohy v u. Klíčové je zejména nastavení jednoduchého, efektivního a srozumitelného znění dotazníkových otázek. Analýza dokumentů (desk-research) - obsahová analýza, vyhodnocení dokumentů a informačních zdrojů relevantních pro předmět analýzy. Cílem je získat ucelenou mapu problematiky, přesně definovat tematické souvislosti výzkumu a tím vytvořit podmínky pro provedení terénního šetření a návrhu doporučení pro aktivity. Součástí analýzy dokumentů může být také komparativní analýza dokumentů (např. výstupů evaluačních aktivit, analýz, apod.). Fokusní skupiny (Focus group) - je metodou, kterou zhotovitel při řešení projektu využije ve fázi zjišťování kvalitativních dat. Metodu lze využít jako doplněk k provedení dotazníkového šetření, případně k individuálním rozhovorům s žadateli, příjemci, případně pracovníky implementačních struktur. Průběh focus group je vhodné audiovizuálně zaznamenat pro účely pozdější analýzy. Pro účast ve focus group jsou vybráni účastníci dle evaluační oblasti (žadatelé, příjemci, pracovníci implementace, případně zástupci jiné specifické cílové skupiny) tak, aby byla zajištěna vyváženost získaných výsledků. Jde o metodu kvalitativního výzkumu, kde není prioritní kvantita respondentů, ale rozhodující je typové složení skupiny napříč spektrem aktérů. Focus group se obvykle účastní cca 8 10 osob. Mediální analýza, media monitoring, monitoring inzerce a reklamy - prostřednictvím mediální analýzy lze získat přehled a srovnání spontánní a inzertní medializace. Analýza rovněž ukáže, kde a jak inzerovat a na co se přitom zaměřuje. Mediální analýza pomáhá identifikovat hlubší souvislosti a trendy napříč sledovanými médii. Media monitoring je každodenní aktuální přehled medializovaných témat a událostí souvisejících s předmětem zájmu. Jedná se o mediální ohlas, který je zcela nezávislý na publicitě řízené ŘO OP a pro vyhodnocení úspěchu publicity operačního programu je velice důležitý. Dle klíčových slov lze dále vyhledat články související - 23/35 -
24 s konkrétní kampaní, konferencí, či jinou akcí a reakce na ni. Lze vysledovat články související s mediálním obrazem o operačním programu, o úspěšných projektech, apod. Tyto informace je možné použít ve formě kvantitativní (statistiky) či kvalitativní (interpretace). Monitoring inzerce a reklamy je zaměřen na získání přehledu jak o reklamních kampaních, tak i o obdobných kampaních, včetně vizuální podoby inzerce. Individuální rozhovory - subjektem výzkumu je obvykle reprezentativní vzorek respondentů, např. žadatelé, příjemci, pracovníci implementace, apod. Jedná se o kvalitativní metodu zjišťování, která může vhodně doplnit kvantitativní metody (např. dotazníkové šetření). Pro provedení rozhovorů je nutné provést definování a oslovení respondentů, sestavení scénáře rozhovoru. Účelné je také provedení pilotních rozhovorů pro finalizaci scénáře a úpravy finálního znění otázek. Individuální rozhovory lze realizovat v různých obdobách dle účelu rozhovorů a předmětu rozhovorů. Expertní hodnocení hodnocení provádí expert pro danou oblast hodnocení, jedná se o kvalitativní nástroj hodnocení, jehož cílem je jednak zhodnocení daného jevu, ale také formulace doporučení pro další postup. Alternativou může být také expertní panel, kdy se hodnocení účastní současně více expertů, kteří diskutují svoje hodnocení a formulují společné hodnotící závěry a doporučení. Nástroje pro komunikaci s veřejností - v neposlední řadě lze zmínit také tento cenný zdroj informací, kde lze získat zpětnou vazbu od zástupců různých cílových skupin. Patří sem informační telefonické linky nebo ové schránky, kde je možné získat snadno a rychle informace o ohlasu či reakcích na konkrétní komunikační aktivitu nebo kampaň, obsah dotazů obecně, apod. Telefonické rozhovory na bezplatných informačních linkách by měly být zaznamenávány a průběžně zpracovávány do statistik či krátkých souhrnných zpráv. Existují další specifické metody zaměřené např. na hodnocení kvality jednotlivých nástrojů propagace a komunikace (např. oční kamera, apod.), které mohou být při hodnocení doplňkově využity. Při volbě metod a technik pro evaluaci lze využívat obdobných technik, jako u ostatních evaluačních aktivit hodnotících např. průběh implementace programu, apod. - 24/35 -
25 6 Principy a postupy průběžného zhodnocení KoP za období Tato kapitola obsahuje vymezení evaluačních kritérií jak v obecné rovině, tak jejich využití pro evaluací informačních a propagačních opatření využívaných v rámci realizace KoP OP. Aplikace kritérií a jejich správné pochopení (včetně terminologického vymezení) je důležité jak pro provedení evaluace, tak pro následnou interpretaci výsledků, návrhů doporučení a také pro následnou komunikaci výsledků hodnocení zainteresovaným stranám (monitorovací výbor, Evropská komise, NOK, apod.). Evaluační kritéria jsou následně využita pro formulaci evaluačních okruhů a evaluačních otázek, jejichž správná formulace je zásadní pro úspěšné provedení interní či externí evaluace KoP OP. Především v případě, kdy je evaluace realizována externím hodnotitelem, je nutné formulaci evaluačních otázek věnovat dostatečnou pozornost. Hodnocení je obvykle realizováno v předem časově vymezeném období za aplikace nástrojů, které je obtížné při opomenutí některého z témat (či opomenutí jevu, který měl být předmětem hodnocení) opakovat. 6.1 Obecné vymezení evaluačních kritérií V rámci evaluací se často používají tzv. evaluační kritéria. Jejich páteř tvoří tři kritéria, anglicky označované termíny effectiveness, efficiency a economy (tzv. 3E). V češtině jsou často uváděna jako tzv. 3Ú kritéria, tj. účelnost, účinnost a úspornost. Účelnost (effectiveness) se vztahuje k účelu cíli, kterého se má dosáhnout. Otázka tedy zní - byl splněn stanovený cíl? Do jaké míry (z jaké části) se podařilo splnit vytyčené cíle (naplnit účel)? Dosáhli jsem toho, čeho jsme chtěli? Různé strategie mohou vést k různému stupni dosažení cílů. Některé mohou být nedostatečné (nesplní svůj účel), jiné odpovídající (splní svůj účel) či více než dostatečné (původní účel je splněn a překonán). Účelnost tedy poměřuje skutečnost s vytyčeným cílem. Otázka na účelnost je otázkou, zda zkoumaná intervence funguje, zda vede k předpokládané (očekávané) změně přináší stanovený cíl. Účinnost (efficiency) hovoří o poměru, v jakém se vstupní hodnoty převádí na hodnoty výstupní. Otázka tedy zní, jak účinně jsou zdroje (čas, finanční prostředky, práce) převáděny na výsledky. Jde o poměr cena-výkon. Účinnost tedy poměřuje náklady investované do činnosti s dosaženými výsledky (cílovým stavem). Ptáme se tedy - mohlo být při daných vstupech dosaženo lepšího/vyššího výstupu? V případě, že mohlo být dosaženo lepšího/vyššího výstupu, v jakém poměru je skutečně dosažený výstup k tomuto potenciálně dosažitelnému výstupu? Úspornost (economy) neboli hospodárnost se vztahuje k minimalizaci nákladů na dosažení cíle resp. výsledku. Toto kritérium úzce souvisí s účinností i účelností. Otázka tedy zní dosáhli jsme cíle s minimálními možnými náklady? Úspornost poměřuje náklady investované do činnosti s podmínkou splnění vytyčeného cíle, hledá tedy nejnižší možné náklady na dosažení potřebného účelu. - 25/35 -
26 Obrázek: Schéma 3Ú Identifikované informační potřeby Úspornost Komunikační strategie, komunikační plán, stanovené cíle a informační priority Účelnost Vstupy (zdroje) Procesy, informační a komunikační kampaně, aplikace nástrojů Výstupy, výsledky, plnění stanovených cílů Účinnost Tato základní evaluační kritéria jsou dále doplněna dalšími kritérii. V rámci evaluačních aktivit je tak posuzováno např. kritérium dopadu, relevantnosti, užitečnosti či udržitelnosti. Dopad (impact) vyjadřuje širší souvislosti působení hodnocené aktivity, sleduje změny, ke kterým došlo, ať už jde o změny přímé nebo nepřímé, zamýšlené nebo nezamýšlené, pozitivní nebo negativní. Toto kritérium by mělo postihnout situace, kdy např. úspěšné řešení jednoho problému vede k nezamýšlenému vzniku jiného problému. Relevance (relevance) zjišťuje, zda definované cíle jsou (stále) potřebné. Prostředí se dynamicky proměňuje, a tak mohou nastat okolnosti, které zpochybní původní plány. Toto kritérium zjišťuje, zda nejsou realizovány zbytečné věci. Problém mohl být již úspěšně vyřešen nebo se mohl stát vlivem vnějších okolností neřešitelný. Užitečnost (utility) posuzuje, zda účinky vzniklé realizací aktivity jsou pro dosažení daného cíle prospěšné, zda byl vhodně zvolený způsob realizace nebo naopak měla být potřeba řešena jinak. Udržitelnost (sustainability) zkoumá, zda daná aktivita dosáhne cíle (řeší problém) dočasně nebo trvale, zda odstraní příčinu problému, nebo zda pouze eliminuje symptomy. Zda pozitivní výsledky přetrvají ukončení aktivity, nebo zda je třeba danou aktivitu podporovat opakovaně. Zda daná aktivita nastartuje změnu, nebo jen dočasně vychýlí okolí žádoucím směrem. Zda účinky vzniklé realizací aktivity budou přetrvávat i za předpokladu, že budou splněna všechna předchozí kritéria (účelnost, účinnost a úspornost). - 26/35 -
27 6.2 Aplikace evaluačních kritérií pro hodnocení KoP V kontextu evaluace komunikačních a propagačních aktivit je vhodné provést vyhodnocení na základě těchto uvedených kritérií, a to jak ve vztahu k aktivitám realizovaným na základě KoP, tak ve vztahu k definovaným cílovým skupinám v KoP OP. Kritéria lze aplikovat např. následujícím způsobem: Kritérium relevance ( relevance ) zjišťuje, zda vytyčené cíle jsou potřebné. Obvykle odpovídá na následující sadu obecných otázek: Byly použity relevantní nástroje informovanosti a publicity? Nebylo by vhodné změnit portfolio používaných komunikačních prostředků? Nebylo by vhodné změnit způsob jejich realizace? Kritérium účelnosti ( effectiveness ) se vztahuje k účelu cíli, kterého se má dosáhnout. Odpovídá na následující sadu obecných otázek: Do jaké míry se daří využívat zdroje či vstupy k dosažení očekávaných výsledků komunikačních a propagačních aktivit (z hlediska kvantity, kvality, včasnosti)? Kritérium účinnosti ( efficiency ) hovoří o poměru, v jakém se vstupní hodnoty převádí na hodnoty výstupní. Value for money - jsou vynaložené náklady na informační a propagační akce adekvátní dosaženým přínosům? Kritérium dopadu vyjadřuje širší souvislosti působení hodnocené aktivity, sleduje změny, ke kterým došlo. Např. Jak a do jaké míry přispívají aktivity informovanosti a publicity k úspěšné realizaci programu? Jak se zvýšilo povědomí o financování projektů z fondů mezi veřejností? Kritérium udržitelnosti ( sustainability ) zkoumá, zda daná aktivita dosáhne cíle dočasně nebo trvale, zda odstraní příčinu problému, nebo zda pouze eliminuje symptomy. Odpovídá na následující sadu obecných otázek: Budou pozitivní výsledky/ přínosy projektů v oblasti komunikačních a propagačních aktivit zachovány/pokračovat i po jejich ukončení? Do jaké míry jsou komunikační a propagační aktivity udržitelná na úrovni sektoru, regionu, země? Kdo a z jakých zdrojů zajistí tuto udržitelnost? Jaká je finanční udržitelnost komunikační a propagačních aktivit? Kritérium užitečnosti ( utility ) posuzuje, zda daná komunikační aktivita (nebo způsob její realizace) nepřinesl více negativních efektů než přínosů, zda byla řešena správným způsobem s ohledem na aktuální situaci či potřeby cílových skupin a zda neměla být řešena jiným způsobem. Ptáme se: Je tato komunikační aktivita skutečně prospěšná? Nevzniklo více negativních efektů než přínosů? Kritérium úspornosti ( economy ) se vztahuje k minimalizaci nákladů na dosažení cíle resp. výsledku. Odpovídá na následující sadu obecných otázek: Bylo cílů stanovených v komunikační strategii dosaženo s hospodárným využitím použitých vstupů? Konkrétní aplikace kritérií je pak obsahem formulace evaluačních okruhů a především evaluačních otázek, které jsou před vlastní zahájením evaluace formulovány. - 27/35 -
28 6.3 Návrhy možných evaluačních okruhů a evaluačních otázek pro hodnocení KoP Při realizaci evaluace je vhodné rozdělit evaluaci do jednotlivých evaluačních okruhů, které jsou dále členěny do konkrétních evaluačních otázek. Tento postup je účelný jak při interně prováděné evaluaci, tak při využití externích evaluátorů. Rozdělení do jednotlivých evaluačních okruhů (případně úkolů) a otázek pomáhá strukturovat přípravu evaluačních aktivit, jejich samotné provádění, ale především pak formulaci evaluačních závěrů a následných doporučení. V případě využití externích evaluátorů (ale i v případě interně prováděné evaluace) je vhodné poskytnout prostor pro definování dodatečných (doplňkových) evaluačních otázek v rámci jednotlivých okruhů, a to jak ve fázi přípravy evaluace, tak v jejím průběhu. Pro jednotlivé evaluační okruhy (úkoly) je nutno volit adekvátní metody a techniky, které mohou být kombinovány, v případě využití externího evaluátora je vhodné posoudit navrhované metody ve fázi přípravy evaluace. Návrh evaluačních okruhů a evaluačních otázek pro průběžné vyhodnocení KoP lze definovat např. takto: Evaluační okruh: Vyhodnocení informovanosti cílových skupin KoP Možné evaluační otázky: Do jaké míry cílové skupiny KoP (veřejnost, žadatelé, příjemci, odborná veřejnost, apod.) znají operační program? Do jaké míry mají jednotlivé cílové skupiny povědomí o možnostech zapojení se do OP? Vyhodnoťte úroveň informovanosti jednotlivých cílových skupin. Jaké informační zdroje nejvíce využily cílové skupiny pro získání své znalosti o OP? Možné metody a techniky: Analýza dokumentů, Terénní šetření (ankety, dotazování, rozhovory focus-groups, apod.) Průzkumy veřejného mínění Apod. - 28/35 -
Komunikační plán 2007-2013 pro Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Komunikační plán 2007-2013 pro Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Roční plán komunikačních aktivit pro úroveň ŘO Zpracovatel/předkladatel: MŠMT Odbor Řízení OP VK Schvalovatel /ŘO: MŠMT
VíceRoční komunikační plán IROP 2015
Roční komunikační plán IROP 2015 vypracoval: Mgr. David Palivec, Oddělení podpory OP schválil dne. 2015: Ing. Rostislav Mazal, ředitel OŘOP Seznam zkratek: CRR ČR. Centrum pro regionální rozvoj ČR ESIF.
VíceKOMUNIKAČNÍ PLÁN OPERAČNÍ PROGRAMY PRAHA ADAPTABILITA A PRAHA - KONKURENCESCHNOPNOST ČERVENEC 2008
OPERAČNÍ PROGRAMY PRAHA ADAPTABILITA A PRAHA - KONKURENCESCHNOPNOST KOMUNIKAČNÍ PLÁN ČERVENEC 2008 PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
VíceStrategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 2020
Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 2020 IMPLEMENTAČNÍ PLÁN PRO STRATEGICKÝ CÍL 4: Profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě Verze 5 k 30. 6. 2015
VíceImplementační uspořádání
Implementační uspořádání Řídicím orgánem ROP JV je na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, stanovena Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod.
VícePŘÍRUČKA PRO ČESKÉ PŘÍJEMCE DOTACE
Ministerstvo pro místní rozvoj PŘÍRUČKA PRO ČESKÉ PŘÍJEMCE DOTACE pro program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2007-2013 1. vydání 10. října 2008 Obsah 1. Úvod...2 2.
VíceKomunikační plán Regionálního operačního programu NUTS 2 Severozápad Akční plán komunikace 2008
Komunikační plán Regionálního operačního programu NUTS 2 Severozápad Akční plán komunikace 2008 Verze 1.0 Obsah Zdůvodnění existence Akčního plánu komunikace.. 3 Administrativní zajištění Akčního plánu
VíceMINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci METODICKÝ POKYN PRO PŘÍPRAVU ŘÍDICÍ DOKUMENTACE PROGRAMŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci METODICKÝ POKYN PRO PŘÍPRAVU ŘÍDICÍ DOKUMENTACE PROGRAMŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020 Verze: 3 Červenec 2014 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
VíceOPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO VODU, VZDUCH A PŘÍRODU Implementační dokument verze k 3. 12. 2009 M I NISTERSTVO ŽIVOTNÍ HO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOT NÍ HO PROSTŘEDÍ FOND SOUDRŽNOSTI / EVROPSKÝ
VícePŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE
Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Řízená kopie elektronická Verze 5.02 Účinnost od 2. 5. 2014 Počet stran: 77 Počet příloh: 5 Ověřil: Ing. Vladimír Gelnar Schválil: Mgr. Kateřina Dostálová,
VíceZADÁVACÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce malého rozsahu Vytvoření analytických podkladů pro plánování sociálních služeb v území obcí s rozšířenou působností Hořice, Dvůr Králové nad Labem, Trutnov a Nová
VíceEx-ante hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020. Shrnutí Závěrečné zprávy
Ex-ante hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 Shrnutí Závěrečné zprávy červen 2014 Obsah Seznam zkratek... 3 1 Úvod... 4 1.1 Identifikace zadavatele a zhotovitele...
VíceÚzemní studie veřejného prostranství
Územní studie veřejného prostranství Metodický návod pro pořízení a zpracování Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Obsah A Úvod... 1 A.1 Komu je metodický návod určen... 1 A.2 Kdo je autorem metodického
VíceMetodika využití národního rámce kvality při inspekční činnosti ve školách a školských zařízeních
Metodika využití národního rámce kvality při inspekční činnosti Praha, červen 2015 Obsah 1 Úvod... 3 2 Role národního rámce kvality při inspekční činnosti... 3 3 Cíle metodiky využití národního rámce kvality
VíceRoční komunikační plán IROP 2016
Roční komunikační plán IROP 2016 vypracoval: Mgr. David Palivec, Oddělení podpory OP schválil dne. 2015: Ing. Rostislav Mazal, ředitel OŘOP Seznam zkratek: CRR ČR. Centrum pro regionální rozvoj České republiky
VíceZADÁNÍ (Terms of Reference) pro předkladatele nabídek pro evaluační projekt Zhodnocení dosaženého pokroku v realizaci Jednotného programového
ZADÁNÍ (Terms of Reference) pro předkladatele nabídek pro evaluační projekt Zhodnocení dosaženého pokroku v realizaci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 Hlavní město Praha hrazený
VíceIMPLEMENTAČNÍ PLÁN PRO STRATEGICKÝ CÍL 2: Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území
Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 2020 IMPLEMENTAČNÍ PLÁN PRO STRATEGICKÝ CÍL 2: Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území Verze 3 k 15. 12. 2014 Obsah
VícePŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE
Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Řízená kopie elektronická Verze 5.03 Účinnost od 15. 5. 2015 Počet stran: 79 Počet příloh: 5 Ověřil: Ing. Vladimír Gelnar Schválil: Mgr. Kateřina Dostálová,
VíceDle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
Výzva k předkládání žádostí o podporu Ministerstvo práce a sociálních věcí, Odbor realizace programů ESF sociální začleňování vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o podporu v rámci Operačního programu
Více6. PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ
6. PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ 6.1. Řízení Základy implementačního systému pro podporu ze strukturálních fondů v České republice byly položeny usnesením vlády ČR č. 102/2002 ze dne 23. ledna 2002 k dokončení
VíceStrategické řízení v praxi Databáze strategií NSZM: Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce
Strategické řízení v praxi Databáze strategií NSZM: Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce I0.5.20I2, Budova Českého svazu vědeckotechnických společností, Novotného lávka
VíceMANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA
MANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA metodický materiál Pracovní skupiny pro zdravotní plány a politiky při Ministerstvu zdravotnictví Obsah: 1. Úvod do problematiky 2. Indikátory zdravotního stavu 3. Postup
VícePRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ
RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015
VíceMinisterstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj VÝZKUMNÝ PROGRAM MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ NA LÉTA 200 2011 Název: VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO VEŘEJNOU SOUTĚŽ VE VÝZKUMU A VÝVOJI
VíceZpráva o realizaci Evaluačního plánu ROP NUTS II Jihozápad na rok 2013
Evaluačního plánu ROP NUTS II Jihozápad na rok 2013 Verze 1.0 ke dni 1. 1. 2014 Obsah Seznam zkratek... 3 1. Úvod... 4 2. Evaluační aktivity... 5 2.1 Zprávy o realizaci ROP NUTS II Jihozápad a Výroční
VíceVyhlášení dotačního řízení Pardubického kraje v oblasti podpory služeb sociální prevence. Pardubický kraj
Vyhlášení dotačního řízení Pardubického kraje v oblasti podpory služeb sociální prevence (v rámci realizace projektu Rozvoj sociálních služeb v Pardubickém kraji) Pardubický kraj v souladu se zákonem č.
VíceMINISTERSTVO VNITRA ČR
Standard agendy 20.3.2016 A 3 Verze 1.0 (Návrh standardu) Úroveň: ústřední správní úřady Odbor egovernmentu MINISTERSTVO VNITRA ČR OBSAH 1 STANDARDIZACE AGEND... 2 1.1 CÍLE A DŮVODY PRO VYTVÁŘENÍ STANDARDŮ...
VíceKonsolidovaný statut útvaru interního auditu a nesrovnalostí
Konsolidovaný statut útvaru interního auditu a nesrovnalostí Verze 2.0 Revize č. 1 platná od 1. 10. 2011 Rev. č. Platná od Předmět revize Zpracoval Zrevidoval Schválil 1 1. 10. 2011 Komplexní aktualizace
VíceEvaluace projektu Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje Evaluační zpráva
Evaluace projektu Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje Evaluační zpráva Příloha Metodiky pro evaluaci dopadů nesoutěžních projektů OP Zaměstnanost 2014 2020 OBSAH MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 3 1 CÍL A
VícePRACOVNÍ MATERIÁL MŠMT NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA OBDOBÍ 2016-2018
PRACOVNÍ MATERIÁL MŠMT NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA OBDOBÍ 2016-2018 Obsah Úvod... 2 VIZE... 4 Struktura akčního plánu... 5 Strategická cesta 1: Čím dříve, tím lépe... 6 Strategická cesta
VíceStručné shrnutí výsledků
Stručné shrnutí výsledků Průzkum identifikující spokojenost klientů s prací analytiků agentury CzechInvest 2011 V letošním roce provedla agentura CzechInvest průzkum identifikující spokojenost žadatelů
Více(Usnesení, doporučení a stanoviska) DOPORUČENÍ RADA
4.12.2013 Úřední věstník Evropské unie C 354/1 I (Usnesení, doporučení a stanoviska) DOPORUČENÍ RADA DOPORUČENÍ RADY ze dne 26. listopadu 2013 o podpoře zdraví upevňující tělesné aktivity ve všech odvětvích
VíceVýzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Jeruzalémská 9, 116 52 Praha 1. Program výzkumu a vývoje v roce 2007
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Jeruzalémská 9, 116 52 Praha 1 Program výzkumu a vývoje v roce 2007 Praha, 2007 1 Obsah: 1. PROGRAM VÝZKUMU A VÝVOJE V ROCE 2007 3 1.1 Úvod 3 1.2 Souvislosti a
VíceSpolečného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost
U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost (podle čl. 4, ost. 7 Jednacího řádu Společného monitorovacího výboru OPPA a OPPK procedurou
VícePředstavení lektora. - Ing. Lukáš Vlček
Představení lektora - Ing. Lukáš Vlček - Masarykova univerzita v Brně, obory: regionální rozvoj a veřejná správa, politologie, sociologie - 13 let praxe v oblasti regionálního rozvoje, - vedoucí odboru
VíceAkční plán 2016. Prováděcí část Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje 2014-2017
Akční plán 2016 Prováděcí část Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje 2014-2017 Obsah ÚVOD...4 1 Činnosti Libereckého kraje...5 1.1 Oblast plánování...5 1.1.1 Organizační zajištění
VícePŘÍRUČKA PRO ŽADATELE
Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Řízená kopie elektronická Verze 5.02 Účinnost od 2.5.2014 Počet stran: 74 Počet příloh: 8 Ověřil: Ing. Vladimír Gelnar Schválil: Mgr. Kateřina Dostálová,
VíceVýzva k předkládání žádostí o podporu
Výzva k předkládání žádostí o podporu Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor realizace projektů ESF sociální začleňování vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o podporu v rámci Operačního programu
VíceProgram CZ 08 Pilotní studie a průzkumy pro CCS technologie
Program CZ 08 Pilotní studie a průzkumy pro CCS technologie 1. Výzva k předkládání žádostí o grant na Individuální projekty z Norských fondů 2009-2014 Ministerstvo financí jako Zprostředkovatel programu
VíceEx-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha pól růstu ČR pro programové období 2014-2020
Ex-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha pól růstu ČR pro programové období 2014-2020 2. Průběžná zpráva Zpráva zpracována k datu: 5. 11. 2013 Zpráva zpracována pro: Hlavní město Praha,
VíceFormulář žádosti o finanční podporu z OP RLZ
Formulář žádosti o finanční podporu z OP RLZ Registrační číslo CZ.4.1.3/2.1.15.3 Unikátní kód žádosti Název žadatele Vysočina, kraj se sídlem v Jihlavě Název projektu Další profesní vzdělávání pečovatelek
VícePříloha č. 8 PPŽP Metodika způsobilých výdajů pro ROP SV
Příloha č. 8 PPŽP Metodika způsobilých výdajů pro ROP SV Účinnost: 31. 1. 2011 Verze č. 13.0 ~ 1 ~ OBSAH 1. Obecná pravidla způsobilosti výdajů... 2 1.1. Vymezení základních pojmů... 3 2. Dokladování způsobilých
VícePříručka pro žadatele a příjemce ROP SV
Příručka pro žadatele a příjemce ROP SV Účinnost od: 30. 3. 2012 Verze: 16.0 ~ 1 ~ Vážení přátelé, dostává se Vám do rukou publikace, která má být pomocníkem k Vašemu úspěchu při čerpání finančních prostředků
VíceVýzvy využívání otevřených dat v ČR
a cesty k jejich řešení Praha, 8. 11. 2013 Výzvy využívání otevřených dat v ČR Dušan Chlapek 1, Jan Kučera 1, Martin Nečaský 2, 1 Fakulta informatiky a statistiky, Vysoká škola ekonomická v Praze 2 Matematicko-fyzikální
VíceSpolečného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost
U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů a Praha Konkurenceschopnost (podle čl. 4, ost. 7 Jednacího řádu Společného monitorovacího výboru OPPA a OPPK procedurou per rollam s
VíceRegionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. vyhlašuje KONTINUÁLNÍ VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI
Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Úřad Regionální rady Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko vyhlašuje KONTINUÁLNÍ VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI v souladu s Regionálním
VíceSeminář pro žadatele a příjemce z OP Rybářství 2014-2020. České Budějovice, Brno, Praha 10.,11. a 15. září 2015
Seminář pro žadatele a příjemce z OP Rybářství 2014-2020 České Budějovice, Brno, Praha 10.,11. a 15. září 2015 Ministerstvo zemědělství Řídící orgán Operačního programu Rybářství Vás vítá na odborném semináři
VíceMANUÁL PRACOVNÍCH POSTUPŮ
MANUÁL PRACOVNÍCH POSTUPŮ Programu švýcarsko-české spolupráce ZPROSTŘEDKUJÍCÍHO SUBJEKTU MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OD VYHLÁŠENÍ VÝZVY PO PODPIS DOHODY O PROJEKTU SEZNAM ZKRATEK CFCU Centrální finanční
VíceZpráva o realizaci ROP Střední Morava pro Monitorovací výbor ROP SM. (stav k 10. 02. 2009)
Bod č. 2 Tisk č.: 023-MV-09 P02 Zpráva o realizaci ROP Střední Morava za období 10/2008-02/2009 Zpráva o realizaci ROP Střední Morava pro Monitorovací výbor ROP SM za období 10/2008-02/2009 (stav k 10.
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA OPERAČNÍHO PROGRAMU TECHNICKÁ POMOC
VÝROČNÍ ZPRÁVA OPERAČNÍHO PROGRAMU TECHNICKÁ POMOC ZA ROK 2013 březen 2014 Určeno pro 13. zasedání Monitorovacího výboru OPTP dne 5. 6. 2014 v Praze OBSAH 1 IDENTIFIKACE OPERAČNÍHO PROGRAMU... 9 1.1 Charakteristika
VíceVýzva k předkládání žádostí o podporu
Výzva k předkládání žádostí o podporu Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor realizace programů ESF - veřejná správa a sociální inovace vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o podporu v rámci Operačního
VíceŽádost o dotaci a realizace projektu v OP PIK - projektový cyklus, nejčastější otázky a chyby žadatelů
Žádost o dotaci a realizace projektu v OP PIK - projektový cyklus, nejčastější otázky a chyby žadatelů Renata Kořínková Mezinárodní strojírenský veletrh Brno 2015 16. 9. 2015 Osnova -- Žádost o dotaci
VíceProváděcí dokument ROP NUTS 2 SČ. 3.4 4.2.4 Změna minimální hranice celkových způsobilých výdajů projektu z 5 milionů Kč na 3 miliony Kč
EVIDENCE ZMĚN Číslo verze Kapitola / Podkapitola Popis změny 3.4 4.2.4 Změna minimální hranice celkových způsobilých výdajů projektu z 5 milionů Kč na 3 miliony Kč 3.4 6.2.13 Doplněn indikátor výsledku
VíceMONITOROVACÍ ZPRÁVA o realizaci projektu Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů
MONITOROVACÍ ZPRÁVA o realizaci projektu Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů Tuto Monitorovací zprávu je třeba zaslat v tištěné a elektronické podobě (na CD nebo disketě) poskytovateli finanční
VíceRUKOVĚŤ ÚSPĚŠNÉHO ŽADATELE V RÁMCI VÝZVY 06
RUKOVĚŤ ÚSPĚŠNÉHO ŽADATELE V RÁMCI VÝZVY 06 v rámci INTEGROVANÉHO OPERAČNÍHO PROGRAMU pro prioritní osu 2 Oblasti intervence 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě VÝZVA ČÍSLO 06 KOMTINUÁLNÍ ROZVOJ SLUŽEB
VícePOŽADADAVKY NA ORGANIZACI SYSTÉMU SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI (ZÁKLADNÍ INFORMACE)
Příloha A (Informativní) POŽADADAVKY NA ORGANIZACI SYSTÉMU SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI (ZÁKLADNÍ INFORMACE) 1. MODEL SYSTÉMU MANAGEMENTU SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI FIRMY Současný pohled na problematiku společenské
Více- Samostatné podání žádosti na animaci školských zařízení není možné.
Plzeň, 22.2.2016 místopředseda spolku V návaznosti na výstupy z diskusí na workshopech realizovaných ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov, na četné dotazy z MAS a na základě připomínek PS LEADER
VíceSystém řízení energetického hospodářství
Systém řízení energetického hospodářství Návrh kroků a opatření vedoucích k zavedení energetického managementu Projekt je zaměřený na zavedení energetického managementu pro potřeby města Pardubice V Pardubicích
VíceVyhodnocení úspěšnosti publicitních aktivit ROP NUTS II Jihozápad
Verze 1.0 ke dni 01. 07. 2009 Obsah Seznam použitých zkratek...3 1. Úvod...4 2. Metodická východiska...5 2.1. Metodický rámec... 5 2.2. Legislativní rámec... 6 3. Publicita...7 3.1. Zveřejňování informací...
VíceFond mikroprojektů v Euroregionu Silesia
Oblast podpory 3.3 Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika 2007-2013 Příručka pro konečné uživatele Verze 5 Platná od 1. 9. 2012 OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Seznam zkratek
VíceSTATUT Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova (dále PRV ) 2014 2020 ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ
STATUT Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova (dále PRV ) 2014 2020 Článek 1 Úvodní ustanovení ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ Ministerstvo zemědělství zřizuje Monitorovací výbor PRV na období 2014-2020
VíceAnalýza pokroku realizace ROP SČ
Analýza pokroku realizace ROP SČ K 31. 12. 2008 Interní evaluace leden únor 2009 Obsah Obsah... 2 1. Úvod... 3 2. Hlavní zjištění a závěry... 4 3. Doporučení... 7 4. Harmonogram a použitá metodika... 9
VíceZadávací dokumentace
Zadávací dokumentace V rámci zadávacího řízení pod názvem Podpora sociální integrace v Bruntále 1. Identifikační údaje zadavatele: Název: Město Bruntál Sídlo: Nádražní 994/20, 792 01 Bruntál IČ: 00295892
VícePravidla pro žadatele a příjemce specifická část pro Technickou pomoc
Pravidla pro žadatele a příjemce specifická část pro Technickou pomoc Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Programové období 2014 2020 VERZE: 0 VYDAL: Řídicí orgán OP VVV DATUM PLATNOSTI: Dnem zveřejnění
VíceVÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE
VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE jednacího řízení bez uveřejnění ve smyslu ustanovení 34 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále
VíceGRANTOVÁ SCHÉMATA IMPLEMENTOVANÁ V RÁMCI SROP V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI PRO 4. KOLO VÝZVY
GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP POKYNY PRO ŽADATELE EVROPSKÁ UNIE POKYNY PRO ŽADATELE PRO GRANTOVÁ SCHÉMATA IMPLEMENTOVANÁ V RÁMCI SROP V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI PRO 4. KOLO VÝZVY Moravskoslezský kraj 28.6.2006
VíceVysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Bc. Natalija Lichnovská
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Diplomová práce Bc. Natalija Lichnovská 2008 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Vyhodnocení
VíceZÁSADY TVORBY A POUŽÍVÁNÍ
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci METODICKÝ POKYN NOK ZÁSADY TVORBY A POUŽÍVÁNÍ INDIKÁTORŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020 Verze: 1.0 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán
VíceRoční operační vyhodnocení OP LZZ 2011. Závěrečná evaluační zpráva TECHNICKÁ ČÁST
Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2011 Závěrečná evaluační zpráva TECHNICKÁ ČÁST Tato zpráva je výstupem ze zakázky "Roční operační vyhodnocení OP LZZ 2011" spolufinancované z prostředků Evropského sociálního
VícePravidla pro žadatele. a příjemce. specifická část. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Pravidla pro žadatele a příjemce specifická část Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Programové období 2014 2020 Výzvy PO1 Podpora excelentních výzkumných týmů VERZE: 2 VYDAL: Řídicí orgán OP VVV
VíceAnalýza absorpční kapacity projektů spadajících do oblasti Smart Administration v rámci PO 1, PO 2 IOP a PO 4 OP LZZ.
Analýza absorpční kapacity projektů spadajících do oblasti Smart Administration v rámci PO 1, PO 2 IOP a PO 4 OP LZZ Výstupy projektu Srpen 2009 1. Obsah 1. Obsah...2 2. Úvod...3 3. Manažerské shrnutí...4
VíceINFORMACE PRO ŽADATELE / DRŽITELE CERTIFIKÁTŮ
INFORMACE PRO ŽADATELE / DRŽITELE CERTIFIKÁTŮ SYSTÉM MANAGEMENTU BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) podle BS OHSAS 18001:2007 ČSN OHSAS 18001:2008 BOZP_Informace pro žadatele OHSAS 18001 Rev
VíceKoncepce vzdělávání v energetice
Koncepce vzdělávání v energetice Zpráva z analytické činnosti Datum: 26. 11. 2015 Zakázka zpracována pro: Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32 110 15 Praha 1 Identifikační údaje zpracovatele:
VíceMINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV K 18. LEDNU 2012
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV K 18. LEDNU 2012 LEDEN 2012 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6
Vícevyhlašuje: pro: Kraje ČR
Název subjektu (vyhlašovatele): Ministerstvo vnitra České republiky Název odboru/úseku (vyhlašovatele): Odbor strukturálních fondů Role v implementační struktuře OP LZZ: Zprostředkující subjekt vyhlašuje:
VíceAktualizace leden 2007
Tento projekt je spolufinancován z prostředků ERDF (SROP Opatření 5.2 TA RPS) 324 G02 Metodika komunikace realizace fondů EU v programovém období 2007 2013 (transparentnost, koordinace a řízení komunikace):
VíceMgr. Darja Filipová PharmDr. Vladimír Holub Ing. Petr Koška, MBA
PŘÍRUČKA KVALITY PRO NEMOCNIČNÍ LÉKÁRNU Zpracoval: Přezkoumal: Schválil: Mgr. Darja Filipová PharmDr. Vladimír Holub Ing. Petr Koška, MBA Představitel managementu pro kvalitu Vedoucí lékárník Ředitel FN
VícePÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATLE
PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATLE dle 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění V OTEVŘENÉM ŘÍZENÍ NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU Zadavatel: Název VZ: Česká republika Úřad práce České republiky se
VíceBod č. 4 Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury 2008 2013 Předkládá ministr dopravy
Informace k materiálům projednávaným s rozpravou na schůzi vlády ČR dne 19. 9. 2007 Bod č. 2 Návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2008 včetně rozpočtové dokumentace Předkládá ministr
VíceČást A Obecné podmínky pro poskytnutí pomoci na základě OP Zemědělství
Pravidla pro žadatele o finanční pomoc z OP Zemědělství - Opatření 2.1. Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí, podopatření 2.1.2. a 2.1.3. investiční záměr a) se zapracovaným zpřesněním
VíceZávěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu věcného záměru zákona o odpadech
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu věcného záměru zákona o odpadech 2014 IV. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) 1 Původce odpadu zařazování odpadů 1.1 Důvod předložení
VíceMINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Resortní systémy centralizovaného zadávání veřejných zakázek. Uživatelská příručka. www.mmr.cz
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Resortní systémy centralizovaného zadávání veřejných zakázek Uživatelská příručka www.mmr.cz Tento materiál vznikl v rámci projektu Národní infrastruktura pro elektronické
Víces ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0876),
P7_TA-PROV(2013)0298 Prioritní látky v oblasti vodní politiky ***I Legislativní usnení Evropského parlamentu ze dne 2. července 2013 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou mění směrnice
VícePROJEKTOVÝ ZÁMĚR. I. Identifikace vazby projektového záměru na OPZ. Identifikace žadatele a partnerů. Specifikace připravovaného projektu
PROJEKTOVÝ ZÁMĚR I. Identifikace vazby projektového záměru na OPZ Operační program Prioritní osa Investiční priorita Specifický cíl OP Zaměstnanost 4 Efektivní veřejná správa 4.1 Investice do institucionální
VíceKomentář k Monitorovacím indikátorům Programu Iniciativy Společenství EQUAL 2004-2008
Komentář k Monitorovacím indikátorům Programu Iniciativy Společenství EQUAL 2004-2008 28. července 2005 Úvod Komentář k monitorovacím indikátorům slouží jako doplněk k materiálu Monitorovací indikátory
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748}
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.6.2006 KOM(2006) 302 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} CS CS SDĚLENÍ KOMISE RADĚ
VíceMINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Řídící orgán OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST 2014 2020 Program podpory ICT a sdílené služby Obsah 1 Identifikace programu... 3 2 Základní
VícePlán dalšího postupu procesního modelování a standardizace agend veřejné správy a způsob jeho financování
Příloha č. 2 usnesení vlády ze dne 13. července 2015 č. 565 Plán dalšího postupu procesního modelování a standardizace agend veřejné správy a způsob jeho financování 1.0 Úvod: strategické zakotvení a základní
VíceVYHLAŠOVATEL JIHOMORAVSKÝ KRAJ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor regionálního rozvoje, oddělení evropských dotací
VYHLAŠOVATEL JIHOMORAVSKÝ KRAJ BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor regionálního rozvoje, oddělení evropských dotací ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST (DÁLE OP VK)
Více2. zasedání Národní stálé konference datum 27. března 2015, 10:00 15:15 Praha, Slovanský dům
název 2. zasedání Národní stálé konference datum 27. března 2015, 10:00 15:15 místo účastníci přílohy zápisu Praha, Slovanský dům viz prezenční listina 1. Prezenční listina, 2. Schválený program jednání,
VíceZásady pro poskytování dotací z rozpočtu Města Tábora
Město Tábor Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu Města Tábora PLATNOST OD: ROZSAH PŮSOBNOSTI: Schválilo: Zastupitelstvo města Tábora Článek I. Úvodní ustanovení Na základě zákona č. 128/2000 Sb., o
VíceKatalog služeb a podmínky poskytování provozu
Příloha č. 1 Servisní smlouvy Katalog služeb a podmínky poskytování provozu Část P2_1 P2_1_Katalog služeb a podmínky poskytování provozu 1 Obsah 1 OBSAH... 2 2 DEFINICE POJMŮ... 3 3 DEFINICE SLUŽEB, KOMPONENT
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Provádění směrnice o energetické účinnosti pokyny Komise
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.11.2013 COM(2013) 762 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Provádění směrnice o energetické účinnosti pokyny Komise {SWD(2013) 445 final} {SWD(2013) 446 final}
VíceStrategie Technologické agentury ČR STRATA 2020. od myšlenek k aplikacím
Strategie Technologické agentury ČR STRATA 2020 od myšlenek k aplikacím Hlavní cíl: Hlavním cílem realizace STRATA 2020 je významně přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a podpořit přechod
VíceEVROPSKÁ KOMISE. Zastoupení v České republice ZADÁVACÍ PODMÍNKY. Zajištění informační a komunikační kampaně na téma práva občanů EU VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ
EVROPSKÁ KOMISE Zastoupení v České republice ZADÁVACÍ PODMÍNKY Zajištění informační a komunikační kampaně na téma práva občanů EU VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ 1. NÁZEV Zajištění informační a komunikační kampaně na
VícePravidla pro žadatele a příjemce. - specifická část. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Pravidla pro žadatele a příjemce - specifická část Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Programové období 2014 2020 Výzvy PO3 Individuální projekty systémové VERZE: 3 DATUM PLATNOSTI: VYDAL: Řídící
VícePRO VNITROSTÁTNÍ STATISTICKÉ ORGÁNY A PRO STATISTICKÝ ÚŘAD SPOLEČENSTVÍ
PRO VNITROSTÁTNÍ STATISTICKÉ ORGÁNY A PRO STATISTICKÝ ÚŘAD SPOLEČENSTVÍ přijatý přijatý Výborem Výborem pro pro Evropský Evropský statistický statistický systém systém dne dne 28. 28. září září 2011 2011
VícePříprava na využití evropských fondů po roce 2013
Příprava na využití evropských fondů po roce 2013 Daniel Braun 1. náměstek ministra Ministerstvo pro místní rozvoj Výroční konference ROP SZ, 10. listopadu 2011 Kohezní politika ve víceletém finančním
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2012 Bc. Lucie Hlináková
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE 2012 Bc. Lucie Hlináková JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta Katedra účetnictví a financí Studijní
VíceVýzva 02_16_019 Excelentní výzkum
Výzva 02_16_019 Excelentní výzkum Nejčastěji kladené dotazy Obecné dotazy 1) Definice výzkumného centra Termín výzkumné centrum je definován v Pravidlech pro žadatele a příjemce specifická část, kde je
Více