Doba osvícenství Osvícenci měli schopnost a odvahu přemýšlet o nových věcech. Osvícenství bylo myšlenkové hnutí, které se v 18. století šířilo po celé Evropě. Voltaire [voltér] byl nejvýznamnějším a nejslavnějším francouzským filozofem za své názory byl pronásledován a vězněn ostře vystupoval proti církvi a proti králi Společenská smlouva Měla být výhodná pro všechny lidi.
Lid měl poslouchat a pracovat, naopak vládce měl vládnout pro blaho svého lidu. Jean - Jacques Rousseau [žan žak rusó] Hlavním principem jeho filozofie bylo tvrzení, že člověk je tvor od přírody dobrý a milující řád a spravedlnost. Osvícenci přemýšleli o spravedlivém státě a výkonnějším hospodářství. Názory osvícenců ovlivnily vědu a umění. Encyklopedie alias (jinak) Racionální slovník věd, umění a řemesel je dílem francouzských učenců
hlavním autorem a vydavatelem byl Denis Didero [dydero] obsahuje 28 svazků Isaac Newton [izák njútn] Angličan, v 17. století formuloval gravitační zákony. Carl Linné [kárl liné] Švédský učenec, vytvořil dvouslovné latinské pojmenování rostlin a živočichů Nové vědecké poznatky využitelné v praxi Alessandro Volta Ital, dokázal vyrobit elektřinu pomocí elektrického článku a uložit ji v bateriích. James Watt [džejms vot] skotský vynálezce parního stroje 18. století je nazýváno stoletím páry.
bratři Montgolfierové [montgolfijérové] Francouzi, zhotovili létající balon Prokop Diviš český vynálezce bleskosvodu Klasicismus Umělecká díla měla být v souladu s lidským rozumem a s uspořádáním přírody. Ve stavitelství se stala ideálem strohá jednoduchost a účelnost tvarů. Umělci se vraceli k antice a renesanci a snažili se tato klasická díla napodobit. A proto dostal tento umělecký směr název klasicismus. Osvícenský absolutismus Vzdělaný panovník by podle osvícenců měl podřizovat svůj osobní prospěch obecnému dobru.
V Evropě si nechávali panovníci radit od slavných myslitelů. Fridrich II. pruský král, který vystupoval jako král filozof přátelil se s Voltairem důraz kladl na vybudování silné armády, výboji získal rozsáhlá území Kateřina II. ruská carevna prováděla reformy po vzoru Západu dopisovala si s francouzskými a německými filozofy budovala chudobince a nemocnice vládla však absolutisticky, v zemi přetrvávalo nevolnictví jejím rádcem byl kníže Potěmkin (Potěmkinovy vesnice namalované kulisy představovaly blahobyt)
Anglie v zemi měl moc král i parlament neexistovalo zde poddanství byla zaručena svoboda projevu volební právo měli bohatí roku 1707 došlo ke spojení Anglie a Skotska ve Spojené království Velké Británie, roku 1801 se připojilo Irsko Habsburská monarchie v 18. století Na počátku 18. století vymřeli španělští Habsburkové. 1713 císař Karel VI. vydává listinu pod názvem Pragmatická sankce (sankce = opatření). v habsburské monarchii měl vládnout jen jeden panovník (centralizace moci) v případě vymření Habsburků po meči mohla vládnout žena
Vláda Marie Terezie (1740 1780) česká a uherská královna a německá císařovna dcera císaře Karla VI. manželka Františka Štěpána Lotrinského matka 16 dětí ( tchýně Evropy ) O rakouskou císařskou korunu usilovalo Prusko. V tzv. slezských válkách vybojoval pruský král Fridrich II. Slezsko, Bavorsko a Sasko. Reformy Marie Terezie přenesla úřady do Vídně, řídili je dobře školení úředníci, tzv. byrokracie nechala provést soupis poddanské i panské půdy (daňové účely) provedla první sčítání obyvatel (vojenské účely) ustálilo se příjmení u jména domy značeny čísly v roce 1774 zavedla povinnou školní docházku od 6 do 12 let, tzv. školy triviální (trivium = čtení, psaní, počítání)
provedla měnovou reformu (tolary, zlatky) zavedla jednotný systém měr a vah (píď, palec, loket, stopa, sáh, žejdlík, máz, holba, libra) Vláda Josefa II. (1780 1790) nejstarší syn Marie Terezie velice pracovitý panovník prováděl inspekční cesty pod jménem hrabě Falkenštein mezi lidmi velice oblíbený, proto lidé dávali svým synům jméno Josef pokračoval v reformách své matky Reformy Josefa II. 1781 vydal toleranční patent (tolerovat = promíjet) Katolické náboženství zůstalo jako hlavním ve státě, ale lidé se mohli hlásit ke kalvinismu, luteránství nebo pravoslavné církvi.
1781 vydal patent o zrušení nevolnictví Poddaní nebyli osobně nesvobodni, mohli se volně stěhovat, bez svolení pána uzavírat sňatky, studovat. Další reformy spojil Moravu a Slezsko v jeden samostatný celek se sídlem v Brně zřídil úřednické magistráty vydal občanský zákoník zrušil trest smrti a vydal zákaz mučení rušil kostely a kláštery, které neplnily vzdělávací a léčebnou funkci