EXPERIMENTÁLNÍ ONKOLOGIE

Podobné dokumenty
Kancerogeneze a nádorová biochemie. Pavel Bouchal

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

EPIDEMIOLOGIE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ. Vladimír Horák

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

Buněčné kultury Primární kultury

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Transpozony - mobilní genetické elementy

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

INFEKČNÍ PŘÍČINY LIDSKÝCH NOVOTVARŮ

Buněčné kultury. Kontinuální kultury

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM

Bakteriální transpozony

Grantové projekty řešené OT v současnosti

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Elementy signálních drah. cíle protinádorové terapie

Mgr. Veronika Peňásová Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF MU

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Virus Epsteina a Barrové

Buněčné kultury. Kontinuální kultury

Klára A. Mocová ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE KARCINOGENEZE

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Modul obecné onkochirurgie

Pavel Souček Úplný výkaz pedagogické činnosti

Proměnlivost organismu. Mgr. Aleš RUDA

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Adaptace lidského organismu na nepříznivé vlivy znečištěného ovzduší?

Buněčné jádro a viry


OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE

Vypracování techniky kultivace buněk in vitro (tkáňové kultury) umožnilo definovat

VĚDA A VÝZKUM V PERIOPERAČNÍ PÉČI. Mgr. Markéta Jašková Dana Svobodová Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava

Inovace studia molekulární a buněčné biologie. reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Centrální dogma molekulární biologie

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Postup při klasifikaci karcinogenů v Mezinárodní agentuře pro výzkum rakoviny

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Okruhy otázek ke zkoušce

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

GENOTOXICITA LÉČIV. Klára A. Mocová. VŠCHT Praha Fakulta technologie ochrany prostředí Ústav chemie ochrany prostředí

Onkologie Obecná část, prekancerózy, pseudotumory. Zdeněk Kolář

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11.

Laboratoř molekulární patologie

Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer

Přednáška č. 4 Karcinogenní účinky těžkých kovů (č. 2)

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

ČÁSTICE LIDSKÉHO PAPILLOMAVIRU (HPV)

Genová etiologie nemocí

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

EBV. RNDr. K.Roubalová, CSc.

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal ::

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Onkogenní viry Antonín Šípek /2007

Mutační změny genotypu

Studijní obor: Bioanalytik odborný pracovník v laboratorních metodách

1. ročník Počet hodin

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Nativní a rekombinantní Ag

Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Cytosin Thymin Uracil

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

Profesionální karcinogeny

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Molekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Transkript:

EXPERIMENTÁLNÍ ONKOLOGIE

Přednášející: Mgr. Pavel Bouchal, Ph.D. (bouchal@chemi.muni.cz, bouchal@mou.cz) -proteomika, nádorová biochemie, organizační zajištění Mgr. Roman Hrstka, Ph.D. (hrstka@mou.cz) -biologie nádorové buňky, genomika MUDr. Petr Müller, Ph.D. (muller@mou.cz) -genová terapie, proteinové inženýrství, farmakologie MUDr. Rudolf Nenutil, CSc. (nenutil@mou.cz) -patologie RNDr. Bořivoj Vojtěšek, DrSc. (vojtesek@mou.cz) -exprese a purifikace proteinů, protilátky, spolupráce a kariéra ve vědě

Studijní materiály Prezentace zveřejněné prostřednictvím is.muni.cz Rejthar A., Vojtěšek B.: Obecná patologie nádorového růstu. Grada Publishing 2002 + další materiály doporučené jednotlivými vyučujícími Zkouška Písemný test + krátký ústní pohovor

EXPERIMENTÁLNÍ ONKOLOGIE

Lidský genom Sekvenace: kompletní Anotace: kompletní, nikoliv však definitivní Funkce genových produktů a regulace exprese: ve výzkumu Evoluce, výměna genetické informace a dělení miliard buněk během života organismu: probíhá a kancerogeneze Kancerogeneze: vyvolána poškozením genomu

KANCEROGENEZE Multifaktoriální a vícestupňový proces Fyzikální karcinogenní faktory Chemické karcinogeny mutace DNA vedoucí k aktivaci Biologické karcinogenní faktory onkogenů a/nebo inaktivaci Konstituční karcinogenní faktory antionkogenů Reparační mechanismy fungují oprava DNA nefungují pak buď apoptóza nebo šíření mutací do dalších buněčných generací karcinom

Fyzikální karcinogenní faktory: Radiační vlivy Ionizující záření korpuskulární (částicové): α, β elektromagnetické: γ, rtg UV záření Ionizující záření: Chromosomální aberace: nestabilní (letální) vs. stabilní (přenášející se do dalších buněčných generací) Účinek záleží na dávce a době působení Nejohroženější: lymfatická tkáň Latence různá Hirošima: leukémie ~ 8 let ca. plic a BrCa: ~12-18 let

Přeživší z Hirošimy: 1 Sv... chromosomální aberace u 10% buněk 5 Sv... chromosomální aberace u 50% buněk limit pro pracovníka se zářením 50 msv/rok přírodní radiační pozadí občana ČR 2,5 až 3 msv/rok přírodní radiační pozadí občana Kerali v Indii 17 msv/rok přírodní radiační pozadí občana Guapari v Brazílii 175 msv/rok (horniny) přírodní radiační pozadí občana Ramsaru v Iránu 400 msv/rok (horniny) RTG střev 4 msv RTG žaludku 2,4 msv RTG kyčlí 1,7 msv pracovník JE Dukovany obdrží 0,4 msv/rok obyvatelstvo v okolí JE Dukovany obdrží 0,005 msv/rok 3 lety nadzvukovým letadlem Praha - USA 0,38 msv/rok SÚJB osobní účty ozáření

Fyzikální karcinogenní faktory: Radiační vlivy UV záření tvorba pyrimidinových dimerů => eliminace => apyrimidinová místa jedno- a dvouřetězcové zlomy, spojování řetězců tvorba volných radikálů OH, O 3 - adaptace na UV: pigmentace aktivace onkogenů/deaktivace antionkogenů? karcinom

Fyzikální karcinogenní faktory: Mechanické vlivy Jednorázové mechanické poškození tkáně - v žádném případě není prokázána souvislost s kancerogenezí Kancerogeneze vyvolaná dlouhodobým působením (implantáty) prokázána u některých druhů zvířat, u jiných nikoliv (pravděpodobně iritace a indukce proliferace promoční charakter)

Chemické karcinogeny Vždy mutageny Mechanismus účinku: elektrofilní látky chemická reakce s DNA, RNA Přímé (ultimátní) karcinogeny alkylační látky (cytostatika cyklofosfamid, chlorambucil, busulfan nitrosurea, ) acylační látky (1-acetyl-imidazol, dimethylsulfát, ) Prokarcinogeny (=proximální karcinogen) -> intermediární karcinogeny -> finální (terminální) karcinogeny aromatické uhlovodíky, aromatické aminy, nitrosaminy, produkty plísní (aflatoxin), kovy (Cr, Ni, Co), As, azbest, insekticidy, fungicidy,... viz tabulka

Hlavní skupiny (pro)karcinogenů

Enzymy odpovědné za karcinogenezi E E Prokarcinogen intermediární karcinogen terminální karcinogen Monooxygenasy ze systému cytochromu P-450 (CYP) (metabolismus xenobiotik léčiv a škodlivin z vnějšího prostředí funkčně heterogenní skupina) Hydroxylasa aromatických uhlovodíků (cytochrom P-448)

Enzymy odpovědné za kancerogenezi: tvorba vysoce reaktivních epoxidů Oxidace O H O O H Benzo[a] pyren 7,8-Diol-9,10-epoxidy benzo[a]pyrenu silné kancerogeny Metabolická přeměna benzo[a]pyrenu hydroxylasou aromatických uhlovodíků (cytochrom P-448)

Vícestupňový účinek chemických karcinogenů Typický příklad: iniciační agens: benzo[a]pyren promoční agens: forbolové estery v krotonovém oleji, např. terpen (=kokarcinogen)

Testování mutagenity: Amesův test kmen Salmonella typhimurium s mutací v genu enzymu zapojeného do syntézy His (His - ) další mutace testovaným mutagenem:? His - His + mutovaný kmen je schopen růstu na médiu bez His problém: bakterie nemají monooxygenasy (simulace metabolické aktivace prokarcinogen terminální karcinogen) řešení: inkubace látky se supernatantem S-9 krysích jater schopnost detekce 90% známých karcinogenů Kolonie S. typhimurium

Testování mutagenity in vivo Transgenní myším, v jejichž genomu je inkorporován bakteriofág λ nesoucí lacl gen, je podávána testovaná látka Po určité době je fág aktivován Fágové částice vneseny do E. coli Produkt lacl je represorem β-galaktosidasy, mutovaný produkt není funkční β-galaktosidása štěpí analog laktosy X-gal za vzniku modrého zbarvení látka je mutagenní...... modré plaky látka není mutagenní... bílé plaky

Látky ve stravě a kancerogeneze

Biologické karcinogenní faktory: Virová transformace Živé příčiny: viry Helicobacter pylori spojován s ca. žaludku 10% v současné době popsaných virů má onkogenní charakter, nádory i při prokázaném virovém původu však nelze považovat za infekční v pravém slova smyslu mechanismus, hostitelské předpoklady RNA viry x DNA viry

Retroviry= RNA-viry s reverzní transkriptázou Retroviry obecně: transformující => vznik nádoru, nebo netransformující (chybí informace pro maligní přeměnu, bez cytopatického efektu) výjimečně způsobuje i nenádorové onemocnění HIV (infekce lymfocytů) Nesou strukturní a funkční geny reverzní transkriptázu LTR (long terminal repeat) úseky s funkcí promotoru a enhanceru regulující transkripci v hostiteli (DNA mrna)

3 mechanismy transformace retroviry silně onkogenní vir - nese přímo onkogen (v-onc = virový onkogen, např. v-src, v-ras vs. c-ras) slabě onkogenní vir, nemusí obsahovat v-onc, transformuje prostřednictvím LTR inzerovaného v sousedství celulárního protoonkogenu (p-onc) vir nese gen-tat kódující protein, který zprostředkovává transaktivaci celulárních onkogenů

Transformace retroviry: příklady U člověka prokázána pouze transformace virem HTVL-1 (slabě onkogenní, nenese v-onc, onemocní 1% nakažených 20-30 let po infekci, leukémie-japonsko, Karibik, sporadicky) RNA viry u zvířat:

DNA-onkogenní viry Nižší transformační potenciál (méně agresivní) než retroviny, ale epidemiologicky závažnější V jádře napadené buňky replikace virové DNA, permanentní přechod buněk z G0 a G1 fáze do S fáze Příklady: HPV human papillomavirus (ca. děložního čípku, ) proteiny E6 a E7: blokace antionkogenů p53 (E6) a RB1 (E7) EBV Epstein-Barrové virus (Burkittův lymfom; mononukleóza) HBV hepadnavirus (hepatocelulární ca.; hepatitida B)

Konstituční karcinogenní faktory: protoonkogeny, onkogeny a antionkogeny celulární protoonkogeny (p-onc) a onkogeny (c-onc) Aktivace p-onc: Inzerční onkogeneze: Inzerce LTR retroviru do sousedství p-onc (inzerce promotoru nebo enhanceru) Přestavba chromosomu: Translokace nebo delece vedoucí k přiblížení aktivního promotoru a p-onc Bodová mutace: c-h-ras (Gly->Val, N-nitroso-N-methyl močovina) Genová amplifikace onkogenu karyotypické odchylky Onkogeny onkoproteiny Regulační funkce v buněčném dělení a diferenciaci Antionkogeny: RB1, p53

KANCEROGENEZE Multifaktoriální a vícestupňový proces Fyzikální karcinogenní faktory Chemické karcinogeny mutace DNA vedoucí k aktivaci Biologické karcinogenní faktory onkogenů a/nebo inaktivaci Konstituční karcinogenní faktory antionkogenů Reparační mechanismy fungují oprava DNA nefungují pak buď apoptóza Regulace prostřednictvím p53 Jakými mechanismy?? Viz přednáška o signálních dráhách - R.Hrstka nebo šíření mutací do dalších buněčných generací karcinom

Morfologické změny u transformovaných buněk Změny morfologie: oblejší tvar Ztráta závislosti na přichycení Ztráta inhibice růstu vzájemným kontaktem Změny cytoskeletálních struktur (aktinová filamenta) Změny v povrchových antigenech

Biochemické změny u transformovaných buněk

Hypoxie, její příčiny a důsledky Rychlý růst nádorových buněk a proto rychlejší metabolismus Vyžadují zásobování kyslíkem Vyšší hladina hemoglobinu v nádorových buňkách Za nedostatku kyslíku může nastat přechod na anaerobní glykolýzu, ovlivnění ph (laktát), syntéza enzymů pufrujících ph Podpora angiogeneze pro lepší zásobování buněk kyslíkem

Změny v metabolismu sacharidů Warburgův efekt Glykolýza anaer. (katabolismus) Glukosa ATP Glukoneogeneze (anabolismus)

Změny v metabolismu lipidů ATP Katabolismus anabolismus

Změny v metabolismu bílkovin, dusíku a AK Proteolýza Transaminace NH 4 + 2-oxokyseliny ATP volné AK jako stavební složky nově syntetizovaných proteinů

Další biochemické změny u transformovaných buněk Metabolické změny sekundárním důsledkem obvykle zvýšené proliferace, nelze použít např. k diagnostice Zvýšená aktivita ribonukleotidreduktasy Zvýšená syntéza DNA a RNA Snížený katabolismus pyrimidinů Ztráta diferencovaných biochemických funkcí (syntéza specializovaných proteinů) Nadměrná syntéza některých růstových faktorů a hormonů

Znalost podstaty změn u transformovaných buněk je zásadní pro nalezení protinádorové terapie

Látky užívané v chemoterapii nádorů

Léková rezistence a její příčiny

Některé klinicky užívané nádorové markery Nádorové markery stanovované na OLM MOÚ 2014: (CEA, CA19-9, CA72-4, CA15-3, HCG, AFP, PSA, fpsa, CA125, P1NP, CTx-b, NSE, CYFRA, SCC) http://www.mou.cz/oddeleni-laboratorni-mediciny-olm/d115#chapter=1 http://www.wikiskripta.eu/index.php/n%c3%a1dorov%c3%a9_markery

Literatura k tématu (současně zdroje obrázků) Rejthar A., Vojtěšek B.: Obecná patologie nádorového růstu. Grada Publishing, 2002, str. 67-90. Murray R.K., Harperova biochemie. Nakladatelství a vydavatelství H&H, 2002, str. 749-769.

Děkuji za pozornost