Analytický podklad Zdravotní stav obyvatel Královéhradeckého kraje 218 Zdraví a zdravotní stav obyvatel Královéhradeckého kraje dle vybraných ukazatelů Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje ve spolupráci s CIRI. V dokumentu jsou zpracovaná data dostupná ke dni 31. 1. 218.
1 ÚVODNÍ SLOVO 3 2 ZDRAVÍ A ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATEL 4 2.1 DEMOGRAFICKÉ UKAZATELÉ 4 2.1.1 OBYVATELSTVO VÝVOJ OBYVATELSTVA 5 2.1.2 VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY 7 2.1.3 NADĚJE NA DOŽITÍ (STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA) 1 2.1.4 INDEX STÁŘÍ 12 2.1.5 POČET ŽIVĚ NAROZENÝCH DĚTÍ, PORODNOST A POČET POTRATŮ 14 2.1.6 ŽIVĚ NAROZENÍ S VROZENOU VADOU 17 2.1.7 PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK A MIGRACE 18 2.2 ÚMRTNOST (MORTALITA) 22 2.2.1 PERINATÁLNÍ A NOVOROZENECKÁ ÚMRTNOST 22 2.2.2 KOJENECKÁ ÚMRTNOST 23 2.2.3 STANDARDIZOVANÁ ÚMRTNOST CELKOVÁ 24 2.2.4 STANDARDIZOVANÁ ÚMRTNOST DLE VYBRANÝCH DIAGNÓZ 25 2.2.4.1 Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy 26 2.2.4.2 Úmrtnost na nádorová onemocnění 27 2.2.4.3 Úmrtnost dle ostatních vybraných příčin - výběr 29 2.3 NEMOCNOST (MORBIDITA) 32 2.3.1 INCIDENCE, PREVALENCE DLE VYBRANÝCH DIAGNÓZ 32 2.3.1.1 Nemoci oběhové soustavy 32 2.3.1.2 Zhoubné novotvary 33 2.3.1.3 Ostatní diagnózy - výběr 37 2.3.2 NEMOCI Z POVOLÁNÍ 38 2.3.3 INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ VÝBĚR 42 2.3.3.1 Alimentární nákazy 43 2.3.3.2 Vzdušné nákazy 45 2.3.3.3 Virové hepatitidy 48 2.3.3.4 Neuroinfekce 5 2.3.3.5 Antropozoonózy 52 2.3.3.6 Hlístové a parazitární nákazy 54 2.3.3.7 Pohlavní nákazy 55 2.3.3.8 Epidemické výskyty infekčních onemocnění v letech 213 217 58 3 OCHRANA A PODPORA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 62 3.1 HP FAKTORY PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ 62 3.1.1 HODNOCENÍ RIZIK KATEGORIZACE PRACÍ 62 3.1.2 POROVNÁNÍ POČTU OSOB VYKONÁVAJÍCÍCH RIZIKOVÉ PRÁCE V LETECH 213 AŽ 217 63 3.1.3 POROVNÁNÍ EXPOZICE OSOB RIZIKOVÝM FAKTORŮM V RIZIKOVÝCH KATEGORIÍCH V LETECH 213 AŽ 217 63 3.2 HOK - PITNÁ VODA, KOUPACÍ VODA, DOPRAVNÍ HLUK 66 3.2.1 PITNÁ VODA 66 3.2.2 KOUPACÍ VODY 69 3.2.3 DOPRAVNÍ HLUK 7 3.3 HDM OCHRANA ZDRAVÍ DĚTÍ A MLADISTVÝCH 72 3.3.1 VÝŽIVA DĚTÍ, ŽÁKŮ A STUDENTŮ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 72 3.3.2 OVZDUŠÍ A VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ VYBRANÝCH ŠKOL V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 77 3.3.3 VENKOVNÍ HRACÍ PLOCHY PRO HRY DĚTÍ S PÍSKOVIŠTĚM 81 3.4 HV VÝŽIVA 82 3.4.1 BEZPEČNOST POTRAVIN 82 3.4.2 PESTROST A NUTRIČNÍ SLOŽENÍ STRAVY 87 3.5 ZP ZDRAVOTNÍ POLITIKA A PODPORA ZDRAVÍ 92 1
4 ZÁVĚR 95 5 SEZNAMY 96 SEZNAM ZKRATEK 96 SEZNAM TABULEK 97 SEZNAM GRAFŮ 97 MAPY 11 ZDROJE DAT 11 2
1 Úvodní slovo V České republice již dlouhodobě funguje systém podpory zdraví. Zastřešujícím materiálem byl Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století, na který navazuje Strategie Zdraví 22. Zdraví 22 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí je rámcový souhrn veřejného zdraví V ČR. Hlavním cílem této strategie je zlepšit zdravotní stav populace ČR a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet. Hlavní vizí je rozvoj systému veřejného zdravotnictví a stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví s nastartováním účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace. V rámci implementace Národní strategie Zdraví 22 bylo odsouhlaseno 13 akčních plánů, kam patří prevence obezity, správná výživa, stravovací návyky, podpora pohybové aktivity, zvládání infekčních i neinfekčních onemocnění a další. Determinanty zdraví (souhrn jevů a podmínek, které určují, popř. výrazně ovlivňují zdraví) lze definovat jako osobní, společenské a ekonomické faktory a faktory životního prostředí, které jsou vzájemně se ovlivňujícími proměnnými, a zároveň významně ovlivňují a určují zdravotní stav jedince, skupiny lidí nebo společnosti. Zdroj: Zdraví 22 Základní skupiny determinant zdraví: 1. Životní styl (způsob života) např. životní úroveň, sociální faktory, nezaměstnanost, způsob práce, stres, úroveň vzdělání, způsob stravování, pohybová aktivity, abusus drog či alkoholu, kouření, postoj k vlastnímu zdraví a péče o něj, osobní hygiena, sexuální chování, spotřební chování. 2. Životní a pracovní prostředí (ovzduší, voda, půda, hluk, elektromagnetické záření, klimatické podmínky, potravinový řetězec, výrobní technologie, pracovní prostředí, předměty běžného užívání, bydlení, služby, doprava, urbanistika). 3. Péče o zdraví a zdravotnictví (rozvoj medicíny a lékařské techniky, zdravotní politika, dostupnost zdravotní péče, zdravotnický systém, úroveň zdravotnictví, organizace financování a řízení zdravotnictví). 4. Biologický (genetický) základ (vrozené vady, dispozice ke vzniku nemoci, úroveň intelektových schopností, rozdíly ve zdraví mužů a žen ). Kvantifikace vlivu takto definovaných determinant na zdraví: faktory životního prostředí ovlivňují zdraví z cca 15-2 % genetické faktory z cca 1-15% skupina faktorů životního stylu celými 5% 3
efektivita, kvalita a dostupnost zdravotní péče ovlivňuje zdraví cca z 1-15%. Základní ukazatele (indikátory), podle kterých je hodnocen zdravotní stav (zdraví) obyvatel Královéhradeckého kraje, třídíme do 3 skupin: 1. Demografické ukazatelé související se zdravím (počet obyvatel, věková struktura, naděje na dožití, počet živě narozených dětí, přirozený přírůstek, ev. počet potratů). 2. Ukazatelé úmrtnosti (mortalita). 3. Ukazatelé nemocnosti (morbidity incidence a prevalence k určitému datu či období). 2 Zdraví a zdravotní stav obyvatel 2.1 Demografické ukazatelé Královéhradecký kraj má rozlohu 4 759 km 2 a v pořadí krajů se řadí na 9. místo. Území kraje je tvořeno 5 okresy (Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov) a má 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Základní údaje za kraj, okresy a SO ORP jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka 1 Základní údaje krajů (k datu 31. 12. 217) Území, kraj, okres Hlavní město Praha Rozloha (km 2 ) Počet obyvatel muži v tom ženy Podíl obyvatel (%) ve věku 14 65+ Průměrný věk obyvatel Hustota obyvatelstva na 1 km 2 Počet obcí 496 1 294 513 629 55 664 963 15,5 18,8 41,9 2 61 1 Středočeský kraj 1 928 1 352 795 668 12 684 693 17,5 17,9 41,1 124 1 144 Jihočeský kraj 1 58 64 196 316 13 324 183 15,6 19,6 42,5 64 624 Plzeňský kraj 7 649 58 816 287 844 292 972 15,3 19,6 42,6 76 51 Karlovarský kraj 3 31 295 686 146 12 149 674 15, 19,4 42,7 89 134 Ústecký kraj 5 339 821 8 47 324 413 756 16, 18,8 41,8 154 354 Liberecký kraj 3 163 441 3 217 41 224 259 16,1 19,5 41,9 14 215 Královéhradecký kraj 4 759 551 89 271 43 279 659 15,4 2,7 42,9 116 448 Pardubický kraj 4 519 518 337 256 64 261 733 15,6 19,5 42,3 115 451 Kraj Vysočina 6 796 58 916 252 711 256 25 15,3 19,7 42,6 75 74 Jihomoravský kraj 7 188 1 183 27 58 152 63 55 15,7 19,4 42,3 165 673 Olomoucký kraj 5 272 633 178 39 888 323 29 15,4 19,8 42,6 12 42 Zlínský kraj 3 962 583 56 285 777 297 279 14,9 19,9 42,9 147 37 Moravskoslezský kraj 5 43 1 25 886 591 343 614 543 15,1 19,2 42,5 222 3 Česká republika 78 87 1 61 55 5 219 791 5 39 264 15,7 19,2 42,2 135 6 258 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze 4
Tabulka 2 Základní údaje okresů Královéhradeckého kraje (k datu 31. 12. 217) Území, kraj, okres Rozloha (km 2 ) Počet obyvatel muži v tom ženy Podíl obyvatel (%) ve věku 14 65+ Průměrný věk obyvatel Hustota obyvatelstva na 1 km 2 Hradec Králové 892 163 52 79 776 83 744 15,4 21,1 43,1 183 14 Jičín 887 79 632 3955 4 82 15,4 2,3 42,9 9 111 Náchod 852 11 42 54 399 56 21 15,4 21, 43, 13 78 Rychnov nad Kněžnou 982 78 979 39 24 39 775 15,9 19,8 42,3 Trutnov 1 146 118 538 58 51 6 37 15,2 2,8 42,9 13 75 Královéhradecký kraj Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze 8 Počet obcí 4 759 551 89 271 43 279 659 15,4 2,7 42,9 116 448 Tabulka 3 Základní údaje SO ORP Královéhradeckého kraje (k datu 31. 12. 217) Území, kraj, okres Rozloha (km 2 ) Počet obyvatel muži v tom ženy Podíl obyvatel (%) ve věku 14 65+ Průměrný věk obyvatel Hustota obyvatelstva na 1 km 2 Broumov 259 16 123 7 992 8 131 15,1 21,3 43, 62 14 Dobruška 279 2 183 9 962 1 221 16,4 2,3 42,4 72 26 Dvůr Králové n.l. 258 27 81 13 48 13 673 14,7 22,1 43,6 15 28 Jaroměř 193 18 441 9 158 9 283 15,4 2,9 43, 96 29 Jičín 677 146 131 71 154 74 977 15,5 21,3 43,2 216 81 Hořice 139 19 29 9 594 9 696 16,2 18,8 41,6 139 15 Hradec Králové 597 47 897 23 86 24 91 15,6 19,8 42,6 8 77 Kostelec n.o. 224 24 891 12 277 12 614 15,6 2,5 42,7 111 22 Náchod 356 6 72 29 814 3 96 15,3 21,3 43,2 171 36 Nová Paka 97 13 294 6 586 6 78 14,7 21,2 43,5 137 5 Nové Město n.m. 98 14 287 6 999 7 288 15,2 22,1 43,5 146 13 Nový Bydžov 214 17 389 8 622 8 767 14,7 19,9 42,9 81 23 Rychnov n.k. 479 33 95 16 965 16 94 15,8 19,1 42, 71 32 Trutnov 595 63 675 31 323 32 352 15,1 2,4 42,8 17 31 Vrchlabí 293 27 782 13 77 14 12 15,9 2,4 42,6 95 16 Královéhradecký kraj Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze Obyvatelstvo vývoj obyvatelstva Počet obcí 4 759 551 89 271 43 279 659 15,4 2,7 42,9 116 448 Královéhradecký kraj patří mezi populačně středně velké kraje. K 31. 12. 217 zde žilo 551 89 obyvatel, což je přibližně 5,2 % obyvatel České republiky. V dlouhodobém horizontu počet obyvatel kraje klesá, retrospektivně přepočteno na dnešní území zde žilo v roce 1869 celkem 581 238 obyvatel, v roce 191 dokonce 681 42 obyvatel. K prudkým poklesům počtu obyvatelstva došlo po obou světových válkách. Ve sledovaném období mezi roky 25 a 217 měl vývoj populace kraje sinusový trend, od roku 25 počet obyvatel kraje rostl, vrchol byl zaznamenán v roce 21, poté následoval setrvalý úbytek obyvatelstva. Český statistický úřad ve své prognóze Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 25 předpovídá setrvalý pokles počtu obyvatel kraje. V roce 25 bude dle projekce žít v kraji méně než 54 tis. obyvatel. Potenciální přírůstek počtu obyvatel může být spojen s možnou 8 5
Počet obyvatel Počet obyvatel zahraniční migrací do regionu v návaznosti na migrační proudy směřující do Evropy. V kontextu České republiky se ovšem předpokládá migrace do dlouhodobě atraktivních metropolitních území, Prahy, Brna a jejich zázemí, ve kterých je koncentrováno vysoké množství pracovních příležitostí i dalších služeb. Při srovnání s ostatními kraji ČR je patrná výrazná populační stabilita Královéhradeckého kraje, který se neřadí ani k výrazně růstovým (Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Hlavní město Praha) ani k výrazně ztrátovým (Moravskoslezský kraj, Karlovarský kraj) regionům ČR. Graf 1 Vývoj počtu obyvatel Královéhradeckého kraje v období 25 217 556 554 552 552 212 554 52554 42 554 83 553 856 552 946 552 26 551 99 551 59551 421 55 84 55 549 643 548 368 548 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 Průměr Zdroj: ČSÚ, Demografické ročenky Královéhradeckého kraje Graf 2 Projekce počtu obyvatel do roku 25 v Královéhradeckém kraji 55 547 61 542 655 54 536 61 529 229 53 52 96 52 51 512 299 53 75 5 22 225 23 235 24 245 25 Zdroj: ČSÚ, Demografické ročenky Královéhradeckého kraje Graf 3 Změna počtu obyvatel v krajích ČR v období 25 217 2 194 687 15 112 93 1 5-5 12 43 52 849-8 588-1 851 2 721 12 269-5 983-44 883 29 288 12 313-2 93-7 86 Zdroj: ČSÚ, Projekce obyvatelstva v krajích ČR - do roku 25 6
Při bližším vstupu do území Královéhradeckého kraje jsou patrné disparity mezi jednotlivými regiony. Srovnání správních obvodů ORP vystupují ztrátová a růstová území, která jsou do jisté míry determinována jejich polohou vůči hlavním rozvojovým osám kraje, státní hranici a vzdálenosti od metropolitního centra Hradce Králové. Nejvíce populačně ztrátový byl SO ORP Broumov, kde v období 25 217 klesl počet obyvatel o 1 25, navíc se neprojevil rostoucí trend mezi lety 25 21. Na druhém konci stupnice jsou správní obvody ORP Hradce Králové a Jičína, kde v každém přibylo přibližně 1 9-2 9 obyvatel. Poutavost těchto regionů byla dána především rozšiřující se pracovní nabídkou a atraktivitou pro bydlení v jejich zázemí. V současnosti se markantně projevuje atraktivita správního obvodu Rychnov nad Kněžnou, kde značně vzrostla pracovní nabídka v průmyslové zóně Solnic-Kvasiny- Rychnov nad Kněžnou. Na celkovém počtu obyvatel se výrazněji neprojevila vzhledem k vysokému podílu počtu námezdní pracovní síly agenturních pracovníků z jiných regionů i ze zahraničí. Komparace SO ORP dle relativní změny počtu obyvatel (bazický index změny koncového roku oproti roku počátečnímu) v období let 25 28, 28 212 a 212 217 zachycuje rozdílné tendence. Zatímco v období 25 28 většina správních obvodů vykazovala pozitivní změnu, v druhém sledovaném období byl zřetelný úbytek obyvatelstva Klesající trend se u většiny obvodů výrazněji projevil i v období 212 217, kdy pouze SO ORP Hradec Králové a SO ORP Jičín dosáhly kladných hodnot změny počtu obyvatel. Graf 4 Relativní změna počtu obyvatel v SO ORP Královéhradeckého kraje v období 25 217 1,4 1,2 1,,98,96,94,92 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze Index změny 25-28 Index změny 28-212 Index změny 212-217 Výraznými problémovými faktory ovlivňujícími vývoj počtu obyvatel jsou úhrnná plodnost obyvatelstva, míra kojenecké a novorozenecké úmrtnosti a intenzita potratovosti. Tyto ukazatelé jsou popsány v následujících kapitolách. Věková struktura obyvatelstva vývoj věkové struktury Zdravotní stav obyvatelstva těsně souvisí s věkovou strukturou, neboť vyšší věk znamená vyšší nároky na zdravotní péči. Vývoj věkové struktury populace ukazuje na stárnutí populace jak v Královéhradeckém kraji, tak i v celé České republice. Věková struktura obyvatelstva je ovlivňována dlouhodobým vývojem především porodnosti a úmrtnosti, částečně rovněž migračními pohyby a střední délkou života. V Královéhradeckém kraji se dlouhodobě zhoršuje věková struktura obyvatelstva, tzn., že populace demograficky stárne. Na stárnutí populace se podílí i zlepšování úmrtnostních poměrů od přelomu století, které lze vyjádřit prostřednictvím rostoucí naděje na doživotí. Věková struktura Královéhradeckého kraje se zhoršuje. Dlouhodobě ubývá počtu obyvatel ve věkové kategorii 14 let (od roku 1961 úbytek 1) a především roste počet obyvatel ve věku nad 65 let (od roku 1961 do 211 nárůst o více než 6). Ve srovnání časových řezů 25, 21 a 217 je vidět pozitivní posun v podílu věkové složky -14 let v roce 217, ten je však patrně způsoben i celkovým poklesem podílu produktivní složky obyvatel. Podíl obyvatel starších 65 let se zvýšil mezi jednotlivými kontrolními roky vždy o přibližně 5 procentních bodů, vzhledem k dlouhodobým prognózám bude tento trend i nadále pokračovat. Trend celkového stárnutí obyvatel Královéhradeckého kraje kopíruje trend v ČR. Věková struktura kraje a ČR se příliš neliší, pouze v kraji je o cca 1% 7
vyšší podíl obyvatel ve věku 65 a více let na úkor kategorie 15 64 let. Podíl kategorie 14 let je za kraj i ČR de facto stejný. Graf 5 Věková struktura obyvatelstva Královéhradeckého kraje v letech 25, 21, 217 1% 8% 14,9% 16,5% 2,7% 6% 4% 2% % 7,3% 69,% 63,9% 14,8% 14,5% 15,4% 25 21 217-14 15-64 65 + Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze Při bližším pohledu vystupuje diference mezi věkovou strukturou u mužů a žen. Následující věková pyramida znázorňuje počet obyvatel podle pohlaví v každém roce věku k 31. 12. 217. Je zde patrný rozdíl mezi věkovou strukturou mužů a žen. Typické je vyšší zastoupení mužské složky v mladších ročnících. Statisticky se rodí více mužů, ve věku 5 let převládá počet mužů nad ženami. Po padesátém roku se situace obrací a začínají převládat ženy. Muži mají nižší střední délku života i nižší průměrný věk. Počet žen ve věku 8 let je téměř 2x vyšší než počet mužů ve stejném věku u skupiny starších 95 let je počet žen než mužů vyšší 4x. Věková pyramida v jednoletých intervalech rovněž poukazuje na vývoj populačních tendencí. Patrný je např. vliv propopulačních opatření v 7. letech minulého století. V grafu jsou patrné silné ročníky mezi 3 5 rokem věku. Lidí narozených v 8. letech již bylo méně a pak následuje propad v 9. letech. Mírný nárůst je patrný opět od roku 25, kdy se již projevuje zvýšená porodnost silných ročníků ze 7. let. V komparaci s věkovou strukturou České republiky jako celku nejsou zjevné žádné podstatné rozdíly, pouze u nejstarších ročníků je vyšší zastoupení v Královéhradeckém kraji než v České republice. V kraji z výše zmíněných důvodů změn věkové struktury roste index ekonomické závislosti, který vypovídá o poměru počtu seniorů a dětí k počtu obyvatel v ekonomicky aktivním věku. Vzhledem k průměrnému věku nástupu absolventů do práce je vhodnější posunout hranici dětské populace na věk 19 let. V roce 216 dosáhl index ekonomické závislosti hodnoty 67 a v budoucnu se bude dále zvyšovat. 8
Graf 6 Věková struktura obyvatelstva dle 5 letých skupin v roce 217 srovnání kraje (vlevo) a České republiky (vpravo) 95 a více let 9 až 94 let 85 až 89 let 8 až 84 let 75 až 79 let 7 až 74 let 65 až 69 let 6 až 64 let 55 až 59 let 5 až 54 let 45 až 49 let 4 až 44 let 35 až 39 let 3 až 34 let 25 až 29 let 2 až 24 let 15 až 19 let 1 až 14 let 5 až 9 let 1 až 4 roky let -3-2 -1 1 2 3 KHK - Ženy KHK - Muži 95 a více let 9 až 94 let 85 až 89 let 8 až 84 let 75 až 79 let 7 až 74 let 65 až 69 let 6 až 64 let 55 až 59 let 5 až 54 let 45 až 49 let 4 až 44 let 35 až 39 let 3 až 34 let 25 až 29 let 2 až 24 let 15 až 19 let 1 až 14 let 5 až 9 let 1 až 4 roky let -6-4 -2 2 4 6 ČR - Ženy ČR - Muži Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze Při porovnávání údajů ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností jsou oblasti vyšším podílem mladší, případně starší složky populace mírně diferencovány. Z pohledu věkové struktury byla v roce 216 nejméně příznivá situace v periferních, případně hospodářsky slabších oblastech v SO ORP Dvůr Králové nad Labem, Nová Paka a Broumov, kde byl vysoký podíl obyvatel starších 65 let a zároveň nízký podíl dětské složky populace. Obdobně nepříznivá věková struktura byla také v některých ekonomicky silných správních obvodech Hradce Králové a Nového Města nad Metují. Naopak nejpříznivější situace byla v roce 217 v SO ORP Jičín, Rychnov nad Kněžnou a Jaroměř. Vysoký podíl složky -14 let v SO ORP Jaroměř byl způsobem jeho národnostní skladbou. V SO ORP Nový Bydžov byla specifická situace, kdy zde byl nižší podíl věkové složky nad 65 let, zároveň dětské složky populace a naopak v regionálním srovnání nejmohutnější složka ekonomicky aktivního obyvatelstva. Je proto pravděpodobné, že se bude zvyšovat podíl starých lidí na celku vzhledem k postupnému stárnutí střední složky obyvatel. Graf 7 Věková struktura obyvatelstva v SO ORP Královéhradeckého kraje v roce 217 1% 8% 6% 4% 2% % 21,3 2,3 22,1 2,9 21,3 18,8 19,8 2,5 21,3 21,2 22,1 19,9 19,1 2,4 2,4 63,5 63,3 63,2 63,7 63,2 65, 64,6 63,9 63,4 64,1 62,7 65,4 65,1 64,5 63,7 15,1 16,4 14,7 15,4 15,5 16,2 15,6 15,6 15,3 14,7 15,2 14,7 15,8 15,1 15,9 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze - 14 15-64 65 a více Průměrný věk obyvatelstva je hodnotou vypočtenou ze stáří všech obyvatel daného území. Průměrný věk obyvatelstva Královéhradeckého kraje byl v roce 217 v úhrnu 42,59 let, což je 2,3 roků více než v roce 25. V korelaci s indexem stáří i hodnota průměrného věku kontinuálně roste. Z okresů v Královéhradeckém kraji mají nejvyšší průměrný věk obyvatelé okresu Hradec Králové a Jičín. Nejpříznivější průměrný věk má okres Rychnov nad Kněžnou. 9
Graf 8 Vývoj průměrného věku v Královéhradeckém kraji v období 25 217 43, 42,5 42, 41,5 41, 4,5 4,3 4,55 4,72 4,9 41,7 41,28 41,54 41,79 42,3 42,27 42,48 42,71 42,59 4, 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze Komparace průměrného věku ve správních obvodech kraje dosahuje podobných závěrů jako v případě ukazatele index stáří. Nejvyšší průměrný věk dosahují opět SO ORP Dvůr Králové nad Labem (43,6 let), Nová Paka (43,5 let) a Nové Město nad Metují (43,5 let), nejnižších Jaroměř (41,6 let) a Rychnov nad Kněžnou (42, let). Graf 9 Vývoj průměrného věku v SO ROP Královéhradeckého kraje v období 26 217 44 43 42 41 4 39 38 37 43, 42,4 43,6 43, 43 41,6 42,6 42,7 43 43,5 43,5 42,9 42, 42,8 42,6 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze 26 21 213 217 Naděje na dožití (střední délka života) Naděje na dožití, nazývaná též střední délka života, vyjadřuje počet roků, které pravděpodobně prožije osoba v daném věku za předpokladu, že po celou dobu jejího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou, zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné delší období. Jedná se o hypotetický údaj, který říká, kolik let by se dožil člověk určitého věku, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce. Naděje na dožití lze z úmrtnostních tabulek zjistit pro jakýkoliv věk, nejčastěji se setkáme s nadějí na dožití ve věku (tj. při narození, ve věku 45 a 65 let). Vzhledem k rozdílné úmrtnosti mužů a žen se tyto ukazatelé sledují pro každé pohlaví zvlášť. Věková struktura obyvatelstva je ovlivňována dlouhodobým vývojem především porodnosti a úmrtnosti, Tato situace je dána především nižší porodností a úmrtností a prodlužující se střední délkou života tedy celkově se zvyšující nadějí na dožití. Naděje na dožití při narození Podle zdrojů Světové zdravotnické organizace z roku 216 (HFA-DB) nebylo dosud v České republice a ani v Královéhradeckém kraji dosaženo biologického maxima, průměrné hodnoty v původních patnácti zemích EU byly v roce 213 u žen 84,2 a mužů 79,2 let. 1
Graf 1 Vývoj naděje na dožití žen při narození v krajích ČR v období 25 217 (srovnání s nejvyšší a nejnižší hodnotou) 84 82 8 78 79,9 8,1 8, 8,4 8,6 8,8 81,3 81,5 81,6 81,8 81,9 82,2 82,4 76 74 72 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Hlavní město Praha Královéhradecký kraj Ústecký kraj Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze Vývoj naděje dožití při narození nepřímo vyjadřuje změny kvality života, zlepšení zdravotní péče a další trendy rozvoje ekonomiky. Naděje na dožití, především naděje na dožití žen, v České republice dlouhodobě výrazně rostla. Variabilita na regionální úrovni byla minimální, výrazně nižší je pouze v hospodářsky problémových regionech Moravskoslezska, Karlovarska a Ústecka. Naděje na dožití žen v Královéhradeckém kraji byla v roce 217 82,4 let, což je čtvrtá nejvyšší hodnota v porovnání s ostatními kraji. Naděje na dožití v kraji navíc dlouhodobě rostla. Naděje na dožití mužů je v kraji o 5,2 roku nižší než naděje na dožití žen, ovšem tento rozdíl se pomalu snižuje v roce 25 činil 6,2 roku. Graf 11 Naděje na dožití obyvatel při narození Královéhradeckého kraje v letech 25, 21 a 217 84 82 8 78 76 74 72 7 68 82,4 79,9 8,5 77,2 75,1 73,7 25 21 217 Muži Ženy Zdroj: ČSÚ, Statistické ročenky Královéhradeckého kraje Při srovnání okresů Královéhradeckého kraje jsou patrné rozdíly v naději na dožití žen. Nejvyšší naděje na dožití byla v roce 216 v okrese Hradec Králové (82,6 let), dále v okrese Jičín (81,7 let), v okresech Náchod a Rychnov nad Kněžnou (81,6 let) a nejnižší v okrese Trutnov (81,5 let). Ve všech okresech se naděje na dožití žen ve sledovaném období zvýšila, její nárůst se pohyboval v rozmezí 2,5 let v okrese Náchod a 3,9 let v okrese Trutnov. Výrazněji rostla naděje na dožití v období 26 21 (+ 1,9 let) než v období 211 216 (+1,4 let). 11
Graf 12 Naděje na dožití žen při narození v okresech KHK v letech 21 217 83, 82,4 82,7 82, 82,1 81,9 82, 81,4 81,5 81,4 81,5 81, 79,8 79,7 8, 79,4 79,4 79, 78,4 78, 77, 76, Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov 81,6 Zdroj: ČSÚ, Statistické ročenky Královéhradeckého kraje Index stáří 21 25 26 21 211 215 212 216 213 217 Index stáří je velmi často používanou charakteristikou věkové struktury obyvatelstva, která vypovídá o stárnutí populace. Vyjadřuje, kolik obyvatel ze starších věkových skupin připadá na sto dětí. Konkrétně v tomto případě kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 1 dětí do 15 let věku. Dlouhodobým trendem je zvyšování indexu stáří ve všech krajích Česka, s výjimkou je Prahy. Index stáří v Královéhradeckém kraji byl v roce 217 nejvyšší v České republice 134,4, v roce 25 překročil hranici 1 (stejný podíl obyvatel ve věku 14 let a obyvatel starších 65 let) a od té doby stále meziročně rostl. Tempo růstu indexu stáří nebylo vzhledem k vysoké výchozí hodnotě tak vysoké jako v případě některých dalších krajů (nejvyšší tempo demografického stárnutí vykazují hospodářsky slabé nebo strukturálně postižené kraje Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj). Graf 13 Index stáří v krajích ČR v letech 25, 21, 217 16 14 12 1 8 6 4 2 133 118 13 128 125 128 127 121 134 129 13 124 125 121 122 25 21 217 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze 12
Mapa 1 Index stáří v krajích ČR v roce 217 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze, vlastní zpracování Graf 14 Vývoj indexu stáří v Královéhradeckém kraji v období 25 217 14 135 13 125 12 115 11 15 1 132,1 134,4 129,31 126,38 123,61 12,52 116,48 19,63 111,67 112,76 13,75 16,14 1,32 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze Srovnání regionálních disparit na úrovni správních obvodů obce s rozšířenou působností poukazuje na značné rozdíly. V roce 217 již index stáří ve všech správních obvodech přesahoval zlomovou hranici 1, kdy převládá složka seniorů nad dětskou složkou populace. Jako poslední překročily tuto hranici SO ORP Rychnov nad Kněžnou v roce 211 a SO ORP Jaroměř v roce 212. V roce 217 byl nejvyšší index stáří zaznamenán v SO ORP Dvůr Králové nad Labem (15), Nové Město nad Metují (145) a Nová Paka (144). Naopak nejnižšího indexu stáří dosáhly SO ORP Jaroměř (116) a Rychnov nad Kněžnou (12). 13
INDEX STÁŘÍ PRŮMĚRNÝ VĚK Graf 15 Vývoj indexu stáří ve SO ORP Královéhradeckého kraje v období 25 217 16 14 12 1 8 6 4 2 141 124 15 136 138 116 127 131 14 144 145 136 12 135 129 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze 25 28 211 214 217 Dle projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 25 se bude průměrný index stáří v Královéhradeckém kraji i nadále výrazně zvyšovat. Roku 232 překročí index stáří hranici 2, jeho růst se výrazně zpomalí až v roce 245, kdy nebude daleko od hranice 25. Průměrný věk v kraji bude růst zpočátku ještě rychleji než index stáří, postupně se bude i zde snižovat tempo růstu. Graf 16 Projekce indexu stáří a průměrného věku obyvatel kraje do roku 25 3 25 2 15 1 5 5 49 48 47 46 45 44 43 42 41 4 index stáří průměrný věk Zdroj: ČSÚ, Projekce obyvatelstva v krajích ČR - do roku 25 Stárnutí populace, respektive index stáří není výrazněji závislé na změně počtu obyvatel území, tedy plně neplatí předpoklad, že ve ztrátových územích kraje bude index stáří výrazně vyšší. Počet živě narozených dětí, porodnost a počet potratů Celkový počet narozených v uplynulých letech je relativně stabilní. V období 28 217 se v České republice narodilo celkem 1 126 763 narozených dětí v ČR, z toho v 114 45 živě a 384 mrtvě v roce 217. V Královéhradeckém kraji se za stejné období narodilo 57 39 dětí (5 %), v roce 217 pak 5 72 živě a 2 mrtvě. Tabulka 4 Počet živě narozených dětí v letech 28 217 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 absolutně KHK 6 254 6 261 6 21 5 437 5 467 5 451 5 518 5 582 5 616 5 72 ČR 119 57 118 348 117 153 18 673 18 576 16 751 19 86 11 764 112 663 114 45 na 1 obyvatel KHK 11,3 11,3 1,9 9,8 9,9 9,9 1, 1,1 1,2 1,4 ČR 11,5 11,3 11,1 1,4 1,3 1,2 1,4 1,5 1,7 1,8 Zdroj: ČSÚ, Vývoj demografie 14
Počet živě narozených na 1 obyvatel Počet živě narozených V Královéhradeckém kraji je v období 28 217 zastoupení pohlaví živě narozených dětí srovnatelné s celkovým podílem v ČR, přičemž mírně převažují chlapci (51,43 %). Graf 17 Počet živě narozených dětí dle pohlaví v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 7 6 5 4 3 2 1 3 5 3 13 2 89 2 64 2 696 2 686 2 724 2 7 2 736 2 769 3 24 3 158 3 131 2 833 2 771 2 762 2 794 2 882 2 88 2 933 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 muži ženy Zdroj: ČSÚ, Vývoj demografie Graf 18 Živě narození na 1 obyvatel v letech 28 217 12 11,5 11 1,5 1 9,5 9 8,5 11,3 11,3 1,9 1,4 9,8 9,9 9,9 1 1,1 1,2 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 KHK ČR Zdroj: ČSÚ, Vývoj demografie V živorodnosti neboli hrubé míře plodnosti, obsazuje Královéhradecký kraj s hodnotou 1,4 živě narozených na 1 obyvatel až 1. pozici mezi kraji ČR (data 28 217). Mezi okresy Královéhradeckého kraje nejsou výraznější rozdíly v živorodnosti. V mrtvorozenosti naopak dosahuje Královéhradecký kraj s průměrnou roční hodnotou 3,49 mrtvě narozených na 1 narozených dětí 4. nejvyšší příčku mezi kraji ČR (data 28 217). Nejvyšších hodnot mrtvorozenosti dosahují tradičně oblasti severozápadního pohraničí, v Královéhradeckém kraji potom okresy Jičín a Náchod. Úroveň porodnosti v Královéhradeckém kraji v období 28 21 kopírovala trend celorepublikového průměru. Od roku 29 se úroveň živorodnosti snížila pod průměr ČR. Úhrnná plodnost (počet živě narozených dětí jedné ženě během jejího reprodukčního období) na republikové úrovni dosáhla v roce 217 nadprůměrné hodnoty celkové míry plodnosti ve státech EU-28, stále je však pod úrovní, která by zajistila progresivní vývoj populace V Královéhradeckém kraji je úhrnná plodnost relativně průměrná v porovnání s ostatními kraji ČR. S hodnotou 1,71 živě narozených dětí jedné ženě obsazuje Královéhradecký kraj 7. nejvyšší pozici v ČR (data 28 217). Za hranici prosté reprodukce, tedy stav, při kterém nedochází k přirozeným populačním ztrátám, je považována hodnota 2,1 dětí na jednu ženu. Pod touto hranicí se úhrnná plodnost v celé ČR trvale pohybuje od 8. let minulého století. Nejvyšší úhrnnou plodnost vykazují Středočeský, Jihočeský a Liberecký kraj a Kraj Vysočina. Mezi okresy Královéhradeckého kraje nebyly zaznamenány výraznější rozdíly v hodnotách úhrnné plodnosti. 15
Vývoj úhrnné plodnosti v Královéhradeckém kraji reflektuje vývoj v České republice, vykazuje však vyšší hodnoty a v porovnání s ostatními kraji ČR roste rychleji. Graf 19 Úhrnná plodnost v ČR a Královéhradeckém kraji v letech 28 217 1,8 1,7 1,58 1,6 1,71 1,5 1,4 1,3 1,27 1,33 1,2 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Česká republika Karlovarský Královéhradecký Středočeský Zdroj: ČSÚ, Vývoj demografie Potratovost je demografickým procesem, který v několika uplynulých dekádách zaznamenal obrovské změny. Index potratovosti (poměr počtu potratů a živě narozených) v České republice dlouhodobě klesá (v roce 28 34,6 potratů na 1 živě narozených dětí, v roce 217 3,5), v Královéhradeckém kraji byly jeho hodnoty 35,5 potratů v roce 28, v roce 217 3,2 potratů. V Královéhradeckém kraji nejčastěji dochází k umělému přerušení těhotenství. Pozitivně se v dlouhodobém horizontu snižuje míra kojenecké a novorozenecké úmrtnosti a především intenzita potratovosti. Index potratovosti (poměr potratů na 1 narozených dětí v daném roce) během sledovaného období setrvale klesal. V mezikrajském srovnání byla v Královéhradeckém kraji míra potratovosti na vyšší úrovni (celkově 5. nejvyšší). Kraj zaznamenal 4. nejvýraznější změnu a z hlediska budoucího vývoje je pravděpodobný stabilní pokles tohoto ukazatele. S průměrnou hodnotou 3,3 potratů na 1 živě narozených dětí obsazuje Královéhradecký kraj 5. pozici v ČR (data 28 217). V průměrném počtu uměle přerušených těhotenství na 1 živě narozených dětí ročně obsazuje s hodnotou 26,3 Královéhradecký kraj také 5. pozici mezi kraji v ČR (data 28 217). Graf 2 Potraty a umělá přerušení těhotenství na 1 narozených v letech 28 217 5 4 3 2 35,5 35,9 36,1 21,7 22,3 21,6 38,1 36,6 35,8 35,2 23,6 22,7 22,2 23,4 32,3 32,9 2,4 19,6 3,2 16,9 1 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 KHK Potraty celkem na 1 narozených KHK Umělá přerušení těhotenství na 1 narozených ČR Potraty celkem na 1 narozených ČR Umělá přerušení těhotenství na 1 narozených Zdroj: ČSÚ, Vývoj demografie 16
Graf 21 Vývoj potratů podle druhu v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 1 6 1 4 1 2 1 8 6 4 2 1 358 1 41 1 35 1 284 1 246 1 293 1 213 1 144 1 18 967 765 793 779 722 697 674 579 61 677 683 15 62 95 73 67 74 74 71 7 79 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 KHK samovolné KHK umělé přerušení těhotenství KHK ostatní vč. mimoděložní těhotenství Zdroj: ČSÚ, Vývoj demografie Živě narození s vrozenou vadou Ukazatel živě narozené děti vrozenou vadou se vztahuje k dětem narozeným v daném kalendářním roce, u nichž byla zjištěna a diagnostikována vrozená vada do 1 roku jejich věku. Vrozené vady jsou statisticky sledovány v Národním registru reprodukčního zdraví (NRRZ) Národní registr vrozených vad (NRVV). V roce 215 se v ČR narodilo 4 38 dětí s vrozenou vadou a z toho v Královéhradeckém kraji se jich narodilo 233. Podíl živě narozených s vrozenou vadou v ČR je v posledních letech téměř konstantní, pohybuje se okolo 41 živě narozených dětí s vrozenou vývojovou vadou na 1 živě narozených (39,5 v roce 215). Královéhradecký kraj patří mezi kraje s nejvyšším výskytem vrozených vad u narozených. V pořadí krajů se umístil na 1. místě s nejvyšší hodnotou incidence vrozených vývojových vad, 81,7. Celková incidence vrozených vad se v posledních letech výrazně nemění. Výskyt vrozených vad v populaci velmi významně ovlivňuje stále se rozvíjející a úspěšnější prenatální diagnostika vrozených vad. Velké množství vážných vrozených vad je odhaleno ještě v prenatálním období vývoje plodu a značná část těchto dětí se tak ani nenarodí. K tomu dochází díky vyššímu využívání prvotrimestrálního screeningu těhotných, který má vyšší záchytnost vrozených vad (např.: vrozené vady oběhové soustavy, rozštěpovými vadami centrální nervové soustavy - anencefalií, spinou bifidou a encefalokélou, či vrozené vady s chromozomovými aberacemi - Downový, Edwardsový a Patauový syndrom). Graf 22 Vývoj živě narozených s vrozenou vadou na 1 živě narozených v ČR a Královéhradeckém kraji v letech 28 215 7 6 5 4 3 2 1 6,9 46,8 48,5 5,4 42,9 45,7 41,7 37,4 47,7 43,6 44,4 43,4 4 4,1 41,7 39,5 28 29 21 211 212 213 214 215 Královéhradecký Celkem ČR Zdroj: ČSÚ, Vývoj demografie 17
saldo přírůstku HMPP (v ) Graf 23 Vývoj živě narozených s vrozenou vadou na 1 živě narozených v okresech Královéhradeckého kraje v letech 28 215 1 8 6 4 28,3 33,6 36,6 37,8 39,4 45,9 53,4 55,3 46,4 43 46,4 2 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n.kněžnou Trutnov Královéhradecký kraj Zdroj: ČSÚ, Vývoj demografie Přirozený přírůstek a migrace Plodnost spolu s úmrtností definuje přirozený přírůstek obyvatelstva, což je spolu s migrací hlavním faktorem vývoje počtu obyvatel a celkové demografické struktury. Přirozený přírůstek v Královéhradeckém kraji se dlouhodobě pohyboval spíše v záporných hodnotách, nárůst zaznamenal pouze v období let 27 21, kdy přibylo přirozenou cestou více než 2 obyvatel. Od roku 211 již přirozená měna obyvatelstva nedosáhla pozitivních hodnot. Graf 24 Přirozený přírůstek v Královéhradeckém kraji v období 25 217 25 2 15 1 5-5 -1-15 25 2 15 1 5-5 -1 Saldo přirozeného přírůstku Hrubá míra přirozeného přírůstku Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze Trend negativního přírůstku obyvatel přirozenou měnou obyvatel se bude dle demografické projekce obyvatel Královéhradeckého kraje do roku 25 i nadále prohlubovat. Po roce 219 úbytek obyvatel poroste lineárně až do roku cca 23, kdy se za setrvalého dvou tisícového ročního poklesu obyvatel přirozenou cestou tempo úbytku zpomalí a stabilizuje se až v roce 25 na hodnotě 2 5 obyvatel ročně. Podobný vývoj jako Královéhradecký kraj zaznamenají v budoucnu prakticky všechny kraje. 18
HMMP (v ) 219 22 221 222 223 224 225 226 227 228 229 23 231 232 233 234 235 236 237 238 239 24 241 242 243 244 245 246 247 248 249 25 251 SALDO PŘIROZENÉHO PŘÍRŮSTKU -833-919 -11-191 -1182-1276 -1374-1467 -1556-1635 -175-1765 -1818-1914 -1996-265 -2118-2163 -2194-2226 -2255-2288 -2326-2363 -2399-2433 -2461-2484 -251-2515 -2524-253 -2532 Graf 25 Projekce přirozeného úbytku obyvatel v Královéhradeckém kraji do roku 251-5 -1-15 -2-25 -3 ROK Zdroj: ČSÚ, Projekce obyvatelstva v krajích ČR - do roku 25 Pro srovnání regionálních disparit je třeba použít hrubou míru přirozeného přírůstku (HMPP), která udává přirozený přírůstek na 1 obyvatel. V České republice dochází z hlediska vývoje HMPP k dlouholeté polarizaci krajů, kdy dlouhodobě roste přirozený přírůstek na 1 obyvatel ve Středočeském kraji, což lze spojovat především s urbanizačními procesy resp. s procesem suburbanizace a dlouhodobě vysokou atraktivitou zázemí hlavního města Prahy. Královéhradecký kraj naopak patří k regionům s dlouhodobým přirozeným úbytkem obyvatel, který však není tak alarmující jako v jiných krajích (Moravskoslezský a Zlínský kraj). Dle projekce obyvatelstva do roku 25 bude úbytek obyvatelstva přirozenou cestou pravidelně narůstat a stabilizuje se až okolo hodnoty 2 5 osob ročně. Na úrovni ORP se podstatně zvýrazňují regionální disparity, kdy na jedné straně stojí výrazně ztrátové správní obvody, jako je SO ORP Kostelec nad Orlicí, Jičín a Náchod a na druhé straně figurují SO ORP Hradec Králové a SO ORP Rychnov nad Kněžnou s výrazně pozitivní přirozenou měnou populace. Pozitivní změna v případě SO ORP Hradec Králové je způsobena vlivem zázemí krajského města, v druhém případě je možným původcem rozvoj průmyslové zóny Solnice-Kvasiny-Rychnov nad Kněžnou. Rozdíl mezi venkovským, případně periferními oblastmi a zbylým územím kraje je spíše marginální. Při srovnání hrubé míry přirozeného přírůstku mezi jednotlivými SO ORP v časových řezech 25 28, 28 212 a 212 216 je viditelný trend, kdy většina správních obvodů ve všech řezech drží buď pozitivní, nebo negativní vývoj. K pozitivní změně trendu došlo pouze ve SO ORP Vrchlabí v období 28 212, naopak k negativní ve SO ORP Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Broumov, Náchod a Trutnov. Nejvyšší hodnoty dlouhodobě vykazují především růstové (a tedy atraktivní) regiony bez ohledu na to, zdali se jedná o městské, převážně či významně venkovské regiony ORP. Graf 26 Hrubá míra přirozeného přírůstku v SO ORP Královéhradeckého kraje v období 25 216 8 6 4-2 2-4 -6-8 HMMP 25-28 HMMP28-212 HMMP212-216 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze Vývoj přirozeného přírůstku dle velikostních kategorií obcí je v porovnání s vývojem dle velikostních kategorií obcí za Českou republiku diametrálně odlišný. V případě menších obcí, v kategoriích 25 a 251 5, počet obyvatel 19
saldo migrace HMMS (V ) migrací nevykazuje klesající tendence, naopak výrazně klesá hodnota přírůstku od kategorie 51 a více obyvatel v obci. Nejvýraznější úbytek zaznamenaly obce nad 3 obyvatel a to především v období 213 216. Nejvíce obyvatel přirozenou měnou ubylo v obcích Borohrádek, Dvůr Králové nad Labem, Hronov a Hořice. Dle mapy Hrubá míra přirozeného přírůstku v obcích KHK v letech 25 216 jsou v kraji viditelné dvě výraznější souvislé oblasti pozitivního přirozeného přírůstku. V první řadě se jedná o zázemí Hradce Králové, především západníma jižním směrem. Podobný jev je patrný i v případě některých regionálních center a jejich zázemí Jičín, Trutnov. Vůbec nejvýraznější souvislé území přirozeného přírůstku se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou. Výrazně ztrátové jsou obce při hranicích Česka v okresech Trutnov a Náchod a také obce na pomezí okresů Jičín a Hradec Králové s přesahem do západní části okresu Jičín a jižně na Novobydžovsko až Chlumecko. Celkový přírůstek nebo úbytek obyvatel v České republice je v posledních letech ovlivněn především migračním přírůstek, tzv. migračním saldem. Pro lepší srovnání je využit ukazatel hrubé míry migračního salda (HMMS), tedy migračního salda na 1 obyvatel. V České republice byly zjištěny disparity, kdy na jedné straně je patrná vysoká hrubá míra migrace ve Středních Čechách a v Jihomoravském kraji a na druhé straně vysoký migrační úbytek Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Ostatní kraje včetně Královéhradeckého vykazují setrvalý stav hrubé míry migrace. Graf 27 Migrační saldo v Královéhradeckém kraji v období 25 217 2 15 1 5-5 16 14 12 1 8 6 4 2-2 -4 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze Migrační přírůstek kontinuálně narůstal od roku 25 a dosáhl svého maxima v roce 27. Od roku 28 migrační přírůstek opět klesá. Migrační trend odráží ekonomickou atraktivitu regionu, která je nižší než území v zázemí hlavních regionálních center Čech a Moravy Prahy a Brna. V posledních letech se stal kraj migračně atraktivnější v návaznosti na růst významných zaměstnavatelů v automobilovém a návazném průmyslu. Ten ovšem do regionu dostane především námezdní pracovníky, kteří se v kraji neusadí natrvalo. Dle projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 25 se bude po roce 219 migrační přírůstek zvyšovat, na zpočátku prudký růst z období 22 23 bude navazovat období mírné stagnace období 23 24. Po roce 24 prognostici statistického úřadu předpokládají opětovné zvýšení tempa růstu. Kladné pozitivní přírůstky migrací ovšem vykompenzují ztrátu obyvatelstva přirozenou cestou pouze částečně a při zachování stávajících trendů úbytek obyvatel nezvrátí. 2
Podíl cizinců v 219 22 221 222 223 224 225 226 227 228 229 23 231 232 233 234 235 236 237 238 239 24 241 242 243 244 245 246 247 248 249 25 251 SALDO PŘIROZENÉHO PŘÍRŮSTKU -2 32 85 14 195 249 3 346 387 421 449 471 488 5 51 517 524 532 542 557 575 597 622 648 675 72 728 753 778 81 825 848 869 Graf 28 Projekce migračního přírůstku obyvatel v Královéhradeckém kraji do roku 251 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1-1 ROK Zdroj: ČSÚ, Projekce obyvatelstva v krajích ČR - do roku 25 Zahraniční migrace do kraje není tak výrazná, jako v jiných krajích České republiky. Počet cizinců v kraji mezi lety 21 217 nejprve narostl, poté poklesl a v současnosti v kraji žilo k 31. 12. 217 16 268 cizinců. Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel se v období 211 217 pohyboval v rozmezí 24-26, což je přibližně o 2 bodů nižší hodnota, než je republikový průměr a v mezikrajském srovnání je podíl cizinců v kraji 5. respektive 6. nejnižší, kde je zřejmá převaha Hlavního města Prahy, kde žilo 15 cizinců na 1 obyvatel. Ostatní kraje dosahují obdobných hodnot, které se blíží či mírně převyšují hodnotu České republiky, což je 49 cizinců na 1 obyvatel. Z hlediska vnitro-krajského rozložení se cizinci soustřeďují zejména do okresu Hradec Králové, kde v roce 217 žilo 5 446 cizinců. V ostatních okresech jejich počet dosáhl hodnot v rozmezí 1 741 3 95. Dle země původu v Královéhradeckém kraji žilo v letech 211 217 nejvíce cizinců z Ukrajiny, následně ze Slovenska, Polska a Vietnamu. Graf 29 Podíl cizinců v krajích České republiky v roce 217 16 14 12 1 8 6 4 2 15,1 3, 3,9 6,7 1,8 2,8 4,5 2,2 1,7 2,9 25 21 217 5,4 5,1 4,3 1,6 Zdroj: ČSÚ Při srovnání regionálních rozdílů na úrovni správních obvodů ORP vykazuje většina obvodů kladné migrační saldo (9 SO ORP). Nejvíce obyvatel migrací přibylo ve SO ORP Hradec Králové (přírůstek migrací 2 766 obyvatel) a Jičín (přírůstek migrací 2 479 obyvatel. Nejvyšší úbytky obyvatel migrací zaznamenaly periferní oblasti kraje v SO ORP Broumov. Po roce 21 se v kraji profiloval regionální migrační vzorec, kdy bylo území kraje rozděleno na dvě části migračně kladný růstový až jihozápad a migračně ztrátový sever a severovýchod. Výrazně se projevuje koncentrace pracovních příležitostí i dalších obslužných aktivit do Hradce Králové růstovou tendencí SO ORP Hradec Králové. Trendem, který se pravděpodobně projeví v dalších letech je růst migrace do SO ORP Rychnov nad Kněžnou, kde vzhledem k růstu průmyslové zóny stoupá počet dojíždějících pracovníků, u kterých je jistá pravděpodobnost, že se v území usadí. 21
Graf 3 Hrubá míra migračního salda v SO ORP Královéhradeckého kraje v období 25 216 4 3 2 1-1 -2-3 HMMP 25-28 HMMP28-212 HMMP212-216 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze Při srovnání hrubé míry migračního salda mezi jednotlivými SO ORP v časových řezech 25 28, 28 212 a 212 216 je viditelný trend, kdy převážná většina správních obvodů v období 212 216 zaznamenala zápornou míru migračního salda, migrační přírůstek byl pouze v obvodech Hradec Králové, Jičín, Kostelec nad Orlicí a Nová Paka. Výrazně negativní hrubou míru migračního salda ve všech časových řezech vykazoval SO ORP Broumov, v druhém a třetím období také SO ORP Vrchlabí. Je tedy patrné, že příhraniční odlehlé regiony mohou tvořit dlouhodoběji ztrátová území. K pozitivní změně trendu došlo pouze u výše zmíněného SO ORP Nová Paka. Mapa znázorňující hrubou míru migračního salda v obcích Královéhradeckého kraje v letech 21 216 představuje několik prostorových jevů. Migračně ztrátové jsou obce v horských oblastech při státní hranici, především v okresech Náchod a Trutnov, v menší míře i v okrese Rychnov nad Kněžnou. Migračně příjmové jsou obce v okrese Hradec Králové, jasně patrný je vliv krajského města a suburbanizačních procesů v jeho zázemí. 2.2 Úmrtnost (mortalita) Důležitým ukazatelem monitorujícím zdravotní stav obyvatel je počet zemřelých dle vybrané skupiny příčin smrti. Úmrtnost je jedním z klíčových demografických procesů, spolu s porodností představuje základní složku demografické reprodukce populací. Doplněna nemocností je úmrtnost jedním z hlavních ukazatelů vypovídajících o zdravotním stavu populace. Zdravotní stav, nemocnost a úmrtnost jsou determinovány řadou faktorů. V zásadě je možné vyčlenit 3 hlavní skupiny: a) genetické faktory - např. vyšší úmrtnost mužů (ženy mají nižší úmrtnost a žijí déle, proto studujeme úmrtnost vždy odděleně za jednotlivá pohlaví) b) ekologické faktory -např. klimatické podmínky, životní prostředí c) socioekonomické faktory individuální: životní úroveň, úroveň vzdělání, postoj ke zdraví, péče o vlastní zdraví a využívání preventivních opatření, stravovací návyky, výživa, fyzická aktivita vlivy prostředí: úroveň zdravotnictví, dostupnost a kvalita lékařské péče, rozvoj medicíny a lékařské techniky, systém zdravotní politiky, systém sociálního zabezpečení, ekonomická situace Perinatální a novorozenecká úmrtnost Perinatální úmrtnost - počet mrtvě narozených a zemřelých v průběhu prvních šesti dnů života na 1 všech narozených (živě i mrtvě). Perinatální úmrtnost je součtem mrtvě narozených dětí a dětí zemřelých do 7 dnů života. Úroveň perinatální úmrtnosti je v ČR na velmi nízké úrovni. Perinatální úmrtnost se dlouhodobě pohybuje okolo 5. Královéhradecký kraj v období 28 216 dosahoval relativně shodných hodnot perinatální úmrtnosti (4,7 ) s průměrnou hodnotou v České republice za stejné období, která činila 4,5. 22
Graf 31 Perinatální úmrtnost počet na 1 narozených v roce 216 Jihomoravský kraj Zlínský kraj Jihočeský kraj Hlavní město Praha Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Plzeňský kraj Česká republika Karlovarský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Olomoucký kraj Středočeský kraj Královéhradecký kraj Ústecký kraj 5,19 7,28 muži ženy Zdroj: ČSÚ a ÚZIS, Demografická ročenka 217 Novorozenecká úmrtnost intenzita úmrtí živě narozených dětí 7 28 dnů po porodu. K její kvantifikaci slouží kvocient novorozenecké úmrtnosti. Novorozenecká úmrtnost tvoří stěžejní část kojenecké úmrtnosti. V posledních letech celkově klesá novorozenecká úmrtnost a snižuje se tak celkově úroveň kojenecké úmrtnosti. Novorozenecká úmrtnost v Královéhradeckém kraji od roku 28 opět vykazuje prudké kolísání ve vývoji. Graf 32 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5 Vývoj novorozenecké úmrtnosti v letech 28 217 ve vybraných regionech ČR 1,4 Zdroj: ČSÚ, Demografická ročenka 217, 2, 4, 6, 8, 1, 12, 14, 16,,6 1,5 1,3 1,8, 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 218 Královéhradecký kraj ČR Pardubický kraj Ústecký kraj,9 1,8 1,3 2,5 1,9 Kojenecká úmrtnost Kojenecká úmrtnost vyjadřuje úmrtnost v prvním roce života, tzn. v průběhu prvních 365 dní života dítěte. Kvocient kojenecké úmrtnosti je definován jako počet zemřelých do 1 roku života na 1 živě narozených v daném roce. Kojenecká úmrtnost dosahuje v České republice dlouhodobě velmi nízkých hodnot. V letech 28 217 zemřelo během prvního roku života 2,7 dětí na 1 živě narozených. V roce 217 během tohoto období života zemřelo 2,7 dětí na 1 živě narozených a stejně jako v předešlých letech byla pozorována vyšší úmrtnost chlapců než dívek (z biologické podstaty). Nejnižší kojenecká úmrtnost byla zaznamenána v roce 217 v Pardubickém kraji (2, ), naopak nejvyšších hodnot dosahovala v kraji Ústeckém (4,5 ). Královéhradecký kraj patří navzdory výkyvům způsobeným kolísáním nízkých hodnot mezi kraje s podprůměrnou kojeneckou úmrtností. V roce 217 dosahovala kojenecká úmrtnost v tomto kraji 2,8. 23
Standar. úmrtnost na 1 tis. obyvatel Graf 33 Vývoj kojenecké úmrtnosti v letech 28 217 ve vybraných regionech ČR 6 5 4 3 2 1,9 1,4 2,7 2,6 3,3 2, 2,4 1,8 3,2 2,8 1 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 218 Královéhradecký kraj ČR Pardubický kraj Ústecký kraj Zdroj: ČSÚ, Demografická ročenka 217 Nejčastější příčiny kojenecké úmrtnosti 6 všech zemřelých do 1 roku (191 kojenců) respirační poruchy specifické pro perinatální období, krvácivé stavy a hematologické poruchy plodu a novorozence. druhou nejčastější příčinou, vyskytující se v 16 úmrtí vrozené vady, deformace a chromozomální abnormatily (nejčastější diagnózou způsobující úmrtí kojenců jsou vrozené vady oběhové soustavy). třetí nejčastější příčinou příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde Standardizovaná úmrtnost celková Standardizovaná úmrtnost je obvykle vyjadřována v. Vypovídá o kolik procent je zjištěná úmrtnost větší nebo menší než ve standardní populaci. V roce 216 bylo v populaci České republiky zaznamenáno 17 75 úmrtí, což je přibližně o 3,4 tis. úmrtí méně než v roce předchozím. Pokles o zhruba 3 byl zaznamenán nejen v celkovém počtu zemřelých, ale také v přepočtu na 1 obyvatel. Snížila se rovněž hodnota standardizované úmrtnosti (očištěná od vlivu věkové struktury). Zde byl zaznamenán meziroční pokles o zhruba 5. Standardizovaná úmrtnost klesla meziročně u mužů z 864 na 828 úmrtí na 1 tis. obyvatel, u žen byl pokles mírnější a standardizovaná úmrtnost v roce 216 dosáhla 496 úmrtí na 1 tis. obyvatel. Královéhradecký kraj kopíruje trend ČR, v roce 216 bylo evidováno 5 681 úmrtí (o 155 úmrtí méně než v roce 215), standardizovaná úmrtnost v kraji klesla u mužů o 52,2 úmrtí a u žen o 9,4 úmrtí. Graf 34 Vývoj standardizované úmrtnosti dle pohlaví v letech 21 216 (na 1 obyvatel) 1 8 6 859,8 879,2 863,5 839,6 797 86,8 754,6 4 2 518,9 516,9 528,3 519 477,2 488,6 479,2 21 211 212 1213 214 215 216 ČR - muži KHK - muži ČR - ženy KHK - ženy Zdroj: ČSÚ, DPS kraj 24
Standar. míra úmrtnost na 1 tis. obyvatel Standar. úmrtnost na 1 tis. obyvatel Standar. úmrtnost na 1 tis. obyvatel Graf 35 Vývoj standardizované úmrtnosti v okresech Královéhradeckého kraje dle pohlaví v letech 21 216 (na 1 obyvatel) 12 6 1 5 8 4 6 3 4 2 MUŽI 2 1 ŽENY 21 211 212 1213 214 215 216 21 211 212 1213 214 215 216 Hradec Králové Jičín Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n.k. Náchod Rychnov n.k. Trutnov Trutnov Zdroj: ČSÚ, DPS kraj Standardizovaná úmrtnost dle vybraných diagnóz Nejčastější příčinou smrti byly v ČR i v Královéhradeckém kraji v roce 216 i nadále u obou pohlaví nemoci oběhové soustavy. Druhou nejčetnější příčinou jsou již dlouhodobě zhoubné novotvary. Třetí nejčastější skupinou příčin smrti byly nemoci dýchací soustavy. O něco méně četnou skupinou jsou úmrtí v důsledku vnějších příčin smrti. Královéhradecký kraj kopíruje trend vývoje standardizované úmrtnosti dle diagnózy v ČR. Graf 36 Standardizované míry úmrtnosti mužů a vybraných kapitol příčin smrti v roce 216 (na 1 obyvatel) 6 5 4 3 2 1 349,2 334,7 II - Novotvary (C - D48) 49,3 3,2 IV - Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E - E9) 562,2 533,5 IX - Nemoci oběhové soustavy (I - I99) 97,4 95, X - Nemoci dýchací soustavy (J - J99) ČR 55,5 78,4 79,3 38,3 XI - Nemoci trávicí soustavy (K - K93) Královéhradecký XX - Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V1 - Y98) Zdroj: ČSÚ, Zemřelí 216 (Úmrtnost standardizována přímou standardizací na věkovou strukturu celé ČR) 25
Věkově standardizovaný počet na 1 osob (ASR Evropa 213) Standar. míra úmrtnost na 1 tis. obyvatel Graf 37 Standardizované míry úmrtnosti žen a vybraných kapitol příčin smrti v roce 216 (na 1 obyvatel) 4 368,3 37,4 ČR Královéhradecký 3 2 23,5 21,2 1 II - Novotvary (C - D48) 37,728,9 IV - Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E - E9) IX - Nemoci oběhové soustavy (I - I99) 47,741,7 31,6 22,6 29,8 27,5 X - Nemoci dýchací soustavy (J - J99) XI - Nemoci trávicí soustavy (K - K93) XX - Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V1 - Y98) Zdroj: ČSÚ, Zemřelí 216 (Úmrtnost standardizována přímou standardizací na věkovou strukturu celé ČR) 2.2.1.1 Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy Standardizovaná úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění (KVO), neboli onemocnění oběhové soustavy, má v ČR a v Královéhradeckém kraji sestupnou tendenci. V České republice zůstávají kardiovaskulární onemocnění dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí, umírá na ně cca 5 % populace. Za posledních sedm let se podařilo snížit úmrtnost, a to především zásluhou účinnějších diagnostických a terapeutických postupů. Počty úmrtí se v Královéhradeckém kraji v roce 216 pohybovaly okolo celorepublikového průměru. Kraj zaujímal mezi kraji 5. (muži) a 9. (ženy) místo. Počet úmrtí na kardiovaskulární onemocnění u mužů je výrazně vyšší než u žen. Graf 38 Vývoj úmrtnosti na srdeční onemocnění vč. cerebrovaskulárních onemocnění (I I99) v letech 21 216 (ASR Evropa 213) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 769,54 792,23 789,84 742,52 691,38 665,2 62,39 56,9 555,43 549,54 545,27 493,66 494,58 459,2 21 211 212 213 214 215 216 ČR - muži KHK - muži ČR - ženy KHK - ženy Zdroj: ČSÚ, DPS kraj Úmrtnost na cévní nemoci mozku (I6 I69) Úmrtnost na cévní onemocnění mozku neustále klesá, což souvisí zejména s úspěšnou léčbou a kontrolou vysokého krevního tlaku, díky čemuž dochází ke zmírnění přirozeného průběhu nemoci. Hodnoty za Královéhradecký kraj se od roku 21 pohybují u obou pohlaví nad hodnotami ČR. 26
Věkově standardizovaný počet na 1 osob (ASR Evropa 213) Věkově standardizovaný počet na 1 osob (ASR Evropa 213) Graf 39 Vývoj úmrtnosti na cévní nemoci mozku (I6 I69) v letech 21 216 (ASR Evropa 213) 2, 15, 1, 167,36 15,57 188,74 18,2 16,55 133,12 169,95 149,58 14,93 129,33 133,49 119,11 121,71 1,35 5,, 21 211 212 213 214 215 216 ČR - muži KHK - muži ČR - ženy KHK - ženy Zdroj: ČSÚ, DPS kraj 2.2.1.2 Úmrtnost na nádorová onemocnění Úmrtnost na nádorová onemocnění je v České republice u mužů i žen druhou nejčastější příčinou úmrtí. Výskyt nových nádorových onemocnění stále stoupá (incidence zhoubných novotvarů roste), ale úmrtnost zůstává na stejné úrovni. Nejčastější nádorová onemocnění v kraji jsou nádory tlustého střeva a konečníku u obou pohlaví, nádory prsu u žen, u mužů nádory průdušnice, průdušek a plic a nádory prostaty a dále pak kožní nádory (melanomy). Královéhradecký kraj ve srovnání s ostatními kraji byl v roce 216 na 6. (muži) a 1. (ženy) místě. Počet úmrtí na nádorová onemocnění u mužů je opět vyšší než u žen. V roce 216 byla standardizovaná míra úmrtnost u mužů 334,7 a u žen 21,2 úmrtí na 1 obyvatel. Hodnoty úmrtnosti v Královéhradeckém kraji jsou u žen v posledních letech srovnatelné s hodnotami v celé ČR, u mužů jsou dlouhodobě pod průměrem ČR. Graf 4 Vývoj úmrtnosti na zhoubné novotvary (C C97) v letech 21 216 (ASR Evropa 213) 5 4 3 424,19 387,26 357,55 368,74 349,94 347,86 351,6 2 1 227,55 215,75 217,62 216,14 28,51 214,25 223,72 21 211 212 213 214 215 216 ČR - muži KHK - muži ČR - ženy KHK - ženy Zdroj: ČSÚ, DPS kraj Úmrtnost na nádory hrtanu, průdušnice, průdušek a plic Výskyt nádorů plic od roku 216 mírně klesá u mužů i u žen. Úmrtnost na onemocnění dýchacích cest je u žen ve srovnání s muži poloviční (viz graf). Úmrtnost na zhoubné nádory hrtanu, průdušnice, průdušek a plic má v ČR poměrně setrvalý stav bez velkých výkyvů. V desetiletém průměru byla nejnižší úmrtnost na tyto choroby ve Zlínském kraji (54,89 úmrtí na 1 osob) a nejvyšší v kraji Ústeckém (95,88 úmrtí na 1 obyvatel) u mužů, u žen byla úmrtnost nejnižší v kraji Vysočina (21,45 úmrtí na 1 obyvatel) a nejvyšší v Karlovarském kraji (48,5 úmrtí na 1 osob). Královéhradecký kraj zaujímá 6. (muži, 71,91 úmrtí na 1 obyvatel) a 5. (ženy, 28,92 úmrtí na 1 obyvatel) místo. 27
Věkově standardizovaný počet na 1 osob ('ASR Evropa 213) Věkově standardizovaný počet na 1 osob ('ASR Evropa 213) Graf 41 Vývoj úmrtnosti na nádory hrtanu, průdušnice, průdušek a plic (C32 C34) v letech 21 216 (ASR Evropa 213) 12, 1, 112,98 8, 6, 94,51 82,31 96,52 87,8 82,61 79,17 4, 2,, 26,37 26,36 27,42 26,48 24,7 3,47 25,83 21 211 212 213 214 215 216 ČR - muži KHK - muži ČR - ženy KHK - ženy Zdroj: ČSÚ, DPS kraj Úmrtnost na nádory tlustého střeva a konečníku (kolorekta) Trend je stabilní bez znatelných výkyvů, v posledních asi 5 letech dochází u obou pohlaví k mírnému poklesu úmrtnosti. U mužů byla v roce 216 nejnižší úmrtnost v Královéhradeckém kraji (32,9 úmrtí na 1 obyvatel) a nejvyšší v kraji Ústeckém (51,1 úmrtí na 1 obyvatel). U žen byla v roce 216 nejvyšší úmrtnost v Plzeňském kraji (3,54 úmrtí na 1 obyvatel), Královéhradecký kraj měl 4. nejvyšší úmrtnost (27,49 úmrtí na 1 obyvatel) a nejnižší úmrtnost byla v Moravskoslezský kraj (21,21 úmrtí na 1 obyvatel). Graf 42 7 6 5 4 3 2 1 Vývoj úmrtnosti na zhoubný novotvar tlustého střeva a konečníku (C18 C2) v letech 21 216 (ASR Evropa 213) 57,62 52,64 25,21 26,62 47,72 32,2 45,14 39,45 49,6 38,61 24,76 25,96 26,83 24,64 21 211 212 213 214 215 216 ČR - muži KHK - muži ČR - ženy KHK - ženy Zdroj: ČSÚ, DPS kraj Úmrtnost na nádory prsu u žen Karcinom prsu se řadí mezi nejčastější nádorové onemocnění a je nejčastější příčinou úmrtí mezi zhoubnými nádory u žen. Královéhradecký kraj v roce 216 měl 32,85 úmrtí na 1 obyvatel (tj. 5. nejvyšší úmrtnost v ČR). 28
Věkově standardizovaný počet na 1 osob ('ASR Evropa 213) Věkově standardizovaný počet na 1 osob ('ASR Evropa 213) Graf 43 Vývoj úmrtnosti na zhoubný novotvar prsu (C5) u žen v letech 21 216 (ASR Evropa 213) 35 3 25 2 15 1 5 31,48 3,62 27,5 28,63 28,14 28,66 25,19 21 211 212 213 214 215 216 ČR - ženy KHK - ženy Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Úmrtnost na nádory kůže Počet pacientů se zhoubnými nádory kůže roste, za 2 let se podle Národního onkologického registru zdvojnásobil. Nemocných ale díky včasnému odhalení a lepší léčbě umírá téměř stejně. Nejčastěji onemocní lidé ve věku 55 až 59 let. Prvními příznaky jsou změny na mateřských znaménkách na kůži. V roce 216 Královéhradecký kraj dosáhl u mužů 3. nejnižší úmrtnosti na zhoubné novotvary kůže (3,69 úmrtí na 1 obyvatel, ČR 4,7 úmrtí na 1 obyvatel). Naopak u žen kraj měl nejvyšší úmrtnost mezi kraji a to 5,36 úmrtí na 1 obyvatel (ČR 3,61 úmrtí na 1 obyvatel). Graf 44 Vývoj úmrtnosti na zhoubný melanom kůže (C43) v letech 21 216 (ASR Evropa 213) 1 8 6 4 2 Zdroj: ČSÚ, ÚZIS 7,75 2,7 4,73 1,99 2.2.1.3 Úmrtnost dle ostatních vybraných příčin - výběr Úmrtnost na úrazy a otravy (S T98) 9,25 4,27 V ČR jsou úrazy nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých dospělých a třetí nejčastější příčinou úmrtí v celé populaci. Pod tímto ukazatelem se skrývají i úmrtí na poranění, úrazy a otravy, ale také úmrtí na dopravní nehody a úmrtí na úrazy u dětí. Výrazně častěji dochází k úmrtí na poranění, úrazy a otravy u mužů, tento trend je celorepublikový. Královéhradecký kraj kopíruje trend ČR. V roce 216 byla úmrtnost na úrazy a otravy v ČR 7,61 úmrtí na 1 obyvatel u mužů a u žen 34,32 úmrtí na 1 obyvatel, Královéhradecký kraj zaujímal 7. místo u mužů a u žen na 5. místě (7. a 5. nejnižší). 6,47 4,54 2,77 2,52 21 211 212 213 214 215 216 3,16 ČR - muži KHK - muži ČR - ženy KHK - ženy 2,95 4,92 3,95 29
Věkově standardizovaný počet na 1 osob (ASR Evropa 213) Věkově standardizovaný počet na 1 osob ('ASR Evropa 213) Graf 45 Vývoj úmrtnosti na úrazy a otravy (S T98)v letech 21 216 (ASR Evropa 213) 12, 1, 8, 6, 4, 2,, 85,57 92,62 87,62 88,48 8,44 83,44 7,41 32,5 38,34 39, 3,18 3,59 35,96 3,39 21 211 212 213 214 215 216 ČR - muži KHK - muži ČR - ženy KHK - ženy Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Úmrtnost na infekční a parazitární nemoci (A B99) V roce 216 byla Královéhradecký kraji u mužů úmrtnost na infekční a parazitární nemoci na 1 obyvatel ve výši 19,18 (6. nejvyšší, v ČR 18,87 úmrtí na 1 obyvatel) a u žen 17,14 úmrtí na 1 obyvatel, Královéhradecký kraj (5. nejnižší, v ČR 19,62 úmrtí na 1 obyvatel). Z pohledu obou pohlaví kraj má 5. nejnižší úmrtnost na infekční a parazitární nemoci na 1 obyvatel (tj. 18,14), nejvyšší úmrtnost na infekční a parazitární nemoci na 1 obyvatel má Jihočeský kraj (25,85). Graf 46 Vývoj úmrtnosti na infekční a parazitární nemoci (A B99) v letech 21 216 (ASR Evropa 213) 35 3 25 2 15 1 5 27,7 28,92 26,77 23,5 23,43 17,14 15,26 19,56 14,68 15,23 13,79 14,98 11,3 11,5 21 211 212 213 214 215 216 ČR - muži KHK - muži ČR - ženy KHK - ženy Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Úmrtnost diabetes mellitus (E1 E14) Úmrtnost pacientů s diabetem mellitus v ČR mírně klesá, lze předpokládat, že za absolutním zvýšením počtu nemocných s komplikacemi stojí prodloužení života pacientů s diabetem. V roce 216 měl Královéhradecký kraj nejnižší úmrtnost mužů na 1 obyvatel mezi regiony ČR (22,87 úmrtí na 1 obyvatel, ČR 32,76 úmrtí na 1 obyvatel) na diabetes mellitus, u žen měl kraj 3. nejnižší úmrtnost na 1 obyvatel (32,14 úmrtí na 1 obyvatel, ČR 38,44 úmrtí na 1 obyvatel). 3
Věkově standardizovaný počet na 1 osob (ASR Evropa 213) Věkově standardizovaný počet na 1 osob (ASR Evropa 213) Graf 47 Vývoj úmrtnosti na diabetes (E1 E14) v letech 21 216 (ASR Evropa 213) 6, 5, 4, 3, 2, 1, 27,59 21,61 2,15 17,99 21,78 21,88 41,73 38,92 35,26 46,77 27,34 25,89 3,17 28,81, 21 211 212 213 214 215 216 ČR - muži KHK - muži ČR - ženy KHK - ženy Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Úmrtnost na nemoci trávící soustavy (K K93) Královéhradecký kraj se již dlouhodobě v rámci úmrtnosti na nemoci trávící soustavy pohybuje pod průměrem ČR, a to jak u mužů, tak i u žen. Královéhradecký kraj v roce 216 dosáhl 2. nejnižší úmrtnosti na nemoci trávící soustavy na 1 obyvatel mezi regiony ČR (za obě pohlaví 31,2 úmrtí na 1 obyvatel, ČR 42,71 úmrtí na 1 obyvatel). Graf 48 Vývoj úmrtnosti na nemoci trávící soustavy (K K93) v letech 21 216 (ASR Evropa 213) 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1,, 56,24 44,17 44,6 47,61 4,89 46,46 41,19 34,28 28,6 24,74 25,27 25,38 27,28 24,9 21 211 212 213 214 215 216 ČR - muži KHK - muži ČR - ženy KHK - ženy Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Úmrtnost na poruchy duševní a poruchy chování (F F99) Celková úmrtnost na 1 obyvatel, tj. za obě pohlaví, dosáhla v roce 216 v Královéhradeckém kraji hodnoty 16,51 úmrtí na 1 obyvatel, což představuje 2. nejvyšší úmrtnost na 1 obyvatel v ČR (13,35 úmrtí na 1 obyvatel). U mužů to potom byla 3. nejvyšší a u žen 2. nejvyšší úmrtnost na 1 obyvatel. 31
Věkově standardizovaný počet na 1 osob (ASR Evropa 213) Graf 49 Vývoj úmrtnosti na poruchy duševní a poruchy chování (F F99) v letech 21 216 (ASR Evropa 213) 3 25 2 15 1 5 25,58 23, 22,4 18,35 15,7 19,29 1,6 16,26 15,7 13,63 17,27 1,13 9,94,4 21 211 212 213 214 215 216 ČR - muži KHK - muži ČR - ženy KHK - ženy Zdroj: ČSÚ, ÚZIS 2.3 Nemocnost (morbidita) Nemocnost je další důležitý ukazatel zdravotního stavu obyvatelstva. Udává jak často a čím lidé onemocní. Nejčastěji se vyjadřuje jako incidence, což je počet nově vzniklých (nebo hlášených, registrovaných apod.) onemocnění za určité období vztažený na daný počet obyvatel. Dalším ukazatelem je prevalence, která udává počet všech případů daného onemocnění za určité období, vztažený na daný počet obyvatel. Oba ukazatelé jsou relativní čísla, vhodná pro vzájemná srovnávání nemocnosti. Pro srovnávání je nutné ještě hodnoty standardizovat, což je matematické vyrovnání věkových rozdílů obyvatel ve srovnávaných územích. Ukazatelem, který vyjadřuje závažnost nemocí a nutnost péče v nemocnici, je počet hospitalizovaných osob (tzv. hospitalizovanost) na určité onemocnění v přepočtu na 1 obyvatel. Tyto počty však ovlivňují i další faktory, zejména samotná úroveň zdravotnických zařízení, jejich kvalita a dostupnost v daných územích. Údaje se vážou na místo bydliště nemocného, nikoliv na místo hospitalizace. Incidence, prevalence dle vybraných diagnóz 2.3.1.1 Nemoci oběhové soustavy Nemoci oběhové soustavy (nemoci srdce a cév, srdečně cévní onemocnění) jsou choroby postihující srdce a cévní řečiště (I I991). Skupinu nemocí lze dále v nejjednodušším členění rozdělit na nemoci srdce, tzv. kardiovaskulární onemocnění (dg. I I52), cévní onemocnění mozku, tzv. cerebrovaskulární onemocnění (dg. I6 I69), nemoci periferních tepen a žil (dg. I7 I87) a ostatní nemoci oběhové soustavy. K nejzávažnějším nemocem srdce a cév z hlediska rozšíření v populaci, míry hospitalizace, invalidity a úrovně úmrtnosti patří ischemické nemoci srdeční (dále ICHS) a cévní mozková příhoda. V době zpracování této zprávy o zdravotním stavu obyvatel Královéhradeckého kraje nebyla Ústavem zdravotnických informací a statistik ČR zpracována a zveřejněna aktuální data. Z důvodu chybějících dat je uveden následující graf, který znázorňuje počet případů hospitalizace na 1 obyvatel v nemocnicích akutní péče podle vybraných skupin diagnóz -akutní infarkt myokard (I21-I22), cévní nemoci mozku (I6-I69) a ostatní nemoci oběhové soustavy (zbytek I-I99). Královéhradecký kraj v posledních letech dosahuje hodnot ČR. 32
2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Graf 5 Počet případů hospitalizace na 1 obyvatel v nemocnicích akutní péče podle vybraných skupin diagnóz ISHMT v letech 214 216 5 4 3 2 1 214 215 216 Akutní infarkt myokardu (I21-I22) - KHK Cévní nemoci mozku (I6-I69) - KHK Ostatní nemoci oběhové soustavy (zbytek z I-I99) - KHK Akutní infarkt myokardu (I21-I22) - ČR Cévní nemoci mozku (I6-I69) - ČR Ostatní nemoci oběhové soustavy (zbytek z I-I99) - ČR Zdroj: ÚZIS 2.3.1.2 Zhoubné novotvary Rostoucí počet hlášených případů částečně souvisí se stárnutím populace ČR (viz text výše). Věk je jedním z hlavních rizikových faktorů, dalšími možnými vlivy jsou vyšší výskyt fyzikálních a chemických kancerogenů (znečištěné životní prostředí a změny životního stylu), zlepšená diagnostika zhoubných novotvarů a celková kvalita lékařské péče. V rámci zlepšené diagnostiky mohou být příčinou vyššího počtu hlášených zhoubných nádorů i programy celoplošných onkologických screeningů. Mamografický screening (rakovina prsu u žen) byl v ČR oficiálně zahájen v roce 22, cervikální screening (rakovina děložního hrdla) v roce 28 a screening kolorektálního karcinomu v roce 29. V roce 215 v incidenci (počet nově vzniklých nebo hlášených, registrovaných onemocnění.) všech zhoubných novotvarů (C C97) na 1 obyvatel Královéhradecký kraj zaujímal mezi regiony ČR u mužů 1. místo a u žen 2. místo. V intervalové prevalenci zhoubných novotvarů (C C97) na 1 obyvatel v roce 215 Královéhradecký kraj u mužů je 1. a u žen na 8. místě mezi regiony ČR. Graf 51 35 3 25 2 15 1 5 14,83 13,42 Incidence a prevalence zhoubných novotvarů (C C97) v období 2 216 (prevalence 215) na 1 obyvatel 23,51 22,64 2,97 2,99 32,1 8 7 6 5 4 3 2 1 3 635 3 73 4 722 4 69 6 11 5 364 7 54 6 96 Incidence_KHK - muži Incidence_KHK - ženy Incidence_ČR - muži Incidence_ČR - ženy Prevalence_KHK - muži Prevalence_KHK - ženy Prevalence_ČR - muži Prevalence_ČR - ženy Zdroj: ČSÚ, ÚZIS 33
Ne-melanomový kožní zhoubný novotvar (C44) Nejčastěji diagnostikovaným onkologickým onemocněním je jiný zhoubný novotvar kůže (C44), pod tuto diagnózu spadají histologicky především bazaliomy a spinocelulární karcinomy. V roce 216 bylo v Královéhradeckém kraji hlášeno celkem 1746 případů (ČR 28 251 nádorů), což představuje cca třetinu všech hlášených případů ZN v daném roce. Míra incidence je tradičně vyšší u mužů KHK 338,6 na 1 mužů (ČR 283,8 na 1 mužů) než u žen KHK 295,7 na 1 žen (ČR 251,6 na 1 mužů). Královéhradecký kraj je dlouhodobě nad průměrem ČR. Rizikovými faktory pro tyto nádory jsou, kromě mužského pohlaví, věk jedince, světlý fototyp a zejména dlouhodobá kumulativní expozice slunečnímu záření (UVB složka). Primární prevencí proti rakovině kůže je především používání vhodné ochrany proti slunci a v rámci screeningu vizuální vyšetřování kůže. Graf 52 Incidence zhoubných novotvarů hrtanu, průdušnice, průdušek a plic v období 212 216 na 1 obyvatel 4 35 3 25 2 15 1 5 347,5 338,6 318,7 266,9 253 283 295,7 259,8 233,9 237,2 212 213 214 215 216 Incidence_KHK - muži Incidence_ČR - muži Incidence_KHK - ženy Incidence_ČR - ženy Zdroj: ÚZIS Novotvary (publikace 216, 215, 214 a 212-213) Zhoubné novotvary průdušnice, průdušek a plic (C33 C34) Z hlediska četnosti výskytu patří v České republice zhoubný nádor průdušnice, průdušek a plic (dg. C33 C34) spolu se zhoubným nádorem kolorekta (C18 C2) k nejčastějším onkologickým diagnózám. V roce 216 bylo v Královéhradeckém kraji hlášeno celkem 39 případů nádorů této lokalizace (pokles oproti roku 215). I u tohoto typu nádoru v ČR i Královéhradeckém kraji převažuje výskyt u mužů (ČR 86,2 a KHK 99,6 případů na 1 mužů) v porovnání s výskytem u žen (ČR 42,9 a KHK 42,8 případů na 1 žen). Většina množství případů je zjištěna v pokročilém stadiu. Závažnost onemocnění ukazuje i fakt, že u obou pohlaví byl ZN plic v rámci onkologických diagnóz nejčastější příčinou úmrtí. 34
2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Graf 53 Incidence a prevalence zhoubných novotvarů hrtanu, průdušnice, průdušek a plic v období 2 216 (prevalence 215) na 1 obyvatel 12 1 89,49 8 6 4 27,4 85,75 31,43 11,62 99,6 36,18 42,8 25 2 187,94 193,58 15 1 72,52 56,21 219,8 217,68 94,32 117,72 2 5 Incidence_KHK - muži Incidence_ČR - muži Prevalence_KHK - muži Prevalence_ČR - muži Incidence_KHK - ženy Incidence_ČR - ženy Prevalence_KHK - ženy Prevalence_ČR - ženy Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Zhoubné novotvary tlustého střeva a konečníku (kolorekta) (C18 C2) V roce 216 bylo Královéhradeckém kraji hlášeno 395 ZN kolorekta (mírný absolutní pokles oproti předchozímu roku). Z toho bylo 212 případů u mužů (tj. 78,2 případů na 1 mužů) a 183 případů u žen (tj. 65,3 případů na 1 žen). U obou pohlaví je tak ZN kolorekta, po vyloučení jiného zhoubného novotvaru kůže (dg. C44), druhou nejčastější onkologickou diagnózou po karcinomu prostaty u mužů a po karcinomu prsu u žen. Graf 54 Incidence a prevalence zhoubných novotvarů tlustého střeva a konečníku v období 2 216 (prevalence 215) na 1 obyvatel 12 1 82,4 8 6 4 47,33 2 9,61 54,49 97,57 78,2 64,73 65,3 8 7 6 5 362,45 4 3 2 282,91 1 481,9 357,22 6,54 442,51 712,44 498,88 Incidence_KHK - muži Incidence_ČR - muži Prevalence_KHK - muži Prevalence_ČR - muži Incidence_KHK - ženy Incidence_ČR - ženy Prevalence_KHK - ženy Prevalence_ČR - ženy Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Screeningový program karcinomu tlustého střeva a konečníku (C18 C2) V roce 216 Královéhradecký kraj patřil mezi regiony s průměrnou zátěží a na jedno screeningové centrum připadalo 19 826 osob z cílové populace (ČR 2 547 obyvatel). Počet screeningových výkonů po zavedení adresného zvaní v roce 214 vzrostly (nárůst v kraji cca o 2 %). Nejvyšší pokrytí screeningem lze sledovat u věkové skupiny 55 69 let (ČR 34,6 %, KHK 35,9 %) a Královéhradecký kraj dosahuje průměrné hodnoty pokrytí jak na úrovni 35
2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 krajů, tak i v jednotlivých okresech. Ve využití screeningové kolonoskopie je Královéhradecký kraj na prvním místě v ČR (48 vyšetření na 1 osob v r. 216). V roce 216 bylo nejvyšší pokrytí v okresu Rychnov nad Kněžnou (34,8 %, v ČR 29,9 %), nejnižší v okrese Jičín (24, %), ostatní okresy kraje dosahovaly průměrné hodnoty pokrytí. Incidence kolorektálního karcinomu se stabilizovala a současně dochází k setrvalému snižování úmrtnosti (za poslední dekádu ČR snížení o 24 %, KHK o 18 %). Zhoubné novotvary prsu u žen (C5) Nejčetnějším onkologickým onemocněním žen v Královéhradeckém kraji (s výjimkou dg. C44 ne-melanomový kožní ZN) byl i v roce 216 ZN prsu (dg. C5) při 46 zjištěných nových případech (145, případů na 1 žen). Přestože je léčba karcinomu prsu zvláště v raných stadiích velmi úspěšná, zůstává ZN prsu i nadále jednou z nejčastějších onkologických příčin úmrtí u žen. U karcinomu prsu je screeningový program (mamografický screening) prokázaným nástrojem vedoucím ke snížení mortality onemocnění v populaci. Královéhradecký kraj zaujímal v incidenci zhoubných novotvarů prsu u žen 1. místo mezi regiony a je mírně nad průměrem ČR. Graf 55 18 16 14 12 91,83 1 8 6 4 2 Incidence a prevalence - zhoubný novotvar prsu (C5) v období 2 216 (prevalence 215) na 1 obyvatel 113,26 11,1 145, 18 16 14 12 1 78,22 8 6 4 2 1 61,33 1 346,63 1 67,7 Incidence_KHK - ženy Incidence_ČR - ženy Prevalence_KHK - ženy Prevalence_ČR - ženy Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Screeningový program karcinomu prsu (C5) V Královéhradeckém kraji funguje několik screeningových center a patří mezi regiony s nejnižší zátěží a na jedno centrum připadá 22 754 osob z cílové populace (ČR připadá 34 739 obyvatel). Počet screeningových mamografií v čase v ČR roste, avšak v Královéhradeckém kraji za poslední dva roky klesl o 6,4 %. Nejvyšší pokrytí screeningem lze sledovat u věkové skupiny 45 69 let (ČR 61,4 %, KHK 59,1 %) a Královéhradecký kraj dosahuje průměrné hodnoty pokrytí v regionálním srovnání. Nejnižší pokrytí je v okresu Trutnov (44,3%), ostatní okresy kraje dosahují průměrné hodnoty pokrytí. Incidence karcinomu prsu v čase roste, avšak dochází k setrvalému snižování úmrtnosti (za poslední dekádu ČR snížení o 18 %, KHK o 6 %). Zhoubný novotvar prostaty (C61) Nejčastějším zhoubným nádorem mužů (s výjimkou dg. C44) je od roku 25 ZN prostaty (dg. C61). V roce 216 bylo hlášeno Královéhradeckém kraji 413 případů ZN prostaty (ČR 7 35 případů, nárůst oproti předešlému roku), v přepočtu na obyvatele se jednalo o 152,3 případů na 1 mužů (ČR 14,7 případů na 1 mužů). Vyšší výskyt nádorů prostaty je vysvětlován jak stárnutím populace, tak i nárůstem rutinního preventivního vyšetřování u starších mužů. Screening na časné fáze nádoru prostaty je vhodné provádět od 5 let věku. 36
2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Graf 56 Incidence a prevalence - zhoubný nádor prostaty u mužů (C61)v období 2 216 (prevalence 215) na 1 obyvatel 18 16 158,7 152,3 14 12 1 242,61 14 12 1 8 67,87 6 18,21 1 8 6 341,94 4 542,18 87,43 4 2 2 Incidence_KHK - muži Incidence_ČR - muži Prevalence_KHK - muži Prevalence_ČR - muži Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Zhoubný melanom kůže (C43) V roce 215 Královéhradecký kraj zaujímal incidenci zhoubných melanomů kůže celkově 1. místo mezi regiony (29,2 případů na 1 obyvatel, ČR 24,42 případů na 1 obyvatel), avšak velký rozdíl je u jednotlivých pohlaví. U mužů to bylo 26,93 případů na 1 obyvatel (7. místo mezi kraji) a u žen 31,5 případů na 1 obyvatel, což je 1. místo mezi regiony. Graf 57 35 3 25 2 15 14,83 Incidence a prevalence - zhoubný melanom kůže (C43)v období 2 215 na 1 obyvatel 23,51 2,97 22,64 2,99 31,5 26,93 35 3 25 2 15 116,91 177,1 232,75 185,94 321,17 258,26 1 13,42 1 131,43 5 93,6 5 Incidence_KHK - muži Incidence_ČR - muži Prevalence_KHK - muži Prevalence_ČR - muži Incidence_KHK - ženy Incidence_ČR - ženy Prevalence_KHK - ženy Prevalence_ČR - ženy Zdroj: ČSÚ, ÚZIS 2.3.1.3 Ostatní diagnózy - výběr Diabetes mellitus (E1 E14) V ČR i Královéhradeckém kraji vykazuje incidence nových případů diabetes mellitus (DM) v čase stoupající tendenci. Standardizovaná incidence byla v roce 216 na průměrem ČR a dosahovala hodnot u mužů 124,3 a u žen 129,4 případů na 1 osob v populaci. 37
Incidence na 1 osob Graf 58 Incidence diabetes mellitus v roce 216 na 1 obyvatel dle krajů 18 16 14 12 1 8 6 4 2 124,3 129,4 18,8 Kraj - muži Kraj - ženy ČR - muži ČR - ženy Pozn.: Počty pacientů s DM v roce 214 a 215 byly aproximovány s pomocí dlouhodobé časové řady z důvodu výskytu chybějících a odlehlých hodnot. Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Prevalence pacientů s DM opět vykazuje stoupající tendenci a mezi pacienty převládá DM II. typu a DM I. typu. Graf 59 Prevalence diabetes mellitus v období 214 216 na 1 obyvatel dle typu 8 7 6 5 4 3 2 1 DM I. typu 7,6 6,9 7 6,1 6 5,9 214 215 216 KHK - muži KHK - ženy 86 84 82 8 78 76 74 72 7 68 66 DM II. typu 85 82,3 79,3 82,8 78,9 78,4 214 215 216 KHK - muži KHK - ženy 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1,8,6,4 Sekundární diabetes 1,9 1,8 1,6 1,7 1,7 1,3 214 215 216 KHK - muži KHK - ženy ČR - muži ČR - ženy ČR - muži ČR - ženy ČR - muži ČR - ženy Pozn.: Počty pacientů s DM v roce 214 a 215 byly aproximovány s pomocí dlouhodobé časové řady z důvodu výskytu chybějících a odlehlých hodnot. Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Nemoci z povolání Jedním z významných ukazatelů zdravotního stavu populace ve vztahu k pracovním podmínkám jsou nemoci z povolání (dále jen NzP ). Lidé jsou při výkonu práce vystaveni působení různých podmínek, které za určitých okolností mohou mít negativní vliv na jejich zdraví. Nemoci z povolání představují zdravotně, sociálně i ekonomicky nejzávažnější důsledky působení rizikových faktorů při výkonu práce. Nemoc z povolání je nemoc, kdy chorobné změny na zdraví, které plynou z této nemoci, jsou v přímé souvislosti s výkonem povolání, tedy kdy se dá výkon povolání označit za jednoznačnou příčinu této nemoci. Informace o vzniku NzP případně o ohroženích nemocí z povolání jsou soustřeďovány za celou republiku prostřednictvím Národního registru nemocí z povolání (dále jen Registr ). Aktualizace vždy za uplynulý kalendářní rok je zveřejňována na odkazu http://www.szu.cz/uploads/nzp/hlaseni_nzp_217.pdf. 38
Nemoci z povolání jsou podle 1 odst. 1 nařízení vlády č. 29/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v Seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. Ohrožením nemocí z povolání se podle 347 zákona č. 262/26 Sb., zákoníku práce, rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. Jako nemoc z povolání může být uznáno pouze takové onemocnění, které lze zařadit pod některou z položek platného Seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu č. 1 nařízení vlády č. 29/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V tomto seznamu jsou NzP rozděleny do 6 kapitol: Kapitola I: NzP způsobené chemickými látkami Kapitola II: NzP způsobené fyzikálními faktory Kapitola III: NzP týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice Kapitola IV: NzP kožní Kapitola V: NzP přenosné a parazitární Kapitola VI: NzP způsobené ostatními faktory a činiteli Údaje a informace uvedené v následujícím textu jsou čerpané z Národního registru nemocí z povolání, ČSÚ a ze Zprávy o činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví v oblasti ochrany zdraví při práci za rok 217 (dále jen Zpráva ). V roce 217 bylo v České republice hlášeno celkem 1 37 případů nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání. Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, dále v sestupném pořadí následovala odvětví zdravotní a sociální péče a těžba a dobývání. U pracovníků při výrobě motorových vozidel, která je v Královéhradeckém kraji široce zastoupena, ať již přímou výrobou automobilů nebo výrobou jednotlivých komponentů, převažovala onemocnění z přetěžování končetin, dále profesionální dermatózy, alergická onemocnění dýchacích cest a plic a poškození periferních nervů z vibrací. V odvětví ekonomické činnosti zdravotní a sociální péče převažovala zejména přenosná a parazitární onemocnění. Především se jednalo o onemocnění svrabem. Tabulka 5 Počet hlášených onemocnění v období 27 až 217 v ČR Rok 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 NzP 1 228 1 327 1 245 1 236 1 21 1 42 983 1 214 1 35 1 242 1 278 Ohrožení NzP 63 76 68 56 56 57 59 36 57 55 92 Zdroj: Zpráva 39
Graf 6 Vývoj počtu NzP a ohrožení NzP v letech 213 217 podle kapitol seznamu nemocí z povolání Zdroj: Zpráva Graf 61 NzP a ohrožení NzP v roce 217 rozdělení podle kraje vzniku Královéhradecký; 68,5 Ústecký; 54,8 Pardubický; 68,5 Jihomoravský; 82,2 Jihočeský; 123,3 Středočeský; 54,8 Liberecký; 41,1 Plzeňský; 137 Zlín; 41,1 Praha; 27,4 Karlovarský; 13,7 Zahraničí; 13,7 Olomoucký; 15,7 Vysočina; 13,7 Zdroj: Zpráva Tabulka 6 Přehled o počtu profesionálních onemocnění (NzP) a ohrožení NzP v Královéhradeckém kraji ve srovnání s ČR v letech 213 217 rok Moravskoslezský; 479,5 ČR Královéhradecký kraj NzP Ohrožení NzP NzP Ohrožení NzP 213 983 59 44 4 214 1214 36 5 2 215 135 57 47 3 216 1242 55 96 2 217 1278 92 65 4 Zdroj: Národní registr nemocí z povolání 4
Ve srovnání s rokem 215 byl v roce 217 nárůst počtu NzP v ČR nejvyšší. Nárůstu počtu NzP v Královéhradeckém kraji za pětileté období je srovnatelný s vývojem celostátním. V rámci Královéhradeckého kraje se v letech 216 a 217 na zvýšeném počtu NzP podílelo onemocnění svrabem v zařízeních pro seniory. Je nutno připomenout, že v některých případech může dojít ke vzniku více nemocí (dg.) u jednoho zaměstnance. Tabulka 7 Porovnání počtu NzP a ohrožení NzP v ČR a v Královéhradeckém kraji v roce 217 na počet ekonomicky aktivních osob Ekonomicky aktivní osoby NzP Ohrožení NzP ČR 5 377 1 278 92 Královéhradecký kraj 278 65 4 Zdroj: ČSÚ Tabulka 8 Počet NzP v ČR a Královéhradeckém kraji dle jednotlivých kapitol seznamu NzP v roce 217 Kapitola Název kapitoly ČR Královéhradecký kraj kap. I. NzP způsobené chemickými látkami 7 kap. II. NzP způsobené fyzikálními faktory 767 21 kap. III. NzP týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice 155 5 kap. IV. NzP kožní 177 8 kap. V. NzP přenosné a parazitární: 171 31 kap. VI. NzP způsobené ostatními faktory a činiteli 1 CELKEM 1 278 65 Zdroj: Zpráva Z tabulky je patrné, že celorepublikově vzniká nejvíce NzP vlivem faktorů fyzikálních soustředěných pod kap. II. Jedná se především o onemocnění muskuloskeletální z přetěžování a z práce s vibrujícím nářadím. V rámci Královéhradeckého kraje tuto skupinu v roce 217 převýšil počet onemocnění svrabem uvedené pod kapitolou V. Tabulka 9 Nemoci z povolání v Královéhradeckém kraji 21 211 212 213 214 215 216 ČR 1 236 1 21 1 42 983 1 214 1 35 1 242 Královéhradecký kraj 61 61 3 44 5 47 96 Hradec Králové (okres) 28 29 15 23 13 27 Jičín (okres) 11 8 1 5 6 3 7 Náchod (okres) 4 6 3 3 8 11 18 Rychnov nad Kněžnou (okres) 17 14 7 1 7 16 6 Trutnov (okres) 1 4 4 3 6 4 38 Zdroj: ÚZIS V tabulce je uveden počet nově hlášených nemocí z povolání celkem podle místa vzniku NzP. Shrnutí Z důvodu prevenci vzniku NzP je nezbytné věnovat trvale pozornost zejména oblasti působení fyzikálních faktorů a prosazovat veškerá dostupná opatření za účelem snížení počtu osob, kteří jsou vystaveni nadměrné lokální svalové zátěži. Na možný negativní dopad nadměrné fyzické zátěže je třeba myslet pří zavádění nových technologií výroby a jejím rozšiřování. Ze strany zaměstnavatelů je nutné průběžně hodnotit zdravotní rizika jednotlivých prací a následně zavádět taková organizační a technická opatření, která by nepříznivý dopad na zdraví zaměstnanců minimalizovala. Nesmí být opomenuta povinnost zaměstnance řádně o rizicích informovat a na ochraně zdraví je zainteresovat. Souběžně je nutné, aby i ze strany zaměstnanců byla opatření pro ochranu vlastního zdraví respektována a přijímána. Z vývoje v posledních letech je dále nutné sledovat úroveň opatření protiepidemických především v zařízeních pro seniory a v jiných zdravotnických zařízeních. Samozřejmostí musí být tlak na zaměstnavatele v oblasti přijímání preventivních opatření za účelem snižování již existujících či nově vznikajících rizik a předcházet tak jejich 41
případnému dopadu na zdraví zaměstnanců. Na tyto potřeby trvale navazuje dozorová činnost KHS v oboru hygieny práce a pracovního lékařství cílená na ochranu zdraví zaměstnanců při práci. Infekční onemocnění výběr V České republice vychází hlášení infekčních onemocnění z dikce zákona č. 258/2 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, dle něhož je poskytovatel zdravotních služeb tyto nákazy povinen ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, a to i v případě podezření nebo úmrtí na ně. Údaje a informace o takových konkrétních onemocněních jsou pak evidovány a vykazovány v celostátním systému hlášení infekčních nemocí EpiDat (od roku 218 ISIN). V této souvislosti lze však také konstatovat, že u některých nákaz představují hlášené případy pouze zlomek ze všech a skutečný počet nemocných je daleko vyšší. Vyhledávání případů infekcí pak odráží i aktivní činnost epidemiologů. Na základě systému hlášení lze sledovat trendy výskytu infekčních nákaz. Výskyt infekčních onemocnění podléhá celosvětově specifickému vývoji. Objevují se nejen nové infekce (např. Ebola, MERS-CoV atd.), ale i ty, které se již nevyskytovaly, se znovu objevují a ohrožují lidské zdraví nejen v ČR, ale i v Královéhradeckém kraji (např. spalničky, dávivý kašel, příušnice). Na tom se podílejí i antivakcinační aktivity, které ve svém důsledku představují ohrožení veřejného zdraví, což se projevuje i v našem kraji sníženou proočkovaností vůči preventabilním infekcím. Královéhradecký kraj má nejstarší obyvatelstvo z celé země a nejen kvůli demografickému vývoji tak narůstá populace vnímavá k nákaze, přičemž je zaznamenáván též nedostatek akutních i izolačních lůžek a narůstají další potřeby v oblasti sociálních a na ně navazujících služeb. Do budoucna bude jistě zapotřebí zajistit i více míst v domovech pro seniory včetně posílení dalších pobytových sociálních služeb. Z důvodu personálního nedostatku zdravotníků někdy dochází (byť někde jen přechodně) i k redukci lůžek na nemocničních odděleních. Míra omezení v nemocniční péči pak vytváří nestandardní prostředí pro poskytování zdravotní péče, což může být komplikací např. v případě hromadných výskytů některých infekčních onemocnění. I v našem kraji též narůstá význam infekcí, jejichž původci jsou rezistentní k řadě dostupných antimikrobiálních látek, zvyšuje se i míra propojení mikrobiálních agens s chronickými nemocemi, problematikou se z hlediska možného šíření infekčních onemocnění stávají jistě i sociálně slabé a vyloučené lokality. Průběžně se řeší zajišťování protiepidemických opatření i v souvislosti s lokálními epidemickými výskyty některých nákaz (např. VHA, virové gastroenteritidy, salmonelózy, stafylokokové enterotoxikózy aj.) včetně nárůstu některých infekcí (např. legionelózy, VHE, Lymeské borreliózy, pohlavní nákazy včetně HIV/AIDS aj.). Pro úspěšné zajištění úkolů epidemiologie v našem kraji je nezbytná a úspěšně také probíhá též mezioborová spolupráce a vzájemná průběžná informovanost s laboratorními pracovišti, klinickými lékaři, veterinární správou, státní správou a samosprávou, školními i předškolními zařízeními atd. V Královéhradeckém kraji bylo v roce 217 evidováno v registru EpiDat 8 847 povinně hlášených infekčních onemocnění (1 65,4 na 1 obyvatel kraje). Podle pohlaví: 4461 mužů a 4386 žen. V okrese Hradec Králové bylo hlášeno 2278 případů, tj. 25,7 % všech hlášených nákaz v kraji, v okrese Jičín 1564 tj. 17,7 %, v okrese Náchod 1919 tj. 21,7 %, v okrese Rychnov nad Kněžnou 969 tj. 11 % a v okrese Trutnov 2117 tj. 23,9%. V období předchozích 1 let, postupně od roku 27 7 493, 28 7 85, 29 7 818, 11 7 116, 211 7 554, 212 8 45, 213 7 966, 214 8 972, 215 1 19 a 216 7 939 případů těchto nemocí. Nejvyšší nemocnost přepočtená na 1 obyvatel byla hlášena v okrese Jičín (1 964), pak následují Trutnov (1 785,9), Náchod (1 737,9), Hradec Králové (1393,1) a Rychnov nad Kněžnou (1 226,9). Jedenáct diagnóz u 7 646 případů onemocnění, tj. 86 % onemocnění bylo hlášeno ve vyšší četnosti než 2 případů za rok: kampylobakterióza, salmonelóza, bakteriální a virové střevní infekce, plané neštovice, herpes zoster, svrab, Lymeská borrelióza, erysipel, spála a chřipka. Ve všech případech se jednalo o nemoci očekávané, běžně se vyskytující. Nebyla registrována žádná z nákaz, která by významně ohrožovala nebo podstatně změnila předpokládanou epidemiologickou situaci v kraji. Ze vzdušných nákaz byly zastoupeny nejvíce plané neštovice, chřipka, příušnice, pneumokokové onemocnění a dávivý kašel. Z alimentárních nákaz kampylobakteriózy, salmonelózy, virové a bakteriální střevní infekce. 42
Hlášený výskyt na 1 obyvatel Graf 62 Spektrum hlášených diagnóz v Královéhradeckém kraji v roce 217 plané neštovice 235 253 283 219 233 383 463 565 434 744 633 17 3332 kampylobakterióza salmonelóza herpes zoster bakteriální střevní infekce virové střevní infekce Lymeská borrelióza svrab chřipka erysipel spála jiné exantematické virové infekce ostatní Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK 2.3.1.4 Alimentární nákazy Salmonelóza dg. A2 V roce 217 bylo hlášeno 633 případů onemocnění (z toho 84 nemocných bylo evidováno v rámci 2 epidemických výskytů), tj. 114,9 na 1 obyvatel, v roce 216 bylo hlášeno 616 případů. Nejvyšší nemocnost měl okres Rychnov nad Kněžnou (232,9 na 1 obyvatel). Onemocnělo 289 mužů a 344 žen. Do 1 roku věku onemocnělo 17 dětí, nejstaršímu bylo 91 let. Nejpočetněji zastoupenou věkovou skupinou byly děti ve věku 1 4 roky celkem 115 onemocnění (18,2 % všech salmonelóz). Nejčastěji zastoupeným agens byla Salmonella Enteritidis (v 578 případech, tj. 91,3 %). Z konzumovaných potravin nemocní nejvíce udávali vejce a drůbeží maso. V ČR bylo hlášeno celkem 11 779 případů, tj. 111,3 na 1 obyvatel. Graf 63 Výskyt salmonelózy v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 18 16 14 12 1 8 6 4 2 166 145 124 19 114 18 113 97 97 87 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 ČR KHK Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Bacilární úplavice dg. A3 Příznivá zůstává situace u tzv. nemoci špinavých rukou bacilární úplavice. V roce 217 bylo hlášeno 7 onemocnění, v roce 216 pouze 2 onemocnění. V celé ČR bylo v roce 217 hlášeno 168 případů, tj. nemocnost 1,6 na 1 obyvatel. 43
Hlášený výskyt na 1 obyvatel Hlášený výsjyt na 1 obyvatel Graf 64 Výskyt bacilární úplavice v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5 4,3 2,9,9,7,5,5 1,3,4 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 ČR KHK Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Kampylobakterióza dg. A4.5 V roce 217 bylo hlášeno 17 onemocnění, tj. nemocnost 193,5 na 1 obyvatel, v roce 216 bylo hlášeno rovněž 1 7 případů onemocnění. Dle pohlaví v roce 217 onemocnělo 531 mužů a 539 žen. Do 1 roku věku onemocnělo 3 dětí, nejstaršímu bylo 92 let. Nejvíce postižených bylo registrováno ve věkové skupině 1-4 letých 179 případů (16,7 %), nejvyšší nemocnost byla v okrese Rychnov nad Kněžnou a to 21,2 na 1 obyvatel. V anamnéze byla uváděna nejčastěji konzumace drůbežího masa (36,3 %), v letních měsících především tepelná úprava grilováním. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 24 58 onemocnění, tj. nemocnost 231,7 na 1 obyvatel. Graf 65 Výskyt kampylobakteriózy v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 25 2 15 1 137,2 139,9 141,4 123,7 117,3 128 164,9 185,9 193,5 193,5 ČR KHK 5 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Virové střevní infekce dg. A8 V roce 217 bylo hlášeno 383 případů virové enteritidy, tj. nemocnost 69,3 na 1 obyvatel, v roce 216 bylo hlášeno 534 onemocnění. Onemocnělo 173 mužů a 21 žen věku. Do 1 roku věku onemocnělo 44 dětí, nejstaršímu bylo 92 let. Nejpočetněji zastoupenou věkovou skupinou byla kategorie 1-4 roky (178 onemocnění) a 5-9let (57 onemocnění), tj. 61% všech nemocných. Etiologicky byly v 289 případech diagnostikovány rotaviry, 56x noroviry, 37x adenoviry a 1x astroviry. V 1 případě se jednalo o infekci spojenou se zdravotní péčí. Celkem 25 onemocnění bylo vykázáno ve 2 epidemiích původce 13x noroviry a 12x rotaviry. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 9 986 případů, tj. nemocnost 94,4 na 1 obyvatel. 44
Hlášený výskyt na 1 obyvatel Graf 66 Výskyt virových střevních infekcí v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 158,1 96,1 96,6 87,9 66,2 69,3 56,3 59,3 51,5 43,8 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 ČR KHK Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha 2.3.1.5 Vzdušné nákazy Akutní respirační infekce (ARI) včetně chřipky Sběr dat o nemocných je prováděn sentinelovou metodou, odlišně od ostatních infekcí vykazovaných do EpiDatu. Hlášení provádí pouze vybraní praktičtí lékaři pro děti a dorost a praktičtí lékaři pro dospělé. Hlásí se týdně počty nemocných, které jsou pak přepočítávány na 1 obyvatel. Epidemický práh ARI/ILI je nemocnost 1 6 1 7 případů na 1 obyvatel. V sezóně 217/218 byl ve všech okresech Královéhradeckého kraje opakovaně překročen epidemický práh, zejména v okrese Jičín a Trutnov. Nemocnost ARI v Královéhradeckém kraji byla po většinu sezóny shodná nebo nižší v porovnání s výskytem ARI v České republice. V četnosti výskytu převažovala chřipka typu B, chřipka typu A byla častěji prokazována v závěru sezóny. Z ostatních respiračních virů byly prokázány RS viry a adenoviry. Chřipka potvrzená dg. J1 V roce 217 bylo hlášeno 235 případů laboratorně potvrzené chřipky (42,6 na 1 obyvatel), v roce 216 bylo hlášeno 172 onemocnění. Onemocnělo 115 mužů a 12 žen ve věku 1 rok - 93 let. Zdravotní stav 183 osob si vyžádal hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení. Klinicky závažný průběh onemocnění byl zaznamenán u 44 osob, z nich 7 zemřelo. Ve 42 případech byla prokázána chřipka typu A, ve 2 chřipka typu B. Očkováno proti chřipce bylo celkem 7 osob. 45
Hlášený výskyt na 1 obyvatel Graf 67 Hlášení akutních respiračních infekcí v Královéhradeckém kraji v sezóně 212/13 216/17 Zdroj: registr ARI, KHS KHK, SZÚ Praha Pertussis dávivý kašel dg. A37. V roce 217 bylo hlášeno 12 případů onemocnění, tj. nemocnost 2,2 na 1 obyvatel, v roce 216 hlášeno 19 případů. Nejvyšší počet případů byl registrován v okrese Hradec Králové (9). Dle pohlaví onemocnělo 5 mužů a 7 žen, z toho 1 neočkované dítě do 1 roku věku, které bylo hospitalizované ve zdravotnickém zařízení. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 667 případů, tj. nemocnost 6,3 na 1 obyvatel. Graf 68 Výskyt dávivého kašle v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 4 35 33,5 3 25 2 15 14,7 11,8 ČR KHK 1 5 4,51 8,7 4 3,8 3,4 2,2 1,62 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Streptokoková septikémie dg. A4 V roce 217 bylo hlášeno 23 případů onemocnění, z toho 2 úmrtí, nemocnost 4,2 na 1 obyvatel. V roce 216 bylo hlášeno 19 případů onemocnění. Dle okresů: Hradec Králové 8, Náchod 6, Rychnov nad Kněžnou 4, Jičín 3, Trutnov 2. Ve všech případech byl v hemokultuře kultivačně prokázán Streptococcus pneumoniae (3, 4, 8, 34, 15A, 19A, 18C, 22F, 28F a 35F). V zdravotnickém zařízení bylo hospitalizováno 22 osob, nikdo nebyl proti pneumokokovým nákazám očkován. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 419 případů, tj. nemocnost 4, na 1 obyvatel. 46
Hlášený výskyt na 1 obyvatel Hlášený výskyt na 1 obyvatel Graf 69 Onemocnění streptokokovou septikémií v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 7 6 5 4,9 5,8 5,4 4,7 4,2 4 3 2 3,1 3,4 ČR KHK 1,5,7,4 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Varicella plané neštovice dg. B1 V roce 217 onemocnělo planými neštovicemi celkem 3333 osob, tj. nemocnost 64,8 na 1 obyvatel, v roce 216 bylo hlášeno celkem 1856 onemocnění. Dle pohlaví: 1 758 mužů a 1 575 žen. Nejčastěji onemocněly děti ve věku 1 4 let (1 739) a 5-9 (1 241), tj. 89 % všech nemocných. Kolektivy MŠ navštěvovalo celkem 1933 nemocných dětí (58 %), základní školy 66 dětí (2 %) a kolektiv dětských jeslí 35 dětí (1,1 %). Největší nemocnost zaznamenal okres Náchod (877,2 na 1 obyvatel). V 15 případech byl průběh onemocnění s komplikacemi, které si vyžádaly hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 39 424 případů, tj. nemocnost 372,7 na 1 obyvatel. Graf 7 Výskyt planých neštovic v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 8 7 6 5 662,6 581,5 582,8 445,2 615,7 58,3 578,2 742,6 62,8 4 ČR 3 2 335,7 KHK 1 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Parotitis epidemica příušnice dg. B26 V roce 217 jsme zaznamenali 55 případů parotitidy, tj. nemocnost 9,9 na 1 obyvatel, v roce 216 bylo evidováno 287 onemocnění. V roce 217 onemocnělo 34 mužů a 21 žen, nejmladší ve věku 2 let, nejstarší 72 let. Dle okresů: Hradec Králové 41x, Jičín 6x, Rychnov nad Kněžnou 3x, Trutnov 3x, Náchod 2x. Ve zdravotnických zařízení bylo hospitalizováni 7 nemocných, ve 2 případech byl průběh komplikován orchitidou. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 1 47 případů, tj. nemocnost 13,3 na 1 obyvatel. 47
Hlášený výskyt na 1 obyvatel Hlášený výskyt na 1 obyvatel Graf 71 Výskyt epidemického zánětu příušnic v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 7 6 58,6 5 4 3 2 38,6 22 13,6 51,9 ČR KHK 1 11,4 1,9 9,9,72,72 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Tuberkulóza V roce 217 bylo onemocnění tuberkulózou prokázáno u 32 osob, tj. nemocnost 5,8 na 1 obyvatel, 24 onemocnění bylo hlášeno v roce 216. Nejvyšší nemocnost v roce 217 byla v okrese Trutnov (6,74 na 1 obyvatel). Převažovali muži (2 případů), maximum nemocných bylo ve věkové kategorii 65+. Ve 3 případech se jednalo o cizí státní příslušníky (Vietnam, Polsko, Ukrajina). Nejčastěji se vyskytovala diagnóza TBC plic celkem 24 případů (tj. 84,4 %), jako etiologické agens bylo u 14 osob potvrzeno Mycobacterium tuberculosis (43,7 %). U 2 osob bylo vyšetření provedeno v souvislostmi s obtížemi. Očkování proti TBC bylo zjištěno u 4 osob, u zbylých nezjištěno. Byla hlášena 4 úmrtí osob s tuberkulózou (2 muži nar. 1953, 2 ženy nar. 1932 a 1943). Graf 72 Výskyt tuberkulózy v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 1 9 9,1 8 7 6 5 4 3 6,67 5,95 5,59 4,88 6,16 6,7 4,89 4,35 5,8 ČR KHK 2 1 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr TBC, KHS KHK, ÚZIS ČR 2.3.1.6 Virové hepatitidy Virový zánět jater typu A dg. B15 V roce 217 bylo hlášeno 5 případů onemocnění VHA, což představuje nemocnost,9 na 1 obyvatel. V roce 216 onemocnělo 9 osob. Dle okresů: Hradec Králové 4x, Jičín 1x. Onemocněli 3 muži a 2 ženy, nejvíce nemocných bylo ve věkové skupině 55 64 let (3 případy). Všichni nemocní byli izolováni na infekčním oddělení. U všech osob byla odebrána stolice na vyšetření přítomnosti viru a zpracována byla ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství Brno. Ve 3 vzorcích byl shodně prokázán genotyp IA a ve 2 genotyp IB. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 772 případů, tj. nemocnost 7,3 na 1 obyvatel. 48
Hlášený výskyt na 1 obyvatel Graf 73 Výskyt virové hepatitidy A v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 25 Hlášený výskyt na 1 obyvatel 2 15 1 5 19,1 12,1 11,9 7,4 3,1 1,6,9,72,5 2,5 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 ČR KHK Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Virový zánět jater typu B akutní dg. B16 V roce 217 bylo hlášeno 1 onemocnění, tj.,18 na 1 obyvatel, v roce 216 to byly 2 případy onemocnění. Onemocněl neočkovaný muž nar. 1978. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 85 případů, tj. nemocnost,8 na 1 obyvatel. Graf 74 Výskyt akutní virové hepatitidy B v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5 1,44,54 1,44 1,62,5 1,1,5,9,4,2 ČR KHK 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Virový zánět jater typu B chronický dg. B18.1 V roce 217 bylo hlášeno 7 případů, tj. 1,2 na 1 obyvatel, v roce 216 celkem 8 případů. Dle okresů: Hradec Králové 4x, Rychnov nad Kněžnou 2x, Náchod 1x. Onemocnělo 6 mužů a 1 žena, nejvíce nemocných bylo ve věkové skupině 45 54 let (3 osoby). Ve 2 případech se jednalo o cizí státní příslušníky (Vietnam). V roce 217 se narodilo HBsAg pozitivním matkám 7 dětí, ve 4 případech se jednalo o cizí státní příslušníky (2x Vietnam, 1x Ukrajina, 1x Slovensko), v roce 216 se narodilo 5 takových dětí. Virový zánět jater typu C akutní dg. B17.1 V roce 217 byly hlášeny 4 případy, tj. nemocnost,72 na 1 obyvatel, v roce 216 jsme evidovali 1 případ onemocnění. Dle okresů: Jičín 1x, Náchod 1x, Rychnov nad Kněžnou 1x, Trutnov 1x. Onemocněli 3 muži a 1 žena, anamnesticky: IDU, tetováž, abúzus alkoholu. Virový zánět jater typu C chronický dg. B18.2 V roce 217 jsme zaznamenali 55 onemocnění, tj. nemocnost 9,9 na 1 obyvatel, v roce 216 bylo hlášeno 26 případů onemocnění. Dle okresů: Jičín 24x, Hradec Králové 13x, Rychnov nad Kněžnou 11x, Náchod 5x a Trutnov 2x. Dle pohlaví onemocnělo 41 mužů a 14 žen ve věkových skupinách: 25 34 let 17x, 35 44 let 16x, 45 54 let 11x, 49
hlášený výskyt na 1 obyvatel Hlášený výskyt na 1 obyvatel 2-24 let 6x, 55 64 let 2x, 65 74 let 1x, 75+ let 2x. V 7 případech se jednalo o cizí státní příslušníky (Gruzie, Polsko, Ukrajina). Anamnesticky: IDU, rizikové sexuální chování, opakovaný pobyt ve výkonu trestu odnětí svobody, tetováž a piercing v domácím prostředí. V některých případech se jednalo o kombinaci více rizikových faktorů. Graf 75 Výskyt virové hepatitidy C v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 12 1 1,7 1,7 8 6 4 2 5,3 5,4 5,3 3,3 7,1 6,2 3,8 4,9 ČR KHK 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Virový zánět jater typu E akutní dg. B17.2 V roce 217 bylo hlášeno 18 onemocnění, tj. nemocnost 3,3 na 1 obyvatel, v roce 216 bylo hlášeno 31 případů onemocnění. Výskyt dle okresů: Hradec Králové 6x, Trutnov 6x, Jičín 3x, Náchod 2x, Rychnov nad Kněžnou 1x. Onemocnělo 11 mužů a 7 žen. Z rizikových potravin byla nejvíce uváděna konzumace vepřového masa a zabijačkových produktů z distribuční sítě. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 344 případů, tj. nemocnost 3,3 na 1 obyvatel. Graf 76 Výskyt virové hepatitidy E v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 6 5 5,2 4,7 5,6 4 3 2 1 3,3 2,3 2,3 2,2 2,7,5 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 ČR KHK Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha 2.3.1.7 Neuroinfekce Invazivní meningokoková onemocnění - dg. A39., A39.2 V roce 217 bylo hlášeno 5 onemocnění, tj. nemocnost,9 na 1 obyvatel, v roce 216 to byly 3 případy. Územní pracoviště KHS Hradec Králové vykazoval 4 případy, územní pracoviště Jičín 1 případ onemocnění u neočkovaných osob. Z likvoru metodou PCR a z hemokultury kultivačně byla 2x prokázána Neisseria meningitidis séroskupina B, 2x Neisseria meningitidis séroskupina C a 1x Neisseria meningitidis séroskupina Y/W135. V ČR bylo hlášeno celkem 68 případů, tj. nemocnost,6 na 1 obyvatel. 5
Hlášený výskyt na 1 obyvatel Hlášený výskyt na 1 obyvatel Graf 77 Výskyt invazivních meningokokových onemocnění v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 1,2 1,1 1,9,9,8,6,4,2,7,5,4,2,2,2 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 ČR KHK Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Středoevropská encefalitida přenášená klíšťaty dg. A84.1 V roce 217 bylo hlášeno 17 onemocnění, tj. nemocnost 3,1 na 1 obyvatel, v roce 216 bylo evidováno 19 případů onemocnění. Onemocnělo 12 mužů a 5 žen, nejvíce nemocných bylo ve věkové skupině 35-44 let (6 osob). V anamnéze uvedlo 14 osob přisátí klíštěte. Ve zdravotnickém zařízení bylo hospitalizováno 14 nemocných, nikdo nebyl proti klíšťové encefalitidě očkován. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 687 případů, tj. nemocnost 6,5 na 1 obyvatel. Graf 78 Výskyt středoevropské klíšťové encefalitidy v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 9 8 7 6 5 4 3 2 1 1,3 3,4 2,9 1,8 1,6 1,3,7 1,3 3,4 3,1 ČR KHK 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Enterovirová meningitida dg. A87. V roce 217 onemocnělo 1 osob, tj. nemocnost 1,8 na 1 obyvatel, v roce 216 celkem 16 osob (z toho 95 nemocných bylo evidováno v rámci epidemického výskytu na Náchodsku). Nejmladšímu nemocnému bylo 7 let, nejstaršímu 36 let. Všichni nemocní byli hospitalizováni ve zdravotnickém zařízení. 51
Hlášený výskyt na 1 obyvatel Hlášený výskyt na 1 obyvatel Graf 79 Výskyt enterovirových meningitid v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 25 2 16,2 19,2 15 1 ČR KHK 5 3,1 2,2,5,9 1,1 1,1 1,8 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Invazivní hemofilová nákaza dg. B96.3 V roce 217 byl hlášen 1 případ onemocnění, tj. nemocnost,2 na 1 obyvatel, v roce 216 nebylo hlášeno žádné onemocnění. Onemocněla neočkovaná dívka nar. 217. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 13 případů, tj. nemocnost,1 na 1 obyvatel. Bakteriální meningitida dg. G V roce 217 jsme zaznamenali 8 případů onemocnění, tj. nemocnost 1,5 na 1 obyvatel, v roce 216 onemocněly 4 osoby. Dle okresů: Hradec Králové 3x, Jičín 2x, Rychnov nad Kněžnou 2x, Trutnov 1x. Onemocněli 4 muži a 4 ženy, všichni nemocní byli hospitalizováni ve zdravotnickém zařízení. Etiologicky v likvoru prokázán 6x Streptococcus pneumoniae (2x sérotyp 3, 9V/A, 18C, 22F, 23B), 1x Klebsiella pneumoniae a 1x vyšetřením likvoru známky bakteriální infekce bez udání agens. Graf 8 Výskyt bakteriální meningitidy v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 2 1,8 1,6 1,8 1,4 1,6 1,6 1,2 1,8,6,4 1,1 1,1 1,1 1,3,9,7 1,4 ČR KHK,2 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha 2.3.1.8 Antropozoonózy Tularémie dg. A21 V roce 217 byly hlášeny 2 případy onemocnění, tj. nemocnost,4 na 1 obyvatel, v roce 216 jsme zaznamenali 3 případy onemocnění. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 51 případů, tj. nemocnost,5 na 1 obyvatel. 52
Hlášený výskyt na 1 obyvatel Hlášený výskyt na 1 obyvatel Leptospiróza dg. A27 V roce 217 byly hlášeny 4 případy onemocnění, tj. nemocnost,7 na 1 obyvatel, v roce 216 také 4 případy onemocnění. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 21 případů, tj. nemocnost,2 na 1 obyvatel. Listerióza dg. A32 V roce 217 jsme evidovali 2 případy onemocnění, tj. nemocnost,4 na 1 obyvatel, v roce 216 to byly 3 případy. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 3 případů, tj. nemocnost,3 na 1 obyvatel. Graf 81 Výskyt listeriózy v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 1,9,9,8,7,6,5,4,3,2,2,4,2,2,5,4 ČR KHK,1 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Toxoplazmóza dg. B58 V roce 217 bylo hlášeno 9 onemocnění, tj. nemocnost 1,6 na 1 obyvatel, v roce 216 jsme evidovali 2 onemocnění. Dle okresů: Hradec Králové 3x, Náchod 3x, Jičín 2x, Rychnov nad Kněžnou 1x. Onemocněli 3 muži a 6 žen. Nemocní nejčastěji udávali kontakt s kočkou (7x), dále práci s hlínou (1x), konzumaci nemytého ovoce a zeleniny (1x). Převažovala uzlinová forma onemocnění (6x), dále oční forma (2x) a 1x bylo onemocnění náhodně zjištěno v rámci vyšetření u odborného lékaře. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 18 případů, tj. nemocnost 1, na 1 obyvatel. Graf 82 Výskyt toxoplazmózy v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 4,5 4 3,9 3,5 3 3,1 2,7 2,5 2 1,5 1,5 1,6 1,3 1,6 1,4,9,4 1,6 ČR KHK 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Lymeská borrelióza dg. A69.2 V roce 217 bylo hlášeno celkem 283 případů onemocnění, tj. nemocnost 51,3 na 1 obyvatel, v roce 216 to bylo 339 případů. Nejvyšší nemocnost byla hlášena v okrese Náchod (79 případů), dále v okrese Trutnov (68x), Hradec Králové (67x), Jičín (54x) a Rychnov nad Kněžnou (15x). Dle pohlaví onemocnělo 14 mužů a 143 žen, ve věku 1 rok až 89 let. Nejčastěji zastoupenou věkovou skupinou byla kategorie 55 64 let, kde bylo hlášeno 53
Hlášený výskyt na 1 obyvatel Hlášený výskyt na 1 obyvatel 61 případů (21,6 %). Z klinických příznaků dominovalo erythema migrans (244x), dále cefalea, paresis n. facialis, celková únava, artralgie, myalgie, závratě. Ve 4 případech byla diagnostikována neuroborrelióza a u 3 nemocných meningitis. Přisátí klíštěte v anamnéze uvedlo 173 nemocných (61 %), pobodání hmyzem 2 osob (7 %) a přenos neznámý celkem 9 nemocných (32 %). Ve zdravotnickém zařízení bylo hospitalizováno 25 osob. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 3 939 případů, tj. nemocnost 37,2 na 1 obyvatel. Graf 83 Výskyt Lymeské borreliózy v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 7 6 61,3 5 4 3 2 1 31,5 3,7 29,6 38,4 23,4 36,8 28 35,1 51,2 ČR KHK 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha 2.3.1.9 Hlístové a parazitární nákazy Hlístové a parazitární nákazy, mezi které patří ankylostomóza (dg. B76), askarióza (dg. B77) a toxokaróza (dg. B83.) se vyskytují pouze výjimečně. Enterobióza dg. B8 V roce 217 bylo hlášeno 37 onemocnění, tj. nemocnost 6,7 na 1 obyvatel, v roce 216 jsme evidovali 44 onemocnění. Onemocnělo 9 mužů a 28 žen ve věku 2 31 let. Ve zdravotnickém zařízení byli hospitalizováni 4 nemocní. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 947 případů, tj. nemocnost 9, na 1 obyvatel. Graf 84 Výskyt enterobiózy v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 12 1,5 1 8 7 7,8 8 6,7 6 4 2 4,5 5 3,1 4 3,8 ČR KHK 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha Svrab dg. B86 V roce 217 bylo hlášeno 253 onemocnění (z toho 22 nemocných bylo evidováno v rámci epidemického výskytu), tj. nemocnost 45,9 % na 1 obyvatel, v roce 216 jsme zaznamenali celkem 425 případů onemocnění. Nejvyšší nemocnost byla v okrese Rychnov nad Kněžnou (62 na 1 obyvatel). Onemocnělo 116 mužů a 137 žen ve věku od několika měsíců do 93 let, nejvyšší počet ve věkové skupině 35 44 let (34x) a 75+ (34x). 54
Hlášený výskyt na 1 obyvatel Hlášený výskyt na 1 obyvatel Ve zdravotnickém zařízení bylo hospitalizováno 28 osob. V ČR bylo v roce 217 hlášeno celkem 3 711 případů, tj. nemocnost 35,1 na 1 obyvatel. Graf 85 Výskyt svrabu v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 9 8 76,9 7 6 5 4 3 2 1 15,6 9,4 17 21,8 21,1 16,4 32,9 31,6 45,8 ČR KHK 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr EpiDat, KHS KHK, SZÚ Praha 2.3.1.1 Pohlavní nákazy Syfilis V roce 217 bylo onemocnění hlášeno u 17 osob, tj. nemocnost 3,8 na 1 obyvatel, v roce 216 onemocnělo 7 osob. Dle okresů: Náchod 5x, Hradec Králové 4x, Trutnov 4x, Jičín 3x, Rychnov nad Kněžnou 1x. Onemocnělo 11 mužů a 6 žen, z toho v 5 případech cizí státní příslušníci (2x Mongolsko, 1x Slovensko, 1x Ukrajina, 1x USA). Nejvíce nemocných bylo ve věkové skupině 35-44 let (9 případů). Nejčastěji se vyskytovala diagnóza pozdní syfilis - 7 případů (41,2 %) a jiná a neurčená syfilis také 7 případů (41,2 %). HIV pozitivita zjištěna u 2 osob (záchyt v minulosti). Ve zdravotnickém zařízení bylo hospitalizováno 14 nemocných. Graf 86 Výskyt syfilis v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 12 1 8 6 4 2 1,98 3,6 3,24 3,97 2,17 2,17 3,8 2,72 1,27 3,8 ČR KHK 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr PN, KHS KHK, ÚZIS ČR Kapavka Gonokoková infekce V roce 217 bylo hlášeno 27 onemocnění, tj. nemocnost 4,89 na 1 obyvatel, v roce 216 to bylo 29 případů onemocnění. Dle okresů: Hradec Králové 11x, Náchod 5x, Rychnov nad Kněžnou 5x, Trutnov 4x a Jičín 2x. Postiženo bylo 19 mužů a 8 žen, z toho ve 3 případech se jednalo o cizí státní příslušníky (1x Moldávie, 1x Bosna-Hercegovina, 1x Slovensko). Nejvíce nemocných bylo ve věkové skupině 35-44 let (11 případů). Celkem 17 osob vyhledalo lékaře z důvodu zdravotních obtíží, u 5 osob bylo onemocnění zjištěno povinným vyšetřením, u 3 osob bylo onemocnění zjištěno náhodně, 2 nemocní byli vyhledáni depistážním šetřením. HIV pozitivita v koincidenci zjištěna u 1 osoby (záchyt v minulosti). Ambulantní léčba u 25 nemocných, 2 pacienti byli léčeni ve zdravotnickém zařízení. 55
Hlášený výskyt na 1 obyvatel Graf 87 Výskyt kapavky v ČR a v Královéhradeckém kraji v letech 28 217 16 14 12 1 8 6 4 2 2,34 1,98,72 1,8 2,89 4,52 3,8 3,98 4,9 4,89 ČR KHK 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 Zdroj: registr PN, KHS KHK, ÚZIS ČR HIV/AIDS Tabulka 1 Hlášení HIV+ osob z NRL a z HIV centra FN Hradec Králové v letech 213 217 Rok Celkový počet HIV + osob Hlášení HIV+ osob z NRL a z HIV centra FN HK Počet HIV+ osob z KHK žijících i v ostatních krajích Počet HIV+ cizinců v KHK Počet uskutečněných epidemiologických šetření 213 8 6 1 5 214 5 2 215 12 8 7 2 216 28 21 9 12 21 16 5 217 11 (19 mužů, 2 ženy) (11 Čechů, 5 cizinců) (z toho 2 vězni) Zdroj: HIV centrum KIN FN HK, NRL SZÚ Praha, epidemiologické šetření Tabulka 11 Nahlášené HIV+ osoby v Královéhradeckém kraji významný nárůst v letech 216/217 Nahlášené HIV+ osoby v KHK - významný nárůst v letech 216/217 Období Celkový počet HIV+ osob Počet HIV+ osob z KHK žijících i v ostatních krajích Počet HIV+ cizinců v KHK 213 215 25 8 16 216 28 8 19 217 21 16 5 Zdroj: HIV centrum KIN FN HK, NRL SZÚ Praha, epidemiologické šetření Tabulka 12 Koincidence HIV+ s jinými onemocněními v letech 216/217 Koincidence HIV+ s jinými onemocněními v letech 216/217 Onemocnění Počet osob Syfilis 2 Klinicky závažný případ chřipky 1 Virová hepatitida typu B 2 HIV+ pozitivita Virová hepatitida typu C 3 Akutní tonzilitida 1 Kapavka 2 TBC 2 Zdroj: HIV centrum KIN FN HK, NRL SZÚ Praha, epidemiologické šetření 56
1986 1987 1988 1989 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 216 217 absolutní počty 1 26 3 5 9 85 16 93 21 18 23 121 32 144 48 171 6 29 73 249 92 3 112 362 12 392 136 442 151 5 159 551 167 61 176 664 189 736 23 826 221 917 248 1 38 28 1 186 34 1 342 332 1 522 361 1 675 397 1 887 43 2 122 461 2 354 499 2 62 543 2 96 59 3 16 Tabulka 13 Sexuální orientace šetřených HIV+ osob v Královéhradeckém kraji v letech 216/217 Sexuální orientace šetřených HIV+ osob v KHK v letech 216/217 Rok Sexuální orientace Počet osob Homosexuál 1 216 Bisexuál 4 Heterosexuál 14 Homosexuál 11 217 Bisexuál 1 Heterosexuál 9 Zdroj: HIV centrum KIN FN HK, NRL SZÚ Praha, epidemiologické šetření Graf 88 Počet HIV+ osob/aids v České republice (občané ČR a cizinci s trvalým pobytem) kumulativní údaje za období 1986 217 3 5 3 HIV+ celkem z toho AIDS 2 5 2 1 5 1 5 Zdroj: NRL SZÚ Praha Mapa 2 HIV Infekce v České republice podle kraje bydliště v době první diagnózy HIV v roce 213 Pozn.: jen občané ČR a cizinci s trvalým pobytem Zdroj: NRL SZÚ Praha 57
Mapa 3 HIV Infekce v České republice podle kraje bydliště v době první diagnózy HIV v období 1985 217 Pozn.: jen občané ČR a cizinci s trvalým pobytem Zdroj: NRL SZÚ Praha Riziková expozice biologickému materiálu poranění ostrým předmětem V roce 217 bylo na KHS Královéhradeckého kraje hlášeno celkem 272 poranění osob ostrým předmětem. Z toho bylo 25 osob, které pracují ve zdravotnickém zařízení nebo v zařízení sociálních služeb a 22 civilních osob, které se poranily v terénu. Všem poraněným osobám byl vystaven lékařský dohled. 2.3.1.11 Epidemické výskyty infekčních onemocnění v letech 213 217 Tabulka 14 Přehled hromadných výskytů infekčních onemocnění v Královéhradeckém kraji v roce 217 Počet Infekční agens Počet exponovaných Počet nemocných Počet hospitalizovaných 1. neurčená gastroenteritida 44 19 2. noroviry 55 13 3. neurčená gastroenteritida 116 37 1 4. neurčená gastroenteritida 33 15 5. rotaviry 16 12 6. Salmonella Enteritidis 4 1 1 7. neurčená gastroenteritida 3 14 8. zákožka svrabová 1 22 9. Salmonella Enteritidis 267 74 3 Zdroj: KHS KHK 58
Graf 89 Přehled hromadných výskytů infekčních onemocnění v Královéhradeckém kraji v roce 217 3 25 2 15 1 5 267 74 1 16 22 3 4 33 14 1 12 15 počet exponovaných 116 37 počet nemocných 55 44 13 19 Zdroj: KHS KHK Tabulka 15 Přehled hromadných výskytů infekčních onemocnění v Královéhradeckém kraji v roce 216 Počet Infekční agens Počet exponovaných Počet nemocných Počet hospitalizovaných Očkování v ohnisku nákazy 1. noroviry 68 34 2 2. noroviry 258 75 3. neurčená gastroenteritida 229 51 4. rotaviry 5 11 1 5. Salmonella Enteritidis 26 1 6. neurčená gastroenteritida 16 8 2 7. noroviry 52 36 8. akutní virová hepatitida A 84 7 7 191 9. noroviry 211 57 1. enterovirová meningitida neurčeno 95 95 11. neurčená gastroenteritida 114 52 12. Salmonella Enteritidis 52 22 3 13. neurčená gastroenteritida 67 32 14. zákožka svrabová 132 29 15. noroviry 162 55 16. noroviry 47 8 Zdroj: KHS KHK Graf 9 Přehled hromadných výskytů infekčních onemocnění v Královéhradeckém kraji v roce 216 3 25 2 15 1 5 47 8 162 55 132 67 52 29 32 22 114 52 95 211 57 84 7 16 52 36 8 26 1 5 11 229 51 258 75 68 34 počet exponovaných počet nemocných 59
Zdroj: KHS KHK Tabulka 16 Přehled hromadných výskytů infekčních onemocnění v Královéhradeckém kraji v roce 215 Počet Infekční agens Počet exponovaných Počet nemocných Počet hospitalizovaných 1. neurčená gastroenteritida 144 45 2. noroviry 14 35 3. noroviry 85 27 4. noroviry 159 53 5. noroviry 161 27 6. rotaviry 24 13 2 7. Salmonella Enteritidis 2 5 3 8. neurčená gastroenteritida 112 16 3 9. noroviry 222 41 1. neurčená gastroenteritida 241 56 2 11. Salmonella Enteritidis 1 1 4 12. rotaviry 54 26 2 13. neurčená gastroenteritida 7 28 Zdroj: KHS KHK Graf 91 Přehled hromadných výskytů infekčních onemocnění v Královéhradeckém kraji v roce 215 3 25 2 15 1 5 7 54 28 26 1 1 241 56 222 41 112 16 2 24 5 13 161 159 27 53 85 14 144 27 35 45 Zdroj: KHS KHK Tabulka 17 Přehled hromadných výskytů infekčních onemocnění v Královéhradeckém kraji v roce 214 Počet Infekční agens Počet exponovaných Počet nemocných Počet hospitalizovaných Očkování v ohnisku nákazy 1. noroviry 536 91 1 2. noroviry 159 63 3. akutní virová hepatitida A 253 9 9 4. akutní virová hepatitida A 477 33 33 324 5. Salmonella Enteritidis 28 2 4 Zdroj: KHS KHK počet exponovaných počet nemocných 6
Graf 92 Přehled hromadných výskytů infekčních onemocnění v Královéhradeckém kraji v roce 214 6 5 4 3 2 1 28 5. Salmonella Enteritidis 477 253 2 33 9 4. akutní virová hepatitida A 3. akutní virová hepatitida A infekční agens 536 159 63 91 2. noroviry 1. noroviry počet exponovaných počet nemocných Zdroj: KHS KHK Tabulka 18 Přehled hromadných výskytů infekčních onemocnění v Královéhradeckém kraji v roce 213 Počet Infekční agens Počet exponovaných Počet nemocných Počet hospitalizovaných 1. rotaviry 54 136 3 2. neurčená gastroenteritida 261 19 3. Salmonella Enteritidis 29 23 4. neurčená gastroenteritida 57 43 1 5. adenoviry a rotaviry 46 26 Zdroj: KHS KHK Graf 93 Přehled hromadných výskytů infekčních onemocnění v Královéhradeckém kraji v roce 213 6 5 54 4 3 2 1 46 26 57 43 29 23 5. adenoviry a rotaviry 4. neurčená gastroenteritida 3. Salmonella Enteritidis 261 19 2. neurčená gastroenteritida 136 1. rotaviry infekční agens počet exponovaných počet nemocných Zdroj: KHS KHK 61
3 Ochrana a podpora veřejného zdraví 3.1 HP Faktory pracovního prostředí V oblasti ochrany zdraví při práci je předcházení poškození zdraví a vzniku profesionálních onemocnění zaměstnanců hlavním cílem činnosti KHS HK. Za tímto účelem hygienické stanice monitorují expozice rizikovým faktorům práce a pracovních podmínek pomocí tzv. kategorizace prací. Hodnocení rizik kategorizace prací Zaměstnavatelům je stanovena zákonná povinnost vyhodnotit rizika poškození zdraví při práci. K tomu slouží jednotná metodika kategorizace prací. Jejím smyslem je zjištění zátěže (expozice) zaměstnanců faktory pracovních podmínek a přijímání potřebných opatření pro zajištění ochrany zdraví zaměstnanců. KHS monitoruje expozice zaměstnanců v Informačním systému kategorizace prací (dále jen IS KaPr ). Faktory pracovního prostředí se třídí do 13 skupin prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření elektromagnetické pole, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli a práce ve zvýšeném tlaku vzduchu. Pro každou skupinu jsou definována kritéria, která určují kategorii příslušného faktoru. Každý faktor pracovních podmínek, který se při dané práci vyskytuje, se zařadí do kategorie (1 až 4). Při práci obvykle působí několik faktorů současně a nejvyšší kategorie faktoru, který se na pracovišti vyskytuje, pak určuje výslednou kategorii práce. Rizikovými pracemi (práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací) jsou pak práce zařazené do kategorie třetí nebo čtvrté a práce zařazené do kategorie druhé, o kterých orgán ochrany veřejného zdraví (KHS) rozhodl, že se jedná o práce rizikové (dále jen kat. 2R ). Obvyklé se jedná o případy, kdy výsledky měření jsou v pásmu nejistoty použité laboratorní metody nebo je nutné zohlednit i možné vzájemné ovlivňování účinků jednotlivých faktorů. Obecně jsou kategorie práce definovány takto: Za práce kategorie první se považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví. U prací kategorie druhé (dále jen kat. 2 ) lze očekávat nepříznivý vliv faktorů na zdraví jen výjimečně, ale nelze jej vyloučit. Práce kategorie třetí (dále jen kat. 3 ) jsou práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí. Expozice fyzických osob, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a je nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření. Dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání. Práce kategorie čtvrté (dále jen kat. 4 ) jsou práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. 62
Porovnání počtu osob vykonávajících rizikové práce v letech 213 až 217 Tabulka 19 Počet osob vykonávajících rizikové práce v jednotlivých kategoriích v letech 213 až 217 v ČR a Královéhradeckém kraji kat. 2R kat. 3 kat. 4 celkem ČR KHK ČR KHK ČR KHK ČR KHK 213 54 329 4 336 461 4 22 227 15 986 853 531 715 27 416 214 54 761 4 458 469 696 23 72 15 881 832 54 338 28 362 215 54 313 4 631 463 874 23 473 14 395 777 532 582 28 881 216 51 56 4 425 452 722 23 54 14 12 727 518 33 28 26 217 49 135 4 745 451 712 22 419 13 246 8 514 93 27 964 Zdroj: IS KaPr Graf 94 Počet osob vykonávajících rizikové práce v jednotlivých kategoriích v letech 213 až 217 v Královéhradeckém kraji 25 2 15 1 5 213 214 215 216 217 kat. 2R kat. 3 kat. 4 Zdroj: IS KaPr Z tabulky a grafu uvedených výše je patrné, že ve všech sledovaných letech je rozložení počtu osob vykonávající rizikové práce s ohledem na výslednou kategorii práce srovnatelné, počty exponovaných osob se významně nemění. Nejčastěji se jedná o práce kategorie 3. Porovnání expozice osob rizikovým faktorům v rizikových kategoriích v letech 213 až 217 Tabulka 2 Počet osob exponovaných jednotlivým faktorům pracovních podmínek v rizikové kategorii v Královéhradeckém kraji v letech 213 217 KHK 213 214 215 216 217 Prach 2256 221 2156 2398 2323 Chemické látky 2886 2171 2211 2232 222 Hluk 15684 15811 15942 15287 1535 Vibrace 311 3111 3143 316 2994 Neionizující záření a elektromagnetické pole 12 179 184 113 62 Fyzická zátěž 4156 4916 513 5181 5374 Pracovní poloha 3487 356 3354 3327 2121 Zátěž teplem 419 384 366 398 388 Zátěž chladem 25 64 62 62 62 Psychická zátěž 1779 1858 197 1738 1654 Zraková zátěž 335 372 468 473 481 Biologické činitele 1336 1287 1315 1371 1395 Práce ve zvýšeném tlaku vzduchu 3 3 3 3 3 63
Zdroj: IS KaPr Z tabulky výše uvedené je zřejmé, že v posledních pěti letech nedošlo k výrazným výkyvům v počtu osob exponovaných jednotlivým sledovaným rizikovým faktorům v celkovém součtu v kategoriích 2R až 4. Za povšimnutí stojí nárůst počtu exponovaných rizikovému faktoru fyzická zátěž, a to především s ohledem na lokální svalovou zátěž. Vysvětlení je možné hledat v narůstajícím počtu prací montážního charakteru ve spojení s rozvojem automobilového a elektrotechnického průmyslu. Pokles počtu osob exponovaných faktoru neionizujícího záření a elektromagnetické pole a faktoru pracovní poloha je výsledkem změny kritérií hodnocení. Mírný pokles expozice u faktoru chemické látky je možné přisoudit realizaci technických opatření k úpravě pracovních podmínek či změnám technologie výroby. Vzhledem k výše uvedenému jsou jako dostatečně vypovídající podrobněji uváděny údaje pouze za rok 217. V rámci České republiky je nejčastějším faktorem na rizikové úrovni hluk, dále fyzická zátěž, vibrace a prach, nejméně často se vyskytuje zraková zátěž, zátěž teplem a zátěž chladem, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu se prakticky nevyskytuje. Podíl jednotlivých faktorů se během posledních roků prakticky nemění. Graf 95 Podíl jednotlivých skupin rizikových faktorů v ČR v roce 217 Zátěž chladem,8% Práce ve zvýšeném tlaku vzduchu,% Hluk 38,9% Zátěž teplem 2,1% Fyzická zátěž 15,7% Zraková zátěž 2,1% Neion. záření a elmag. pole 3,% Chemické látky 3,6% Biologické činitele 4,3% Pracovní poloha 5,1% Psychická zátěž 5,6% Prach 9,1% Vibrace 9,2% Zdroj: IS KaPr Nejčastěji jsou zaměstnanci vystaveni působení nadměrného hluku (zpravidla ustáleného nebo proměnného). Jedná se celkem o více než 286 tisíc zaměstnanců, z toho u téměř 2 tisíc zaměstnanců se vyskytuje expozice hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku je vyšší než 15 db (kategorie čtvrtá). U nadměrné fyzické zátěže pak převažují práce vykonávané malými svalovými skupinami, u faktoru prach se v rizikové kategorii nejčastěji vyskytuje prach s převážně fibrogenním účinkem, zejména prach černouhelných dolů a slévárenský prach. Pokud jsou překročeny přípustné expoziční limity u vibrací, jedná se zpravidla o vibrace přenášené na ruce při práci s nejrůznějšími nástroji (motorové pily, ruční brusky, pneumatické nářadí apod.). Pořadí dalších faktorů z hlediska počtu exponovaných zaměstnanců v jednotlivých rizikových kategoriích, je uvedeno v následující tabulce. 64