POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 1. vydání 1. aktualizace k 1. 8. 2009

POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 1. vydání 1. aktualizace k 1. 8. 2009 Nabyl úèinnosti 1. března 2009 Str. 10 Zákon č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku V 3 odst. 1 písm. b) se na konci textu bodu 11 doplňují slova: a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce. Str. 60 11 zní: 11 Zaměstnavatel, u něhož jsou odsouzený nebo osoba ve výkonu zabezpečovací detence zařazeni k výkonu práce, je povinen odvádět za každý kalendářní měsíc příslušné věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence spolu se mzdou za práci odsouzeného nebo odměnou za práci osoby ve výkonu zabezpečovací detence i pojistné, které jsou povinni platit [ 7 odst. 1 písm. a)]. Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence odečtou úhrn dávek nemocenského pojištění vyplacených odsouzeným nebo osobám ve výkonu zabezpečovací detence od pojistného, které jsou povinni za odsouzené nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence odvádět ( 8 odst. 1), a ve lhůtě uvedené v 9 odst. 1 odvedou částku pojistného na účet příslušného služebního orgánu Vězeňské služby České republiky. Ustanovení 9 odst. 5 až 7 platí pro věznici a ústav pro výkon zabezpečovací detence ve vztahu k příslušnému služebnímu orgánu Vězeňské služby České republiky přiměřeně. Ustanovení vět první až třetí platí přiměřeně v případě výkonu zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění osobami ve vazbě. Nabyl úèinnosti 4. července 2009 Zákon č. 158/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých zákonů Str. 10 V 3 odst. 1 písm. b) se v bodě 8 za slova členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, vkládají slova předseda Energetického regulačního úřadu,. Nabyl úèinnosti Zákon č. 221/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném 1. srpna 2009 *) na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Str. 57 V 9 odst. 2 větě první se slova na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti nahrazují slovy na náhradě mzdy, platu nebo odměny nebo na snížené odměně za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (dále jen náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti ). *) Zákon bude v platnosti do 31. prosince 2010. 1

Str. 97 V 20 odst. 5 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: f) za dobu od právní moci rozhodnutí soudu o schválení reorganizačního plánu do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým reorganizace končí 45),. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i). Str. 104 V 20a odst. 1 větě třetí se slova písm. e) a f) nahrazují slovy písm. e) až g). Str. 108 Za 21 se vkládá nový 21a, který včetně nadpisu zní: 21a Slevy na pojistném (1) Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za každého zaměstnance uvedeného v 3 odst. 3 písm. a), jehož vyměřovací základ je nižší, než 1,15násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru. (2) Sleva na pojistném náleží jen za toho zaměstnance uvedeného v odstavci 1, jehož zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc. Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží od kalendářního měsíce, v němž byla doručena výpověď z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti zaměstnanci nebo zaměstnavateli nebo v němž byla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru nebo zrušení dohody o pracovní činnosti anebo v němž byl zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Sleva na pojistném nenáleží za zaměstnance, který podle zákona o nemocenském pojištění vykonává zaměstnání malého rozsahu, a za zaměstnance, jehož zaměstnání nemá trvat déle než 3 kalendářní měsíce. (3) Vykonává-li fyzická osoba pro téhož zaměstnavatele více zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském pojištění, s výjimkou zaměstnání malého rozsahu, považuje se tato osoba pro účely slevy na pojistném za jednoho zaměstnance uvedeného v 3 odst. 3 písm. a) a za vyměřovací základ tohoto zaměstnance pro účely slevy na pojistném se považuje úhrn vyměřovacích základů ze všech těchto zaměstnání. (4) Sleva na pojistném náleží za kalendářní měsíc. (5) Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance činí 3,3 % rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy zaokrouhleným na celé stokoruny směrem nahoru a vyměřovacím základem zaměstnance. Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance činí nejvýše 25 % jeho vyměřovacího základu. Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (6) Úhrn slev na pojistném náležející zaměstnavateli za kalendářní měsíc odečte zaměstnavatel z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc, a to před odečtem poloviny částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti a kterou odečítá podle 9 odst. 2, 3 nebo 4, popřípadě před ostatními odečty z částky odváděného pojistného. Zaměstnavatel uplatňuje úhrn slev na pojistném na předepsaném tiskopisu podle 9 odst. 5 nebo 6; na tomto tiskopisu uvádí též údaj o úhrnu slev, který mu za kalendářní měsíc náleží, a údaj o počtu zaměstnanců, za které mu sleva na pojistném náleží. Úhrn slev na pojistném lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva na pojistném náleží; slevu na pojistném nelze uplatnit zpětně. Byl-li z částky pojistného odečten úhrn slev na pojistném ve vyšší částce, než mohl být odečten, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném; byl-li z částky pojistného odečten úhrn slev na pojistném v nižší částce, než mohl být odečten, nedoplatek na slevě na pojistném nevzniká. 2

(7) Nárok na slevu na pojistném podle odstavce 1 nemá zaměstnavatel, který vstoupil do likvidace nebo vůči němuž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek; nárok na slevu na pojistném zaniká od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nastaly tyto skutečnosti. (8) Sleva na pojistném podle odstavce 1 náleží do konce roku 2010; naposledy náleží za prosinec 2010. Str. 130 Doplňte si k Přechodným ustanovením: Čl. II zákona č. 221/2009 Sb. Mimořádná sleva na pojistném 1. Za kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl účinnosti, náleží zaměstnavatelům mimořádná sleva na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné ). Mimořádná sleva na pojistném se stanoví jako součet úhrnu slev na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2009 přede dnem účinnosti tohoto zákona; tyto slevy na pojistném za tyto měsíce se stanoví podle 21a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen zákon o pojistném ). Při stanovení těchto slev se berou v úvahu jen ti zaměstnanci, jejichž zaměstnání trvá k poslednímu dni kalendářního měsíce, v němž tento zákon nabyl účinnosti. 2. Mimořádnou slevu na pojistném odečte zaměstnavatel z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl účinnosti, a to až po odečtu slevy na pojistném náležející podle 21a zákona o pojistném a přednostně před ostatními odečty z částky odváděného pojistného. Je-li částka mimořádné slevy na pojistném vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, popřípadě než rozdíl mezi pojistným za tento kalendářní měsíc a slevou na pojistném náležející podle 21a zákona o pojistném, požádá zaměstnavatel příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu; ustanovení 9 odst. 7 zákona o pojistném platí obdobně pro případ odečtu mimořádné slevy na pojistném. Žádost o úhradu tohoto rozdílu se podává na předepsaném tiskopisu. Nebyl-li nárok na mimořádnou slevu uplatněn do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc uvedený ve větě první, zaniká. Byla-li z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc odečtena mimořádná sleva ve vyšší částce, než měla být odečtena, nebo byla-li okresní správa sociálního zabezpečení požádána o úhradu rozdílu podle 9 odst. 7 zákona o pojistném a tato správa požadovaný rozdíl uhradila, avšak zaměstnavateli náležela tato úhrada v nižší částce nebo nenáležela vůbec, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Čl. III zákona č. 221/2009 Sb. Přechodné ustanovení Sleva na pojistném podle 21a zákona o pojistném náleží poprvé za kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl účinnosti. Str. 108 Komentář k 21a: Nárok na slevu na pojistném (dále jen sleva) má jen zaměstnavatel na zaměstnance, u něhož jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a 2. Nárok na slevu se uplatní jen na zaměstnance: který vykonává zaměstnání, z něhož je účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání nebo od změny ze zaměstnání malého rozsahu na zaměstnání zakládající účast na ne- 3

mocenském pojištění. Ze zaměstnání malého rozsahu sleva nenáleží, i když je zaměstnanec v kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění, jehož vyměřovací základ v kalendářním měsíci je nižší než 27 100 Kč. Tato částka platí pro slevy za kalendářní měsíce roku 2009. Výše průměrné mzdy pro rok 2010 bude stanovena až v měsíci září 2009, teprve poté bude vypočtena hranice vyměřovacího základu pro slevy na pojistném v roce 2010 podle odstavce 1 tohoto ustanovení, jehož zaměstnání trvalo celý kalendářní měsíc, jehož zaměstnání mělo trvat déle než 3 kalendářní měsíce, u něhož nebyl učiněn některý z úkonů uvedený v odstavci 2 větě druhé směřující ke skončení zaměstnání. Všechny výše uvedené podmínky musejí trvat u zaměstnance současně, aby zaměstnavatel na něho měl nárok na slevu. Zaměstnáním se rozumí trvání pracovního vztahu od jeho vzniku do dne jeho skončení. Příklady 1. Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti (dále jen DPČ ) od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009. Sjednaná pracovní doba je na 8 hodin týdně, výkon práce je stanoven na úterý a na čtvrtek po 4 hodinách. Odměna za hodinu činí 80 Kč. V srpnu činila odměna 1 280 Kč, zaměstnanec měl pracovní volno. Zaměstnání není zaměstnáním malého rozsahu, sjednaná odměna za týden činí 640 Kč, měsíční odměna je sjednána ve výši alespoň 2 000 Kč. Vyměřovacím základem zaměstnance je 1 280 Kč, z této částky musí být odvedeno pojistné na sociální zabezpečení. Zaměstnavatel má za srpen nárok na slevu na tohoto zaměstnance. 2. Zaměstnanec má uzavřenou DPČ od 1. 1. do 31. 12. 2009. Pracovní doba je sjednána tak, že nepřekročí 20 hodin týdně (polovinu normální pracovní doby) v průměru ve sjednaném období, a odměna činí 80 Kč za hodinu. V srpnu odměna činila 8 000 Kč. Zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu. I když je zaměstnanec v srpnu účasten nemocenského pojištění, sleva na tohoto zaměstnance nenáleží. Z částky 8 000 Kč musí být odvedeno pojistné na sociální zabezpečení. 3. Zaměstnanec má sjednanou měsíční mzdu ve výši 30 000 Kč. Vyměřovacím základem zaměstnance v měsíci srpnu je 30 000 Kč, v září 15 000 Kč, protože byl v tomto měsíci uznán práceneschopným. U zaměstnance není v měsíci srpnu splněna podmínka výše vyměřovacího základu pro poskytnutí slevy. Vyměřovací základ je vyšší než 27 100 Kč. V září tuto podmínku splňuje, za září má na něho zaměstnavatel nárok na slevu. 4. Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní poměr. Pracovní doba je sjednána od pondělí do pátku na 8 hodin denně, mzda za hodinu činí 80 Kč. Zaměstnání není zaměstnáním malého rozsahu, zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání. Pracovní poměr byl uzavřen v roce 2009 na dobu: a) od 1. 9. do 30. 11., sleva nenáleží, zaměstnání nemá trvat déle než 3 kalendářní měsíce, b) od 1. 9. do 1. 12., sleva náleží, zaměstnání má trvat déle než 3 kalendářní měsíce, c) od 1. 9. do 23. 12., ale začal pracovat 3. 9. Účasten nemocenského pojištění je od 3. 9., ale zaměstnání trvá od 1. 9. Sleva náleží, zaměstnání má trvat déle než 3 kalendářní měsíce. 4

d) od 2. 9. do 23. 12., sleva nenáleží, zaměstnání nemá trvat déle než 3 kalendářní měsíce. Má trvat jen 2 celé kalendářní měsíce (říjen a listopad), e) od 2. 9. do 31. 12., sleva náleží za říjen až prosinec. Za září sleva nenáleží, protože zaměstnání netrvalo celý měsíc. 5. V září 2009 byla zaměstnanci doručena výpověď, pracovní poměr končí 30. listopadu. Sleva nenáleží za září, říjen a listopad. 6. Zaměstnanec uzavřel od 1. 9. 2009 pracovní poměr na dobu neurčitou, zkušební doba činí 3 měsíce. V říjnu vyrozuměl zaměstnavatele, že pracovní poměr zrušuje ve zkušební době ke dni 31. 10. 2009 Sleva náleží za září, za říjen nenáleží. Je-li trvání pracovního vztahu prodlouženo na základě dohody, nebo je-li výpověď odvolána, posuzuje se trvání pracovního vztahu od měsíce, v němž k takovému úkonu došlo, jako nepřerušené. 7. Zaměstnanec uzavřel v roce 2009 pracovní poměr na dobu od 1. 9. do 31. 10. Sleva nenáleží, zaměstnání nemá trvat déle než 3 měsíce. V říjnu dodatkem k pracovní smlouvě bude pracovní smlouva prodloužena od 1. 11. do 31. 12. V říjnu je zřejmé, že pracovní poměr má trvat déle než 3 měsíce, za říjen až prosinec sleva náleží. 8. Zaměstnanec, jehož zaměstnání trvalo od roku 2007, dal v září 2009 výpověď. Výpovědní lhůta končí 30. 11. V listopadu se dohodne se zaměstnavatelem na stažení výpovědi. Od listopadu je zřejmé, že pracovní poměr bude nadále trvat a že pracovní vztah trvá déle než 3 měsíce (více než 2 roky trvá). Sleva náleží za srpen a poté za listopad a další měsíce. Zaměstnanec, který vykonává u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, se považuje ze všech zaměstnání pro účely slevy za jednoho zaměstnance. Zaměstnanec musí alespoň v jednom zaměstnání splňovat podmínky pro poskytnutí slevy; v ostatních zaměstnáních postačuje, aby byl účasten nemocenského pojištění. V ostatních zaměstnáních nemusí splňovat podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto ustanovení, v nichž jsou uvedeny podmínky pro nárok na slevu. K zaměstnání malého rozsahu se nepřihlíží. Příklady 1. Zaměstnanec je jednatelem s.r.o., odměna činí 20 000 Kč měsíčně, zároveň má s touto společností uzavřen pracovní poměr na pozici ředitele konstrukčního oddělení, měsíční mzda činí 25 000 Kč, a DPČ na řízení nákladního automobilu podle potřeby zaměstnavatele a možností jednatele; rozsah pracovní doby v DPČ nepřekročí polovinu normální týdenní pracovní doby, odměna je stanovena podle počtu ujetých kilometrů. V srpnu 2009 činila odměna z DPČ 4 000 Kč. Nárok na slevu je pouze ze zaměstnání v pracovním poměru. DPČ je zaměstnáním malého rozsahu, k tomuto zaměstnání se nepřihlíží. Z činnosti jednatele není účasten nemocenského pojištění, k tomuto zaměstnání se také nepřihlíží. Vyměřovacím základem pro slevu je 25 000 Kč. 2. Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr od roku 2005. Mzda činí 15 000 Kč. Od 15. 9. do 31. 10. 2009 uzavřel s týmž zaměstnavatelem DPČ, odměna v září činila 4 000 Kč, v říjnu 7 000 Kč. Ani jedno zaměstnání není zaměstnáním malého rozsahu. 5

Vyměřovacím základem pro slevu je v srpnu 15 000 Kč, v září 19 000 Kč, v říjnu 22 000 Kč, v listopadu 15 000 Kč. Výše slevy v roce 2009 činí 3,3 % z rozdílu mezi 27 100 Kč a vyměřovacím základem. Výše slevy nemůže být vyšší než pojistné, které zaměstnavatel odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance, tj. než 25 % z vyměřovacího základu. Výše slevy může v roce 2009 činit nejvýše 790 Kč, a to z vyměřovacího základu 3 160 Kč. Do této výše vyměřovacího základu činí výše slevy 25 % z vyměřovacího základu, neboť 3,3 % ze základu pro výpočet slevy je vyšší než 25 % z vyměřovacího základu. Příklady 1. Vyměřovací základ zaměstnance činí 22 100 Kč. Rozdíl mezi 27 100 Kč a vyměřovacím základem je 5 000 Kč. 3,3 % z 5 000 Kč (5 000 Kč 0,033) je 165 Kč. Sleva činí 165 Kč. 2. Vyměřovací základ zaměstnance činí 2 100 Kč. Rozdíl mezi 27 100 Kč a 2 100 Kč je 25 000 Kč. 3,3 % z 25 000 Kč je 825 Kč. Z 2 100 Kč odvedl zaměstnavatel pojistné ve výši 525 Kč (25% z 2 100 Kč), proto sleva může činit pouze 525 Kč. 3. Mzda u zaměstnance v pracovním poměru činí 17 000 Kč měsíčně. V září uzavřel DPČ na 20 kalendářních dnů, sjednaná odměna činí 4 000 Kč. Tato částka byla zúčtována ve výši 3 000 Kč do září a 1 000 Kč do října. Sleva za srpen činí 333,30 Kč, po zaokrouhlení 334 Kč (3,3% z 10 100 Kč, tj. 27 100 Kč 17 000 Kč), za září činí 234,30 Kč, po zaokrouhlení 235 Kč (3,3% ze 7 100 Kč, tj. 27 100 Kč 20 000 Kč), v říjnu 300,30 Kč, po zaokrouhlení 301 Kč (3,3% z 9 100 Kč, tj. 27 100 Kč 18 000 Kč). 4. Zaměstnanec dosáhl maximálního vyměřovacího základu 1 130 640 Kč v měsíci září. Jestliže: a) do měsíce září mu byl zúčtován započitatelný příjem 150 000 Kč, ale pojistné bylo odvedeno z 12 000 Kč, protože započtením této částky dosáhl v září maximálního vyměřovacího základu, sleva nenáleží. b) v měsíci listopadu činil jeho započitatelný příjem jen 20 000 Kč, protože byl v tomto měsíci práceneschopným, sleva nenáleží; z tohoto příjmu zaměstnavatel neplatí pojistné (a ani zaměstnanec). 5. Zaměstnanec má s týmž zaměstnavatelem uzavřeny od roku 2008 dva pracovní poměry. Ani jeden z nich není zaměstnáním malého rozsahu. Z jednoho pracovního poměru pobírá mzdu 14 000 Kč měsíčně, z druhého 5 000 Kč měsíčně. Jeden z těchto pracovních poměrů skončí 31. 12. 2009, do ledna 2010 mu ze skončeného zaměstnání bude zúčtován započitatelný příjem 2 500 Kč (proplacená dovolená nebo roční prémie apod.). Zaměstnanec není v lednu ze skončeného zaměstnání účasten nemocenského pojištění, proto i když se z 2 500 Kč platí pojistné, tato částka se nepřipočítává k vyměřovacímu základu z druhého zaměstnání. Jestliže nadále trvá zaměstnání se sjednanou mzdou 14 000 Kč, tak ještě za prosinec činil pro účely slevy úhrn vyměřovacích základů 19 000 Kč a v lednu 14 000 Kč. Zaměstnavatel musí vést za každý kalendářní měsíc seznam zaměstnanců, na které uplatnil nárok na slevu, výši slevy za jednotlivé zaměstnance a úhrn slev za všechny zaměstnance. Na tis- 6

kopise Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách uvede úhrn slev. Tuto částku si odečte od pojistného, které je povinen za příslušný kalendářní měsíc odvést. Je povinen na tomto tiskopise uvést i počet zaměstnanců, na které slevu uplatnil. Novým údajem na tomto tiskopise, jehož nová úprava platí od měsíce srpna 2009, je i počet zaměstnanců (v části A tiskopisu). Zde se uvede počet zaměstnanců účastných nemocenského pojištění a důchodového pojištění k poslednímu dni měsíce. Tento údaj nenavazuje na poskytování slev. Budou zde uvedeni i zaměstnanci, jejichž zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu a založilo v daném měsíci účast na nemocenském pojištění, zaměstnanci účastní pouze důchodového pojištění (např. jednatelé s.r.o., jimž byla do kalendářního měsíce roku 2009 zúčtována odměna alespoň 5 900 Kč), zaměstnanci na mateřské a rodičovské dovolené, jimž nadále trvá pracovní poměr. Tiskopis Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách musí být odevzdán nejpozději v tom dnu, na který připadá poslední den splatnosti pojistného. To znamená, že musí být doručen na OSSZ nebo předán na poštu nejpozději 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se pojistné platí. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je pojistné splatné v následujícím pracovním dni, a tedy i tento tiskopis může být podán v tomto dni. Bude-li tiskopis odevzdán po lhůtě pro jeho předložení, není nárok na slevu. V případě, že úhrn slev a ostatních částek odpočitatelných od odváděného pojistného je vyšší než pojistné, které má být odvedeno, je tento tiskopis zároveň žádostí o vrácení pojistného. Str. 130 Komentář k mimořádné slevě na pojistném: Od pojistného odváděného za měsíc srpen si zaměstnavatelé mohou odečíst i mimořádnou slevu. Mimořádná sleva je úhrn slev za leden až červenec, které se stanoví podle stejných podmínek jako slevy od měsíce srpna. Nárok na mimořádnou slevu lze uplatnit jen na zaměstnance, jemuž trvá pracovní vztah do 31. 8. 2009. Příklady 1. Zaměstnanec ukončil pracovní poměr 30. 4. 2009, od 1. 5. 2009 uzavřel nový pracovní poměr s týmž zaměstnavatelem, a to do 31. 12. 2009. Mimořádná sleva za leden až duben nenáleží, protože zaměstnání, které skončilo 30. 4., netrvalo do 31. 8. Za květen až červenec mimořádná sleva náleží. Pokud by nedošlo ke skončení a opětovnému navázání pracovního poměru, ale pracovní poměr by byl dodatkem k pracovní smlouvě prodloužen na období od 1. 5. do 31. 12. 2009, mimořádná sleva by náležela za leden až červenec. 2. Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr od roku 2000. Mzda činí 15 000 Kč měsíčně. Na dobu od 10. 4. do 31. 5. 2009 uzavřel s týmž zaměstnavatelem DPČ s pracovní dobou 2 hodiny denně s odměnou 80 Kč za hodinu. Do dubna byla zúčtována odměna 1 840 Kč z DPČ, do května 3 200 Kč. Sjednaná odměna je vyšší než 2 000 Kč měsíčně, DPČ není zaměstnáním malého rozsahu. Vyměřovacím základem zaměstnance pro stanovení výše mimořádné slevy je v dubnu 16 840 Kč, v květnu 18 200 Kč. Přeplatek na slevě a mimořádné slevě je nedoplatkem (dluhem) na pojistném, protože od pojistného byla odečtena vyšší částka, než měla být odečtena. 7

Příklady 1. Pojistné vypočtené z vyměřovacích základů za měsíc září činí 110 000 Kč. Od této částky si zaměstnavatel odečetl úhrn slev za měsíc září 10 000 Kč. Odečetl si nesprávně i slevu na 2 zaměstnance v úhrnné výši 1 000 Kč, jejichž zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu. Přehled za září podal 20. 10., ale pojistné 100 000 Kč zaplatil až 26. 10. O tom, že vypočetl slevu v nesprávné výši, ještě nevěděl. Zaměstnavatel měl správně dne 20. 10. zaplatit 101 000 Kč. Od 110 000 Kč pojistného si měl odečíst slevu 9 000 Kč. Zaměstnavatel až do 26. 10., tj. za 6 dnů, dluží 101 000 Kč, neboť až v tomto dnu zaplatil 100 000 Kč. Z dluhu na pojistném 101 000 Kč nabíhá penále za každý den prodlení ve výši 50,50 Kč, tzn. za 6 dnů činí 303 Kč. Od 27. 10. dluží pojistné ve výši 1 000 Kč (přeplatek na slevě) až do dne, kdy bude přeplatek uhrazen. Z částky 1 000 Kč nabíhá penále za každý den prodlení ve výši 0,50 Kč až do dne zaplacení této částky, včetně tohoto dne. 2. Zaměstnanci je od září zvýšena měsíční mzda z 15 000 Kč na 17 000 Kč. Omylem za září i říjen byla nadále zúčtovávána mzda 15 000 Kč, v listopadu byla mzda doplacena, do listopadu byla zúčtována mzda 21 000 Kč. Vyměřovacím základem pro odvod pojistného i pro slevu na pojistném je v měsících září a říjnu 15 000 Kč, v listopadu 21 000 Kč. POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ zaměstnavatelů zaměstnanců OSVČ dobrovolně důchodově pojištěných s komentářem a příklady k 1. 1. 2009 1. vydání Ing. Marta Ženíšková Vydalo nakladatelství ANAG Tisk a vazba Zlínské tiskárny, a.s., Zlín Kudlov Odpovědná redaktorka Bc. Libuše Koupilová Sazba Ondřej Forman Autorská uzávěrka 27. ledna 2009 ISBN 978-80-7263-508-5 ANAG, spol. s r.o. Kollárovo nám. 698/7, 772 00 Olomouc tel.: 585 757 411, fax: 585 418 867 e-mail: obchod@anag.cz www.anag.cz