Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař MAS Vladař o.p.s.

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 1 z 45 Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař MAS Vladař o.p.s. Pracovní verze ke dni 31.8.2014

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 2 z 45 Obsah 1. Úvod a základní informace... 3 1.1. Identifikace právnické osoby a její orgány... 3 1.2. Popis MAS a její orgány... 3 1.3. Historie MAS, zkušenosti s rozvojem území... 4 1.4. Způsob zpracování SCLLD... 4 2. Analytická část... 6 2.1. Vymezení území... 6 2.2. Vyhodnocení současného stavu... 10 2.2.1. Obyvatelstvo počet, pohyb, věková struktura, vzdělanostní struktura... 10 2.2.2. Místní ekonomika... 13 2.2.3. Dopravní infrastruktura a dopravní obslužnost... 16 2.2.4. Vybavenost a služby... 19 2.2.5. Životní prostředí a příroda... 21 2.2.6. Život v obcích... 26 2.3. Rozvojový potenciál území... 26 2.4. Analýza rozvojových potřeb... 28 2.5. SWOT analýza... 37 2.5.1. SWOT analýza celková... 37 2.5.2. SWOT analýza klíčových oblastí... 38 2.6. Strategie, jejichž realizace se odehrává na území... 40 3. Strategická část... 42 3.1. Mise strategie... 42 3.2. Vize rozvoje území... 42 3.3. Klíčové oblasti rozvoje území... 42 3.4. Cíle a priority v jednotlivých oblastech rozvoje území... 43 3.5. Návrh opatření pro naplnění stanovených cílů... 43 4. Implementační část... 45 5. Seznam použitých zkratek... 45 6. Přílohy... 45

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 3 z 45 1. Úvod a základní informace 1.1. Identifikace právnické osoby a její orgány Název právnické osoby (společnosti): MAS Vladař o.p.s. Právní forma: obecně prospěšná společnost Zapsáno: v rejstříku o.p.s. dne 1.2.2006, spisová značka O 93 vedená u Krajského soudu v Plzni Sídlo: Karlovarská 6, 364 53 Valeč IČ: 26404818 Web: www.vladar.cz Zakladatelé společnosti: JUDR. Radan Večerka Věra Vernerová Ing. Zdeněk Mach Ing. Jaroslav Vojta Ivo Husinecký Jan Fronc Mgr. František Kuna PhDr. Petr Sušanka Ing. Zdeněk Vukliševič Stružná 112, 364 72 Stružná Radonice 212, 431 55 Radonice Na Výsluní 284, 417 42 Krupka Hradební 53, 364 52 Žlutice Plzeňská 344, 364 01 Toužim Růžová 93, 364 55 Valeč Krásný Dvůr 170, 439 72 Krásný dvůr Husova 153, 364 55 Valeč Chýšská 44, 439 83 Lubenec Členové společnosti: K 31.8.2014 je členy společnosti 60 fyzických a právnických osob, které v mají v území působnosti společnosti své trvalé bydliště, sídlo nebo provozovnu nebo na daném území prokazatelně místně působí. Orgány právnické osoby (společnosti): Správní rada rozhodovací orgán Dozorčí rada kontrolní orgán Ředitel statutární orgán Plénum orgán složený ze členů a zakladatelů společnosti Programový výbor orgán pro přípravu SPL 2007-2013 Monitorovací výbor orgán pro dozor nad realizací SPL 2007-2013 Výběrová komise výběrový orgán SPL 2007-2013 1.2. Popis MAS a její orgány Místní akční skupina Vladař (dále jen MAS Vladař) je místní partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem, které působí na vymezeném území působnosti, pro něž navrhuje a provádí Strategii komunitně vedeného místního rozvoje (dále jen SCLLD). MAS Vladař je partnerství bez právní subjektivity v rámci organizační složky právnické osoby MAS Vladař o.p.s. na základě smluv mezi touto právnickou osobou a partnery. Orgány MAS Vladař: Plénum MAS Vladař nejvyšší orgán Je tvořen všemi partnery MAS Vladař, přičemž veřejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nepředstavuje více než 49 % hlasovacích práv. Nese zodpovědnost za distribuci veřejných prostředků a provádění SCLLD v území působnosti MAS Vladař. Zřizuje povinné orgány: rozhodovací orgán, kontrolní orgán, výběrový orgán. Schvaluje SCLLD, schvaluje způsob hodnocení a výběru projektů, zejména výběrová kritéria pro výběr projektů, schvaluje rozpočet MAS Vladař (případně tyto činnosti deleguje na jiný povinný orgán MAS). Schvaluje výroční zprávu o činnosti a hospodaření MAS Vladař a rozhoduje o fúzi nebo zrušení MAS Vladař.

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 4 z 45 Správní rada MAS Vladař rozhodovací orgán Členové rozhodovacího orgánu jsou voleni z partnerů MAS Vladař, přičemž veřejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nepředstavuje více než 49 % hlasovacích práv. Schvaluje uzavření a ukončení pracovněprávního vztahu s vedoucím zaměstnancem pro realizaci SCLLD. Schvaluje výzvy k podávání žádostí, vybírá projekty k realizaci a stanovuje výši alokace na projekty na základě návrhu výběrového orgánu. Výběrová komise MAS Vladař výběrový orgán Členové výběrového orgánu jsou voleni ze subjektů, které na území MAS Vladař prokazatelně místně působí. Veřejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nepředstavuje více než 49 % hlasovacích práv. Realizuje předvýběr projektů na základě objektivních kritérií navrhuje jejich pořadí podle přínosu těchto operací k plnění záměrů a cílů SCLLD. Dozorčí rada MAS Vladař kontrolní orgán Členové kontrolního orgánu musí být voleni z partnerů MAS Vladař. Nejméně jedenkrát ročně podává zprávu nejvyššímu orgánu MAS Vladař o výsledcích své kontrolní činnosti. Projednává výroční zprávy o činnosti a hospodaření MAS Vladař, dohlíží na to, že MAS Vladař vyvíjí činnost v souladu se zákony, platnými pravidly, standardy MAS a SCLLD. Kontroluje metodiku způsobu výběru projektů MAS Vladař a její dodržování, včetně vyřizování odvolání žadatelů proti výběru MAS Vladař. Zodpovídá za monitoring a hodnocení SCLLD (zpracovává a předkládá ke schválení rozhodovacímu orgánu indikátorový a evaluační plán SCLLD). 1.3. Historie MAS, zkušenosti s rozvojem území Historie MAS Vladař a zkušenosti s rozvojem venkova sahá až do roku 1995, kdy se metoda LEADER postupně začala dostávat i do České republiky. Postupně byla MAS úspěšná v realizaci projektů LEADER ČR 2004, LEADER ČR 2005 a LEADER ČR 2006. V roce 2005 byla spoluorganizátorem Evropské konference o venkovu v Teplé, kde spolu s 23 dalšími MAS založila Národní síť rozvoje venkova, nynější NS MAS ČR, o.s., jejímž je do současnosti aktivním členem. V roce 2006 byla ustavena nynější právní forma o.p.s. Na konci roku 2007 byla podána žádost o realizaci SPL pro období 2007 2013. MAS Vladař o.p.s. byla vybrána k podpoře v prvním kole výběru a tento projekt realizuje dodnes. V průběhu tohoto období bylo realizováno množství dalších projektů, zejména projekty spolupráce v opatření IV.2.1., jako jedna z prvních MAS v ČR realizovala spolu s dalšími dvěma českými a dvěma zahraničními místními akčními skupinami mezinárodní projekt zaměřený na vzdělávání. MAS Vladař se také intenzivně v minulosti podílela na rozvoji území formou dotačního poradenství, čímž zajistila podporu a realizace dalších projektů na území a tak jeho další rozvoj, zejména se jednalo o projekty z krajských POV, Programu rozvoje venkova ČR 2007 2013, Norských fondů, OPŽP a ROP Severozápad. 1.4. Způsob zpracování SCLLD Řešitelský tým: Vedoucí týmu: Martin Polák, ředitel o.p.s. (vedení a koordinace činnosti týmu) Členové týmu: PhDr. Petr Sušanka (odborník na rozvoj venkova a strategické plánování), Ing. Josef Ryšavý (softwarový inženýr, odborník na činnost NNO a komunitní plánování - facilitátor), Mgr. Ivana Bočánková (projektová manažerka Svazku obcí Doupovské hory) Linda Zemanová (zpracovatel dílčí strategie mezinárodní spolupráce 2014 2020) Hana Ryšavá (administrativní pracovník, komunitní plánování)

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 5 z 45 Harmonogram zpracování SCLLD: 2012 - počátek prací na přípravě strategie (sběr základní sady dat z veřejně dostupných zdrojů, zpracování pracovních výstupů a jejich předběžná analýza) 2012/2013 - na přelomu roku 2012 byl realizován průzkum názorů veřejnosti formou dotazníkového šetření a první komunitní workshop ve Vilémově 05/2013 - druhý komunitní workshop ve Vilémově 06 12/2013 - sběr dat o území, konzultace s místními subjekty a aktéry a aktualizace stávajících podkladů 01,03/2014 - využití zdrojů OP TP k zaměstnání dalších pracovníků, kteří doplnili řešitelský tým 03-07/2013 - komunitní setkání na úrovni mikroregionů a řízené individuální konzultace s aktéry z území 08/2014 - zpracování výstupů komunitní přípravy a dokončení pracovní verze SCLLD k veřejnému připomínkování 09-11/2014 - připomínkování strategie v rámci tematických pracovních skupin složených z odborníků v daných oblastech a zapracování připomínek vzešlých od veřejnosti a zpracování implementační části strategie. 12/2014 01/2015 - dokončení finální verze strategie a její schválení v rámci orgánů MAS. 01 02/2015 Souhlas obcí s realizací SCLLD na svém území a schválení ukončení procesu nejvyšším orgánem MAS Zapojení veřejnosti a místních subjektů: Již od počátku příprav na tvorbu strategie na období 2014 2020 jsme se pokoušeli o maximální informovanost veřejnosti o tomto zásadním dokumentu, který bude zpracováván. Byla uspořádány dva informativní komunitní workshopy a vytvořena samostatná sekce v rámci www.vladar.cz včetně zvláštní e- mailové adresy isu@vladar.cz pro usnadnění komunikace mezi řešitelským týmem a veřejností. Intenzivní zapojení veřejnosti a místních subjektů započalo již realizací dotazníkového šetření na přelomu let 2012/2013. Poté v průběhu roku 2013 probíhal další sběr dat o území a komunikace s místními aktéry a subjekty, který vyvrcholil šesti mikroregionálními komunitními pracovními setkáními viz níže uvedená tabulka. Tab. 1: Data a místa konání mikroregionálních komunitních setkání na území MAS Datum Místo Mikroregion Počet účastníků 7.5.2014 Vilémov Mikroregion Radonicko 15 2.6.20014 Žatec Mikroregion Nechranicko 7 10.6.2014 Žlutice Svazek obcí Doupovské hory 10 12.6.2014 Manětín Manětínsko - nečtinský mikroregion 15 17.6.2014 Podbořany Svazek obcí Podbořansko 17 27.6.2014 Liběšice Mikroregion Žatecko 11 Zdroj: MAS Ve stejném období proběhly také řízené individuální konzultace se všemi starosty z území a dalšími zástupci aktivních subjektů na území. Výstupy těchto aktivit byly zpracovány a vedly ke zpracování návrhové části strategie, doplnění její části analytické. Následně byla v průběhu srpna 2014 dokončena pracovní verze SCLLD, která bude dána k veřejnému připomínkování. Proces tvorby strategie bude dále pokračovat vytvořením tematických pracovních skupin z odborníků v daných klíčových rozvojových oblastech. Jejich hlavním úkolem bude vyhodnotit a expertně připomínkovat příslušné sekce strategie, zejména navržených cílů a opatření. Na základě těchto podnětů a veřejného připomínkování bude řešitelským týmem strategie dokončena a předložena ke schválení nejvyššímu orgánu MAS.

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 6 z 45 2. Analytická část 2.1. Vymezení území Základní údaje o území Území působnosti MAS Vladař má rozlohu 1392,6 km 2 a žije na něm 83 056 obyvatel dle údajů ČSÚ k 31.12.2013. Hustota osídlení pak z výše uvedených údajů činí 59,6 obyvatel na km 2. Mapa 1 Území působnosti MAS Vladař MAS Vladař sdružuje celkem 54 obcí na území Karlovarského, Ústeckého a Plzeňského kraje. Leží převážně na území NUTS II Severozápad, okrajově i Jihozápad. Území je převážně spojité, pouze dvě obce (Stružná a Andělská Hora), jsou odděleny Vojenským újezdem Hradiště, popř. katastrem města Bochov. Území působnosti tvoří konkrétně tyto obce: Andělská Hora, Bitozeves, Blatno, Blažim, Blšany, Čeradice, Čichalov, Deštnice, Holedeč, Chbany, Chyše, Kadaň, Krásný Dvůr, Kryry, Lenešice, Libědice, Liběšice, Libočany, Libořice, Lišany, Lubenec, Manětín, Mašťov, Měcholupy, Nečtiny, Nepomyšl, Nové Sedlo, Očihov, Pětipsy, Petrohrad, Podbořanský Rohozec, Podbořany, Postoloprty, Pšov, Račetice, Radonice, Rokle, Staňkovice, Stružná, Štědrá, Štichovice, Toužim, Tuchořice, Valeč, Veliká Ves, Verušičky, Vilémov, Vrbice, Vroutek, Výškov, Zálužice, Žatec, Žiželice a Žlutice

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 7 z 45 Mikroregiony a samostatné obce Tab. 2 Členění MAS Vladař dle mikroregionů a svazků obcí Počet obcí Rozloha (km2) Počet obyvatel Hustota zalidnění (obyv./km2) Manětínsko - nečtinský mikroregion 3 148,3 1 907 12,9 Svazek obcí Doupovské hory 11 341,9 9 952 29,1 Svazek obcí Podbořansko 11 337,6 15 679 46,4 Mikroregion Radonicko 6 105,8 3 247 30,7 Mikroregion Žatecko 17 257,6 9 070 35,2 Mikroregion Nechranicko 4 149,8 38 042 254,0 Samostatné obce 2 51,6 5 159 100,0 Celkem 54 1 392,6 83 056 59,6 Zdroj: ČSÚ, data k 31. 12. 2013 Území je tvořeno šesti mikroregiony (svazky obcí) a jednou samostatnou obcí a městem. Obce spadají do celkem 4 okresů a příslušejí do správních obvodů celkem 6 obcí s rozšířenou působností. Statut města má 12 sídel (Blšany, Chyše, Kadaň, Kryry, Manětín, Mašťov, Podbořany, Postoloprty, Toužim, Vroutek, Žatec, Žlutice), jedno sídlo má pak statut městyse (Nepomyšl). Žádné ze sídel na území MAS není okresním městem. Tab. 3: Obce MAS Vladař podle velikostní skupiny Velikostní skupiny obcí Počet % 1-199 obyvatel 7 12,96% 200-499 obyvatel 16 29,63% 500-999 obyvatel 18 33,33% 1000-1999 obyvatel 6 11,11% 2000-4999 obyvatel 4 7,41% 5000+ obyvatel 3 5,56% Celkem 54 100,00% Zdroj: ČSÚ, data k 31. 12. 2013 Velikostní struktura obcí je dána typem řešeného venkovského území. Skoro polovina obcí má do 500 obyvatel, nejvíce obcí se nachází v kategorii mezi 500 999 obyvateli. Pouze 3 města obývá více než 5 tisíc obyvatel, konkrétně největší Žatec s 19 224 obyvateli, Kadaň se 17 923 a Podbořany se 6 302 obyvateli. Tato města, spolu s Toužimí (3 815), Žluticemi (2 484) a Postoloprty (4 955) fungují jako lokální mikroregionální centra a subcentra. Historie území Již od 15. stol. tvoří území Vladař od Kadaně po Plasy (tedy i Manětín) jeden územní celek. Vždy chudší než okolní regiony. Už v 5. století př. Kr. se na Žatecku objevují výrazné vlivy keltské kultury a byla zde vybudována sídliště a hradiště. Na území mikroregionu je nejvýznamnější sídliště v Počeradech. Ve 4. století obsazují nejúrodnější oblasti Čech keltské kmeny. S jejich příchodem jsou spojeny i změny společenské a hospodářské. Dochází k nebývalému rozvoji řemesel především za použití dokonalých železných nástrojů a hrnčířského kruhu, i k zavádění řady inovací do zemědělské výroby. Jedno z nejvýznamnějších keltských sídlišť bylo na území dnešních Staňkovic. V průběhu stěhování národů v posledním století př. n. l. a v prvních stoletích našeho letopočtu se spolu s celkovým chaosem intenzita osídlení postupně snižovala. K jisté stabilizaci došlo až s příchodem Slovanů v polovině 6. století.

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 8 z 45 Časně slovanská sídliště a hradiště byla stavěna ve strategických polohách. K nejvýznamnějším v kraji patří vrch Rubín u Podbořan, který je výběžkem Doupovských vrchů na okraji terénního zlomu Žatecké pánve v dílčí Pětipeskou kotlinu. Ačkoli jde o relativně nenápadnou vyvýšeninu při jihovýchodním okraji Žatecké pánve, ovládá prakticky celé střední Poohří, výstupy Doupovských vrchů od západu, přechody do středních Čech přes údolí Blšanky a Rakovnickou pánev i přirozené spojnice do západních Čech na dnešní Plzeňsko. Kolem Rubínu bylo nejvýraznější sídelní seskupení staršího slovanského období (6/7. 9./10. století) v oblasti. Na vrchu bylo velmi významné centrum sloužící jako obchodní stanice. Bylo zde pravděpodobně hlavní středisko osídlení oblasti ve starším období, v době tzv. luckého kmenového knížectví. Tímto krajem procházel také ze středního Poohří do nitra Čech pradávný spoj, který byl jen pokračováním ze středověku bezpečně doložené dálkové cesty z Porýní, Pomohaní a horního Poohří, nazvané později královská stezka. Později Žatcem procházela další významná cesta, nazývaná Via magna. Ta vedla z Prahy severozápadním a západním směrem na Žatec, Louny a podél Ohře na Sedlec. Dále směřovala jedna její větev do Bamberku a druhá, označovaná též jako Erfurtská, Osecká nebo Sedlecká, do Erfurtu. Via magna spojovala různé cesty, vedoucí přes Krušné hory severovýchodním směrem. Osídlení kadaňské kotliny, jejíž osou je životodárná Ohře, sahá do velmi dávné minulosti. Během staletí temného a neznámého dávnověku se zde střídala řada etnických skupin a rozličných kultur. Archeologické nálezy dosvědčují na Kadaňsku např. kulturu knovízskou (Úhošť 13.-18. století př. Kr.), bylanskou halštatskou (Úhošť, Kadaň - Jezerka, 7.-6. století př. Kr.) a také kulturu laténskou, kterou k nám ve 4. století př.kr. přinesly keltské kmeny. To potvrzuje i nález řecké černofigurální keramiky. Podle humanistické tradice, to měli být právě Keltové, kteří ve zdejších končinách založili osadu nazývanou Kadan - Kadaň, což se vykládalo jako "zářící oheň". Pojmenování prý vzniklo tak, že si osady a hradiska v Poohří dávaly ohněm znamení. Jde však pouze o legendu. Po Keltech tu až do 6. století sídlily germánské kmeny, jež se pak promísily s přicházejícími Slovany. V 10. a 11. století byly centry osídlení stále úrodné nížiny. Na březích řek a potoků se nacházela drobná sídla nebo menší shluky usedlostí se zemědělským zázemím, která se v dalším procesu změn sídlištní struktury rozrostla a udržela nebo zanikla. Tvořila rozptýlenou sídelní strukturu a jednotlivé osady se přemísťovaly po vyčerpání zemědělské půdy za novými zdroji obživy. Půdní rezervy starých sídelních oblastí postupně mizely. Do doby formování a upevnění českého státu (10. až 11. století) nebyly téměř osídleny hornatější a horské polohy krajiny Vladaře, osídlení se soustředilo do říčních údolí a k trasám historických cest. V období raného středověku (10. až polovina 13. století) měla pro osídlení území Vladař velký význam tzv. vnitřní kolonizace českým obyvatelstvem z českého vnitrozemí (Hrabišici, páni z Oseka, Hroznatovci, Jiří z Milevska, Gutštejnové) a kolonizační činnost klášterů (Teplá, Plasy). Na Chebsku od 11. století vliv slovanského osídlení postupně slábl (počátek germanizace za vlády bavorských Vohburgů), v době lenního připojení Chebska k českému státu (1322) germánské obyvatelstvo převažovalo. Za posledních Přemyslovců a Lucemburků v období vrcholného středověku (polovina 13. až polovina 14. století) byla vytvořena sídelní struktura přibližně v dnešním rozsahu. V tomto období došlo k další významné události dosídlení hornatých a podhorských pohraničních míst tzv. vnější kolonizací (příliv německých kolonistů a vytvoření silné národnostní menšiny, která se ještě zvětšila po připojení poněmčeného Chebska k Čechám). V době husitské revoluce utvořil Žatec se Slaným a Louny severočeský husitský svaz. Po období husitských válek (většina území, s výjimkou husitského Žluticka, byla pod vlivem členů protihusitského katolického krajského svazu, tzv. plzeňského landfrídu, popř. byla součástí tehdy německého Chebska) a následném odnětí majetku klášterům a jeho koncentrování do vlastnictví feudálních rodů (Šlikové, Rabštejnové), nastala v oblasti Vladaře v 16. století doba hospodářského a kulturního rozvoje, podmíněná především rozmachem rudného hornictví (systematická těžba a zpracování kovových rud, zejména v Krušných horách a Slavkovském lese, začala již ve 14. století). Období Třicetileté války (1618 až 1648) významně postihlo i západní Čechy (zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu, boje mezi Švédy a císařskými vojsky), důležitější však byly majetkové změny po nezdařeném protihabsburském povstání a konfiskace majetku šlechtických rodů (Šlikové, Pluhové

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 9 z 45 z Rabštejna, a.j.) a jeho předání cizí vojenské šlechtě a šlechtě věrné Habsburkům (Černínové, Nosticové, Colloredo-Mansfeldové, Metternichové, Questenberkové, a.j.), která doplnila tradiční českou katolickou šlechtu (Lobkovicové, Lažanští, a.j.). Na významu nabyla katolická církev, která se díky darům zařadila mezi největší vlastníky zemědělské půdy. Po třicetileté válce byly vylidněné části území Vladaře dosídleny německými přistěhovalci (národnostní hranice se posunula k čáře Lubenec Žlutice Úterý Bezdružice) a ke germanizaci území přispěla i cizí šlechta vyžadující jako jednací jazyk němčinu. Řada území tak postupně dále ztrácela svůj starý český charakter (koncem 17. století se národnostní hranice opět posunula, a to až na linii Rabštejn Nečtiny Nýřany). V 17. a 18. století stagnovala těžba rud a docházelo k útlumu cechovních řemesel, postupně však vznikaly zárodky tradic železářské, sklářské a textilní výroby, často organizované formou manufaktur. Průmyslová industrializace 19. století probíhala v oblasti Vladaře velmi nerovnoměrně a soustřeďovala se především do sídelních aglomerací v bezprostřední blízkosti surovinových zásob. V druhé polovině 19. století byla vybudována základní železniční síť a docházelo k dotváření průmyslové infrastruktury území Vladaře, jejímiž specifiky jsou kromě uhelného a potravinářského průmyslu také těžba kaolínu, výroba porcelánu a keramiky, sklářství, textilní průmysl a některá speciální odvětví lehkého průmyslu. Změny na venkově však probíhaly mnohem pomaleji a příliš je neovlivnilo ani zrušení nevolnictví (1781), ani zrušení poddanského systému (1848). Důvodem byly tradiční vlastnické vztahy k půdě největšími vlastníky i nadále zůstaly šlechtické velkostatky, církev a nejbohatší sedláci. Vznik Československé republiky v roce 1918 neměl na území Vladaře jednoznačnou podporu, většina německého obyvatelstva podporovala vytvoření provincie Deutschböhmen a její oddělení od Československa. Ekonomická krize ve 30. letech 20. století výrazně postihla zejména lehký průmysl v jazykově německém pohraničí a souběžně s rostoucími národnostními rozpory, podporovanými nacistickým režimem v Německu, přispěla k uzavření Mnichovské dohody (1938), následné okupaci Čech a Moravy(1939), odtržení území tzv. Sudet a jejich přičlenění k Německu. Na základě výsledků poválečné Postupimské konference došlo k odsunu německého obyvatelstva (1945-1946), následný dosídlovací program trval až do 50. let 20. století. Komunistický režim, podřízený imperiální politice Sovětského svazu, v severozápadních Čechách jednostranně rozvíjel především těžký průmysl a intenzivní těžbu strategických surovin (uhlí, uran). Politika vytváření železné opony na hranicích se Spolkovou republikou Německo byla spojena se vznikem několikakilometrového pohraničního pásma bez osídlení, čímž došlo v mnoha případech k druhotnému vysídlení a zániku obcí, které byly po odsunu německého obyvatelstva pracně dosídleny českým obyvatelstvem. S ohledem na strategickou vojenskou polohu byly na západě Čech vytvořeny rozsáhlé vojenské výcvikové oblasti, které nikde v tehdejším Československu nedosahovaly takové rozlohy a koncentrace (Slavkovský les, Doupovské hory). Po sovětském vzoru byla provedena kolektivizace venkova; vzhledem k tomu, že v příhraničních oblastech většina půdy patřila státu (zabavený německý majetek), kolektivizace na většině míst proběhla formou zřízení státních statků, což nebylo ve vnitrozemských oblastech Československa běžné.

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 10 z 45 2.2. Vyhodnocení současného stavu 2.2.1. Obyvatelstvo počet, pohyb, věková struktura, vzdělanostní struktura Počet obyvatel Tab. 4: Vývoj počtu obyvatel dle SCLB na území MAS, PK, KK, ÚK a ČR Území 2001 2011 Přírůstek/Úbytek (počet) Přírůstek/Úbytek (%) MAS Vladař 82 780 82 167-613 -0,74% Plzeňský kraj 550 688 570 401 19 713 3,58% Karlovarský kraj 304 343 295 595-8 748-2,87% Ústecký kraj 820 219 808 961-11 258-1,37% ČR 10 230 060 10 436 560 206 500 2,02% Zdroj SCLB 2001 a 2011 Tab. 5: Vývoj počtu obyvatel dle ČSÚ na území MAS, PK, KK, ÚK a ČR Území 2 008 2 009 2 010 2011 2012 2013 Přírůstek/ Úbytek 2008/2013 (počet) Přírůstek/ Úbytek 2008/2013 (%) MAS Vladař 84 215 84 176 83 973 83 686 83 418 83 056-1 159-1,38% Plzeňský kraj 569 627 571 863 572 045 571 709 572 687 573 469 3 842 0,67% Karlovarský kraj 308 403 307 636 307 444 303 165 301 726 300 309-8 094-2,62% Ústecký kraj 835 891 836 198 836 045 828 026 826 764 825 120-10 771-1,29% ČR 10 467 542 10 506 813 10 532 770 10 505 445 10 516 125 10 512 419 44 877 0,43% Zdroj: ČSÚ Počet obyvatel na území MAS má dlouhodobě nepříznivý vývoj, resp. dlouhodobě klesá. Tento trend je patrný i na Ústeckém a Karlovarském kraji, na jejichž území se nachází převážná většina území MAS. Dokonce i obce, které se nacházejí na území Plzeňského kraje (kromě obce Nečtiny, kde se počet obyvatel v mezidobí 2001 2011 zvýšil o 8), vykazují trvalé snižování počtu obyvatel. Pohyb obyvatelstva Graf 1: Vývoj přirozeného přírůstku/úbytku obyvatelstva na území MAS, PK, KK, ÚK a ČR v období 2008-2013 (% vůči celkovému počtu obyvatel) 0,20% 0,15% 0,10% 0,05% 0,00% -0,05% -0,10% -0,15% -0,20% -0,25% 2008 2009 2010 2011 2012 2013 MAS Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj ČR Zdroj: ČSÚ

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 11 z 45 Graf 2: Vývoj přírůstku/úbytku stěhováním obyvatelstva na území MAS, PK, KK, ÚK a ČR v období 2008-2013 (% vůči celkovému počtu obyvatel) 1,60% 1,40% 1,20% 1,00% 0,80% 0,60% 0,40% 0,20% 0,00% -0,20% -0,40% -0,60% 2008 2009 2010 2011 2012 2013 MAS Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj ČR Zdroj: ČSÚ Graf 3: Vývoj celkového přírůstku/úbytku obyvatelstva na území MAS, PK, KK, ÚK a ČR v období 2008-2013 (% vůči celkovému počtu obyvatel) 2,00% 1,50% 1,00% 0,50% 0,00% -0,50% -1,00% 2008 2009 2010 2011 2012 2013 MAS Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Česká republika Zdroj: ČSÚ Území vykazuje dlouhodobý celkový úbytek obyvatel, který je primárně způsoben stěhováním obyvatel z území. Úbytek je v menší míře způsoben i zvyšujícím se přirozeným úbytkem obyvatelstva, daným rozdílem mezi počtem nově narozených a zemřelých. Hlavním důvodem úbytku obyvatelstva na území je zejména nepříznivá socio-ekonomická situace v území a stárnutí populace.

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 12 z 45 Věková struktura obyvatelstva Graf 4: Věková struktura obyvatelstva na území MAS, PK, KK, ÚK a ČR 100% 90% 15,8% 17,9% 16,8% 16,4% 17,4% 80% 70% 60% 50% 68,4% 67,5% 68,4% 68,0% 67,6% 40% 30% 20% 10% 0% 15,8% 14,7% 14,8% 15,6% 15,0% MAS Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Česká republika Preproduktivní (0-14 let) Produktivní (15-64 let) Poproduktivní (více než 65 let) Zdroj: ČSÚ, data k 31. 12. 2013 Tab. 6: Vývoj indexu stáří na území MAS, PK, KK, ÚK a ČR Území MAS Vladař Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj ČR Index stáří SLDB 2001 72,57% 90,86% 71,02% 71,94% 85,24% Index stáří SLDB 2011 92,1% 109,7% 116,7% 105,6% 110,5% Rozdíl/Změna 19,57% 18,88% 45,67% 33,70% 25,23% Zdroj SCLB 2001 a 2011 Ačkoliv území vykazuje dlouhodobé stárnutí populace, je možno tento trend, při srovnání zejména s Karlovarským a Ústeckým krajem, potažmo s celou ČR, hodnotit pozitivně. Vzdělanostní struktura Graf 5: Obyvatelé MAS ve věku 15 a více let podle nejvyššího dosaženého vzdělání 2,3% 0,7% 6,3% 5,9% 0,9% 23,9% bez vzdělání základní vč. neukončeného 22,9% střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou nástavbové studium 37,0% vyšší odborné vzdělání vysokoškolské Nezjištěno Zdroj SCLB 2011

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 13 z 45 Graf 6: Obyvatelé MAS ve věku 15 a více let podle vzdělání a podle velikostních skupin obcí 1-199 obyvatel 200-499 obyvatel 500-999 obyvatel 1000-1999 obyvatel 2000-4999 obyvatel 5000+ obyvatel bez vzdělání základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokoškolské Nezjištěno 0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% 70,0% 80,0% 90,0% 100,0% Zdroj SCLB 2011 Tab. 7: Srovnání vzdělanostní struktury na území MAS, PK, KK, ÚK a ČR Nejvyšší ukončené vzdělání (věk 15 a více) % Území bez vzdělání základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokošk olské nezjištěno MAS 0,9% 23,9% 37,0% 22,9% 2,3% 0,7% 6,3% 5,9% Plzeňský kraj 0,4% 18,1% 34,7% 27,2% 2,6% 1,1% 10,4% 5,4% Karlovarský kraj 0,8% 22,4% 34,3% 24,2% 2,5% 1,0% 7,0% 7,7% Ústecký kraj 0,8% 21,7% 34,9% 24,7% 2,5% 0,9% 7,6% 6,8% Česká republika 0,5% 17,6% 33,0% 27,1% 2,8% 1,3% 12,5% 5,3% Zdroj SCLB 2011 Pro území je charakteristická velmi špatná vzdělanostní struktura obyvatelstva a to jak ve srovnání s kraji, na jejichž území se nachází, tak s celou Českou republikou. Tento stav v podstatě kopíruje velikost sídel, tzn. čím menší sídlo, tím horší vzdělanostní struktura obyvatel. 2.2.2. Místní ekonomika Území MAS je stále do značné míry možno charakterizovat jako zemědělsko lesnickou oblast. Tento fakt je dán zejména typologií území a nízkým podílem težkého průmyslu. Půdní fond území MAS Vladař je tvořen ze 63,7% zemědělskou půdou, zbylých 36,3% z větší části tvoří lesy, podrobněji viz graf níže. Graf 7: Struktura nezemědělské půdy na území MAS 28,4% Lesní pozemky 5,7% 62,4% Vodní plochy Zastavěné plochy a nádvoří Ostatní plochy 3,5% Zdroj ČÚZK 2013

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 14 z 45 Na místní ekonomice a zaměstnanosti se však primárně podílí segmenty služeb a zpracovatelského průmyslu. Dle registru ekonomických subjektů působí na území 8 111 aktivních subjektů. Podrobněji viz graf níže. Graf 8: Struktura aktivních ekonomických subjektů dle sektorů na území MAS 4,2% 9,4% 11,9% Zemědělství, lesnictví a rybářství (A) 60,3% 14,3% Těžba a průmysl (B - E) Stavebnictví (F) Služby (G - U) Nezařazeno Zdroj ČSÚ 2013 Zemědělství Cca 94% zemědělské půdy tvoří orná půda, louky a pastviny. 3,6% půdy tvoří chmelnice, což je v kontextu ČR skoro třetina plochy všech chmelnic na území ČR. Nejvyšší produkční schopnost mají půdy v obcích na Lounském okrese (Žatecko) a jižní části okresu Chomutov (Radonicko), což vytváří podmínky pro rostlinnou výrobu. Zemědělci z obcí na území Karlovarského kraje oproti tomu preferují výrobu živočišnou. Graf 9: Struktura zemědělské půdy na území MAS 1,3% 0,01% 1,0% 3,6% 18,9% 75,1% Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zdroj ČÚZK 2013 Pěstování chmele je jedním z lokálních specifik území MAS. Jedná se o oblast Žatecka, které je touto komoditou velmi proslulé i celosvětově. Žatecký chmel je ve světě velmi ceněný díky velkému obsahu hořkých aromatických látek Další zajímavou pěstovanou lokální plodinou je cibule, kterou je vyhlášená obec Račetice na Kadaňsku. Zaměstnanost Převážná část ekonomicky aktivního obyvatelstva je zaměstnána v segmentu služeb, dalšími významnými zaměstnavali jsou subjekty z odvětví zpracovatelského průmyslu. Severní část území stále cítí dopad strukturálních změn ekonomiky po roce 1989, kdy došlo k dramatickému útlumu tradičních odvětví na severu Ústeckého kraje, zejména težebního a těžkého průmyslu, které poskytovaly největší množství pracovních míst obyvatelům z této části MAS. Části území orientované na zemědělství pak významně ovlivnila změna zemědělství mechanizace, změna typu výroby, rezultující v menší počet potřebných pracovních míst.

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 15 z 45 Graf 10: Srovnání ekonomické aktivity obyvatelstva na území MAS, PK, KK, ÚK a ČR 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 6,9% 5,6% 8,3% 7,3% 5,5% 46,0% 45,6% 44,4% 46,0% 45,8% 47,1% 48,9% 47,3% 46,6% 48,7% MAS Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Česká republika Ekonomicky aktivní Ekonomicky neaktivní Nezjištěno Zdroj SCLB 2011 Podíl ekonomicky aktivních obyvatel je v obcích na území MAS ve srovnání s průměrem ČR velmi nízký. Oproti tomu podíl ekonomicky neaktivních obyvatel je s průměrem ČR srovnatelný, je však nutno vzít v potaz fakt významného množství nezjištěných dat v rámci sčítání. Nezaměstnanost Na vysokou nezaměstnanost na území MAS má vliv zejména nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel s vysokým zastoupením osob obtížně uplatnitelných na trhu práce (např. dlouhodobě nezaměstnaní, kteří ztratili, případně nezískali základní pracovní návyky) a obecně nízká mobilita pracovních sil projevující se neochotou nezaměstnaných ke stěhování do regionů, kde jsou lepší předpoklady k uplatnění na trhu práce. Dalším nepříznivým faktorem je také nízká výše průměrných hrubých měsíčních mezd zejména v zemědělství oproti průměru ČR. Vývoje nezaměstnanosti na území MAS Vladař byl v posledních letech podobně jako v celé České republice ovlivněn celosvětovou hospodářskou krizí z let 2008-2009, která v ČR částečně stále přetrvává. Vzhledem k tomu, že se naprostá většina území MAS nachází v Karlovarském a Ústeckém kraji, tzn. krajích s vysokým podílem nezaměstnaných osob (ÚK dokonce s nejvyšším), je i tento ukazatel dlouhodobě výrazně nad průměrem celé ČR (MAS 11,7%, ČR 8,2%). Mikroregiony a samostatné obce Tab. 8: Srovnání podílu nezaměstnanosti a typů uchazečů dle mikroregionů MAS Počet obcí Počet mladistvých uchazečů (do 18 let věku) - celkem Počet uchazečů - absolventů - celkem Počet uchazečů ve věku 50 let a více - celkem Počet uchazečů - OZP - celkem Počet uchazečů - evidence nad 24 měsíců - celkem Průměrný věk uchazečů - celkem Počet uchazečů - celkem Podíl nezam. osob celkem Manět. - nečtinský mikroregion 3 1 2 30 7 29 41,0 102 5,6 Svazek obcí Doupovské hory 11 10 37 226 65 185 40,6 779 12,2 Svazek obcí Podbořansko 11 17 39 364 135 271 41,6 1207 10,9 Mikroregion Radonicko 6 0 12 80 17 64 42,4 226 9,6 Mikroregion Žatecko 17 16 27 240 114 211 40,3 850 13,0 Mikroregion Nechranicko 4 44 117 756 296 834 39,0 2988 13,5 Obec Pětipsy 1 0 1 3 1 3 36,4 22 15,1 Město Postoloprty 1 22 15 121 56 180 38,7 569 15,8 Celkem MAS Vladař 54 110,0 250,0 1 820,0 691,0 1 777,0 40,0 6 743,0 11,7 Zdroj MPSV 2013 1 1 Podíl nezaměstnaných osob celkem vypočten jako: registrovaní dosažitelní uchazeči k 31.3.2014/obyv. celkem ve věku 15-64 k 31.12.2012.

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 16 z 45 Dle předpokladu je podíl nezaměstnanosti nejnižší v obcích nacházejících se na území Plzeňského kraje (Manětínsko nečtinský mikroregion). Zde ale výrazně ovlivňuje stav obec Štichovice, která ke sledovanému datu neeviduje žádného uchazeče o zaměstnání. Podíl nezaměstnanosti v obcích Karlovarského kraje je stabilně vysoká, z průměru zde vybočují pouze město Chyše a obec Štědrá s cca 7 %, na druhé straně vůbec nejvyšší podíl nezaměstnaných osob na celém území MAS Vladař eviduje obec Vrbice 21,8%. Z mikroregionů a svazků obcí v Ústeckém kraji je na tom nejlépe mikroregion Radonicko, kde je tento stav dán stavem v obcích Vilémov a Račetice, v nichž se podíl nezaměstnanosti pohybuje okolo 6 %, vzhledem k tomu, že se jedná o vyhlášenou zemědělskou oblast, kde je větší poptávka po pracovní síle. Větší sídla v Ústeckém kraji (Žatec, Kadaň a Podbořany), jsou na tom s podílem nezaměstnanosti podobně zhruba na úrovni 10,5%. Výrazně horší je stav v Postoloprtech, kde podíl nezaměstnanosti dosahuje 15,8%. Z hlediska struktury uchazečů o zaměstnání je vidět vysoký podíl uchazečů ve věku nad 50 let, alarmující je také podíl dlouhodobě nezaměstnaných (v evidenci nad 24 měsíců). Cestovní ruch Cestovní ruch na území MAS je odvětví s vysokým potenciálem rozvoje do budoucna. Území má značné přírodní a kulturně-historické zdroje. Krajina je vhodná zejména pro pěší a cykloturistiku. Postupné rozšiřování sítě cyklostezek tento fakt ještě umocňuje. Na území se nachází vysoká koncentrace kulturních památek (více než 650 registrovaných nemovitých památek zapsaných v rejstříku NPÚ). Z hlediska turismu je významnou lokalitou na území také Nechranická přehrada. Pomalu se také rozvíjí segment agroturistiky. Prozatím jsou limitujícími faktory zejména nedostatek ubytovacích a stravovacích zařízení a slabá propagace. Toto se týká zejména menších sídel se zdroji využitelnými v rámci cestovního ruchu. Výjimkami v tomto směru jsou například významné a frekventovaně navštěvované lokality jako Krásný Dvůr, Chyše nebo Valeč. V některých případech je limitujícím faktorem i špatný technický stav samotných památek. Postupně také narůstá počet informačních center, zajišťujících služby spojené se zajištěním potřeb v cestovním ruchu. Území Tab. 9: Hromadná ubytovací zařízení na území MAS hotely, motely penziony turistické ubytovny kempy, chatové osady ostatní MAS Vladař 9,0 18,0 11,0 13,0 8,0 Zdroj ČSÚ 2013 Tabulka výše uvádí údaje o stavu ubytovacích kapacit na území MAS. Je však nutno konstatovat, že 2/3 hotelů a motelů, třetina penzionů a více než 80% turistických ubytoven se nachází ve dvou největších sídlech na území, tzn. Žatci a Kadani. 2.2.3. Dopravní infrastruktura a dopravní obslužnost V rámci území MAS Vladař dominuje silniční doprava následovanou z hlediska významu dopravou železniční. Ostatní typy dopravy jsou pro řešené území nevýznamné. Silniční doprava Hlavní silniční tahy, které procházejí územím MAS Vladař (tučný název obce značí, že komunikace prochází přímo intravilánem obce, za názvem obce za pomlčkou jsou uvedeny části obce pouze v případě, že komunikace prochází jejich intravilánem): Rychlostní silnice: - R6 - Praha Nové Strašecí Karlovy Vary Cheb státní hranice s Německem. Tato silnice v současné době neprochází územím MAS Vladař, ale část jejího úseku v délce 4,12 km mezi obcemi Lubenec Bošov je nyní ve výstavbě s plánovaným dokončením 2015.

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 17 z 45 - R7 - Praha Slaný Louny - Chomutov, dále k německým hranicím naváže na modernizovanou silnici I/7. Celková délka bude 82 km, v současnosti je v provozu přibližně 41,8 km. Na území MAS Vladař se nyní nachází 3,14 km v provozu na katastru obce Bitozeves (ÚK). Silnice I. třídy: - I/6 (v SRN pokračuje jako E48 - Schweinfurt) - Cheb Karlovy Vary Praha. Je jednou z nejvytíženějších silnic v ČR. Postupně modernizována na R6. Na území MAS Vladař prochází katastry obcí Petrohrad - Černčice (ÚK), Blatno (ÚK), Lubenec (ÚK), Vrbice (KK), Verušičky (KK), Čichalov (KK), Žlutice (KK), Stružná (KK) a Andělská Hora (KK) cca 34 km. - I/20 (E49) - Karlovy Vary Plzeň - Písek - České Budějovice. Po celé délce je po ní vedena mezinárodní silnice E49. V rámci MAS Vladař prochází pouze katastrem města Toužim (KK) cca 9 km. - I/27 - hraniční přechod v Železné Rudě Klatovy Plzeň Kralovice Žatec Most Litvínov - Dubí. Na území MAS Vladař prochází katastry obcí Petrohrad (ÚK), Očihov (ÚK), Blšany (ÚK), Podbořany Pšov, Sýrovice (ÚK), Žatec Radíčeves, Velichov (ÚK), Žiželice (ÚK) cca 25 km. - I/7 - Praha Slaný Louny - Chomutov Německo. Postupně modernizována na R7. Na území MAS Vladař prochází katastry obcí Žiželice (ÚK) a Postoloprty (ÚK) cca 10,2 km. - I/13 Karlovy Vary Ostrov Chomutov Most Teplice Děčín Nový Bor Liberec Frýdlant státní hranice s Polskem. Na území MAS Vladař prochází pouze malou částí katastrálního území města Kadaň (ÚK) cca 2,5 km. Z délek komunikací na území MAS Vladař je zřejmé, že síť komunikací I. třídy je v území značně omezená (celková délka cca 80,7 km), o rychlostních silnicích ani nemluvě (celkem 3,14 km). Silnice II. až III. třídy, které procházejí územím, jsou v majetku příslušných krajů, na jejichž území se nachází. Technický stav těchto komunikací není v mnoha úsecích vyhovující. Místní komunikace jsou v majetku příslušných obcí, na jejichž území se nachází a jejich stav je obecně ještě horší, protože se nedostává prostředků na opravy. Z hlediska území (zejména pro většinu obcí ve Svazku obcí Doupovské hory (KK) a část obcí ve Svazku obcí Podbořansko (ÚK) je důležitá zejména postupně budovaná rychlostní komunikace R6 vzhledem k tomu, že by výrazně zkrátila dojezdové časy jak na jedné straně do Karlových Varů, tak na druhé do Prahy. vzhledem Železniční doprava Útlum významu železniční dopravy je znatelný nejen na území MAS, ale i v celé ČR a dochází k postupnému snižování počtu železničních dopravních spojů. 123 železniční trať Žatec západ Obrnice, je součást celostátní dráhy vedoucí ústeckým krajem. Ve městě Žatec navazuje na trať 124 Lužná u Rakovníka Chomutov a ve městě Postoloprty na trať 114 Lovosice Postoloprty. Na území MAS Vladař jsou na této trati zastávky v obcích Žatec (ÚK), Staňkovice Tvršice (ÚK), Postoloprty Dolejší Hůrky (ÚK), Lišany u Žatce (ÚK), Postoloprty (ÚK). 124 železniční trať Lužná u Rakovníka Chomutov je jednokolejná železniční trať. Ve městě Žatec na ní navazuje železniční trať 160 do Plzně a železniční trať 123 do Obrnic. V obci Lužná u Rakovníka navazuje na trať 120 Praha Rakovník. Na území MAS Vladař jsou na této trati zastávky v obcích Deštnice (ÚK), Deštnice Sádek u Žatce (ÚK), Měcholupy Želeč (ÚK), Měcholupy (ÚK), Holedeč - Veletice (ÚK), Žatec (ÚK), Žiželice Hořetice (ÚK). Délka trati je 66 km. 126 železniční trať Most Rakovník, je celostátní trať procházející Středočeským a Ústeckým krajem. Na území MAS Vladař má jedinou zastávku v obci Lenešice. Délka celé trati je 49 km. 143 železniční trať Kadaň Prunéřov - Kadaň předměstí, od zastávky Kadaň Předměstí dále je v jízdním řádu pro cestující označená číslem 164. Za městem Kadaň se napojuje na trať 140 Chomutov - Cheb, dvoukolejnou elektrizovanou celostátní trať, procházející jedním tunelem. Na území MAS Vladař jsou na této trati zastávky v obcích Kadaň Prunéřov (ÚK), Kadaň (ÚK), Kadaň Předměstí (ÚK), Rokle Želina (ÚK), Rokle Hradec u Kadaně (ÚK), Chbany Poláky (ÚK), Pětipsy (ÚK), Vilémov (ÚK), Radonice (ÚK), Veliká ves

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 18 z 45 Vitčice (ÚK), Krásný Dvůr Chotěbudice (ÚK), Krásný Dvůr (ÚK), Krásný Dvůr Vysoké Třebušice (ÚK), Podbořany Kaštice (ÚK). Délka trati 143 (reps. 164) je 32,5 km. 160 železniční trať Plzeň Žatec, je součástí celostátní dráhy. Její převážná část vede okresem Plzeň-sever a okresem Louny. Na území MAS Vladař jsou na této trati zastávky v obcích Blatno u Jesenice(ÚK), Kryry Stebno (ÚK), Petrohrad (ÚK), Kryry (ÚK), Vroutek (ÚK), Podbořany (ÚK), Žatec (ÚK). Ve městě Žatec se tato trať napojuje na trať 124 Lužná u Rakovníka Chomutov. Trať je dlouhá 107 km. 161 železniční trať Rakovník - Bečov nad Teplou je jednokolejná regionální trať, která prochází dvěma tunely. Ve městě Bečov nad Teplou se napojuje na trať 149 Karlovy Vary Mariánské Lázně, obci Blatno u Jesenice se protíná s železniční tratí 160 a ve městě Rakovník je propojena s tratěmi 162 Rakovník Maldotice, 174 Rakovník Beroun, 120 Rakovník Praha, 126 Rakovník Louny Most. Na území MAS Vladař jsou na této trati zastávky v obcích Blatno u Jesenice(ÚK), Blatno u Jesenice - Malměřice(ÚK), Lubenec Ležky (ÚK), Lubenec (ÚK), Lubenec - Libkovice(ÚK), Chyše (KV), Žlutice Protivec (KV), Žlutice Záhoří (KV), Žlutice (KV), Pšov Borek u Žlutic (KV), Štědrá (KV), Toužim Smilov (KV), Toužim Luhov (KV), Toužim (KV). Délka trati je 88 km. Zajímavostí území je tzv. Doupovská dráha, což je zhruba třicetikilometrová lokálka z Kadaně do Podbořan, vinoucí se podél Nechranické přehrady, Pětipeskou pánví s výhledy na panoramata Doupovských hor. Dopraví vás k zámku Krásný Dvůr s jedinečným anglickým parkem, pod Vintířovský vrch s poutní kaplí nebo do zatím neobjeveného cykloturistického ráje pod Doupovskými horami. Původně byla tato trať označena jako trať č. 164 a provoz na ní byl na konci roku 2006 zastaven. Protože se místní obce nechtěly s likvidací železnice smířit, začal provoz na Doupovské dráze pod taktovkou mikroregionu Radonicko. Z hlediska území MAS jsou významné zejména tratě číslo 160 Plzeň Žatec, procházející zejména Svazkem obcí Podbořansko, a 161 Rakovník - Bečov nad Teplou, procházející zejména Svazkem obcí Doupovské hory a umožňující spojení do Karlových Varů. Dopravní obslužnost Na dopravní obslužnost na území MAS Vladař má zásadní vliv rozložení území MAS na okraji tří krajů. Nejlépe je dopravní obslužnost zajištěna na území mikroregionu Podbořansko autobusy společnosti Autobusová doprava s.r.o. Podbořany. Společnost provozuje linky na trasách Žatec Měchopuly - Velká Černoc Kounov, Podbořany Krásný Dvůr Čeradice Žatec, Žatec Libořice Podbořany, Podbořany Velká Černoc, Žatec Podbořany Lubenec Ležky, Žatec Podbořany Blatno, Podbořny Kryry Kolešov, Podbořany Valeč Podbořany, Podbořany Nepomyšl Podbořanský Rohozec. Autobusová doprava je zde ještě doplněna o železniční dopravu na trati 160 Plzeň Žatec. Na území mikroregionu Doupovské hory zajišťuje základní autobusové spoje společnost VV Autobusy s.r.o. linkami Žlutice Bochov, Bečov nad Teplou - Toužim, Žlutice Toužim Teplá, Mariánské Lázně, Žlutice Chyše Valeč Lubenec, společnost LIGNETA linkami Žlutice Verušičky Karlovy Vary, Karlovy Vary Bochov - Toužim Bečov nad Teplou, Toužim Teplá Mariánské Lázně, a společnost ČSAD Autobusy Karlovy Vary a.s. linkami Sokolov Toužim Plzeň, Karlovy Vary Plzeň. Zásadní roli v dopravní obslužnosti na tomto území hraje železniční doprava na trati 160 Plzeň Žatec. Na území mikroregionů Žatecko, Nechranicko a Radonicko zajišťuje základní dopravní obslužnost především společnost Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s. linkami na trasách Žatec Chomutov, Chomutov Kadaň Podbořany, Kadaň - Podbořany, Kadaň Radonice Veliká Ves Podbořany, Žatec Čeradice Radonice Kadaňský Rohozec, Žatec Nové Sedlo, Žatec Chbany Kadaň, Žatec Žiželice, Podbořany Krásný dvůr Podbořany, Podbořany Žatec Staňkovice. K lepší dopravní obslužnosti n Žatecku přispívá i společnost Autobusy KAVKA a.s. linkou Podbořany Žatec Louny Praha. Vzhledem k rozlehlosti a charakteru území MAS je frekvence veřejné dopravy na značné části území bohužel nedostatečná zejména pro efektivní využití pro dopravu osob do zaměstnání.

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 19 z 45 2.2.4. Vybavenost a služby Vybavenost a dostupnost služeb je primárně ovlivněna velikostí jednotlivých sídel. Nejhůře jsou na tom malé venkovské obce, které stěží disponují základní vybaveností a využívají tak vybavenost lokálních mikroregionálních nebo submikroregionálních center, které disponují občanskou vybaveností výrazně lepší. Jedná se zejména o města Žatec, Kadaň, Podbořany, Postoloprty, Toužim a Žlutice. Technická vybavenost Většina obcí na území MAS disponuje veřejným vodovodem, minimálně v centrálních částech. Značná část má vybudovanou kanalizaci, zejména v centrálních částech obce. Necelá polovina obcí je napojena na čističku odpadních vod. Plynofikace území je vzhledem k velkému počtu malých obcí minimální, vybudování sítě rozvodů a přípojek je nerentabilní a vzhledem k dostupnosti tuhých paliv pro vytápění v regionu není po této energetické surovině ani velká poptávka. V rámci sítí není problém s připojením do pevné telefonní sítě, v základním režimu fungují i omezeně datové služby včetně připojení k internetu. Hlavní technologií připojení k internetu mimo městské oblasti patří bezdrátové sítě. Přípojné body i páteřní spoje jsou budovány soukromými společnostmi podnikající v oboru nabízení připojení. Velká města a některé obce disponují také napojením na optickou síť. Mimo tyto uživatele nedosahuje vlivem technických možností a cen technologií rychlost ani zdaleka národnímu průměru a znevýhodňuje tak venkov jako místo k bydlení a podnikání před městy. V rámci dotazníkového šetření občanů na území MAS Vladař, komunitních setkání a diskusí je zvýšení rychlosti připojení na internet na venkově jasnou příležitostí. Elektrická soustava je na území MAS Vladař dostatečně dimenzována, na většině obcí umožňuje aktuální stav a kapacita další rozvoj bytové výstavby. Velké projekty, průmyslové zóny řeší tuto problematiku individuálně s dodavateli energií. Ve většině obcí již došlo k přemístění vedení z nadzemní varianty pod povrch společně s rekonstrukcí telefonních rozvodů v minulých letech. Zdravotnictví Tab. 10: Přehled typů zdravotnických zařízení na území a srovnání s PK, KK, ÚK a ČR Typy zdravotnických zařízení MAS Vladař PK KK ÚK ČR Sdružená ambulantní zařízení vč. detaš. pracovišť 0 26 19 14 362 Zdravotní střediska vč. detaš. pracovišť 4 31 5 42 343 Nemocnice vč. detaš. pracovišť 4 37 11 51 415 Odborné léčebné ústavy (mimo LDN) vč. detaš. pracovišť 2 2 0 4 82 Léčebna pro dlouhodobě nemocné vč. detaš. pracovišť 1 2 5 6 77 Samostná ordinace prakt. lékaře pro dospělé vč. detaš. prac. 49 288 158 424 5570 Samost. ordinace prakt. lék. pro děti a dorost vč. detaš. prac. 30 145 72 203 2731 Samost. ordinace prakt. lék. stomatologa vč. detaš. prac. 37 334 148 380 6023 Samost. ordinace prakt. lék. gynekologa vč. detaš. prac. 16 108 54 124 1614 Samost. ordinace lékaře specialisty vč. detaš. prac. 57 525 326 550 8913 Ostatní samostatná zařízení vč. detaš. pracovišť 34 239 190 312 4983 Zařízení lékárenské péče (lékárny) vč. detaš. pracovišť 25 189 116 231 3257 Středisko záchr. služby a rychlé zdrav. pomoci vč. detaš. pr. 7 28 15 29 379 Zdroj: ÚZIS 2013 Na území se nachází 2 nemocnice (Žatec, Kadaň), jejichž spádové oblasti pokrývají většinu území MAS Vladař. Část obyvatel zejména z území v Karlovarském a Plzeňském kraji využívá nemocnice mimo území MAS. Většina zdravotnických zařízení je soustředěna v mikroregionálních a submikroregionálních centrech, což je problematické zejména pro občany z některých okrajových částí MAS. Školství

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Vladař Stránka 20 z 45 Na území MAS Vladař je k dispozici celkem 30 mateřských škol, 5 malotřídních základních škol, 6 spojených mateřských a malotřídních mateřských škol, 17 škol základních, 8 základních škol speciálních a 10 základních škol spojených s mateřskou školou. Dále na území v provozu jeden dům dětí a mládeže. V rámci středního školství mohou mladí lidé prohlubovat své vzdělání ve školách přehledně zobrazených v následující tabulce. Tab. 11: Přehled středních škol na území MAS Typ střední školy SOŠ, SOU Víceleté gymnázium Zemědělská škola Lesnická škola Průmyslová škola Obchodní akademie Gymnázium Počet škol Město/obec 5 Kadaň (2), Žatec, Toužim, Podbořany 1 Podbořany 1 Žatec 1 Žlutice 1 Žatec 1 Žatec 2 Kadaň, Žatec Zdroj: MAS Řada škol má problém se zajištěním odpovídajícího vybavení pro výuku a problémem je také v mnoha případech dostupnost a dojezdová vzdálenost. Sociální služby Azylové domy v Kadani a Žatci, poskytují pobytové služby zejména obětem domácího násilí nebo trestné činnosti, osobám bez přístřeší, případně v krizi, případně např. také osobám žijícím v sociálně vyloučeným lokalitám. Na území není k dispozici žádné sociální zařízení typu noclehárna. Denní stacionáře poskytují své služby převážně ambulantní formou a jsou zaměřeny na osoby s duševním onemocněním, chronickými onemocněními, zdravotními, tělesnými nebo kombinovanými postiženími, seniory, případně mentálními postiženími. Na území se dále nachází také 5 domovů pro osoby se zdravotním postižením, 4 domovy pro seniory, jedno chráněné bydlení, 3 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a 6 sociálních poraden. Přehled a lokalita umístění těchto zařízení je uvedena v níže uvedené tabulce. Tab. 12: Přehled sociálních služeb poskytovaných na území MAS Typ sociálního zařízení Počet Město/obec Azylové domy 3 Žatec (2), Kadaň Noclehárny 0 Denní stacionáře 3 Žatec (2), Libočany Domovy pro osoby se zdravotním postižením 5 Kadaň (2), Žatec, Tuchořice, Mašťov Domovy pro seniory 4 Kadaň, Žatec, Podbořany, Mašťov Chráněné bydlení 1 Žatec Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 3 Kadaň (2), Žatec Sociální poradny 6 Žatec (2), Kadaň (2), Podbořany, Postoloprty Zdroj: ČSÚ 2012 Vzhledem ke stárnutí populace je již nyní kapacita zejména domovů pro seniory na území nedostatečná a do budoucna je nutno tento problém koncepčně řešit. Problémem území v sociální sféře je také nedostatečná nabídka terénních sociálních služeb a nárůst počtu sociálně vyloučených lokalit.