Socio ekonomická analýza sportovního rybolovu v oblasti Novomlýnských nádrží

Socio ekonomická analýza sportovního rybolovu v oblasti Novomlýnských nádrží Výzkumná zpráva zpracovaná v rámci projektu Technologické agentury České republiky č.td010045 s názvem: Numerická a funkční analýza sektoru akvakultury, včetně rekreačního rybářství, zaměřená na zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a zlepšení stavu vodních ekosystémů 2013 Miloslav Petrtýl Lukáš Kalous Iva Janečková Katedra zoologie a rybářství, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita v Praze Kamýcká 129 16521 Praha 6 Suchdol email: petrtyl@af.czu.cz tel: +420 22438 2790

ÚVOD Rekreační a sportovní rybolov zaznamenává celosvětové rostoucí trend. Z hlediska udržení a rozvoje rekreačního rybolovu je důležitý kvalitní systém hospodaření na rybářských revírech. Vhodně nastavený management volných vod by měl umožnit jak pokrytí zájmu ze strany rekreačních rybářů, tak naplnění ostatních neprodukčních funkcí volných vod, mezi které můžeme řadit rekreační či vodárenské využití. S ohledem na to je nutné při správě volných vod vycházet z pohledu více zájmových skupin, které mohou mít protichůdné zájmy. Společným cílem by však měl být vyvážený kompromis zaručující vysokou kvalitu povrchových vod a zachování vysoké druhové diverzity vodních organismů. Cílem této dílčí studie je dotazníkové šetření a specifikace názorů a požadavků rekreačních rybářů a členů profesionální rybářské stráže na management konkrétního rybářského revíru. Zároveň je snahou této práce porovnat tyto názory pocházející ze dvou různých úhlů pohledu. 1. METODIKA Na základě rozboru podobně zaměřených publikovaných prací (Arlinghaus & Mehner 2003; Arlinghaus & Mehner, 2004; Spurný, 2009) byly sestaveny dva typy dotazníků. První dotazník obsahoval 21 otázek charakteru osobního i z různých okruhů problematiky sportovního rybolovu a byl určen sportovním rybářům lovících na revírech: Dyje 4B, Dyje 5, Dyje 7, Dyje 7A, Dyje 7B (Obr. 1). Tištěné dotazníky byly distribuovány v různou denní i noční dobu v rámci pochůzek po rybářských revírech. Dotazníkový průzkum probíhal od srpna 2012 do ledna 2013, tudíž se dá předpokládat částečné zastoupení také prázdninových rybářů, kteří se v lokalitě Nové Mlýny nevyskytují pravidelně v průběhu celé rybářské sezóny. Celkem dotazník vyplnilo 112 přítomných rybářů bez ohledu na pohlaví, věk, sociální zařazení či příslušnost k rybářskému svazu. Druhý dotazník obsahoval 12 otázek z různých okruhů problematiky sportovního rybolovu a byl určen výhradně pro členy profesionální rybářské stráže (PRS) MRS působící na lokalitě Nové Mlýny, která aktuálně čítá 7 členů. Lze samozřejmě diskutovat o vypovídací hodnotě s ohledem na dotazované množství (pouze sedmi) respondentů v případu rybářské stráže. Je ovšem nutné si uvědomit, že se jedná o osoby příslušící k určité profesní skupině, u které předpokládáme velmi dobrou znalost poměrů na dané lokalitě, zahrnující stav lokality, složení rybí populace, znalost úlovků a zarybňovacího plánu, stejně jako lidský faktor v podobě kontrolovaných rybářů. Zároveň lze predikovat výbornou znalost rybářské legislativy s častou konfrontací znění zákona s praktickým uplatněním a vymáháním těchto legislativních zásad při výkonu služby. Struktura otázek obou dotazníků je uvedená v přílohách na konci textu. Pro jednoduchost jsou zde uvedeny pouze kmenové otázky, bez předdefinovaných odpovědí, které byly předkládány rybářům s ohledem na standardizaci kategorií možných odpovědí. 2

Dyje 7B Dyje 7A Dyje 5 Dyje 7 Dyje 4B Obr. 1 Mapa revírů zahrnutých v práci. Zdroj: http://maps.google.com 2. VÝSLEDKY: Uvádíme zde pouze výběrový výčet výsledků, přednostně ty, jež mají oproti podobně zaměřeným studiím nějakou přidanou hodnotu, či přinášejí nový vhled do oblasti rekreačního rybolovu. 1. Výsledky šetření mezi rybáři Věkové rozpětí respondentů bylo 27 82 let. Nejčastějším důvodem, provozování sportovního rybolovu je pobyt v přírodě (64% rybářů), dále lovecký zážitek (25%), společně trávený čas s rodinou (7%), úlovek ryb ke konzumu (4%). Ročně za rybářské náčiní utratí nejvíce rybářů částku do 5.000 Kč (36%), dále do 1.000 Kč 27% rybářů, do 500 Kč 20% rybářů, do 10.000 Kč 12% rybářů a více než 10.000 Kč utratí jen 5% rybářů. Nejpopulárnější zahraniční destinací pro rybolov je především Norsko, které si v posledních pěti letech vybírali rybáři nejvíce (23%) a druhou příčku si dělí Německo, Francie a Španělsko s 13%, následováno Maďarskem a Itálií s 11%. Mezi méně oblíbené země dále patří Slovensko (8%), Švédsko (2%), Ukrajina (2%), Rusko (1%), Polsko (1%), Korsika (1%) a také Srí Lanka (1%). 74% respondentů dává přednost mimopstruhovým lokalitám, 22% využije pstruhovou i mimopstruhovou povolenku a pouze 4% rybářů jsou zaměřeni pouze na pstruhové lokality. Jako největší problém v lokalitě Nové Mlýny rybáři vnímají nepořádek kolem vody, celých 37%, dále pak 19% z nich vidí jako problém pytláctví, 16% nedostatek ryb, po 8% přístup k vodě a výskyt predátorů, 2% pak trápí vysoká návštěvnost a 10% na otázku neodpovědělo vůbec. Kvalita revíru pak byla hodnocena pěti kritérii. Zarybněnost, kvalita vody, stav břehové linie, vegetace kolem vody a vegetace ve vodě. - 68% rybářů považuje zarybněnost za průměrnou, 22% výbornou, 6% špatnou a 4% rybářů neodpověděla. 3

- Kvalitu vody považuje 83% rybářů za průměrnou, 12% za výbornou, 4% za špatnou a 1% rybářů na otázku neodpovědělo. - Stav břehové linie hodnotí 66% rybářů jako průměrný, u 23% rybářů toto hledisko nerozhoduje o kvalitě revíru, 8% jej považuje za nevyhovující a 3% rybářů neodpověděla. - Vegetaci ve vodě považuje za vyhovující 45% rybářů, u dalších 46% z nich toto kritérium nerozhoduje o kvalitě revíru. 8% ji považuje za nevyhovující a 2% otázku nezodpověděla. Nad rámec běžné povolenky by bylo ochotno připlatit více než 80% dotazovaných. Většina by zaplatila navíc částku do 500 Kč (37%), 31% dotazovaných by přidalo částku do 200 Kč, 18% až 1.000 Kč a 6% dokonce částku vyšší než 1.000 Kč a to výměnou za odstranění nedostatků revíru. Nejoblíbenějším druhem pro rybolov je kapr (78,6%). Hned za ním je to candát (67,9%). Třetí místo zaujímá štika (57,1%). Poté amur s 40,2% a sumec s 35,7%. Z dalších kaprovitých ryb se zařadili cejni (18,8%) a lín s 16,1%. Okoun, úhoř a pstruh získali kolem 8%. Nejčastěji uloveným druhem je pak kapr ve 46% případů, 17% získal cejn, 7% amur, 6% candát, 5% štika, shodně 4% bolen a karas, ve 3% pak uvedli rybáři jako nejčastěji ulovený druh okouna a sumce. Nejméně ulovení jsou pak pstruh se 2% procenty a s 1% jelec, plotice a úhoř. Za největší trofej považuje 37% respondentů kapra, dále 23% candáta, 13% amura, 11% shodně sumce a štiku a 5% cejna. Z hlediska preference ke konzumu je tento žebříček podobný. Nejčastěji je ke spotřebě loven kapr (34%), dále candát (26%), cejn (23%), amur (9%), štika (7%) a sumec (1%). I pro zážitek z lovu je nejčastěji loven kapr (33% respondentů), následuje candát (15%), amur (13%), štika (11%), sumec (8%) a cejn (8%). Mezi druhy, které volilo méně než 5% respondentů patří pstruh, okoun, úhoř, bolen, karas, jelec a lín. Z toho vyplývá také motivace rybářů k odchytu jednotlivých druhů ryb. Kapr je v 55% loven pro zážitek z lovu, 26% rybářů jej loví pro konzum a 19% uvedlo jeho odchyt pro trofej. Hodně podobně je na tom štika, s 64% pro zážitek, 18% konzum, 18% trofej. Sumec je v 66% loven pro zážitek, 29% uvedlo jeho lov pro trofej a 5% jej konzumuje. U cejna jsou poměry poněkud opačné. 53% jej loví pro konzum, 39% pro zážitek a pouze 8% pro trofej. Co se týká ochrany konkrétního druhu, tak 53% rybářů by nechránilo žádný druh, 33% neodpovědělo. 8% uvedlo jako problematickou horní lovnou míru kapra 70cm. Ostatní rybáři by chránili candáta a štiku, oba druhy ve 2% uvedených odpovědí. 1% rybářů by pak chránilo amura a současně 1% neví, který konkrétní druh by chránilo. Ze všech dotazovaných rybářů pouze 48% respondentů zná rybářský zákon a celá čtvrtina z nich přiznala, že ho neznají a nečetli. Lovení bez patřičných povolení pak přiznalo 11% rybářů, 1% neodpovědělo a 88% loví pouze s povolenkou. Pro zapojení profesionální rybářské stráže je pak 93% respondentů, 3% si nepřejí profesionální rybářskou stráž a 4% neodpověděla. 4

2. Výsledky šetření mezi členy rybářské stráže Zarybněnost lokality hodnotili všichni příslušníci rybářské stráže jako výbornou Vegetaci kolem vody a vegetaci ve vodě hodnotí jako vyhovující, kvalita vody je pak spíše průměrná. Jediné kritérium, kde se členové stráže názorově rozchází, je hodnocení stavu břehové linie. Pět z nich volilo možnost vyhovující a podle zbylých dvou toto kritérium nerozhoduje. Jako největší současný problém vidí všichni členové PRS nepořádek kolem vody, a to v sedmi případech. Druhé místo zaujímá (ne vždy snadný) přístup k vodě, toto kritérium zvoleno 5krát. Třetí největší problém vidí v neukázněnosti rybářů (3x), příliš vysokou návštěvnost (2x) a jednou pak byla zvolena neznalost předpisů ze strany rybářů. Dle odhadů členů PRS by se cena povolenky měla zvýšit o částku do 200 Kč, aby bylo dosaženo udržitelné vysoké atraktivity dané lokality pro rekreační rybáře. Toto si myslí 6 příslušníků stráže. Jeden je toho názoru, že není třeba zvedat cenu povolenky. Se zavedením profesionální rybářské stráže souhlasí 100% jejich současných příslušníků. Stejně tak si všichni myslí, že není třeba chránit nějaký konkrétní druh ryby. Šest ze sedmi příslušníků stráže zastává názor, že není třeba měnit současné znění zákona. Jeden příslušník by snížil lovný limit dravých ryb na 1 kus. 3. Diskuze: Věkový profil dotazovaného vzorku rybářů, ve shodě s ostatními studiemi (Spurný a kol., 2009), poukazuje na mírně stárnoucí členskou základnu. Průzkumy, které provedl Arlinhaus a Mehner (2003, 2004) na území Německa, také napovídají, že rekreační rybolov v poslední dekádě není příliš atraktivní pro mladou generaci. Pobyt v přírodě je mezi rekreačními rybáři nejčastěji uváděným motivem pro vycházku k vodě. V této studii se jedná o 64% respondentů, pro srovnání ve studii Spurného a kol. (2009) s výrazně větším výběrovým souborem se jednalo o 56% respondentů. Z toho se přirozeně odvíjí i požadavek na zachování přírodního charakteru lokalit, udržování čistoty, resp. zabránění zhoršení kvality vody a přilehlých biotopů. Tento fakt může zároveň vysvětlovat vysokou oblíbenost lovů v Norsku, které je známé svou panenskou přírodou spojenou i s přírodním bohatstvím (v tomto případě dostatkem mořských ryb). Překvapením může být ochota lovců připlatit si více peněz za povolenku, pokud by to vedlo ke zlepšení a udržení požadovaného stavu. Ze studií vychází poměrně žalostně obecná znalost rybářských předpisů a jejich dodržování. Na jedné straně výrazně převažuje souhlas s vyšším zastoupením a zavedením profesionální rybářské stráže, která by byla schopná zabránit znehodnocování rybářských revírů jak z pohledu udržování pořádku, tak z pohledu udržení kvalitní rybí obsádky, důsledným potíráním pytláctví a nedodržování rybářských zákonů. Na druhé straně by významná část rybářů uvítala zrušení některých omezení (lovné délky, doby hájení, doby lovu) a tím i celkové zjednodušení rybářského řádu. 5

4. Závěry: Prioritní je zachování kvality lovných revírů a jejich okolí. Vyhledávaný je požitek z pobytu v přírodě ve spojení s požitkem z lovu (kvalitní obsádka). Ochota připlatit si za tuto kvalitu a zřejmě i za možnost zrušení či snížení některých omezení lovu. Jednoznačný zájem o zavedení kvalitní profesionální rybářské stráže 5. Použitá literatura a nástroje Arlinghaus, R., Mehner, T. 2003. Socio economic characterisation of specialised common carp (Cyprinus carpio L.) anglers in Germany, and implications for inland fisheries amangement and eutrophication control. Leibniz Institute of Freshwater Ecology and Inland Fisheries. Arlinghaus, R., Mehner, T. 2004. A Management Orientated Comparative Analysis od urban and Rural Anglers Living in a Metropolis (Berlin, Germany). Leibniz Institute of Freshwater Ecology and Inland Fisheries. Spurný, P., Mareš, J., Kopp, R., Fiala, J., Vítek, T. 2009. Socioekonomická studie sportovního rybolovu v České republice. Český rybářský svaz Rada. Brno, Praha. 38 s. [on line]. Dostupné na: http://www.rybsvaz.cz/pages_cz/aktuality/priloha_131_1_1.pdf 6

6. Přílohy Příloha č. 1 Dotazník pro sportovní rybáře v lokalitě Nové Mlýny 1. Rok narození? 2. Jaký je Váš současný stav? 3. Co Vám při rybolovu přináší největší uspokojení? 4. Jak daleko jsme přibližně od Vašeho bydliště? 5. Jakou částku (přibližně) vydáte ročně za rybářské náčiní? 6. Vycestoval jste za posledních pět let do zahraničí za účelem rybolovu? 7. Jaký je Váš neoblíbenější revír v oblasti Nové mlýny? 8. Jaký je Váš oblíbený způsob lovu? 9. Uveďte čtyři druhy ryb, které byste nejraději lovil? 10. Jaký druh lovíte nejčastěji a jakou pro to máte motivaci? 11. Jaký druh ryb ulovíte nejčastěji? (viz číslovaný seznam druhů z předchozí otázky) 12. Jaký druh ryb si nejčastěji ponecháte? (viz číslovaný seznam druhů z předchozí otázky) 13. Jaký máte názor na kvalitu místního revíru: a. Zarybněnost revíru 1) výborná, 2) průměrná, 3) špatná b. Kvalita vody 1) výborná, 2) průměrná, 3) špatná c. Stav břehové linie (přístup k vodě, typ břehu) 1) vyhovující, 2) nerozhoduje, 3) nevyhovující d. Vegetace kolem vody 1) vyhovující, 2) nerozhoduje, 3) nevyhovující e. Vegetace ve vodě 1) vyhovující, 2) nerozhoduje, 3) nevyhovující 14. Byl byste ochoten připlatit nad rámec běžné povolenky, pokud by to mělo odstranit nedostatky revíru? a. ANO 1) do 200 Kč, 2) do 500 Kč, 3) do 1000 Kč, 4) nad 1000 Kč b. NE 1) nevidím pro to důvod, 2) nemám volné finanční prostředky navíc 15. Jaký typ povolenky jste v loňském roce využíval? 16. Víte, který zákon se zabývá rybolovem a rybářstvím? Četl jste ho? 17. Souhlasíte se současným zněním pravidel rybolovu v ČR? a. Všeobecná doba hájení b. Hájení jednotlivých druhů c. Maximální lovná délka u vybraných druhů (tj. jde mi o úlovek a fotku s trofejním kusem a následné puštění, ne o maso) d. Lovný limit e. Chráněné rybí druhy případně poznámka ke konkrétnímu druhu f. Škodlivé druhy ryb případně poznámka ke konkrétnímu druhu 18. Jaké jsou podle vás současné problémy (z hlediska rybáře) na lokalitě Nové Mlýny? (nedostatek ryb, pytláci, predátoři, nepořádek kolem vody, atp.) 19. Navrhoval byste ochranu nějakého konkrétního druhu na lokalitě Nové Mlýny, proč? 20. Souhlasíte se zapojením profesionální rybářské stráže 21. Dopustil jste se někdy lovu bez patřičných povolení Byl jste přistižen či nějak penalizován? 7

Příloha č. 2 Dotazník pro rybářskou stráž/hospodáře MRS na lokalitě Nové Mlýny 1. Rok narození? 2. Co podle Vás při rybolovu přináší lovícím největší uspokojení? 3. Odhadněte (%) poměry počtu rybářů bydlících v určité vzdálenosti od lokality Nové Mlýny? 4. Který revír v oblasti Nových mlýnů považujete pro rybáře za nejatraktivnější? 5. Jaký je podle Vás preferovaný způsob lovu rybáři? Označte sestupně číslicí. 6. Jaké by podle Vás bylo optimální druhové složení rybí obsádky na lokalitě Nové mlýny s ohledem na atraktivitu revíru pro rekreační rybáře. 7. Jaký máte názor na kvalitu místního revíru: a. Zarybněnost revíru 1) výborná, 2) průměrná, 3) špatná b. Kvalita vody 1) výborná, 2) průměrná, 3) špatná c. Stav břehové linie (přístup k vodě, typ břehu) 1) vyhovující, 2) nerozhoduje, 3) nevyhovující d. Vegetace kolem vody 1) vyhovující, 2) nerozhoduje, 3) nevyhovující e. Vegetace ve vodě 1) vyhovující, 2) nerozhoduje, 3) nevyhovující 8. Jaké jsou podle vás současné problémy (z hlediska hospodáře) na lokalitě Nové Mlýny? (nedostatek ryb, pytláci, predátoři, nepořádek kolem vody, atp.) 9. kolik by se podle Vás musela zvýšit cena povolenky (roční celosvazová), aby bylo dosaženo udržitelné vysoké atraktivity revíru Nové mlýny pro rekreační rybáře? S odkazem na otázky 6, 7 a 8. není to nutné; 2) do 200 Kč; 3) do 500 Kč; 4) do 1000 Kč; 5) nad 1000 Kč 10. Jste spokojeni se zavedením profesionální rybářské stráže? 11. Navrhoval byste ochranu nějakého konkrétního druhu na lokalitě Nové Mlýny, proč? 12. Souhlasíte se současným zněním pravidel rybolovu v ČR? a. Všeobecná doba hájení b. Hájení jednotlivých druhů c. Maximální lovná délka u vybraných druhů (tj. jde mi o úlovek a fotku s trofejním kusem a následné puštění, ne o maso) d. Lovný limit e. Chráněné rybí druhy případně poznámka ke konkrétnímu druhu f. Škodlivé druhy ryb případně poznámka ke konkrétnímu druhu Vaše další případné připomínky k managementu rekreačního rybolovu na lokalitě Nové mlýny: 8