Charakterizace rizika. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Podobné dokumenty
Základy HRA, praxe v hodnocení rizik z pitné vody. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

Vztah dávky a účinku, referenční hodnoty, limity k ochraně zdraví. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice

MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Vztah dávky a účinku (charakterizace nebezpečnosti) MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A

Hodnocení zdravotních rizik v procesu EIA. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy

Úloha procesu EIA v preventivním dozoru oboru HOK. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

Odhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov

Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava

MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

EIA z pohledu orgánu. ochrany veejného zdraví. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK

Epidemiologické metody

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH

Metody hodnocení zdravotních rizik stopových množství léčiv v pitné vodě

Posouzení vlivů na veřejné zdraví záměru

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

Delegace naleznou v příloze dokument D063276/01 - Annex.

Znečištění ovzduší důsledky pro zdraví naší populace

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Co se skrývá v datech možnosti zpřesnění (odhadu) expozice (. Another Brick in the Wall..)

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

Částice v ovzduší a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav

Vliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR

Znečištění ovzduší a zdraví

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí SUBSYSTÉM I ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Vliv automobilových emisí na lidské zdraví

MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K VENKOVNÍMU A VNITŘNÍMU OVZDUŠÍ. MUDr.H. Kazmarová RNDr.B.Kotlík Státní zdravotní ústav Praha

Identifikace dopadů emisí z dopravy a jejich ocenění

Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku

Příloha č. 7: Hodnocení vlivu na veřejné zdraví

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Hodnocení zdravotních rizik Projekt ISKOV, etapa 2018

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, srpna Centrum pro životní prostředí a zdraví

Statistické metody vyhodnocení vlivu škodlivin na denní úmrtnost, hospitalizaci a příznaky kardiovaskulárních a respiračních onemocnění

MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K VENKOVNÍMU A VNITŘNÍMU OVZDUŠÍ. MUDr.H. Kazmarová RNDr.B.Kotlík Státní zdravotní ústav Praha

KOSTELEC NAD ORLICÍ ložisko cihlářských surovin

Kvantifikace externích nákladů z jízdy nákladního vozidla na zpoplatněných a objízdných trasách

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

Hodnocení zdravotních rizik při využívání odpadu. MUDr. M. Zimová, CSc. NRL pro hygienu půdy a odpadů mzimova@szu.cz

Webinářpro hlavní žadatele o registraci CSA/CSR (I) 2. část nosti. 9. března George Fotakis, ECHA.

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

DOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Přeložka silnice II/240 (D7 D8) úsek mezi dálnicí D7, dálnicí D8 a silnicí II. třídy č. II/101

TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA DĚDINSKÁ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

FARMA PRO CHOV NOSNIC LESINKA

Statistické zpracování dat:

Příloha č. 3: Hodnocení zdravotních rizik část 2: Znečištění ovzduší

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst

3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI

Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší v roce 2016

ODHAD ZDRAVOTNÍCH RIZIK ZE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

PM 10 NEBO PM 2,5. (ale co třeba PM 1,0 a < 1 µm) B. Kotlík 1 a H. Kazmarová 2 1

Logistické centrum překladiště minerálních olejů

Naše ne zcela dobré zkušenosti s používáním zákona č. 472/2005 Sb. a souvisejících předpisů. - aplikace souvisejících předpisů (nařízení a vyhlášky)

Analýzy zdravotního stavu

Hodnocení zdravotních rizik chemických látek v životním prostředí

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik

Ovzduší a zdraví v Moravskoslezském kraji Konference Buď zdráv, 6. až Hucisko - Polská republika

Hodnocení externích nákladů vyvolaných emisemi z dopravy

ZMĚNA 2751/00 ÚPn hl. města Prahy

Charakterizace zátěžz. ěže obyvatel malých sídel s škodlivinami z ovzduší

HOTEL VYSKOČILOVA PRAHA 4 MICHLE VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Přednáška č. 10 Informační zdroje, regulační organizace, analýza rizika

NRL pro komunální hluk 1

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Top-down přístup. Odhady škod na národní úrovni Odhady působení škodlivin na národní úrovní Podíl škodlivin na celkové škodě v %

Blíž k lidem aneb vše v jednom. MUDr. Helena Kazmarová, RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D. Státní zdravotní ústav

Provoz automatizovaných monitorovacích stanic a mobilní měřící techniky sledující kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji

Obchvat silnice I/13 Klášterec nad Ohří

Co je Systém monitorování zdraví ve vztahu k životnímu prostředí?

Posouzení vlivů na veřejné zdraví záměru

Zdravotní ústav se sídlem v Brně

Ecological Consulting a.s.

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Transkript:

Charakterizace rizika MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Obsah charakterizace rizika Vyhodnocení a syntéza informací z předchozích kroků popis podstaty, významnosti a míry rizika Uvedení a zhodnocení nejistot, kterými je hodnocení rizika zatíženo Nemusí být vždy kvantitativní, někdy je reálná jen kvalitativní charakterizace (co může hrozit, komu a proč) 2

Kvantitativní charakterizace rizika prahového účinku Hazard Quotient (HQ) ADDo Cair HQ = ------------- resp. -------------- RfDo RfC Pro akutní, subchronickou nebo chronickou expozici Index nebezpečnosti (HI) = součet HQ (aditivní účinky) 3

Směsi látek s aditivním účinkem PCDD/PCDF toxický ekvivalent (TEQ) 2,3,7,8 -TCDD Faktory ekvivalentní toxicity (TEF) TEF 2,3,7,8 TCDD = 1 I toxické kongenery PCB Systém TEF WHO 2005 PAU TEQ BaP (karcinogenní účinek) 4

HQ (HI) - Přijatelná míra rizika Zdravotní riziko nehrozí: HQ(HI) < 1 Konzervativní přístup: HQ(HI) < 0,5 Riziko nelze vyloučit: HQ(HI) 1(0,5) HQ není ukazatel pravděpodobnosti, jde pouze o odhad, nelze stanovit, kdy potenciální riziko přechází ve skutečné 5

Kvantitativní charakterizace rizika bezprahového účinku Zvýšení individuální celoživotní pravděpodobnosti vzniku nádoru (Individual Lifetime Cancer Risk): ILCR = LADD x CPS nebo C x UCR Směs látek: ILCR = Σ ILCR Přijatelná míra rizika v ČR: ILCR = 10-6 Populační riziko (Annual Population Cancer Risk): APCR = ILCR x počet exponovaných / 70 6

Rozdíl expozice (Margin of exposure - MOE) BMD x (BMDL x ) MOE = ------------------------- ADD Určení přijatelné míry MOE podle závažnosti kritického účinku a spolehlivosti podkladů EFSA: perorální přívod Pb, As 7

Porovnání obou postupů ADD HQ = ------------- = čím nižší, tím lépe (<1) RfD (TDI) BMD MOE = ------------ = čím vyšší, tím lépe (>10) ADD

MOE riziko Pb z pitné vody VĚKOVÁ SKUPINA CW - koncentrace olova ve vodě (µg/l) 1,0 2,5 5 10 15 20 25 Děti 3-3,99 roky 8,8 3,5 1,8 0,9 0,6 0,4 0,4 Děti 6-6,99 let 10,4 4,2 2,1 1,0 0,7 0,5 0,4 Adolescenti 15-15,99 let 18,6 7,4 3,7 1,9 1,2 0,9 0,7 Těhotné ženy 17,2 6,9 3,4 1,7 1,1 0,9 0,7 9

MOE škola (0,5 l vody za den během školního roku) Věková skupina CW - koncentrace olova ve vodě (µg/l) 2,5 5 10 15 20 25 MŠ (3-3,99 roky) 11,8 5,9 2,9 2,0 1,5 1,2 ZŠ (6-6,99 let) 17,6 8,8 4,4 2,9 2,2 1,8 SŠ (15-15,99 let) 44,6 22,3 11,2 7,4 5,6 4,5 Těhotné ženy (personál) 48,7 24,3 12,2 8,1 6,1 4,9 10

Míra bezpečnosti (Margin of safety - MOS) NOAEL MOS = ------------------------- ADD Žádný faktor nejistoty Přijatelné riziko většinou MOS > 100 EC (ECHA): European Union Risk Assessment Reports 11

Výpočet atributivního rizika (AR) úmrtnosti vlivem dlouhodobé expozice PM 2,5 (atributivní frakce AF) příklad pro 1000 obyvatel a 17 µg/m 3 PM 2,5 RR = exp [ β x (C - C 0 )] = 1,077 (β = 1,0062, C = 17 µg/m 3, C 0 = 5 µg/m 3 ) AF = (RR 1) / RR = 0,072 AR = AF x úmrtnost x populace = 0,7 (úmrtnost = 0,014, populace > 30 = 67,5%) Interpretace: 0,7 předčasného úmrtí/rok cca 7% podíl na celkové úmrtnosti obyvatel vlivem znečištění ovzduší 12

Modelový příklad: 1 rok, 1000 obyvatel (UZIS Praha 2012) Expozice: 17 µg/m 3 PM 2,5 26 µg/m 3 PM 10 Imisní limit: 25 µg/m 3 PM 2,5 40 µg/m 3 PM 10 Expozice Imisní limit C e l k o v á ú m r t n o st Předčasná úmrtí u populace ve věku nad 30 let 0,7 1,1 YOLL (souhrnný počet let ztráty života) 8,4 13,2 N e m o c n o s t - c e l á p o p u l a c e Hospitalizace pro srdeční onemocnění 0,2 0,4 Hospitalizace pro respirační onemocnění 0,2 0,3 Počet dní s omezenou aktivitou 673 1039 N e m o c n o s t - d o s p ě l í Incidence chronické bronchitis (nové případy on.) 0,6 1,1 N e m o c n o s t - d ě t i Prevalence bronchitis (počet dní s příznaky) 385 723 Zhoršení potíží u astm. dětí (počet dní s příznaky) 13 24

Atributivní zdravotní riziko částic frakce PM 10 (PM 2,5 ) pro 90 764 obyvatel Pardubic za jeden rok Ukazatele zdravotního stavu pozadí limit ČR Celková úmrtnost Celková úmrtnost u populace nad 30 let 83 111 Nemocnost pro celou populaci Hospitalizace pro kardiovaskulární onemocnění 33 47 Hospitalizace pro respirační onemocnění 33 44 Dny s omezenou aktivitou (RADs) 71 260 78 691 Nemocnost u dospělých Incidence (nové případy) chronické bronchitis, dospělí nad 18 let 55 99 Nemocnost u dětí Prevalence bronchitis u dětí ve věku 6-12 let 46 209 80 603 Incidence astm. symptomů u astmatických dětí ve věku 5-19 let 1611 2811

Výsledek výpočtu atributivního rizika IM příklad (silniční hluk) Hlukové pásmo Ldn OR počet exponovaných obyvatel % obyvatel z celkového souboru Do 55 db 1,00 7 603 0,61 55 60 db 1,04 4 254 0,34 60 65 db 1,08 402 0,03 65 70 db 1,12 157 0,01 Celkový počet obyvatel 12 416 1,00 PAF 0,018 15

Riziko KVO výpočet populační atributivní frakce (PAF): PAF = (Pi x RRi) -1 / ( Pi x RRi) Pi = podíl populace v expozičním pásmu i RRi = relativní riziko v expozičním pásmu i --------------------------------------------------------------------- Incidence IM v ČR: cca 262/100 000 (32,5/12 416) Příklad: PAF = 0,018, tj. 1,8 % z 32,5 = 0,6 Interpretace: hluk se podílí na celkovém kardiovaskulárním riziku obyvatel hodnocené lokality cca 2 %, což u incidence IM představuje 0,6 onemocnění/rok 16

Výstupy kvantitativní charakterizace rizika Pitná voda, specif. látky v ovzduší: HQ (HI), popř. MOE, MOS Klasické zn. ovzduší (PM, NO 2 ): úmrtnost, akutní hospitalizace, incidence nebo prevalence respir. on, dny s omezenou aktivitou Hluk: procento obtěžovaných a rušených ve spánku, narušení kognitivních funkcí u dětí, incidence hypertenze, IM Karcinogenní látky: ILCR, MOE Význam zátěže a srovnání závažnosti rizikových faktorů: DALY = YOLL + YLD 17

Zpětná kontrola a případné doplnění předchozích kroků Účel a cíl HRA proč a pro koho, zadání Vstupní údaje od zadavatele Výběr škodlivin k hodnocení Nebezpečnost a kritický účinek, volba referenční hodnoty Expoziční scénář koncentrace (měření, modelování, pozadí) Exponovaná populace rizikové skupiny 18

Základní kontrolní otázky Byly hodnoceny všechny škodlivé faktory? Byly dostatečně zváženy všechny možné expoziční cesty? Byly použity vhodné a přiměřené expoziční parametry? Byla zhodnocena expozice z pozadí? Jaké byly limity detekce? Jaký je význam hodnocené expozice pro expozici celkovou? Je hodnocená expozice reálná? Aritmetické chyby, chyby v převodech jednotek! Jsou adekvátně diskutovány nejistoty? 19

Důležité zásady Porozumět zadání Porozumět potřebám manažera rizika Srozumitelnost pro laiky Popis postupů a ověřitelnost výstupů Nenutit se do příliš zjednodušených a nevěrohodných kvantitativních výpočtů rizika Uvést a komentovat nejistoty 20

Kvalitativní charakterizace rizika Riziko infekčních onemocnění z kontaminované vody a potravin Riziko hluku hudební produkce, kumulativní a synergický účinek hluku z různých zdrojů Rizika z pitné vody - kde nejsou dostatečně známé vztahy dávky a účinku, nebyla prokázána kauzalita, ale jsou hypotézy: (Al x Alzheimerova nemoc, Mn x neurotoxicita NO 3 x riziko pro těhotenství) Rizika z ovzduší SO 2, bioaerosoly 21

ANALÝZA NEJISTOT Neopominutelná součást charakterizace rizika Znovu projít jednotlivé kroky a zvážit a komentovat nejistoty v použitých údajích, uplatněné předpoklady a jejich možný vliv na výslednou charakterizaci rizika Kvalitativně, slovně, ne numericky 22

Obvyklé kategorie nejistot Mezery v datech o nebezpečnosti, nepotvrzené hypotézy z epid. studií, odvození ref. hodnot Validita výsledků modelování a měření Expoziční faktory u chování populace Kombinace více expozičních cest Citlivé skupiny populace Účinek směsí látek 23

ZÁVĚR CHARAKTERIZACE RIZIKA Stručné shrnutí podkladů, postupu a hlavních výsledků Zodpovězení položených otázek Komentář k velikosti a významnosti rizika Upozornění na nejistoty snižující validitu výsledků Doporučení opatření ke snížení rizika (opatrně projednat se zadavatelem i manažerem rizika)

Častější chyby a nedostatky HRA: Není dostatečně zdůvodněn výběr hodnocených látek Vynechání látek, pro které nejsou referenční hodnoty Nedostatečná a neúplná informace o nebezpečnosti látky vycházející pouze z českých podkladů Informace naopak příliš odborně zaměřená, nesrozumitelná pro laiky, převzaté tabulky a texty v angličtině Použití starších a již neplatných dat referenční hodnoty Nereálný nebo neúplný expoziční scénář Vynechání expozice z pozadí Chyby v jednotkách Vynechání analýzy nejistot Nekritické přebírání textů a postupů ze studií jiných autorů Neuvádění zdrojů informací chybí odkazy na literaturu Spoléhání na to, že hodnocení nebude nikdo rozumět 25