ROČNÍK XI ČÍSLO 4/2007 ZDARMA

Partnerem čísla je společnost ROČNÍK XI ČÍSLO 4/2007 ZDARMA Ze zasedání slavnostní Vědecké rady VŠB-TUO str. 4 5 Velvyslanec USA navštívil VŠB-TUO str. 6 Ekonomická fakulta VŠB-TUO vznikla před 30 lety str. 7 Nová laboratoř na FEI VŠB-TUO str. 10 11 Bakalářské Světový den pasování vody 2007 na hradu str. 13 Konference Nanomateriály na bázi interkalátů str. 17 Na Vysokou školu báňskou-technickou univerzitu Ostrava mám totiž ty nejlepší vzpomínky. V březnu roku 2005 jsem zde navštívil veletrh pracovních příležitostí SYMBIÓZA. Vzhledem k tomu, že o rok později jsem se zúčastnil podobné akce organizované jinou univerzitou v jiném městě, mohu srovnávat. A z tohoto srovnání vycházejí Ostraváci jednoznačně na jedničku perfektní organizace, zájem studentů i pedagogů a neformální večerní setkání u skleničky mi zůstaly vryty hluboko do paměti. Říká ve svém úvodním slově Ondřej Koumal, oddělení vnějších vztahů Philip Morris ČR a.s.

úvodní slovo AKADEMIK»ASOPIS VäB-TUO RedakËnÌ rada: Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. öèfredaktorka MilÌ Ëten i, kdyû mï p ed Ëasem oslovila kolegynï z oddïlenì lidsk ch zdroj s prosbou napsat vodnìk do ËÌsla Ëasopisu Akademik, jehoû partnerem bude spoleënost Philip Morris»R, nev hal jsem ani chvìli. Na Vysokou ökolu b Úskou-Technickou univerzitu Ostrava m m totiû ty nejlepöì vzpomìnky. V b eznu roku 2005 jsem zde navötìvil veletrh pracovnìch p ÌleûitostÌ SYMBI ZA. Vzhledem k tomu, ûe o rok pozdïji jsem se z Ëastnil podobnè akce organizovanè jinou univerzitou v jinèm mïstï, mohu srovn vat. A z tohoto srovn nì vych zejì Ostrav ci jednoznaënï na jedniëku ñ perfektnì organizace, z jem student i pedagog a neform lnì veëernì setk nì u skleniëky mi z staly vryty hluboko do pamïti. Slezsko mi konec konc ani nem ûe b t cizì. Narodil jsem se v T inci a jsem tak jeden z ady moravsk ch Ñp istïhovalc ì v Praze. Praû ci to v Praze jednoduchè nemajì, nïkdy to vypad, ûe je jich spìöe menöina. Nejinak je tomu i v naöì firmï. Do Philip Morris»R jsem nastoupil na ja e roku 2004. é dnou protekci ani zn mosti jsem nepot eboval. Jako vïtöina norm lnìch smrtelnìk, p ihl sil jsem se na inzer t, kter jsem vidïl na jednom z internetov ch server nabìzejìcìch pracovnì mìsta. M j spïch ve v bïrovèm ÌzenÌ mne samotnèho p ekvapil. Dostat se do tak spïönè firmy s vynikajìcìm renomè bez protekce? PozdÏji jsem zjistil, ûe to nebyla n hoda. Transparentnost, otev enost a fèrov p Ìstup nejsou ve Philip Morris jen fr ze, ale re ln ûivot. PoË tkem b ezna byl v Praze na n vötïvï prezident regionu EU naöì mate skè spoleënost Philip Morris International a i ten vidì silnè str nky naöì firmy jasnï ñ jsou jimi naöi lidè. Je jen m lo firem na svïtï, kde na vaöi prosbu o pomoc nikdo ne ekne ne, i kdyû je to nïkdo, koho jste nikdy v ûivotï nevidïli a sedì na druhèm konci svïta. A propos druh konec svïta. AmbicÌ vïtöiny mlad ch lidì, a j nejsem v jimkou, je vyzkouöet si pr ci v zahraniëì. Naöe spoleënost p sobì ve vìce neû 160 zemìch svïta a tato ambice tak nemusì z stat pouh m snem. AËkoli jsem dosud celou svou karièru ve Philip Morris str vil v Praze, mïl jsem p Ìleûitost vzdïl vat se na takov ch mìstech jako jsou Helsinky, Brusel Ëi Lausanne. PrvnÌm p edpokladem spïchu je znalost jazyk, na prvnìm mìstï angliëtiny. Bez angliëtiny se v glob lnì spoleënosti jako Philip Morris neobejdete. Samotn obor vzdïl nì je sice d leûit, ale mnohem d leûitïjöì je flexibilita, pìle, a odvaha uëit se novè vïci. To jsou hodnoty, jeû se ve firmï, kterou si v roce 1847 v lond nskè Bond Street otev el jak si p n jmènem Philip Morris, cenì nejvìce. Ing. Petra Kubov manaûerka pro vnïjöì vztahy VäB-TUO Ing. Marek Smetana, Ph.D. ñ FBI Ing. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF Ing. Irena Svatoöov ñ FAST Prof. Ing. Arnoöt Pokorn, CSc. ñ FS Ren ta Most nov ñ FEI Doc. Ing. Petr é rek, CSc. ñ HGF PhDr. Daniela Zemanov ñ ñ Katedra spoleëensk ch vïd Mgr. NadÏûda Pe inov ñ ñ Katedra jazyk Mgr. Ji Ì éìdek ñ KTVS Mgr. Daniela TkaËÌkov ñ ñ st ednì knihovna foto: Josef Pol k Redakce: INFOCENTRUM VäB-TUO Studentsk 1770 (E320) 700 32 Ostrava-Poruba tel./fax: 597 326 375 icentrum@centrum.cz http://ic.vsb.cz Vyd v : INFOCENTRUM AKADEMIK Sazba a tisk: ASEITA spol. s r.o. Studentsk 1770/C 700 32 Ostrava-Poruba tel.: 596 996 218 Distribuce: vlastnì N klad: 5.000 kus Uz vïrka p ÌötÌho ËÌsla: 18. 5. 2007 Toto ËÌslo vyölo: 12. 6. 2007 ZmÏna program je vyhrazena po adatel m Platnost kaûdè akce doporuëujeme ovï it telefonicky Ond ej Koumal oddïlenì vnïjöìch vztah Philip Morris»R a.s. Za obsah reklamy odpovìd zadavatel Obsah p ÌspÏvk se nemusì shodovat s n zorem redakce ISSN 1213-8916 AKADEMIK 4/2007 3

Ze zasedání slavnostní Vědecké rady VŠB-TUO U příležitosti Dne učitelů se konalo tradiční slavnostní zasedání Vědecké rady VŠB-TU Ostrava dne 30. března v nové Aule VŠB-TUO. Za znïnì slavnostnìch fanf r v pod nì Ëlen éesùovèho kvinteta Jan Ëkovy filharmonie Ostrava vyöli ËlenovÈ VR VäB-TUO odïni ve slavnostnìch tal rech na pûdium zaplnïnè novè Auly. Po uvìt nì promotorem ñ prorektorem pro rozvoj prof. Ing. JaromÌrem Gottvaldem, CSc. p ednesl rektor prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. sv j projev. Po projevu pana rektora se slavnostnìho aktu p ed nì pamïtnì medaile Georgia Agricoly ujal prorektor pro vïdu a v zkum prof. Ing. BohumÌr Strnadel, DrSc. Medaili Georgia Agricoly na z kladï n vrhu Fakulty metalurgie a materi lovèho inûen rstvì a po schv lenì VÏdeckou radou VäB-TU Ostrava p evzal prof. Dr.-Ing. habil. Gerd Walter, Dr.h.c. z Technische Universit t Bergakademie Freiberg (NÏmecko). Profesor Walter spolupracuje s VäB-TUO jiû od roku 1972 a byl jednìm z inici tor jedn nì mezi univerzitami o udïlov nì Doppeldiplom v oboru Tepeln technika. PotÈ byli p edstaveni novï jmenovanì docenti, kter m byl p ed n jmenovacì dekret, konkrètnï byli jmenov ni: doc. RNDr. Danuöe Proch zkov, DrSc. doc. Ing. Josef Dob ick, CSc. doc. Ing. LubomÌr Schellong, Ph.D. doc. Ing. Leo V clavek, CSc. doc. Mgr. Ji Ì Dvorsk, Ph.D. doc. Ing. Tom ö Kozubek, Ph.D. doc. Ing. Michal Kr tk, Ph.D. doc. Mgr. VÌt Vondr k, Ph.D. doc. Ing. Jaroslav Zdr lek, Ph.D. doc. Ing. Bronislava Hor kov, Dr. doc. Ing. ZdenÏk Neustupa, Dr. doc. RNDr. Karel ObrtlÌk, CSc. D le byli na pûdium pozv ni nìûe uvedenì absolventi doktorskèho studia, aby z rukou rektora VäB-TUO slavnostnï p evzali diplom: Z Fakulty bezpečnostního inženýrství: Ing. Tade ö Podstawka Ing. Libor ätroch Z Ekonomické fakulty: Mgr. Roman Heczko Ing. Ivana KlozÌkov Ing. Miroslava Kostkov Ing. Hana Kudrnov Ing. Nikola Nezhodov Ardielli Ing. Martin Raida Dipl.-Ing. Ingolf Roflberg PhDr. Ji Ì ÿeznìk Ing. Petr SeÔa Ing. ZdenÏk SlepiËka Z Fakulty stavební: RNDr. Frantiöek Kresta Ing. Jan MareËek Ing. Ivana Mahdalov Z Fakulty strojní: Ing. Ji Ì Farnik Ing. Milada Hlav Ëkov Ing. VladimÌr Hranoö Ing. Petra KoËiöË kov Ing. ZdenÏk Poruba Ing. Dagmar Puchov Ing. Duöan Teichmann Z Fakulty elektrotechniky a informatiky: Ing. David DubË k Ing. Jan Houdek Mgr. Aleö Keprt Ing. ZdenÏk Kubiczek Ing. Michal Macenauer Ing. Pavel Moravec Ing. Petr Opröal Ing. Roman äebesta Ing. Karel äìn Ing. Petr éelasko Z Hornicko-geologické fakulty: Mgr. Iveta Cholevov Ing. Branislav Moöaù Ing. Iva PeËtov Ing. VladimÌr SkÛrka Ing. Martin Tykal Ing. David Vojtek Z Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství: Ing. Petr Jonöta Ing. Martin Lampa Ing. RNDr. Jind ich VanÏk Ing. Ren ta ViöËorov Po p ed nì poslednìho diplomu vystoupil z stupce docent a doktor Ing. ZdenÏk Poruba, Ph.D. a p ednesl dïkovn projev. DalöÌm bodem programu bylo p ed nì diplom absolvent m MBA na EkonomickÈ fakultï. Diplom z rukou rektora, dïkana EkonomickÈ fakulty doc. Ing. Josefa Fialy, CSc. a prof. Iana Lovegrova z Liverpool John Moores University p evzali: Radim Frˆmer Dr. Ing. Ji Ì Chuchro Marek Ivica Ing. VladimÌr Krkoöka Ing. Ivo Korn ö Ing. B etislav Liöù k Ing. Jaroslav Pavela Ing. Petr Pt Ëek Ing. Ji Ì Sobek Ing. Martin ätïpanìk Ing. Martin äustek Mgr. Jaroslav Nawrath Z vïrem slavnostnìho zased nì podïkoval promotor éesùovèmu kvintetu Jan Ëkovy filharmonie a varhanìku Luk öi Kubenkovi za hudebnì doprovod, vöem p Ìtomn m za Ëast a ukonëil slavnostnì zased nì VÏdeckÈ rady VäB-TUO. Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. KanclÈ ka Foto: Kamila Wysoudilov Výstavba CPIT zahájena P ed samotn m zased nìm VR probïhlo poklep nì z kladnìho kamene Technologick ch pavilûn Centra pokro- Ëil ch inovaënìch technologiì (CPIT). Vybudov nì CPIT na VäBñTUO p edstavuje v znamn krok k technologickè inovaci moravskoslezskèho regionu, stojìcìho p ed z sadnì zmïnou ekonomickèho profilu v souvislosti s tlumem tradiënìch pr myslov ch ËinnostÌ. CÌlem CPIT je odstranit p ek ûky, kterè v souëasnè dobï brzdì p enos v sledk v zkumu a v voje z akademickè sfèry smïrem do pr myslovèho sektoru. V lednu tohoto roku byly zah jeny stavebnì pr ce na objektech CPIT ñ TL1 a CPIT ñ TL2. Technologick pavilûn CPIT ñ TL1 je realizov n v r mci programovèho financov nì MäMT a nabìdne prostory pro realizaci cìlenï aplikovanèho v zkumu v celkem sedmi oblastech: informaënì a komunikaënì technologie, nanotechnologie, mechatronika, environment lnì technologie, energetika, novè materi ly a technologie jejich v roby, pokroëilè stavebnì technologie. Dodavatelem tèto stavby je OHL és, a. s. a Skanska CZ, a. s. Technologick pavilûn CPIT ñ TL2 je realizov n v r mci OPPP 1.1 Prosperita za finanënì spolu Ëasti EvropskÈho fondu pro region lnì rozvoj a Ministerstva pr myslu a obchodu»r a nabìdne prostory pro zaëìnajìcì inovativnì spoleënosti v PodnikatelskÈm inkub toru a prostory Region lnìho centra transferu technologiì (RCTT), kterè bude poskytovat technickè a rozvojovè sluûby p ev ûnï inkubovan m spoleënostem. Dodavatelem stavby je SdruûenÌ pro CPIT ñ TL 2, ËastnÌci TCHAS, spol. s r. o. a HOCHTIEF CZ a. s. VÌce informacì naleznete na adres ch: www.cpit.vsb.cz a http://pi.cpit.vsb.cz. Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. KanclÈ ka 4 AKADEMIK 4/2007

Velvyslanec USA navštívil VŠB-TUO V rámci své návštěvy Moravskoslezského kraje navštívil na konci března naši univerzitu velvyslanec USA Richard Graber. Celkem t i dny str vil v naöem kraji, kter oznaëil za Ñrychle se rozvìjejìcì oblast, adìcì se mezi p ednì mìsta v»eskè republice, kam smï ujì americkè investiceì. BÏhem svè cesty se pan velvyslanec setkal s p edstaviteli krajskè a mìstnì samospr vy a z stupci p ednìch firem regionu. U pracovnì veëe e s hejtmanem kraje Ing. Evûenem Toöenovsk m a prim torem Statut rnìho mïsta Ostrava Ing. Petrem Kajnarem diskutoval o perspektiv ch Moravskoslez- skèho kraje. TakÈ se z Ëastnil slavnostnìho otev enì z vodu americkè spoleënosti Briggs&Stratton (Czech) Power Products v OstravÏ, navötìvil centr lu GE Money Multiservis a na Letiöti Leoöe Jan Ëka v OstravÏ-MoönovÏ se zajìmal o priority rozvoje p edevöìm v souvislosti s v stavbou tov rny Hyundai v NoöovicÌch na Fr decko-mìstecku. PoslednÌ den n vötïvy mïl pan velvyslanec na programu n vötïvu Nemocnice PodlesÌ v T inci, automobilky Tatra Naše univerzita uzavřela spolupráci s Asociací kamenoprůmyslu ČR Na počátku dubna navštívil naši univerzitu Ing. Otakar Veselý, prezident Asociace kamenoprůmyslu České republiky, aby s rektorem VŠB-TUO prof. Ing. Tomášem Čermákem, CSc. podepsali smlouvu o spolupráci. Ta v budoucnu povede p edevöìm k prohlubov nì vazby mezi teoriì a praxì, kter je pro naöi univerzitu velmi d leûit. KonkrÈtnÏ se jedn o spolupr ci v oblastech tvorby diplomov ch a disertaënìch pracì, st ûe a pomoc p i rozvoji profesnìch dovednostì a zkuöenostì, vz jemnè vyuûitì a sdìlenì technologick ch zdroj. VäB-TUO Asociaci kamenopr myslu»r nabìdla moûnost zajiötïnì kontakt s mezi studenty, asociacì a jejìmi Ëleny a zajiötïnì prezentace na p dï univerzity. Ing. Petra Kubov Manaûerka pro vnïjöì vztahy Kop ivnice a takè ON Semiconductor v RoûnovÏ pod RadhoötÏm. Na n vötïvu VäB-TUO p ijel pan velvyslanec 27. 3. 2007. Nejd Ìve se setkal s rektorem prof. Ing. Tom öem»erm kem, CSc., hovo ili spolu o rozvoji univerzity a o jejì spolupr ci s firmami. PotÈ probïhlo jedn nì mezi z stupci ökoly, firem z regionu a p edstaviteli AmerickÈ obchodnì komory v»r. Richard W. Graber byl jmenov n velvyslancem Spojen ch st t americk ch v»eskè republice prezidentem Georgem W. Bushem a do Prahy p icestoval 23. z Ì 2006, do tè doby p sobil v USA jako pr vnìk. V letech 2002 aû 2006 zastupoval Wisconsin v celon rodnìm republik nskèm v boru pro procedur lnì z leûitosti. Ing. Petra Kubov Manaûerka pro vnïjöì vztahy 6 AKADEMIK 4/2007

Ekonomická fakulta VŠB-TUO vznikla před 30 lety Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava vznikla dle nařízení vlády 1. dubna 1977. V současné době patří trvale ke třem největším ekonomickým fakultám v České republice, protože zde studuje více než 5 tisíc studentů. V rámci své existence si vydobyla přední postavení mezi ekonomickými fakultami v ČR. (597 322 266, sylvie.kupkova@vsb.cz) nebo prost ednictvìm on-line prodejce Ticketstream na http://www.ts1.cz. V cenï vstupenky je kromï vstupu, p Ìpitku, veëe- e a d rku takè dalöì doprovodn program, U p Ìleûitosti oslav v roëì zaloûenì fakulty probïhla ve st edu 28. b ezna 2007 tiskov konference za Ëasti hejtmana MoravskoslezskÈho kraje Ing. Evûena ToöenovskÈho, dïkana EkonomickÈ fakulty doc. Ing. Josefa Fialy, CSc. a garanta oslav 30 let fakulty ñ prodïkana pro vnïjöì vztahy Ing. Romana Kozla, Ph.D. HlavnÌmi tèmaty byly: oslavy 30 let fakulty, zisk ocenïnì Ministerstva vnitra ÑOrganizace dobrè ve ejnè sluûbyì a informace o akcìch po dan ch na fakultï v roce 2007 (http://www.ekf.vsb.cz/ urceno/verejnost/30-let). K letoönìmu v roëì po d fakulta nïkolik zajìmav ch akcì. V noru jiû probïhl 8. roënìk ReprezentaËnÌho plesu fakulty v Hotelu Polsk d m a takè 9. roënìk mezin rodnì konference student doktorskèho studia MEKON 2007. Ve st edu 28. b ezna 2007 pak zaëal na fakultï unik tnì p edn ökov cyklus V znamnì absolventi sv m n sledovnìk m, jehoû cìlem je zajiötïnì p enosu podnïtn ch informacì od p ednìch odbornìk ve sv ch oborech student m fakulty. N plnì p edn öek jsou nejen odbornè poznatky, ale i ûivotnì zkuöenosti p edn öejìcìch, jejich vztah k fakultï apod. P edn - öejìcìmi jsou v znamnì absolventi fakulty, jako nap. editelè v znamn ch firem Ëi p edstavitelè d leûit ch institucì. vodnì p edn öku celèho cyklu mïl jeden z nejv znamnïjöìch absolvent fakulty ñ hejtman Moravsko- jako nap. vstup do HornickÈho muzea OKD Landek nebo vstup na vyhlìdkovou vïû NovÈ radnice v OstravÏ (http://www.ekf.vsb.cz/ urceno/verejnost/30-let/setkani). Oslavy vyvrcholì z ijovou mezin rodnì konferencì ZVYäOV NÕ KONKUREN- CESCHOPNOSTI aneb NovÈ v zvy pro rozvoj region, st t a mezin rodnìch trh (4.ñ6. z Ì), na kterè p islìbil svou Ëast takè doposud jedin drûitel ËestnÈho doktor tu VäB-TU Ostrava udïlenèho na n vrh EkonomickÈ fakulty VäB-TUO ñ prezident republiky, pan prof. Ing. V clav Klaus, CSc., Dr.h.c. (webovè str nky konference: http:// www.ekf.vsb.cz/conf30). Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnïjöì vztahy EkF Foto: Kamila Wysoudilov slezskèho kraje Ing. Evûen Toöenovsk. Mezi dalöì p edn öejìcì pat Ì nap. finanënì editel SeveromoravskÈ plyn renskè Ing. Luk ö RoubÌËek, Ph.D., gener lnì manaûer OddÏlenÌ lidsk ch zdroj Hyundai Motor Manufacturing Czech Mgr. JaromÌr Radkovsk, MBA, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel T ineck ch ûelez ren doc. Ing. Ji Ì Cienciala, CSc. nebo gener lnì editelka Sodexho Ing. Daria Lamûov (viz http://www.ekf.vsb.cz/urceno/verejnost/30- let/absolventi-nasledovnikum). V sobotu 19. kvïtna se uskuteënì v Hotelu Atom Setk nì absolvent fakulty. V r mci programu probïhne ocenïnì v znamn ch absolvent, vystoupì zn mì umïlci a bude zde p edevöìm dostateën prostor pro posezenì se spoluû ky a pedagogy. Z jemci o vstupenky si je mohou rezervovat a zakoupit na fakultï u Ing. Sylvie KupkovÈ AKADEMIK 4/2007 7

Do Ostravy-Poruby přijeli odborníci na těžbu a úpravy nerudních surovin Podnětem k jejich společnému setkání byl v pořadí 4. ročník mezinárodní konference Současnost a perspektiva těžby a úpravy nerudních surovin, který se na Vysoké škole báňské-technické univerzitě Ostrava konal ve dnech 4. 5. 4. 2007. Rektor VäB-TUO prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. p evzal z rukou garanta konference Ing. Otakara Vavruöky d rek ñ soöku St ednì pr myslovè ökoly kamenickè a socha skè v Ho icìch HlavnÌm po adatelem akce byl»esk svaz vïdecko-technickè spoleënosti Hornicko-geologickÈ fakulty naöì ökoly. Z ötitu nad konferencì pak p evzal rektor VäB-TechnickÈ univerzity Ostrava prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc., ministr pr myslu a obchodu»r Ing. Martin ÿìman, p edseda»eskèho b ÚskÈho adu prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc. a Ing. Pavel Bartoö ñ viceprezident Hospod skè komory»r. ÑOdbornÈ p edn öky byly p edevöìm zamï eny na problematiku tïûby a n slednè pravy stavebnìho kamene pro v robu drcenèho kameniva a surovin pro cement rny a v penky, vïnovaly se tïûbï a pravï ötïrkopìsk a pìsk, p ÌpadnÏ skl sk ch, cihl sk ch a ostatnìch surovin a neposlednì adï takè moûnostem vyuûitì doprovodn ch surovin p i tïûbï uheln ch loûisekì, uvedl garant konference Ing. Otakar Vavruöka. TÈmatickÈ spektrum vöak bylo podstatnï öiröì. Od optimalizace pouûìvan ch stroj a za ÌzenÌ pro tïûbu a pravy p es recyklaci a vyuûitì odpad z tèto Ëinnosti, legislativnì a ekonomickè ot zky aû po projekënì Ëinnosti, v zkum, v voj a vzdïl v nì. Proto mezi ËastnÌky konference nechybïli z stupci tïûebnìch organizacì, v robci stroj a za ÌzenÌ, v zkumn ch stav, univerzity a st tnì spr vy. ÑVelmi mï zaujala p edn öka naöeho absolventa HGF ñ Dr. VilÈma Petra, kter v souëasnosti uëì na univerzitï v Coloradu v USAì, Ìk dïkan Hornicko-geologickÈ fakulty prof. Ing. VladimÌr Slivka, CSc. Dr. Petr se ve svèm vystoupenì jednak zamï il na pouûitì trhavin p i povrchovèm dob v - nì, ale rovnïû na moûnosti jejich zneuûitì v r mci teroristick ch tok na strategickè objekty. ÑNa zcela re lnèm modelu n m demonstroval, co se m ûe st t, kdyû na p ehradnì hr zi vybuchne projìûdïjìcì n kladnì automobil s 15ñ30 tunami trhacìch v buönin, p ÌpadnÏ k jak m destrukcìm dojde, kdyû sjede p ed nebo za hr z. Je to plnï nov pohled na danou problematiku a d vod k v ûnèmu zamyölenìì, up esnil profesor Slivka. Vedle celè ady v znamn ch host se konference z Ëastnili i z stupci Asociace kamenopr myslu»r, kte Ì s rektorem VäB-TUO ñ profesorem»erm kem uzav eli smlouvu o spolupr ci p edevöìm v oblasti vzdïl v nì jejich zamïstnanc. Trvalou vzpomìnkou na letoönì roënìk mezin rodnì konference SouËasnost a perspektiva tïûby a pravy nerudnìch surovin pak bude socha ÑMASKYì, kter naöla svoje mìsto p ed budou NovÈ menzy v are- lu VäB-TUO. NaöÌ ökole ji vïnovala spoleënost K men OstromÏ. Autorem dìla je Luk ö ÿeznìëek, student 3. roënìku oboru Kamenosocha sk tvorba St ednì pr myslovè ökoly kamenickè a socha skè v Ho icìch. DalöÌm darem pro Geologick pavilon byl unik tnì pektolit a kolekce olivìn v ËediËi. Tyto exempl e Hornicko-geologickÈ fakultï p edal Ing. Miroslav äenke Ìk ze spoleënosti TARMAC. Ivo»elechovsk Asistent dïkana HGF pro vnïjöì vztahy Foto: Ivo»elechovsk, Kamila Wysoudilov a Josef Pol k 8 AKADEMIK 4/2007

Resortní cena Ministerstva vnitra ČR Organizace dobré veřejné služby Ministerstvo vnitra ČR vyhlásilo v březnu 2006 soutěž o resortní ceny Ministerstva vnitra za kvalitu v územní veřejné správě. Ceny byly udělovány za rozvíjení kvality v uvedené oblasti. NiûöÌm stupnïm je cena ÑOrganizace zvyöujìcì kvalitu ve ejnè sluûbyì a vyööìm stupnïm je cena ÑOrganizace dobrè ve ejnè sluûbyì, kter se udïluje nap. za zavedenì modelu excelence EFQM, za uplatnïnì benchmarkingovèho cyklu, nebo za zavedenì systèmu ÌzenÌ a zìsk nì certifik tu dle normy ISO 9001:2000. Za rok 2006 byly v kaûdè kategorii udïleny ceny 18 organizacìm. Ekonomick fakulta VäB-TU Ostrava se p ihl sila do soutïûe na zìsk nì resortnì ceny ÑOrganizace dobrè ve ejnè sluûbyì za zavedenì systèmu ÌzenÌ a zìsk nì certifik tu dle normy ISO 9001:2000 a tuto cenu zìskala. Za adila se tak jako jedin fakulta vysokè ökoly v»eskè republice mezi takovè nositele ceny, jako jsou nap. Krajsk ad MoravskoslezskÈho kraje, Krajsk ad kraje VysoËina apod. Podle Statutu soutïûe ocenïnè organizace majì pr vo tuto skuteënost uv dït ve sv ch pìsemn ch, obrazov ch i zvukov ch materi lech, vëetnï propagaënìch, pouze s uvedenìm roku, kdy ocenïnì obdrûeli. Ceny byly spïön m organizacìm p ed - ny na slavnostnìm vyhl öenì v sledk soutïûe na 3. N rodnì konferenci kvality ve ve ejnè spr vï v Liberci dne 17. ledna 2007. Za Ekonomickou fakultu VäB-TU Ostrava p evzal ocenïnì z rukou n mïstka ministra vnitra Mgr. ZdeÚka ZajÌËka a hejtmana LibereckÈho kraje Petra Skokana prodïkan pro rozvoj a zahraniënì vztahy doc. Ing. Karel Skokan, Ph.D., manaûer pro jakost EkonomickÈ fakulty VäB-TU Ostrava. Doc. Ing. Karel Skokan, Ph.D. ProdÏkan pro rozvoj a zahraniënì vztahy EkF Významní političtí představitelé na Ekonomické fakultě V dubnu letošního roku zavítali na Ekonomickou fakultu VŠB-TU Ostrava představitelé politické reprezentace, aby přednášeli a besedovali se studenty fakulty. Nejprve 3. dubna navötìvil fakultu poslanec EvropskÈho parlamentu a Ëlen rozpoëtovèho v boru Mgr. Hynek Fajmon. Jeho p edn öka pro studenty oboru Eurospr va nesla n zev»ty i evropskè svobody. Europoslanec se v nì vïnoval Ëty em z kladnìm pilì m EvropskÈ unie ñ volnèmu pohybu zboûì, osob, sluûeb a kapit lu. Nejprve zmìnil historick v voj EU, p ipomenul v stupy MaastrichtskÈ smlouvy z roku 1992 a zd raznil jejì v znam pro»eskou republiku. N slednï se vïnoval vysvïtlenì jak pozitiva zmìnïnè svobody p in öejì, ale takè jakè problèmy jsou se zav dïnìm tïchto princip spojeny. Ve druhè Ë sti svè p edn öky se zam ölel nad ot zkou p ijetì eura. AË jinak nenì zast ncem institutu referenda, v tomto p ÌpadÏ by pro referendum hlasoval, neboù pokl d tuto z leûitost za velmi podstatnou v ûivotï vöech obyvatel»r. S m zast v n zor, ûe s p echodem na euro nemusì»esk republika pospìchat, neboù souëasn ekonomick v voj jì umoûúuje posìlit kurs koruny d Ìve, neû dojde k fixaci mïny. V n sledujìcì plodnè diskusi Mgr. Fajmon odpovìdal na dotazy student, kterè se t kaly obou Ë stì jeho p edn öky. O t den pozdïji, 12. dubna, dorazili za studenty fakulty poslanci Parlamentu»eskÈ republiky Ing. Ji Ì Paroubek, kter mïl p edn öku na tèma Hospod sk politika»r, Mgr. Michal Haöek a doc. Ing. Petr Wolf, CSc., kter Ìdil diskusi. Ing. Paroubek popsal ve svèm vystoupenì v voj»eskè republiky po roce 1989 a osvïtlil v znam nïkter ch klìëov ch ud lostì, jako byla nap. privatizace velk ch bank nebo restrukturalizace pr myslu. D le se vïnoval v Ëtu pozitivnìch makroekonomick ch ukazatel, kter ch»esk republika v poslednìch letech dos hla, jako nap. vysok r st HDP, p ibliûov nì se vyspïl m zemìm EU v paritï kupnì sìly, pozitivnì v voj obchodnì bilance, r st re lnè mzdy, jednocifern inflace a dalöì. OË byla p edn öka optimistiëtïjöì, o to byla n sledn diskuse ûivïjöì. Studenti se p edn - öejìcìho ptali nap. na schodek rozpoëtu, zadluûov nì zemï a vysokè soci lnì d vky nebo na v bïr jeho spolupracovnìk, kte Ì b vajì obëas vnìm nì spìöe negativnï jako v p ÌpadÏ Jaroslava TvrdÌka. Dotaz mïli studenti spoustu, ale ËasovÈ vytìûenì Ing. Paroubka umoûnilo odpovïdi pouze na nïkterè, a proto se po 90 minut ch hostè se studenty rozlou- Ëili a odjeli za dalöìm programem. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnïjöì vztahy EkF Foto: Kamila Wysoudilov a Ing. Sylvie Kupkov AKADEMIK 4/2007 9

Nová laboratoř na FEI VŠB-TUO Laboratoř programovatelných automatů a distribuovaných řídicích systémů na FEI VŠB-TUO je jedno z nejmodernějších tuzemských školicích pracoviš v oblasti programovatelných automatů a průmyslových komunikačních systémů. Tato laborato je z Ìzena na Kated e mï icì a ÌdicÌ techniky FEI VäB-TU Ostrava. Problematika pr myslovè automatizace a programovateln ch automat se na uvedenè SlavnostnÌho otev enì 13. b ezna 2007 se z Ëastnili z stupci odborn ch firem z»r Jedna z mnoha modelov ch loh aplikovanèho v zkumu kated e vyuëuje jiû od jejìho vzniku v roce 1992. PostupnÏ zaëala vznikat laborato, kter se orientovala zejmèna na produkty firmy Siemens ñ nejv znamnïjöìho svïtovèho v robce systèm pr myslovè automatizace a takè produkty firmy B&R, kter je rovnïû v znamn m hr Ëem na trhu s pr myslovou automatizacì. V souëasnè dobï se laborato zab v nejen technikou programovateln ch automat, ale rovnïû HMI/ SCADA systèmy a pr myslov mi komunikaënìmi systèmy. V letech 2005-2006 proöla laborato z - sadnì rekonstrukcì. HlavnÌm cìlem rekonstrukce bylo inovovat vybavenì laborato e tak, aby odpovìdalo souëasnè öpiëce v oblasti programovateln ch automat. Popt vka po dob e vyökolen ch absolventech oboru MÏ icì a ÌdicÌ technika st le stoup a zvyöujì se rovnïû poûadavky firem v moravskoslezskèm regionu, kde Ëasto nach zejì svè uplatnïnì naöi absolventi (nap. SIE- MENS VDO, Ingelectric, TEMEX, Autel a dalöì ). DalöÌm cìlem rekonstrukce bylo rozöì enì uëebny tak, aby bylo moûnè zajistit kvalitnì praktickou v uku vyööìmu poëtu student bakal skèho stupnï studia. NovÈ vybavenì laborato e rovnïû vytvo ilo podmìnky pro po d nì odborn ch ökolenì v oblasti pr myslovè automatizace, Laborato se tak postupnï m ûe st t ökolicìm centrem pro pracovnìky odborn ch firem a vzdïl vacìch institucì regionu. Inovace laborato e byla v raznï podporov na firmami Siemens a B&R. VedoucÌ Katedry mï icì a ÌdicÌ techniky prof. Ing. VilÈm Srovnal, CSc. v poë tcìch Prorektor pro studium prof. Ing. Petr NoskieviË, CSc. hovo Ì o d leûitosti spolupr ce s pr myslov mi firmami p i v uce student (uprost ed), prof. Ing. VilÈm Srovnal, CSc. vedoucì Katedry mï icì a ÌdicÌ techniky (vpravo) a Ing. Ji Ì Koziorek, PhD. vedoucì Laborato e programovateln ch automat historie katedry inicioval a nad le prohlubuje kontakty s firmou Siemens i B&R a obï firmy jsou v souëasnè dobï nejd leûitïjöìmi pr myslov mi partnery katedry. Rekonstrukce laborato e probìhala ve t ech etap ch. PrvnÌ etapa byla realizov na od poloviny roku 2005 a obsahovala z kladnì vybavenì ÌdicÌch systèm firmy Siemens pro v uku student bakal skèho a magisterskèho studia. V tèto etapï se jednalo o ÌdicÌ moduly LOGO!, malè programovatelnè automaty Simatic S7-200 a modul rnì programovatelnè automaty Simatic S7-300 pro rychlè ÌzenÌ a lohy st ednìho spektra v konnostnìho rozsahu. Tyto programovatelnè automaty lze aplikovat nap. pro ÌzenÌ v robnìch linek v pr myslu, k ÌzenÌ stroj, v tah, svïteln ch k iûovatek apod. Toto vybavenì bylo instalov no v pr bïhu z Ì 2005 a od Ìjna se pouûìv pravidelnï ve v uce. Druh etapa rekonstrukce laborato e probïhla v z vïru roku 2005 a obsahovala zejmèna vybavenì pro uûivatelsk rozhranì k ÌdicÌm systèm m Simatic HMI, programovatelnè automaty a oper torskè panely firmy B&R, komponenty pro pr myslovou komunikaci od firmy Siemens a systèmy pro ÌzenÌ servopohon. KonkrÈtnÏ se jednalo o dotykovè panely Simatic TP177A, programovatelnè automaty B&R 2003 a oper torskè panely PP100, sbïrnicovè systèmy ASI, Profibus PA, DP, Profinet, pr myslov Ethernet, EIB-KNX, systèmy Sinamics a Acopos pro ÌzenÌ servopohon. VybavenÌ druhè etapy bylo poë tkem roku 2006 v uëebnï nainstalov no a ve v uce je pouûìv no od nora 2006. Ve t etì etapï, kter byla realizov na ve druhè polovinï roku 2006, p ibyl v uëebnï komplexnì systèm, zahrnujìcì ÌdicÌ systèm vëetnï uûivatelskèho rozhranì - procesnì ÌdicÌ systèm Simatic PCS 7. Ten je v praxi pouûìv n pro automatizaci kompletnìch v robnìch technologiì nap. v potravin skèm nebo chemickèm pr myslu. VybavenÌ laborato e je v souëasnè dobï na velice vysokè rovni a adì se tak mezi nejmodernïjöì tuzemsk pracoviötï v oblasti programovateln ch automat a pr myslov ch komunikaënìch systèm. V pr bïhu akademickèho roku v laborato i probìh pït odborn ch kurz pro studenty v bakal skèm a magisterskèm stupni studia. Vöechny kurzy jsou postaveny na praktick ch modelov ch loh ch podle poûadavk pr myslu (nap. model ÌzenÈ k iûovatky, modely v tah, modely tepeln ch soustav, modely s r zn mi druhy pohon...) a je v nich kladen d raz na zìsk nì pot ebn ch znalostì a zkuöenostì s technikou programovateln ch automat, pr myslov ch vizualizaënìch a komunikaënìch systèm. PoËet student, kte Ì kaûd rok absolvujì v uku v laborato i se blìûì stovce. VybavenÌ laborato e je rovnïû vyuûìv no p i eöenì bakal sk ch a magistersk ch diplomov ch pracì, disertaënìch pracì a p i aplikovanèm v zkumu v oboru Technick kybernetika. PostupnÏ se zde rovnïû zaëìnajì po dat kurzy pro pracovnìky firem, poûadujìcì tuto specializaci. DalöÌm d leûit m smïrem vyuûitì laborato e je pl novanè zavedenì odborn ch semin pro pedagogy st ednìch ökol a odborn ch uëiliöù. 10 AKADEMIK 4/2007

DalöÌ z mnoha modelov ch loh aplikovanèho v zkumu Od zaloûenì Katedry mï icì a ÌdicÌ techniky v roce 1992, absolvovalo nïkterè zamï enì vyuëovanè touto katedrou jiû p es 400 student. Velk vïtöina tïchto student absolvovala nïkolik p edmït v postupnï se rozvìjejìcì laborato i programovateln ch automat a laborato i nad le rozöi uje nabìdku odborn ch p edmït. OdbornÌci vychovanì tìmto pracoviötïm nach zejì uplatnïnì v odborn ch firm ch regionu a celè republiky. SlavnostnÌ otev enì rekonstruovanè laborato e se uskuteënilo 13. b ezna 2007. Akce se z Ëastnili z stupci firmem Siemens a B&R, kterè jsou hlavnìmi pr myslov mi partnery katedry, z stupci vedenì univerzity, Fakulty elektrotechniky a informatiky a po dajìcì katedry. SlavnostnÌho otev enì se rovnïû z - Ëastnili z stupci odborn ch firem regionu ñ Atx s.r.o., Autel a.s., Elcom Automation s.r.o, Elcom IPC s.r.o, Ingelectric a.s. a Trimr s.r.o. Ing. Ji Ì Koziorek, PhD. Ing. Jana MlateËkov FEI VäB-TUO Foto: Ing. Radovan H jovsk, PhD. Partneři ve vzdělání: FEI VŠB-TUO a MICROSOFT Základ pro spolupráci akademické sféry a redmonského výrobce softwaru tvoří rámcová smlouva Microsoft Select pro vzdělávání, která staví na Memorandu o porozumění mezi Českou republikou a společností Microsoft. Tato smlouva umožňuje českým školám výhodně získat přístup k operačním systémům, serverovým systémům a aplikacím, které se dále zpřístupňují studentům. Semin o v voji mobilnìch a embedded aplikacì na platformï Microsoft Windows Embedded a CE zk spolupr ce mezi svïtovou firmou Microsoft a Fakultou elektrotechniky a informatiky VäB-TUO trv jiû nïkolik let. V vojov pr ce student i pedagog vyuûìv technologie vyvinutè v r mci ostravskèho Microsoft Center of Excellence, jeû se obecnï vïnuje moûnostem praktickèho vyuûitì mobilnìch technologiì na platformï Windows Mobile a bezdr tovèho p ipojenì k internetu. Samotn software pro zkvalitnïnì v uky nestaëì, coû si uvïdomujì nejen ökoly, ale i Microsoft. Ve spolupr ci s adou renomovan ch univerzit na celèm svïtï se proto odbornìci Microsoft podìlejì na tvorbï pl nu efektivnì v uky s vyuûitìm modernìch technologiì. RovnÏû finanënì podpora spoleënosti Microsoft je nezanedbateln, vìce neû p l miliûnu korun v souëasnè dobï pom h k vyplacenì stipendiì student m, kte Ì pracujì na projektech, pro jejichû eöenì se pouûìvajì mobilnì za ÌzenÌ s operaënìmi systèmy. Na zaë tku b ezna 2007 se v prostor ch novè Auly VäB-TU Ostrava konal semin o v voji mobilnìch a embedded aplikacì na platformï Microsoft Windows Embedded a CE: ÑEmbedded Systems & Microsoft Technologiesì. CÌlem semin e bylo sezn mit z stupce firmy Semin prezentujìcì studentskè projekty byl ocenïn takè proto, ûe se studenti i pedagogovè navz jem sezn mili s v sledky sv ch pracì Microsoft CZ Ing. Dalibora KaËm e, Ph.D., Academic Developer Evangelist a z stupce novè divize embedded systèm pana Petra»erm ka a pana Pavla B nskèho s projekty a problèmy, p i jejichû eöenì se pouûìvajì mobilnì za ÌzenÌ s operaënìmi systèmy: Windows CE, Windows XP Embedded resp. Windows Mobile. Na v voji aplikacì se podìlejì studenti Katedry informatiky FEI, Katedry geoinformatiky HGF a Katedry ÌdicÌ a mï icì techniky FEI pod vedenìm sv ch pedagog. Semin prezentoval studentskè projekty s tïmito tèmaty: MobilnÌ aplikace pro p Ìstup do podnikovè datab ze, Sledov nì stavu server ñ informov nì p es PDA, Sledov nì pozice pomocì GPS a Wifi, Biometrick systèm, SystÈm pro mï enì informacì v autech, Robot pro mï enì, InteligentnÌ kamera ñ aplikace rozpozn v nì SPZ a rozpozn v nì osob a dalöì viz http://arg.vsb.cz/ msita/embedded/workshop1/default.aspx Spolupr ce Katedry informatiky s firmou Microsoft CZ m ovöem mnohem öiröì z bïr. DalöÌ poutavou aktivitou byly Academic Developer Days v prosinci 2006. Akce, kter byla urëena vöem z jemc m o problematiku v voje aplikacì na platformï Windows, DÏkan FEI VäBñTUO prof. Vondr k hodnotì pr ce student se z stupci spoleënosti Microsoft panem Petrem»erm kem a Pavlem B nsk m. HostÈ z fy Microsoft CZ byli potïöeni rovnì vöech eöenì a zajìmavostì projekt se z Ëastnili p edevöìm studenti informatick ch obor z FEI. SouË stì programu byly mimo jinè zkuöenosti Mgr. Ond eje LeheËky (studenta doktorskèho studijnìho programu na Kated e informatiky, kter absolvoval studijnì pobyt v centr le Microsoft Corporation v Redmondu v USA) na tèma ÑASP.NET 2.0 ñ Tipy a trikyì. DalöÌ p edn öku o pr ci s daty a datov mi loûiöti pomocì ADO.NET prezentoval Ing. Jan MartinoviË z Katedry informatiky. Velmi zajìmav m p ÌspÏvkem Ing. Dalibora KaËm - e, Ph.D. byla prezentace Microsoft Robotics Studia, kterè dovoluje v voj m pomïrnï jednoduöe vytv et Ñsoftware pro robotyì. KaûdoroËnÏ p edstavuje spoleënost Microsoft student m novinky na akci ACA- DEMIC DEVELOPER ROADSHOW. Chloubou FEI VäB-TUO je Microsoft IT Academy, jedno z 15 center v»eskè republice, kterè je plnï funkënì na Kated e informatiky. Studenti tak majì moûnost sezn mit se s nov mi technologiemi firmy Microsoft v r mci Microsoft IT Academy Programu (http://ita.vsb.cz/) a mohou b t dìky ökolenì vybaveni znalostmi i mezin rodnï uzn van mi certifik ty pro pr ci systèmov ch spr vc a IT manaûer. RNDr. Eliöka Ochodkov, Ing. Jan MartinoviË, Ing. Jana MlateËkov FEI VäB-TUO Foto: Ing. Ond ej Krejcar AKADEMIK 4/2007 11

Podpis smlouvy o vzájemné spolupráci mezi VŠB-TUO, Gornym institutem St. Petersburg a Moravskými naftovými doly, a.s. Stávající dobrá spolupráce mezi VŠB-TUO (prezentovaná zejména Hornickogeologickou fakultou) a Moravskými naftovými doly, a.s. (MND, a.s.) se sídlem v Hodoníně získala dne 14. 2. 2007 novou dimenzi tím, že byla podepsána společně s Gornym institutem ze Sankt Petersburgu rámcová i konkrétní smlouva o vzájemné spolupráci zejména v oblasti geologického průzkumu, těžby kapalných a plynných uhlovodíků a jejich uskladňování. ProhlÌdka Gornovo muzea. Zleva: Ing. G. K etinsk, mìstop edseda Hospod skè komory; dïkan HGF prof. Ing. V. Slivka, CSc.; rektor VäB-TUO prof. Ing. T.»erm k, CSc. a gener lnì editel MND, a.s. Ing. F. Kom rek. Za GI ñ Ñpanì malachit (hmotnost 1504 kg, naleziötï Gumeöevskoje, Ural. Dar carevny Kate iny II., 1789) Obnoven kaple GornÈho institutu Smlouvu podepsal rektor VäB-TUO prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc., rektor Gorneho institutu prof. V. S. Litvinenko, CSc. a gener lnì editel MND, a.s. Ing. Frantiöek Kom rek p i spoleënèm jedn nì v Sankt Petersburgu. Spolupr ce mezi naöimi Vä navazuje na velmi spïön 80. lèta, kdy byla öiroce rozvinuta zejmèna v mïna exkurznìch skupin student r zn ch obor a zamï enì. Rozs hlejöì obnova vz jemn ch vztah byla zapoëata v minulèm roce ËastÌ skupiny doktorand naöì Vä na mezin rodnì konferenci mlad ch vïdc Topical Issues of Rational use of Natural Resources. Tato iniciativa pak byla v znamnï podpo ena provoznì organizacì MND, a.s. Pro informaci o ÑexternÌchì ËastnÌcÌch dohody uvedeme p r z kladnìch informacì. Skupina MoravskÈ naftovè doly je drûitelem ekologickèho certifik tu ISO 14001 a certifik tu kvality ISO 9001 pro vyhled v nì, pr zkum, tïûbu, pravu, p epravu, prodej a n - kup p ÌrodnÌch uhlovodìk, v robu plynu, realizaci a provozov nì podzemnìch z sobnìk zemnìho plynu. FinanËnÌ stabilita skupiny je d na zejmèna zisky z tïûby ropy a zemnìho plynu a d le k nì p ispìvajì v nosy z provozov nì podzemnìho z sobnìku plynu pro akciovou spoleënost RWE Transgas a v nosy za oper - torskè sluûby pro spoleënost SPP Bohemia na podzemnìm z sobnìku zemnìho plynu DolnÌ Bojanovice. spïchy a v sledky, kter ch MoravskÈ naftovè doly dos hly za dobu svè existence, jsou pro spoleënost v zvou, aby pokraëovala ve svèm rozvoji a hledala dalöì moûnosti svèho uplatnïnì v r mci celosvïtovèho hled nì nov ch zdroj ropy a zemnìho plynu. Skupina MND jiû vìce neû deset let spolupracuje s VäB-TUO na jednotliv ch projektech podporujìcìch vïdecko-v zkumn v voj geologickèho pr zkumu a zpracov nì ropy a zemnìho plynu. Tato spolupr ce umoûúuje student m rozvìjet zìskanè informace p i konkrètnìch v zkumn ch studiìch a n slednï i jejich realizaci v praxi. PoslednÌm velk m tèmatem, na kterè VäB-TUO zìskala od Moravsk ch naftov ch dol finanënì grant, je v zkum moûnostì vytïsúov nì tïûk ch rop z pr linov ch kolektor. DalöÌ v znamnou oblastì spolupr ce je v bïr student a udïlov nì stipendiì Moravsk mi naftov mi doly, nebo naopak zvyöov nì a prohlubov nì kvalifikace zamïstnanc spoleënosti studiem p i zamïstn nì na VäB-TUO. St. Petersburgsk st tnì Gornyj institut G. V. Plechanova (TU) byl zaloûen jiû v roce 1773 dekretem carevny Kate iny II. Z historickèho hlediska je tedy nejstaröìm vyööìm technick m uëiliötïm v Rusku. V souëasnè dobï je institut tvo en 6 fakultami, na kter ch studuje vìce neû 7 500 student, vëetnï zahraniënìch z 53 zemì svïta. Studium je zamï eno p edevöìm na obory: geologie, hlubinnè dob v nì loûisek, v stavba dol, hutnictvì, geodèzie, ekonomika, tïûba loûisek uhlovodìk a technika pr zkumu s n vaznostì na ochranu ûivotnìho prost edì. NovÏ uzav en r mcov smlouva rozöi uje tuto jiû lety provï enou spolupr ci. Z obsahu Memoranda uv dìme text vodnì preambule: St vajìcì, aktu lnì i dlouhodobè koly vöech smluvnìch stran v oblasti geologickèho pr zkumu, tïûby kapaln ch a plynn ch uhlovodìk i jejich uskladúo- v nì, vedou k nezbytnosti realizace n roën ch v zkumn ch projekt v tèto oblasti, jejichû spïönost je v mnoha smïrech podmìnïna maxim lnì moûnou kvantitativnì a kvalitativnì spolupracì mezi odbornìky z praxe a univerzitnìm prost edìm, tedy vz jemnou kooperacì vysokèho odbornèho ökolstvì jako z kladnìho p edstavitele vïdecko-v zkumnè Ëinnosti v tèto oblasti a soukromèho sektoru, jako z kladnìho nositele cenn ch praktick ch zkuöenostì a faktick ch dat v tèto oblasti. KonkrÈtnÌ formy spolupr ce zejmèna v problematice tïûby tzv. ÑtÏûk chì rop budou projedn ny na dalöì spoleënè sch zce, na kterou byli na VäB-TUO do Ostravy a do MND, a.s. v HodonÌnÏ pozv ni vedoucì zainteresovan ch kateder a oddïlenì. Setk nì je pl nov - no v kvïtnovèm resp. ËervnovÈm termìnu. DalöÌ novè kontakty pak budou jistï nav z ny p i letoönì Ëasti naöich doktorand a pedagog Dohoda podeps na. Zleva stojì ñ rektor VäB- TUO prof. Ing. T.»erm k, CSc.; rektor Gornovo instituta prof. Ing. V. S. Litvinenko, CSc.; gener lnì editel MND, a.s. Ing. F. Kom rek; prorektorka GI prof. Ing. PashkeviËov, CSc. na, v po adì jiû p tè, mezin rodnì konferenci mlad ch vïdc, kter se uskuteënì v mïsìci dubnu na Gornom institutu v St. Petersburgu. Doktorand m p ejeme spïön vystoupenì v sekcìch a organizacìm participujìcìm na dohodï hodnï hodnotn ch konkrètnìch v sledk. Za ËastnÌky jedn nì Prof. Ing. Petr Bujok, CSc. VedoucÌ oddïlenì techniky pr zkumu Institut geologickèho inûen rstvì HGF Foto: Ing. Karel B Ìza ProhlÌdka zasedacì mìstnosti rektora GI 12 AKADEMIK 4/2007

Světový den vody 2007 Téma Světového dne vody připadající každoročně na 22. březen zní Vyrovnat se s nedostatkem vody, což podtrhuje vzrůstající význam nedostatku vody v celosvětovém měřítku a klade důraz na nezbytnou integraci a spolupráci na mezinárodní i místní úrovni pro zajištění trvale udržitelné, účinné a spravedlivé správy vzácných vodních zdrojů, resp. na výrobu pitné vody. editele spoleënosti SMVaK, a.s., kterè je kaûdoroënï udïlov no k p Ìleûitosti SvÏtovÈho dne vody t em nej spïönïjöìm student m VäB-TU Ostrava za vynikajìcì studijnì v sledky v oborech Technologie a hospoda enì s vodou a éivotnì prost edì. OcenÏnÌ zìskali Ing. Jitka Hajdukov, Ing. Petra P i studiu tèto problematiky bychom mïli mìt na pamïti n sledujìcì hlediska ñ nevyrovnanost mezi dostupnostì a pot ebou vody, kontaminaci podzemnìch i povrchov ch vod dìky neadekv tnìmu nakl d nì s jejich zdroji, meziodvïtvov soupe enì, mezin rodnì a region lnì spory a beze sporu i hlediska kulturnì a etick. Zde je t eba si poloûit ot zku: ÑJak se s tïmito omezen mi zdroji vody vyrovnat?ì. Tato ot zka byla tèmatem odborn ch diskuzì na spoleënèm setk nì, kterè uspo dala spoleënost SeveromoravskÈ vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. (d le SMVaK, a.s.) pat ÌcÌ k nejvïtöìm vod rensk m spoleënostem v»eskè republice. Dne 19. b ezna 2007 se v Hotelu Imperial v OstravÏ konalo setk nì s ofici lnìm n zvem SvÏtov den vody za Ëelem odbornè diskuse tèto problematiky. V vodu vystoupil gener lnì editel spoleënosti SMVaK, a.s. doc. Dr. Ing. Miroslav Kyncl se souhrnn m hodnocenìm spoleënosti za uplynul rok a v Ëtem dosaûen ch spïch. Shrom ûdïnì pozdravil takè z stupce majoritnìho vlastnìka öpanïlskè spoleënosti Aqualia gestion integral del agua, S.A., editel pro st ednì a v chodnì Evropu Francisco JimÈnez Medina. Problematiku vïdecko-pedagogickè Ëinnosti na Hornicko-geologickÈ fakultï zmìnil dïkan HGF prof. Ing. VladimÌr Slivka, CSc. a inicioval zde i otev enì novèho akreditovanèho oboru ÑVoda strategick surovinaì. P evzal finanënì dar spoleënosti pro Hornicko-geologickou fakultu a publikum p ÌjemnÏ p ekvapil, kdyû z stupci spoleënosti Aqualia gestion integral del agua, S.A., a. s. podïkoval v jeho rodnèm jazyce. N sledovalo p ed nì ocenïnì gener lnìho MalÌkov, kterè jsou studentkami oboru pravnictvì na Institutu environment lnìho inûen rstvì Hornicko-geologickÈ fakulty, a Ing. Michal ChromÌk, kter je v souëasnosti zamïstnancem spoleënosti SMVaK, a.s. TÌmto ocenïnìm je tak nejen ohodnocena pr ce tïchto student, ale prohlubuje se tak i dlouholet spolupr ce spoleënosti SMVaK, a.s. a VäB-TU Ostrava resp. oboru Technologie a hospoda enì s vodou. V sledkem je vyööì odbornost student, kter se odr ûì v jejich zapojenì do praxe. OcenÏn m p iöel poblahop t rektor VäB-TUO prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc., dïkan Hornicko-geologickÈ fakulty prof. Ing. VladimÌr Slivka, CSc. a garant oboru Technologie a hospoda- enì s vodou prof. Ing. Ji Ì Vidl, CSc. Ing. Kate ina Cechlov Foto: archìv SMVaK, a.s. INZERCE AKADEMIK 4/2007 13

SYMBIÓZA 2007 V ČÍSLECH A ODPOVĚDÍCH SYMBIÓZA 2007 je průlomová svým zacílením na všechny vysoké školy v kraji, silnými Partnery akce, důstojným zázemím nové Auly VŠB-TUO a především počty zúčastněných firem a studentů. Celkem se letos zúčastnilo 120 firem z celé České republiky a přišlo okolo 7.000 návštěvníků. Jelikoû kvalita a kvantita nemusì b t totèû, p in öìme v tomto ËÌsle AKADEMIKA nïkterè daje a n zory zìskanè p Ìmo od ËastnÌk. ZajÌmav byla jiû vodnì vystoupenì v znamn ch host na slavnostnìm zah jenì SYMBI ZY, z nichû vybìr me: PhDr. Jaroslava Wenigerov n mïstkynï hejtmana ÑMnoûstvÌ firem, kterè se organiz tor m SYMBI ZY poda ilo zajistit, aby mezi studenty vysok ch ökol naöeho kraje hledaly svè budoucì zamïstnance, je pro n s jasn m sign lem, ûe m smysl tuto akci podpo it.ì prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. rektor VäB-TUO ÑVäB-TUO si ve svèm dlouhodobèm z - mïru vytkla jako jeden z cìl aktivnï pracovat se zpïtnou vazbou o uplatnïnì absolvent na trhu pr ce. P i hled nì variant moûnostì, jak tento cìl naplnit, jsme zjistili, ûe SYMBI ZA je kvalitnï p ipravenou akcì, kterou chceme i v budoucnu podporovat.ì ZamÏstnavatelÈ p i hodnocenì odbornèho semin e hodnotili nejvìce mnoûstvì a rozmanitost informaënìch materi l, aktu lnì informace o nabìdce vysok ch ökol a aktu lnì informace o problematice kompetencì. CelkovÏ byl semin ohodnocen na stupnici 0 aû 10 zn mkou 8,2. P i hodnocenì druhèho dne dospïli zamïstnavatelè k n sledujìcìm hodnot m: celkov dojem z prezentace na st nku 8,3, v p ÌpadÏ individu lnìch prezentacì 8,4 a u osobnìch pohovor byla celkov zn mka 7,2. TradiËnÏ nejlepöìch v sledk dos hl organizaënì servis INFOCENTRA a jeho spolupracovnìk. Pouze jedna firma uvedla zn mku 7 a vöechny ostatnì hodnotily lèpe, v sledkem Ëehoû je koneënè hodnocenì 9,3! Vöichni respondenti z ad firem (kromï jednè v jimky) potvrdili z jem p ijet na SYMBI - ZU i v budoucnu. Pavel Bo il (Citibank) ÑProfesionalita organiz tor, roveú prostor, ve kter ch se akce konala, a z jem student dïlajì ze SYMBI ZY jednoznaënï nejlepöì akci svèho druhu v»r. Jsem p esvïdëen, ûe mezin rodnì organizace, kterè po dajì podobnè ud losti na jin ch ökol ch, by se od v s mohly mnohèmu p iuëit. DÌky.ì RadomÌr CyroÚ ÑSYMBI ZA je öpiëkovou akcì svèho druhu, kter minim lnï v moravskè kotlinï nem konkurenci. Sluûby jsou vûdy naprosto profesion lnì, prost edì novè auly je nynì vìce neû d stojn m z zemìm pro tuto akci. DrûÌm palce i v dalöìch letech.ì Jan Kopeck ÑSYMBI ZA opït potvrdila, ûe je nejlèpe p ipraven m projektem mezi career fairs v»eskè republice. DÏkujeme.ì Pavel Pitra ÑV bornï zajiötïn akce. TÏöÌme se na dalöì pokraëov nì v tïchto kvalit ch.ì VÌce neû 75 % respondent z ad student uvedlo, ûe na SYMBI ZU je p ivedla aktivnì propagaënì kampaú INFOCENTRA. Skoro polovina dot zan ch zjiöùovala informace od staröìch koleg, kte Ì se Ëastnili SYMBI ZY v minul ch letech. P ev ûn vïtöina student hodnotì jako nej ËinnÏjöÌ kombinaci Ëasti firmy na st nku s nabìdkou osobnìch pohovor, podpo enou inzercì v katalogu. DalöÌ n zory student p in öìme v nezkr - cenè podobï, resp. v tabulce na dalöì stranï): Petr Novotn 2. roënìk Fakulty bezpeënostnìho inûen rstvì VäB-TUO ÑJelikoû se z Ëastnilo na akci SYMBI - ZA 2007 vìce jak 100 firem, byla rozmanitost nabìzen ch moûnostì uplatnïnì velmi vysok. Jako student niûöìho roënìku mï zajìmala moûnost kombinovat studium s poznatky z praxe. V tomto smïru mï bylo ze strany firem nabìdnuto nïkolik moûn ch spolupracì, takûe vï Ìm, ûe dìky SYMBI - ZE budu p ipravenïjöì na n sledn vstup do praxe.ì Eva Kotrbov 3. roënìk FilozofickÈ fakulty OstravskÈ univerzity v OstravÏ ÑSYMBI ZY jsem se letos z Ëastnila jiû Hlavní čísla SYMBIÓZY 2007 Celkem se prezentovalo 120 společností, z toho: 88 na stánku 32 na individuálních prezentacích 85 v katalogu Odborného semináře se zúčastnilo více než 120 zástupců firem Přišlo více než 7.000 návštěvníků podruhè. OpÏt mï p ÌjemnÏ p ekvapila vysok Ëastnost firem a jejich z jem o studenty ñ potencion lnì zamïstnance. ZajÌmavou zkuöenostì pro ËastnÌky byly prezentace a osobnì pohovory se z stupci jednotliv ch firem, coû je dle mèho n zoru v born zp sob, jak se sezn mit s n plnì budoucìho zamïstn nì a p edevöìm rozöi uje rozhled, jak m smïrem se m ûe ËlovÏk ubìrat, uplatnit se a realizovat. Z organizaënìho hlediska byla akce velmi dob e zvl dnut. VÏ Ìm, ûe p ÌötÌ rok se z ËastnÌ vìce zamïstnavatel z oblasti humanitnìch studiì.ì Luk ö Valenta 4. roënìk EkonomickÈ fakulty VäB-TUO ÑSYMBI ZA byla pro mï ide lnì p ÌleûitostÌ, jak se blìûe sezn mit s adou firem nabìzejìcìch pr ci v oblasti IT, kterou bych se chtïl pr vï zab vat. Z nïkolika osobnìch rozhovor mï asi nejvìce zaujala firma P&G. MÏli propracovanou firemnì prezentaci, p ÌjemnÏ vystupujìcì pracovnìky a navìc nabìdku pr ce, kter byla p esnï dle m ch p edstav. NavÌc u tèto firmy jsem mïl svou prvnì velkou zkuöenost s p ijìmacìm testem.ì Jana SvÏtinsk 5. roënìku Fakulty strojnì VäB-TUO ÑLetoönÌ SYMBI ZA byla pro mï, jako pro studentku p tèho roënìku, velmi d leûit. Objevila jsem na nì velkè mnoûstvì firem, kterè se zab vajì strojìrenstvìm. I kdyû firma, o kterou jsem mïla nejvïtöì z jem se SYMBI- ZY nez Ëastnila, i tak jsem zìskala hodnï zajìmav ch nabìdek, ze kter ch si mohu vybìrat. Je to pro mï jasn zn mka toho, ûe se sv m vzdïl nìm nebudu mìt problèm najìt si ihned po ukonëenì ökoly pr ci.ì PozitivnÌ hodnocenì od vöech z ËastnÏn ch stran je pro organiz tory nejlepöì motivacì pro p Ìpravy 7. roënìku SYMBI - ZYv roce 2008, jejìmû hlavnìm cìlem bude opït spïönï napomoci zvyöov nì uplatnïnì student a absolvent vysok ch ökol MoravskoslezskÈho kraje na trhu pr ce. Ing. Roman Kozel, Ph.D. Garant projektu 14 AKADEMIK 4/2007

Kdyû byli studenti dot z ni, u koho vidì po SYMBI ZE nejvïtöì moûnosti uplatnïnì, uv dïli nejëastïji n sledujìcì spoleënosti: TOP 10 1. HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH 2. SIEMENS 3. SKANSKA 4. KOMER»NÕ BANKA 5. äkoda AUTO 6.»SOB 7. VÕTKOVICE 8.»ESK POJIäçOVNA 9. DALKIA»ESK REPUBLIKA 10. SUBTERRA P i bliûöìm rozboru atraktivity jednotliv ch forem prezentacì zìskali u student nejvìce hlas tito zamïstnavatelè: ST NEK 1. HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH 2. SKUPINA»EZ 3. ON SEMICONDUCTOR 4. PRICEWATERHOUSECOOPERS 5. BANG & OLUFSEN 6. SIEMENS 15 MIN. PREZENTACE 1. GE MONEY MULTISERVIS 2. PHILIP MORRIS»R 3. HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH 4. KPMG»ESK REPUBLIKA 5. OSRAM BRUNT L 6. TIMKEN»ESK REPUBLIKA OSOBNÕ POHOVORY 1. OTIS ESCALATORS 2. BOSCH DIESEL 3. PROCTER&GAMBLE 4. SKANSKA 5. ACCENTURE 6. VOKD KATALOG 1. KPMG»ESK REPUBLIKA 2. SIEMENS 3.»ESK SPOÿITELNA 4. DELOITTE CZECH REPUBLIC 5. GTS INTERNATIONAL 6. SWELL Nevíte kam o prázdninách na dovolenou? Využijte krás pobytu v Jizerských horách na Školícím a rekreačním středisku VŠB-TUO v Desné. Volné termíny jsou v měsíci květnu, červnu, červenci a srpnu 2007! Ceník pro rekreaci studentů, zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků: Ubytování dospělá osoba/noc... 170, Kč dítě od 3 let do 12 let/noc... 110, Kč Stravování * polopenze... 120, Kč * Stravování je nedílnou součásti pobytu Prostory střediska jsou vhodné také pro pořádání kolektivních zájezdů, školení, oslav apod. Informace poskytuje paní Sylva Judásková, tel. 597 236 229 e-mail sylva.judaskova@vsb.cz. Další informace získáte na www.vsb.cz, do okénka,,hledej uve te Desná Pomoc studentům se specifickými potřebami učení při výuce německého jazyka Specifické vývojové poruchy učení mají velmi individuální prognózu. Někteří jedinci mohou být v dospělosti zcela bez obtíží, u jiných však mohou určité symptomy přetrvávat po celý život. Jejich výskyt tedy není neobvyklý ani u vysokoškolských studentů. Protoûe se takè na VäB-TU Ostrava projevujì nesn ze p i studiu jazyk, a to p edevöìm u student technick ch fakult, rozhodly jsme se jim pomoci. ZamÏ ily jsme se na studenty nïmëiny, kter je vzhledem ke svè struktu e pro dyslektiky vhodnïjöì. NejnovÏjöÌm modelem vzdïl v nì student se specifick mi poruchami uëenì je p Ìm integrace, tedy za azenì tïchto jedinc mezi ostatnì studenty. Kaûd porucha uëenì (dyslexie, dysgrafie, dysortografie) je na druhè stranï individu lnì, vyûaduje tedy individu- lnì pomoc. Efektivity lze dos hnout specifick mi postupy a metodami v uky a individu lnì komunikacì se studenty. Proto jsme se rozhodly ponechat studenty zaëlenïnè v bïûn ch jazykov ch skupin ch a pomoci jim formou dodateën ch konzultaënìch hodin. V tïchto hodin ch budou individu lnï nebo v mal ch skupink ch p i pouûitì specifick ch postup a metod posilov ny dovednosti pot ebnè pro zaëlenïnì se do bïûnè v uky a schopnosti porozumït ËtenÈmu a psanèmu odbornèmu textu. Pro tento Ëel jsme na z kladï dostupn ch pedagogicko-didaktick ch informacì vytvo ily srozumitelnè a p ehlednè pracovnì materi ly. TÈto problematice jsme se rozhodly vïnovat v r mci rozvojovèho projektu na podporu handicapovan ch student. CÌlem tohoto Ël nku je sdïlit vöem student m a uëitel m, ûe v r mci VäB-TU Ostrava existuje pracoviötï (Katedra jazyk ), na kterèm je p i v uce jeho p edmït vïnov na speci lnì pèëe student m se specifick mi poruchami uëenì. Mgr. Libuöe Halfarov Mgr. Svatava Cik nkov Katedra jazyk VäB-TUO INZERCE AKADEMIK 4/2007 15

Výjezdní zasedání SK AS VŠB-TUO V minulém roce založila Studentská komora AS VŠB-TUO novou tradici pracovních výjezdních zasedání. Mohlo by se zdát, že několikadenní zasedání mimo Ostravu je zbytečné, ale opak je pravdou. Členové SK jsou normální studenti, takže kromě plnění svých studijních a dalších povinností pak navíc pracují v akademické samosprávě na fakultní i univerzitní úrovni. Na bïûn ch zased nìch, kter se konajì zpravidla jedenkr t za mïsìc, proto nenì zpravidla Ëasov prostor pro hluböì, tolik pot ebnou, diskusi. V jezdnì zased nì pak slouûì pr vï pro projedn v nì sloûit ch tèmat, jako je zlepöenì v uky cizìch jazyk, hodnocenì v uky a pedagog, ubytov nì, stravov nì aj. V sledky loúskèho jedn nì p ispïly k zintenzivnïnì diskuse pr vï o v uce cizìch jazyk a hodnocenì v uky a pedagog. Po tomto struënèm ohlèdnutì mi dovolte prezentovat letoönì v jezdnì zased nì StudentskÈ komory. Konalo se 5.ñ8. dubna ve ökolìcìm a rekreaënìm st edisku naöì univerzity v DesnÈ v Jizersk ch hor ch. KromÏ Ëlen SK AS VäB-TUO se jedn nì z - Ëastnil prorektor pro rozvoj prof. Ing. JaromÌr Gottvald, CSc. a za SUS VäB-TUO souëasn prezident Ing. Daniel Ot hal a novï zvolen Ëlen prezidia Ing. J n ätrbka. HlavnÌ projedn van tèmata byly z leûitosti t kajìcì se: ubytov nì, stravov nì a d le zkvalitnïnì pèëe o studenty. V bodu vïnovanèm ubytov nì se diskutovala pravidla samo klidu a adekv tnì v öe poplatk za spot ebiëe, ubytovacì depozitum a zkvalitnïnì ubytovacìch sluûeb. KonkrÈtnÌ p ipomìnky k pravidl m samo klidu se t kaly zejmèna problematickè moûnosti praktickè realizace nïkter ch bod (zajiötïnì vïtr nì l ûkovin). V r mci Ë sti vïnovanè ubytovacìmu depozitu byl shled n problematick m zejmèna nep imï enï brzk termìn splatnosti depozita, a d le zbyteënï sloûit procedura p i û d nì o vr cenì depozita. V obou p Ìpadech byly Ëleny SK navrûeny vhodnïjöì alternativy. Prorektor prof. Ing. JaromÌr Gottvald, CSc. p Ìtomn m podïkoval za p ipomìnky a sdïlil, ûe se jimi bude v ûnï zab vat. D le sezn mil p ÌtomnÈ s pravami pl novan mi na kolejìch v PorubÏ v budoucìm letech, zejmèna rekonstrukcì budovy B, kter probïhne jako prvnì. V r mci bodu stravov nì se diskutovala zejmèna kvalita a kultura stravov nì v menz ch, vëetnï zajiötïnì zpïtnè vazby spokojenosti odbïratel sluûeb ñ tedy student i pedagog. Studentsk komora n slednï navrhla zajiöùovat pravidelnou zpïtnou vazbu ñ spokojenosti z kaznìk ñ prost ednictvìm dotaznìk, kterè budou volnï dostupnè v prostor ch univerzity. PrvnÌ öet enì se pl - nuje v tomto semestru. Prorektor prof. Ing. JaromÌr Gottvald, CSc. tuto iniciativu SK p ivìtal a d le informoval o pl novanè rekonstrukci toalet v p ÌzemÌ menzy, kter probïhne tento rok, pl novanè rekonstrukci druhèho a prvnìho patra novè menzy a o uvaûovanèm zavedenì systèmu objedn - v nì stravy, kterè by umoûnilo v bïr jìdla, p Ìlohy, pitì atd. Ñna mìruì. PoslednÌ projedn vanè z leûitosti se t kaly zkvalitnïnì pèëe o studenty: pl novanè vybudov nì kancel e pèëe o studenty; zavedenì informaënìch tabulì na kolejìch; zlepöenì informaënìho systèmu kolejì a p ipravovan akce SK urëen pro budoucì studenty prvnìch roënìk. Na z vïr bych r d podïkoval vedenì univerzity za umoûnïnì uskuteënit toto pracovnì v jezdnì zased nì StudentskÈ komory AS VäB-TUO. Radim Lauko MÌstop edseda SK AS VäB-TUO MÌstop edseda AS EkF VäB-TUO Foto: Bc. Kate ina PolÌnkov SOUTĚŽ o nejlepší podnikatelský záměr roku 2007 Nosíte v hlavě nápad a chcete se přesvědčit, zda je vhodný pro realizaci na trhu? Přemýšlíte jak přeměnit Váš nápad v tržní příležitost? Sníte o tom, že začnete podnikat? Pokud ano a z roveú jste p esvïdëeni o inovaënìm potenci lu Vaöeho n padu, je tu pro V s v jimeën p Ìleûitost z Ëastnit se naöì soutïûe. SoutÏû o nejlepöì podnikatelsk z mïr roku 2007 je rozdïlena do dvou kategoriì: ï Kategorie ÑStudentì je urëena vöem dn m student m nebo t m m sloûen ch z dn ch student vysok ch ökol MoravskoslezskÈho kraje ñ bakal skèho, magisterskèho a doktorskèho studijnìho programu. ï Kategorie ÑVe ejnostì je soutïû urëena vöem obëan m»r s trval m pobytem v MoravskoslezskÈm kraji.»ekajì na V s zajìmavè ceny ve formï penïûit ch odmïn a upomìnkovè p edmïty od vyhlaöovatele a partner soutïûe. Nej spïönïjöì jednotlivec Ëi t m m ûe zìskat odmïnu aû ve v öi 25.000,ñ KË. HlavnÌ v herce z kategorie ÑStudentì pak zìsk exklusivnì moûnost inkubace v naöem PodnikatelskÈm inkub toru VäB-TU Ostrava po dobu jednoho roku zdarma! DalöÌ informace, pln pravidla soutïûe a p ihl öku najdete na internetov ch str nk ch PodnikatelskÈho inkub toru VäB-TUO www.cpit.vsb.cz/inkubator/. Pro soutïûìcì, kte Ì provedou registraci do 31. 8. 2007 je p ipraveno p ekvapenì! SoutÏû pro V s p ipravil Podnikatelsk inkub tor VäB-TUO. 16 AKADEMIK 4/2007

Konference Nanomateriály na bázi interkalátů a povrchově modifikovaných struktur Centrum Nanotechnologií VŠB-TU Ostrava ve spolupráci s Českou a Slovenskou krystalografickou společností uspořádalo 22. března 2007 v nové Aule VŠB-TUO konferenci zaměřenou na interkalované a povrchově modifikované nanomateriály. n ch a povrchovï modifikovan ch nanomateri l, se z Ëastnili odbornì pracovnìci Ëesk ch i slovensk ch vysok ch ökol a akademie vïd»r a SR. vodnìm slovem zah jil konferenci rektor VäB-TUO prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. a editelka Centra nanotechnologiì VäB-TUO prof. RNDr. Pavla»apkov, DrSc. S p ÌspÏvkem na tèma ÑOptickÈ vlastnosti povrchovï modifikovan ch Nanotechnologie je moûnè rozdïlit z hlediska p Ìpravy na dvï kategorie: (1) P Ìprava nanoë stic p Ìmou syntèzou nebo nïkterou z mechanick ch a kombinovan ch fyzik lnï chemick ch zdrobúovacìch technik a (2) cìlen manipulace vhodn ch hostitelsk ch struktur na atom rnì a molekul rnì rovni. Jednou z metod tèto cìlenè manipulace je interkalace a povrchov modifikace vrstevnat ch krystalov ch hostitelsk ch struktur a syntèza nanoë stic p Ìmo ukotven ch na povrchu hostitelsk ch matric. InterkalovanÈ materi ly vznikajì zabudov nìm organick ch nebo anorganick ch molekul nebo iont (tzv. host ) do vhodnè hostitelskè struktury. CÌlem tèto obmïny struktury je zmïna fyzik lnìch a chemick ch vlastnostì materi l. Tyto nanomateri ly nach zejì uplatnïnì nap. jako pigmenty, katalyz tory, sorbenty, materi ly s antibakteri lnìmi Ëinky, fotoluminiscenënì materi ly apod. Konference, zamï enè na p Ìpravu, charakterizaci a vyuûitì jiû zmìnïn ch interkalovasilik t ì vystoupil Dr. Juraj Bujd k ze SlovenskÈ akademie vïd, Bratislava. Doc. Ing. Frantiöek Kovanda, CSc. prezentoval v sledky v zkumu v oblasti ÑMg-Al hydrotalcit interkalovan ch porfyrinyì na VäCHT Praha a RNDr. Miroslav PospÌöil, Ph.D. (MFF UK Praha) p ednesl p ÌspÏvek t kajìcì se ÑStrukturnÌ anal zy interkal t : molekul rnìho modelov - nì a experimentuì. FMMI zastupovali prof. Ing. ZdenÏk Klika, CSc. s p ÌspÏvkem ÑInterkalace vrstevnat ch silik t ì, doc. Ing. Petr Praus, Ph.D. ÑAdsorpce katioaktivnich tenzor na montmorilonituì a doc. Ing. Lucie Obalov, Ph.D. s p ÌspÏvkem ÑKatalyz - tory na b zi hydrotalcit ì. V sledky v zkumu prov dïnèho v tèto oblasti v Centru nanotechnologiì prezentovali Ing. Vlastimil MatÏjka, Ph.D. (ÑFotoaktÌvnÌ nanoë stice v jìlovè matriciì), Ing. Graûyna Simha-Martynkov, Ph.D. (ÑNanokompozity polymer-silik tì) a Ing. Karla Barabaszov, Ph.D. (ÑMechanickÈ postupy p Ìpravy silik tov ch nanoë stic a jejich charakterizaceì). SouË stì konference byla i panelov prezentace odborn ch p ÌspÏvk na danè tèma. Bylo prezentov no dvacet p ÌspÏvk (poster ) odbornìk z»r a Slovenska. Diskuse u panel i bïhem p edn öek a spoleënèho obïda p inesly novè zajìmavè podnïty a nav z nì spolupracì mezi odbornìky v danè oblasti. RecenzovanÈ konferenënì p ÌspÏvky budou publikov ny v Ëasopise Materials Structure (vydavatel»esk a Slovensk krystalografick spoleënost) v pr bïhu tohoto roku. VÌce informacì o v zkumu v tèto oblasti a po dan ch akcìch bude moûnè nalèzt na internetov ch str nk ch Centra nanotechnologiì VäB-TUO a http://nanotechnologie.vsb.cz/. Mgr. Jana Leökov Centrum nanotechnologiì Foto: Stanislav Swider AKADEMIK 4/2007 17

Jubilanti na Katedře matematiky a deskriptivní geometrie VŠB-TUO V březnu 2007 oslavili významná životní jubilea dva dlouholetí členové Katedry matematiky a deskriptivní geometrie prof. Ing. RNDr. Jindřich Mikeska, DrSc. a prof. Mgr. Ing. Josef Láníček, CSc. Profesor Ing. RNDr. Jind ich Mikeska, DrSc. se narodil 12. b ezna 1917 v DobroslavicÌch v okrese Opava. Po maturitï na re lnèm gymn ziu v HluËÌnÏ studoval matematiku a fyziku na P ÌrodovÏdeckÈ fakultï Karlovy univerzity. Po uzav enì Ëesk ch vysok ch ökol vystudoval fyziku na univerzitï v T bingen.» st v leën ch let str vil v koncentraënìm t bo e v Sachsenhausenu. Po v lce se vr til na Karlovu univerzitu a studium spïönï dokonëil. Jako st edoökolsk profesor se vr til na gymn zium na rodnè HluËÌnsko, odkud roku 1950 p eöel na gymn zium v OstravÏ-P Ìvozu. Ani zde vöak nez stal natrvalo a nakonec zakotvil na VäB. V roce 1951 se stal odborn m asistentem Katedry matematiky a deskriptivnì geometrie. Vzhledem k pot ebï odbornìk s teoretick mi znalostmi z matematiky s n vaznostì na praxi d lkovï vystudoval Hornicko-geologickou fakultu tèto vysokè ökoly. Hornickou problematikou se zab val rovnïû ve svè disertaënì pr ci na tèma TeoretickÈ vysvïtlenì oblasti hlavnìch deformacì v okolì d lnìch dïl, po jejìû obhajobï dos hl hodnosti doktora technick ch vïd (1965). Po spïönè habilitaci byl jmenov n nejprve docentem a pozdïji dn m profesorem pro obor Aplikovan matematika (1968). Od roku 1972 vedl Katedru systèmovèho inûen rstvì. Kdyû byla v roce 1977 na VäB z Ìzena Ekonomick Sportovní den VŠB-TUO Katedra tïlesnè v chovy a sportu VäB- TUO a Vysokoökolsk sportovnì klub VäB-TUO po dajì dne 16. 5. 2007 tradiënì SportovnÌ den pro vöechny studenty a zamïstnance naöì vysokè ökoly. Jsou pro v s p ipraveny turnaje v kolektivnìch a individu lnìch sportech, m ûete si rovnïû vyzkouöet nïkterè netradiënì formy pohybov ch aktivit. BliûöÌ informace budou zve ejnïny na internetov ch str nk ch KTVS (www:/ ktvs. vsb.cz) a vyvïöeny na n stïnk ch ve vöech objektech ökoly. SrdeËnÏ zveme vöechny studenty a zamïstnance a tïöìme se na vaöi Ëast. P ÌpadnÈ informace a dotazy na tel. ËÌsle 605 881 035 ñ Mgr. Jind ich Byrtus a 604 787 470 ñ PaedDr. ZdenÏk Br zdil. Sportovně-relaxační dovolená Chorvatsko Místo konání: Kemp BELVEDERE, 5km od historického města Trogir, s nádherným výhledem na moře a souostroví Termín: 24. 8. 5. 9. 2007 Sportovní vyžití: aerobik, bodystyling, jóga, fitness a powerjóga, tenis, stolní tenis, petangue, plavání, turistika. Po dohodě možnost fakult. výletů Trogir, Split, NP Krka, Fish piknik na lodi, atd. Ubytování: dřevěné chatky s verandou a kuchyňkou, poblíž sociálních zařízení. V kempu se nachází obchod, restaurace a pizzerie Vodácký kurs pro zaměstnance VŠB-TUO Místo konání: Kemp Na pískárně (7 km od Č. Krumlova) Termín: 17. 23. 6. 2007 Vedoucí: Mgr. Václav Svoboda Náplň: Vodácký výcvik pro začátečníky i pokročilé. Sjezd řeky Vltava z V. Brodu do Zlaté Koruny. Kult. poznávací činnost: Klášter ve V. Brodu, prohlídka hradů Č. Krumlov, Rožmberk. Popis lokality: Vodácký kemp Na pískárně se sociálním zařízením přímo u řeky asi 7 km od Č. Krumlova (proti proudu). Ubytování: ve stanech ze skladu KTVS fakulta, byl Jind ich Mikeska jejìm prvnìm dïkanem. Jind ich Mikeska je autorem velmi kvalitnìch odborn ch pracì zamï en ch na aplikace matematiky v hornictvì. Profesor Mgr. Ing. Josef L nìëek, CSc. oslavil dne 3. b ezna 2007 v plnè duöevnì i fyzickè svïûesti osmdes tiny. DÏtstvÌ i ml - dì proûil na jiûnì MoravÏ. St edoökolskè vzdïl nì zìskal na re lnèm gymn ziu v HodonÌnÏ a B eclavi. Po maturitï v roce 1946 vystudoval obor Matematika a deskriptivnì geometrie na P ÌrodovÏdeckÈ fakultï Masarykovy univerzity v BrnÏ. Po t ÌletÈm p sobenì na st ednì ökole nastoupil v roce 1952 jako asistent na Katedru matematiky a deskriptivnì geometrie VysokÈ ökoly b ÚskÈ v OstravÏ. Aby mohl poznatky z matematiky a deskriptivnì geometrie co nejlèpe aplikovat ve v uce i v hornickè praxi, vystudoval obor HlubinnÈ dob v nì loûisek na Hornicko-geologickÈ fakultï VäB. ZÌskanÈ vïdomosti z roëil v kandid tskè disertaënì pr ci na tèma UûitÌ nïkter ch kvadratick ch ploch k eöenì p echodu z dlouhèho horizont lnìho d lnìho dìla do dlouhèho vertik lnìho d lnìho dìla kruhovèho pr ezu, kterou obh jil v roce 1970 a zìskal titul kandid ta technick ch vïd. V roce 1971 se habilitoval, v roce 1973 byl jmenov n docentem a v roce 1984 profesorem pro obor DeskriptivnÌ geometrie. BÏhem svèho p sobenì na Kated e matematiky a deskriptivnì geometrie VäB vykon val jubilant adu let zodpovïdnï funkci z - stupce vedoucìho katedry, nïkolik obdobì p sobil ve funkci prodïkana. Poznatky zìskanè studiem matematiky a deskriptivnì geometrie na jednè stranï a hornickè problematiky na stranï druhè skloubil v adï publikacì, zamï en ch na aplikaci matematiky a deskriptivnì geometrie v hornictvì. Oba jubilanti se st le tïöì pevnèmu zdravì a ûivotnì pohodï. P ispìvajì k nim vych zky do p Ìrody, pr ce na zahradï a ûiv z jem o vöechno dïnì. R di se z ËastÚujÌ spoleëensk ch akcì, kde si s chutì p i dobrèm vìnku zazpìvajì. Do dalöìch let p ejeme obïma p n m profesor m pevnè zdravì, pohodu a spokojenost. Doc. RNDr. Pavel Burda, CSc. Doc. RNDr. Jarmila Doleûalov, CSc. Katedra matematiky a deskriptivnì geometrie VäB-TUO Foto: Kamila Wysoudilov TROGIR Stravování: vlastní. Kuchyňka je vybavena základním nádobím, vařičem, var. konvicí a lednicí Doprava: autobusem Cena: 4.100, Kč (zahrnuje ubytování a dopravu) Záloha: 2.000, Kč Přihlášky a info: Dana Bajgarová, tel. 6122, e-mail: dana.bajgarova@seznam.cz Platba: sekretariát KTVS, kancelář č. 3, p. D. Balcarová, (po dohodě možno platit bankovním převodem). VLTAVA Stravování: účastník kursu se stravuje sám Doprava: autobus VŠB-TUO Počet osob: 32 Poplatek za kurs: 1.700, Kč/osoba (doprava, kemp) Storno: 1.500, Kč Přihlašování: Zájemci se mohou přihlásit od pondělí 23. 4. 2007 u sekretářky KTVS VŠB-TUO paní Dany Halfarové, tel. 6166 (stará menza). Účastník kursu bude evidován až po vyplnění přihlášky a zaplacení částky 1.700, Kč. Přihlašování bude ukončeno dne 20. 5. 2007. 18 AKADEMIK 4/2007

Multimediální program EnTecNet pro němčináře Výsledkem tříleté spolupráce týmu učitelů a odborníků vysokých škol a institucí z Finska, Německa, Francie, Rakouska, Rumunska a České republiky je multimediální jazykový program pro odborně orientovanou výuku němčiny v oblasti životního prostředí. Projekt se realizoval za finanční podpory Evropské komise. Ve 12 komunikativnï orientovan ch, p ehlednï ËlenÏn ch a na sobï nez visl ch modulech je moûno trènovat poslech s porozumïnìm, uëit se a procviëit novou odbornou slovnì z - sobu i gramatiku. Jelikoû jsou sou- Ë stì programu vìcejazyën slovnìk a uûivatelsk p ÌruËka, je vhodn i pro samostudium. Zpracov na jsou n sledujìcì tèmata: ï Voda, vodstvo, ËiötÏnÌ odpadnìch vod. ï Vzduch, ËiötÏnÌ odpadnìch plyn. ï BiocenÛza, biotechnika. ï P da, ochrana p dy, sanace. ï MÏsto, zpracov nì odpadu. ï Venkov, obnovitelnè zdroje energie. Auto i p ipravili rovnïû moûn scèn v uky vedenè metodou Blended Learning, kdy Ë st v uky probìh prezenënï a Ë st v pohodlì domova prost ednictvìm poëìtaëe. V r mci vyzkouöenì modernìch pedagogick ch postup doölo k aktivnì mezin rodnì spolupr ci ËastnÌk kurzu i uëitel (tzv. Internetworking) a v dosud neb valè mì e se rozöì ily a posìlily moûnosti komunikace, v tradiënì v uce opomìjenè. DÌky programu Moodle, elektronickè poötï a funkci skype vûdy mal skupinka student spoleënï eöila tematickè koly, jejì ËlenovÈ se vz jemnï informovali o situaci v p ÌsluönÈ zemi a Ëasto i nad r mec programu se setk vali na chatu a u skype. O jazykovèm programu EnTecNet, kter bude v brzkè dobï zve ejnïn i zdarma online, jsme p ipraveny z jemc m podat bliûöì informace. Jsme r dy, ûe jsme mohly jako uëitelky cizìch jazyk pracovat ve zkuöenèm mezin rodnìm t mu p i p ÌpravÏ v ukovèho programu a potè si prakticky ovï it novè moûnosti jazykovè v uky, kter se m ûe odvìjet, jak uk zal n ö pilotnì kurz, v celoevropskèm prostoru. Pr ce na projektu a ohlasy student n s inspirovaly natolik, ûe jsme p edbïûnï s naöimi partnery dohodly uspo- dat na podzim tohoto roku kurz pro z - jemce z ad student o nïmëinu s tematikou ûivotnìho prost edì (EnTecNet) a nïmëinu ve strojìrenstvì (DEUMA). Mgr. Svatava Cik nkov Mgr. Libuöe Halfarov»lenky autorskèho kolektivu Katedra jazyk VäB-TUO Foto: Mgr. Libuöe Halfarov INZERCE AKADEMIK 4/2007 19

20 AKADEMIK 4/2007