Podpora dalšího vzdělávání příslušníků bezpečnostních složek v Jihočeském kraj

Tento vzdělávací program vznikl v rámci projektu Podpora dalšího vzdělávání příslušníků bezpečnostních složek v Jihočeském kraj reg. č.: CZ.1.07/3.2.08/02.0046 1

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY ZAŘAZENÉ DO PROJEKTU: 1. Zvyšování osobní efektivity, syndrom vyhoření, zvládání stresových situací 2. Krizové situace, ochrana člověka za mimořádných událostí 3. Zákoník práce, Listina základních práv a svobod 4. Legislativa ve výkonu strážníka obecní (městské) policie 5. Činnost v oblasti dohledu nad bezpečností provozu na pozemních komunikacích 6. Základy spolupráce s cizineckou policií 7. Ochrana životního prostředí 8. Týmová spolupráce 9. Komunikace se zdravotně postiženým 10. Extremistické projevy jako možná příčina krizové situace 11. Etika a základní komunikační dovednosti při výkonu profese bezpečnostních složek 12. Praktický nácvik zdravotnické první pomoci 13. Zásady součinnosti mezi jednotkami MP, IZS a fyzickou ostrahou 14. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 15. Zásady ochrany informací 16. Taktika a metodika v rámci plnění povinností a oprávnění strážníků 17. Akceptace právních norem v meziprolongačním období 18. Asertivita a sociální percepce v rámci zásahu do práv a svobod občanů 19. Zbrojní průkaz a právní aspekty použití služební zbraně 2

Základy spolupráce s cizineckou policií Lektor: Mgr. Radek Šafář 3

Obsah Úvod... 5 1 Historie ochrany státních hranic od roku 1948... 5 2 Reorganizace cizinecké policie po vstupu do Schengenského prostoru... 7 3 Pravomoc a působnost cizinecké policie... 8 4 Přestupkové řízení cizinců... 13 5 Věcná a místní příslušnost správních orgánů k projednávání správních deliktů podle zákona o pobytu cizinců... 14 6 Přeshraniční pronásledování... 17 7 Cestovní doklady... 18 8 Přechodová razítka... 21 9 Informační systémy - např. DATEX, FADO, PRADO... 22 10 Pobyt cizinců na území ČR... 23 11 Schengenský prostor, Evropská unie... 25 12 Schengenský informační systém... 33 13 Základní data k evropské integraci, Instituce EU... 35 14 Spolupráce Městské policie a Cizinecké policie... 38 Doporučená literatura... 42 4

Úvod Služba cizinecké policie je součástí ozbrojeného bezpečnostního sboru Policie České republiky. Je útvarem s celorepublikovou působností, to znamená, že realizuje svoji pravomoc na území celého státu. Služba cizinecké policie je specifickým útvarem, složkou Policie České republiky, jejímž úkolem je odhalování nelegální migrace, realizování sankčních opatření v případě, že cizinci pobývají na našem území protizákonně, dodržování a realizace opatření vyplývajících z mezinárodních smluv a předpisů Evropského společenství a odhalování trestných činů souvisejících s nelegálním přechodem státních hranic. Služba cizinecké policie jako jeden z útvarů Policie České republiky byla zřízena Ministerstvem vnitra, konkrétně Nařízením č. 67/2008, kterým se zřizují útvary Policie České republiky s celostátní působností. 1 Historie ochrany státních hranic od roku 1948 Ochranu státních hranic zabezpečovala finanční stráž, která přetrvala až do r. 1948 v podřízenosti Ministerstvu financí, a působila tak vedle pohraničních útvarů SNB. Zákonem č. 275/1948 Sb. byla od 01. 01. 1949 její působnost zcela přenesena na Sbor národní bezpečnosti. Finanční stráž byla definitivně zrušena, když k novému sboru - Pohraniční stráži SNB byla převedena část bývalých příslušníků Finanční stráže, kteří splňovali dobové kádrové předpoklady. K 1. dubnu 1949 byla zaujata nová sestava střežení hranice (o celkové délce 3550 km), a to 14-ti pohraničními prapory. Státní hranice byla rozdělena na dvě pásma, z nichž první zahrnovalo hranice proti americkým i sovětským okupačním zónám Německa a Rakouska a bylo střeženo útvary Pohraniční stráže (PS), které byly vojensky organizované, a druhé pásmo hranice se SSSR, Maďarskem a Polskem, které byly střeženy pohraničními stanicemi Sboru národní bezpečnosti. K 1. dubnu 1950 nastoupili poprvé k Pohraniční stráži vojáci základní služby. V lednu 1951 došlo k zaujetí tzv. nové sestavy Pohraniční stráže a k vytvoření pohraničních brigád. Pohraniční stráž se v té době zaměřovala na hranici s Německou spolkovou republikou, kde umístila 5 brigád (chebskou, plánskou, poběžovickou - později domažlickou, sušickou a volařskou). Méně exponované směry (hranice s Rakouskem, Dunaj a úsek hranic s Německou demokratickou republikou proti Jáchymovsku) byly obsazeny pohraničními oddíly změněnými počátkem roku 1952 rovněž na brigády s velitelstvími v Českých Budějovicích, Znojmě, 5

Bratislavě a Karlových Varech. Na sklonku roku 1952 byla postavena děčínská brigáda střežící státní hranici proti Německé demokratické republice (NDR). Brigáda se skládala z velitelství, z pohraničních praporů, rot a jednotek přímo podřízených velitelství brigády. Ke střežení hranic přispělo i postupné zavádění a budování ženijně technických prostředků (kontrolní orný pás, drátěný zátaras do r. 1966 elektrifikovaný, signální stěny, nástražná osvěcovadla apod.). K neprostupnosti hranic vedle výše zmíněných opatření přispěl i pohraniční režim, který omezoval vstup, pobyt a pohyb v blízkosti státních hranic zavedením tzv. hraničního a zakázaného pásma. V roce 1966 byl tzv. vojskový systém střežení hranic s NDR zrušen, což vedlo k zrušení karlovarské a děčínské brigády. Jejich úseky a úkoly převzala pohraniční oddělení VB. V tomto roce byla Pohraniční stráž vydělena z kompetence Ministerstva vnitra ČSSR a přičleněna k Ministerstvu národní obrany. Tento stav vydržel jen do 1. 1. 1972, kdy byla opět podřízena Federálnímu ministerstvu vnitra a velitelství Pohraniční stráže převzalo odpovědnost i za střežení státních hranic se socialistickými zeměmi. Správy ochrany státních hranic byly vyčleněny z krajských správ SNB a začleněny k hlavní správě Pohraniční stráže (vznikla tak hlavní správa Pohraniční stráže a ochrany státních hranic). Zvláštní složku tvořila Vojska ministerstva vnitra, která byla formálně ustavena v květnu 1975, kdy bylo z pravomoci Štábu civilní obrany vyňato velitelství svazku vojsk MV, z něhož se vytvořila Správa vojsk MV. Mezi její hlavní úkoly patřilo vedle střežení sídla prezidenta a objektů MV, také zabezpečení bojové pohotovosti centrály Federálního ministerstva vnitra a krajských správ. Správa vojsk MV byla do poloviny r. 1978 začleněna do Hlavní správy pohraniční stráže a ochrany státních hranic, poté byla opět podřízena přímo náměstku ministra vnitra ČSSR. Železná opona 1951-1990 V posledním období své existence se železná opona - ženijně-technický zátaras skládal z ochranného plůtku s pomocnou signalizací, trasy telefonního vedení, asfaltové komunikace, vnitřního kontrolního pásu, pěšinky podél signální stěny určené pro údržbu, signální stěny profilu T, vnějšího kontrolního pásu a stěny tvořené pletivem a řadou "brunoválců". Oboustranné oplocení signální stěny zabraňovalo kontaktu zvěře se signální stěnou a vyvolávaní planých poplachů (při každém trvalém zkratu na signální stěně byl vyhlašován pohraniční poplach pro celou rotu). Někdy je trasa novějších ŽTZ zaměňována s trasou "překrytí", která byla většinou tvořena pouze asfaltovou komunikací a telefonním spojením a která byla vybudována v průsecích po trase elektrických zátarasů z 50. let. Ochrana státní hranice byla členěna do hloubky. První pásmo - pásmo přístupů - mohlo být až 50 km hluboké a končilo na hranici pohraničního pásma, druhé pásmo - pásmo signálů - 6

od hranice pohraničního pásma na čáru překrytí, třetí pásmo - pásmo překrytí - končilo státní hranicí. Pokud jde o vodní toky, byla snaha křížit je co nejméně. Když ale nebylo vyhnutí, byly budovány tzv. vodoteče. Potok se vpustil korytem do betonových odlitků velkého průměru a na obou stranách se uzavřel mříží, která měla oka taková, aby přes ni nikdo neprošel. Mříže byly zhotoveny z ocelových trubek a uvnitř byl signální drát. Při narušení mříže, např. přepilováním, byl vyvolán signál. Nad zakrytým vodním tokem vedla signální stěna plného profilu. V zátopových oblastech, např. kolem Dyje, se při povodních vypínalo tolik drátů signální stěny, kam až sahala voda. Kolem drátů, pokud to šlo, se hlídalo z lodiček. Na Staňkovském rybníce a na Lipně byly motorové čluny, ze kterých se hlídalo pásmo signálů nebo přístupů, podle toho, kam až vodní tok zasahoval. S odstraňováním ŽTZ se začalo v prosinci 1989. Od 1. ledna 1993, tedy po rozdělení Česko-Slovenska, v rámci PČR začala působit i služba cizinecké a pohraniční policie, jejíž agendu a úkoly do té doby byly na bedrech federace, tedy Federálního policejního sboru. 2 Reorganizace cizinecké policie po vstupu do Schengenského prostoru Po vstupu České republiky do Schengenského prostoru došlo v celém útvaru cizinecké a pohraniční policie k významné reorganizaci. Tato byla důsledkem souvisejícím se zrušením hraničních přechodů, jež byly předpokladem pro realizaci prvního pilíře EU a s tím spojeným volným pohybem osob. Se zrušením hraničních přechodů ztratila pohraniční policie své opodstatnění a jako dřívější součást cizinecké policie zanikla. S ní došlo k zániku referátů na hraničních přechodech. Zůstaly zachovány pouze hraniční kontroly na mezinárodních letištích jako tzv. Oddělení ochrany vnějších hranic na letištích v Praze, Brně, Ostravě a Pardubicích. Z bývalých referátů na hraničních přechodech vznikly inspektoráty cizinecké policie tzv. ICP. Na okrese vždy působil jeden inspektorát. Tyto měly na starosti kontrolu pobytů cizinců a povolování pobytu (dlouhodobého i trvalého). Dalším významným mezníkem byla reforma celé Policie ČR z roku 2009. Ta se dotkla i organizačního uspořádání útvaru cizinecké policie. Došlo k zániku okresních ředitelství policie 7

ČR a vzniku nových 6 krajských ředitelství k dosavadním 8, která odpovídala uspořádání vyšších územně samosprávných celků (krajů). Touto reformou 1 došlo k přechodu více než 1000 míst z cizinecké policie pod správu krajských ředitelství policie ČR. Dnem 1.1.2011 došlo ke zrušení inspektorátů cizinecké policie a oblastních ředitelství cizinecké policie. Inspektoráty zůstaly zachovány pouze na mezinárodních letištích. Tyto dnes spadají přímo pod Ředitelství služby cizinecké policie. Správa cizinecké policie má nyní podobu jako před vznikem oblastních ředitelství. Policejní prezidium nyní spravuje Ředitelství služby cizinecké policie (útvar s celorepublikovou působností) a 14 krajských ředitelství, kdy Ředitelství služby cizinecké policie působí pouze jako metodický článek cizinecké policie a krajská ředitelství řídí činnost cizinecké policie jako takové. Krajská ředitelství v rámci jednoho kraje spravují vždy jeden Odbor cizinecké policie. Pod správou krajských ředitelství jsou příslušníci cizinecké policie více začleněni do pořádkové činnosti. Příslušníci cizinecké policie moou být povoláni pod vedením krajských ředitelství k zakročení a udržování pořádku a bezpečnosti v případě dopravních nehod či jiných situací, při kterých dochází k narušování veřejného pořádku. 2 3 Pravomoc a působnost cizinecké policie Ředitelství cizinecké policie se podílí na plnění základních úkolů při ochraně vnějších hranic České republiky zejména: zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv provádí pobytovou kontrolu řídí a kontroluje činnost odborů cizinecké policie a jejich dislokovaná pracoviště provozuje zařízení pro zajištění cizinců provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s průvozem cizinců přes území provádí úkony v souvislosti se zajištěním za účelem správního vyhoštění, zjišťování totožnosti cizince nebo plnění závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy rozhoduje ve správním řízení jako odvolací orgán rozhoduje o označení osoby za nežádoucí provozuje informační systémy v rozsahu své působnosti 1 MARTINŮ, O., LANGER, I. Reforma Policie ČR služba v nových podmínkách. Policie ČR [online]. Praha, vydáno leden 2009[ cit. 2011-11-16]. 21 s. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/reforma-policie-cr-sluzba-vnovych-podminkach-191470.aspx. 2 LUKÁŠKOVÁ, G. Cizinecká policie. Brno, 2012. 8

zabezpečuje cestovní a přepravní doklady a uděluje výjezdní vízum pro cizince vyhošťovaného z území rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území v případech žádostí o odstranění tvrdosti správního vyhoštění 3 Ředitelství služby cizinecké policie dále působí jako řídící a kontrolní pracoviště ve vztahu k jednotlivým odborům cizinecké policie. Plní úkoly spojené s ochranou státních hranic, spolupracuje s orgány státních hranic sousedících států, podílí se na zajišťování bezpečnosti a pořádku. Zajišťuje hraniční kontroly na mezinárodních letištích, chrání bezpečnost civilního letectví, zřizuje zde specializovaný útvar pro doprovody letadel. Společně s Ministerstvem vnitra a Policejním prezidiem České republiky řeší úkoly v rámci jejich pravomoci. 4 Podle 163 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pobytu cizinců), ředitelství služby cizinecké policie zajišťuje plnění úkolů, které stanoví předpisy Evropských společenství, tj. rozhoduje o zařazení či vyřazení cizince z informačního systému smluvních států. Ve správním řízení ředitelství cizinecké policie působí jako nadřízený orgán k odborům cizinecké policie, rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění, vyžaduje stanovisko ministerstva, zda je možné vycestování cizince. Ředitelství cizinecké policie dále podává žádost o povolení průvozu leteckou cestou u členského státu Evropské unie či jiného státu, který uplatňuje společný postup. 5 Vyžaduje výpis či opis z Rejstříku trestů, pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při: podávání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti osoby, která již je držitelem víza, při prohlášení neplatnosti víza, v řízení o správním vyhoštění, při zajištění cizince za účelem správního vyhoštění, při poskytování dočasné ochrany, při samotném zjišťování totožnosti cizince a při plnění závazků, které plynou z mezinárodních smluv nebo z předpisů Evropských společenství. Ředitelství cizinecké policie provádí hraniční kontrolu, rozhoduje o udělení krátkodobého víza na hraničním přechodu a o odepření vstupu cizince na území a zrušení platnosti víza. Při odepření vstupu cizince na území provádí takové úkony, které mají zajistit, aby cizinec vycestoval bez zbytečného odkladu zpět do zahraničí. Rozhoduje také o odepření vycestování z území, dále provádí kontrolu pobytu cizinců na našem území. Může provést zadržení cestovního dokladu, v případě, že nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince nebo skončila jeho platnost. 3 O nás. Policie České republiky - služba cizinecké policie. [online]. [cit.14.11.2011]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/o-nas-831034.aspx. 4 Ředitelství služby cizinecké policie. Policie České republiky [online]. [cit. 2011-11-14]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/sluzba-cizinecke-policie-reditelstvi-sluzby-cizinecke-policie.aspx. 9

Ředitelství cizinecké policie také rozhoduje o přestupcích a jiných správních deliktech podle zákona o pobytu cizinců, prověřuje, zda jsou splněny všechny náležitosti veřejných listin tak, aby bylo možné je uznat za cestovní doklad. Mezi další činnosti ředitelství patří prověřování, zda se cizinec nedopustil obcházení zákona za účelem získání oprávnění k pobytu, rozhodování o správním vyhoštění cizinců, vydávání potvrzení o zadržení cestovního dokladu. Podle 163 odst. 2 zákona o pobytu cizinců ředitelství cizinecké policie rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění, za účelem vycestování nebo za účelem plnění závazků plynoucích z mezinárodní smlouvy. Také rozhoduje o umístění cizince do zařízení a o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním zajišťovaného cizince, je-li cizinec zajištěn podle 27 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů a vymáhá jejich úhradu (policista je oprávněn zajistit cizince, jestliže a) se cizinec dopustil jednání, pro které lze pobyt na území České republiky ukončit nebo zahájit řízení o správním vyhoštění, b) bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění a policista zjistí důvod pro zajištění cizince podle jiného právního předpisu (zákona o pobytu cizinců), c) cizinec má být podle vykonatelného rozhodnutí vyhoštěn, nebo d) je důvod se domnívat, že cizinec neoprávněně vstoupil na území České republiky nebo zde neoprávněně pobývá. Odst. 2 dále stanoví, že o zajištění cizince podle odstavce 1 policista bez zbytečného odkladu informuje orgán, který rozhoduje o ukončení pobytu na území České republiky nebo o správním vyhoštění (Ředitelství služby cizinecké policie). Policista je oprávněn cizince zajistit do doby, než tento orgán cizinci doručí rozhodnutí o ukončení pobytu nebo sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění. Odst. 3 uvádí, že zajištění podle odstavce 1 může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Zajištění podle odstavce 2 může trvat nejdéle 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Celková doba zajištění podle odstavců 1 a 2 nesmí být delší než 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody). Ředitelství cizinecké policie také zajišťuje dopravu a střežení cizince, jemuž byl vstup na území odepřen, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje bezodkladný převoz do zdravotnického zařízení a z něj zpět na hraniční přechod. Dále zabezpečuje v zařízení vnější ostrahu části s mírným režimem, v části s přísným režimem zabezpečuje vnější a vnitřní ostrahu. 6 5 Směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25. listopadu 2003 o pomoci při tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou. 6 LUKÁŠKOVÁ, G. Cizinecká policie. Brno, 2012. 10

Poznámka: Na základě výše uvedeného zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky je příslušník cizinecké policie oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu: a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu, b) zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky, c) bezdůvodně se zdržující v bezprostřední blízkosti policií chráněného prostoru nebo v místě, z něhož lze tento prostor účinně ohrozit, d) od níž je požadováno vysvětlení, e) odpovídající popisu hledané nebo pohřešované osoby, f) vstupující do policií chráněného objektu nebo prostoru anebo do místa, kam je policistou zakázán vstup, nebo z tohoto objektu, prostoru anebo místa vycházející, g) která má na místě veřejně přístupném zbraň a je důvodné podezření, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím, h) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo správního deliktu, k požáru nebo k jiné mimořádné události, i) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle jiného právního předpisu, j) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu, k) na žádost jiné osoby, která má na zjištění totožnosti právní zájem, jakož i osoba, která o prokázání totožnosti policistu žádá a zjištěné osobní údaje předat osobě, která o prokázání totožnosti požádala, l) při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo po předcházení trestné činnosti. Neprokázání totožnosti - odmítne-li osoba prokázat svoji totožnost, nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti, je policista oprávněn takovou osobu předvést k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti ( 63 odst. 3) 11

- potřebnou součinnost policista poskytne způsobem a v rozsahu, který nezmaří účel úkonu Nelze-li zjistit totožnost předvedené osoby (a to i cizince) na základě sdělených údajů ani v dostupných evidencích, je policista oprávněn získat informace k jejímu ztotožnění: - snímání daktyloskopických otisků, - zjišťování tělesných znaků, - měřením těla, - pořizováním obrazových, zvukových a jiných záznamů - odebíráním biologických vzorků umožňujících získání informací o genetickém vybavení Způsob provádění ztotožňujících úkonů v České republice - nelze-li výše uvedené úkony pro odpor osoby provést, je policista oprávněn tento odpor překonat, - způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu, - překonat odpor osoby nelze, jde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity Nezjistí-li policista totožnost osoby (a to i u cizince) do 24 hodin od předvedení, je povinen osobu propustit. Maximální lhůta pro zajištění je 24 hodin u služby pořádkové policie, která předá cizince službě cizinecké policie, která má také lhůtu 24 hodin, tedy celkově 48 hodin od omezení osobní svobody podle zákona č. 273/2008 Sb., a tato lhůta nesmí být v žádném případě překročena. Lhůta se počítá od okamžiku prvního omezení osobní svobody, pokud jednotlivá omezení na sebe vzájemně navazují (od počátku předvedení nebo od dostavení se osoby na útvar policie na základě předvolání). Do této doby je třeba započítat i dobu, kdy byla osoba zajištěna protiprávně. Dalšími organizačními články cizinecké policie jsou Inspektoráty cizinecké policie na mezinárodním letišti, Odbor cizinecké policie krajského ředitelství, Oddělení pobytových agend, Oddělení pobytové kontroly pátrání a eskort, Zařízení pro zajištění cizinců, Přijímací středisko, Odbor azylové a migrační politiky. Tyto organizační složky spolupracují v případě potřeby s obecní policií. 12

4 Přestupkové řízení cizinců Řízení o přestupcích cizinců Přestupky, které spáchali cizinci na území České republiky, policisté šetří a oznamují v souladu s čl. 15 ZPPP č. 83/2006. Šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků policisté v cizině neprovádějí, a to ani formou dožádání. Vyrozumívání do ciziny se rovněž neprovádí. Přestupky spáchané cizinci (především těmi, kteří nemají v ČR povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt) projednají policisté zpravidla v blokovém řízení (jedná se však pouze o přestupky, které lze vyřešit domluvou nebo uložením pokuty v blokovém řízení). Výše uvedený postup se netýká přestupků spáchaných podle zákona o pobytu cizinců a souvisejícího postupu orgánů cizinecké policie (pouze tyto orgány mohou projednávat přestupky na úseku vstupu a pobytu cizinců, navíc vedle blokového řízení i ústním jednáním před správním orgánem, případně též v příkazním řízení). Blokové řízení Blokové řízení je druhem zkráceného řízení o přestupcích, které se vyznačuje neformálností, hospodárností a rychlým účinkem na pachatele přestupku. Lze jej konat, jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem: a) přestupek je spolehlivě zjištěn, b) nestačí domluva, Domluvou se rozumí projednání přestupku bez uložení sankce (pokud není domluva zákonem vyloučena). Doporučené znění formulace v úředním záznamu v případě projednání domluvou na místě spáchání přestupku: Přestupek projednán na místě spáchání přestupku, od uložení sankce bylo upuštěno domluva. c) obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. Další podmínky blokového řízení: - pachatel přestupku je spolehlivě zjištěn, - ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení je oprávněn správní orgán, v jehož působnosti je projednávání přestupků ( 52 zákona a přestupcích; policista je oprávněn v blokovém řízení projednat pouze přestupky uvedené v 86 písm. a) zákona o přestupcích, nebo přestupky podle zvláštního zákona), Zvláštním zákonem je např. zákon o zbraních, zákon o pobytu cizinců, z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů nebo z.č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. - nejde o návrhový přestupek - viz 68 odst. 1 zákona o přestupcích, - nejde o osobu uvedenou v 10, popř. v 9 zákona o přestupcích (o osobu podléhající vojenské kázeňské pravomoci, o příslušníka bezpečnostního sboru, o osobu během 13

výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, popř. o osobu požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nebo o poslance nebo senátora, který požádá o projednání přestupku v disciplinárním řízení), - nejde o osobu, jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena, nebo je jí tato osoba zbavena, - vzhledem k závažnosti přestupku postačí uložení pokuty - nejde o přestupek, u něhož lze uložit zákaz činnosti, event. jinou sankci, příp. ochranné opatření, či náhradu škody, - proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat - viz 84 odst. 2 zákona o přestupcích. V blokovém řízení lze uložit pokutu na blok na pokutu na místě zaplacenou a na blok na pokutu na místě nezaplacenou. V blokovém řízení lze uložit obecně pokutu do 1.000 Kč, pokud přestupkový, nebo jiný zákon nepřipouští uložit pokutu vyšší. Mladistvému do 500 Kč, tam, kde zákon o přestupcích, nebo jiný zvláštní zákon připouští uložit pokutu vyšší než 1000 Kč, maximálně do 1000 Kč. Proti již uložené pokutě v blokovém řízení se nelze odvolat. Použití mimořádného opravného prostředku (přezkumné řízení) je přípustné. Při uložení pokuty v blokovém řízení policistou za přestupek spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, (přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů) za tato jednání se do 3 pracovních dnů po projednání přestupku zasílá oznámení o uložení blokové pokuty obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa trvalého pobytu pachatele přestupku. (viz 123b odst. 3 písm. a) zákona o silničním provozu). Ostatní oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,(viz 22 zákona o přestupcích), za který byla uložena pokuta vyšší než 1000 Kč, nebo za který lze uložit body v bodovém hodnocení řidičů, se uvedenému obecnímu úřadu zasílají do 5 pracovních dnů po projednání přestupku (viz 128 odst. 3 zákona o silničním provozu a viz úvod do přestupkového práva pro policisty). 5 Věcná a místní příslušnost správních orgánů k projednávání správních deliktů podle zákona o pobytu cizinců K projednávání přestupků podle zákona o pobytu cizinců jsou věcně příslušné orgány cizinecké policie a Ministerstvo vnitra, a to nejen v blokovém řízení (případně domluvou), ale též v ústním jednání před správním orgánem, případně v příkazním řízení. Tyto druhy řízení však orgány cizinecké policie volí velmi zřídka, v praxi mnohem častěji realizují projednání těchto přestupků v řízení blokovém, příp. domluvou. Pokud v prvním stupni řízení rozhoduje o přestupku odbor cizinecké policie krajského ředitelství Policie ČR, odvolacím orgánem je ředitelství služby cizinecké policie (za podmínky, 14

že přestupek nebyl projednán v blokovém řízení či domluvou), nadřízeným správním orgánem je Ministerstvo vnitra (odbor azylové a migrační politiky). Pokud rozhoduje o přestupku v prvním stupni řízení ředitelství služby cizinecké policie (včetně jeho detašovaného pracoviště), odvolacím orgánem je Ministerstvo vnitra (odbor azylové a migrační politiky), nadřízeným správním orgánem je ministr vnitra. Pokud rozhoduje o přestupku v prvním stupni řízení Ministerstvo vnitra (odbor azylové a migrační politiky), odvolacím orgánem je Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, nadřízeným správním orgánem je ministr vnitra. Místní příslušnost správního orgánu se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu. Jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, stanoví se místní příslušnost podle místa, kde se cizinec převážně zdržuje. Pokud se cizinec dosud zdržuje v cizině, je místně příslušným správním orgánem odbor cizinecké policie krajského ředitelství Policie ČR, v jehož územním obvodu hodlá cizinec pobývat. V případě, že se cizinec zdržuje v prostoru hraničního přechodu ČR, je místně příslušným správním orgánem inspektorát cizinecké policie na mezinárodním letišti, a to bez ohledu na místo, kde je cizinec hlášen k pobytu. K projednávání jiných správních deliktů v prvním stupni řízení jsou věcně příslušné orgány cizinecké policie nebo Ministerstvo vnitra obdobně, jako je tomu v případě přestupků. Jeli jiný správní delikt spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování podléhá dozoru orgánu cizinecké policie, projedná jej orgán cizinecké policie, je-li jiný správní delikt spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování podléhá dozoru Ministerstva vnitra, projedná jej toto ministerstvo. Je-li k projednání jiného správního deliktu příslušných více správních orgánů, projedná jej ten z nich, který nejdříve zahájí správní řízení nebo zjistí porušení povinnosti. Místní příslušnost správního orgánu se určí na základě 11 správního řádu, tedy v případě právnické osoby podle místa její činnosti, v případě podnikatelské činnosti účastníka řízení, který je fyzickou osobou, místem jeho podnikání (především podle adresy zapsané v obchodním rejstříku či živnostenském rejstříku). Ustanovení 100 písm. b) zákona o pobytu cizinců je speciálním ustanovením k obecnému oprávnění policisty vstupovat do živnostenské provozovny podle 41 zákona o PČR, případně též k jeho oprávnění ke vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek podle 40 zákona o PČR. Podle zákona o pobytu cizinců musí jít o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, což je pojem zřejmě širší, než živnostenská provozovna, které se týká pouze provozování živnostenské činnosti pro účely zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Srovnání úrovně ubytování činí obvykle v praxi problém, zůstává totiž otevřena otázka jejího subjektivního posuzování v rámci správního uvážení. Podle 100 písm. d) zákona o 15

pobytu cizinců se provádí zejména posouzením přiměřenosti počtu ubytovaných osob s přihlédnutím k zajištěným hygienickým podmínkám a k podlahové ploše místnosti pro ubytování, která musí činit nejméně 1,8 m2, je-li ubytována jedna osoba, nebo 12,6 m2, jsou-li ubytovány dvě osoby. Na každou další ubytovanou osobu se k podlahové ploše připočítává 5 m2. Policisté plnící úkoly policejních orgánů mohou za splnění zákonných podmínek využít např. též oprávnění ke vstupu do obydlí, jiných prostor a na pozemek podle 83c trestního řádu. Dalším důležitým rozdílem je, že musí jít pouze o místo, na kterém lze na základě objektivních okolností mít důvodně za to, že se tam může zdržovat cizinec, a to pouze v souvislosti s jeho ubytováním. Kontrolou ubytovaného cizince ale nesmí dojít k narušení jeho soukromého nebo rodinného života, nesmí jí však dojít ani k nezákonnému narušení obydlí kohokoliv. Výkon tohoto oprávnění je v praxi většinou spojen s prováděním pobytové kontroly ze strany orgánu cizinecké policie. S pobytovou kontrolou je dále výslovně spojen výkon oprávnění orgánu cizinecké policie podle 167 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, podle něhož je tento orgán oprávněn při pobytové kontrole vstupovat do objektů a na pracoviště zaměstnavatele v případě důvodného podezření, že se v nich zdržují cizinci, přičemž toto oprávnění má i po skončení pracovní, prodejní nebo provozní doby. V pracovní, prodejní nebo provozní době může vstupovat do míst určených pro zákazníky kdykoli, jde totiž o místa veřejnosti přístupná. Za místo veřejnosti přístupné se považuje takové místo, kam má přístup více lidí a kde se zpravidla také více lidí zdržuje. Nemusí se však nutně jednat o místo přístupné bez omezení kdykoli (může být přístupné pouze v určitou dobu v pracovní, prodejní nebo provozní době apod.) a komukoli (např. jen určitému okruhu osob - zákazníkům, klientům, pacientům apod.). Rozhodnou skutečností není ani, zda místo je či není přístupné za úplatu. Za místo veřejnosti přístupné naopak není možno považovat např. uzavíratelnou část společných prostor (jako je chodba apod.) např. panelového domu nebo obydlí podobného typu, které je určeno k bydlení více uživatelů či vlastníků takového domu. Obecné oprávnění policisty podle 41 zákona o Policii ČR se týká výskytu jakékoliv osoby bez ohledu na její státní občanství. Důvodem vstupu do živnostenské provozovny je plnění konkrétních úkolů policie. Půjde tedy například o plnění úkolů spojených s odhalováním trestných činů či přestupků (může jít též o odhalování protiprávního jednání na úseku vstupu, pobytu či zaměstnávání cizinců). V tomto případě je policista, není-li na místě jiný postup, oprávněn za účelem vstupu do živnostenské provozovny tuto provozovnu otevřít nebo jiným způsobem si do ní zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly. Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje jméno a příjmení ubytovaného cizince, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu, počátek a konec ubytování. Podoba domovní knihy není jednoznačně stanovena, předepsána je pouze její písemná forma. Z tohoto důvodu je možné např. zpracovávat údaje spojené s ubytováním cizince elektronicky a neprodleně provádět jejich tisk na samostatné listy, ze kterých se po čase vytvoří 16

knižní podoba. Vyjma různých sešitů, které si ubytovatelé vytvářejí sami, existuje též samopropisovací domovní kniha pro cizince. Pokud však ubytovatel využívá její první stranu jako tzv. přihlašovací lístek, musí se vyvarovat poměrně častého pochybení, kdy podle 102 zákona o pobytu cizinců oznamuje jejím prostřednictvím (po vyplnění první strany) orgánu cizinecké policie ubytování cizince a propíše přitom zároveň údaj týkající se předpokládaného konce ubytování i na další stranu na místo týkající se faktického konce ubytování. Důvodem pochybení může být i nešťastně formulovaná informace Ministerstva vnitra: Je-li tiskopis SEVT 06 183 0 používán i jako domovní kniha, vyplňují se pro tento účel pouze údaje v rozsahu jméno a příjmení ubytovaného cizince, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu, počátek a konec ubytování ( 101 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb.). Ubytovatel je povinen předložit domovní knihu obsahující údaje k aktuálně ubytovaným cizincům již v okamžiku zahájení kontroly prováděné orgánem cizinecké policie. Cílem je eliminovat případy, kdy ubytovatel domovní knihu nevede vůbec nebo ji nevede řádným způsobem (neobsahuje údaje o všech aktuálně ubytovaných cizincích). V minulosti docházelo relativně často k případům, kdy ji ubytovatel předkládal orgánu cizinecké policie až dodatečně. 6 Přeshraniční pronásledování Přeshraniční pronásledování je pronásledování s cílem zadržet osobu, která: - je přistižena při páchání trestného činu nebo účasti na trestném činu, nebo je stíhána pro trestní čin podléhající vydání, - uprchla z výkonu trestu, vazby nebo ochranného léčení, - se vyhýbá hraniční, celní nebo jiné policejní kontrole Přeshraniční pronásledování je policista oprávněn provádět pouze ve služebním stejnokroji nebo v civilním oděvu v souladu s právními předpisy, vozidlo musí být zřetelně označeno. Policisté navážou kontakt s příslušným orgánem druhého smluvního státu. V rámci pronásledování se zakročující policisté řídí pokyny a právem smluvní strany, pronásledování se provádí pouze přes pozemní hranice, je zakázán vstup do obydlí a na soukromé pozemky, zakročující policisté musí mít na sobě stejnokroj a vozidlo musí být náležitě označeno, nosti a použít zbraň dle zákonných předpisů, při zadržení pronásledované osoby provést bezpečnostní prověrku této osoby, včetně spoutání rukou a zajištění předmětů pronásledované osoby. 17

7 Cestovní doklady Cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana České republiky k překračování státních hranic České republiky přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva jíž je Česká republika vázána (veřejnou listinou ( 131 z. č. 40/2009 Sb. trestní zákoník) se rozumí listina vydaná soudem České republiky, jiným orgánem veřejné moci nebo jiným subjektem k tomu pověřeným nebo zmocněným jiným právním předpisem v mezích jeho pravomoci, potvrzující, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu nebo jiného subjektu, který listinu vydal, anebo osvědčující některou právně významnou skutečnost. Veřejnou listinou je listina, kterou prohlašuje za veřejnou jiný právní předpis). Doklady k prokázání totožnosti: občanský průkaz, průkaz poslance, cestovní doklad České republiky, cestovní doklad, identifikační karta (u cizinců Evropského společenství), průkaz o povolení k pobytu, identifikační průkaz vydaný ministerstvem zahraničí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva, průkaz žadatele o udělení azylu, průkaz povolení pobytu azylanta, služební průkaz, řídičský průkaz, potvrzení o občanském průkazu, zbrojní průkaz atd. Dokladem opravňujícím ke vstupu na území ČR jsou především národní ( obyčejné ) cestovní pasy, dále též diplomatické a služební pasy, zvláštní cestovní pasy, hromadné cestovní pasy (např. mládeže), doklady totožnosti dítěte, námořnické knížky, cestovní doklady uprchlíků (podle Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951), cestovní doklady osob bez státní příslušnosti (podle Newyorské úmluvy ze dne 28. září 1954), náhradní cestovní doklady a další. Pokud se na cizince vztahuje vízová povinnost, musí zároveň disponovat příslušným vízem či povolením k pobytu (vyznačenými do cestovního dokladu, nebo zvlášť). Občan EU může svou totožnost prokazovat průkazem totožnosti občana EU, náhradním cestovním dokladem EU nebo seznamem žáků cestujících na školní výlet v rámci EU. V praxi nejčastěji se pak jedná o různé druhy víz či povolení k pobytu, které do kategorie dokladů opravňujících ke vstupu na území ČR také patří. Cestovním dokladem vydaným podle zvláštního právního předpisu je cestovní, diplomatický nebo služební pas, cestovní průkaz, náhradní cestovní doklad EU nebo jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, vydaný občanovi ČR podle zákona o cestovních dokladech. Pozměněným dokladem je především takový doklad, jehož původní pravé údaje o skutečnostech, které osvědčuje, byly neoprávněně pozměněny nebo byl neoprávněně pozměněn orgán, který jej vydal. Musí tedy jít o změnu dotýkající se podstaty takového dokladu. Doklad může být pozměněn jak samotným pozměněním nebo doplněním, tak také odstraněním údajů jím osvědčovaných (v něm oprávněnou osobou vyznačených). Například cestovní doklad potvrzuje důležité údaje o totožnosti, případně o dalších osobních údajích cizince, které mohou být 18

pozměněním, doplněním nebo odstraněním neoprávněně pozměněny. Ochrana podle 348 TrZ se poskytuje i veřejné listině vydané orgánem veřejné moci nebo jiným k tomu zmocněným subjektem cizího státu nebo orgánem mezinárodní organizace, pokud má podle mezinárodní smlouvy účinky na území České republiky. Za cestovní doklad se podle zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů považuje: - veřejná listina, která je jako cestovní doklad Českou republikou uznána - veřejná listina, vydaná cizím státem za účelem cestování do zahraničí a lze z ní zjistit údaje o státním občanství cizince, údaje o jeho totožnosti, fotografií držitele a údaj o době platnosti - průkaz totožnosti občana Evropské unie - cizinecký pas s územní platností do všech států světa - cestovní průkaz totožnosti - cestovní doklad vydaný ČR na základě mezinárodní smlouvy - náhradní cestovní doklad Evropské unie - seznam žáků cestujících na školní výlet v rámci Evropské unie Neplatnost cestovního dokladu Cestovní doklad je neplatný, pokud: - uplynula doba platnosti v něm uvedená - byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné - je porušena jeho celistvost - obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně preovedené změny - neodpovídá fotografie v dokladu skutečné podobě držitele - zemřel držitel tohoto dokladu nebo byl prohlášen za mrtvého Se zrušením kontrol na vnitřních hranicích členských států EU se v tzv. Schengenském prostoru práce cizinecké policie změnila. Specialisté Služby cizinecké policie odhalují stále více padělaných, pozměněných či jinak zneužitých dokladů i ve vnitrozemí České republiky. Také spektrum odhalovaných neregulérních dokladů se mění. K padělaným, pozměněným a zneužitým cestovním dokladům přibyly i průkazy totožnosti, řidičské průkazy ČR a dalších zemí, smyšlené 19

mezinárodní řidičské průkazy, neexistující doklady různých států či organizací, doklady o zdravotním pojištění cizinců apod. Příklady z Jihočeského kraje: 7 Například statistické výstupy oblastního ředitelství služby cizinecké policie České Budějovice uvádějí několik zajímavých případů z problematiky odhalování nepravých dokladů. - Při součinnostní kontrole na Odboru dopravy, agendě řidičských průkazů v obci Blatná, zjištěn padělek řidičského průkazu Moldavska. Moldavský státní příslušník s trvalým pobytem v ČR požádal v lednu 2005 o vydání řidičského průkazu ČR na základě výše uvedeného padělku. Prověřením přes Zastupitelský úřad Moldavska bylo zjištěno, že osoba má vydán jiný řidičský průkaz s jiným evidenčním číslem a jiným rokem vydání než je uveden na padělku. - Při silniční kontrole v Českých Velenicích byl řidič vyzván k provedení orientační dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v dechu za pomoci přístroje Dräger s výsledkem 2,97 promile. Řidič ale předložil občanský a řidičský průkaz jiné osoby. Tato skutečnost byla odhalena za pomoci metody portrétní identifikace a prověřením v policejních evidencích. Navíc bylo k této osobě zjištěno, že má vysloven zákaz řízení motorových vozidel na 2 roky. - Státní příslušník Slovenska předložil při silniční kontrole český občanský a řidičský průkaz jiné osoby jako své vlastní. K odhalení přispěla osobní znalost a metody portrétní identifikace. Policejní lustrací bylo zjištěno, že tato osoba má vysloven zákaz řízení motorových vozidel. - Při silniční kontrole v obci Dvorec u Borovan mongolský státní příslušník jako řidič vozidla na výzvu prokázal starším modelem národního řidičského průkazu Mongolska, který není uznáván jako platný pro řízení motorového vozidla na území ČR a smyšleným mezinárodním řidičským průkazem International Automobile Association, inc. (IAA) ve formě pasové knížky a plastové kartičky. - Při tipování z provozu a svedením na kontrolní stanoviště vozidlem Schengenbus v příhraničí předložil státní příslušník Vietnamu kartičku o zdravotním pojištění pojišťovny Victoria Volksbanken, v níž byl evidentně přepisován údaj pojištěn od. Prověřením u pojišťovny bylo zjištěno, že kartička byla údajně bianco odcizena pojišťovacímu agentovi, u kterého kontrolovaná osoba vypomáhala. Číslo smlouvy uvedené na kartičce není vůbec v systému pojišťovny, a tudíž není platná. - Při součinnostní kontrole s Finančním úřadem Český Krumlov, na tržnici ve Vyšším Brodě předložili dva státní příslušníci Vietnamu kartičku o zdravotním pojištění PVZP v nichž byly 7 Specialisté na nepravé doklady. Policie České republiky [online]. Dostupné z: <http://www.policie.cz/clanek/ specialiste-na-neprave-doklady.aspx>. 20