HLAS MUÈEDNÍKÙ Č L E N M E Z I N Á R O D N Í K Ř E S Ť A N S K É A S O C I A C E I C A 1 / 2010 Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vždyť i vás může potkat utrpení. Židům 13,3 Je nám pøikázáno naøíkat Úvaha Toma Whita Nacházet odvahu ít Zprávy ze svìta
Nakladatelství STE FA NOS nabízí: Rasooli & Allan Lékaø z Kur dis tá nu Pøíbìh o obrácení mus lim ského mullaha. A5, 134 stran, cena 77 Kè. Richard Wurmbrand Vítìzná víra Inspi rující ètení na téma køesanské ví ry a svìdectví. 12 18 cm, 176 stran, cena 120 Kè. Ken Anderson Smìlý jako beránek ivotní pøíbìh známého èínského køes an ského di si den ta. A6, 170 stran, váz. 137 Kè. Pavel Rejchrt Dvanáct kázání Sbírka kázání èeského malíøe, bás níka a li teráta z posledních deseti let, ve kterých se autor za mýšlí nad duchovní situací souèasného køes- anstva i spo leè nos ti. Váz. broura, 14 19 cm, 96 stran, 147 Kè. John Bunyan Milost pøehojná Duchovní autobiografie Johna Bunyana. 11,5 17,5 cm, 192 stran, cena 157 Kè. John R. Weinlick Hrabì Zinzendorf ivotní pøíbìh hrabìte Mikuláše Lud víka Zinzen dorfa, nejvýznamnìjšího pøed sta vi tele Obno vené Jednoty bra tr ské. Vázaná broura, 12 19 cm, 232 stran, cena 175 Kè. Hermann Hartfeld Víra navzdory KGB Autentické vyprávìní o pronásledování køes anù v Sovìtském svazu v šedesátých letech. 12 19 cm, 304 stran, cena 177 Kè. Richard Wurmbrand Kristus na i dov ské cestì Autor sám idovského pùvodu uvauje na i dovské téma. 12 18 cm, 248 stran, cena 175 Kè. Sam Wellman William Carey Kniha o ivotì anglického misionáøe v In dii. Vázaná broura, 12 19 cm, 160 stran, cena 167 Kè. Milena Kolmanová Kruh z malièkých Povídky evangelické spisovatelky z pro støedí ly ric ké ji ho èes ké krajiny z období vá leèných a po vá leèných let. Vázaná, 11,5 17,5 cm, 160 stran, cena 147 Kè. Mike Fearon Martin Luther Beletrizovaná biografie jedné z klíèových po stav historie køesanství. Vázaná broura, 12 19 cm, 112 stran, cena 165 Kè. Anatolij Granovskij Byl jsem agentem NKVD Memoáry agenta sovìtské tajné sluby, pù so bí ho krátce také v pováleèném Èes ko slovensku. cí- Vázaná s pøebalem, 12 19 cm, 288 stran, cena 245 Kè. Tom White Akce Kuba Po sedmnácti mìsících vìzení na Kubì vy prá ví au tor vzru šu jí cí pøíbìh církve trpící za tøti no vou opo nou. A6, 230 stran, cena 83 Kè. Darlene Deiblerová-Roseová Ve stínu vycházejícího slunce Podivuhodný pøíbìh americké misionáøky v japonském zajetí za druhé svìtové války. Vázaná s pøebalem, 12 19 cm, 288 str., cena 248 Kè. Richard Wurmbrand Vìzeòské zdi kdyby promluvily Autorova kázání, sestavená na samovazbì, která jsou pozoruhodným a jedineèným do ku men tem o hlu bi nách køesanské víry upro støed nelidského teroru a zou fal ství. Vázaná, 12 18 cm, 136 stran, cena 185 Kè. Sam Wellman Jan Kalvín Biografie slavného reformátora. Vázaná broura, 12 19 cm, 160 stran, cena 225 Kè Bratr Andrew Pašerákem ve slubách Nejvyššího Kniha popisuje zaèátky sluby bratra An dre wa. Díky této knize se mnozí západní køesané zaèali zajímat o utr pe ní svých spoluvìøících v totalitních zemích a mnohým rovnì po moh la nalézt víru v Jeíše Krista. Vázaná s pøebalem, 12 19 cm, 262 str., cena 245 Kè Nabízené knihy z nakladatelství STE FA NOS si mùete objednat na naší adrese, uve de né na zadní stranì obálky. Poštovné ani balné není úètováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese mucednici.prayer.cz (nebo www.mucednici.prayer.cz) HLAS MUÈEDNÍKÙ 1 / 2010 FOTO NA PRVNÍ STRANĚ VAZBY: Křesťanská rodina v pákistánském městě Gojra prchá ze svého domu, který zapálili muslimští radikálové.
R I C H A R D W U R M B R A N D N A P S A L Je nám pøikázáno naøíkat! Nue tedy boháèi; plaète a naøíkejte nad strastmi, které na vás pøijdou. (Jakub 5,1) Naši milovaní! Kadý obyvatel Západu je ve srovnání s tøetím svìtem boháèem. Nu, a naøíkali jsme nìkdy? Naøíkat je ovšem právì takové pøikázání od Boha jako vìøit nebo modlit se, èi studovat Písmo. Jsme vyuèováni, abychom byli dokonalí stejnì, jako je dokonalý Bùh. K jeho dokonalosti patøí i naøíkání. V knize Jeremiáše Hospodin prohlašuje: Proto naøíkám nad Moabem (Jeremiáš 48,31). Mnozí si ádají, aby slyšeli Boí hlas. Jak to, e nikdy nezaslechli jeho naøíkání? Moab byl nepøítelem Boího lidu. Boí bolest nad høíšníky je tak veliká, e ho pøivádí k naøíkání! Bùh však také pøikazuje: Dejte se nad ním (Babylonem) do náøku (Jeremiáš 51,8). Babylon byla starovìká øíše na území dnešního Iráku, kde jsou v souèasnosti køesané vradìni. Babylon byl úhlavním nepøítelem Boím i starozákonního Izraele. Jsme povoláni, abychom kvíleli, abychom naøíkali nad nejhoršími nepøáteli evangelia. Proè? Prorok nám dává nadìjnou odpovìï. Moná e se vyhojí. Z nenávisti uzdravení fanatiètí nepøátelé køesanù jsou lepší ne nepøátelé poraení. Lékem pro nì je naše naøíkání. Nepøátelé evangelia potøebují nìco více ne jen kázání a literaturu. Všichni køesané jsou povoláni ke svaté slubì, její souèástí jsou vroucí modlitby a srdcelomné náøky za spásu nejhorších nepøátel Krista. Náøek tajná zbraò Komunismus utrpìl ve Východní Evropì velkou poráku. Jak se to mohlo stát? Tak tedy, byl jsem v Rumunsku ètrnáct let vìznìn v komunistickém aláøi. Obèas nás dreli spoutané v øetìzech, v naprosté tmì, v ledových celách, které byly jako mrazák. Nikdo nedokázal zadret náøek, kterým se naši muèitelé oèividnì bavili. Neznali však naše tajemství. Naøíkali jsme sice kvùli své bolesti, ale souèasnì jsme vdy svými náøky pøinášeli Bohu ivou obì za své milované trýznitele. Bùh naøíkal nad Babylonem. A stejnì tak my. Výsledkem toho byli mnozí komunisté uzdraveni. Všichni jsme oproti jiným bohatí monostmi poznávat Boha. Všichni jsme bohatí tím, e i v pøípadì opravdové nouze máme stále nìjakou tu 1
minci navíc, kterou lze pouít, aby se tohoto poznání dostalo i jiným. Ale sobeckému bohatství je øeèeno, e má naøíkat pøi pomyšlení nad tresty, které na nìho pøijdou. Je nepochybné, e zármutek není vyjadøován v Orientì tým zpùsobem jako na Západì. Všichni jsme však voláni k náøku nad svým sobectvím. Purim v Sovìtském svazu V roce 1990 odešlo ze Sovìtského svazu 150 000 idù a stovky tisíc dalších je hodlají následovat. Jde o masový exodus pøipomínající vyjití Izraelcù z Egypta pøed tøemi tisíci lety. Také tito lidé potøebují evangelium. Dùvodem k tak rozsáhlému odchodu idù je vzrùstající antisemitis- mus. Pøi nedávném sociologickém prùzkumu bylo zjištìno, e se kadý ètvrtý Moskvan prohlašuje za èlovìka nenávidìjícího idy. Bìhem tøicátých let nechal Stalin povradit tisíce idù, mezi nimi byli i jeho nejbliší soudruzi. Po nich pøišli na øadu idovští básníci a umìlci. Pak byl vydán pøíkaz k perzekuci idù v satelitních zemích. V roce 1953 Stalin prohlásil, e odhalil spiknutí idovských lékaøù, kteøí údajnì usilovali o jeho ivot. Ti pak byli obìšeni na Rudém námìstí v Moskvì. Tato událost se následnì stala signálem k zabíjení idù ve všech velkých mìs- tech. Ti, kteøí pøeili, skonèili na Sibiøi. Stalin zemøel 8. bøezna 1953 a pohøben byl o den pozdìji. Toto datum bylo pro tohoto hubitele idù symbolické, nebo na nì pøipadal ský svátek Purim, který idé slavili na oslavu vysvobození z Hamanova komplotu (viz kniha Ester). Podobnì i tehdy zachránila Stalinova smrt mnohým sovìtským idùm idov- ivot. Legenda o Ahasverovi Nyní je v Rusku na postupu podobnì zuøivý antisemitismus. idé jsou obviòováni za minulý teror, nedostatek potravin, alkoholismus a všechny další zloøády. Mnozí se obávají nových pogromù. To nutí další a další idy k vystìhování. Ostatnì tohle idé zakoušejí celých dva tisíce let. Bloudící id nenachází pokoje. Dávná legenda praví, e kdy Jeíš kráèel obtìkán køíem na Golgotu, poádal idovského ševce Ahasvera, aby ho nechal odpoèinout ve stínu svých veøejí. Ten však odmítl. Jeíš mu pak øekl: Ani ty nedojdeš odpoèinku, dokud mì nepøijmeš jako Spasitele. Vypráví se dále, e Ahasver nikdy nezemøel, ale také nedošel odpoèinku. Dodnes bloudí svìtem. Tato legenda znázoròuje údìl idovstva. Nicménì ani Izrael není pro idovské vystìhovalce útìšným místem, pøestoe jsou zde vítáni. Je to malá zemì. Na nové pøíchozí zde èekají mnohé sociální problémy. Pokud jde o tamní muslimy, vyjádøil to výstinì egyptský èasopis Rose -al-yussef: Pokoj nastane pouze, a celý Jeruzalém bude svobodný a budou v nìm vládnout muslimové. V idech a køesanech vidíme úhlavní nepøátele Arabù. Korán muslimùm zakazuje pohlíet na idy a køesany 2
jako na pøátele. Kdokoli tak èiní, ztrácí obecenství s Bohem. Musíme nastrait ještì více náloí a pouít ještì více Molotovových koktejlù a spálit všechno, co jim patøí. Musíme je definitivnì znièit meèem islámu. Komunistické insignie na svatých místech Na kupoli pravoslavného chrámu, který byl vystavìn nad Jeíšovým hrobem, vlaje vlajka palestinské teroristické organizace. Tato vlajka rov nì nese komunistický symbol srp a kladivo. Nikdo se neodváí vlajku odstranit z obavy pøed muslimskou odvetou. Komunistické a te- roristické insignie tak vlají nad nejsvìtìjším místem køesanstva! Sovìtští idé jsou jako celek na nové okolnosti totálnì nepøipravení. Sedmdesát let se uèili pouze Boha nenávidìt. Za Gorbaèova se sice ateistická propaganda stala o nìco subtilnìjší, ale zase o to nebezpeènìjší. Dnes ateisté pøipouštìjí, e marxistická kritika náboenství a brutální útlak ve svých cílech selhaly. Proto opouštìjí marxismus nejen v ekonomických otázkách, ale také v jeho postoji vùèi náboenství. Nicménì stále zùstávají plni nenávisti k Bohu a pøijímají dokonce ještì více vulgárních ateistických pøedstav ne døíve. Za státní peníze (tedy i za peníze vìøících) vydávali ruští komunisté knihy v rámci edice Knihovna ateistické literatury. Hlavním titulem edice pak byl spis Antikrist od nìmeckého filosofa a syna evangelického faráøe Nietzscheho. Ten psal ještì rouhavìjším zpùsobem ne sám Marx. Nietszche byl rovnì oblíbeným filosofem Hitlera, kterého právì on inspiroval k vyvra?ïování lidských bytostí. Nietszche nazýval toto své uvaování filosofií kladiva. Hlavním terèem jeho nenávisti je pak Jeíš, kterého povauje za pouhého èlovìka a který prý pøinesl nejhorší, nejnebezpeènìjší a nejzhoubnìjší náboenství lásky ke všem lidem. Nietszche povauje za špatné být dobrým a pozvedat padající. Popostrète ty, kteøí padají, bylo jeho sloganem. Jeho kniha oslavuje bezbonost a je to v pravdì satanistická bible. Takové myšlenky propagoval ve své zemi Gorbaèov, kterého Západ chválil za jeho liberálnost. Nìco z takových myšlenek pak pøinášejí idovští emigranti z Ruska do Izraele. Nìkteøí se mohou ve své nové vlasti stát propagátory vulgárního ateismu nejhrubšího zrna. Mnozí èlenové komunistických organizací zaili veliké rozèarování a trauma, kdy byly strhávány sochy jejich boha Lenina. V roce 1990 opustilo v Rusku komunistickou stranu na tøi sta tisíc èlenù. Mnozí z nich ve øejnì spálili svou stranickou legitimaci. Jejich ivotní filosofie se rozpadla, ale nemají nic, èím by jí nahradili. Opravdoví mesiánští idé Existují dva druhy vìøících: ti, kteøí pouze v Jeíše vìøí (Jan 6,26) a ti, kteøí vìøí a znají ho (Jan 6,69). Navzdory všem podivnostem existují mezi sovìtskými emigranty skuteèní hebrejští køesané. Nìkteøí z nich strávili v Sovìtském svazu pro svou víru øadu let ve vìzení. Tito jsou jistì mezi ostatními emigranty horlivými 3
svìdky pro Krista. Musejí však hodnì vysvìtlovat, jaký je rozdíl mezi Kristem a tím, co se samo nazývá køesanstvím. Musejí dosvìd èovat, e Kristus je opravdový Spasitel, který ochotnì odpouští lidem všechny jejich høíchy, pokud èiní pokání a to i høích dezinterpretace jeho uèení. Neznalost Kristových muèedníkù Rovnì v Albánii nièilo v lidech nejtvrdší komunistické diktátorství po dlouhých ètyøicet let veškeré poznání Boha. V této pùvodnì muslimské zemi ilo pøed komunistickým pøevratem 160 000 pravoslavných a 124 000 katolických vìøících. Protestantù tam byla jen nepatrná hrstka. Jistá ena, která uprchla z komunistické Albánie, na Západì prohlašovala, e je katolièka, ale e ve své zemi nemohla dát pokøtít své dítì. Vyprávìla, e jistý knìz jménem Steven Kurti byl popraven za to, e po køtil svého synovce. A tak zmínìná ena po køtila pøed obrázkem Jeíše a Panny Marie své dítì sama. Kdy se jí novináøi ptali, zda vlastnila doma Bibli a zda si ji mohla koupit, ena se udivenì zeptala: A co je to Bible? Øekli, jí, e je to svatá kniha køesanù, podobnì jako mají muslimové korán. ena ale nikdy nic nesly- šela ani o koránu. Jiný uteèenec, který v Albánii strávil pro svou køesanskou víru nìkolik let ve vìzení, uvedl e sice o Bibli slyšel, ale nikdy ji na vlastní oèi nevidìl. Byl tím podobný muèedníkùm víry prvního století církve. Bible jako kompletní kniha existuje a od roku 321. Do té doby obíhaly mezi vìøícími pouze její èásti. Nebyla pøekládána do jiných jazykù, také kvùli tomu, e pergamen, na který se tehdy psalo, byl velmi drahý. Velkou vìtšinu populace tvoøili negramotní otroci. Pøesto v této dobì zemøely pro svou víru tisíce køesanù, ani by kdy Bibli vidìli. Starat se anebo naøíkat Apoštol øíká, e bychom mìli naøíkat. Máme k tomu dobré dùvody. Jsme bohatí tím, e máme Bibli, máme svobodu i peníze. Jednotlivci, kteøí nikdy Bibli nevidìli, obìtovali svùj ivot pro její pravdu. My však èasto nejsme hotovi pøinášet Bohu ani nepatrné obìti. Jak nepatrný obnos tøeba stojí jeden Nový Zákon. Mnozí bývalí albánští vìzni víry vstoupili poprvé v ivotì do kostela a v Nìmecku nebo v jiné západní zemi. Nìkteøí se ale svobody nikdy nedoèkali. Jako napøíklad páter Peter Meschkalla, který zemøel ve vìzení, kde pøedtím strávil osmatøicet let. Prosíme, modlete se za všechny pronásledované køesany, a ji ze strany komunistù nebo muslimù. My jsme na vlastní oèi vidìli, co takové modlitby dokáou. 4 Váš [Richard Wurmbrand (1909 2001) rumunský luterský faráø, který byl pro svou víru vìznìn ètrnáct let v komunistickém aláøi. Po odchodu na Západ zaloil se svou manelkou Sabinou v roce 1967 mezinárodní misijní organizaci, jejím cílem je pomáhat pronásledovaným køesanùm. Tento èlánek pochází z amerického zpravodaje Hlasu muèedníkù z listopadu 1990 zkráceno.]
Ú V A H A T O M A W H I T A Jít a na konec svìta Minulý rok jsem navštívil rumunské mìsto Jilavu, kde byl vìznìn náš zakladatel Richard Wurmbrand. Podmínky v tomto vìzení byly hrozivé a faráø Wurmbrand zde nesmírnì strádal. Na mnohé by toto vìzení pùsobilo jako konec svìta. Jednoho dne dozorci odvedli jistého vìznì, rovnì køesana, aby ho uvrhli do kázeòské cely, kde mnozí vìzni zemøeli následkem podchlazení. Rovnì faráø Wurmbrand nìkolikrát v této cele pobýval. Kdy tedy tohoto spoluvìznì odvádìli, Richard se k nìmu otoèil a øekl: A se vrátíš, povíš nám, co ses tam nauèil. Taková slova nám mohou pøipadat podivná. Mohlo by se zdát mnohem pøirozenìjší øíci tøeba v takové situaci, budeme se za tebe modlit, abys pøeil. Avšak faráø Wurmbrand pochopil, e Bùh nás nikdy neopouští, a e pøeijí všichni køesané. Naše duchovní existence pøece nemá konec. Byli jsme stvoøeni k tomu, abychom byli uchváceni ke Kristu a zùstali s ním navìky. Snad a se setkáme s Jeíšem v nebi, nebude se nás ptát, èeho všeho jsme se zøekli, nebo co všechno jsme vytrpìli nebo èím vším jsme prošli pro jeho jméno. Moná, e pùjde se svou otázkou dál za tohle všechno a øekne nám: Váš ivot nemìl ádný konec, to jste byli jen v mé škole. Co všechno jste se nauèili? Nìkolik mìsícù po návštìvì Rumunska jsem cestoval do Jiní Koreje, kde jsem se setkal s bratrem Choi, vedoucím naší tamní kanceláøe. Bratr Choi mi vyprávìl o zjevení, které obdrel v èínském vìzení, kam se dostal kvùli své evangelizaèní èinnosti mezi uprchlíky ze Severní Koreje. Ve chvíli hlubokého zoufalství si vzpomnìl na modlitbu, kterou pronesl jako mladý student. Boe, modlil se tehdy, chci jít pro tebe a na konec svìta. Prosím, pošli mì a na konec svìta. Jednoho rána se bratr Choi ve vìzení probudil a náhle si uvìdomil, e jeho konec svìta není kdesi v odlehlé dungli, ani ve stanech v uteèeneckých táborech na hranicích Mongolska. Kdy tehdy vstal ve své cele, porozumìl, e Bùh vyslyšel jeho modlitbu. Chladný vìzeòský beton a kov, to byl jeho konec svìta. Posílen tímto novým porozumìním zaèal Choi vyprávìt o Jeíši svým spoluvìzòùm a dokonce i dozorcùm. Pøi své návštìvì Jiní Koreje jsem se rovnì setkal s lékaøkou Rebekou, která pracuje v Indonésii, kde se dostala do vìzení kvùli tomu, e pro dìti ve svém okolí zorganizovala nedìlní školu. V této aktivitì pokraèovala i po svém propuštìní. Po návratu domù jsem s manelkou Ofélií navštívil malý sbor ve vesnici Vinita v Oklahomì, kde jako duchovní správce pùsobí pastor Eddie Wrinkle. Ten zaèal svoji køesanskou slubu tím, e se pøihlásil do jed- 5
noho biblického korespondenèního kurzu. Svùj sbor ji vìrnì spravuje dvaadva cet let. Kadoroènì rovnì cestuje na Filipíny, kde jeho sbor podporuje køesanské rozhlasové vysílání na ostrovì, který je znám mnostvím muslimských extrémistù. Ale bratr Eddie se vdy vrátí zase do svého malého oklahomského mìsteèka, protoe ví, e to je konec svìta pro nìho i celou jeho rodinu. Pastor Eddie dobøe rozumí tajemství bratra Choi, sestry Rebeky a dalších. Kdy známe Pána Jeíše Krista, mùeme se na této zemi ocitnout v oblastech, které vypadají jako konec svìta, ale kde je pro nás pøesto pøipravena sluba. Ale kdy na takovém konci zaèneme svìdèit o Jeíši, vzniká Bratr Choi z Jiní Koreje ukazuje jeden z dopisù, který napsal v èínském vìzení. zde zaèátek. Spoleèenství s Jeíšem je zaèátek ivota. On je zaèátek i konec. Znal nás ještì pøedtím, ne jsme se narodili a svou krví nám vydobyl vìèný ivot. Bez ohledu na to, jaký stupeò vzdìlání jsme dosáhli, jak jsme nebo nejsme lidem známi, máme všichni ve svìtle vìènosti jen nepatrný èas k tomu, abychom své ivoty nabídli Kristu ke slubì. Povaujme to za svou pøíleitost, vydat se do nejistého a nebezpeèného svìta a øíci, ano, Pane, co chceš, abych se zde nauèil? Hlas muèedníkù, USA, únor 2010 P R O N Á S L E D O V A N Á C Í R K E V D N E S 6 Nacházet odvahu ít Pákistán Útok na køesany v Pandábu Køesané v pákistánské provincii Pandáb musili bìhem jediného mìsíce èelit hned tøem útokùm. Ty mìly svùj zaèátek ve vesnici Bahmani v èervnu 2009, kdy tamní muslimové oznámili køesanùm, e ura- zili proroka Mohameda. 30. èervna pak køesany napadl zástup 150 limských radikálù. Útoèníci vypalovali a rabovali domy a nièili všechno, na co pøišli. Dokonce se pokoušeli upálit jednu køesanskou enu, kterou polili benzínem a pak ji chtìli zapálit. enì se naštìstí podaøilo zavèas mus- uprchnout. Pøi útoku znièili radikálové na šestnáct domù a dalších šedesát poškodili. Ještì tého dne se nepokoje pøenesly do další pandábské vesnice Korian, kde jistý køesanský mladík údajnì znesvìtil korán tím, e spálil
nìkolik stran z této svaté knihy. Ve chvíli, kdy rozhnìvaný zástup plenil a zapaloval domy, pøedstavený místní mešity zapøísahal vìrné muslimy, aby uštìdøili øádnou lekci kafirùm, tedy lidem kteøí odmítají islám a proto si zasluhují smrt. Útoèníci v této vesnici vypálili 57 køesanských domù. Z muslimských domù byly poškozeny dva. O dva dny pozdìji propuklo nejhorší násilí v nedalekém mìstì Gojra. Zde nìkolik tisíc muslimù zaútoèilo na oblast, která je známá jako køesanská enkláva. S pokøikem Allahu akbar! a zabíjejte kafiry útoèníci vyplenili a podpálili na 122 domù. Pøi tomto útoku pøišlo o ivot sedm lidí a devatenáct dalších utrpìlo váná zranìní. Pákistánské úøady vydaly ná slednì prohlášení, e se ád né obvinìní o znesvìcení islámu ze strany køesanù nezakládalo na pravdì. Radikální muslimská ideo logie se šíøí napøíè celým Pákistánem. Ta tá ideologie popouzí sebevraedné atentátníky k úto kùm na islámskou univerzitu, podnítila militanty k útoku na velitelství pákistánské armády a vybízí èleny Talibanu, aby bojovali s pákistánskou vládou o kontrolu nad územím jiního Vazíristánu. Šestaosmdesátiletý Baba Qadar ze zmínìné vesnice Korian zakusil sám na sobì plnou váhu tohoto násilí. Horda muslimských radikálù se ho snaila pøimìt k tomu, aby pronesl kalmu, muslimské vyznání víry. Baba Qadar to ale odmítl. Radikálové ho pak tøi dny zadrovali a bili. Nakonec byl osvobozen a policií. Kdy po nìkolika týdnech jeden z pracovníkù Hlasu muèedníkù pøišel, aby Qadara povzbudil, byl ještì tento starý køesan velmi slabý a nedokázal ani chodit. Pøesto však byl plný radosti, kdy se s naším pracovníkem spoleènì modlili a vyprávìli si o Boí ochranì. Zástupce Hlasu mu èedníkù Qadarovi rovnì øekl, e na nìho bude myslet spousta køesanù po celém svìtì. Jeho rodinì spoleè nì s 557 dalšími, kteøí ve ves nicích Bahmani, Ko rian a mìstì Gorja pøišli doslova o všechno, poskytl Hlas muèedníkù finanèní pomoc. Vedle toho jsme v této oblasti rozdali 996 souprav, obsahujících základní ivotní potøeby. Je tøeba zmínit i tu povzbuzující skuteènost, e nìkteøí muslimští sousedé jim sami poskytli jídlo a další pomoc. Tito køesané však Dùm Baba Qadara zcela znièili muslimští útoèníci. Dùvodem byla skuteènost, e tento starý køesan odmítl zapøít Jeíše. Jeho rodina patøí k 557 postieným pákistánským domácnostem této oblasti, které od Hlasu muèedníkù obdrely finanèní a mate riální pomoc. 7
nemají, kde by pøeèkali následující zimu. Zástupci naší misie proto rozdali mezi vesnièany 358 velkých teplých pøikrývek, koupili osly a vozíky tìm, kterým byly ukradeny a 294 dìtem poskytli kompletní oble èení a školní potøeby. Hlas muèedníkù stojí pøi vìøících v Bahmani, Korian a Gojra a bude stát i pøi všech køesanech v Pákistánu, kteøí pro svou víru zakoušejí pronásledování. V minulém roce zajistila naše misie literaturu, traktáty i biblické kursy pro øadu pákistánských evangelistù, kteøí pracují na nejnebezpeènìjších místech své zemì. Vedle toho Hlas muèedníkù poøádá pro pákistánské køesany profesní kursy, jejich cílem je získání ekonomické nezávislosti ve vìtšinovém muslimském prostøedí. Somálsko Pøeít dihád Kdy Musa Mohammed Yusuf daroval jisté enì Bibli, ani ve snu ho nenapadlo, e za to zaplatí dva z jeho synù ivotem. Musa, jako vedoucí domácího církevního spoleèenství v somálské vesnici Yonday, leící poblí mìsta Kismayo, vìdìl, e ho Bùh povolal, aby sdílel pravdu evangelia s muslimy ve svém okolí. Zmínìná ena jménem Mubayyad byla navíc skuteènì otevøená evangeliu. Záhy poté, co Mubayyad dostala Bibli, pøijala Jeíše Krista za svého Spasitele. Pøestoe byl její manel pøedákem somálské radikální muslimské milice, byla pevnì rozhodnuta Krista následovat. Po nìjaké dobì si manel Mubayyad všiml, e se s jeho manelkou udála nìjaká zmìna. Proto se snail bitím z manelky vymámit, o co jde. Mubayyad pøiznala, e ji zmìnila její víra, e Kristus zmìnil její srdce. V èervenci 2009 dorazila k Musovì domu skupina muslimských militantù, kteøí na Musu køièeli kvùli obrácení Mubayyad. Radikálové se Musy rovnì vyptávali, kde by mohli najít jistého vlivného køesanského pøedstavitele jménem Mberwa. Dáváme ti dva dny, prohlásili radikálové. A pøijdeme, chceme, aby byl Mberwa tady u tebe. Místo èekání na tyto militanty se Musa radìji tajnì uchýlil do uteèeneckého tábora v Keni. Kdy se radikálové vrátili, zastihli Musovu enu Helimu jak právì pøipravuje obìd. V domì byli také jejich tøi synové, Ali (11), Omar (12) a Salat (7). Nejmladší syn Salat se pak mohl ji jen dívat, jak útoèníci oba jeho starší bratry svázali a se zavázanýma oèima je odvezli 8 Køesané v Bahmani právì obdreli materiální pomoc
neznámo kam. O nìkolik dní pozdìji byli oba chlapci nalezeni s uatou hlavou. Hrùzný èin byl trestem za høíchy jejich otce. Musova ena i s nejmladším synem Salatem uprchli z vesnice a nakonec se pøipojili k Musovi do uteèeneckého tábora. Islamistická skupina al Shabaab, která v zemi provádí dihád však po Musovi stále Somálský køesan Musa (napravo) se zástupcem ještì pátrá. Hlas muèedníkù pomohl Musovi se Hlasu muèedníkù. Naše misie mu pomáhá s budováním nového domova. stavbou nového domku na bezpeè ném místì. Celých tøicet let se islámské milice snaí v Somálsku získat kontrolu a terorizují vlastní spoluobèany snahou vytvoøit výhradnì muslimskou zemi. Musùv pøíbìh je však pouhým drobkem stále narùstající krvelaènosti somálských muslimských radikálù, a to zejména pøíslušníkù sekty al Shabaab. Køesané jsou zde štváni a zabíjeni se zámìrem odstranit ze zemì skvrnu jejich náboenského pøesvìdèení. V téme mìsíci, kdy byli zavradìni Musovi synové, bylo v Somálsku pro své pøesvìdèení umuèeno osm dalších køes anù. Podle zprávy agentury Compass Direct byl v srpnu 2009 zastøelen jednaètyøicetiletý Ahmad Matan. V záøí 2009 pak islámští militanti zastøelili Mariam Husseinovou ve vesnici Marerey, kdy u ní pøedtím objevili šest Biblí. Dalším zastøeleným køesanem byl Omar Khalafe, v jeho zavazadle našli teroristé Bible (viz Hlas muèedníkù 5 6/2009, str. 28). Prosíme, pamatujte ve svých modlitbách na naše spoluvìøící v Somálsku, kteøí procházejí ivot ohroujícími protivenstvími. Írán Ulice plné demonstrantù jako pole pøipravená ke ni Rok 2009 se v Íránu nesl ve znamení rozsáhlých politických nepokojù, ale znamenal také další rok, kdy zdejší církev rostla. Rovnì protivenství bylo na vzestupu. Køesané byli zatýkáni a vláda se všemonì snaili udusit jakoukoli ak tivitu církve. Svìt byl v minulém roce svìdkem, jak se íránský lid pokoušel povstat a své politické vùdce volat k odpovìdnosti. A svìt uvidìl, jak tito vùdci lidu odpovìdìli: bití demonstrantù, zatýkání po tisících a nekoneèné lhaní. Mezi tìmi, kteøí tyto události sledovali, byli rovnì i køesané. Jeliko politické otìe drí v Íránu islámští náboenští vùdci, odcizení se vládním 9
náhledùm souèasnì znamená odcizení se islámu. A kde svìt vidí tisíce rozhnìvaných demonstrantù, tam vidí íránští køesané pole pøipravená ke ni, vidí muslimy, kteøí jsou pøipraveni slyšet pravdu o Jeíši Kristu. Íránští vìøící se odvánì pouštìjí do této mimoøádnì riskantní práce. Vìøící vycházejí do ulic a nabízejí demonstrantùm potraviny a vodu. Jejich zámìrem však nejsou politické proklamace, ale duchovní nì. Kdy dva z tìchto odváných køesanù konali svou slubu mezi demonstranty, setkali se se studentem Arashem. V okamiku, kdy policie zaèala demonstranty bít a udeøila rovnì na studenty Teheránské univerzity, potøeboval se Arash nìkam uchýlit. Zmínìní dva køesané Arashovi nabídli, aby se radìji uchýlil do jejich bytu, ne se bude moci vrátit domù. Køesané pak s Arashem hovoøili takøka celou noc. Vyprávìli mu o Boí lásce zjevené v Jeíši Kristu, vydávali mu svìdectví o svém vlastním setkání pravdou a jak se z muslimù pøemìnili na následovníky Krista. Nakonec se nìkdy k ránu také Arash rozhodl, e se chce stát Jeíšovým uèedníkem. Tito tøi mui se pak spoleènì plní radosti nasnídali a oba evangelisté si chtìli odpoèinout. Arash je ale nenechal, a naléhal na nì, aby mu znovu vyprávìli svùj pøíbìh. Takový duchovní hlad není mezi íránskými muslimy nikterak neobvyklý. Je mezi nimi mnoho tìch, kteøí horlivì touí poznat Jeíše. Pro tuto duchovní touhu pracuje Hlas muèedníkù ji nìkolik let na vydání studijní Bible v jazyce farsí, které obsahuje øadu vysvìtlujících poznámek pod èarou. Nic takového dosud v Íránu není k dispozici. Riziko, kterému se íránští køesané vystavují, je naprosto reálné. Jejich smìlost a odvaha jsou však silnìjší. Kdy nedávno provedla tajná policie zátah na jedno ilegální shromádìní, poadovali pøíslušníci jméno vedoucího spoleèenství. Ještì ne se onen vedoucí staèil pøihlásit, postavil se jakýsi mladík a prohlásil: Já jsem vedoucí. Po výsleších celé skupiny se policisté nakonec dozvìdìli, kdo byli skuteènými pøedstavenými a koho mají také zatknout. Kdy se pozdìji onoho mladíka, který vystoupil dopøedu a riskoval tak vìzení nebo dokonce i ivot, ostatní udivenì ptali, proè to udìlal, odpovìdìl: Vedoucí je pøece v evangelizaci mnohem úèinnìjší ne já. A to je dùleité. Kdybych šel do vìzení místo nìho, mohl by dál pokraèovat v hlásání evangelia. Tato smìlost a horlivost, se kterou se lze mezi írán- 10 Íránští vìøící tajnì slaví Vánoce v domácím spoleèenství. Pro tuto nezvyklou pøíleitost si vytvoøili nezvyklý dort v podobì køíe.
skými vìøícími setkat, bere svoji sílu z rùstu íránské církve, rùstu, který nemùe omezit ádný politický vùdce nebo pochod protestujících anebo policejní násilí. Indie Poehnaní jsou pronásledovaní Svìt ji ví o devastujících dùsledcích protikøesanského násilí, které v této zemi probìhlo v roce 2008: 121 pastorù a vìøících bylo usmrceno, znièeno více jak 5 000 domù patøících køesanùm, vypáleno 235 modliteben a kostelù a 70 000 lidí muselo uprchnout ze svých domovù. Ale tyto útoky nepøekazily úsilí smìlých køesanù, kteøí i navzdory tuhé opozici nepøestávají zvìstovat Krista. Pozoruhodnou úlohu v hlásání evangelia v oblastech, které jsou úzkostlivì støeeny hinduistickými radikály, pak hrají køesanské vdovy a také nìkteøí indiètí pastoøi. Vdovy Manel Lydie Digalové pøišel o ivot zpùsobem bohuel v Indii a pøíliš èas tým. Lydie, její manel Akabar a jejich pìtiletý syn Oved spolu ili v domeèku hned kousek od jejich kostela. Pastor Akabar zaloil tento sbor pøed deseti lety, a pøestoe to nebyl nejvìtší sbor ve vesnici (èítal kolem osmdesáti rodin), pozvolna a trvale rostl. 26. srpna 2008 dorazil do této vesnice zástup asi 4000 hinduistických radikálù. V té dobì obcházeli radikálové v indickém státì Urísa jednu vesnici po druhé a hledali køesany a zejména pak køesanské pastory. Nejdøíve se podaøilo Akabarovì rodinì ukrýt v kurkumovém poli, ale za nìjakou dobu øekl Akabar své manelce, aby vzala jejich syna a našla pro nìho a sebe nìjaký lepší úkryt. Bylo to naposled, kdy Lydie vidìla svého mue ivého. Kdy se k nìmu pozdìji vrátila, našla jeho vysvleèené tìlo s mnostvím bodných ran. O rok pozdìji patøila Lydia k 225 postieným enám ze státu Urísa, které se setkaly, aby se navzájem povzbudily ve víøe. Toto setkání organizovala indická kanceláø Hlasu muèedníkù, která rovnì pøedala tìmto enám pomoc. Lydia se pevnì drí biblického zaslíbení z Ká zání na hoøe (Matouš 5,10). A pøestoe pøišla tragicky o manela, cítí se být duchovnì poehnána. Jedna z postiených v indickém státì Urísa sedí na troskách svého domu. Èekáme na další útok. Nevíme, kdy pøijde, ale víme, e to ještì neskonèilo. Poté, co zabili mého mu e, hledali rovnì mì a mého syna, ale 11
ne úspìš nì, vzpomíná Lydia. A jaké chová pocity k tìm, kteøí mají tento brutální èin na svìdomí? Odpustila jsem jim, prohlašuje Lydia. Snad pøijdou i oni jednoho dne ke Kristu. V to doufám. Boj s nespravedlivým zákonem Tøebae vlna násilí ve státì Urísa zeslábla, hinduistiètí radikálové se dál snaí útoèit na køesanské pastory. Jiným zpùsob, kterým se tito extrémisté snaí zabránit šíøení køesanství, spoèívá v jejich snaze prosadit za kadou cenu zákon proti náboenským konverzím. Tím by mohli misijní práci pastorù kriminalizovat a tak i zásadnì omezit. Osmapadesátiletý pastor Prabhu Dass patøí k tìm církevním pracovníkùm, kteøí své postoje nemìní, a se dìje cokoli. Ji dvacet let spravuje malý sbor v jedné vesnici ve státì Ándhrapradéš. V dubnu 2009 byl pas- tor Dass na návštìvì v domì jistého køesana. Protoe dceru dotyèného vìøícího èekala operace, spoleènì se za tuto situaci modlili. Náhle vtrhla do domu skupina hinduistických nacionalistù, kteøí pastora Dasse hrubì fyzicky napadli. Mui ho obvinili, e se modlí za uzdravení nemocné dívky, a nutí ji pøestoupit ke køesanství. Pastor Dass byl následnì zatèen a uvìznìn na základì paragrafu 153A indického trestního práva. Zmínìný paragraf zakazuje podnìcovat nemocného ke zmìnì náboenské skupiny. A tak se interpretací hinduistických nacio nalistù stal pastorùv skutek milosrdenství kriminálním èinem. Hlas muèedníkù opat øil bratru Dassovi právního zástupce, kterému se podaøilo dosáhnout pastorovo propuštìní. Hlas muèedníkù ji takto pomohl více ne padesáti indickým køesanùm, kteøí se dostali do obdobných potíí. Nepøátelé evangelia jsou v Indii vlivní, rozzlobení a velmi ostraití. Avšak Bùh je svrchovaný. Stùjme pøi takových indických vìøících, jako je Lydia nebo pastor Dass, kteøí èelí pronásledování odvahou a odpouštìním, kdy ijí ve víøe v Jeíše Krista, kterého chtìjí hlásat ostatním. Hlas muèedníkù tyto vì øící podporuje tištìním køesanské literatury, lékaøskou péèí, právní pomocí a øadou dalších zpùsobù. Pamatujme ve svých modlitbách na pronásledované køesany v této druhé nejlidnatìjší zemi svìta. Kolumbie Nelehký køí Sedm mladých køesanù ze Spojených státù, Kanady a Austrálie podniklo cestu do kolumbijské dungle, aby pomohli tamním vìøícím pøi hlásání evangelia. Byl mezi nimi i Brad z australského Hlasu muèedníkù, který o tomto výletì podává následující zprávu: 12 Osmapadesátiletý pastor Prabhu Dass po útoku extrémistù, kteøí ho napadli kvùli tomu, e se modlil za nemocnou dívku.
Abych byl upøímný, byl jsem se svou manelkou z této cestu dosti nervózní. Slyšeli jsme vyprávìt o této zemi hrozné pøíbìhy. A kdy náš minibus pøejídìl pøes kontrolní stanovištì kolumbijské armády, mìli jsme všichni v mysli tìch ètyøicet let plných bolesti a násilí, které v zemi rozpoutaly Revoluèní ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a další povstalecké skupiny. Guerilly FARC mají na svìdomí vrady pastorù, únosy misionáøù, násilné zavírání køesanských sborù a vysídlení celých køesanských komunit. Cílem FARC je svrhnutí legitimní vlády a vytvoøení komunistického a tedy programovì ateistického státu. Po osmihodinové cestì, která zapoèala v mìstì Bogotá, jsme bezpeènì dorazili k našemu cíli v kolumbijské dungli. Ubytovali jsme se v budovì, kterou kdysi vlastnila misijní spoleènost Wycliffe Bible Translators (Viklefovy pøekladatelé Bible), a která je také poblí domu Chet Bittermana, jednoho èlena této spoleènosti, který byl v roce 1981 umuèen pøíslušníky povstaleckých guerill. Ještì tentý den se náš tým setkal s kolumbijskými evangelisty, kteøí se zrovna pøipravovali na rozdávání Biblí mezi pøíslušníky FARC v odlehlých venkovských oblastech. Tyto Bible a další køesanskou literaturu pro nì vytiskl Hlas muèedníkù. Ještì ne se nákladní automobily vydaly na svou dlouhou cestu do hor, hovoøil jsem s jedním z tìchto odváných evangelistù, kterému ostatní øíkají Henry. Vyprávìl mi, e on sám byl kdysi pøíslušníkem tìchto guerill a spáchal tehdy mnoho zlých skutkù. K víøe v Krista tento bratr pøišel prostøednictvím jednoho misionáøe, který právì pùsobil mezi povstaleckými vojáky. Kdy Henry uvìøil, pochopil, e nalezl nìco, co si zaslouí jeho plné nasazení a oddanost. V Jeíši Kristu našel odpuštìní i svobodu od všech násilností a špatností, kterých se døíve dopouštìl. A získal rovnì nadìji, e jeho zemì bude jednou opìt pokojným místem k ivotu. A tak Henry odešel od guerill, tøebae tím riskoval ivot. Tahle práce, kterou ko náme je velmi nebezpeèná, øekl mi Henry. Pokadé, kdy dojedeme na místo, nemám zrovna nejlepší pocit. Dùvìøuji však Bohu, e tím konám Jeho vùli. Po setkání s lid mi, ja ko je Henry, jsem zaèal praktickým zpùsobem chá pat, co znamená Je íšùv poadavek, abychom milovali své nepøátele. Hovoøil jsem rovnì Pøíslušníci povstaleckých guerill FARC se uèí nenávidìt køesany, protoe ti odmítají jejich marxistickou ideologii. s teprve osmnáctiletým evangelistou Luisem Carlosem, který neváhá navštì- 13
vovat ty nejnebezpeènìjší oblasti Kolumbie, aby v nich hlásal Boí slovo. Luis ví, e pøi své práci riskuje ivot. Stydím se, kdy si pomyslím, s jakými rozpaky ve své svobodné zemi èasto hovoøím s lidmi o Kristu, ani bych tím cokoli riskoval. Ale kdy jsem Luise sledoval, vidìl jsem, e to není nìjaký superhrdina. Je to jen obyèejný hoch, který následuje neobyèejného Boha. A to mì naplòuje radostí, e Bùh si mùe pouít i mne. Povolání následovat Jeíše je podle vlastního biblického vyjádøení povoláním nároèným znamená to, e musíme zapøít sami sebe, vzít svùj køí a následovat ho. A kdykoli zase hledáme pohodlí, bezpeèí, zdraví, proslulost a moc, Jeíš nás nabádá, abychom to opustili, a dùvìøovali v nìho, jako jedinou cestu do ivota vìèného. Kolumbijští evangelisté nám poskytují vynikající pøíklad toho, co znamená následovat Jeíše, co znamená nést svùj køí s radostí. Nepál Pomoc zranìným Bylo to èasnì ráno 23. kvìtna 2009, kdy se Shyam Kumar jako ob vykle úèastnil bohoslueb ve svém sboru. Shyam jen letmo zaregis- troval, e jakási mladá ena poloila kousek od nìho nìjakou tašku a ko- hosi poádala, zda by ji nepohlídal. ena pak odešla na toaletu a potom sbor opustila. O chvilku pozdìji uslyšeli lidé ve sboru jakési tikání, které vycházelo ze zanechané tašky. Patnáctiletá dívka jménem Celesta zvìdavì nahlédla dovnitø. Uvidìla tam hlinìnou nádobu a dvì plastové láhve naplnìné benzínem. Následnì došlo k výbuchu. Tlaková vlna Celestu vymrštila do vzduchu. Jeden chlapec a ena jménem Deepa byli na místì mrtvi. Matka Celesty zemøela tého dne veèer v nemocnici. Více jak ètrnáct lidí utrpìlo zranìní vèetnì Shyama, který sedìl oné tašce s podomácku vyrobenou náloí nejblíe a utrpìl tìké popáleniny. Policie zatkla jako organizátora útoku jistého pøedstavitele Nepálské osvobozenecké armády, hinduistické extrémistické organizace. Myslím, e jsem byl blízko smrti, prohlašuje Shyam. Díky našemu programu lékaøské péèe o pronásledované køesany se nyní Shyam zotavuje ze svého zranìní. V nemocnici strávil dva mìsíce a prodìlal mnoství operací vèetnì øady koních náhrad. V rámci našeho programu lékaøské pomoci pomáháme mnohým zranìným køesanùm, aby se uzdravili a zotavili po útocích, jejich cílem se stali. Tento program zahrnuje financování sloitých operací, protéz, pøevozù na specializovaná pracovištì a další lékaøské péèe. 14 Nepálský køesan Shyam se zotavuje po bombovém útoku na jeho sbor.
Z P R Á V Y Z E S V Ě T A ÈÍNA Armáda nièí církevní budovy Tøi týdny pøedtím ne èínská vláda oslavila šedesát let komunistické vlády, pocítil na sobì velký církevní sbor Fushan v mìstì Linfen (provincie Šan -si) plnou váhu kulturního odkazu velkého Mao Ce -tunga. 13. záøí 2009 probudil èleny sboru hluk buldozerù a dupot holínek ètyø set uniformovaných èínských policistù. Policisté obsadili rozsáhlé hospodáøské budovy sboru a zahájili jejich úplnou demolici. Rovnì pøitom tloukli pøítomné èleny sboru. Ani prasata, kuøata a králíci nebyli ušetøeni, prohlásil jeden z oèitých svìdkù. Zeleninové záhony podupali a kvìtinové truhlíky naházeli na jednu hromadu. Rovnì pobrali všechny Bible, sborové peníze, mobilní telefony pøítomných èlenù. V dùsledku této restriktivní akce bylo zranìno asi sto køes- anù, z nich dvacet muselo být hospitalizováno. Celkem bylo znièeno 17 stavení a pastor Yang Rogli byl se svou manelkou a dalšími devíti èleny sboru odveden na policejní stanici. Tím, co se stalo, se zastrašit nedáme. Kdy se ji nemùe scházet zde, najdeme si nìjaké jiné místo, prohlásil den z pøedstavitelù sboru. V Èínì je takovéto strhávání kostelù a církevních budov je- stejnì bìné, jako je citování Mao Ce -tunga. Avšak pøi tomto útoku se pøesto stalo nìco nezvyklého. Sbor Fushan ji existuje více ne tøicet let a má oficiální registraci. Tento sbor èítající na 50 000 èlenù se také snail na sebe co nejménì strhávat pozornost úøadù. Pøesto se stal terèem policejní razie, co èínští vìøící oznaèují za cedentní útok na køesanství v Èínì. Zasvìcení pozorovatelé také prohlašují, e tato bezpre- demolice a následné represe pøedstavitelù sboru jsou souèástí snahy èínské vlády posílit kontrolu nad domácími církvemi. Pokoušeli se svalit vinu za tuto demolici na samotnou církev. Pozatýkali pøedstavitele sboru a livì je obvinili z podnìcování násilné vzpoury, prohlašuje Bob Fu, prezident organizace China Aid Associa tion. Jsou to jen výmluvy, aby mohli pouít hrubou policejní sílu k potlaèení náboenské svobody! Hlas muèedníkù, USA, leden 2010 IRÁK Násilí vùèi køesanùm nadále roste Køesané v hlavním mìstì Mosulu zakoušejí v posledních týdnech hrozivý nárùst násilí proti své komunitì. 24. února zastøelili tøi útoèníci iráckého køesana Aiechoa Metoku a jeho dva syny Mukhlose a Base. Dvacetiletý student Wissam George zmizel bìhem své cesty do školy. Jeho mrtvé tìlo s nìkolika støelnými ranami bylo nalezeno 17. února. Jen o den døíve pøišel násilnì o ivot jednadvacetiletý student Zia Toma a dále dvaadvacetiletý Ramsin Shmael, kterého rovnì zastøelil neznámý útoèník. 15. února byl ve svém obchodì zastøelen køesanský zelináø Fatuchi Munir a 14. února pøišel násilnì pøed svým domem o ivot køesan Rayan Salem Elias. Ozbrojení útoèníci tého dne zavradili ještì dalšího køesana, jeho jméno zdroje neuvádìjí. Hlavní církevní pøedstavitelé v Iráku naléhavì volají po zastavení tohoto vradìní køesanù a vyjadøují obavy, e by se køesané mohli stát terèem útokù rovnì bìhem nadcházejících voleb. Jeden církevní pøedstavený k tomu uvedl: My nechceme volby my chceme pouze zùstat naivu. Barnabas Fund, 1. bøezna 2010 15
MAROKO Vládní akce vzbuzují pochybnosti o dodrování náboenské svobody Maroko je jednou z nejmírnìjších arabských muslimských zemí. O to vìtší pøekvapení vyvolala vlna násilného vypovìzení cizincù z této zemì. Od 6. bøezna bylo více ne 40 cizincù, kteøí v této zemi ili, ne oèekávanì vypovìzeno nebo deportováno. Mnozí byli ještì pøed deportací zadreni policií a vyslýcháni. K tìmto pøípadùm došlo navíc souèasnì v rùzných èástech zemì a postiení cizinci jsou minimálnì z osmi rùzných národností. Tìm, kteøí byli vypovìzeni, úøady neposkytly jakékoli odùvodnìní. Bylo jim pouze sdìleno, e jejich povolení k pobytu bylo zrušeno. 11. bøezna marocká vláda vydala oficiální prohlášení, e vypovìzení cizinci se provinili proselytismem. Nìkteøí z nich pracovali jako humanitární pracovníci, napø. v sirotèinci v Ain Leuh. Ostatní pracovali v podnikatelské sféøe. Mnozí mìli své marocké partnery v podnikání a byli ve svém oboru velmi váení. Úøední obvinìní tìchto lidí z proselytismu pøišlo souèasnì s tvrzením, e Maroko toleruje všechna vyznání a zachovává svobodu náboenství. Obvinìní z proselytismu naznaèuje vládní obavy, e vypovìzení lidé porušují zákon pouíváním lákadel nebo nátlaku, aby takto pøimìli marocké obèany ke zmìnì náboenství. Úøady však souèasnì ne uvedly jediný konkrétní pøípad, na kterém by své tvrzení demonstrovaly. Jejich prohlášení tak zùstává vágní a ne opodstatnìné. Mnozí z postiených cizincù navíc ili v Maroku po mnoho let a nikdy nebyli obvinìni z èehokoli nezákonného. Policie si souèasnì pøedvolala nìkteré marocké køesany k výslechu. Panují proto obavy, e policie se mùe v budoucnu zamìøit na marocké køesany, kteøí touí ve své zemi svobodnì praktikovat svou víru. Odhaduje se, e v Maroku ije asi 1 000 a 3 000 domorodých køesanù. Aèkoli vypovìzení cizinci mìli v Maroku svobodu se spoleènì shromaïovat, maroètí køesané tuto svobodu nemají. Mnozí vyjadøují obavy, e poslední události jsou pøedzvìstí vìtšího tlaku úøadù na tamní køesanskou komunitu. Øada otázek zùstává nezodpovìzena. Mají maroètí obèané, kteøí pocházejí z muslimských rodin právo vyznávat a praktikovat jiné náboenství ne islám? Znamená úøední zákaz proselytismu, e osoba jiného ne muslimského vyznání nesmí hovoøit o svém pøesvìdèení pøed muslimem, zatímco muslim mùe køesanovi svobodnì vysvìtlovat své náboenské pøesvìdèení? Tyto poslední akce marocké vlády je tìké pochopit zejména v souvislosti s jejími prohlášeními na mezinárodní úrovni, které uèinila právì v dobì, kdy zaèala s vyhošováním cizincùm. Marocký premiér vydal spoleènì s evropskými lídry prohlášení, ve kterém Maroko znovu potvrdilo svou ochotu respektovat, chránit a podporovat lidská práva a základní svobody a zvláštì potvrdila své závazky vùèi svobodì náboenství a víry, tolerance a pokojné koexistence rùzných kultur. Toto spoleèné prohlášení bylo vydáno 7. bøezna v Granadì na závìr summitu Maroka s Evropskou unií. Middle East Concern, 16. bøezna 2010 Další prùbìnì aktualizované zprávy ze svìta v èeštinì naleznete na internetových adresách www.prayer.cz a mucednici.prayer.cz 16
B I B L I C K É Z A M Y Š L E N Í Škola trpìlivosti Šimon odpovìdìl Mistøe, celou noc jsme se namáhali, a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo rozestøu sítì. (Lukáš 5,5) William Chalmers Burns se v roce 1847 vypravil jako misionáø do Èíny. Po sedmi letech napsal: Nevím o jediné duši, která by skrze mì pøišla ke Kristu. Pán ho nechal procházet školou trpìlivosti. Na Støedním východì mùeme stále ještì vídat rybáøe, jak nahazují své sítì stejnì primitivním zpùsobem, jako tomu bylo pøed 2000 lety. Je to tvrdá práce. Házeli bychom bezvýslednì celou noc znovu a znovu sítì do vody? Rozum i touha po odpoèinku by byly proti tomu. Existuje však dùleité slovo, ale. Šimon Petr nahazoval své sítì znovu a znovu a nedopøál si odpoèinku nejen poté, co uvidìl zázrak, ale také po úmorném rybaøení. Petr a jeho kolegové pøirazili s loïkami ke bøehu a nešli si lehnout, ale následovali ho (Lukáš 5,11). Je tøeba pøipomenout jednu dùleitou vìc, e bychom mìli setrvat na svém urèeném místì navzdory smutným zkušenostem a neuspokojivým výsledkùm. Arcibiskup Fenelon napsal: Pokud nìkdo není podpírán duchem víry, aby pokraèoval ve své práci i pøesto, e nevidí ovoce svého úsilí, snadno bude sklíèen, jak málo toho dokázal, tøeba v získávání jiných anebo v promìnì sebe sama. Jsem zakladatelem misie, která pùsobí v mnoha zemích svìta. Ke Kristu mì pøivedl jistý tesaø jménem Wölfkes, který se po léta neúnavnì modlil, aby døíve ne zemøe, smìl pøivést k víøe nìjakého ida. Bùh mu daroval dva: mne a moji enu. S manelkou jsme pøivedli ke Kristu zase nìkolik dalších idù a ti zase další. A díky tomuto procesu dnes existují ivá idovsko -køesanská spoleèenství v mnoha izraelských mìstech. Mnozí z tìchto vìøících pocházejí z Rumunska, Wölfkesovy vlasti. Kdy jsem jednou vyprávìl pøíbìh o svém obrácení v jisté rumunské vesnici, všiml jsem si, e jeden velmi starý mu, který mì poslouchal, má v oèích slzy. Po skonèení mi øekl: Bùh si mì kdysi pouil, aby pøišel ke Kristu tesaø Wölfkes. Myslel jsem, e jsem se celý ivot namáhal zbyteènì. A nyní jsem od vás slyšel, e jsem vlastnì duchovním dìdeèkem mnoha idù. A proto i vy pokraèujte v práci na svém místì a pamatujte na ono Petrovo ale. Z knihy Richarda Wurmbranda Reaching Towards The Heights Můžete nám psát na naši e -mailovou adresu: ppc -sf@cmail.cz; ppc@prayer.cz Další informace v angličtině lze najít na internetových adresách: www.persecution.com www.persecution.net Starší čísla v elektronické podobě naleznete na internetové adrese: mucednici.prayer.cz
KØESANŠTÍ MUÈEDNÍCI RODINA SVÌDKÙ Jakob Wiens, Peter Vins a Georgi Vins Je to veliké poehnání, kdy rodièe mohou svým dìtem, které pøivedli na svìt, ukázat cestu ke Kristu! A je -li rodièùm dána milost pro Krista trpìt, nést okovy, ba dokonce vypít usazeninu kalicha smrti, pak se navíc stanou pro svého syna nebo dceru inspirací víry, a nabádají je svým pøíkladem zachovat vìrnost Pánu. Tato slova napsal kdysi Georgi Vins. Georgi byl ji tøetí generací své rodiny, její pøíslušníci trpìli pro Krista. Jeho dìdeèek Jakob Wiens byl misionáøem na Ukrajinì. Carské pronásledování ho v 19. století pøinutilo utéci na Sibiø a nakonec do Spojených Státù. Georgiho otec Peter, kráèel v patách svého otce Jakoba. Na jeho duchovní slubu v Moskvì a na Sibiøi padal stín stalinského pronásledování. V roce 1930 byl poprvé zatèen. Po tøíletém pobytu v pracovním táboøe byl na èas vypovìzen na Sibiø. Pøi jeho druhém zatèení proti nìmu svìdèili vìøící, které k tomu pøinutila tajná policie. Tøebae Peter ji najisto poèítal s vìzením, byl nakonec osvobozen. Ale jeho svoboda mìla krátké trvání. V roce Hlas muèedníkù Vychází pìtkrát do roka. V prosinci vychází dvojèíslo. Toto periodikum je registrováno u Mi nis ter stva kultury ÈR pod evidenèním èíslem MK ÈR E 12970 Bulletin vydává obèanské sdruení POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI K hlavním cílùm tohoto sdruení patøí: poskytovat hmotnou a duchovní pomoc pronásledovaným a potøebným køesanùm informovat veøejnost o pronásledování køes- anù podporovat vydávání literatury, která vypo vídá o køesanských muèednících a svìdcích víry. Obèanské sdruení úzce spolupracuje s celo svìtovou misijní organizací International Chris tian Association (ICA). Pìt hlavních zásad této misijní organizace je za lo- e no na biblickém verši epištoly idùm 13,3: 1. Podporovat køesany v šíøení evangelia v oblastech, kde jsou pro své svìdectví o Jeíši Kristu 1936 byl zatèen znovu a následnì byl ve vìzení popraven. Pøi posledním zatèení jeho otce bylo Georgimu osm let. Okolnosti jeho ivota ho pøedurèily, aby se stal jednou z klíèových postav baptistické církve v Rusku. Mezitím nový sovìtský vùdce Nikita Chrušèev zavedl nìkolik protináboenských zákonù, které ještì více zhoršily ji tak omezenou svobodu køesanù. Jeliko oficiální církev byla vládou zcela kontrolována, oddìlil se Georgi od oficiální církve a zaloil svou vlastní podzemní kongregaci. V roce 1966 se Georgi pøipojil k rozsáhlé pokojné demonstraci v Moskvì, která vyjadøovala nesouhlas s kontrolou státu nad ivotem církví. Georgi byl kvùli tomu zatèen a na tøi roky poslán do pracovního tábora. Po svém propuštìní dál tajnì kázal. V roce 1974 byl zatèen znovu a odsouzen na pìt let do pracovního tábora. Kdy byl propuštìn, musel dalších pìt let ít ve vnitøním exilu. Georgi byl nakonec zbaven sovìtského obèanství a vyhoštìn ze zemì. Uchýlil se do USA, kde zaloil misijní organizaci Russian Gospel Ministries International, která pomáhala køesanùm v Sovìtském svazu. Podobnì jako jeho dìd a otec, trpìl i Georgi pro Krista a do své smrti v roce 1998. pro ná sle do vá ni, prostøednictvím køesanské lite ra tu ry, Biblí, rozhlasového vysílání, lékù a dalších fo rem pomoci. 2. Poskytovat v tìchto oblastech pomoc rodinám køesanských muèedníkù. 3. Podporovat vìøící, kteøí osobnì prošli utr pe ním v bývalých- komunistických zemích. 4. Nejrùznìjším zpùsobem se snait získávat pro Krista ty, kteøí se podílejí na pronásledování køes a nù v totalitních zemích a problémových ob las tech. 5. Informovat veøejnost o krutostech páchaných na køesanech. Tento bulletin lze bez plat nì ob jed nat na ad re se: Hlas muèedníkù pošt. pøihrádka 21 377 01 Jindøichùv Hradec Úèet pro dobrovolné pøíspìvky: ÈSOB Jindøichùv Hradec è. ú.: 131257607/0300