ZEMĚ V POHYBU Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o Zemi, jejích pohybech a o historii výzkumu vesmíru.
Země Země je třetí planetou Sluneční soustavy a jedinou známou planetou, která má vhodné podmínky pro život vznikla asi před 4,5 miliardami let z oblaků kosmického prachu a plynu z vesmíru vypadá jako modrá koule, proto se jí někdy říká modrá planeta Země má jedinou přirozenou družici Měsíc
Zápis do sešitu Země třetí planeta Sluneční soustavy jediná známá planeta, která má vhodné podmínky pro život vznikla z oblaků kosmického prachu a plynu má jedinou přirozenou družici Měsíc
Země Země má kulovitý tvar, ale není přesná koule, na pólech je mírně zploštělá tvaru Země říkáme geoid proti sobě leží severní pól a jižní pól póly prochází zemská osa, která je nakloněná v poloviční vzdálenosti mezi póly je rovník jeho délka je asi 40 000 km rovník Zemi rozděluje na severní a jižní polokouli
Zápis do sešitu má kulovitý tvar, na pólech je mírně zploštělá proti sobě leží severní pól a jižní pól póly prochází nakloněná zemská osa v poloviční vzdálenosti mezi póly je rovník, rozděluje Zemi na severní a jižní polokouli
Pohyby Země Země vykonává dva typy pohybů: jednak se otáčí kolem své osy, a také obíhá kolem Slunce třetí pohyb, který ovlivňuje dění na Zemi, vykonává Měsíc, který obíhá Zemi
Zápis do sešitu Pohyby Země dva typy pohybů: otáčí se kolem své osy obíhá kolem Slunce navíc ještě Měsíc obíhá Zemi
Otáčení kolem osy Slunce osvětluje vždy jednu polokouli, je na ní den, na druhé polokouli je noc Země se kolem své osy otočí jednou za 24 hodin (astronomický den) otáčí se proti směru hodinových ručiček (od západu k východu) při východu a při západu Slunce dopadají jeho paprsky hodně šikmo, v poledne méně šikmo
Zápis do sešitu Otáčení kolem osy Slunce osvětluje jednu polokouli, je na ní den, na druhé je noc kolem své osy otočí jednou za 24 hodin otáčí se proti směru hodinových ručiček (od Z k V) při východu a při západu Slunce dopadají jeho paprsky hodně šikmo, v poledne méně šikmo
Obíhání kolem Slunce Země obíhá kolem Slunce po dráze, která má tvar elipsy doba oběhu kolem Slunce je 365 ¼ dne zemská osa je nakloněná, Slunce ale míří stále stejným směrem proto se mění úhel dopadu slunečních paprsků a doba, po kterou na povrch Země dopadají díky tomu se u nás mění roční období
Zápis do sešitu Obíhání kolem Slunce Země obíhá Slunce po dráze tvaru elipsy doba oběhu kolem Slunce je 365 ¼ dne zemská osa je nakloněná mění se úhel dopadu doba dopadu slunečních paprsků díky tomu se mění roční období
Roční období 21. června (letní slunovrat) je severní polokoule osvětlena nejvíc je na ní léto, je to nejdelší den v roce 21. prosince (zimní slunovrat) je severní polokoule osvětlena nejméně je na ni zima, je to nejdelší noc v roce
Roční období 21. března a 23. září (jarní a podzimní rovnodennost) jsou obě polokoule osvětleny stejně je jaro a podzim, den a noc jsou stejně dlouhé
Zápis do sešitu Roční období 21. června (letní slunovrat) je severní polokoule osvětlena nejvíc je na ní léto, je to nejdelší den v roce 21. prosince (zimní slunovrat) je severní polokoule osvětlena nejméně je na ni zima, je to nejdelší noc v roce 21. března a 23. září (jarní a podzimní rovnodennost) jsou obě polokoule osvětleny stejně je jaro a podzim, den a noc jsou stejně dlouhé
Průzkum vesmíru první průzkum vesmíru probíhal pomocí dalekohledů první zdokonalený dalekohled k průzkumu vesmíru použil Galileo Galilei a objevil jím například Jupiterovy měsíce
Průzkum vesmíru v současnosti nám informace o vesmíru poskytují hvězdárny planetária zase vytvářejí umělou nebeskou klenbu, na které mohou ukazovat jevy, probíhající ve vesmíru
Zápis do sešitu Průzkum vesmíru první průzkum pomocí dalekohledů v současnosti máme informace z hvězdáren planetária vytvářejí umělou nebeskou klenbu
Dálkový průzkum vesmíru na oběžné dráze Země je Hubbleův vesmírný dalekohled lidé vytvořili množství umělých vesmírných družic, které obíhají Zemi nebo putují sluneční soustavou první umělou družicí Země byl sovětský Sputnik 1
Dálkový průzkum vesmíru do vesmíru už se podívali i lidé kosmonauti prvním člověkem ve vesmíru byl Rus Jurij Gagarin prvním člověkem, který vstoupil na Měsíc, byl Američan Neil Armstrong prvním československým kosmonautem byl Vladimír Remek
Zápis do sešitu Dálkový průzkum vesmíru na oběžné dráze Země je Hubbleův vesmírný dalekohled umělé vesmírné družice první umělou družicí Země byl Sputnik 1 kosmonauti: první člověk ve vesmíru Jurij Gagarin první člověk na Měsíci Neil Armstrong první československý kosmonaut Vladimír Remek
OPAKOVÁNÍ Země třetí planeta Sluneční soustavy jediná známá planeta, která má vhodné podmínky pro život vznikla z oblaků kosmického prachu a plynu má jedinou přirozenou družici Měsíc má kulovitý tvar, na pólech je mírně zploštělá proti sobě leží severní pól a jižní pól póly prochází nakloněná zemská osa v poloviční vzdálenosti mezi póly je rovník, rozděluje Zemi na severní a jižní polokouli Pohyby Země dva typy pohybů: otáčí se kolem své osy obíhá kolem Slunce navíc ještě Měsíc obíhá Zemi Otáčení kolem osy Slunce osvětluje jednu polokouli, je na ní den, na druhé je noc kolem své osy otočí jednou za 24 hodin otáčí se proti směru hodinových ručiček (od Z k V) při východu a při západu Slunce dopadají jeho paprsky hodně šikmo, v poledne méně šikmo Roční období 21. června (letní slunovrat) je severní polokoule osvětlena nejvíc je na ní léto, je to nejdelší den v roce 21. prosince (zimní slunovrat) je severní polokoule osvětlena nejméně je na ni zima, je to nejdelší noc v roce 21. března a 23. září (jarní a podzimní rovnodennost) jsou obě polokoule osvětleny stejně je jaro a podzim, den a noc jsou stejně dlouhé Průzkum vesmíru první průzkum pomocí dalekohledů v současnosti máme informace z hvězdáren planetária vytvářejí umělou nebeskou klenbu Dálkový průzkum vesmíru na oběžné dráze Země je Hubbleův vesmírný dalekohled umělé vesmírné družice první umělou družicí Země byl Sputnik 1 kosmonauti: první člověk ve vesmíru Jurij Gagarin první člověk na Měsíci Neil Armstrong první československý kosmonaut Vladimír Remek Obíhání kolem Slunce Země obíhá Slunce po dráze tvaru elipsy doba oběhu kolem Slunce je 365 ¼ dne zemská osa je nakloněná mění se úhel dopadu doba dopadu slunečních paprsků díky tomu se mění roční období