Analýza aktuálního stavu Policie ČR a bezpečnostních sborů 23/03/2011 Situace v Policii České republiky se kvůli nesmyslnému krácení provozních výdajů stává kritickou. Pro ilustraci několik příkladů ze základních útvarů PČR..... Na obvodních odděleních byl zrušen směnný režim služby a policistům byl odebrán zvýšený základní tarif (zvýšení činilo 10 % základního tarifu podle 116 odst. 2 zákona o služebním poměru). V důsledku není možno zabezpečit nepřetržitý chod oddělení, včetně povinné existence stálé služby vyplývající z interních předpisů. Na mnoha místech je nepřetržitý chod oddělení zabezpečován na černo. Tristní situace je na úseku pohonných hmot. Například OOP, které zajišťuje bezpečnost na 200 km/2, má zabezpečit úkoly s pohonnými hmotami za 4 5 000 Kč (před nástupem vlády rozpočtové odpovědnosti měli k dispozici 20 až 30 000 Kč). Hlídky jsou stavěny výlučně jako pěší. To znemožňuje, aby policisté vůbec došli na svěřené okrsky. Mimo území obce vůbec nejezdí. Policisté předvádějí zadržené osoby (mnohdy opilé) pěšky nebo hromadnou dopravou. To platí i pro pracovníky kriminální služby. Zvýšení rizika napadení policistů nebo útěku není třeba zdůrazňovat. Auto je využíváno výlučně k nápadu trestné činnosti. Prodlužuje se doba dojezdu, protože hlídka se musí k autu vrátit z pěší obchůzky, mnohdy vzdálené 20 a více minut. Řidiči, které staví pěší hlídka, policistům nestaví, zejména tehdy, pokud mají v krvi alkohol. V nočních hodinách je dopadení takového řidiče zcela iluzorní. Naopak se nešetří na ekonomických odděleních a odborech, kde je limit zpravidla dvojnásobný. Také vedení územních odborů a krajských ředitelství nadále užívá služebních vozidel k cestě do služby a zpět. Policisté nemají prostředky na odběr alkoholu. S částkou 1 000 Kč na měsíc lze stěží pořídit jeden odběr u podezřelého řidiče. Je zakázáno provádět odtahy vozidel, vyžadování lékařských zpráv (např. při ublížení na zdraví), znalce a tlumočníky (jsou přemlouváni k tlumočení zdarma) mohou využívat jen zcela výjimečně (výběr nejlevnějšího a jeho schválení nadřízeným, protahuje trestní řízení). Snížení služebního příjmu u některých policistů se pohybuje až okolo 20 % (snížení tarifu, odebrání směnnosti). Odměny a osobní příplatky se podle některých vyjádření vedoucích příslušníků nebudou poskytovat několik příštích let. Vedoucím zaměstnancům je vyhrožováno odvoláním z funkce, pokud poukážou na nemožnost zajištění provozu svých útvarů. Pokud se nevyrovnají s rozpočtem mnohdy o 50 % nižším než v loňském roce, bude to považováno za manažerské selhání. Je stanoven přísný zákaz informovat o stavu v policii nejen občany, ale i představitele státní správy a samosprávy. Při případné návštěvě ministra vnitra mají tvrdit, že je vše v pořádku, že nemají s úsporami nejmenší problémy.
Pachatelům trestné činnosti je tento stav známý a policisté se stávají terčem posměšků, neboť jsou zcela neakceschopní. Mánie ministra na snižování počtu příslušníků (k 1.1.2012 má být dosaženo stavu 40 000 služebních míst) vede k tomu, že policistům je vyhrožováno, že za každé pochybení budou propouštěni. Důsledky: Snížila se objasněnost trestné a jiné protiprávní činnosti. Policie dosud nemá rozpočet na tento rok, proslýchá se, že peníze stačí nejdéle do poloviny roku. Porušování zákona se stalo běžnou součástí ve všech oblastech. Oblast morální Porušování zákona, zvlášť u vysokých funkcionářů Manipulace výběrovými řízeními na obsazení služebních míst Boční vstupy civilistů na místa ve vysokých služebních hodnostech Umělé bránění v kariérním postupu účelově zpracovanými služebními hodnoceními Nepřehledná situace v přiznávání osobních příplatků a odměn Devastace morálky samotných příslušníků. Neúcta k právním předpisům u nadřízených vede k nedodržování zákona i z jejich strany DŮSLEDEK: demotivace a deziluze příslušníků, odchod ze služebního poměru Oblast právní Vydávání rozhodnutí ve věcech služebního poměru v rozporu s právními předpisy Vydávání rozhodnutí bez jakékoli odborné úrovně Nezvládnutelnému množství odvolání a dalších opravných prostředků, včetně soudních žalob DŮSLEDEK: přetížení aparátu, ekonomické ztráty v podobě nákladů řízení a náhrad nákladů účastníkům řízení Oblast ekonomická Po zrušení rozhodnutí doplácí bezpečnostní sbor služební příjem (jde-li o propuštění ze služebního poměru) a poskytuje úroky z prodlení, jde-li o neuspokojené peněžité nároky příslušníků Neuvážené propouštění příslušníků, do nichž bezpečnostní sbor investoval obrovské náklady (vyškolení, vystrojení, umožnění studia na vysokých školách) Neoprávněné poskytování výhod (zvláštní požitky) a nesprávná aplikace některých dalších ustanovení DŮSLEDEK: nevyčíslitelné finanční ztráty Porušování zákona o služebním poměru Obsazování služebních míst Systém obsazování služebních míst, který je popsán v zákoně, v praxi nefunguje
a) Služební funkcionáři nedodržují povinnost využívat evidence služebních míst. Neobsazují místa příslušníky, kteří jsou zařazení v záloze pro přechodně nezařazené. Ignorují zákonem nařízenou první a druhou fázi obsazování služebního místa. Na služební místa ustanovují příslušníky, které si sami vyhlédnou, případně vyhlásí výběrové řízení, aby se na služební místo mohli vyhlédnutí příslušníci dostat z nižší služební hodnosti. b) Volná služební místa nejsou avizována v dostatečném předstihu, aby si na ně mohli požádat příslušníci, kteří o ně mají zájem (třetí fáze). Příslušníci ve stejné služební hodnosti, kteří by měli o služební místo zájem, se o tom, že místo je volné dozvědí, až když je na něho vyhlášeno výběrové řízení (čtvrtá fáze). c) Výběrové komise jsou sestaveny tak, aby bylo zajištěno, že je vyhraje služebním funkcionářem určený příslušník. K tomu jsou využívány i další praktiky stanovení kritérií, které splní pouze vybraný příslušník, zkrácení doby od vyhlášení výběrového řízení do jeho konání (např. na 3 dny), aby se nestihli přihlásit jiní příslušníci. Nejsou výjimečné případy, kdy je výběrové řízení zrušeno, záměrně není nikdo označen za vhodného kandidáta, neboť je nutno zachovat služební místo pro příslušníka, který dosud nesplňuje některý ze zákonných požadavků (např. stupeň vzdělání) pro výkon daného služebního místa, apod. d) Služební funkcionáři komolí ustanovení zákona, které umožňuje boční vstup civilistů na taková služební místa, na nichž je požadován výjimečný obor vzdělání. Běžně tak jsou obsazována služební místa s vysokými služebními hodnostmi na policejním prezídiu, krajských ředitelstvích apod. Z civilu jsou obsazována služební místa na službě kriminální policie, na pracovištích vnitřní kontroly, a další místa, která nezbytně vyžadují bezpečnostní praxi. V některých případech dokonce není vyhlášeno zvlášť výběrové řízení pro příslušníky a teprve poté pro občany, ale společné výběrové řízení, které vyhraje civil. Nezřídka je mu přiznán osobní příplatek již při přijetí s odůvodněním, že vykonává službu v mimořádné kvalitě nebo mimořádném rozsahu. e) Není dodržováno ustanovení, které požaduje souhlas policejního prezidenta k dočasnému neobsazení služebního místa. To umožňuje držet toto místo pro příslušníka, který má např. ještě půl roku do splnění podmínek pro ustanovení na toto služební místo. Důsledek: porušováním zákona dochází k zařazování příslušníků do zálohy pro přechodně nezařazené, přestože v policii existují volná služební místa. Zcela zbytečně je tak poskytován služební příjem ve výši 80 % průměrného služebního příjmu. Změny služebního poměru a) Příslušníci jsou využíváni k plnění jiných úkolů bezpečnostního sboru, dochází k tomu, že příslušníci vykonávají činnosti, k nimž nemají oprávnění. b) Vyslání na studijní pobyt je v některých případech zneužíváno jako trest pro nepohodlného příslušníka. Skončení služebního poměru a) Nadále se k propuštění příslušníků používá vysoce kontroverzní ustanovení 42 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru, přestože v poslední době ministr vnitra i soudy taková rozhodnutí o propuštění ruší.
b) Přitom zákon o služebním poměru obsahuje všechny důvody pro propuštění v případech, kdy se příslušník dopustí protiprávního jednání. Důsledek: Policii vznikají vysoké náklady na doplacení služebního příjmu, a to i za několik let, v řádech statisíců korun. Rozvrhování doby služby a) Vedoucí příslušníci nestanoví tzv. přepočítací období, v němž, při nerovnoměrném rozvržení doby služby, dochází k vyrovnání doby služby na průměrných 37,5 hodiny v týdnu. Tím se stává evidence doby služby nepřehlednou, zejména pro příslušníky, jimž je doba služby rozvrhována. b) Příslušníkům s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby, kteří nejsou zařazeni v nepřetržitém režimu služby, není záměrně plánována služby na svátky. Tím si vlastně příslušníci musí svátek nasloužit, neboť jim chybí hodiny do fondu základní doby služby v týdnu. c) Příslušníkům neschopným výkonu služby, je omlouvána absence v rozsahu 7,5 hodiny, přestože má být omluvena doba, po kterou měla být konána služba. Příslušníci jsou proto nuceni si nemoc nasloužit nebo jim naopak vznikne po dobu nemoci služba přesčas. d) Ačkoli je doba služby příslušníkům rozvrhována jako dvousměnný, třísměnný nebo nepřetržitý režim služby, tvrdí jim vedoucí příslušníci, že nemají nárok na zvýšený základní tarif služebního příjmu, Odkazují se na stále se měnící metodiku, která je nadřízenými součástmi účelově vydávána podle toho, kolik je v rozpočtu prostředků. Služební volno a) Vedoucí příslušníci nerozeznávají odlišnost v čerpání studijního volna určeného počtem dnů a určeného dobou nezbytně nutnou. První se omlouvá v rozsahu 7,5 hodiny v týdnu, druhé se omlouvá v rozsahu předem stanovené směny. b) Služební funkcionáři udělují studijní úlevy podle 73 zákona o služebním poměru nikoli na celou dobu studia, ale mnohdy jen na poslední rok studia, případně na dobu ještě kratší (na vykonání státní zkoušky). Závazek příslušníka k setrvání ve služebním poměru po ukončení studia je tudíž neodpovídající nákladům, které bezpečnostní sbor vynaložil v souvislosti se studiem příslušníka. Ozdravný pobyt a) Interní předpisy ministerstva a policie učinily z ozdravného pobytu dobrovolnou záležitost. Příslušníci se mohou rozhodnout, zda se jej zúčastní, či nikoli. Takový postup je v rozporu s ustanovením 80 zákona o služebním poměru. b) V masovém měřítku se povoluje tzv. individuální forma ozdravného pobytu, kterou zákon o služebním poměru neumožňuje. Důvodem je snaha ušetřit náklady na ozdravný pobyt. Tím se z ozdravného pobytu stává nezakryté prodloužení dovolené. Služební příjem
a) Příslušníkům, kteří prokazatelně vykonávají službu ve směnném režimu služby je z úsporných důvodů upíráno zvýšení základního tarifu o 10 %, jak to stanoví ustanovení 114 odst. 2 zákona o služebním poměru. b) Příslušníkům je snižován zvláštní, tzv. rizikový, příplatek, aniž by byly splněny zákonné požadavky. Rozhodnutí jsou tak nedokonalá, že policie s téměř 100 % jistotou stovky sporů prohraje, zvláštní příplatek doplatí a uhradí náklady na soudní výlohy. První rozhodnutí o snížení osobního příplatku již byly zrušeny ministrem vnitra. c) Odměny jsou poskytovány velmi nerovnoměrně. V rozhodnutích o odměnách zcela absentuje uvedení toho, jaké mimořádné nebo zvlášť významné služební úkoly tito příslušníci plní. Srovnání s častostí a výší odměn řadových příslušníků na základních útvarech je více než žalostné. Přitom důvody pro udělení odměn obsažené v ustanovení 123 zákona o služebním poměru mohou stejnou, ne-li vyšší mírou, splnit i řadoví příslušníci. Zásada čím vyšší součást, tím vyšší odměny je zcestná, nemorální a nezákonná. Obdobně to platí i pro osobní příplatky / Příklad: náměstci ministra, generální ředitel hasičského záchranného sboru a další vysocí funkcionáři Ministerstva vnitra, celkem v počtu 10 osob, si přidělili odměny ve výši 2 419 000 Kč. Každý v průměru čtvrt milionu korun. A to v době, kdy se policistům a hasičům snížily platy o 7 až 15 %, kdy policie není schopna plnit své základní funkce pro nedostatek pohonných hmot, nedostatek prostředků na lékařské posudky, tlumočníky, znalce, kriminalistický materiál/ Zvláštní požitky Neoprávněně poskytovány širokému okruhu vedoucích příslušníků - zejména služební vozidla jsou využívána k cestám do služby a zpět bez splnění hmotně právních podmínek uvedených v ustanovení 135 zákona o služebním poměru. Náhrada jízdních výdajů a) Příslušníkům je mnohdy upírán nárok na náhradu cestovních výdajů, zejména v případech převedení na jiné služební místo v jiném místě služebního působiště. b) Při každé organizační změně se objevuje snaha donutit příslušníky, aby si o převedení na jiné služební místo sami požádali, a tím je zbavit nároku na cestovní náhrady. c) Novým fenoménem v této oblasti je nepovolit příslušníkovi použití svého vozidla (byť za cenu jízdenky) v těch případech, kdy příslušníkovi do bydliště žádná hromadná doprava nejezdí nebo by cestoval několik hodin. S odůvodněním, že nepředložil jízdenky, mu není náhrad jízdních výdajů proplacena. Řízení ve věcech služebního poměru a) Metodická a řídící pracoviště zahrnují služební funkcionáře nekvalifikovanými stanovisky a pokyny. Tím ještě oslabují jejich již tak mizivé znalosti zákona o služebním poměru
b) Mnohdy je příslušníkům vyhrožováno, že když podají opravný prostředek proti rozhodnutí služebního funkcionáře, bude to mít pro ně negativní důsledky. c) Odvolací orgány se zpravidla drží zásady, že je nutno za každou cenu podržet rozhodnutí prvoinstančního orgánu. Zvlášť zřetelné je to v případě, kdy v první instanci rozhoduje zástupce (náměstek) a odvolacím orgánem je ředitel (policejní prezident). d) Služební funkcionáři odmítají vydávat rozhodnutí pokud zamítají žádost příslušníka. Např. žádost příslušníka o převedení na jiné služební místo vyřizují slovem Ne, v lepším případě Nesouhlasím. Tím je příslušníkovi znemožněno uplatnit opravné prostředky. Takový postup je v rozporu s právními předpisy a umožňuje funkcionářům zamítat žádosti i z jiných než služebních důvodů. Služební hodnocení Služební hodnocení jsou zneužívána k zabránění příslušníkům v odchodu z útvarů, kde je nedostatek příslušníků nebo k zabránění služebnímu postupu vůbec. Neobjektivnost některých hodnocení je šokující. Návrhy na nápravu stávajícího stavu Provádět soustavné kontroly dodržování zákona o služebním poměru a předkládat právně vadná rozhodnutí ministru vnitra ke zrušení podle 193 odst. 1 zákona o služebním poměru Předpokládá to však zásadní zkvalitnění personálního obsazení příslušných kontrolních orgánů. Vyvozovat důsledky z nesprávné aplikace zákona o služebním poměru v oblasti hmotné, kázeňské i personální. Rozhodování ve věcech služebního poměru tvoří nedílnou součást služební náplně služebních funkcionářů. Provádět soustavnou přípravu a školení personalistů, členů poradních komisí, ale i služebních funkcionářů. Tuto činnost v současné době neprovádí nikdo, úroveň znalostí právní úpravy služebního poměru je alarmující. ZÁVĚR: Policisté jsou demoralizování nesmyslnými úsporami, jež jim brání řádně vykonávat službu, snížením služebního příjmu, arogancí nadřízených, kteří se dostali na vedoucí místa pro kamarádství, neustálými reorganizacemi, urážlivými výroky a opakovaným lhaním ministra. To je syrový, ale skutečný obraz dnešní reality u policie. Zdeněk Štengl, 1. místopředseda SPOZ, vedoucí odborné komise pro resort "vnitro"