Kvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura

Podobné dokumenty
Půda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů

Kompost technologie a kvalita

Kompost v zemědělské praxi

Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu. Zpracování a využití BRKO

Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe. Zpracování a využití BRKO

Demonstrační farma. vzdělávací a poradenské centrum pro systémové využití kompostu

Decentralizované kompostování

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

EXKURZE V RÁMCI KONFERENCE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY

Vliv kompostu na kvalitu půdy

výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu

DECENTRALIZOVANÉ KOMPOSTOVÁNÍ uzavřený koloběh živin a organické hmoty v regionu

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Komunitní kompostárna. Náměšť n.o

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy

Vliv kompostu na kvalitu půdy

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných

KOMPOSTOVÁNÍ ZBYTKOVÉ BIOMASY

O bioodpadech v ČR. Ing. Květuše Hejátková Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA Zemědělská a ekologická regionální agentura

Nová legislativa nakládání s kaly. Jihlava Diskusní setkání ISNOV

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY V ČESKÉ REPUBLICE LEGISLATIVA A PODPORA VYUŽITÍ

PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO OBLAST BRO V ČR. Ing. Dagmar Sirotková

POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo

Návrh nového evropského nařízení k hnojivým výrobkům

KOMPOSTOVÁNÍ BIOMASY Z ÚDRŽBY VEŘEJNÉ ZELENĚ

III. BLOK PLENÁRNÍ DISKUZE

Projekt multifunkční energeticky soběstačné linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO a TAP. Ing. Pavel Omelka

Legislativní vymezení: Bioodpady a jejich třídění v obcích. Využití biomasy z údržby veřejné zeleně

Obsah prezentace: a) Typy kompostáren b) Základní informace k jednotlivým typům kompostáren c) Vztah k vyhlášce č. 341/2008 Sb.

Digestát jako hnojivo

Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

Kuchyňské odpady z aspektu legislativních předpisů

Využití biologicky rozložitelných odpadů

Vyhláška stanovující rozsah a způsob zajištění odděleného soustřeďování BRKO. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

1) Biologicky rozložitelné komunální odpady, pro které je obec povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování

Základní principy návrhu nového nařízení o hnojivých výrobcích

Stabilizovaný vs. surový ČK

Bioodpady v komunálním odpadu a cesty jejich řešení Odpady dnes a zítra

Ochrana vod Pilotní ověření management využití kompostu na zemědělských plochách v oblasti ochrany vod

Jaromír MANHART odbor odpadů

Management erozně ohrožených půd s využitím kompostu

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Proč jsme tu o projektu

BRO - PRÁVNÍ PŘEDPISY V ČR. Ing. Dagmar Sirotková

Energetická centra recyklace bioodpadů ECR RAPOTÍN je projektem společnosti IS ENVIRONMENT SE 2014

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO:

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

Kompost versus skládka

Ing. Dagmar Sirotková. Výsledky řešení výzkumného záměru

SPALOVÁNÍ SPALOVÁNÍ. DRUHY ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ - SPALOVÁNÍ - SKLÁDKOVÁNÍ - KOMPOSTOVÁNÍ Odpady potravinářské výroby SPALOVÁNÍ SPALOVÁNÍ

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu

Vyhláška k Zákonu 185/2001 Sb., v platném znění

Sběr a zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Ing. Jiří Jalovecký, Ph.D.

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů

Funkční sítě recyklace

Ochrana vod Pilotní ověření management využití kompostu vyrobeného z odpadu na zemědělských plochách v oblastech ochrany vod

Sledování procesu kompostování metodou EIS Projekt - Nová technologie kompostování, projekt č. CZ /0.0/0.0/15_019/004646

Kompostárna PAKK malé zařízení do 150 t/rok

RNDr. Miroslav Hůrka. Nakládání s bioodpady v legislativě a praxi

KOMPOSTOVÁNÍ. Zpracovala: Kateřina Hladíková, referent technického oddělení MÚ Kutná Hora leden 2018

Výsledky řešení projektu

Ing. Dagmar Sirotková. Přístupy k hodnocení BRO

Aktuální situace v právních předpisech týkajících se biologicky rozložitelných odpadů, zvážení možnosti podpory odbytu kompostů vyrobených z BRKO

Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod

Metodický návod komunitní/obecní kompostárna

Aerobní fermentor EWA a jeho využití při výrobě biopaliva z komunálního odpadu

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Měníme poušť na EKO oázy.

Cíl: funkční sítě recyklace, která produkuje kvalitní organické hnojivo

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

KOMPOSTOVÁNÍ BRKO V PRAXI

Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA PROJEKTU

Charakteristika kalu. Definice kalu. Možnosti využití kalů v zemědělství VZNIK UPRAVENÉHO KALU

Trénink o dobré praxi ochrany půdy. KONFERENCE v Lednici

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice

SMART CITY BRNO Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně

Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

Snížení množství KO kompostováním - sběr organických zbytků, domácí, komunitní a zemědělské kompostování

Komposty na bázi vedlejších produktů výroby bioplynu a spalování biomasy

AEROBNÍ ROZKLAD BIOODPADŮ AKTIVNÍM PROVZDUŠŇOVÁNÍM

4.2 Vyhodnocení kvalitativních parametrů pro vstupy biologicky rozložitelných odpadů (BRO) do zařízení pro zpracování BRO (kompostárny, bioplynové

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO, PŘEDBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ SEPAROVANÉHO SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO V LOKALITĚ TIŠNOV

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny)

PRAHA PROPAGACE A PODPORA KOMPOSTU JAKO PROSTŘEDKU PRO ZVYŠOVÁNÍ KVALITY PŮDY. O projektu

ZKUŠENOSTI S OVĚŘOVÁNÍM ÚČINNOSTI HYGIENIZACE TECHNOLOGIÍ ZPRACOVÁVAJÍCÍCH BIOODPADY

BRO Předpisy EU. RNDr. Dragica Matulová, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady

Závěr 1. OSNOVA. 1. Úvod. 2. Výroba organického hnojiva - původní technologie společnosti MANETECH

Vermikompostování LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ. Aleš Hanč

"Praktické zkušenosti s nakládáním s kuchyňskými odpady z pohledu provozovatele kompostárny"

ÚVOD 6 1. VÝZNAM KOMPOSTOVÁNÍ A HLAVNÍ CÍL STUDIE 7 2. LEGISLATIVA 10

Ing. Zbyněk Bouda z Energetické agentury Vysočina, o.p.s. věnoval svůj příspěvek problematice nakládání se zbytkovým komunálním odpadem a aktuální sit

Ing. Dagmar Sirotková. VŽP odpad?

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Odpady

Transkript:

Kvalita kompostu certifikace kompostáren Zemědělská a ekologická regionální agentura www.zeraagency.eu Externí zdroje živin a organické hmoty odpady ODPAD ODPAD je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. ODPAD je možné předat pouze oprávněné osobě (recyklace, doprava, zpracování a využití).obec má povinnost třídit biologicky rozložitelný komunální odpad od 1.1.2015 (vyhláška č. 321/2014Sb.) VEDLEJŠÍ PRODUKT movitá věc, která vzniká při výrobě, jejíž prvotním cílem není získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud a) vzniká jako nedílná součást výroby hnůj b) její další využití je zajištěno digestát (separát) 1

Kompostování kompostovací proces KOMPOSTOVÁNÍ je řízený aerobní proces, při němž se činností mikroorganismů a makroorganismů za přístupu vzduchu přeměňuje využitelný materiál na stabilizovaný výstup kompost FÁZE PROCESU 1.Termofilní teplota v rozmezí 50 70 C hygienizační teploty, klesá ph, rozklad snáze a později i hůře rozložitelných látek ( cukry, škroby, bílkoviny, celulóza, dřevní hmota) 2.Mezofilní teplota klesá na 40 45 C, čerství kompost 3.Dozrávání teplota klesá pod 40 C, stabilizace kompostu, ph stoupá O kvalitě kompostu rozhoduje technologie kompostárny management příprava surovin, zajištění aerobního prostředí, monitoring kompostovacího procesu návaznost na systém sběru odpad, vedlejší produkt kvality vstupních surovin rostlinného původu vedlejší živočišný produkt C : N, vlhkost, obsah organické hmoty legislativa kapacity kompostárny v režimu opadů dle zákona o odpadech zpracování vstupních odpadů do 150 t/rok zpracování vstupních odpadů nad 150t/rok v režimu správná zemědělská praxe Technologie kompostáren na volné ploše s překopávačem na volné ploše s aktivním provětráváním na volné ploše vaky uzavřené technologie fermentory vermikompostování Režim hygienizace technologie kompostárny Hygienizace je proces, při kterém dochází ke snížení nebezpečnosti odpadu, jednak odstranění patogenních mikroorganismů a zápachu, a jednak ke snížení klíčivosti semen některých plevelů 2

Kompostárna / technologické vybavení Návoz kvalitně vytříděného BRKO Příjem Sklad surovin Příprava surovinové skladby (drcení, míchání, třídění) Aplikace kompostu Aerobní podmínky dodržení teplotních limitů Finální úprava Sklad hotového (prosévání, třídění) zralého kompostu Dozrávání Parametry kvality surovinové skladby obsah živin uhlík a dusík 30 35: 1 obsah organické hmoty minimálně 25 % sušina 42 48% pórovitost 30 49% Parametry musí být zachovány po dobu podmínek teplotního režimu dané technologie Hodnocení kvality kompostu Využití výstupu 1. skupiny kompost organické hnojivo Zákon č.156/1998 Sb., o hnojivech Kompost s využitím na zemědělskou půdu Využití výstupu 2. skupiny rekultivační kompost Vyhláška č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Rekultivační kompost se používá jako materiál zlepšující kvalitu půdy mimo zemědělskou a lesnickou půdu 3

Zdroj živin (NPK) dusík ( 0,7 1,5 % ) se uvolňuje postupně, vprvním roce 2,6 10,7 % fosfor ( 0,1 0,2 % ) pomocí přímého dodání do půdy, 40% fosforu je okamžitě přístupné pro plodiny. draslík( 0,5 1,3 % ) pro plodiny je přes 58% zcelkového množství draslíku přítomného vkompostu okamžitě dostupný, zbytek draslíku pak lehce zmineralizuje ph ( 7,3 8,5 ) může nahradit standardní vápnění půdy Ekonomika provozu kompostárny a kompost v bilanci živin Kompost v bilanci živin řeší cca: 30 % dusíku 100 % fosforu a draslíku úpravu ph půdy průměrný obsah živin NPK 14 38 kg / t kompostu Činnost Provozní náklady (Kč/tunu) Cena NPK (Kč/tunu) Zpracování BRO 250 980 Výroba kompostu 400 1 600 1 100 4 020 Benefit kompostu 700 2 420 CERTIFIKACE KOMPOSTÁREN Vhodný vstupní materiál Jakost provozu (zařízení) Jakost (kompost) Využití (dobrá praxe) Pozitivní list Kontrola provozu Kontrola Doporučení pro aplikaci 4

Kritéria kvality standardizace kvality A/ minimální vlastnosti kompostu zlepšení půdy organická hmota hnojící účinky N, P, K, Mg vlastnosti materiálu sušina, ph biologické parametry (aerobní biologická aktivita) stabilita a zralost kompostu B/ bezpečnostní kritéria hygienická patogenní mikroorganismy nechtěné vlastnosti (nečistoty, semena plevelů) anorganické polutanty (Pb, Cd, Cr, Cu, Ni, Hg, Zn) Centrum environmentálních technik a technologií Ing. Květuše Hejátková 602 410 437. 5