5 H D S E M I N Á Ř

Transkript

1 5 H D S E M I N Á Ř

2 Čínská ekonomika v 2. polovině 20. století

3 ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA Tvoří socialistický blok vznikla Čínská lidová republika Náměstí Nebeského klidu (Peking) - Mao Ce-tung Po 2. sv.v. - občanská válka mezi Kuomintangem a Komunistickou stranou Číny vznik ČLR Zemědělská výroba byla násilně kolektivizována, ale nedokázala zajistit dostatek potravin pro obyvatele Znárodněný průmysl slabý růst

4 MAO CE-TUNG 26. prosince září tajemníkem a od roku 1943 předsedou Komunistické strany Číny Zvítězil v občanské válce s nacionalisty a od roku 1949 byl nejvýznamnější osobností v nově vzniklé komunistické Čínské lidové republice, a to až do své smrti v roce 1976 Velký kormidelník

5 VEDENÉ VÁLKY 1950 Čína obsadila Tibet za oběť padlo 1,2 mil Tibeťanů Útočila proti Tchajwanu 1962 vede válku Indií 1964 získala atomovou bombu 1969 střet se SSSR, podporuje komunisty v Kambodži

6 VELKÝ SKOK I velký skok, mobilizace pracujících mas rolníci x Čína dováží zásoby ze SSSR Radikálními politickými a ekonomickými opatřeními rychle zvyšovat čínskou produkci, dostat zemi během 15 let ekonomicky do postavení velmoci a vybudovat komunismus Skutečným následkem byl největší hladomor v dějinách Produkce železa a výroba oceli zvýšit výrobu v tisících pecí na venkově Obyvatelé si měli podomácku obstarávat zboží Desítky milionů obětí (není známo přesné číslo mil) V rámci druhého pětiletého plánu

7 VELKÝ SKOK II obyvatelstvo rozděleno do desetitisíců komun, základních ekonomických a správních jednotek, které měly být soběstačné a odpovědné za své výsledky Zároveň se tím zrušily či narušily tradiční vazby a ekonomické vztahy v zemi Cíl: zlikvidovat rodinu, peníze a soukromé vlastnictví, fyzicky zlikvidovat potenciální odpůrce režimu Komuna musela vybudovat vlastní vysoké pece, a zvýšit tím produkci oceli Nebyl zabezpečen přísun železné rudy ani paliva, takže obyvatelé byli nuceni tavit své nářadí a oheň v pecích živit dřevěným vybavením svých obydlí, ba pálit i celé domy Nekvalitní výrobky, nedostatek nástrojů a pracovních sil v zemědělství znamenal drastický pokles zemědělské výroby

8 Berte ocel jako prostředek, který nám umožní skok kupředu ve všech oblastech."

9 KULTURNÍ REVOLUCE Velká proletářská kulturní revoluce negativní vliv na hospodářství Masové hnutí v 60. a 70. letech ( do r. 1976) Snaha odstranit buržoazní myšlení, odprostit se od staré kultury starých tradic, starého myšlení a starých způsobů Politická kampaň oficiálně rozpoutaná mezi lety 1966 a 1969 vůdcem Mao Ce-tungem Přivodila smrt stovkám tisíc lidí, kteří se stali oběťmi vraždění rudých gard, rozvrat ekonomiky a obrovské ztráty na kulturním dědictví Považována za jedno z nejnešťastnějších období Projev ultralevičáctví

10 KULTURNÍ REVOLUCE II Kampaň byla zaměřena proti čtyřem přežitkům starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům Proti tehdejším politickým špičkám a proti buržoazii a revisionismu uvnitř stany V praxi dále navíc proti všem typům autorit, zahraničním diplomatům, inteligenci a úspěšným občanům Hnací silou této revoluce se stala mládež, která vytvářela tzv. rudé gardy Jejich cílem bylo bránit kult Mao Ce-tunga a likvidovat odpůrce revoluce

11 ČÍNSKO-SOVĚTSKÝ KONFLIKT Rozpory měly dlouhodobý charakter Chruščov x Mao Ce-tung Mao Ce-tung nesnesl odsouzení Stalinova kultu osobnosti na 20. sjezdu KSSS Odsuzuje ústupky SSSR vůči Polsku, Maďarsku a Karibské Krize Otázka jaderných zkoušek SSSR je nepřítel - zradil původní myšlenky marxismuleninismu

12 KARIBSKÁ KRIZE

13 PROCES EKONOMICKÝCH REFOREM V ČLR V LETECH První fáze reforem ( ) Druhá fáze reforem (1984 až 1988, resp. 1989) Třetí fáze reforem (1988(9) až 1991) Čtvrtá fáze reforem (1992- dodnes) Jiné dělení reformních fází (a dnes frekventovanější) je obecné členění na první fázi reforem ( ) a druhou, do které jsou zařazena 90. léta

14 PRVNÍ FÁZE REFOREM ( ) Cílem je obnovit a nastartovat hospodářství po předchozích neúspěšných letech Decentralizace řízení U některých státních podniků byly zkušebně zavedeny daně ze zisku (centrální moc si do této doby nechávala veškeré zisky a uhrazovala veškeré ztráty) Větší důraz na větší úlohu trhu v ekonomice Zrušeny lidové komuny, zvýšeny ceny zemědělských výrobků, umožněn vznik trhů Zemědělská výroba částečně decentralizována na úroveň domácností Vznikly zvláštní ekonomické zóny, které měly přilákat zahraniční kapitál a oživit vývoz

15 DRUHÁ FÁZE REFOREM (1984 AŽ 1988, RESP. 1989) Reformy průmyslu a obchodu Postoupila daňová reforma, podniky byly adekvátněji odměňovány za výkon a produktivitu, mohly si půjčovat od bank Dále byla decentralizována státní moc, místní vlády získaly některé nové pravomoci a mohly disponovat s dílem vybraných příjmů Vznikla otevřená přístavní města za účelem dalšího přilákání zahraničního kapitálu i technologií

16 CHARAKTERISTIKA REFOREM I Reformy 1979 až 1989 se týkaly celé čínské společnosti - rozsáhlý soubor reforem Změna dosavadní orientace na státní podniky privatizace státních podniků v obchodním sektoru - stát si ponechal podniky ve velkoobchodu, podniky s velkým počtem zaměstnanců a podniky obchodující se zbožím podléhajícímu cenové kontrole Umožněno, aby na trh vstupovaly nové firmy Státní podniky také zasáhly daňové změny, začaly platit daně ze zisku a to jak centrální vládě, tak i místním vládám

17 CHARAKTERISTIKA REFOREM II Některé pravomoci přešly na místní úřady a částečně se zefektivnila státní správa Koncem 80. let byly přijaty důležité zákony (zákon o bankrotech) ry/cultural-revolution/

18 CHARAKTERISTIKA REFOREM - FINANČNÍ SEKTOR Odděleno ústřední bankovnictví od obchodního Změnila se role centrální banky (People s Bank of China) Zřízeny komerční banky Přísný dohled státu Fiskální politika - podniky neodevzdávaly všechny příjmy státu, tím se ulehčila jeho role v tom, že už nedával prostředky na veškeré investice Také byly upraveny fiskální pravomoci místních úřadů, což souviselo s již zmíněnou decentralizací pravomocí

19 CHARAKTERISTIKA REFOREM ZAHRANIČNÍ OBCHOD Čína se přeměnila z uzavřeného státu usilujícího o hospodářskou soběstačnost na hospodářskou velmoc silně těžící ze zahraničního obchodu V průběhu první reformní etapy byly položeny základy pozdějších úspěchů Vznikaly nové podniky zahraničního obchodu, a to i na místní úrovni 80. léta - některá odvětví vyčleněna z plánování, což fakticky stimulovalo rozvoj těchto odvětví V oblasti přímých zahraničních investic se udály převratné změny

20 CHARAKTERISTIKA REFOREM ZAHRANIČNÍ OBCHOD II Od počátku 80. let byly zakládány společné podniky se zahraniční účastí a dále byly otevřeny čtyři zvláštní ekonomické zóny, do kterých začaly proudit přímé zahraniční investice Dovoz technologií ze západních zemí, neboť do té doby byla technologická vybavenost v Číně tristní Dovoz manažerských znalostí

21 ČTYŘI MODERNIZACE Modernizace zemědělství, průmyslu, vědy a techniky a národní obrany Velkými změnami prošel agrární sektor - systém lidových komun nahrazen individuálním zemědělstvím (půda dlouhodobě pronajata přímo zemědělci, který pak část úrody odváděl státu) Částečně uvolněny ceny; ceny zemědělské produkce se skokově zvýšily v průměru o 25% Zvýšila se motivace zemědělců a také v důsledku toho se zvýšila zemědělská produkce a zároveň se tím zlepšilo postavení a finanční situace zemědělců Na venkově poměrně rychle vznikaly nové průmyslové podniky Lehký průmysl měl na vesnicích velký význam (uplatnění i pracovní síla, která díky reformám nebyla v zemědělství potřeba)

22 AGRÁRNÍ REFORMY I Zemědělské reformy byly tvořeny z tří hlavních bodů: První bod = návrat od systému kolektivního zemědělství lidových komun k systému individuálního zemědělství (systém založený na rodinném základě) Druhý bod = uvolnění fakticky zmrazených cen zemědělských výrobků (zemědělcům výrazně ulehčilo situaci) Třetí bod =vznik, resp. znovuzavedení trhů se zemědělskými výrobky (na venkově, i ve městech)

23 AGRÁRNÍ REFORMY II Původní systém lidových komun v zemědělství =velmi neefektivní, změna systému nutností Nový systém = rolníkům dlouhodobě (minimálně na 15 let) pronajata půda, na které samostatně hospodaří Část produktů odvádí státu za stálé (netržní) ceny, odvádí zemědělskou daň Zboží vyprodukované nad stanovenou kvótu mohly farmy prodat státu za vyšší ceny než množství nebo na volném trhu komukoli za tržní cenu

24 AGRÁRNÍ REFORMY III Před reformami stát uvaloval poměrně vysoké nepřímé daně na zemědělské výrobky S nástupem reforem se změnil pohled na rozdělování státních zdrojů, hlavně investic Během tří let podíl zemědělství na státních investicích vzrostl z 11 na 18% Zavlažování půdy, rybářství, mechanizace zemědělství Etapa trvala poměrně krátkou dobu, s postupující privatizací zemědělství se tato státní podpora stále zmenšovala

25 AGRÁRNÍ REFORMY IV V roce 1984 se podíl zemědělství na státních investicích zmenšil na pouhých 5% Zatímco v roce zahájení reforem 1978 tvořil tento podíl 13,43%, v roce 1989 již pouze 9,42% rs/ /15/content_ htm

26 REFORMY V OBLASTI PRŮMYSLU A OBCHODU I Nevhodná struktura průmyslové výroby Centrální vláda upřednostňovala těžký průmysl x lehký ne Na jedné straně se hromadily zásoby nepotřebných průmyslových produktů, na druhé straně se nedostávalo jiných, potřebných Nejdříve vyzkoušeny v provincii Sichuan a poté rozšířeny na celou zemi Snižování administrativních nákladů a přizpůsobení průmyslu novým podmínkám

27 REFORMY V OBLASTI PRŮMYSLU A OBCHODU II Zjednodušení existující průmyslové hierarchie Snížení počtu úrovní v hierarchii Vytvoření odvětvových asociací Snížení počtu podniků na nejnižším stupni hierarchie slučováním podniků do průmyslových korporací a přesun dohledu nad podniky z ústředních orgánů na nižší administrativu

28 REFORMY STÁTNÍCH PODNIKU I Větší autonomii a posun k tržní konkurenci státních podniků Podniky získaly částečnou autonomii při využívání svých zisků, v investicích, v plánování výroby Na rozdíl od zemědělských podniků, u průmyslových nedocházelo k privatizaci Státní podniky v předreformní etapě musely odevzdávat veškeré zisky centrální vládě a zároveň jim byly plně hrazeny případné ztráty Od roku 1983 postupně proběhla daňová reforma a podniky začaly platit daně ze zisku

29 REFORMY STÁTNÍCH PODNIKU II Problémem bylo to, že zpočátku byla výše této daně u každého podniku jiná, v závislosti na dohodnutých podmínkách mezi podnikem a státem V roce 1985 byla zavedena daň ze zisku ve výši 55% a navíc musely podniky platit výrobní daň, která se lišila podle druhů výrobků Podnikům bylo od roku 1980 dovoleno prodávat přebytky (nadprodukci) na trhu, pochopitelně po splnění plánu. Taktéž plánování bylo decentralizováno

30 REFORMY V NESTÁTNÍM SEKTORU I Nestátní sektor zanedbatelný Reformy v 80. letech znamenaly prudký rozvoj nestátních podniků a reformy nestátního sektoru se staly jedním z klíčových prvků úspěšných reforem Základním bodem reforem - decentralizace rozhodování, přesun od centrální vlády na nižší úrovně Do nestátního sektoru zařazovány podniky kolektivní, individuálně vlastněné a firmy se zahraniční účastí

31 REFORMY V NESTÁTNÍM SEKTORU II Změny daňové soustavy a decentralizace daňových příjmů - lokální vlády získaly více prostředků na zakládání kolektivních podniků, venkovské podniky byly zpočátku reformního období zvýhodněny Změny bankovní soustavy, které proběhly v polovině 80. let, kdy mohly podniky získávat úvěry od nově vzniklých speciálních bank V druhé polovině 80. let venkovské podniky získávaly také peníze na svůj rozvoj z obligací podniků nebo i místních vlád

32 REFORMY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU A OPEN DOOR POLICY I tzv. politika otevřených dveří (Open Door Policy) Především těchto oblastí: liberalizace zahraničního obchodu, umožnění přímých zahraničních investic v Číně a s tím související vytvoření speciálních ekonomických zón, zapojení do mezinárodního pohybu kapitálu a využívání zahraničních úvěrů Rozvoj turismu - motivován především snahou získat od turistů zahraniční měny (americké dolary)

33 REFORMY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU A OPEN DOOR POLICY II Přínosy: příliv zahraničních měn například i růst zaměstnanosti Turismus byl regulován a většina země byla pro turisty zakázána úplně, nebo bylo nutné cestovat s čínským průvodcem Umožnění čínským pracovníkům pracovat v zahraničí - po roce 1978 začala ČLR vysílat pracovníky do mnoha zemí (nikoli socialistických) Důvod - příliv zahraničních měn (část jejich výdělků směřovala do státní pokladny), získání zkušeností a znalostí čínských pracovníků v zahraničí nebo i snížení domácí nezaměstnanosti

34 REFORMA CENOVÉHO SYSTÉMU I Ceny stanoveny direktivně centrální vládou, podobně jako v ostatních centrálně plánovaných ekonomikách Administrativně určené ceny nemohly plnit svou základní funkci informaci o tom, co a jak vyrábět, s jakými vstupy apod. V ČLR zvolena gradualistická cesta liberalizace cen Čínská vláda nechtěla, aby se skokově zvýšila inflace a aby změny cen měly velký dopad na obyvatelstvo v podobě šokového zvýšení cen, také státní podniky by rychlé změny cen výrazně zasáhly, byly zvyklé na nízké ceny základních vstupů

35 REFORMA CENOVÉHO SYSTÉMU II Posun od administrativně nařízených cen k cenám určeným trhem (D a S) Ústřední výbor Komunistické strany Číny Duální cenový systém - část cen stanovována centrálně jako doposud a část cen byla volně formována trhem Cíl: využít výhod tržních cen a zároveň se vyvarovat cenovým výkyvům

36 REFORMA CENOVÉHO SYSTÉMU III 80. a 90. léta - učiněny pokusy o sblížení administrativních a tržních cen, některé administrativní byly zvýšeny a u některých tržních cen byly zavedeny stropy V 90. letech deregulace pokračovala, avšak ceny některých produktů se deregulovaly velmi pozvolna a i dnes stále existují některé komodity s administrativně určenými cenami

37 REFORMY BANKOVNÍHO A FINANČNÍHO SYSTÉMU v ČLR pouze jedna banka Čínská lidová banka X komerční banky neexistovaly Role: emise oběživa, vedení účtů státních institucí Přijímání vkladů a poskytování úvěrů státním institucím a státním podnikům, přijímání vkladů od obyvatelstva Podřízena vládě a centrálnímu plánování

38 REFORMY BANKOVNÍHO A FINANČNÍHO SYSTÉMU Finance proudí skrz státní rozpočet podle státního plánování, neexistují finanční trhy reformy - vznikly čtyři specializované banky a později vznikly i další banky Všechny zůstávaly nadále pod přísnou státní kontrolou Umožněno některým zahraničním bankám založit v Číně pobočku Liberalizace a decentralizace pravomocí Čínská lidová banka zůstala i po reformách plně pod kontrolou vlády a musela plnit její příkazy

39 REFORMY ŠKOLSTVÍ I Kvalita vzdělávání, rozvoj znalostí a zdravé konkurence mezi studenty, byl navrácen systém založený na přezkušování získaných vědomostí Důraz na rozvoj různých druhů škol v závislosti na potřebách ekonomiky, důležitý byl zejména rozvoj technických oborů Spolupráce se zahraničím v oblasti školství, čínští experti jezdili studovat školské systémy do západních zemí a naopak zahraniční delegace jezdily do ČLR konzultovat rozvoj tamního školství Dlouhodobým problémem Číny byla především relativně vysoká negramotnost, spojená s nedostatečnou docházkou dětí do základních škol na venkově

40 REFORMY ŠKOLSTVÍ II Vesnické děti měly ztížený přístup ke vzdělání, často nebyly přijaty na prestižní školy jen z důvodu toho, že téměř všechny klíčové školy byly určeny jen pro děti z měst, ve kterém škola sídlila Ve městech - snaha zavést povinnou devítiletou školní docházku pro celou zemi, ovšem do konce 80. let se to zejména v odlehlých vnitrozemských oblastech nepodařilo realizovat Univerzity byly relativně štědře financovány a to jak z čínských zdrojů, tak i z mezinárodních organizací, hlavně Světové banky

41 Jinan University

42 ONE MAN CHILD POLICY Od počátku 80. let byla aplikována známá populační politika jeden manželský pár jedno dítě Měla pomoci zastavit populační explozi Především ve městech pod hrozbou různých sankcí Na venkově už to není tak striktně vyžadováno, je tolerováno druhé dítě v případě, že se první narodila dívka, nebo když se první dítě narodilo postižené, u národnostních menšin i v dalších případech

43

44 VIDEA škola 7DF91DE5EA594&lf=results_main - Píseň Slzy děti politika jednoho dítěte atomova bomba Beatles: The Revolution Korejská válka

45 OTÁZKY K TEXTU 1. Jaké změny přinesla reformní strategie v agrárním sektoru? 2. S čím autor srovnává proces vytváření zvláštních ekonomických zón respektive dalších otevřených oblastí v ČLR? 3. Která část ČLR v 80. a 90. letech absorbovala největší část přímých zahraničních investic? 4. Která část ČLR v 80. a 90. letech absorbovala nejmenší část přímých zahraničních investic? 5. Jak celkově autor hodnotí investiční příležitosti v Číně v posledních třech desetiletích? 6. Jaké autor uvádí překážky, obtíže, kterým museli zahraniční investoři ve zkoumaném období čelit (a které řada z nich podcenila)? 7. Pokuste se definovat nejvýznamnější důsledky vstupu ČLR do WTO z pohledu zahraničních subjektů.