A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Obsahuje části obcí:, Šneky Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.342.412.19.1 Název obce: Kód obce (IČOB): 12162 (55474) Číslo ORP3 (ČSÚ): 412 (412) Název ORP3: Cheb Kód OPOU2 ČSÚ: 4121 Název OPOU2:: Cheb Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: CZ41.342.412.19. 12162 55474 CZ41.342.412.19. Šneky 12164 55474 Stránka 1 z 9
Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) Město leží přímo na západní hranici ČR v těsném sousedství Saského Bad Brambachu. Je nepravidelně rozloženo v pahorkatém terénu nad horním tokem potoka Významným průmyslovým subjektem je společnost KERAPO SALVAP s.r.o., která se zabývá dekorováním porcelánu. K dalším továrnám patří ELROZ a.s., která vyrábí rozvaděče a kovovýrobky. Ve městě je stavební firma, zemědělský podnik FARMY PLESNÁ, s.r.o. a další drobné podnikatelské subjekty. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. Na území obce se nachází pásmo ochrany prostředí mezi čistírnou odpadních vod a zástavbou ve vzdálenosti 2 m od hranice čistírny. B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ, Šneky Počet obyvatel: 22 25 21 215 Počet trvale bydlících obyvatel 2 22 2 33 2 53 2 73 Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP) 144 144 144 144 Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP 2 166 2 177 2 197 2 217 2 25 2 2 2 15 2 1 2 5 2 1 95 1 9 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 počet trvale bydlících obyvatel počet obyvatel s ČOP C. PODKLADY Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje z roku 29 zpracovaný KÚ Karlovarského kraje a.s. Dotazník s údaji o demografickém vývoji obce, vodovodu, kanalizaci a čištění odpadních vod Provozní řád Nebanického skupinového vodovodu lokality směr Skalná, a Aš z VDJ A. Výšina (6/213) Kanalizační řád (3/28) Provozní řád ČOV (9/211) Provozní řád stokové sítě (7/212) GIS CHEVAK Cheb, a.s. Stránka 2 z 9
D. VODOVODY D.1 POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Rok: 22 25 21 215 Počet všech zásobených obyvatel Nz obyvatel 97 122 1595 273 Voda vyrobená celkem VVR tis.m3/r 41 52 71 99 Voda fakturovaná celkem VFC tis.m3/r 38 48 65 91 Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis.m3/r 31 4 55 76 Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva Qs,d l/(os.den) 87,6 91,2 94,5 1,4 Spec. potř. fakt. vody Qs l/(os.den) 17,3 19,4 111,7 12,3 Spec. potř. vody vyrobené Qs,v l/(os.den) 115,8 118,5 122 13,8 Průměrná denní potřeba Qp m3/d 112,3 142,5 194,5 271,2 Max. denní potřeba Qd m3/d 168,5 199,5 272,3 379,7 Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku Obec: Legenda: Vodovody Čerpací stanice Úpravny vody navrhované navržená navržená rekonstrukce rekonstrukce rekonstrukce Vodojem věžový Vodojem zemní Studna, vrt ATS rekonstrukce navržený navržená navržená Stránka 3 z 9
Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická potřeba vody [l/os.r] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP 2 5 2 1 5 1 5 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 počet zásobených trvale bydlících počet zásobených s ČOP počet obyvatel celkem Graf D1.2: Specifická potřeba vody [l/os.r] 14 12 1 8 6 4 2 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 fakturované vody vody vyrobené fakturované vody obyvatelstva Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 nové investice,85 rekon. řadů rekon. ostatní Celkem [mil.kč,85 Graf D1.4: Vodovody - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 1,,8,6,4,2, 25 23 24 26 27 28 21 211 29 212 214 213 215 nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce řadů [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Stránka 4 z 9
D.2 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Město (496-562 m n.m.) je v současné době částečně zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Město je gravitačně zásobeno z vodojemu. Na vodojemu se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Dále je město částečně zásobeno pitnou vodou z domovních studní. Vydatnost vody ve studních je proměnlivá, kvalita vody nevyhovuje vyhlášce MZ 252/24 z hlediska bakteriologického znečištění a vyšších hodnot u dusičnanů a radonu. Pitná voda pro zásobovanou oblast je dodávána ze skupinového vodovodu Nebanice. Většinovým vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé řady vlastní Město. Celková délka vodovodního potrubí na území obce je 11 9 m. Celkem je na vodovod napojeno 294 ks přípojek v délce 2 888 m. Skupinový vodovod Nebanice Skupinový vodovod Nebanice zásobuje střední, severní a severozápadní část okresu Cheb, zejména 3 velké lokality Cheb, Františkovy Lázně a Aš. Jedná se o tyto obce: Aš (Aš, Mokřiny, Vernéřov), Františkovy Lázně (Aleje-Zátiší, Dlouhé Mosty, Františkovy Lázně, Žírovice), Hazlov, Hranice (Hranice, Studánka, Trojmezí), Cheb (Cetnov, Dolní Dvory, Háje, Hradiště, Cheb, Jindřichov, Klest, Loužek, Podhrad, Skalka, Střížov, Tršnice), Krásná, Křižovatka (Křižovatka, Nová Ves), Milhostov, Nebanice, Odrava (Mostov, Obilná, Odrava, Potočiště),, Podhradí, Pomezí nad Ohří (Hraničná, Pomezí nad Ohří), Skalná (Skalná, Starý Rybník), Třebeň (Dvorek, Nový Drahov, Třebeň), Velký Luh, Vojtanov (Antonínova Výšina, Mýtinka, Vojtanov). Čerpání z ÚV Nebanice je zabezpečováno čtyřmi výtlačnými řady: jedním řadem DN 3 do vodojemu Antonínova výšina 1 2 m3 + 1 3 m3 (49,7/485,7 m n.m.), dvěma řady DN 7 a DN 4 do vodojemu Ján 2 3 m3 (511,35/56,35 m n.m.) + 1 1 m3 (511,5/56,5 m n.m.) a řadem DN 5, kterým byly v minulosti zásobovány obce Kynšperk nad Ohří, Chlum nad Ohří a další obce ve směru do Sokolova. Z vodojemu Ján je přes vodojem Antonínova Výšina voda vedena gravitačně do vodojemu Skalná 2 5 m3 (54,66/51,66 m n.m.). Z tohoto vodojemu se zásobuje gravitačně pitnou vodou město Skalná. Alternativně lze do vodojemu Skalná dodávat vodu čerpáním z čerpací stanice ve vodojemu Antonínova Výšina. Z vodojemu Skalná je voda gravitací dopravována do akumulace vody čerpací stanice Velký Luh 4 m3 (487,15/486,35 m n.m.). ČS Velký Luh je využívána pro čerpání vody do vodojemu 2 63 m3 (57,/565, m n.m.). Zdroje vody pro skupinový vodovod Nebanice Úpravna vody Nebanice využívá podzemní vody z prameniště Nebanice rozdělené na Nebanice I a Nebanice II. Prameniště je tvořeno soustavou vrtů a sběrných studní. Prameniště Nebanice I Bylo vystavěno v padesátých letech spolu s úpravnou vody. Kapacita prameniště byla stanovena na 2 l/s. Prameniště je tvořeno celkem sedmi studnami S1 - S6 a KW3, do kterých je přiváděna voda násoskovými řady. Na pravém břehu Ohře mezi obcemi Cheb místní část Loužek a Kynšperk nad Ohří je umístěna část prameniště tvořená studnami S1, S2, S3, S5 a S6, ze kterého je voda čerpána výtlačným řadem do vodojemu surové vody 2 165 m3 (451,37/336,2 m n.m.). Zbývající studna S4 a vrt KW3 jsou umístěny severozápadně od úpravny vody. Vodu z nich je možné čerpat přímo na přítok do úpravny vody. Případně je možné čerpat vodu ze studny S4 do vodojemu surové vody. Prameniště Nebanice II Prameniště se nachází mezi Jesenickou přehradou a lokalitou Obilná podél levobřežní části Odravského potoka. (Dříve bylo označováno jako prameniště Obilná). Každý vrt je umístěn ve stavebním objektu čerpací stanice. Vrty v čerpací stanici č.7 a 9 jsou umístěny v jednopodlažní přízemní budově. Vrt č. 8 je ukončen v suterénu čerpací stanice. Voda je čerpána z vrtů a přiváděna výtlačným řadem na přítok do úpravny vody spolu s KW 3 a S4 samostatným nátokem. Z provozního odzkoušení provozovatelem v prosinci 1996 vyplývá reálný výkon prameniště cca 6 l/s. Prameniště Jesenice V prostoru jižně od prameniště Nebanice II směrem k hrázi přehrady, na pravém břehu jsou umístěny další tři vrty, které se označují jako prameniště Jesenice. Kapacita prameniště je podle hydrogeologického průzkumu cca 165 l/s. Kvalita vody z jednotlivých vrtů je poměrně dobrá. Prameniště je uvažováno jako rezerva do budoucnosti. Vrty byly zničeny neznámým subjektem. V budoucnu je možné je obnovit a využít. Nebanický skupinový vodovod je zásoben dalšími podzemními zdroji, které nejsou upravovány na ÚV Nebanice. Jedná se o zdroje: Jindřichov, Štítary, Krásná a Schönberg. Dále zdroje Bavory a Milhostov, které slouží jako záložní. Vrt Jindřichov Jedná se o artézský vrt o vydatnosti Qprům 8,74 l/s, Qmax= 1,94 l/s, který je připojen na výtlačný řad DN 7 z ÚV Nebanice do vodojemu Ján 2 3 m3 (511,35/56,35 m n.m.) + 1 1 m3 (511,5/56,5 m n.m.). Vrt Jindřichov je 22 m hluboký s přetokem 1,8 m nad úrovní terénu, ze které naplňuje malou akumulaci. Z akumulace je voda čerpána do výtlačného řadu DN 7. Bakteriologická kvalita vody je trvale vyhovující, dezinfekce chlornanem sodným se proto neprovádí. K odstranění CO2 a Rn z vody je v ČS osazena technologie mechanického odkyselení a odradonování na 2 stripovacích kolonách. K dalšímu snížení koncentrace zbytkového agresívního oxidu uhličitého (odkyselení) je do přítokového potrubí akumulační jímky dávkován roztok hydroxidu sodného. Prameniště Schönberg Jímací území Schönberg bylo vybudováno v roce 1913, skládá se z 23 jímek a 38 jímacích zářezů, které jsou situovány na území ČR a SRN. Celková průměrná vydatnost jímacího území je cca 1 l/s a ve srážkově příznivém období dosahuje až 3 l/s. Jímaná voda je z prameniště přivedena do vodojemu Vojtanov gravitačně řadem DN 16. Na vodojemu je pro odstranění radonu z vody zřízena odradonovací věž a pro alkalizaci vody dávkování vápna. Vodu z prameniště Schönberg je možné přes vodojem Vojtanov dodávat propojovacím řadem DN 15 do přiváděcího řadu Antonínova Výšina Skalná DN 3. Z důvodu kvality vody je propojovací řad trvale odstaven z provozu. Technologie ÚV Nebanice Stránka 5 z 9
Úpravna vody Nebanice byla postavena v padesátých letech a postupně byla uvedena do provozu v období let 1957-64. Počátkem devadesátých let byla zahájena I.etapa rekonstrukce, v jejímž rámci byl rozšířen zdroj o nové prameniště Nebanice II (Obilná) a o výtlačný řad DN 7 z ÚV na vodojem Ján v Chebu. Z důvodů velkých poklesů odběrů pitné vody ve spotřebišti v 9. letech byla přehodnocena původní kapacita úpravny a v r. 1998 bylo přistoupeno k rekonstrukci úpravny vody zahájené modelovým provozem nové technologie v r. 1997. Rekonstrukce probíhala v letech 2 22. Při rekonstrukci úpravny vody Nebanice byly použity poprvé v rámci České republiky netradiční technologie - biologické odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových bakterií v pískovém loži tlakového filtru, po předchozím odstranění oxidu uhličitého na aeračních věžích. Surová voda pro úpravnu vody Nebanice má zcela ojedinělou kvalitu vody nejen v poměrech České republiky, ale i v poměrech evropských. Zdroje lze rozdělit podle polohy a kvality do dvou skupin. Studny původního prameniště s vysokými obsahy železa s maximy až 1 mg/l a manganu až 1,5 mg/l, některé z nich s obsahem CO2 až 4 mg/l a vrty z lokality k.ú. Obilná. Tyto zdroje ve srovnání s původními mají nižší obsahy CO2, Fe i Mn v koncentracích cca 4 mg/l CO2, do 5 mg/l Fe a do,7 mg/l Mn. Na rozdíl od původních zdrojů obsahují sirovodík a nejsou ovlivněny povrchovou vodou z řeky Odravy. Prvním stupněm úpravy vody, na který je přivedena směs surové vody je aerace. Zde dochází k odstranění přebytečného oxidu uhličitého. Na technologickém stupni tlakové filtrace je voda zbavena pevných látek a v důsledku působení biocenózy železitých a manganových bakterií zejména pak produktů oxidace železa a manganu. Dalším stupněm je otevřená filtrace s vápencovou náplní. Funkcí otevřené filtrace je za normálního provozu stabilizace upravené vody a další odstranění pevných látek. Pro případný havarijní provoz, lze provozovat otevřenou filtraci bez předchozí úpravy surové vody na tlakových filtrech jako jednostupňovou chemickou úpravnu po aeraci s nadávkováním manganistanu draselného a hydroxidu sodného. Pro fázi zapracování tlakové filtrace nebo pro případné zvýšení účinnosti odstraňování manganu je určeno dávkování manganistanu draselného. Pro zvýšení ph se před tlakovou filtraci nebo před otevřenou filtraci z důvodu lepší separace manganu dávkuje roztok hydroxidu sodného. Třetí možnost dávkování za filtraci II je z důvodu stabilizace upravené vody. Pro dezinfekci vody je dávkován plynný chlor. Dávkování je možno provádět do pěti dávkovacích míst, dle potřeb provozu. Do staré a nové akumulace upravené vody a do tří výtlaků do spotřebiště (DN 7 a DN 4 do Chebu a DN 3 do Františkových Lázní). Dávka chloru je cca 1 mg/l. Zkapalněný chlor je skladován v ocelových sudech a je dávkován vakuovými chlorátory. Regulace je zajištěna dvěma regulačními jednotkami od průtoku do akumulací a třemi regulačními jednotkami na výtlacích od průtoku se zpětnou vazbou od zbytkového chloru. Kalové hospodářství sestává ze tří sedimentačních nádrží, ve kterých po nadávkování roztoku chloridu železitého dochází k odsazení kalu z pracích vod filtrace I a II. Odsazená voda je po sedimentaci vypouštěna do toku a kal je přečerpán na kalová pole v areálu úpravny. D.3 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ V současném systému zásobování vodou se v budoucnu neplánují žádné změny. Trvale je třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studních a v případě, že nevyhovuje vyhl. 252/24 Sb., která stanoví požadavky na pitnou vodu, bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. D.4 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den obyvatele cisternami ze zdroje Jindřichov. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Stránka 6 z 9
E. KANALIZACE A ČOV E.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Rok: 22 25 21 215 Počet všech obyv. napoj. na kanal. Nk obyvatel 719 723 729 1647 Počet obyv. napojených na ČOV Ncov obyvatel 719 723 729 1647 Spec. produkce odp. vod obyv. Qov l/(os.den) 175 178 183 138 Produkce odpadních vod Mov m3/den 231,5 236,6 245,3 272 Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory Obec: Legenda: Kanalizace ČOV Čerpací stanice Aglomerace navrhovaná rekonstrukce navrhované rekonstrukce navrhované rekonstrukce hranice aglomerací kanalizace Stránka 7 z 9
Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická produkce [l/(os.den)] Denní produkce [m3/den] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci 2 5 2 1 5 1 5 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 počet napojených trvale bydlících počet napojených s ČOP počet obyvatel celkem Graf E1.2: Produkce odpadních vod Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den] 2 28, 15 27, 26, 1 25, 24, 5 23, 22, 21, 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo produkce odpadních vod Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 nové investice 18,1 18,1 rek.stok.sítě rekon. ostatní Celkem [mil.kč 18,1 18,1 Graf E1.4: Kanalizace - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 2, 15, 1, 5,, 23 24 25 26 212 213 27 28 29 21 211 214 215 nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce stok. sítě [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Stránka 8 z 9
E.2 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Systém stokové sítě je vybudován částečně jako jednotná gravitační kanalizace a částečně jako oddílná splašková kanalizace, odpadní vody jsou odkanalizovány stokovou sítí na ČOV, vyčištěné odpadní vody jsou odváděny z ČOV do recipientu, který protéká městem od západu k východu a rozděluje město na dvě části. V systému stokové sítě jsou vybudovány čtyři čerpací stanice, ČS 1 a ČS 2 jsou umístěny na území městské části Šneky. Čerpací stanice ČS 3 (U potoka) je vybudována na pravém břehu potoka a přečerpává odpadní vody z levobřežní části města do kmenové stoky A. V lokalitě Sibiř je vybudována čerpací stanice ČS 6, která přečerpává splaškové odpadní vody z rodinných domů do stoky DA v ulici Potoční. V systému kmenové stoky A a na ní navazujících stok jsou vybudovány tři odlehčovací komory. Odlehčovací stoky z odlehčovacích komor jsou vyústěny do potoka. Odpadní vody zbytku obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na ČOV Aš. K odvádění dešťových vod město využívá dešťovou kanalizaci, která je ve správě města a systém příkopů, struh a propustků. Na ČOV jsou přiváděny odpadní vody ze stokové sítě kmenovou stokou A. Před areálem ČOV je umístěna odlehčovací komora OK 1, ze které jsou odváděny odpadní vody v množství Qh = 35 l/s na ČOV potrubím DN 3. Odpadní vody jsou přiváděny do objektu hrubého předčištění, za mechanicky stíranými česlemi je umístěn otevřený oddělovací objekt, ze kterého natékají naředěné odpadní vody do dešťové nádrže. Zde dochází k zachycení nejvíce znečištěných dešťových vod na počátku srážkových událostí, naředěné odpadní vody po naplnění dešťové nádrže odtékají do odlehčovací stoky DN 5. Odlehčené odpadní vody jsou odváděny odlehčovací stokou do měrného objektu a spolu s odtokem vyčištěné odpadní vody jsou odváděny do recipientu. Za česlemi natékají odpadní vody v množství Qh max. = 11,5 l/s do lapáku písku a za ním do rozdělovacího objektu před biologickým stupněm. Biologický stupeň je tvořen třemi paralelně zapojenými jednotkami malých čistíren odpadních vod. Provzdušňovacím zařízením jsou hřebenové bubny typu Kessener. Přebytečný kal je podle potřeby odčerpáván do uskladňovací nádrže na kal. Zahuštěný přebytečný kal je odvážen ke zpracování do kalového hospodářství na ČOV Aš. Kontinuální měření průtoku vyčištěných odpadních vod na ČOV je provedeno na odtoku z biologického stupně v měrném objektu s trojúhelníkovým měrným přelivem a průtokoměrem. Vyčištěné odpadní vody z měrného objektu odtékají potrubím DN 5 do recipientu. Většinovým vlastníkem a provozovatelem kanalizace v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé stoky vlastní fyzické osoby a některé Město. Celková délka kanalizace v obci je 16 43 m. Celkem je na kanalizaci připojeno 464 ks přípojek v délce 3 65 m. E.3 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU Navrhujeme intenzifikaci čistírny odpadních vod. Cílem je modernizace a intenzifikace technologické linky čistírenského procesu a dosažení snížení nutrientů a fosforu. F. DODATEK Změna technického řešení obcí v rámci mikroregionu Cheb: kanalizace II.etapa, Šneky kanalizace vodovod II.etapa Stanovisko MZe č.j.: 36685/26-1633 ze dne 3.11.26: - - nemá zásadní připomínky AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: 31.12.213 aktuální stav 213 2.8.24 PRVK - základní verze, srpen 24, Hydroprojekt CZ a.s. Stránka 9 z 9