Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Pchjongjangu ke dni 29.03.2012 Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu 1/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu Korejská lidově demokratická republika 1.2. Rozloha 120 538 km 2 (98. na světě) 1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva 24,361 mil. obyvatel (odhad UN Population Division, World Population Prospects, 2010), 198 obyv./ km 2 (55. na světě) 44% (9,6 mil.) 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek: 0,85% (1993 2008); Demografické složení: 0 15 let: 24,9 % 15 64 let: 68,1 % 65 let a více: 8,7 % 1.5. Národnostní složení Národnostní složení je mimořádně homogenní. Kromě Korejců jsou přítomny pouze zanedbatelné komunity Číňanů a etnických Japonců. 1.6. Náboženské složení Obyvatelstvo je v důsledku společensko-politických podmínek výrazně ateistické, v zemi okrajově přežívá buddhistická a konfuciánská tradice, dále nepočetná komunita křesťanů a církve božské cesty (Chondogyo); veškeré náboženské aktivity jsou pod kontrolou státu. 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky korejština znalost angličtiny je mezi obyvatelstvem, ale i na úřadech velice omezená, mimo Pchjongjang prakticky nulová. Na univerzitách se vyučuje nejvíce angličtina a dále méně čínština. Popularita angličtiny v posledních letech výrazně roste. 2/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Administrativní členění: 4 zvláštní městské oblasti: Pyongyang, Kaesong, Nampo, Rason 9 provincií: Chagang-do, Hamgyong-bukto, Hamgyong-namdo, Hwanghae-bukto, Hwanghae-namdo, Kangwon-do, Pyongyang-bukto, Pyongyang-namdo, Yanggang-do Hlavní město Pchjongjang (angl. Pyongyang): 3,2 mil. obyvatel (census UNFPA 2008) Další velká města Wonsan, Hamhung, Kesong (angl. Kaesong), Sariwon, Hedžu (angl. Haeju), Sinidžu (angl. Sinuiju), Čchongdžin (angl. Chongjin), Hjesan (angl. Hyesan), Kanggje (angl. Kanggye) 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn 1 severokorejský won (KPW) 1 EURO = 130 KPW (březen 2012) Bankovky existují v nominálních hodnotách 5, 10, 50, 100, 200, 500, 1.000, 2000 a 5.000 wonů, mince v hodnotě 1 wonu. Používání cizích měn je v zemi oficiálně zakázáno, cizinci proto formálně skládají příslušnou částku v cizí měně do směnárny (je součástí každého z daných obchodů) a zde obdrženou stvrzenku předkládají 3/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
v pokladně. Následně pak obdrží zakoupené zboží. Jde o formalitu, pokladník je mnohdy současně směnárníkem a směna probíhá jen "na papíře". Takto probíhají platby pouze v luxusních zařízeních, cizinci navštěvovaných. V ostatních místech cizinec musí, je-li mu vstup vůbec umožněn, platit v místní měně KPW (kterou ale současně nesmí legálně získat či vlastnit). Důvodem je zřejmě obrovská propast mezi oficiálním a černým kurzem KPW k EUR či USD, která přesahuje třicetinásobek. V prvně zmíněných obchodech se platí v EUR, USD a CNY, případně v JPY. V příhraničních oblastech s ČLR je dominujícím platidlem CNY. V KLDR neexistuje jediné platební místo, přijímající (mezinárodní, celosvětově používané) kreditní karty nebo cestovní šeky. Možný není ani cash-advance v místních bankách. Jedinou možností je nabití domácí platební karty Narae v místech (zařízeních či obchodech), kde se používá jako platidlo zahraniční měna. 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky: 1. 1. Nový rok leden únor lunární Nový rok (pohyblivý podle lunárního kalendáře) 16. 2. narozeniny Kim Čong-ila 8. 3. Den žen 15. 4. narozeniny Kim Ir-sena 25. 4. založení Lidové armády 1. 5. Svátek práce 1. 6. Mezinárodní den dětí 6. 6. Den korejských dětí 27. 7. Den vítězství v Korejské válce (1953) 15. 8. výročí osvobození 9. 9. založení KLDR 25. 9. podzimní svátek 10. 10. založení Korejské strany práce 27. 12. Den Ústavy KLDR Pracovní doba: Běžná pracovní doba v zemi je od 9:00 do 17:00 s hodinovou přestávkou na oběd 12:00 13:00. Mnoho institucí a úřadů má přestávku na oběd dvouhodinovou, od 12:00 do 14:00, pracují pak ale do 18:00. Státní správa a pracovníci další administrativy se v pátek účastní brigád na venkově a v sobotu mají povinná školení, v pátek proto nebývá možné sjednávat schůzky atp. Prodejní doba je obvykle od 10:00 do 18:00 všech sedm dnů v týdnu. 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Důležitá pro získání jakékoliv zakázky je podpora politických a státních orgánů KLDR, které řídí celou zemi. 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Zdravotnická péče je v KLDR na velmi nízké úrovni. Chybí léky, zdravotnický materiál, laboratoře a jejich vybavení. Cizinci, kterým je místními orgány doporučováno ošetření v mezinárodní nemocnici Friendship 4/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
v rámci diplomatické čtvrti (účtované samozřejmě v konvertibilní měně, přičemž kvalita služeb naprosto neodpovídá standardům), upřednostňují léčbu v ČLR (doporučena Mezinárodní klinika S.O.S.). 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Při vjezdu/výjezdu na/z území KLDR je cizinec povinen předložit platný cestovní doklad a vyplnit vstupní/ výstupní formulář a zdravotní formulář. Nadále existuje vízová povinnost pro všechny druhy pasů. Žádost o vízum se podává na zastupitelském úřadu KLDR (adresa v Praze: Na Větru 395/18, Praha 6, 162 00, tel.: 235 362 210, email: vel.kldr@seznam.cz). KLDR rozlišuje 3 druhy víz: diplomatická víza, obyčejná/normální víza (obchod a návštěva), turistická víza. Před vstupem na území KLDR musí cizinec vyplnit celní prohlášení (při vstupu do země je každému mimo diplomatů důkladně kontrolován obsah zavazadla). Je nutné deklarovat finanční hotovost, videokamery a fotoaparáty, zbraně, videokazety, VCD, DVD. Do KLDR je zakázáno dovážet drogy, zbraně, nebezpečné chemické látky, tiskoviny a nosiče se skandálním (protirežimně laděným) či sexuálním obsahem. Nedoporučuje se také vozit mobilní telefony a GPS navigace, které jsou v případě nálezu při prohlídce zavazadel na letišti při vstupu na území KLDR odebrány (vráceny jsou teprve před odletem). Mezinárodní letecké spojení je velmi omezené. Spojení do zahraničí zajišťují místní letecká společnost Air Koryo a také Air China. Air Koryo létá třikrát týdně do Pekingu a jednou týdně do Shengyangu. Air China létá rovněž třikrát týdně do Pekingu, v období říjen březen ale bývá frekvence letů omezena na dva, někdy na pouhý jeden let týdně. Zpáteční letenka do Pekingu stojí cca 380 EUR. Jediným dnem bez leteckého spojení je neděle, v období říjen březen je trvale zrušen středeční let Air China. Tento let bývá občas rušen i během letní sezóny, je-li obsazenost příliš malá. Existuje i možnost vlakového spojení mezi Pchjongjangem a Pekingem. Vlak z Pchjongjangu odjíždí v pondělí, ve středu, ve čtvrtek a v sobotu (cesta dle jízdního řádu trvá cca 24 hodin, v zimních měsících se ale nedoporučuje vůbec vzhledem k masivním výpadkům proudu, přičemž vlak i na delší dobu zastaví a nevytápí se). Jednosměrná jízdenka stojí v závislosti na měnovém kurzu cca 170 EUR (1. třída) anebo 100 EUR (2. třída). 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Země je technicky stále ve válečném konfliktu s vojsky OSN (fakticky USA a Korejskou republikou), platí pouze Dohoda o příměří z r. 1953 a tomu je účelově podřízen veškerý život v zemi. Bezprostřední nebezpečí návštěvníkům nehrozí, je však nutné připravit se na řadu omezení a zákazů. Nebezpeční mohou být příslušníci ozbrojených složek, kteří se k cizincům velmi často chovají hrubě až násilně, popsány byly i případy ohrožování diplomatů (vč. velvyslance) střelnou zbraní. Nikdo z nich přitom nerozumí angličtině, takže vysvětlování či domluva s nimi přímo na místě není možná. Pohyb cizinců po zemi je omezen prakticky jen na hlavní město Pchjongjang, na jiná místa se smí vydat jen s předchozím povolením a v doprovodu přiděleného průvodce. Tato omezení, příkazy a zákazy dále zvyšují náklady na pobyt v KLDR. 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) popis spojení z letiště a z centra města ČR v červnu 2004 znovu otevřela zastupitelský úřad v KLDR. Adresa Velvyslanectví ČR: Taedonggang Guyok 38 Taehakgori Puksudong Pchjongjang 5/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
tel.: (++ 850) 2 381 7021 fax: (++ 850) 2 381 7022 diplomatická a konzulární služba (++ 850) 191 2500 653, případně 191 2500 645. Mezi letištěm a městem neexistuje dopravní spojení. Do KLDR lze cestovat pouze na pozvání státní organizace či firmy, která se po dobu pobytu o dopravu stará formou pronájmu autobusu či automobilu. V případě krajní nouze, nelze-li kontaktovat zastupitelský úřad, se dopravte ke vstupu do diplomatické čtvrti, na jejímž konci (zhruba ve vzdálenosti 1 km) naleznete budovu velvyslanectví ČR. Občanům ČR je v nouzi povinno pomoci rovněž jakékoli velvyslanectví členské země EU, v KLDR jsou to ještě velvyslanectví Polska, Velké Británie, Německa, Rumunska, Bulharska a Švédska. 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Kromě zastupitelského úřadu nejsou v KLDR přítomny jiné české instituce. 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) První pomoc a lékařské ošetření poskytuje nemocnice Činson (angl. Friendship Hospital), která se nachází v diplomatické čtvrti Munsudong. Telefonní spojení 382 7688 (s ohledem na specifický systém telefonních okruhů a jejich vzájemné neprostupnosti, nelze na uvedené číslo volat z jakéhokoliv telefonu. Trojčíslím 382 začínají telefonní čísla pro místní volání, kterými disponují pouze zde působící diplomatická zastoupení a mezinárodní organizace). Kvalita lékařského ošetření je přímo úměrná nedostatku základního zdravotnického vybavení, materiálů a léků. Telefonní čísla záchranné služby, policie a hasičů jsou v rámci jiného telefonního okruhu, který je ze strany diplomatických misí nedostupný. V případě potřeby je nutné volat Diplomatický protokol Ministerstva zahraničních věcí KLDR nebo zahraniční odbor Ministerstva vnitra KLDR. Některé hotely mají hotelovou službu, která zajistí propojení do této místní sítě. Hlavním problémem je však jazyková bariéra. Naprostá většina obyvatelstva nehovoří žádným cizím jazykem, proto je znalost korejštiny nezbytným předpokladem pro komunikaci s lékařem, policií či hasiči. 1.18. Internetové informační zdroje KLDR svým občanům přístup k Internetu neumožňuje, což se týká rovněž pracovníků státní správy a dalších důležitých institucí. Veřejné instituce internetové stránky neprovozují, výjimkou je např. Ministerstvo zahraničního obchodu a Obchodní komora KLDR, které mají přidělenou společnou centrální e- mailovou adresu: micom@co.chesin.com. S KLDR se většinou komunikuje faxem. Základní informace pro cizince lze získat na internetových stránkách národního leteckého přepravce Air Koryo. Informace o vnitropolitickém dění v zemi lze obdržet na stránkách oficiální tiskové agentury Korean Central News Agency of DPRK provozující své internetové stránky v Japonsku. Informace ohledně ekonomických údajů lze získat na webových stránkách institucí Korejské republiky nebo mezinárodních organizací: Bank of Korea Ministry of Unification, Soul Food and Agriculture Organization Korea Institute for National Unification Korea Institute for International Economic Policy World Food Programme Korea Economic Institute 6/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
1.19. Adresy významných institucí Ministerstvo zahraničního obchodu Jungsong-dong, Central District Pchjongjang tel.: 00850 2 3815926 fax: 00850 2 3815827 e-mail: micom@co.chesin.com Ministerstvo lehkého průmyslu Pothongmun-dong, Central District Pchjongjang tel.: 00850 2 3818140 fax: 00850 2 3814485 Obchodní komora KLDR Jungsong-dong, Central District Pchjongjang tel.: 00850 2 3815926 fax: 00850 2 3815827 e-mail: micom@co.chesin.com; micom@silibank.com Ministerstvo školství Sungri Street, Central District Pchjongjang tel.: 00850 2 18111 (operátor) fax: 00850 2 3814410 e-mail: ksttc@co.chesin.com Výbor pro kulturní vztahy se zahraničím Ryonhwa-dong, Central District Pchjongjang tel.: 00850 2 18111 (operátor) fax: 00850 2 3814644 e-mail: dmw@co.chesin.com 7/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
2. Vnitropolitická charakteristika Socialistický stát založený na systému dynastického přebírání moci, který uplatňuje totalitní kontrolu nad veškerým děním v zemi. V současnosti je u moci již třetí generace rodiny Kimů. Veškerá rozhodnutí v současnosti podléhají Kim Čong-unovi, který koncem prosince 2011 vystřídal svého zemřelého otce Kim Čong-ila. V současnosti je titulován jako vůdce armády a lidu KLDR, i když fakticky je mu podřízena i všemocná Korejská strana práce (KSP) v její struktuře je místopředsedou vojenské komise - a také Korejská lidová armáda. Civilní složka vlády pouze implementuje rozhodnutí KSP a Národní rady obrany. Současný stav je přechodný, na polovinu 4/2012 již byla svolána konference KSP, která by jej měla zvolit do funkce generálního tajemníka. Ještě předtím 13.4. - proběhne řádné výroční jednání Nejvyššího lidového shromáždění (nevoleného parlamentu), které by mohlo Kim Čong-una zvolit předsedou velmi vlivné Národní rady obrany (National Defence Commission), čímž by bylo dynastické převzetí moci v třetí generaci Kimů potvrzeno. 2.1. Stručná charakteristika politického systému KLDR je totalitní stát vedený KSP, jehož nejvyšším představitelem je Kim Čong-un. Jakékoliv politické aktivity odlišné od oficiální linie nejsou přípustné. Vedení země sleduje ideologii čučche, která je založena na spoléhání na vlastní zdroje, přestože v realitě je země dlouhodobě závislá na humanitární a rozvojové pomoci ze zahraničí. Ideologii čučche rozvinul první prezident země Kim Ir-sen, který byl v roce 1998 (4 roky po své smrti) prohlášen Věčným prezidentem, takže jeho nástupce a syn Kim Čong-il nepoužíval titul prezident a je i nadále po smrti titulován jako drahý vůdce. Právě on obohatil oficiální ideologii KLDR o další pilíř songun což je politika naprosto upřednostňující armádu a obranyschopnost přede všemi ostatními skupinami obyvatelstva. Po kolapsu bývalého Sovětského svazu a jeho východoevropských satelitů počátkem 90. let a ukončení jejich masivní pomoci se země více upřela na domácí nacionalismus, který začal interně převažovat nad myšlenkou světového komunismu. Ztráta trvalých subvencí od komunistických zemí, série přírodních katastrof a uzavřenost země vyústila v letech 1995-98 do hladomoru s následkem 1 až 2 mil. mrtvých. Právě za těchto okolností vůdce země Kim Čong-il implementoval výše uvedenou ideologii songun (armáda na prvním místě, civilní obyvatelstvo a jeho základní potřeby až na druhém), aby posílil svoji vládu nad zemí a strádajícím obyvatelstvem. Země je v současnosti pravděpodobně nejvíce militarizovanou společností na světě s aktivní základnou 1,2 mil. vojáků (5. místo na světovém žebříčku). Ačkoliv KLDR je oficiálně podle ústavy socialistickou republikou, tak je mnohokrát médii a různými mezinárodními organizacemi označována za totalitní diktátorskou zemi stalinistického typu s propracovaným (dědičným) kultem osobnosti ve vztahu k rodině Kimů, která nastupuje již ve třetí generaci za sebou. Situace lidských práv je dlouhodobě kritizována mezinárodním společenstvím, avšak KLDR tato závažná (a pravdivá) obvinění striktně odmítá bez jakékoliv snahy o nápravu. Vývoj v roce 2010 ukázal, že KLDR vedle snah o vývoj ZHN se rovněž nevyhýbá konvenčním způsobům vojenské agrese, o čemž svědčí potopení jihokorejské korvety Čchonan a ostřelování ostrova Jongpjong s celkovým výsledkem 50 obětí. Do té doby bylo příměří z roku 1953 narušováno pouze drobnými přestřelkami v demilitarizovaném pásmu, proto byly tyto akty agrese ze strany KLDR velmi překvapivými kroky. V současnosti postupně vychází najevo skutečnost, že Kim Čong-un nejenom stál za těmito útoky (možná z rozhodnutí svého otce), ale dokonce jim možná osobně velel. Důvodem bylo vnitřní posílení jeho pozice v rámci procesu převzetí moci, který právě probíhá a bude zřejmě dovršen. 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) De facto i de iure podle ústavy z roku 2009 byl vůdcem země Kim Čong-il, který však již od svého nástupu k převzetí moci (od roku 1974, završeného v roce 1994) upřednostňoval pozici v pozadí. Z tohoto důvodu byl Kim Ir-sen po své smrti v r. 1994 právě na návrh Kim Čong-ila v r. 1998 prohlášen věčným prezidentem KLDR. Ceremoniální funkce, normálně příslušející hlavě státu, byly přeneseny na 8/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
předsedu Prezídia Nejvyššího lidového shromáždění KLDR, Kim Jong-nama, který na druhou stranu de facto nemá žádné pravomoci a jeho role je ceremoniální, popř. omezena na schvalování předem připravených rozhodnutí. Nástupce Kim Čong-ila,jeho syn Kim Čong-un prozatím nezměnil způsob výkonu a prezentaci moci oproti svému otci. 2.3. Složení vlády premiér: Choe Yong Rim vicepremiéři: Kang Sok Ju, Ro Du Chol, Kang Nung Su, Kim Rak Hui, Jong Ha Chol, Jo Pyong Ju, Han Kwang Bok, Ri Mu Yong, Kim Yong Jin, Úřad vlády ministr/předseda státní komise/prezident Ministerstvo ozbrojených sil Kim Yong Chun Ministerstvo zahraničních věcí Pak Ui Čchun Ministerstvo veřejné bezpečnosti Ri Myong Su Státní plánovací komise Ro Tu Chol Ministerstvo uhelného průmyslu Kim Hyong Sik Ministerstvo energetiky Ho Taek Ministerstvo těžebního průmyslu Kang Min Chol Ministerstvo hutního průmyslu Kim Tae Bong Ministerstvo ropného průmyslu Kim Hui Bong Ministerstvo strojního průmyslu Ho Thaek Ministerstvo elektrotechnického průmyslu Han Kwang Bok Ministerstvo stavebnictví a stavebního materiálu Tong Jong Ho Ministerstvo železniční dopravy Jon Kil Su Ministerstvo pozemní a námořní dopravy Ra Tong Hui Ministerstvo zemědělství Ri Kyong Sik 9/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
Ministerstvo chemického průmyslu Ri Mu Yong Ministerstvo lehkého průmyslu An Jong Su Ministerstvo zahraničního obchodu Ri Ryong Nam Ministerstvo lesnictví Kim Kwang Yon Ministerstvo rybolovu Pak Thae Won Ministerstvo městského řízení Hwang Hak Won Ministerstvo půdy a ochrany životního prostředí Kim Chang Ryong Ministerstvo státní stavební kontroly Pae Tal Jun Ministerstvo obchodu Kim Pong Chol Ministerstvo zásobování a administrace potravin Mung Ung Jo Ministerstvo školství Kim Sung Du Ministerstvo pošt a telekomunikací Ryu Yong Ministerstvo kultury An Tong Chun Ministerstvo financí Choe Kwang Jin Ministerstvo práce Jong Yong Su Ministerstvo veřejného zdravotnictví Choe Chang Sik Ministerstvo státní inspekce výstavby Kim Sok Jun Národní akademie věd Jang Chol (prezident) Státní komise pro tělovýchovu a vedení ke sportu Pak Myong Chol Centrální banka Paek Ryong Chon Centrální statistický úřad Kim Chang Su (prezident) Úřad vlády Kim Yong Ho (vedoucí tajemník) Generální prokuratura Ri Kil Song (generální prokurátor) 10/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
Centrální soud Kim Pyong Ryu (nejvyšší soudce) 11/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
3. Zahraničně-politická orientace Země se nachází v prohlubující se zahraničně-politické izolaci, která je způsobena sankcemi ze strany OSN i bilaterálními (KR, JP, USA). Bilaterální vztahy s ČLR mají i přes své nedávné posilování stále rezervy, navíc na základě agresivních akcí KLDR v roce 2010 a nově odkrytého programu obohacování uranu zůstala ČLR fakticky jediným skutečným efektivním spojencem. KLDR se stává na ČLR ekonomicky závislá obdobně, jako byla předtím závislá na bývalém SSSR. Přestože KLDR zaplatila velkou cenu za tuto historickou zkušenost, režim neprojevuje vůli ani k těm nejmenším společensko-ekonomickým reformám, které by mj. zemi pomohly snížit trvalou závislost nejenom na ČLR, ale také na dodávkách potravinové pomoci od mezinárodních organizací. Dále relativně dobré vztahy má KLDR s vládami některých afrických států, zeměmi Blízkého východu, Kuby, Vietnamu, Laosu, Mongolska a Kambodže. Vztah s Ruskou federací v důsledku dvou aktů agrese KLDR vůči Korejské republice v roce 2010 a odkrytí jaderného programu nové generace zaznamenal nové trhliny, když ani ty dosavadní (vzniklé po rozpadu bývalého SSSR v roce 1991) se nepodařilo dosud zcela zacelit. Ze strany Ruska záhy přestaly proudit ekonomické subvence a nyní, po 20 letech, se RF snaží za výrazné diplomatické přítomnosti a aktivity v KLDR získat zpět alespoň část obrovského starého dluhu. Nicméně oživení ve vztazích KLDR-RF bylo zaznamenáno po osobním setkání Kim Čong-ila a ruského prezidenta D. Medveděva v létě 2011. Impulsem byly jednak bilaterální dodávky potravinové pomoci a také započetí vážnějších jednání o projektu plynovodu, který by měl věst z RF přes KLDR do KR, kde KLDR figuruje jako (důležitá) tranzitní země. 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních KLDR se stala členem OSN v roce 1991. KLDR je v OSN (UN) zastoupena stálou misí v New Yorku a účastní se aktivit některých specializovaných agentur OSN. KLDR společně s dalšími 7 zeměmi dosud nevstoupila do Organizace pro zákaz chemických zbraní (Organization for the Prohibition of Chemical Weapons, OPCW). Association of Southeast Asian Nations Regional Forum (ARF) Food and Agriculture Organization (FAO) Group of 77 (G77) International Civil Aviation Organization (ICAO) International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies (IFRCS) International Fund for Agricultural Development (IFAD) International Hydrographic Organization (IHO) International Maritime Organization (IMO) International Olympic Committee (IOC) International Organization for Standardization (ISO) International Red Cross and Red Crescent Movement (ICRM) International Telecommunication Union (ITU) International Telecommunications Satellite Organization (ITSO) Inter-Parliamentary Union (IPU) Non-aligned Movement (NAM) United Nations (UN) United Nations Conference on Trade and Development (UNCTAD) United Nations Educational, Scientific, and Cultural Organization (UNESCO) United Nations Industrial Development Organization (UNIDO) Universal Postal Union (UPU) World Federation of Trade Unions (WFTU) World Health Organization (WHO) World Intellectual Property Organization (WIPO) World Meteorological Organization (WMO) 12/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách KLDR přistoupila k dalším úmluvám OSN, včetně International Atomic Energy Agency Safeguards Agreement, Geneva Protocol, a Partial Test Ban Treaty. KLDR je stranou různých protiteroristických úmluv, včetně úmluv Against the Taking of Hostages; on Offences and Certain Other Acts Committed Onboard Aircraft; Prevention and Punishment of Crimes against Internationally Protected Persons, including Diplomatic Agents; Protocol on the Suppression of Unlawful Acts of Violence at Airports Serving International Civil Aviation; Suppression of Unlawful Acts against the Safety of Civil Aviation; and Suppression of Unlawful Seizure of Aircraft. KLDR podepsala a ratifikovala v oblasti životního prostředí následující dokumenty: Antarctic Treaty, Biodiversity, Climate Change, Environmental Modification, Ozone Layer Protection, Ship Pollution. KLDR podepsala, ale neratifikovala Law of the Sea Treaty. KLDR byla stranou Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons, ale své členství v roce 1994 pozastavila a nakonec od smlouvy zcela odstoupila v roce 2003. V červenci 2008 KLDR podepsala se zeměmi ASEAN Dohodu o přátelství a spolupráci, smlouva má bezpečnostní, nikoli ekonomicky charakter. 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) mimo smluv dle kap.7.1. Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou Československé republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky (Praha, 23. 6. 1956). Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (Pyongyang, 11. 9. 1988). Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou (Pyongyang, 11. 9. 1988). Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou nót (Praha, 11. 9. 1998). 13/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
4. Ekonomická charakteristika země Vedení KLDR v totalitním duchu zůstává nadále neochotno otevřít zemi či restrukturalizovat ekonomiku. Několik experimentů s tržními reformami skončilo násilnými zpátečnickými úpravami systému zpět k modelu ovládanému zcela státem. Zbídačené obyvatelstvo je z valné části závislé na vládních dodávkách potravin a dalších životních potřeb, to ale nestačí k zajištění přežití, země je pravidelným příjemcem zahraniční (humanitární) potravinové pomoci. Ekonomika KLDR je obecně jednou z nejvíce uzavřených a současně zcela centrálně řízených ekonomik na světě, která čelí z této skutečnosti logicky plynoucím chronickým problémům. Průmyslová kapacita země vybudována v období 1953-1990 za výrazného přispění SSSR a některých zemí tzv. Východního bloku je v zoufalém stavu v důsledku dlouhodobého nedostatku prostředků na údržbu technologií a nemožnosti pořizování náhradních dílů ze stejného důvodu zesíleného navíc embargem OSN. Masivní jednostranné investice do zbrojního průmyslu včetně nákladného vývoje ZHN, do vojenského vybavení a provozní výdaje na udržování početné armády odebírají zdroje potřebné pro zlepšení životní úrovně obyvatel. Průmyslová výroba a výroba energie trvale upadá, situace připomíná pohyb v začarovaném kruhu. Výpadky dodávek elektřiny jsou na denním pořádku. Několik povodní v poslední dekádě po roce 2000 navýšilo již tak chronický nedostatek potravin, který je způsoben systémovými překážkami přírodního (nedostatek orné půdy) i organizačně-ekonomického rázu (nepřistoupení k základním ekonomickým reformám, kolektivní plánované zemědělství s převahou ruční práce pouze za využití špatně živených hospodářských zvířat s nedostatkem i té nejjednodušší nové zemědělské techniky a také s trvalým nedostatkem pohonných hmot k provozu stávající neuvěřitelně zastaralé techniky). Rozsáhlá potravinová pomoc pomohla obyvatelstvu překonat několikaleté období hladomoru, který vypukl v roce 1995. Dodávky této pomoci, která byla ve své době opodstatněná, však dosud nepřestaly do KLDR proudit, byť nyní probíhají v částečně menší míře z důvodu odlivu zájmu donorů (hlavním dodavatelem potravinové pomoci je WFP, a zčásti UNICEF). Od roku 2002 vedení KLDR povolilo soukromé zemědělské trhy, kde se prodává relativně větší škála produktů. Vláda rovněž povolila ve velmi malé a omezené míře soukromé zemědělství na pozemcích o přesně určené maximální velikosti kolem domů ve vesnicích, aby (jako experiment) zajistila nárůst produkce potravin. V říjnu 2005 se však vedení KLDR rozhodlo zvrátit některé ze svých předchozích politik zpátečnickým krokem - zákazem soukromého prodeje obilovin a znovuzavedením centralizovaného distribučního (přídělového) systému potravin, který měl za cíl potlačit poslední zbytky přirozených tržních aktivit, znovu zvýšit existenční závislost obyvatelstva na státu a umožnit snadnější výkon stání kontroly. V prosinci 2005 vláda KLDR také náhle ukončila působení většiny mezinárodních humanitárních organizací v zemi a žádala namísto toho rozvojovou pomoc. Zároveň výrazně omezila činnost mezinárodních organizací a NGO, kterým bylo dovoleno v zemi působit pouze za výrazně přísnějších podmínek a zvýšeného dozoru. V polovině roku 2008 KLDR začala dostávat potravinovou od USA (skrze WFP a US NGO) o objemu 500 tis. t, jejíž příjem ale zastavila samotná KLDR v březnu 2009. V prosinci 2009 vláda KLDR provedla měnovou reformu, jejíž pravidla dovolovala obyvatelstvu směnit normálně pouze velmi omezenou část svých disponibilních finančních prostředků, další peníze nad touto hranicí určenou na osobu pak byly směněny za výrazně nevýhodných podmínek a navíc ještě během jediného týdne. Toto opatření společně s přísnějším dozorem na stávajících tržištích a nad nakládáním se zahraničními měnami vedlo k inflaci a a tím ke snížení reálných příjmů obyvatel. V důsledku vzniklého zmatku (náznaků odporu) mezi civilním obyvatelstvem bylo vedení KLDR přinuceno zmírnit tato opatření v únoru 2010. Státní plánovaná a direktivní ekonomika je přes tuto korekci ve 2/2010 nadále utužována a směřuje k vytvoření ještě větší závislosti obyvatel na režimu KLDR, který podle všeho usuzuje, že transformace ekonomiky zavedením jakýchkoliv tržně orientovaných reformních opatření by mohla vést k větší sociálně-politické emancipaci obyvatel a tím by si pouze přidělalo nadbytečné problémy při vynucování a udržování jednotné linie. 14/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje KLDR v dubnu 2010 revidovala zákon o státním plánování a významně posílila pozici státu při dozoru a kontrole ekonomických aktivit po celé zemi. Nově přijaté změny jdou nejenom proti (poněkud volněji koncipovaným) zákonům z roku 2001 a 2002, jejichž implementace pomohla alespoň částečně oživit skomírající ekonomiku, ale dokonce zavádějí přísnější restrikce, než byly ty před rokem 2001. Zákon o státním plánování z roku 2010 ukládá řízení plánované ekonomiky podle předem připravených čísel (státního plánu), který navrhuje společně vláda KLDR, Státní plánovací komise a místní úřady v detailech podle indexu a časové osy. Totožný zákon také upravuje pracovní dobu, poskytování zdravotní péče a zajištění ochrany manuálně pracujícím. Nicméně podle svědectví uprchlíků z KLDR jsou tyto zákonem dané závazky pouze papírové a v praxi dochází v oblasti zdravotní péče k úplatkům, dodatečným platbám či dalším výdajům, a i přesto je její úroveň velmi nízká.. Další ekonomický vývoj v KLDR je s otazníkem. Pokud se režim nerozhodne pro žádné reformy (což je velmi pravděpodobné), samotné politické proklamace o budování prosperující společnosti či dokonce o jejím dobudování již v roce 2012 a o pevné semknutosti vůdce, strany, lidu a armády KLDR při plnění těchto plánů vedoucích k lepším zítřkům nepovedou k nastartování ekonomického růstu. 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Na základě odhadů jihokorejské Bank of Korea došlo v roce 2010 k lehkému snížení HDP v KLDR o -0,5%, což je oproti roku 2009 pokles o něco menší, ale stále se jedná o výrazný posun z černých čísel (růstu o 3,1%) v roce 2008 do červených čísel v roce 2009 a 2010. Případné zlepšení ukazatele HDP v roce 2011 (údaj zatím není znám) bude možné připsat krátkodobému efektu nasměrování investic i dodatečné zaměstnanosti (desetitisíce studentů) do stavebnictví v důsledku masivního úsilí k propagandisticky laděným oslavám v roce 2012. Negativní ekonomický růst v roce 2010 je především připisován zásadněji stagnující zemědělské produkci a postupnému úpadku výroby především lehkého průmyslu, který i přes proklamace, že je třeba jeho produkci zvýšit, nadále nedostal potřebný impuls. Hrubý domácí produkt KLDR v roce 2006-2010 2006 2007 2008 2009 2010 Růst HDP(%) -1-1,2 3,1-0,9-0,5 zdroj: Bank of Korea Hrubý národní důchod (HND) KLDR pro 2009-2010 2009 2010 nominální HND (mld KRW) 28634,6 30048,7 15/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
HND na osobu (tis. KRW) 119,0 124,2 nominální HND (mld USD) 25,56 26,78 HND na osobu (USD) 1060 1110 zdroj: Bank of Korea, vlastní propočet ZÚ Při pohledu na HDP z roku 2010 v jednotlivých výrobních odvětvích je znatelný propad produkce zemědělství, lesnictví a rybářství - pokles o -2,1%, který je vedle pravidelného negativního vlivu počasí přičítán také strukturálním problémům jako je mj. nedostatek hnojiv a mechanizačních prostředků. Samotná těžba zaznamenala další pokles o -0,2% z důvodu výrazné snížení produkce uhlí vyrovnávané těžbou metalických a nemetalických hornin. Průmyslová výroba poklesla o -0,3%. V rámci lehkého průmyslu došlo ke snížení o -1,4% především ve výrobě potravin, tabáku, které vyrovnávala produkce obuvi a textilní výroba. Produkce těžkého průmyslu poklesla o -0,1%, tažená nahoru oproti roku 2009 zvýšenou produkcí ocele, kovů a výrobou strojních zařízení. Vývoj HDP v KLDR podle odvětví v období 2008-2010 odhadovaná změna reálního HDP v % 2008 2009 2010 zemědělství, lesnictví a rybářství 8,0-1,0-2,1 těžba a výroba 2,5-2,3-0,3 těžba 2,4-0,9-0,2 výroba 2,6-3,0-0,3 (lehký průmysl) 1,3-2,1-1,4 (těžký průmysl) 3,2-3,5 0,1 elektřina, plyn a voda 6,0 0,0-0,8 stavebnictví 1,1 0,8 0,3 služby 0,7 0,1 0,2 (vládní sektor) 0,3 0,5 0,2 16/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
(ostatní) 1,7-0,8-0,3 HDP růst 3,1-0,9-0,5 zdroj: Bank of Korea 4.3. Průmysl struktura, tempo růstu, nosné obory Ekonomická praxe pod ideologií čučche a songun (politická a ekonomická nezávislost, spoléhání na vlastní know-how a zdroje, upřednostňování obrany země před vším ostatním) minimalizovala zahraničněobchodní vztahy s dopadem na těžký průmysl, který režim KLDR tradičně považuje za klíčový. Těžký průmysl byl upřednostňován po většinu období od ukončení Korejské války, jelikož je paralelně spjat s domácím zbrojním průmyslem. Uplatňování ideologie songun dává nejvyšší prioritu armádě nad ostatními složkami státu. Politika upřednostňování armády je implementována na základě definice, že země je silná v ideologii a ekonomice, jen pokud je silná vojensky. Na tomto základě je často kapacita průmyslu orientována na vojenskou produkci, která někdy dokonce splývá s civilní výrobou. Těžební průmysl je pro KLDR významný ekonomický sektor, který v důsledku implementace sankcí RB OSN nabývá důležitého exportního významu, jelikož pro režim je stále více obtížné provádět ilegální prodeje zbraní do třetích zemí a hledá nové možnosti exportních odvětví. Podle jihokorejské KMPC (Korea Mining Promotional Corporation) je pro KLDR prioritou těžba železa a uhlí, jejíž tradice má kořeny v řízení státu od 70. let. Nevyužitá ložiska minerálů jsou podle odhadů až 30krát větší než v KR s tím, že až 200 druhů těchto minerálů (nikoliv koncentrátů) má ekonomickou hodnotu. Země tedy vinou zaostalosti způsobené politickým a ekonomickým systémem není schopna využívat přírodní zdroje, kterými disponuje. Těžební sektor KLDR se podílel v roce 2010 na tvorbě HDP 14,4% (v KR naproti tomu pouze 0,2%). Nicméně celé odvětví je postiženo nevhodným centrálním plánováním, nedostatkem moderních technologií a vybavení, stejně jako výpadky v dodávkách energií. Z těchto důvodů KLDR potřebuje renovovat/přebudovat produkční kapacitu prostřednictvím odpovídajících technologií a vybavení, jelikož úpadek sektoru je patrný v posledních dvou dekádách. Vedení KLDR proto od roku 1997 povolilo některým investorům vstoupit do těžebního průmyslu se spoluúčastí ve vybraných projektech, ale výsledky spolupráce s místní administrativou nejsou v mnoha případech uspokojivé. Vláda KLDR v současnosti prohlašuje, že plánuje pokračovat v konsolidaci těžkého průmyslu, ale zároveň dynamicky rozvíjet lehký průmysl (aby tak naplnila svou proklamaci, že se ze všech sil bude snažit o zlepšení životní úrovně obyvatel v souvislosti s dobudováním silné a prosperující společnosti v roce 2012). Je zřejmé, že bez masivních zahraničních investic nedokáže z těchto proklamovaných cílů naplnit ani jeden a proto dochází k postupným novelizacím investičního zákona. Nicméně investiční prostředí ani tak neposkytuje dostatečnou záruku a z tohoto důvodu se zatím režimu KLDR nedaří zajistit vstup zahraničních investorů v rozsahu, který by si přál. Ideologická svázanost ekonomiky i právního prostředí jde tvrdě proti těmto cílům a potřebám. Na základě studií jihokorejského KEEI (Korea Energy Economics Institute) by pro KLDR bylo nejvýnosnější těžit horniny ve spolupráci s KR. Tomuto však brání téměř nepřekonatelné politicko-sociální překážky, které se stále prohubují. Minimální překážky jsou naopak v případě ČLR která má stejnou komparativní výhodu (transport na pouze menší vzdálenosti) s ohledem na teritoriální blízkost. KLDR patrně disponuje významnými ložisky následujících minerálů: zlato, stříbro, olovo, zinek, wolfram, měď (a některé nekovové horniny). Ani v tomto případě nelze ale mluvit o zásadním nárůstu, čínský kapitál přitéká v omezené míře. 17/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
4.4. Stavebnictví Stavební odvětví celkově vzrostlo v roce 2010 o 0,3% a to především z důvodu výstavby nových obytných jednotek a realizace některých dalších civilních projektů. Výstavba probíhala především v Pchjongjangu a částečně v několika dalších městech, ale v mnohem menší míře. Z důvodu plnění (nereálných) stavebních úkolů vytyčených pro masivní oslavy v roce 2012, které se ocitly ve velkém termínovém skluzu, byla v polovině roku 2011 zastavena výuka na vysokých školách a ze studentů a studentek se stali stavební dělníci. I z tohoto důvodu lze očekávat výrazný růst stavebnictví v letech 2011 a 2012, údaje ale budou daleko později. Pokud jde o zdroje/suroviny pro stavebnictví, v KLDR v současnosti fungují čtyři velké cementárny. Jedná se o cementárnu Sunchon, Sangwon (spoluvlastníkem ve výši 50% je egyptská společnost Orascom), Gomusan a Cheonnaeri s odhadovanou celkovou produkcí o objemu 8,500 tis. tun cementu ročně. Od poloviny roku 2011 se ale z důvodu zrychlení tempa výstavby stal právě cement nedostatkovým zdrojem, nestačily ani masivní dovozy z Číny. 4.5. Zemědělství vývoj, struktura V sezoně 2011/2012 došlo v KLDR ke zvýšení produkce zemědělství o 8,5% oproti předchozímu roku. V číslech to ale i tak znamená pokrýt deficit 739 tis. tun obilovin. Zvažovaný vládní dovoz by měl činit 325 tis. tun a WFP/FAO očekává nepokrytý deficit 414 tis. tun. (Jako obvykle je zde tedy velký prostor pro potravinovou pomoc ze zahraničí. Případní donoři by si ale měli uvědomit, jaké náklady režim věnuje na zcela odtažitý vesmírní výzkum, nukleární programy atd.). V historickém pohledu bylo zemědělství v KLDR navzdory objektivně danému drsnému podnebí a převážně svažitému terénu od počátku 60. let považováno za úspěšné. Kolektivizace zem. půdy a výrobních prostředků proběhla relativně snadno. Na základě dodávek pomoci z bývalého SSSR a některých zemí tzv. Východního bloku měla KLDR k dispozici mechanizaci a hnojiva, které pomohly zdvojnásobit produkci obilovin z 3,5 mil. tun v roce 1966 na 7,7 mil. tun v roce 1984. Tento vývoj však byl dlouhodobě neudržitelný, jelikož pouze 17-18 % území KLDR je zemědělsky obdělávatelné (cca 2 mil. hektarů). Z toho je vhodná pro pěstování obilnin pouze plocha 1,4 mil. ha, 300.000 ha je vhodných pro pěstování zeleniny a na 160.000 ha jsou ovocné sady, plantáže ženšenu, tabáku a moruší. Vláda usiluje o kultivaci dalších 300.000 ha v zátopových oblastech a 200.000 ha terasováním horských svahů. Vzhledem k enormním finančním nákladům však tyto plány byly realizovány pouze z malé části. Výjimkou je rozšíření rýžovišť o 2 % během posledních let. Jejich plocha dnes činí 583 tis. ha. V případě nepříznivého období sucha je na těchto plochách možné vysázet sóju, čirok nebo proso (jáhly). Kukuřice se pěstuje na ploše 495 tis.ha (došlo k omezení z původních 630 000 ha v r. 1998 z důvodů pěstování jiných kultur obilí, zeleniny a podobně). Brambory se pěstují na ploše necelých 190 tis. ha (rané brambory na 98 tis. ha a běžné na cca 89 tis. ha). Porovnání produkce obilnin mezi 2009-2010 a 2010-2011 2010/11 2009/10 změna 2010/11-2009/10 plocha (tis. ha) výnosnost produkce (t/ha) (tis. t) plocha (tis. ha) výnosnost produkce (t/ha) (tis. t) plocha (%) výnosnost produkce (%) (%) hlavní sklizeň 2010 2009 18/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
rýže 570 4,26 2426 569 4,1 2336 0,1 3,6 3,7 kukuřice 503 3,35 1683 503 3,39 1705-0,1-1,2-1,3 obilniny 13 1,52 19 13 1,78 22 0,0-17,2-17,3 brambory 48 3,3 158 50 2,79 139-3,8 15,4 12,2 soj. boby 90 2 154 68 2 149 24,2-27,2 3,2 celkem 1224 3,63 4441 1203 3,62 4352 1,7 0,4 2,0 ranná sklizeň 2010 2009 obilniny 104 2,32 240 104 1,95 203-0,7 58,1 15,4 brambory 133 3,20 427 133 2,94 390 0,4 8,2 8,5 celkem 237 2,81 667 237 2,50 593-0,1 11,1 11,0 družstva celkem 1461 3,50 5108 1441 3,43 4945 1,4 1,8 3,2 celkem sklizně 1786 2,99 5333 1766 2,93 5170 1,1 1,9 3,1 zdroj: FAO KLDR ztratila během Korejské války (1950-53) značnou část zalesněné plochy, přičemž destruktivní odlesňování pokračovalo i v následujících obdobích. Extenzivní využití půdy bez ohledu na ekologické následky dále zhoršilo důsledky masivních záplav v letech 1995-96 a poté ničivého období sucha v letech 1997 až 2001 s následky hladomoru. I přes to, že některé příčiny znehodnocování půdy byly jasné šlo o rozhodnutí, která byla učiněna na základě nařízení vedení KLDR - nadále převládají potíže v rekultivaci krajiny. Především je nezbytná další intenzivní výsadba stromů, které by pomohly zabránit odplavování půdy během období dešťů či záplav a zároveň by zvýšily retenční kapacitu krajiny. Namísto těchto řešení jsou vynakládány neúčelně prostředky na rozšiřování půdy na úkor moře pomocí technologie přehrazení (zamezení přílivu mořské vody) a následného vysušování takto získaných ploch. V KLDR je 3 900 družstevních farem a 400 státních farem, v zemědělství pracuje téměř 30% obyvatel. Státní farmy se liší tím, že jsou specializované na produkci například kuřat, pštrosů, krůt, přičemž řada z nich patří přímo vojenským složkám a slouží zřejmě k samozásobení části jednotek. V zemi jsou výhodné možnosti pro rybolov (říční i mořský), ale chybí modernější rybářské lodě, nákladní auta pro přepravu úlovku a mrazící boxy pro uskladnění. 19/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
Severokorejské zemědělství trpí nevhodným/neefektivním obděláváním půdy, nedostatkem hnojiv, minimální a navíc zastaralou mechanizací a nedostatkem pohonných hmot. V podstatě veškerá práce na polích je ruční. Hektarové výnosy hlavních plodin (rýže, žito) mají klesající tendenci. Je to způsobeno neobměňováním kultur, nedostatkem hnojiv a nedostatečným obděláváním půdy (orba se provádí až těsně před setím, takže zbytky předcházející sklizně nemohou dostatečně fermentovat). Sklizeň a výmlat rýže se provádí ručně za pomoci příslušníků armády. Podle odhadů expertů FAO dosahují ztráty po žních 2-30 % úrody, přičemž vedle výše uvedených faktorů se na tom podílí i zoufalý stav infrastruktury (nevhodné skladovací prostory a nedostatek technologií k řádnému ošetření obilovin) a nedostatek energie (nicméně tyto ztráty nebyly nikdy skutečně kvantifikovány). Maso jako potravina prakticky neexistuje, je pro drtivou většinu obyvatel KLDR finančně nedostupné. KLDR se v současnosti snaží o realizaci dvou sklizní v jednom roce, ale ty jsou vysoce rizikové (počasí a agrotechnické termíny ), neúměrně půdu vyčerpávají a naopak často prohlubují deficit v případě neúspěchu. Vzhledem k celkovému úpadku domácí produkce pod hranici soběstačnosti a odmítání ekonomických reforem, zůstane KLDR pravděpodobně nadále dlouhodobě závislá na zahraniční potravinové pomoci, neboť potíže jsou strukturální a zakořeněné v systému. Režim navíc do zemědělství zdaleka nevkládá dostatek prostředků a upřednostňuje jiné výdaje, zejména ty na obranu a jaderný program. Staví na tom, že se vždy najdou donoři, kteří za něj vyřeší potravinovou pomocí výše uvedené chronické problémy. 4.6. Služby Sektor služeb v roce 2010 vzrostl o 0,2%, ale na jeho růstu se podílely především telekomunikace a doprava (+0,7%) společně s finančním sektorem a nemovitostmi ve výši 0,3%. Naopak stagnace byla v maloobchodu, restauračních a ubytovacích službách (-1,4%). Ekonomický systém dlouhodobě založený na detailním plánování (a přesně kvantifikovaných dodávkách, subdodávkách a odbytu vyrobeného zboží) se dostal v 90. letech, kdy byl zcela odstřižen od předtím obvyklých dodávek pomoci z bývalého SSSR a tzv. Východního bloku, do velkých potíží a postupně v 90. letech zcela zkolaboval. Vzniklé vakuum u potravin a spotřebního zboží pro obyvatelstvo bylo vyplněno privátním trhem, velmi často se pohybujícím v zóně černé či šedé ekonomiky. Zatímco peníze byly relativně nepodstatné ve státní plánované ekonomice, v privátním sektoru nabývaly na důležitosti, zejména zahraniční konvertibilní měny. Nicméně vedle malých obchodníků a zemědělců se postupně i továrny začaly zajímat o privátní trhy, jelikož jejich výrobky tam byly mnohem ziskovější než při prodeji ve státních prodejnách za státem nařízené oficiální ceny. Masivní korupce uspíšila rozprodávání státních prostředků a zdrojů na soukromých tržištích za mnohem vyšší ceny. Důsledkem byly dvojí ceny tržní a oficiální (včetně komodit, které spravoval výlučně stát). Vedení KLDR rozpoznalo možné nebezpečí tohoto vývoje a v 7/2002 nechalo zavřít zemědělské trhy, aby znovu nastolilo význam státního sektoru skrze platy a cenové reformy. Nicméně tyto kroky nebyly úspěšné, jelikož mnoho lidí nadále dávalo přednost nákupům na trzích, kde si dokázalo účinně obstarat prostředky. Nakonec byl těmto trhům udělen oficiální status (v 3/2003). Ke konci roku 2003 bylo po celé KLDR více než 300 tržišť. Nicméně tato dvojí ekonomika ještě více prohloubila rozdíly mezi jednotlivými regiony a zároveň znamenala větší společenskou diferenciaci v příjmech. Nakonec byl ale tento reformní kurz zcela zvrácen zpět a již zmíněná neúspěšná měnová reforma ve 12/2009, která měla za cíl zbavit novou vrstvu obchodníků, kteří participovali na předchozím rozvoji privátních trhů, jejich neoprávněně nabytého bohatství. V KLDR v podstatě neexistuje standardní obchodní síť. V hlavním městě lze sice najít několik větších obchodů a dokonce tzv. obchodní domy, ale nabídka v nich je trvale velmi chudá a zboží v případě potravin často prošlé. Velké množství zboží v obchodních domech je čínského původu. Vzhledem k existujícímu a všudypřítomnému celkovému nedostatku zboží existuje v zemi nadále černý trh i přes vládní pokus jej vymýtit jej měnovou reformou v roce 2009, která naopak vyústila do všeobecného zmatku a kompletního kolapsu v zásobování. Zvýšila se také závislost městského obyvatelstva na potravinové pomoci přátel a příbuzných na vesnici. 20/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově
Dostupnost služeb (státního sektoru) jakéhokoliv druhu mimo hlavní město je velmi nízká, řešením je svépomoc, šedá ekonomika a v zásobování potravinami přídělový systém s výdejnami od větších obcí výše. Ne nadarmo režim neumožňuje přesun občanů mezi jednotlivými obcemi, městy, okresy i provinciemi a vojenské hlídky přísně střeží všechny příjezdy do hlavního města důvodem je mj. zamezit poznání, že Pchjongjang je přece jenom výstavní skříní ve srovnání zejména s chudým venkovem v severních oblastech země, ale také zamezení dalšího nárůstu počtu obyvatel metropole, pro něž by stát musel udržovat vyšší standard výdajů na hlavu (na bydlení, služby atd.) Vysoké oficiální ceny pro cizince, všudypřítomné restrikce a agresivní chování KLDR vůči KR odrazuje většinu turistů od návštěvy KLDR, přestože stát má např. výrazný zájem o obnovení provozu resortu Kumgangsan, který přinášel relativně vysoké devizové příjmy. Po marné snaze vedení KLDR přimět (bez jakékoliv omluvy za zastřelení KR turistky, které vedlo k zastavení turistických výprav z Korejské republiky do těchto míst a bez záruky toho, že se podobný čin nebude opakovat) vládu KR k tomu, aby byly obnoveny zájezdy do Kumgangsanu, přišly v roce 2011 velmi nestandardní kroky, např. otevření mezinárodního tendru na provozování tohoto resortu spojené s hrozbou jeho de facto znárodnění ve prospěch KLDR. KR samozřejmě ostře protestuje proti zcizení majetku v hodnotě přes 1 mld. USD, do nějž investovala společnost Hyundai. KLDR se opakovaně snaží na tento projekt přilákat čínské investory, ale prozatím bez viditelných úspěchů i přes občasné letecké spojení Wonsan-Harbin. Pro představu o zájmu občanů KR a ztrátě zdroje cenných deviz pro režim KLDR lze uvést, že během deseti let skutečného provozu (1998-2008) navštívily resort Kumgangsan téměř 2 mil. jihokorejských turistů. 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika z toho jaderná) Doprava Dopravní infrastrukturu tvoří cca 5 300 km železnic, 25 800 km silnic (zpevněno/s asfaltovým povrchem ale pouze 720 km, většinou velmi nízké kvality, zbytek jsou polní cesty ) a 2 250 km vodních cest, většinou ale splavných jen pro malé lodě. Námořní flotilu tvoří 165 lodí, nejznámější přístavy jsou Ch'ongjin, Haeju, Hungnam, Kimch'aek, Kosong, Rajin, Nampo, Sinuiju, Songnim, Sonbong, Ungsang a Wonsan. Kapacita přístavů je odhadována na 35,5 mil tun nakládky ročně. Pro zásobování hlavního města je podstatný přístav v Nampo. KLDR má jedno mezinárodní letiště a dvě pro domácí linky, ale vnitrozemská letecká doprava není provozována pro nedostatek paliv (a také cestujících...). Domácí letecká společnost Air Koryo, vlastnící několik starších ruských letadel typu IL-62, TU-154 apod. a dvě nová letadla TU-204, zajišťuje letecké spojení s Pekingem (třikrát týdně) a Shenyangem, Vladivostokem, Bangkokem a nově dokonce Kuvajtem (jednou týdně). Air Koryo nesmí létat do zemí EU. Air China, splňující světové standardy, provozuje dva lety týdně do Pekingu, v letní sezóně tři. V zemi je dále řada polních letišť a přistávacích ploch pro vojenská letadla. Železniční spojení je značně nespolehlivé z důvodu častých výpadků elektřiny a je přednostně zajišťováno do míst, kde je ho právě nejvíce potřeba. Ruští experti před 10 lety konstatovali, že zejména mnoho mostů a tunelů hrozí zřícením. Opravy měly začít v roce 2003, ale vzhledem k hospodářským problémům nezačaly dodnes. Řešením do budoucna by bylo vybudování tranzitního koridoru spojujícího Rusko a Korejskou republiku. S ohledem na napjaté vztahy KR-KLDR však takový projekt v současnosti není reálný a patrně i po případné realizaci by vznikaly další potíže. Existuje (zejména v zimním období riskantní, ale každopádně velmi zdlouhavá) možnost přepravy vlakem do Pekingu a zpět (čtyřikrát týdně). Na základě mezikorejských rozhovorů v červnu 2004 bylo rozhodnuto otevřít na každé straně 7 přístavů pro lodě druhé země. Jednalo se o důležitý průlom, protože dopravu mezi zeměmi do té doby zajišťovaly lodě třetích států a přímé spojení bylo možné jen v případě dopravy materiálu při katastrofách. Dohoda se vztahuje na severokorejské přístavy Nampo, Rajin, Kosong, Haeju, Wonsan, Hungnam a Chongjin, ale stejně jako v dalších případech vývoj vztahů po roce 2008 a obzvláště 2010 mezi KR a KLDR takovéto 21/51 Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově