Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE
Autor: Mgr. Richard Trávníček, Ph.D. Název: Železniční doprava ČR Datum: 24.4.2014 Cílová skupina: Student gymnázia Vzdělávací obor: Geografie Anotace: Prezentace si klade za cíl seznámit studenty s železniční dopravou Česka, pochopit její vývoj, význam i strukturu a prohloubit znalosti doprav. systémů, jakož i regionální geografie.
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ČR na počátku byla koněspřežka trať: České Budějovice Linz otevřena: 1828 délka: 129 km přes pohoří Šumava spojení řek Vltava Dunaj hl. cíl: přeprava soli do Čech stavitel: Franz Anton Gerstner
následovala parní trakce trať: Wien Brno první železniční trať na území ČR s parní trakcí otevřena: 7.7.1839 (úsek Wien Břeclav již 6.6.1839) délka: 142 km ( z toho na Moravě 64 km) odbočka z tzv. Severní dráhy císaře Ferdinanda umožnila další rozvoj moravské metropole měla vliv na zahájení bourání brněnských hradeb ve Vranovicích 1. železniční nehoda na území ČR stavitel: Carl von Ghega
elektrická vozba trať: Tábor - Bechyně první elektrizovaná trať na území ČR otevřena: 22.6.1903 délka: 24 km původně trasována: Vodňany Kutná Hora umožnila další rozvoj oblasti Táborska pro pohon vybudována elektrárna v Táboře dnes pojížděno dieselovou trakcí stavitel: František Křižík
do r. 1845 1846-55 1856-66 Ústí nad Labem Praha Bohumín Česká Třebová Přerov Brno Břeclav Vývoj želez. sítě ve stř. Evropě do r. 1866
PREUßEN (A) SACHSEN (B) 1839 otevření úseku (A) Prusko (5) (3) (1) (B) Sasko (C) Bavorsko (2) BAYERN (C) (1) Praha (4) (2) Brno (3) Olomouc (4) Vídeň (v Rakousku) (5) Krakov (v Polsku - dnes) Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
Mapa železniční sítě ČR (platná k jízdnímu řádu 2007/2008) (1)
Trakční soustava 15 kv AC pouze v úseku: Znojmo - Šatov Retz (A) Wien (A) Trakční soustava 1,5 kv DC pouze v úseku: Tábor Bechyně (většinou již pojížděno dieselem) (2)
Nejvýše položená želez. zastávka v ČR: KUBOVA HUŤ 995 m n.m. (u Vimperku) Nejníže položená želez. zastávka v ČR: DOLNÍ ŽLEB 130 m n.m. (u Děčína) (3)
ŽELEZNICE ČR ZÁKLADNÍ INFORMACE: celková délka tratí 9 597 km (2008) 2. nejhustější žel. síť na světě 12,2 km/100km 2 (2008) rozchody: normální 1435 mm (téměř všechny tratě ČR) úzký 760 mm tratě: Jindřichův Hradec Nová Bystřice Jindřichův Hradec Obrataň Třemešná ve Slezsku - Osoblaha
nejdelší tunel: Březenský (1 758 m dlouhý, otevřen 2007) nejvýše položená zastávka: Kubova Huť (995 m n.m.) nejníže položená zastávka: Dolní Žleb (130 m n.m.) ozubnicová železnice Tanvald Harrachov (otevřeno 1902) (ozubnice dnes již nepoužívána, pojížděno adhezně) budování vysokorychlostních koridorů (v ČR celkem 4) rušení vedlejších tratí
Porovnáním uvedeného schématu se současnou mapou železniční sítě ČR zjisti české názvy zmíněných stanic: Ústí nad Labem SACHSEN PREUßEN Česká Třebová Bohumín BAYERN Ostrava Olomouc Přerov Plzeň Brno Břeclav Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
ÚKOLY: 1) Vypiš významné zastávky na trati Břeclav - Přerov Hodonín, Rohatec, Morav. Písek, St. město u UH. Hradiště, Otrokovice, Hulín 2) Jak se dostaneme z Brna do Vel. Meziříčí a zpět, aniž bychom použili tutéž trať? Brno Studenec Vel. Meziříčí (tam) Vel. Meziříčí Křižanov Brno (zpět) 3) Vypiš významné stanice na trati Brno Praha, pokud pojedeme přes Č. Třebovou Svitavy, Č. Třebová, Ústí n/orl., Choceň, Pardubice, Kolín 4) Vypiš významné zastávky na trati Brno Praha, pokud pojedeme přes Havl. Brod Tišnov, Křižanov, Ždár n/s., Havl. Brod, Kutná Hora, Kolín 5) Jaký typ kolejového rozchodu se nachází na trati Třemešná ve Slezsku Osoblaha? Úzkorozchodný (760 mm)
6) Vypiš významné zastávky na trati Brno - Olomouc Vyškov na Moravě, Nezamyslice, Prostějov 7) Které tratě se setkávají v želez. uzlu Hulín? Břeclav - Přerov Kojetín Val. Meziříčí 8) Vypiš jaké stanice propojují 2 spojnicové tratě na tazích: a) Břeclav Přerov b) Brno Vlárský průsmyk Bzenec Morav. Písek St. město u Uh. Hradiště - Kunovice 9) Jaký hraniční přechod použijeme při jízdě po trati z Č. Budějovic na J (směr Linz)? Horní Dvořiště 10) Vypiš významné zastávky na peážní žel. trati Rybniště Liberec Varnsdorf, Zittau (D), Hrádek nad Nisou, Chrastava
Zdroje: KRÝŽE, Pavel. [online]. [cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/map_of_czech_railways.gif?uselang=cs (1) KRÝŽE, Pavel. [online]. [cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://www.szdc.cz/obrazky/mapy/pocty-tratovych-koleji.gif (2) KRÝŽE, Pavel. Železniční mapy ČR. [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy-cr.html (3) TRÁVNÍČEK, R.:160 let železnice v Brně, In: Biologie chemie zeměpis, 8, č. 5. SPN, Praha 1999. Autorem materiálů a všech jeho částí, pokud není uvedeno jinak, je Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.