TrZHOVOJVINtNJKE LLfT,( ZPMVODAJ OBV1N O MtfTA TRHOWC H JVINO I~ OKOLr Duben 1993 CIslo 1 Rocnik TII. Slrucni hospodaren' misla 0 Jaro je pravidelne pro samospravu obce, tedy meslskou radu a mestske zastupltel stvo obdob(m, kdy pripravuje a schvaluje rozpocet mesta pro prislusny kalendarni rok. Jaro proto, i.e drive nejsou znamy vyse pfispevkll, ktere doslane mesto pro sve "fun govimi" od statu ci okresn fho uradu. Take uz8verka hospodaren{ za uplynuly kalendainf rok je zalezitost casove narocns (vzdyf prakticky Je~ te cely leden dochazeji faktury za prace provedene koncem loi'iskeho roku) a presne vysledek hospodaienl mesta je znam az tak koncem (mora. Letos poprve podlehala roenf uzaverka navfe kontrole tzv. auditara. Obee je v hospodarenf svobodna a samostatna, zadny okresnf ufad nam nema pravo nakazova!, jak mame hospodafit, ale prave auditor ma zkontrolovat, ze nase hospodafenf bylo v poradku - to znamena, ze ne kupffkladu do kapsy starostovi nebo radnfm ei jinak v rozporu se zakony. Auditor seznal, ze jsme hospodafili skuteene radne a vydal a tom osvedeenf. ' Za lonsky rok vykazalo nase hospodai'en( pi'ebytek 3,8 mil. Kes (i navzdory kracenf statnf dotace pied koncem roku, coz predstavovalo v nasem prfpade 3,2 mil. Kcs), ktere sl neseme jako pi'llepseni do roku 1993 a budeme se dfky tomu moci pustit do nekterych vetsich akcf. Nynf se pokusfm a souhrn "vet Sich" vydaju lonskeho roku. Neuvlidlm zde provoznl vydale, ale pouze investll:ni: - dostavba LSU (dvorn i cast domu sluzeb) - rekonstrukce samoobsluhy - podstatna cast vodovodu do Rankova (prostredky jsme ziskali z tzv...ekologicke mi liardy") - pokracov ani vystavby gymnazia - v kulturn im dome provedena reko nstrukce topeni a rozvodu vody (z dotace okresniho uiadu) - instalovano zafizeni DOLBY-Stereo do kina (dotace okr. uiadu) - dokoncena Husova ulice - montaz vodomeru na teplou a studenou vodu v by tech v majetku mesta 589 tis. Kes 195 tis. Kcs 1500 ti s. Kes 3000 tis. Kes 1200 tis Kes 500 tis. Kes 1000 tis. Kes 365 tis. Kcs Jesti prednedav em bvl mezi nami. Existujf lide, kten vystaei cely mesta, v nfz pusobil jako predzivot se svymi soukromymi sta sed a MeNV (v race 1990), clen rostmi ci radostmi. mestske rady ci pfedseda li Existujf naproti tomu lide, nancn( komise ; na sport, jeho kten jako by nemeli svych lasku, na leta zasvecena mfstn( osobnich trampot nikdy dost; kopane a posledni roky funkci soukrome piskoviste je pfilis tesne pro rozmernost jejieh duse a silu temperamentu. a tak trenuji lotbalisty, hraji ochotnicke divadlo, vedou skauty nebo hasice, zkratka delajf neco, s Gim je zpravidla mnoho starosti a odmenou nanejvys osobnf hfejivy poci!' Tech druhych lidi byva malo. o to vic si jich kazda kulturni spolecnost vazi. K takovym lidem patril bezvyhradne v nasem meste pan ing. Jaroslav Randa. Neexistuje oblast, ve ktere by v Trhovych Svineeh aktivne nepusobil a kde by nezaneehal svou pozitivni stopu. Af si vzpomeneme na spravu pfedsedy T J Spartak; na ochotnicke divadlo, na rozsafnou roli Sumbala v Nasieh furiantech nebo na posledni ucinkovani coby mest"ana v historickem pruvodu pfi oslavach 555 let mesta. BI(ze jsem znal ing. Jaroslava Randu pomerne kratce, od roku 1990, kdy nas svedly dohromady politicke zmeny v nasem meste. Poznal jsem jej jako cloveka primeho, jako cloveka, ktery fika I nepfijemnou pravdu, ne aby urazil, ale abychom se dostali k jadru veci. Poznal jsem jej take jako cloveka se spoustou zkusenostl a pritom cloveka skromneho. Navzdory houzevnatosti a statecnosti sobe vlastni podlehl pan ing. Jaroslav Randa ve veku 58 let tezke nemoci. Kdo jsme ho znali, vzpom(name na neho v ucte. Ing. Frantisek Strasky V oblasti Teehnic!<ych sluzeb clnlly vets[ Invesliee: - zametaci vuz 1 000 tis. Kcs - instalovana meridla tepla na paty domu 685 tis. Kcs (zakon uklada osadit do 1. 9. '93) Neuvadim blfze akce, ve kterych ma sice mestsky urad "prsty" tim, ze jim napomaha organ i zacne ci pri ziskavani penez, ale nejsou stavbami mesta, kupr. oprava strechy kostela ci vystavba polikliniky. K roku 1993: Pro letosni rok pocitame samozfejme v prvni rade s pokrytim zakladnfch potieb mesta: provoz zakladni skoly a materskych skol, provoz kulturnfho domu a kulturnfeh domu v mfstnfch casteeh, provoz sportovnf haly vcetne nejnutnejsi rekonstrukce, socialnimi davkami, uklidem a nutnymi opravami chodnikli a vozovek a podobne. Tyto zakladni potreby jsou linancne zajisteny. Pokud yam bude kdokoli fikat zarucenou zpravu typu, ze se bude zavirat nektera z materskyeh skol, nebo neeo podobneho, nevei'te mu. Z mimofadnych InvesUe bu dou v tomto roce reallzovany (pokud nas nepotka na posledni ehvili need necekaneho, ale jsem optimista): - dostavba gymnazia (vyuka bude zahajena k 1. 9. '93) v castee 3 mil. Kc - castkou 10 mil. Kc bude zahajena vystavba domu s peeovatelskou sluzbou. Na tento dum isme ziskali dotaci ze statnfho rozpoctu, eelkova hodnota dila v dnesnieh cenach je uvazovana kolem 25 mil. Kc. - mestske zastupitelstvo rozhodlo z vlastnieh prostredku realizovat 1. cast plynolikace centralni kotelny v castce asi 5 mil. Kc. Hlavnimi dljvody je nedostatecna kapac ita Ikotelny a neustale stoupajici poplatky za znecisfovani zivotnfho prostredf. Vse zalezf na tom, (Dokohceni na str. 2)
Zlelosnich r Z od uti meslske ra V Mestska rada rozhodla: ze ing. M. Langova bude clenem MeR, opravnenym vykonavat svatebni obrady: pronajmout Autoskole T. Sviny, zastoupene panem Studenym, 2 m islnosti v budov9 byvale Drobne provozovny; vzhledem k umrt f elena mestskeho zaslupitels va ing. Jaroslava Randy prohlasila MeR ve smyslu z{tkona 0 volbach do zastupitelstev za elena mes!. zastupilelstva pana Lubose Kollara, nar. 1954, bytern Trhove Sviny, Budov telska 917; vyslovit souhlas s provadenim celorocnfho rybolovu na nadrzi Brigadnfk pro mislni organizaci Ces. rybar. svazu. pokud bude tate cinnost provadena podle platneho rybarskeho fadu; ze ucinnostr od 1. 2-1993 je pan Frantisek Herbst jmenovall feditelem celeho MilKS vcelne knihovny a kina: poskytnout dotaci firme BAT ve vysi 160 Kc/mes fc/misto na pojizdnou prodejnu pro Pecin a Hradek; opatrit vjezdy do Sidliste, sidlisle Na nivach a na parko vlste u Busku znaekou zakaz vjez.du pro nakladnf automobily (dopravni obsluze vjezd povolen) ; zadat inzenyrskou einnost pro vystavbu domu s pecovatelskou sluzbou firme Stavokonzu lt; ponechal rozhodnuti 0 umfstem f deli v MS v kompetenci feditelek; MeR se usnesla na tom, ze nedoporucuje, aby lekarna v T. Svinech byla privatizovana Mgr. Ryehlikem z duvodu vseobecne nespokojenosti s provozem tohoto zaffzen(; provesl ko mplelni opravu streehy a komfna na budove meslskeho ufadu; rozhodla 0 pod mfnkach pronajmu arealu kou palisle; jm enovala vymrovou kom isi (5 ClenO) pro ko nkursn( ffzenf na dodavatele vystavby domu s pecovatelskou sluzbou; Zjednani mestskeho zastupitelstva XV. zasedcini konane dne 10. proslnce 1992 rozhodlo: 1) priclenit hdnebni pozemky podle navrhu Spolecne lesnf spravy obcf T. Sviny a Besednice: a) Honebnimu spoleeenstvu Bfez( - Nezetice _. Nechov - Todne, a to honebni pozemky v celkove vym ere 184 ha v k. u. Bfezi, Todne, Nechov a Keblany; b) Honebnfmu spoleeenstvu Mezilesi - Cizkrajice, a to honebnf pozemky 0 ce!kove vymere 70 ha v k. u. Cizkrajfce a Mezilesi (s tou podm rnkou, ze lesnik spolecne lesni spravy, ktery vykonava sluzbu na iesnickem useku T. Sviny, bude pfijat za fadn eho elena honebnlho spoleeenstva a tim mu bude umoznen vykon prava myslivosti) ; c) Honebnrmu spoleeenstvu Siavee, a to honebni pozemky o eel kove vymere 11 hay k. u. T. Sviny; Slrucni 0 hospodareni misla Jedovary. (Pokracovan f se str. 1) Rozhodnutf 0 tom, ktere zda zapadoceske plynarny stavbe d't pfednost, ovlivnuje zainvestujl phrodnf plyno vod. mnoho faktoru: pre devsim mnozstvf penez, - pokud vse dobre pujde, dolezitost pro rozvoj mesta budeme schopni realizovat i sirsfho okoli (z tohoto pohledu 1. cast vystavby cistfrny odpadn(ch vod V castee asi 6 mil. Kc. Zatfm mame projednanu dotaci pi'iblizne 4 mil. KG. Tato stavba ma pro mesto strategicky vyznam, nebof v soucinnosti je z duvodu je bezkonkurencne dulezita vystavba cistfrny odpadnich vod, nebof bez nf jakykoli vyraznejsl rozvoj podnikatelskych aktivit je umrtven) a v neposlednf fade i urcen f te ktere z(skane dotace - jsou zpravidla nevyhovujfci cisticky ve LJcelove, tedy urcene meste stavebni uzavera. pro konkretnf stavbu. Samozfejme, ze uvedene akce nejsou ty jedine, ktere mesto potfebuje. Ing. Frantisek Strasky starosta mesta d) Honebnfmu spoleeenstvu T. Sviny, a 10 honebni pozemky v k. u. 1. Sviny, Bukvice a Pe Cin-Hradek; e) Honebnimu spoleeenslvu Besednice, a to honebn( pozemky podle predlozeneho navrhu smlouvy. 2) schvalit vyhlasku 0 pouzili nizsiho koeficientu pro vypocel dane z nemovitosti takto: - koefieient 1.4 - mesto T. Sviny - koefieient 1.0 - Otevek, C(ikrajfce, Nechov - koefieient 0,6 - Mezilesf, Veselka, Cefejov, Ti'ebieko, Rejta, Borsikov, Sv. Trojice, Rankov, Todne, Bfezf, ezetice, Bukvice - koeficient 0,3 - Hvizdalka, Hradek, PeCin, Chvalkov, Sv. Trojiee kolem kostela a dalsf samoly. 3) prodat Kulturni dum Rejta verejn ou drazbou. XVI. zasedanf konane dne 22, lmora 1993 rozhodlo: 1) realizoval easlecnou plynofikaci centralni kotelny v roce 1993 v rozsahu 2 ks plynovych kotlu za predpokladu investice Zapadoeeskych plynaren na regulaeni stanici a pffvodni plyno VOdi 2) prijmout nabidku firmy EL SAT na zrizenf kabelove televize ve mesle (pro meslo z toho nevzn ikaji zadne finanen( zavazky). Firma si vsak musela podle zakona vyzadat souhlas zastupitelstva. Kdy kabe/ova televize? Zda 5e, ie se i v nasem meste brzy doekame zahajenf provozu ve svete jii zeela Mine kabelove televlze. Mestske zastupitelstvo totii nedavno povolilo ve meste Cinnost {irme ELSA T. ktera se rozvodem kabelove televlze zabyva. V jihoeeskem regionu puson v soucasnosti tfi firmy. ktere pro va dejf Instalaei televlzn fh o kabeloveho rozvodu (TI<R); Kabel + a. s. Ostrava. H + K Mllevs~o, spo/. sr. o. a ELSA T. spo!. sr. o. C. Budejoviee. Ze vseeh tf( byla vybrana firma posledni. protme nabldla nejvyhodnt!!jsf podmfnky a mohla se u.? prokazat i dobryml vysledky. Firma totit nabfzf provedenf instalaee TKR bez naroku na finaneni v'ypomoe mesta, ktere s firmou uzavfe pouze dohodu o spolupraci. Vyh ody kabelove televize jsou ui dnes kaidemu jiste zfejme: kvalitni obraz i motnost pfl/mu satelitnich programu (nav{c se mute na system TKR pfipojit I mestsky ufad a vyutit ho k pieda vim f aktualnlch informaci oocanum, system je vyutivan i pro vysilanf ruznych vyrovnanych 5ignalu. Svuj podnikatelsky zam{;r vysvet III zastupce firmy ELSA T primo na jednani mestskeho zastupitelstva. Vzhledem k vykopovym pracim pii budovani novych rozvodu teple vody v ul. Budovatelska, vzhledem k velke koncentraci oby va tel a k dobrym piijmovym podminkam chce firma zahajit vystavbu TKR prave v oblasti noveho sid/isle (ulice Budovalelska a Tfebizskeho). PiijimaGi slanice bude umislena na neklerem :! vyssich objeklu a zarovefi budou probihal monlate vnitin!ch rozvodu v domech. Pfipoji/ se samozfejme mohou jen Ii u6aslnici. klefi 0 10 projevi zajem. Ti, kleriobjevi vyhody kabelove lelevize pozdeji. se mohou bez politfzapojit dodale6ne. Oslalnfm najemnikum zuslane k dispozici spole6na anlena. Pokud ovsem zajem obyvalel domu piesahne 80 %. slibuje firma, ie pfipoji signal TKR pres fillr do rozvodu pro spolecnou anlenu. Zbyvajici obyvalele pak budou moci sledoval Iylei programy. ale ve vyssi kvalile. V pflpade. ze vykopove prace probehnou podle planu. Ij. v dubnu a kvetnu, mohli by byt prvni u6aslnici zapojeni ui behem mesice eervna 1993. Pro za6iitek pry bude nabidka obsahoval 12 le!eviznich a 5 rozhlasovych program;]. Pilpojo 'Iac! poplalky chce firma dodriet stejne jako v jinych meslech, tzn. 2300 Ke, ktere bude motno zaplalil ve tiech splalk8ch Mhem 14 mesicu. Pausalni mesi6ni poplalek by mel einit 35 1<6. Pokud bude 0 TKR da/si zajem, chlela by firma pies meslske cenlrum propojit obe meslska sid/iste a dale pronikat do zaslavby rodinnych domku (kde ovsem budou od /ism} pop/alky nei v panelovych domech). Bez ohledu na 10, te se v soueas nosli TKR zavadl spise pro zabavu. bude za nejaky 6as jisle beznou a hlavne uiite6nou veci. -fs
Obvodnl oddeleni POUCIE CR v Trhovych Svinech ma v soucasn~ dobe pocetni stay 12.. 1. Na tento pocet prislu5' nll<u Ie pomerne znaene r02 sahly sluzebnr obvod s n4!ko IIka sttediskovyroi cenlry. Nejvetsl sliedlska jsou v Trh. Svinech a NOyYch Hradech. Mens pak jsou Strazkovice. Slavce. Hornl Slropnlce a Jllovlce. Z toho take vyplyv8 napad trestna cinnosti a kazda lalo oblast ma v 01 svoje speciflkum. Da se riei, ie napad treslna CInnosti je rozsanly a jsou zde za stoupeny lamer vseelmy jajr druhy, krome trestneho clnu vraidy. Tal< napr loupeine prepadeni. znasilneni, utok na verej neho eimsle a nejrozsahlejsi skutky kradeze vloupanim. a to lak do rekreacnieh objektli tak rodlnnych domku a objektu Jed notllvych organizaci v obvode. Narusta i kffidei presta, Ij motorovyeh vozldel veci z vozidel. Neubyvaji ani tresme iny vedena proti zivotu a zdravi osob, Jakoz I vazne dopravni n hody s lezkyml nasledky na zdravl a smrti Ve statistics roku 1992 to pak vypada nasledovne : nasllnych trestnieh Cinu 15 mravnostnr trestna ciny 2 kradei:e vloupanim 100 kradaze prosta 60 oslatnr majetkove 11 ostatni kriminalita, podvody vytrinictvi 22 Firma LABO MORAVIA hospodai'skych trestnych ~inu 5 Co se tyke uspesnostl v objasnenosti dosahuje OOP repsiho prumeru v okrese Celkem je ob jasnanost 42, 1 % (u ostalnieh v okre5e je objasnenost pres 30 procent). Krome zpraeovilvani trestna cinnosti a samolneho naberu Jed nollivych skutku - Irestnych ~inu, zajisfuje OOP objasnovani a zpracovanl pfestupku va smyslu zakona c. 200/90 Sb V loriskem roce bylo takto zpracovano 303 pi'estupku vcelne dopravnfch ne hod, klere veskere zpraeovava nase oddelenf. Dopravn(eh ehod bylo na silni cieh naseho obvodu celkem 109, pi'l kte,ych dva lide prisli 0 iivot 6 osob byte tazee zraneno 29 zraneno lehce a eelkova hmotna skoda 1 430 500 Kc. Nejcastej5r pi'icinou dopravn( nehodovosti je ryehlost jizdy, zpusob j(zdy a nadani pi'ednosti v jrzde. Jako nejnebezpeonejs( den je pandeli a patek a doba nehody od 15 do 18 hodin. le statistiky je pak vy ehazeno pro cinnost jednouivych prislusnrko va sluiebnfm obvode V samotnem spravnim uzeml Mes!. ul'adu Trhove Sviny mame nejvetsi poliza s drobnymi kradeiemi z panelovych domu, kde jsou nejcasteji zcizovany boty, Jfzdni kola a ode nf soumstky dale pak s kradeiemi drobneho zvifectva a vlastnich vypestku v zahradkarskych kolonilch. Dale nabizi montaz okennich a interh~rovych ia uzii Cena: 415-470 Kc + doprava Informace: J. Syrovatka, Jflovice 45, tel. 0335/941 07 STANTE SE OOBRYMI HospooAHI SE SvYMl PENEzn GES ENARODNi INVESTlCNi KONSORCIUM investuje do nemovitosti, hotelu a oqchodnlch cenler. Krome divi denl umozrluje i kapllalovy vynos. CNIS dokazalo za 21 mesfcu zhodnotil vklady a 62,7 %. I nformace~ R. Vrchotova. Na spoi'ilove 760, Trh. Sviny. FIRMA SALCER nabfzf montaz sllikonoveho Ihermotesneni do okeo a dveff. Objednavky: J. Salcer, Branka 524, Trh. Sviny. se zde objevujf drobne kradeze v abchodech. odcizovani veei z mol. vazidel, veetne benzinu a podobne. l vafnejsich skutku se redna 0 kradeie v byteeh. Irestne ciny ublfienf na zdravi, v posledn(ch dnech i vloupfmi do rekreablich objektu. Celkove vsak Ize i'lci. ia v samotnych Trh Svineeh je stav na Liseku kriminalily uspokojivy K dalsi cinnosti OOP patfi zajis teni potfebne adrninistrativy pro saudy, prokuratury a dalsf Inst/ tuee. lela nas!lsi" ce zateiuje predvadenr 050b, protoie se vat 51nou jednil 0 osnby, ktere jii: majl bohate zkussnostj se zakonem NemaJo casu vsak musrme venovat obcanskym prukazum, kde provadlme naber OP a prodluiovani op, prov/hovani ztrat a prolokolovanl poskozeni OP. Celkove vsak Ize fiei, ze adminlstrativa nadals veliee zatezuje vsechny pfislusn iky, a to vlastne na likor vykonu sluiljy. K samotne organizaci prace na OOP Ize riel, ie se postupne ptearientov9va vykon sluiby. KaZdodanne ma jeden plislu~nik 24hodlnovou sluibu, prieemz na ndda 1901 je kaidy den do 1800 hodin. coz umoinuje vyfizovat poiadavky obeanu I 0 praeavn( dobe. Dale byl pas ilen vykon sl uzby v samotnem maste kde ISOU stavany do sluzby dva pfislusnici. Krome toho noeni slutba ma stanovene nepravideln' easy pro vykon sluzby ve meste. Obdobna opatfenl byla prijata i pro Nove Hrady Dale je posllovan vykon sluiby druhou dvouclen nou hlidkou II odpoledn ich hodinach. Prov3dena opatr ni se projeviia va vyslednosti pfl objasnovan i Irestne clnnosti a domnivam se. ze i preventivni ci nnost v samotnem masts mela za mlsladek sni zen( trestne crnnosti K tomu tei prispel vykon sluiby prl lusnika mestske polieie, ktery v nekolika prfpadech predal veliee dobrs po znatky k zadrienl hledanych osob Snahou v5ech prlslusniku OOP je poskytovat takove sluzby, ktere prispeji ke spokojenosti obeanu. SelkilVanl nasich pflslusniku s radou obeanu je ve znacne vypjate situaei, kdy zsjmena obean js nejakym zpusobem poskozen a podle toho take jedna. Snai me se tyto skuteenosti chilpal a vy chazet proto obeanum vslue v jejich poiadavcich. Ne vzdy jsms vsak opravneni. zejmena v abcanskopravn(oh vecech jsdnal, a ne vzdv js nutne veci resit na5im prostrednictvfm. Nemale rozpory ze strany obcanu ISOU v soucasne dobe v urcovani vyse skody. Napflklad obean zakoupil kolo v roee 1989 za 900 Kes, pricemz dnes jii jfzdni kolo za tuto cenu nekoupi. O"le se obcane ohrazuji, ie prodejna prodava tu samou vec za takovouto cas ku a tudiz poiaduji skod u v te vysi, jedna se zejmena o domaci vyrobky, pficemi musime vyehazet z hodnoly dane vyrobeem. Oal veskere sluzby, ktere PO, LlCIE objedna pro obcany musime dnes platit, at Ie to privolani sanitniho vozu nebo pohrebniho vozu, vyzadanf lekarske zpravy. Vse dnes jde na uce! POLI CIE. Proto i z nasi strany dochazf k omezovani sluzeb, ktere se v minulosti poskytovaly a kaidy je bral jako samoztejmost. Pres veskere polize si my lim, ie se dari eliminavat napad trestne cinnosti a poskytovat takove sluiby, jake nam zako n dovoluje a jake ab cane poiaduji. K tom u. aby se pfislusnici OO P mohli pripravit pro vykon sluzby po fyzicke strance. byla zrtzen a moderni posllovna a. kazdy patek je piacella 2 hodi ny lelocvicna. Jsou dale vytvareny podminky pro zlepseni praeov nfho prostfedf. Nemala pozornost Je venovana odpocinku po sluzbe a vhodnemu rozdelell f pracovnl doby v tydnu tak, aby kaidy pfislusnik prichazel do sluzby odpocaly, aby nebyl pfetezovan ve sluzbe, aby tolo nebyla pffcinou nevhodneho chovani zaverem Ize Fiei, ie nasi sna hou bude pokracovat v praei ve stylu roku 1992. Jak vsak cela koncepee OOP bude vypadat, se v leta dobe neodvazuji konstatovat vzhledem k organizacnim zmenam v souvislosti s pohranicn i polieii Vrehni inspektor npor. Mir. Kulhan I ALENA JEZKOV A - prodej textilnfho a odevnfho zbozi Trhove Sviny, Branka 325 oznamuje ro:z.sifen( prodejnf doby od 1. 4. 1993 takto: Pondel i - zavfeno Utery 13-1 8 hodi n Streda 8-11, 13-18 hodin Ctvrtek 13-18 hodin P tek8-11.13-18 hodin Sobota 8-11 hodin 3
Co \lsechno udou abychom si j- Jiste jste y siehni zahledli mezi ruznejs ieh mist jiznich Ceeh. Ne- svitll stromecek, jedla se cukrovl vat chranenau dilnu. dokoncit reklamami CT tento slogan. Snad kolik vikendu t 'vi deti spolecne a hlavne se zpivaly koledy b lbarierove sacialn! -za?fz.enl ani nepatri mezi reklamy, ktere a ucf S8 nemecky. Pomaha jim Cd ledna '993 rna "Domeeek a razsifi poradenskou sluzbu pro nas casto nuti svym obsahem lektorka z Rakouska, pani Elisa- 2_ pracavnll<a. Je jim pan Miroslav rodlce a socialne pravni poradnu nebo provedenim k usmevu. Tato bettl Glassner. Je to ucitelka RCdicka_V Praze pracoval s postl- Prace je pred naml mnoho. Sami veta by nas mel a vest k zamys- a pniee s detmi se stala smyslem zenymi hdmi a sve bohate zkuse- vook vidite, ze se za jsdiny rok lenf. jejiho zivo!a_ V lete jsme prazill nosti bude moci vyuzfl I zds_rcidl udelalo hodne I nadal pocitame V nasem meste praeuje AR- cely tyden ve mlyne v Hradku bycham dakoneili chranenou s vast pomoci.:l P,Odporou. DekU- PIDA a ja si mohu dovolit tuto u Trhovyeh Svinu. Cast detl spala dilnu. protoie pan RuZi~ka se jame vsem kteri maji podli na otazku troehu zmenit: "Co vse- ve staneeh, cast ve mlyne (pedle chce zament na prac:i se slarsimi uspeslch loriskehe reku. ehno musi udelat ARPI DA, aby si zdravotn iho stavu). Pani Elisa- ~---;...---- -~--~;.-,.,.. ~~-'-..-..., if vsimli rod ice postizenyeh deli?" be th pfi vezla nekolik rakouskych Tato otazka je polozen a yam, mil i deli a dye pomocnic. Byl to radice. Pfijdte se pod ivat a sami opravdu vydareny t('den. uvidite, co by se vasemu diteti li- Z<ifi-rfjen. Zaca navy skeln i bilo, co by se zde mohlo auci!. rok, nase pravidelne cinnostl se Konec roku vede k bilancovani. rozbehly. Hry s pocitacem, muzi I ja se chci zamyslet, co udelala koterapie, hra na hudebni na ARPIDA behem prvniho roku stroje, rehabilitacn r cviceni pod sveho pusobeni v "Domecku" odbornym dohledem pan i Vona jak hospodarila s penez i, ktere drove, malovani s akademlckou od vas, mili pratele, dostala. malirkou pan i Stolbovou, ruzn8 Vezmu to pekne po poradku. rucn i praee vedene pan! Ledvino V lednu, uneru a breznu 1992 byla YOU a pan i Novackovou. Neve byl dokongena rekonstrukee byvale zahajen kurs znakove reci pro hlufary CCSH a v dubnu otevrela AR - ehoneme. PIDA "Domecek", tj. misto, kde se Od listopadu jezdi na "Domesehazeji deti ke sve cinnesti a kam cek" dvakrat tydne Mirecek Suba zveme take rod ice a ruzne hosty z Troenova. Pro sv postiz ni J na besedy. V kvetnu a cervnu se upoutan na invalidnf vozik a nepomalu ustalil tydenni program. muze navstevovat ZS? V Trho Porizovali jsme chybejici nabytek, vych Svinech nam vsak " ysli vepomucky a delali jsme pl any na lice vslffc. Mirek se s al radnym dalsi skolni rok. An i 0 prazdninach zcikem 4. rocniku ls. Ie jeho vynebyl provoz uplne prerusen, uka probiha na "Demei3ku." Dlky dalmi, klere pe skoneeni skelnl Pro!y, ktefl chteji nasi clnnesl hlavne v prvni polovine cervence tomuto reseni nebude muset opa doc h azk~ nenajdou uplatneni. podporoval i II roce 1993. uvadfm bylo v "Domecku " a na zahrade kovat 4. trfdu, kterou. prerusli. Pan Ruzicka bydl i docasne nove tislo nasehe uctu Pomolte stale zivo. A tech burtu, co se Koneem listopadu byl a na "Do- v modlllebne Cfrkve bralrske nam pomahatll snedlo l mecku" mikulasska. Tolik radosti a hi da podnajem. Mill ctenan.po ARPIDA - c. uttu 4524 856-238 V polovine prazdnin probehla.domecek' jeste nezaiil. A neclly kud vite 0 vhodnem podoajmu pro \(artab symbol 0800 akee, ktera se libila vsem zucast- bel ani strach z certa. lohoto mfadeho skremneho mute, Utet Ie vaden u Ceske spofitelny nenym. Soucasti ARPIDY je "Sku- 20. prosince se slavi ly vanece. dejte nam vedet. I to Ie pomoc 1/ Trh SvineCh. pina nemciny". Sdruzuje deti z nej- Mezi deti prij elo loutkove divadlo. V tamto roee cheeme vybudo- Hana Hulil:kova Od roku 1950 pusobil V Trhovych Svinech jako dekan P. Jaroslav Holub, rodak z Noveho Rychnova na Ceskomoravske vrchovine. Celych 43 let vykonaval v nasem meste duchovn(ho spravce a doslova neodmyslitelne patri! k Trhovym Svi num. One 8. unora 1993 jsme se s tlmto velice skromnym a vzdelanym clovekem navzdy rozloucili v ch ramu Nanebevzetf Panny Marie. redakce CeslUJIJudejol!iciqj LJi::;ICllJJ TIlsgr. Liska Wi /JISt FlU poj u'uu Ir/wl' Holuba (8. 2. 199 J.
V oblasti soclalnl a nejen v nl je Mestsky urad Trhove Sviny poveren spravou oblasti. ktera sam od Ledenlc af po SvatY Jan nad Mals(, Touto pienesenou pusoboosti zajis[ujeme soclaln! peel vsechny potiebne obcany v uvedenem regionu. V roce 1992 bylo pro oblast so ciaj ni pece vycerpano na 1 113 433,30 Kes a dilvky socialni peee byly poskytovany 437 obca.n Ctm ci rodlnam. Socialni davky maji nekolik forem plnimi - Jedna se 0 opakovane davky, ktere se poskytuji mesicne a dorovnavajl socialni potrebnost kli nta. Rovnez se poskylujf d ~lvk y jednorazove. Tyto maji napamoci obeanovi vyfesit obtizne zvladnutelnou si tuaci. U starsich obcanu se nejviee poskytuji davky op kovanou formou vyplat - pri dietnim stravovanr. kdy ciuchod nedosahuje poti'ebne vyse soc. potrebnosti. Vzhledem k torn u, ze se ad 1. bfezna '93 zvysujf hranice soc. potrebnosti. ale zaroveii dolde i ke zvysavani duchodu, budou dftvky soc. pece pi'epoeitavany. Ve dnech, kdy je psan tento danek, neni jests ofi ciajne znamo, jake nove hranice budou platne dnem 1. bfezna 1993 Jakmile budou znamy - vyvesime informace v teto veci na Mestskem urade v Trhavych Svinech a dale na dalsich prfslusnych uradech v uvedenem regionu pusobnosti. Obcane, kteri budou mit v teta veci dotazy - se mohou obratlt i telefonicky na MeU T rtl ove Sviny, tel. 211 59/202, a to predevsim v urednich dnech pondeli a stredu. Ke kaidemu dotaz u je treba zn at jiz novou vysi duchodu, dale uvest poce! osob v domacnosti a jejich pfipadne prij my Socialni potfebnost se nemusi!ykat pouze osob s dietnim stravovanfm, ale i osob s telesnym postizenim. zvlaste s prtjkazy ZTPIP Dale do teto oblasti spadajf casto rodiny, kdy je matka na matei'ske dovolene, ci se jedna 0 neuplnou rodin u_ Rovnez casto doplac(me potfebnost nezamestnanym, ci osobam, ktere nemaji narok na hmotne zabezpeceni od uradu prace. Dru hu a duvodu pro vyplacen( soc. davek je pomerne hodne, a proto je nejlepsi se informovat na patricnych uradech. Poradenstvi je soucasti naptne sociat nich oo'boru. U spornych pi'ipadu se snazime klien!a nasmerovat na instituce ktere jsou jeho pfipad schopny nejlepe posoudit. Je ovsem nutne upozornit, ze davky socialnf pete se stale vice stavi na majetkovych pomerech k.azdeho zadatels a tendence je, aby davky smerovaly opravdu k poti'eboym osoham. TakZe klienta nesmi prekvapit i otazky tak trochu na t 10 - tykajici se uspor, majetku, vynoso z majetku apod. Vse se ovefuje dodateene seti'enim jednotlivych udaju, a pokud Jsou zjisteny razdilne skulecnosti nez zadatel uvedl, pozaduje se vraceni davky, ktera byla nepravem vyptacena. Na oblast setren i majetku bude kladen stale v~t.si duraz (m -10 by se poslupovat v soucinnosti s dalsimi ui'ady) a doeilit tak vyplac ni ac. davek spravnym adresat tj lti. ad brezna 1993 by mely plaut dalsi legislativni upravy, ktere budou napqmocny rem i problem y obcanu, klen jsou obtiine ci zcela nepfizpus bivi. V tech to pfipadecll se bude postupovat pravdepodobne durazneji, nez vyhovuje jim. Je tezko obhajitelne, jestlize se vyplaci davky socialn! peee osobilm, ktere dloull Odobe nepracuji, veskere financni obnosy utraceji za alkohol a.iij i nedustojnym zpusobem zivota. unas vsecfi Cilem socialni pece je, aby kaida pomoc mala sveho konkretniho poti'ebneho prijemce a nebyla poskytovana plosnym zpusobem. Dale ku prospech u cetkoveho pojeti socialni pomoci Je, aby se v ni nevidela pouze pomoe financni, ale aby si amana uvedomovali, ze se vztah uje i na dalsi spolecenske problemy. Bylo by zfldouci, aby se do povedom klientij dostala i socialni prevence. Protoze pi'ed.chazeni pi'ipadnym social nim tezkostem je nekdy dulezhejsi nez nasledml financn i pomoc. Kolik pi'fpado obcanu napi'lklad zanedbalo uzavi'eni nemocenskeho a socialnrho pojislsni doma, kdyz odesli na praci do zallranici. Po navratu je potom nekdy prekvapilo, kdyz ztratili nektere pro ne pled tim pi'irozene socialni vyhody. Na zaver bychom jeste jednotj radi vy zvali vsechny obcany, kteri maj i urcite pochybnosti, tykajici sa jejich osobniho stavu, zda by meli byt posuzovani jako socialne potiebni obeane, ci nikoliv - pi'ijdte s informovat, pi'ijcfte se poradit 0 svych tezkostech. Pokud to bude v nasich silach, pokusime se vyh ov~t. 8ronislava Simsova za soc. odbor mesta Ze iiv ostenskeho lifadu ad 1. 1. 1992 nasi podn rkatele podnikaji podle zivnostenskeho zakona c. 455/1991 Sb. Podle tohotc zakona se zivnosti deli na volne, i'emeslne. vazane a koncesovane. Na obecnim zivnostenskem urade registrujeme iivnosti volne, napr. obcl1odni cinnosl, malii'stvi. krejcovstvi, poradenska cinnost, opravy obuvi atd. Podminkou pro ziskani zivnostenskeh listu na volnou zivnost je vyplneny formul a;',.ohlaseni zivnosti ", vypis z rejstriku trestu (ne starsi nez 6 mesicu) a zaplaceny spravni poplatek 1000 Kc. Do soucasne doby je u nas zaregistrovano 600 podnikatelu. Povinnosli obecnitlo zivnostenskeho uradu je i provadeni kontrol na jednotlivych provozovnach. Prave zde se ukazuje jako z kladni nedostatek neznalost iivnostenskeho zakona. Podle dosud provedenych kontrol vse nasvedcuje tomu, i e osmdesat procent podnikatelu tento zakon necello. V 31 je napr. v Imi nazorne uvedeno, jak ma byt pro vozovna oznacena a nektere zakladni povin nosti podnikatele vuci zakaznikovi. Hlavnimi zjistenymi nedostatky pi'i kontrolach jsou napr.: - provozovna nen! oznacena celym obchodnim jmenem - na provozovne chybi inspekcni zaznam a kopie zivnostenskeho listu - zbozi neni oznaceno cenami - hygienicke nedostatky (prosle po1ravi narske zbozi nevhodne skladovani...) Podle zavainosti poruseni zivnosten skeho zakon je mozno postihnout podnikatele na miste blokovou pokutou do 500 Kc, nebo pi'i zavaznejsim poruseni zahajit spravni rizeni. A nakonec leste ledno upozorneni Kazdou zmenu (zmena jmena, pi'ljmenf, bydliste, mista podnikani) je nulno zivnostenskemu ui'adu oznamit do 15 dnu. Otevi'eni nove provozovny, ale i jeji zruseni nebo premisteni ohlasit nejpozdeji do 30 dnu. Obecni zivnostensky urad V. Zemanova M Polakova Tak tahle otazka je asi v mnohyeh radinaeh casto kladena. A koho tim vlastne mysh? No pieee sve deti, ktere prave v tomto skolnim raee ukoncuji skoln( doehazku. A my vam to vase rozhodovan( eheeme troehu ulehcit. Nabrz(me vam zajimavy tf( lety ucebni obor pro ehlapee; Ucebn( obor; farmaf Behem ucebnf doby se iac; nauci: - fidit a udriovat kolove traktory s privesy vcetne dopravy njznyeh nakladu - vykonavat meehanizovane polni prace za pomoei meehanizacn(eh prostfedku - zakladtjm biologie rost/in, uplatnovani poiadavku na agrotechniku a osetfovani rostlin - sefizovat a udriovat mechanizacni prostfedky vcetne sez6nn(eh a posez6nn(eh oprav - ovlcidani zakjadn( praee v pestovan( rostlin a ehovu zv( fat V p,,)b8hu tfilete ucebni doby iac; ziskaji: - vyucni list v oboru - fidiesky pnjkaz na traktor, osobn( a nakladni automobil - opravnen( k obsluze, provozu a udribe skl(zee(eh mlaticek a sklfzecfeh fezacek die poiadavktj - potfebne dovednosti v ovladan( rucni motorove pily, vysokozdviineho vozlku a male meehan/2aee - po ukonceni moinost z(skat uplne stfednf vzdelan( Pro z<'1jemce poskytujeme stravqvanf a ubytovan( v domove mladeie, ktery je um(sten pfimo v arealu utiliste. Podmfnky pro zafazeni uchazecu do ucebniho oboru farmaf: - uspfmne ukonceni zakladn( skoly - potvrzeni 0 zdravotnf zptjsobilosti k vykonu povolan( - souhlas zakonneho zastupce. Veskere bliis( informace vam sdel( telefonicky nebo ustne na feditelstv( skoly - SOU zemedelske, Husova 548 37423 Trnove Sviny telefon - 0335/213 01, 21955.
Na slovlcko... s reditelem echnickych sluzeb Frantiskem Valutem Koncem minuleho roku se vyskytly ohledne technickjch sluieb urcite nejasnostl, vyv~ lane zasahem statnich organcl. M/uyllo se 0 prlvatlzacl vsech technfckych sluzeb. Jak tato situace dopadla? Nejasnosti se vyskytly hm, ze v tisku vysel seznam s informacf o jejich zarazenf do privatizace. Tato informace nebyla spravna. Mestskym a obecnfm OradOm, ktere yeas pozadaly vladu 0 bezplatny prevod majetku do vlastnictvi mesta, bylo vyhoveno. To je pffpad i Trhovych SvinO. Jaky Je soucasny vzta.h technickych sluieb masta a mestsk6ho ui'adu, zejmena Ifnanci? Zmenilo se od roku 1989 neco podstatneho? Podstatna zmena nastala 1. 1. 1993. Prevodem majetku technickych sluzeb se stalo mesto zakladatelem technickych sluzeb. Technicke sluzby jsou pffspevko YOU organizacf zapsanou v obchodnfm rejstrfku u okresnfho soudu. Toto je pravnf stranka veci. Finanenf stranka je daleko podstatnejsf. Od letosniho roku jiz mesto nedotuje platy zamestnancu a cinnost techno sluzeb. Technicke sluzby majf svuj statut, jehoz soueastf je rozsah cinnosti a spravy svereneho majetku, ktery ureuje mesto. Vsechny tyto prace se provadejf podle schvaleneho ceniku a jsou kontrolovane jak po strance objemu, tak po strance finaneni, prakticky denne. Na zbyvajfcf cast pracovniho casu si musime sami zajistit odpovidajfcf prace pro jine organizace a pro nase obeany. Tady musim upozomit, zekvalita nasi prace se zacina lepsit a i ceny, za ktere Ji provadime, jsou velmi zaj imave. Kndy obean sl uf Jlste povslml, ie zaclnate obnovoval slrojoyv park. Poti'ebuje to nase meslo a hlavne rna na to? Pokud ch ceme a musime provadet prace pro chod mesta potrebne, nejde to bez strojniho zarrzeni. Nas strojovy park je velmi nedostateeny a zastaraly. Udrzujeme jej v chodu jen diky sikovnosti nasich opravaru, kteri prakticky na kolene a bez zakladniho strojniho vybaveni - dilen, ktere jsou v katastrofalnim stavu - provadeji opravy na urovni generalnich oprav. V poslednfch letech se zakoupil jeden popelovy vuz a v prosinci 1992 zametacf vuz. Zametacf vuz byla iivotnf nutnost mesta a neqovedu si bez neho predstavit Oklid mesta po letosni zime. Chci upozornit, ze zametak bude jezdit vzdy v patek a podle potfeby take ve etvrtek. Obeane se mohou podle toho zafidit pri zametani ch odniku. Myslfm. f e Jsem jii odpovedel na vasi otazku. Strojovy park potrebujeme, ale zatim na to nemame. Letosnl zlma nas po dlouhe dobe opet prepadla snehovou kalamitou. Na rozdrl od mlnu Iych lei ui bylo zntil, ie technicke sluzby funguji. Presto jsme zaslechli i negativnl ohlasy, ktere se, muslm flcl, opravnene tykaly hlavne odklf zeni snehu v nekterych postrannlch ullclch vniti'niho mesta a ctvrtich rodjnnych domku. Jsem rad, ze je videt fungujicf technicke sluzby, i kdyi vim, kde jeste musime pridat. Je pravda, ze jsme nestaeili vyvezt vsechen snih a chtel bych se omluvit tem obcanum, ktere to nejvice postihlo. Na druhe strane je treba rici, ze musime zaeft od tech mist, ktera pouziva nejvice lidf a to se nam - pri soueasne technice a mnoistvi snehu - myslim povedlo. Obeane, kteri chodf kolem potoka, mohli videt to ohromne mnozstvf snehu, ktere jsme tam vyvezli. Na zaver: hlavni prlltah mestem a vsechny vypadovky jsou ve sprave Spravy a udriby silnic. Pi'ed casem projednavalo zastupllelstvo plynofikaci centralnl kotelny. Mohl bysle nam objasnit technlcke a financnf dovody tohoto projektu? V jakern stavu jednani se nyn{ tento zamer nachazi? Spolu sing. Drnkem jsem se zoeastnil zasedani zastupitelstva, kde jsme zduvodnovali zpravu o plynofikaci. Prekvapilo me, ie na jednanf 0 tak zavaine ved bylo pritomno tak malo obeanll. Zprava 0 plynofikaci ma tri stranky, tak jen kratce. Plynarny privedou na sve naklady plyn ze stavajfciho zdroje Tfebizskou ulicf na krizo vatku s Pekarenskou ulicf ai na kfiiovatku s Husovou ulici a do kotelny s moinostf dalsiho pripojen i pro mesto. Ze stavajicich etyr uhelnych kotlu se dva nejstariii nahradi dvema ply novymi. To znamena, ze od podzimu budeme moci topit uhlfm i plynem podle vyhodnosti. Touto vymenou se odstrani velka energeticka naroenost. Vyrazne se zlepsi stay ovzdusi, za jehoi zneeisfovani musime platit. Podstatne se sniif ukladani popela a skvary na skladku, jejfi iivotnost konei 31. eervence 1996. Podle progn6z cen paliv uhlf-plyn se v roce 1995 ceny srovnajf, a pak bude cenove vyhodnejsi plyn. To je pouze nekolik bodu. Konecny projekt, harmonogram pracf a smlouva budou hotovy a podepsany posledni tyden v breznu. Hlavnfm garantem stavby bude Sigma C. Budejovice. Mimo nekolika firem se na teto akci budou podilet i technicke sluzby, a to pffstupovou komunikaci, rozebiranim kotlo, odlueovacu a drobnymi stavebnimi pracemi. Jedinou zmenou, ktera bude patrna pri pohledu zvenei, budou dva male kominy, vyenivajici ze strechy kotelny. Bude to prace velmi nc'hoena na koordinad vsech pracf. Zaeatek je stanoven ihned po podepsani hospodarske smlouvy, to je zaeatek dubna a zkusebni provoz zaeatek listopadu letosnfho roku. V m inull~m roce zmizely z mesta velke kontejnery. Kam a prot? o stazeni kontejneru rozhodlo mesto a ja s tim naprosto souhlasim. Slysel jsem i podobne otazky, odvezly se kontejnery a ted' bude ve meste neporadek. Ale je to uplne obracene. Nemuieme prece pro ty obeany, kteri odhlasili popelnici a svoj odpad, ktery hazeli do kontejneru a ted' sypou na eerne skladky, znovu rozvezt po meste kontejnery. Poradek ve meste musi resit nekdo jiny a jinak. Navic je kazdou sobotu otevrena skladka..na strelnici". V soueasne dobe (28. breznaj jsou jii kontejnery zase ve meste, a to na jarni uklid, pak budou na podzimni uklid a po novem roce na vanoeni stromky, na ureite akce a na ureity cas. Navfc chceme udelat dva sobotni svozy "od domu", ale 0 tom je pripraven letak, ktery dostane kaidy domu. Kazdy obean by mel prokazat, jak likviduje svuj odpad. Zatim jsme hovorili 0 techn o sluibach jako celku. Pokud to nebude rozhovor posledni, muzeme se pfiste zamerit na jednotlive problemy. Jako velmi duleiitou vidim otazku qprav a udribu bytoveho fondu. Uplne na zaver chci poprosit obeany, aby veci. ktere se jim nelibi, si nefikali mezi sebou, ale rekli je primo mne. Dekuji za rozhovor. Pripravil F. Slipka Takto to vypadalo 24. [mora na namesti. Radost deti byla asi velika, o dospelych se totez tvrdit neodvazujeme. c
,, o v R Z ANI K Dan z nemavitosti nahrazuje ad 1. 1. 1993 dane domovn i, dane zpozemku adislokacni poplatky, ktere byly zruseny k 3 1 12. 1992. Proti pfedchozlmu stavu nastala nekolik zm en : 1. Dali se tyka temei' vsech pozemku a tamer vsech staveb spojenych se zemi pevnym zakladem. 2. Dariovou povinnost rn a temei' kaida fyzicka a pravnicka osoba, ktera j vlastnfkem nemovitosti (pozemku ci stavby). 3. Dan je poplatnik povinen sl na tiskopise Pfiznani k dani sam vypocitat a vypoctenou dan zaplatlt Tiskopisy Pi'iznan i k dani a postovni poukazky Ize pfevzit na Financnim urade v Trh. Svinech, popi'ipade na mestskem urade. Radne vyplnene a podepsane Priznan i' k dani z nemovitostl, ktere leii v katastralnich uzemich pusobnosti Financn iho uradu Trh Sviny, js nu tno pod at na Financni urad Trh. Sviny nejpozdeji do 15. kvetna 1993. dan je nutno zaplatit do 31. 5. 1993 na prislusny ucet financniho ufadu (ucet je uveden na post. poukazce). V dalsich letech se Pfiznani k dani znovu podava jen v pi'ipade, ie doslo ke zmenam u pozemku ci staveb. 4. Financni urad Trh. Sviny bude vybranou dan, zvyseni dane za pozdnf podani Pi'iznani k dani, domerky dane za nespravn vypoctenou dan zjist{me pri dar'\ave kantrole i penale za nespravne a pozde zaplaceno J dan prubezne prevadet na ucet Mestskeho uradu v Trh. Svinech. 5. Pracovnici financnicrl ufad u nesmi vyph'iovat Pfiznani k dani, ani pomahat poplatn ikum pri je]ich vyplrl ovani. Proto ro zhodne-li se poplatnik, ze pro nedostatek casu ci z jineho duvodu nebude sve danove pi'iznani sam vypliiovat, musi pazadat 0 vyplneni tiskopisu jine osoby, nez pracovnrky financnfho uradu. l1skopis Pfiznani k dani z nemovitosti obsahuje podrobne poucenf k vyplnen i priznanf. Na mestskem urade i na financnfm je lei k nahlednuti 2akon c. 338/1992 Sb. 0 dani z nemovitostf, vzor vyplnemf Pi'iznani k dani, danova cena zemedelskych pozemko. k6d katastraln (cll uzemi a koeficienty pfepoclu stavebnicll pozemku a obytnych domu. DalSi informace, ktere nejsou obsaieny ani v Pouceni k vyplnen i pi'iznan f, ani v zakone, popi'. v ostatnich malerialech. Ize ziskat na Financn im urade v Trh Svinech v ufednf dny. tj. v pondell od 8 do 15 hodin a ve stredu od 3 do 1 6 hod in. Katastralnl Ked k. U. Obce uzem( Koeficient podle mes!. Vyhlasky MeZ pozemku Cena (Kc/m2) T. Sviny 768154 T. Sviny 1,4 3,34 Ti'ebfcko 0.6 Rejta 0,6 Sv. Trojice 0,6 Hvizdalka 0.3 Sv. Trojice ko lem kostela 0,3 Cizkrajice 624128 Cfzkrajice 1,0 2, 94 Borsikov 0.6 Chvalkov 0,3 Otevek 780 901 Otevek 1.0 4,85 Cerejov 0.6 Jedovary 780880 Jedovary 0.6 4,66 Veselka 0,6 Bfezi 702498 Bfezi 0,6 3.1 4 Nezetice 0,6 Pecin 768235 Pecin 0,3 3,21 Hractek 0.3 Mezllesi 6241 44 0.6 2,72 Nechov 702501 1.0 3.90 Todns 702 528 0, 6 3, 61 Rankov 78091 0 0,6 4.23 Bukvice 768201 0,6 2. 95 ANI Z NEMOVITOSTI Informace pada pan Heisenberger, I'i. patro c. dv. 306, tel. 213 95, hi. 44, papi'. ing. Kveton, II. patro, c. dv. 315, tel. 213 95, kl. 13. Vzor vyplneni pfiznani a ostatni materialy maji tez vsichni zastupei mistnieh casli. Zakladern dane ze staveb je skutecne zastavena plocha v m 2. Zakladem dane z pozemku je ia vymera 1P0zemku a ten druh pozemku. jak jsou vedeny v evidenci nemovitosti na katastralnim ufade (Geodezii). Dan z nemovitosti se poe ita podle stavu k 1. lednu prislusneho roku. Pro spravny vypocet dane z pozemku je duleiite mit dokumenty, ktere obsahuji potrebne udaje, tj. Cisla pazemkovych parcel, vymery pozemku a druhy pozemku. Nejvhodnejsi je vypis z evidence nemovitosti z Geodezie (od r. 1993 vypis z katastru nemovitosti ad Katastralniho ul'adu). Vypi s muze byt starsi i 20 az 25 let, protoie nedoslo-li ke zmenam ve vymerach ap. je stale platny. Vhodne jsou i doklady 0 dectictvi, kupni smlouvy atd. Potfebne udaje pro spravny vypocet pozemkove dane ma tez k dispozici Mestsky urad v Trh. Svinech. Naopak financni urad je k dispozici dosud nema. Tyto udaje je moine ziskat na mestskem urade kazdou stfedu od 13 do 17.30 hodin v kancelafi stavebniho odboru, c. dv. 12, za cenu nakladlj na vypis z operatu, ktera je 10 Kc za jednu stranku formatu A4. S ohledem na mnoiici se nedorozumeni v pouzivanf koeficientu podle mestske vyhlasky (uvadime je na jinem miste dnesn ich no Yi n) pro vy pocet dane z nemovitosti upozornujeme, ze tento koeficient se pauziva pouze v techto tfech pi'ipadech: U dane z pozemkcl: Pouze pro pfepocet u druhu pozemku F - stavebni pozemek (nepouziva se tedy pro pfepocet u ostatnich druhu pozemku, jako je orna poda, zahrada, louka, pastvina, les, rybnik apod.). U dane ze staveb: 1. u druhu stavby H - obytny dum 2. u druhu stavby I - ostatni stavba, tvoi'ici prislusenstvi k obytnemu domu (n epouziva se tedy u ostatnich staveb k individualni rekreaci, u garaze, stavby pro podnikatelskou Girrnost apod.). v v, A JESTE K DANIM Dan ze staveb a stavebnich 0,3 - Hvizdalka, Hradek, Pepozemku je zatim jedinou dani Cin, Chvalkov. Svata Trojice ko (nepocitam v to poplatky, napf. lem kostela a samoty za vyuzivani verejneho prostran Po schvaleni a zverejneni stvi, z prodeje alkoholu apod.), obdrzela mestska rada jeste nekterou I]uze samosprava obce kolik petici od obcanu z Nechova ovlivnit. Mestska rada a zastupi a Oteveka, nasledne jeste z casti telstvo tedy vyuzilo moznos!, ktezeni Oteveka. Petice pozadovaly sni koeficientu pro prislusne rou zakon dava, to je snii.it zamistni casti. ObcanLJm bylo odkladni sazbu pro urcite casti uzem i ai 0 tri stupne dolu. Pro povezeno, ze rozlozeni koefi Trhove Sviny jako pro obec s posvedceni mestske rady spraved cientu bylo provedeno die prectem obyvatel v rozmezi 1-6 tis. live a nebude tedy podavat zaobyvatel (pfesne 4918, z taho stupitelstvu navrh na zmenu. vlastn r Trhove Sviny maji neco Pokusim se nyni priblii.it mysmalo pres 3800 obyvatel) stanov! lenku, kterou byla mestska rada zakon koefielent 1.4 Mestska pfi navrhu koeficiento vedena. rada navrhla a mestske zastupi Za prve jeste jednou zduraznim, telstvo dne 10.12.1992 sch valilo ie zakon urcuje pro obec s ponasledujici koeficienty platne pro Clem obyvatel 1-6 tis. obyvatel uzem( mesta: koeficient 1,4. Dale hovofi, i.e 1,4 - Trhove Sviny mestske zastupitelstvo moze pro 1,0 - Otevek, Cizkrajice, Ne urcite casti obce snizit koeficient chov ai. 0 tfi stupne dolo. Samosprava 0,6 - Mezilesi, Jedovary, Ve mesta tuto moznost vyuzila selka, Cei'ejov, Trebicko, Rejta, a rozdelila koeficienty podle Borsfkov, Svata Trojice, Rankov, toho, co ktera mistni cast muze Todne, Bfezi. Nezetice, Bukvice (Ookonceni na str. 8)
v v, A JES E K DANIM nosti neujdou treba "nove saty" jednotlivych domu. Ale nemeni (Dokonceni ze sir. 7) k obci s tak rozdflnym charakteobeanovi nabfdnout a pod Ie toho, rem jednotlivych mfstnfch casu co obec v te ktere easti zajisfuje. jako jsou Trhove Sviny (mimocho A tak byl nejnizsf mozny koeficient dem Trhove Sviny jsou obcl s nejpridelen samotam, skupinam sa vets 1m poetem mistnlch casu mot a mfstnim eastem, ktere k nim v okrese, celkem 17) a zastupitelnemajf svym charakterem daleko. stvq chce rozdelit koeficienty po Koeficlent 0,6 byl navrzen tem ctive, budou se s Um muset obmfstnfm eastem, ktere nabfzejf cane Nechova a nekterych dal alespon asfaltovou komunikaci, sfch smfrit. Varianta, ze bychom verejne osvetlenf, autobus do celou danovou hladinu snfzili, prislusne osady nebo tesne k ni takze samotam bychom dejme a alespon pojfzdnou prodejnu, tomu dane odpustili uplne, neprikterou mimochodem obec dotuje. pad a v uvahu uz jenom z toho do Koelicient 1,0 obdrzely osady, vodu, i.e ji zakon nepripoustf. ktere bychom snad mohli ve stare Na samy zaver elanku jeste terminologii nazvat "strediskove" upozornlm na podstatny rozdfl - je zde obecnf kulturnl dum, ob mezi danf ze stavby ei stavebnlho chad. hostinec. pozemku a danf za pozemek ne NejvysSf koelicienl byl prisou zastaveny. Pri ruznych povidazen vlastnfmu mestu. Ureita vy nfch s obeany jsem zjistil, ze ne jimka byla ponechana u eastl vzdy rozdfl chapou. Koellcienty Rejta, kde obeany suzuje jednak ureene zastupitelstvem pro jedprovoz lomu a vazny nedostatek notlive mistnfeasti se vztahuji povody. Bylo take reeeno, ze az do uze pro stavby a stavebnf pokaze mesto privest na Rejta vodo zemky. Pro prfklad : pokud bude vod, bude tato mfstnf cast zara dan v Nechove einit za '1 m 2 zasta zena do vyssf danove kategorie. vene plochy 1 Ke, za 1 m 2 zahrady Je pravda, ze kdyby byl dejme tamtez bude einit priblizne 2,9 hatomu Nechov samostatnou obei, ItHe a za 1 m 2 10uky priblizne 1 hamel by podle poetu obyvatel koeli ler. Ing. Frantisek Strasky cient 0,3. Pokud ovsem prislusi starosta mesta 100 let od vzniku organizovane telovychovy V letosnfm roce slav! T J vsechny organizace, sou Spartak T rh ove Sviny 100 krome podnikatele a prflet od vzniku organizovane znivce Spartaku v Trh. Svitelovychovy v nasem nech se zadostl 0 financnf meste. 24. zapf 1893 byl pomoc formou sponzorototiz i u nas zalozen telovy vanf. chovny spolek SOKOL. Podpo fte cinnostjednot Srdecne zveme vse livych oddllu l RMi take ch ny pfiznivce na oslavy, umfstlme na nasich sporktere budou probfhat ad tovistfch vasi reklamu. cervna do zm f. Vybor T J Spartak Trh. Za vybor T J Spartak Sviny se zaroven obrad na Jan Steinbauer - - PRI.lME E ENY do vyroby (smaltovna, lisovna) na dve smeny Minimalnf hruby mesfcnf vydelek 4 000 Kc. Moznost tez kratkodobych brigad s minimalnfm vydelkem 15 Kc/h. S. p. SFINX - Vrato, Rudolfovska 111, Ceske Budejovice, tel. 038/ 277 17, p. Rfhova. Take jste si vsimfi, ze nase mesto krasni? Jestlize Jeste ne, tak se staci napffklad porozhlednout po namesti a urcite vas{pozor se k lepsimu pouze fasady domu na namesl/. Stavi sea opravuje i v jinych castech mesta, coz dokazuji mlsledujicf fotografie. Novi studenti 1. rocniku gymnazia spolu se svymi kolegy, "dru haky a trefaky" zasednou 1. zan uz do nove moderni budovy, ktera bude slouzit ryze pro potreby gymnazia. Take dostavba polikliniky pokracuje uspesnym tempem, ale naopak urcite zdrzeni jsme vsak zaznamenali u stavby Motorestu (dolnf snfmek).
Posypya cistenf silnic V prosinci lonskeho roku se v arealu Technickych sluzeb mesta T. Sviny objevil zcela novy zametac( vuz, jehoz cena je 1 mil. Kc. Je to dulezity krok k tomu, aby se nase mesto pi'estalo potykat s problemem pravidelneho cisten( silnic jak ve meste, tak i v m(stnfch castech. la uplatu budou TSM cistit silnice i v tech obcfch, kde 0 to zastupci mesta pozadajl. latfm to Jsou Nove Hrady a Borovany. Stejne tak uhradf cisteni Sprava a udrzba silnic (SOS) za vsechny komunikace, ktere jsou v nasem meste v jejich sprave. lametacf vuz tak bude postupne uplne vyuzit. Pro informaci jsou na pripojene mapce carkovane vyznaceny silnice, tzv. mfstnf komunikace, ktere jsou ve sprave TSM. TSM provadf jejich opravy a zimnf i letn( Udrzbu. lvlaste chci upozornit na silne vyznacene silnice, ktere ma na starosti Sprava a udrzba silnic se sfdlem v Trhovych Svinech. 1a zajist'uje rovnez opravy a zimni udrtbu. limnf udrzba se provad( ve meste problematicky. Vzhledem k ochrannemu pasmu vod nelze pouzft chemickeho posypu a tak se padajfcf snih postupne ujfzdf, vytvai'f pozdeji zmrzlou vrstvu a pri tanf vznikajf na silnici vyjezdena m(sta. Povrch silnic je pak znacne nerovny a zpusobuje ridicum i pi'ecmzejfcfm chodcum problemy. V teto veci bude jednat i'editel sos s nadi'izenou instituci 0 povoleni chemickeho posypu alespon hlavniho prutahu a prlleh Iych kfizovatek. Mesto tuto snahu podpofi. Ing. Josef Masek zastupce starosty Technicke sluzby Trhove Sviny CENiK hodinovych zuctovadch sazeb, skladovych priraiek a pouzitf mechanizace zednfk vodoinstalat.er elektromonter truhlar topenai' automechanik po mocn~ deln fk 74 KCIh 74 Kc/h 74 KCJh 74 KQIh 74 Kc/h 74 Kclh 6B KCih SkiadoV8 pi'il'azka: material vodo, elektro, topenf a ostatni- 10 % proslvka, pisek - 50 % Mechanizace: Sekacka Iislova 15 Kt/h + obsluha + PHM traktorovy vlek 35 Ke/den kontejner 40 Ke/den Multicar sklapei:: cen lk 812 + 40 % Avia valnik 2t 134 Kcfh -+- 7,50 KCikm traktor 52 Kt/lf4 h fekalnf vozidlo 7,20 KClkm - vykon na miste 46,1 0 KCf1/4 h - pfecerpan i 72 Kertl4 h - prace s hadicemi 2x 8,70 KM/4 h dais( pracovnfk 13,50 K6!1/4 h plosina do 5 km 168 Kc/h pres 5 km 135 Kclh + za 1 km 11 Kt motorova pifa 10 K h + PHM"\" ob sluha q
VIVATMUZI A! Byl to zazitek. Stalo se to 1. a 2 dubna na vychovnem koncertu pro 5. a 6. ti'ldy zakladni skoly. Byl to gejzfr muzikantskych napedu, ktere predvedli se svym i zaky ucit.ele J. Novak a J. Hornat. Zhledli jsme vychovny koncert v pravem slova smyslu. promia deti nebyly ani chvilku pas(vnfmi posluc ha~i Vl astni rytmickou aktivizael proni ali zaci do temat, rytmu. melodil ci doprovodlj skladeb komornfho obsazenf dechovych nastroju. Obdivuhodna byla soustredenost a dokonala souhra ucinkujielch. Kdyz byste tyto dlvky a chlapce polkali na chodbe skoly, niefm by se z.danlive nelisill od ostatnich deti Lisi se vsak svym Z8 jmem 0 hudbu, ktere venujl" mnoho sveho volneho Casu. Ve spolecenstvi kamani du stejne zaujatych hudbou se rodicum snaze res! problemy, co s volnym easem jejich detl. Je vyfesen i problem s vyberem estetickych hodna!. Nas dik palf(: Jane Princove, Tane Kaplove (zobcove fletny), M. Leitgebovi (zobcova flalna. jrubka), R. Jirkalovi, K. Kron islovi, F. Felendovi (kl arinety), 0 Stojdlovi (baskrfd lovka), L Strelkovi (trubka), J. Salvovi (akordeon) a V_Heidi ngarovi (tuba). At zije hudba! asti J CH Do jakych nesnazi se moze dostat londynsky taxikaf John Brown, ktery ma dye mani.elky najednou, se dozvfte v situacnf komedii soucasneho britskeho dramatika Raye Cooneyse JEDEN + JEDNA = 3. Tuto komedii, nastudovanou herd Jihoceskeho divadla v C. Budejovicich, muzete zhlednout v Kulturn(m dome v Trhovych Svinech 6. kvetna 1993 od 19.30 hodin. Opona se otevrra... a obe manzelky hlasf na policii, ie se jim ztratil manzel. Bri lantni prostor pro komedialn f vykony par excellence: JiPi Sestak, Jaroslava Cervenkova, Dana PeSkova a Rom an Nevecny Dale hrajf: Petr Sporcl, Josef Bulrk. Petr Hanus nebo Jii'i Hruska a Jan Konrad. prijcfte. verfme, i e budete odcmzet spokojeni. Pripravujeme na 20. kvetna 1993 koncert trampske skupiny HOP TROP Vstupenky na kai de predstavenf si mutete zakoupit v predprodeji v Kvetinarstvf na namesti v Trh. Svinech. nebo objednat na tel. c. 0335/215 14. Hromadne objednavky pi'ijfma rovnei MeKS na tel. 219 30. Kdyz. jsme v minujosti vylo jich uskutecneni zabranila sovali v Trhovych Svinech Pan Karel Hasek nas navzdy slovo kultura, bezesporu se opustil v bi'eznu tohoto roku ve mnohym okamzite vybav ilo veku 69 let. jedno JmElnO - Karel Ha ek. Ni Nikdy na neho nezapomekoli nahodou Prave on ucinil neme. F. Slfpka jaka vedauci ku llurniho domu z naseho mesta kullurni centrum ~ i roke ho aka!!. Nezapomenutelna je i jeho clnno I spjata s trhovosvi nenskym achotnickym divadl m" v nami pusobil jaka reziser i herec Jesta po odchodu do ducho u ve!noval svou ci norodau energii nasemu kinu. Pusobil take v re dakenl rade svinenskeho Zpra vodaje i Trhovosvinenskych IIstCl. V eerstve pameti mame rovnez jeho ucinkovani pri nedavnych historickych oslavach 555. vyroci udalen l mestskych pray, kdy byl jednim z hlavn ictl organizatoru. Jeho aktivilu zastavila ai ne moe. ale jeste na nemocnienim luzku mi'll mnoho planu do bu doucna. Sohuiel, smrt mu v j - Meslske kulturni slfedisko VTrh. Svinech pfiprav il o na ctvrtek 29. dubna 1993 od 19.30 hodin Nenechte si ujft pffleiitost k dobre zabave a navstivte v uvedeny den Kulturni dum v Trh. Svinech. predstaveni RUSKY TYDEN s Frantiskem Ringo Cechem. Pofad je sestaven z ruznych phbehu, ktere se prihodily skupine F. A Cacha behern koncertniho tume po Rusku (tehdejsim SSSR). Mestske kulturn( stredisko V Trh. Svinech n ab f Zl prostory salu, klubovny, resp. lout. sceny pro porndani seminaro, skelen i a kursu za prijatelne ceny Po dohode zajistime sl ufuu bufetu. BlliSl informace na tel. c. 0335/219 30 DlOUHE VECERY ZPRIJEMNi FILMY NA KAZETAcH Z NASI VIDEOPUJCOVNY Videopujeovna salek nabfz f kazety vsech i anru v si rokem vyberu. Gena kazety na 24 hodin cin i 20 Ke. Pri zapujceni vice kazet Je kai da. elvrta zdarma. Gena videoprehravace na 24 hodin eini 50 Ke OtevFeno denne od 14 do 19 hodin. VIDEOPUJCOVNA Z. SALEK QkI!.Iznf 826, Trh. ~vinv TESIME SE NA VASI NA V5TEvUl Kresba Vladimfr Jirdnt1c 10
,... Tesim se, az to odevzdam!kdy v mlnuiosli nemel nas lid 13k va!nou dellrlnou povlnnost, aby byl naproslo svorny ajedl1otny. Rozl1odllsem S8 proto jako odpovedna hlava naroda ceskeho, ze ucinfm CO nejrychlejl rozhodne kroky, kleri'! povedou k naproslemu Slednoceni vsech vlsmv narada _", prohlasil Emil Hacha ve SVBIli rozhlasollem projevu ze dne 16. biezna 1939. V situaci kdy vsechna statnl" moc presla do rukou okupaenl spravy, fizene nemeckym iisskym proter-torem a kdy pravomoc protektoriltnf vlady a,.slaln/ho" presidenta podlehala risskym pi'ikazum, loho vskulku vice sllbll ani nemo~ii Hacha i vi ada museli dokonce raagovat velmr rychla. protoze moe sa pokusrl lllzurpovat testl fasist! za samozvaneho Ceskeho narodn(ho v'/ oru, lere vsak nastestr Nemcl durazn~j nepodpoftli Ui 2 t brazna 1939 la zlliklo tzv Narodnl sourucenslvi. ktare bylo bezesporu HachovYm dlf~tem,nazval Jsem luto InshluCI m%rodn,m sourueenstvlfl1 chlejs tift! nazrlaot ze Ide 0 vnitrni soudrinost narodni,soclaln' fekt a dva dny pozdejl na prvni schuzi pffpravnaho vyboru Ja~.o hlavni ukoly vylkl. Imellilid bez ohledu na polilickou prislusnosl v ednolne nar dnl hnu" 2 ntenzivne! pecoval 0 mladez a 3. zallslit hospodarskou a kultuml svebytnost naroda. Talo organizace. do niz sa spontanne zapojilo lemef 98 % vseho mutskeho obyvalelstv~ byta Jednoznai!ne chaptma lako.velike dno narodne zachranne" (V. ",emy) Jasne 10 ovsem bylo INemcum a 18k se ui po necelem roce prvni sm{ma vedouclch runkcionaru NS prochazela po koncenlracnich taborech, pokud flebyla popravena. Z I1lediska nacislu..pravem", proloie po cele prv"1 dva roky sve existence bylo Sourutenslvi jako celek - s ved.omfm Hachy j vetsiny clenu prvni proteklorami vlady - uiocisiem narodnf rezlstence a vliv"ym a stmrym podporovalelem odboja. Teprve ad h~ta 1941 kdy naclste.uplne svrhtl dosavadnl vedeni NS Ie moine luto InsliLUci oznaei z.a nilslraj poslusne kolaborace " HACHA 9/ Zdanl po zachovanl ureite legahty pred svelem se okupantum vubec zpoeatku jaksi nevyplatilo. Vid'/t" sam predseda protektoratni vlady - divizni gen. Atois Bias (do funkce jmenovan Hachou 27. 4. 1939) byl spoluzakladatelem naseho vojenskeho odboje a zaroven - ai do sveho zateeni - I velkou oporou presidenta Hachy. Zminme se alespon slruene a teto prvni vtade. prestoz.e vystupovala vuei Nemcum loajalne. nakteri z jejlch (,;Ienu - ae navenek prijali spolupraci s okupanty - se podileli na odboji. Te nto "wallenrodismus" vychazel pravdepodobne z pi'esvedcen i, ie zrada muie byt vyuii!a odbojem a pokud s ni odboj citevedome pocita, muie byt i jeho soueasti (pfevladal nazor, ie.chovan! z~adn ic h macnosti v Mnichove zbavilo je p,aya zadat od nas abeti p r ili~ne nebo predeasne"). Tato ratardaeni politika dosahla vrcholu na podzim 1939. kdy protektoratni vlada odmitla slib vernosti Hitlerovi a pro!eslova ta proti postupne germanizaci eeskych zemi. Kdyz byj vsak v zair 1941 gen. Elias zateen a v lednu 1942 jmenovana nova prote toratni vlada, oasta! konec tela nenapadne protinemecke politiky a pole pine ovladl i skuteeni kolaboranli typu E. Moravc.e. Tato fakta bycham meli zna!, abychom poc.hopili, proe i v Hachove zivote nastal va druhe polovine roku 1941 patrny zlom. Od pocalku okupace by l Hacha v pozici, kdy z moci sveho uradu nemahl nle podslatneho zmenit. Zbyl a mu pouze taktika protestu, ktere ae byly vetsino(j nevyslyseny. mely pi'ece jen tu a tam uspech. Jeho intervence u vedoucieh nacistu byly velmi eetne, durazne a odvaine. V lamia smeru se dr, Hacha nebal ani risskeho protektora von Neura Iha, ani K. H Franka, ba dokonce ani Hitlera. Intervenoval proti risskym zasahum do pravomaci eeskych uradu, proti germanizaci, proti diskriminaci Cechu, prati masovemu zatykani, za zateene kneze (na zados! arcibiskupa Ka~ p ara). Usilovat i 0 propusteni zateenych legionaru a studentu. Neuspesne se branil proti jmenovani E. Moravce ministrem skolstvi. Protektoratni vlada take tajne pamahala prislusnikum postlzenych rodin. Prostrednictvim Charity a s pamoci ministra financi Kal use Hachad roval pul mili6nu korun na padporu rodin, jejichi iivitele byl j zaleen i Je logicke, ie na druhe slrane byli Hacha i vtada mnohdy nuceni k az nechutnym projevum loalalily, jimz vsak neveril nikdo, an i samotn! NemcL ida roku 1941 existoval rovne:..dalkovy" styk mezi Hachou a Benesem v Londyne. Nutno rici, ie vzajemny vztah techlo dvou muzu byl ovlivl'iovan z.menami mezinarodni situace a ze strany Hachy horsicim se zdravotnim stavem. Zpoeatku Benes chapal Hachovu obtiinou situaci a vysloven8 ocenoval ci nnost jeho i vlady. Poeatkem roku 1940 napi' doporucil, aby Hacha ant vl.ada nepodavali demisi, a to "za iadnych okalnosli, az kdybychom vedeli. ze by to za hranicemi mohlo prinest uzitek,' Vym luvny je Hachuv vzkaz Benesovi z 25. 12. 1940:..Jsem yarn k djspozicl..kdykoli Sl to budete pral. Tesim se, az to odevzdam Vy vlte komu. Do raje ui s Vami nepujdu, ja zuslanu stat na prahu: Londyn doporucoval Hachovi a vlade vesmes.. zdrzenlivy" a..vyekavaci" postup a pasivn l rezlslenci. Hacha se ate nenachazet ve svobodnem Londyne, nybri. v protektoralni Praze a obklopen neprateli. Sam charakterizoval situaci takto:.. Jsme zavreni beze zbrane s nebezpeenym silencem, ktery je pine vyzbrojen, a to rnusi urcovat nase ciny, abychom nerozvazlivosti neznicili narod." Elias vzkazal lakonicky do LondYna. "Na kanapi se sn adno dela revoluce." Ke morsen! vzaj mnych vztah u doslo az po napadeni SSSR a pote, kdy byla v eervenci 1941 pi ne uznana nase londynska exilova vlada. Udaiosti zaro ven nabraly spad i uvnitr protektoratu: bylo rozbito dosavadn l vedeni NS a ucinen tak prvni kro k k naproste izolaci prezidenta Hachy. NeborNemci uz delsi dobu vedeli 0 stycich protektoratnich einitelu s adbojem. 27. zari 1941 se novym rfsskym protektorem stal R. Heydrich a jeho prvnfm ei nem je zateeni predsedy protektoratni vlady gen. Eliase, Bez.prastredn f Hachovou reakci by to, ze nechal napsat svou demisi. Namestek predsedy vlady Krejci mu vsak tento zamer rozmluvil. PrezidenIse zfejm. jeste chtel pokusit zachranit zivot sveho pritete a nap sal Heydrichovi iadost a milosl pro gen. Eliase. Samozrejme neuspel a propasj lak i asi posledni moznost, jak ze sve nezavidenihodne role cestne vystoupil. Lze Fici, ie Iota bylo po berlinskem podpisu Hachovo druhe duleiite a chybne polilicke ro zhodnuti. Proe k nemu doslo, je zi'eime: vlivem nemoci ochabujlci Hachova vule a z toho vyplyvajfci nerozhodnost a zaroven stale IrvajiGi a starim jen silici presvedeen f. ie by ho mahl nahradit nekdo daleko horsi. Je pravdepodobne, ie se Hacha p~m~ IIotaznii s myslenkou osobni obeti, coi mu zabranovalo realneji vide! mezinarodni i vnitropolitickou situaci. V atmosfere Heydrichova teroru, ktery byl jeste vystupnovan po jeho nasilne smrti, vsak uz byjo jakekoll pozitivni jedmlni nemoine. Nova kolaborantska vlada z ledna 1942 pouze dokoneila Hachovu izolaci. (Dokoncenf na sir. 12)
(Pokrseovan(ze str 11) V roee 1942 Hachu nakonee opustil i Bene~ Stalo se to pate, kdy j on vyzvaj prezidenta k odstoupeni, protoze dosel k zaveru, ie NameJ vajku nevyhraji a doma liz stejne nelze nie zaehranit (navie musel svou propagandu sladit ehtll nachte s propagandou moskevskou) Haeha ui na vyzvu nereagoval Heydrichiada lezee otutsla leha dusevnf rovnovahou a od teto daby e jeho zdravotnf stay velmi zhorsoval (Iekafi oa tole n ebezpe~i upozomovali uz v roce 19381). Prj oslave svych 70. narozenin v eervenci 1942 by l Haeha pod Ie svedko pouze Jivouci mato hou, potaeejici se me i udalostmi" a.nebylo momo svalovat na neho odpovednost za jeho projevy" 0 rok pozdeji ui zoela neurologlcka diagn6za jeho osobniho lekare tamo:..arterioskler6za mozkovych cev se ztratou vsri ivostl a slrsiho zajmu a s obcasnymi kralkodobyml stavy." Pfiblizn{j v teto dabe vznikla i Haehava zavef. a jejit pine autenticite jsou I/sak dodnes u r~ite paehybnosti. V roce 1943 se take u HiiChy - podie verohodneho svedectvi K H. Franka - objevlly sebevtazedne um sly (bylo to v dobe diskusl 0 pfrpadnem nasazeni vlmniho volska na fronttj) DOsledkem byla jen zvysena lekarska peee Nernci ptost~ Hael1u odsoudili k ;iivolu protoie nic lepsiho net nemohoueiho. nemocneho a ledy poddalneho prezidenta si nemohli prat. Vel'eJnosl se o tom vsem nesmela dozvedet. avsak nejroznejsl povesti 0 zhorsujl crm se stavu prezldenla na verejnosl prece jen pronlkly. Nakonec mu museli v Laneeh poiidlt pajizdnou zidli, na nit ho vozlli Nekdy ui do konee nepaznal/al ani svou vlastni deeru Trpkya milosrdny konee prise I na kanei valky. '2. kvetna 1945 byl Hacha horlivyml revolueionari.,zal~n" na zamku v Lanech a jako zloei nee odvezen rovnou na Pankrac, COl pri jeho zdravotnim stavu - byl po mrtlliei a mel teikou arteriosklero u - znamenalo do vezenske nemocnice. Zde 1. cervna 1945 zemrel. anit by se mohl hajil pfed lakymkoli soudem. Kdyz se 0 Haehove Internae! dozvectel prezident Benes, na mit!, ie Hachu mell nechat na Lanech doli. ale to bylo vse. Haehovo lelo bylo tajne pohrneno na vinohradskem hfultove do rodinne hrobky manielky. JellO Imeno neni na pomniku dodnes ul/e deno, rovnez lak ani jmeno jehe bratra Theodora a deery Mflady ktera zemrela v prosinci 1989. Haeha se lisil od pfedehazelicich a misiedujlcieh prezidentu velml vyrazne:.,nebylli em mllovan, ale nebyl jim ani nenavlden - byl spise lilovan." (V. Kadlec). Jeho smrt ve vaznic! se po listopadu 1989 dockala alespoii castecne historieke rehabiiilace. Zpr8coval: F. Slfpka Nazo,... "St'-ZIlOS~, ~iporaelek7'1 66 Po dokiadnempiemyslenl Jsem se lako elen komlse vefeln,ho porndku odhodlaj k napsanr tohoto POled pfi radnici Trhave Svmy. Obraeim S8 mint; ci uval1y, doplsu nebo i..stri na nasa {ekine. slusn6 spoluobeany nosli". Pis; tento pfispevek proto, te s vyzvou., Vo/ejte I ' H/as/e prsemnl! se chef dopatrat pravdy 0 10m. pro~ " i Usft/~ (!j lelefanicky na radnlel. ci se roz5ifujl'jakes;..pomlu vy a osob8. teohnicl<.e s/vlby. t l na Pa/icil Vse /flera tim, ze se <ozve" 8 upazom( na chny nepo?adky. prasnost. hlvli. ruurgily nepofadek a nekazet'! v nasem sem klidu, nespravneparkovam Jezmeste. jest oznaeovana za,sta/ou. dlml ko /atu po chodnicfch - parku denadenni - lelefon/ckou steiova nepovolene sklsdky. /Zv lurol/anl te/kul" Opakovane jsem se Ija 0 sabel aul. jake/{o/i znecis(avcln( nflse/jo dozilfidel. i e si..sti3iuj( a vo/avam spo/ecnaha iivomillo proslfedl. Nena radnici. na TS ina Policii. Ano. budete veden; Jaka.stMavalele, ale lest pravdou. t e SI.,sletujeme-. jako.,pomahaci" II udriovam naseho Obzv/asle fa, nejen jaka jejf maniel. tak potfebneha mes/skaho poi'tjdku/ ale tei jako c/en,.komis8 vei'ejlllffho A nebude vas IlsttJ nikdo rozumny za po!jdku" v Trh. SVlnech... vtdyfjesl tuto tzv. spo/upraci s mimipovaiovat to moje I nase povinnosl si.s~ioval za.,steiovaie/e" Bylo by vhodne oa nepofadek! A ja zodpavedne a pat/ebne Mmto obeanvm lielejn~ prohlasuji. t e ja!akovelo "sliinosti" podekoval za co. ts lou svatj telefo vitam... tate vo/anil Vtdyf ani ona. niekou, pisemnou ci ustm pripominan/ ja, ani kdokoliv jiny tim volanim sf kou II. udriol/anj poiadku Idou tem via tne vubec,.nesuuuj eme". ale ostatnfm.ptfkladem vstffc". A fa,,.pom 'Mm. limta nasim vo/a nim jako then, vzastoupeniza komisi veodhalovat Iy nepofadky ko/em nas. i'ejneho pbradllu, "Aem /akovym ko/em domu, II domech, na chodni /defi tall. ucmill, ci ucinf, dt3kuji a hm etch atd..,. i te iene. klera by/a tylo dny i dilve Jen byeh rad vedel, jak se mute pro dobro oznacovana za _sjalou nekdo z nasich,.spaluobcana do steiovalelku ". zvedet. is. nekdo, n~, nakam" vo Na zaver n{jeo na pfemyslenl'. / lal? Nyni pokracuj/ v dalsim psam jen kdyby byla seba/epe vypracovana Vyhlaska 0 ilvotnlm prostl9dfmesta EMIL HA 9/ V leteeh 1938-1945 byla na HactJove rodnem dome urn/s Iena tala deska. PozorU/lodne. ie ji tam Name; ponechali po cejou vtjlku. pfestoie text obsahoval tehdy zakazane s/ovo "re PLlblik8". Trh. SvinlJ. a pracova/a sebepracovilel51 komlse veiejnena pofadku na vyhlasky vsemi obcany - palma/( v nasem mests nikdy nevytvofime. radntci - bez pamael katdadenniha MUDr. Jan Heldmger a dljs/edlleno doortovanf uvedene Trhove Sviny agnetotherapy systems TU 500 H Zdravotnicke zarizeni Trhove kento zdravo!oickeho zarizeni, na Sviny nema financnl prostredky ktere obeant? mesta i ze ~irokeho oa zakoupeni magnetoterapeu okol! mamou pfispivat, aby uveticke lednotky v cene SO lisl(; ko deny Pi'l'strol mohl byl zakoupen. run. Pfitom Sf: jedna 0 modemi ZASlupci masta a zdravotnictvf pffstroj, umoinulici ueinnou veri. i.e obyvalele Trhovosvinenlecbu. naprosto bezboleslnau ska a spadovel1o okal! pftspeji a bez jakychkollv vedlejsfeh skod svym dflem. kaidy podle mai: hvych ucinku. nosti k dovybavenf sveho zdravot Rehabilitace by ehlels luto nickeho lqriizeni modemrm leceb lecbu zavest a poskytovat paeien nym pfistrojem. ktereho pak bu lum. PHstroj ma siroke pauzitl dou moci vyuzivat v pine siri ke a letba wavuje pacienty bolesti zlepseni sveho zdravotniho stavu, a potfii napr pri bolestech patere, k ods1raneni potizi a bolesti. ramen. loketnich kloubu. arthro Peneznl pr!spevek. klery saeh ramen. kycli a I(olen pri ztuh chcete venol/at na toto konto, losti svalo, pi'etjienl uponu a sjaeh poukazujte na Cislo kon ta a pourazove lec!be rehabilitatnr 480 33-23110100 KB expazitura Magnetoterapi se uplatnuje Trh. Sviny, pod zn. MT 500 H. Indale v ortopedii, detskem a zub formace u Komercni banky Trh. njm lekafstvi a v neurologii. Sviny, neba moino poslat slozen Po projednan( celli zalezitosli kou na paste. Mestskym uradem Trh. Sviny, Eva PMlova bylo dohodnuto vytvofit zv'jastnf rehabliltacni seslra
RADiME INFORMUJEME ceny, poraneny, stromek dostava mnoho ran i v korunce. V druhe po Iovine cervna letnim rezem upravu jeme rust zakladnich vetvi, zastipu jeme, nebo odstranujeme konku reneni vyhony a asi v polovine srpna provedeme totez podle stej nych zasad. Je tieba si rici, proe tak moe a casto broskvone rezeme. Bros kvone. stejne tak i vis ne, plod i jen na letorostech, vyrostlych na dvou letem d ieve, edy vzdy jen na no VyCll prlrustc lch. Dvoulete a stars! vetve jiz nenavratne vyholuji. Tim vznikaji velke ko runy s dlouhy ml holymi vetvemi, plod icimi jen na koneecich vetvi. Tomu prave re zem predch azime. V druhem roce mame jiz vytvoie ny zakladni kos terni vetve s post ran n im obrostem Zakladn rvetve zakratime as i na po lovinu a obrost na dva pupeny, vy hony zahust'ujici odstranujeme zcela. Zakracenim obrostu si tvo lime kratke dvoulete prirustky, na kterych vyrostle letorosty jiz budou plodi!. V dalsim roce jeden letorost nechame plodit, druhy, mene vy hodne rosily, zakratime opet na 2 pupeny. Tim do stane me na male korunce mnoho plodnych vyhonu a zaroverl pripravujeme pro pristi rok kratke. dvo ulete drevo Vyroste Ii novy vyhon na trilete Ci starsi vet vi, musim e jej zakratit za dnuhym pupenem, proloze na stare vetvi nebude plodit, sa m jiz zustane ne plodny a plodi ii z jen budouci pli rustek. Pro regulaci mnozstvi na- Pestovanf broskvon' V dnesnim nasem po kraeovani se budeme venovat pestovani broskvoni a merunek. Tyto dva ovocne druhy prinaseji velmi kva litni ovoce vzacnych dietetickych vlastnostf a sirokeho pouzitf. Jsou bohate na vitaminy, mineralni latky s vyrovnanym pomerem cukru a ky selin. Broskvone i merunky jsou idealni surovinou pro vyrobu konl potu, v letnim obdob i jsou pro leh kou stravitelnost, jemnou konzis tenci a ~rav natost vynikajici potravi nou Jsou vhodne pro suse ni i mra zeni, eimz umoznuji celoroeni prf prav u ovocnych jidel. V poslednich letech je stale eas teji videt zahradkare pri nakupu techto ovocnych dru'hu, ale malo kdo se predem radne pouei, jak s n imi dale zachazet. Jednak z ne dostatku vhodne literatury pro drobne pestitele, take proto, ie v nasich podm inkach je to spise krok do neznama. V roce 1985 nam zde vymrzla vetsina stromu bros kvoni i merunek, zbytek pak v roce nasledujicim. Naopak, nektere po sledni roky byly velmi urodne, a tak S9 zajem 0 tyto druhy opet zvysuje. Nyni je take vhodna doba k tomu, abychom si hlavni zasady pesto vani vysvetlili. Uspech v pestovani broskvoni zavisi na klimatickych podminkach oblasti a vlastnim stanovisti. Tedy na mi.krokli matu, slunecni expozici a pudnich podminkach. Alespon dva z tec hto cinitelu musi byt na velmi dobra urovni a treti nesmi byt tak nevhodn y, aby znemoinoval uspesne pestovani. Prumerna roeni teplota by mela byt od 8 do 1 O 'C s roenimi srazkami nad 450 milimetru. Jsou vsak velke rozdfly v mikroklimaticke situaci a vhod nost pestovanr ie ovlivnovana i sva zitosti pozemku, orientaci ke sveto vy m stramim a pro udeni vetru. Pudni podminky mlizeme vyrazne ovlivnit prfpravou a upravou pudy. Broskvonim zasadne nevyhovuji pudy mokre, kysele a tezke, stu dene a neprovzdusnene. Ale ani prflis suche a na ziviny chude pi seite pudy. Jejich pozadavkum tedy vyhovuii pudy dostateene hluboke, propustne, s hladinou spodni vody nejmene 1,5 m od povrchu, dobre piseitohlinite, vyhrevne, s drobtovi tou strukturou. Hlavni pozornost musime venovat nebezpeei mrazu, tedy vyloueit mrazove kotliny a do prat dostateene osvetleni stromu, protoze to rozhoduje 0 pomerech mezi rustem a plodnosti. Neivetsi vliv na mrazuvzdornost ma stav vy zivy, pn:'jbeh poeasi v predeslem roce, predevsim ve fazi ukoneovani vegetace, stari vysadby, ale i vyse sklizne v minulern roce. Oobre vla hove pomery v pude zajisfuji sprav nou vyzivu, rust vegetativnich or- ganu, intenzitu fo tosyntezy, tvorby plodnych organu a vyzravani di'eva. Nejvetsi naroky na vodu jsou v obdobi po odkvetu, v obdob f nej vetsiho narustu plodu a v dobe dife renciace kvetnich pupenu. Nejvhodnejsimi podnoiemi pro broskvone ISOU podnoze gene ra tivn i - bros kvone. mandlone, nebo broskvom andlone. Pouzivaji se pecky z pozdne zrajicich odrud, pro toze rane a stiedne zrajici od rudy maji pecky neklicive. Priprava pudy a vysadba stromku je dost naroena. Priprava spociva v zasobnim vyhnojeni jak organicl<.ymi, tak anorganickymi ii vinami vrstvy pudy, kde bude kore nova soustava, tj. v hloubce 0,2 ai 0,6 m pod povrchem. Nejlepe je do takto pripravene pudy vysadit 2 ai 3 klicive pecky, do hloubky 4 az 8 cm. Sazime je hned na podzim, na jare vyrostou semenacky, ktere koncem srpna oeku jeme na tzv. spici oeko. Stromek v p rubahu prfsti vegetace dopestovavame do pozadovaneho tvaru. Nejvhodnej sim tvarem p ro zah rad kare je za krsek s vyskou kme ne 0,6 az 0,8 metru s kotlovito u korunou. Pri vy beru letorostu pro zaklad korunky je nutno pamatovat, aby byly vetve rovnomerne rozlozeny. Na jare za kratime letorosty na 2 at 5 pu pe nu tak, ze n ejvyssi zkraceny vyhon je nejkratsi (2. pupeny ) a nejnizsi je nejdels!. Touto upravou dosah neme spravneho zalozen i ko runky. Koncove pupeny smeruji z korunky ven. Podle prostoru ponechavame 3 az 5 hlavnl'ch ramen. Nejvetsi vy hodou vlastniho pestovani z pecek ie ta, ze v prvnirn roce jeho vege tace ma az jednometrove koieny, ktere neporusene zarueuji dobry, zdravy a rychly rljst stromu v dal sich letech, ktereho podkopnuty, piesazeny stromek jii nikdy nedo sahne. Kdyi uz jdeme koupit hotovy stromek, koupe a vysadba by mela byt zasadne na jaie a stromky ih ned po vydobytf vysazeny na trvale stanoviste. Velmi casto jsou vsak ve skolkach dobyvany a prodavany na podzim. Zakoupime -li takovyvy pestek na podzim, muzeme jej bud vysadit na stanoviste, ale puda musi byt nakopeena temer do polo viny kminku, bohate prov!hcena, zbytek kminku obaj(me pevnym pa p irem, to vse proti vyschnuti a neu /muti stromku. Nebo jej muzeme zalozit cely do zeme, piekryt provlheenou pudou a az na jare vy sadit na stanoviste. Pied vysadbou se doporueuje cely stromek ponorit na 24 hodin do vody. Zakratime ko reny, ale sazime do malych der, to proto, abychom nepierusili jarni vzlinani spodni vody. Pies vsechnu opatrnost jsou koreny silne zakra sady k ratim e po nechane plodne vyhony za ctvrtym kvetem. Na kazde pl odne vetevce ponechame 2, nejvys 3 plody. Probirka je dule iita nejen pro kvalitu plodu, ale pro celkovy rljst, plodnost, zdravotni stav a zivotnost stromu. Po kaidem zasahu rezne ran y ihned osetfime dobrym stepa fskym voskem. Stri Ilame v dobe, kdy zacinaji pupeny jii rust. Po ostiih ani prikroeim e k postriku broskvoni proti kadera vosti. Kadelavost je zavaznou hou bovou chorobou. Houba prezim uje jako nak!ieene spory na kule vy honu a za supinaml pupen u. Pri ra se ni pupenu dochazi k infekci listu a letorostu. Pli chladnem a vlhkem pocasi dochazi k pomalemu raseni a postiik se musi opakovat. K po striku po l1zivame 4-5% Sulku, opa kujeme 0,6% Kuprikolem. Nejza vainejsi skudee predstavuji msiee. Skody se projevuji deformaci a za sychanim li stu a letorostu, usazo vanim rnedovice na listech a plo deeh a jejich napadeni eernemi. Jako postliku pouzijeme Pirimor v koncentraci 0,05-0,75%, nebo 0.2% roztoku Metationu. Ones je jiz vyslechteno snad ti slce novych odrud broskvoni, nas vsak v nasic h klimatickych podmin kac h zajimajf ty nejranejsi, Z nichz jmenuji ty nejznamejsi: Amsde nova, Harbinger, Luna, May Flover a Redhaven. B. Zachar Pozor na amatery! Vzhledem k tomu, ie provadim sluiby pro obyvatelstvo a jsem k teto Cinnosti opravnen Koncesni listinou. stava se mi, ie se setkam pfi revi zich el. instalace s neodborne provedenou el. instalagi, ktera nemuie byt v iadnem pf/pade provozovana a obeane. ktefi si tuto sluibu objednali, jsou ve/ice zklamani, ie je potfeba celou instalaci piede/at. aby odpovi dala CSN 33 2130a vsem normam souvisejigim. V mem konkretnim pf( pade se jednalo 0 etyii pf/pady, kdy tzv. radoby podnikatel provedl ins ta /aci. vybra/ zalohu na e/. instalaci, rozdihal a nedokoneil. Vsechny tyto pf/ pady jsou piimo z Tril. Svinu, a proto jsem se rozilodl vas vsecilny ~po-. zornit na C/oveka, ktery je na prvni pohled duveryhodny, ale po obdrzent penez na material se neobjevi a zakaznik ma jenom oci pro p/ae. kdyi mus!poiadat nekterou z {irem, ktere pusobl v nasem regionu 0 piedelani instalace a musi samoziejme zaplatit znovu. Tento radoby podnikatel je mladsi a nabizi siuzby hlavne starsim obeantjm, ktere leilce piesvedcf o svycil dobrycil sluimch. Vai eni obeane. chlel bych vyuiit naseho Zpravodaje k tomu, aby ui nedochazelo k podobnym piipadum, aby si pfedem net nl3komu daf jakoukoli zaloilu na material, vyiadali jednak polvrzen i 0 pievzeti 5 platnym razitkem a identifikacn!m elslem, ktere Ize oveiit, je-li platne a ai potom vydali zaloilu na material nebo jine prace. Jeden pfiklad za vsechny: tento radoby podnikatel navstfvil starsfpan( ktere sllbil, ie provede rekonstrukce el. instalace v rod. domku. Zapoeal prace a druhy den potadal zakaznici 0 zalohu na materials tfm, te na koupl a bude pokraeovat za nekolik dnt: samoziejme pfisel a pokracoval. ale piisel hlavne proto, i e polmal 0 dalsi obnos na nakup. Vse skoncii, ai kdyt vylakal z teto duvefive pani 8000 Ke. Po tom, zmizel a jii se neukazal. Po odevzdani cele instalace Obvodnimu st/. CEZ zjistil pracovnlk. ze deska eleklro je puvodni die vena, neni upevn{ma a tudii musi pf/vod od pojit od srte. Jiste si dovedete piedstavil pocity t,ho panl, kdyt by mela pfijit 0 pflpojku. Proto pozadala mou firmu 0 opravu a potom byla pfipo jena. Vefim, i e lata skuteenost bude ponaueenlm pro vsechny obcany, aby velice peclive zvaiili, koho si objednavaji. Ladislav HuMeek revizni technik eleklro
~ Spolecenska kronika Narozeni: Zdenek Pflbyl - nar. 28. 10. 1992 Trhove Svi ny 805 Jana BhlhoV8 - nar. 10. 11. 1992 Hankov 7 Aneta papouskova - nar. 25. 11. 1992 Trhove Sviny 975 Petra Sinakiova - nar. 29. 11. 1992 Trhove Sviny 917 Nlkola Hanzalova - nar. 7. 12. 1992 Tfhove Sviny 718 Mfroslava Popelova - nar. 14. 12. 1992 Trhove Sviny 915 Pelr Talkner - nar. 13. 12. 1992 Otevek 61 Michaela KeJSarova - nar. 27. 12. 1992 Trhove Sviny 835 Lucie Tr'nkova - nar. 2. 2. 1993 Trhove Sviny 797 Tomas Veselka - nar. 8. 2. 1993 Trhove Sviny 671 Denlsa Paylikova - nar. 16. 2. 1993 Jedovary 24 Michaela Salkova - nar. 25. 2. 1993 Trhove Sviny 826 Martin Buric - nar 9. 3. 1993 Trhove Sviny 960 KryS10f Effenberk - nar. 8. 3.1993 Trhove Sviny 793 Osmdesatnici: Albina Sinaklova T. Sviny 194, nar. 6. 1. 1913 Marie Pavllkova T. Sviny, Husova 149, nar. 12. 1. 1913 Rozena ZmeSkalova T. Sviny. Budovatelska 911, nar. 9. 2. 1913 Rozena Zbankov8 Chvalkov 41, nar. 1.2.1913 Josef Paneii' Otevek 35, nar. 5. 4. 1913 Anna Stelnbauerova Otevek 42, nar. 29. 4. 1913 JosefaSchonbauerova Namesti 141, T. Sviny, nar. 19. 5.1 913 Helena Blnova T. Sviny, Jirsikova 116, nar. 28. 5. 1913 Jarmila Balcov8 T. Sviny, Budovatelska 913, nar. 8. 5. 1913 Jan Kysela Trebicko 10, nar. 26. 6.1913 Ladislav Mrzena T. Sviny, Nove mesto 20, nar. 15.6. 191 3 Devadesatnici: RilZena Welsfeitova Svata T rojice 281, nar. 25. 1. 1903 Anna Simeckov8 Mlynska 195, T. Sviny, nar. 17. 5. 1903 Anna PichoV8 Nechov 31, nar. 27. 6. 1903 ELEKTRO - HIFI - VIDEO Benfsek & Salcer Kosteln! 123, Trh. Sviny MIMORADNA NABIDKA Kaup(te levne a jeste vyhrajete ORA VA 445, barevny televizor s teletextem pauze 13 790 KG Pri koupi barevneha televizoru ORAVA 445 TXT budete zarazeni do slosovani a ceny. Uzaverka bude nejpozdeji 3 1. 5. 1993. Vyuzijte pi'ilezitosti! Pacet televizaro je amezen! Vl;hry: 1. cena - pfenasny radiomagnetafon PHI LIPS 2. cena - mi niradio GRUNDIG 3. cena - radiobudik C ROWN 4. cena - kapesni kalkulacka CITIZEN 5. cena - stojan na kazety Dalsi vylosovani abdril znackove kazety BASF, TOK, SONY, FUJ I, MAXELL. Nakupem unas nejen usetffte, ale i vyhrajete! Kazdy tfeu vyhrava! CHCETE, ABYSE 0 VAS VEDELO? Za pausalni poplatek 20 Kc otiskneme vase jmeno, adresu a obor podnikatelske cinnosti. Nev a hejt e! Vasich sluzeb muze vyuzit pouze ten, kdo 0 vas vi! ONES SVE SLUZBY NABIZI: Jii'i OSTRY, Na vyhlidce 941, Trh. Sviny, tel. 0335/21353 zemedelske sluzby, vyroba a opraya zemedelskych stroju Kveta TRUMPFOVA, Nove mesto 21, Trh. Sviny, tel. veeer 038/95 04 93 - Borovany cestovni kancelar VIKEND (kazdy ctvrtek 14-16.30 hodin) otrhovosvinenske KOPANE Ones vas chceme seznamit, vapno, pohanne hmoty do trakjak obstali nasi fotbaliste v pod toru a sekaeky), na pokryti zimni casti fotbalove sez6ny i drazsiho materialniho zabez s problemy a starostmi, ktere peceni, tj. dresy, kopaeky, maji. mice, na pokryti drazsi do TJ' Spartak Trh. Sviny ma za pravy na zapasy atd. stoupeny v krajskych a okres A nad temito problemy se nich soutezfch nasledujicf zamyslete vy, damy a panove muzstva. sponzori - jiste najdete nejaky A muzstvo muzu hraje I. vhodny zpusob, jak pomoci to A trfdu, B muzstvo muzu ok muto krasnemu, u nas nejporesni soutez, muzstvo dorostu pularnejsimu sportu. Predem okresni prebor, muzstvo sl. diky. zaku tez okresnf prebor a muzo Zaverem bychom chteli pod stvo ml. zaku okresni soutez. ekovat tem, kterf jiz pro nas A jak si nasi vedli v podzimnim neco dobreho udelali. Mestsky kole? A muzstvo obsadilo urad uvolnil financni castku na v krajske soutezi 10. mfsto dobudovani treninkoveho (4451 2:1512), B muzstvo hriste, firma ELMONT zase vemuzu v okresnf soutezi zfskalo novala 8000 Kc na nove dresy. 5. misto, muzstvo dorostu v ok Obema jeste jednou moc de resnim preboru vstupuje do kujeme. jarniho kola ze 6. mfsta, muz VYborodd.kopane stvo sl. zaku z mfsta 8. a mladsf zaci tez zahajuji na Rukopisy tohoto cisla byly jare z pozice 8. mista. predany do tiskaren 16. Podle umisteni je patrne, ze dubna 1993. nekterym muzstvum se darilo lepe, jinym hure. Ale vsichni lrhovosvinenske maji starosti, ktere soucasne USlY provozovanf tohoto amater Zpravodaj obcanu mesta skeho sportu prinasf. Trhove Sviny a okolf Tak napi'lklad nam chybf Vydava Mestsky urad dobrovolni pracovnici do v Trhovych Svinech funkci treneru mladaze - pani Predseda redakcni rady rod ice talentovanych mladych Frantisek Slipka hracu zamyslete se nad timto Odpovedna redaktorka problemem, nestyefte se Mgr. Marie Duskova a pfijefte mezi nas. aklad: 400 vytisku Dale nam chybf potrebne fi Tisk: Jihoceske tiskarny, nanen f prostredky na pokry1i a. s., C. Budejovice nakladu spojenych s drazsim Cena tohoto vytisku provozem stadi6nu (el. proud, 3,50 Kc voda, travni semeno, hnojivo,