Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015 (Koncepce PP) Motto: Do moře problémů lidstva patří i drogy. Je proto neuvěřitelné, že právě od drog očekává řada lidí řešení problémů. Přitom jediná jistota, kterou jim droga může dát, je ta, že jim sebere absolutně všechny jistoty i osobní svobodu. Úvod Užívání návykových látek je komplexní a mnohovrstevný jev doprovázený řadou vzájemně se ovlivňujících potencionálních hrozeb pro jednotlivce, rodiny i pro celou společnost, zejména v oblasti zdraví a společenské nebezpečnosti. Užívání všech typů návykových látek a nezákonné zacházení s nimi je nejenom v Moravskoslezkém kraji, ale i v celé České republice a ve světě vnímáno jako vážný problém. Droga pojem, který má více významů. Často se však pojmem droga rozumí psychoaktivní látka a ještě častěji nezákonná droga. Pro účely tohoto dokumentu je drogou psychoaktivní chemická látka primárně působící na centrální nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování člověka. Trh s drogami má jako každý trh stranu nabídky a stranu poptávky. Podle toho jsou označeny dva ze tří hlavních strategických přístupů drogové politiky snižování nabídky drog a snižování poptávky po drogách. Třetím hlavním přístupem je snižování rizik spojených s užíváním drog. Základní opatření směřující ke snižování nabídky drog jsou tato: Administrativní kontrola zabraňuje úniku legálních drog používaných v medicíně či ve výzkumu na nezákonný trh. Zákonná represe. Eradikace (vymýcení) zemědělské produkce jde obvykle o mezinárodní projekty v agendě orgánů OSN, UNDCP, WHO. Strategie a programy snižování poptávky po drogách usilují především o snížení zájmu o užívání drog. Poptávka může být snižována takto: Prostřednictvím preventivních a výchovně vzdělávacích programů, které mají odvracet uživatele nebo potencionální uživatele od experimentování s ilegálními drogami a/nebo od jejich následného užívání. Existencí poradenských a léčebných programů směřovaných k dosažení a udržení abstinence, ke snižování frekvence užívání nebo ke snižování dávek drogy. Existencí programů nabízejících vzdělávání nebo léčbu jako alternativní potrestání. - 1 -
Sociálními opatřeními ke zmírnění faktorů přispívajících k užívání drog jako je nezaměstnanost, bezdomovectví a záškoláctví. Zastřešujícím pojmem pro opatření snižující poptávku po drogách je prevence, která je podle světové zdravotnické organizace WHO rozdělována takto: Primární prevence předcházení užití drogy u populace, která s ní dosud není v kontaktu, nebo alespoň odložení kontaktu s drogou do vyšších věkových kategorií. Sekundární prevence předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání závislosti u osob, které jsou již užíváním drogy zasaženi, případně se na ní stali závislými. Obvykle se jedná o včasnou intervenci, poradenství a léčení. Terciární prevence předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození z užívání drog. Zde je zařazena sociální rehabilitace, doléčování, podpora v abstinenci, ale i prevence zdravotních rizik u neabstinujících klientů. Protidrogová politika České republiky a Moravskoslezského kraje Protidrogovou politiku ČR tvořily a tvoří čtyři základní pilíře: Snižování dostupnosti drog omezení dostupnosti drog legálních i nelegálních, zejména u dětí a mládeže, regulace a kontrola trhu s omamnými a psychotropními látkami (OPL), potírání trestné činnosti spojené s nelegální a neautorizovanou výrobou a jiným nakládáním s drogami, ochrana zdraví, bezpečnosti a majetku spojená s trestnou činností výroby a distribuce drog. Primární prevence realizovat specifické preventivní aktivity za účelem motivace k životnímu stylu bez drog, posunutí zahájení experimentování s drogami do vyššího věku. Léčba a sociální začleňování návrat k životu bez drog, zlepšení celkového zdraví uživatelů drog a osob závislých na návykových látkách, zlepšení sociálního statutu uživatelů drog a osob závislých na návykových látkách, snížení rizik negativní zdravotních a sociálních důsledků uživatelů drog a osob závislých na návykových látkách. Snižování rizik (harm reduction) snížení rizik negativních zdravotních (psychických a somatických) důsledků u uživatelů drog (předávkování, infekční choroby) a osob závislých na návykových látkách, snížení rizik negativních sociálních důsledků u uživatelů drog, snížení míry užívání drog a zvýšení motivace k návratu k životu bez drog. Cílem protidrogové strategie Moravskoslezského kraje je: Vytvářet podmínky pro efektivní primární prevenci závislostí. Dostupnými nástroji snižovat rizika související s užíváním legálních drog. Monitorovat dostupné možnosti léčby osob závislých na legálních i nelegálních drogách a realizovat kroky vedoucí k optimalizaci sítě těchto léčebných zařízení a léčebných programů. Podporovat odbornou úroveň pracovníků na obcích, jež přicházejí do styku s cílovou skupinou uživatelů návykových látek a jejich blízkými. - 2 -
Prosazovat mechanismy pro efektivní koordinaci a vzájemnou komunikaci mezi všemi subjekty zapojenými do protidrogové problematiky. Podpora kroků vedoucích k víceletému financování služeb v oblasti protidrogové prevence. Mezi nejvíce zneužívané drogy na území Moravskoslezského kraje se v roce 2009 řadil, vedle alkoholu a cigaret, metamfetamin (pervitin) a marihuana. Pražská deklarace (o principech účinné lokální protidrogové politiky) Jedná se o prohlášení zástupců obecních samospráv s vědomím, že nejbezprostřednější vliv na situaci na drogové scéně má drogová politika prováděná na místní úrovni. Město Frenštát pod Radhoštěm se v závěru roku 2010 k Pražské deklaraci také připojilo. Rozdělení a účinky návykových látek Níže je uveden základní popis drog, jejichž výskyt je na území našeho správního obvodu, potažmo na území bývalého okresu Nový Jičín, nejčastější, nebo se zde ojediněle objevuje (např. těkavé látky). Nenápadný, ale nebezpečný alkohol Alkohol je pro děti a mladé lidi mnohem nebezpečnější než pro dospělé. Játra nejsou schopna v mladším věku odbourávat alkohol v takové míře jako později a navíc děti a dospívající mívají menší tělesnou hmotnost. Již velmi malé množství alkoholu může vyvolat u dětí nebezpečné otravy. Návyk na alkohol se u dětí a mladých lidí vytváří poměrně rychle. Proto bývá zvykem v civilizovaných společnostech děti a mladé lidi před alkoholem chránit. Při nižších dávkách a na začátku konzumace se působení alkoholu projevuje stimulačně. Dochází k psychomotorickému povzbuzení a k povznesení (elaci) nálady, mnohomluvnosti, zvýšenému sebevědomí, posléze se objevuje snížení sebekritičnosti a zábran, agresivita. Z poslední věty se dají dovodit důvody konzumace alkoholu mladistvými. Tabák Jedinou návykovou látkou tabáku je toxický rostlinný alkaloid Nikotin. Nikotin zbystřuje myšlení, dokáže potlačit pocit únavy, oddaluje pocit hladu, navodí pocit uklidnění. Na nikotin vzniká vysoká závislost a zvyšuje se tolerance. Kuřáci cítí potřebu udržovat si v krvi určitou hladinu nikotinu. Při poklesu této hladiny se dostavují nepříjemné abstinenční příznaky (nezvladatelná touha po cigaretě, bolesti hlavy, podráždění, někdy i depresivní stavy), což komplikuje pokusy o zanechání kouření. Psychologická a sociální rizika jsou u tabáku minimální a neprojevují se tak rychle a dramaticky tabák nevede ke změněným stavům psychiky. O to větší jsou rizika, která působí na tělo. V ČR kouří necelých 30% obyvatel ve věku nad 15 let, mezi 15. a 18. rokem však kouří 40-50% mladých, a to zejména dívek. S kouřením se nejčastěji začíná kolem 14 let. - 3 -
Konopné drogy (hašiš, marihuana) Marihuana a hašiš se vyrábějí z konopí. Účinnou látkou je THC (tetrahydrokanabinol). Při pravidelnějším užívání se droga hromadí v tukové tkáni a vylučuje se z těla pomalu (užití se dá prokázat i po měsíci, výjimečně i déle). Ukládání drogy v těle má nepříznivé účinky na tělesné i duševní zdraví. Protože se droga z těla vylučuje pomalu, nevyvolává silné tělesné odvykací obtíže (hovorově absťák ) jako jiné drogy, např. heroin, ovšem vyvolává závislost. Marihuana obsahuje více rakovinotvorných látek než tabák, a odlišná technika kouření marihuany zvyšuje působení těchto rakovinotvorných látek na dýchací systém. V drtivé většině je intoxikace doprovázena stavem lehké euforie a příjemné nálady, která občas může přejít do bouřlivého a nezadržitelného dlouhého smíchu. Agresivní či depresivní rozlady, stejně jako panické a úzkostné stavy (tzv. bad trip) se objevují výjimečně a většinou spíše u osob k tomu různým způsobem disponovaných. Celkový stav se blíží mírně meditativnímu ponoření do vlastních pocitů, nálad, myšlenek a fantazií. Z popsaného jsou viditelné jasné důvody užití marihuany mládeží. Stimulační drogy (pervitin, amfetamin, kokain, extáze) Jsou to drogy s nefyziologickým budícím efektem na centrální nervový systém. Povšechně zvyšují psychomotorické tempo a bdělost (vigilitu) především urychlením myšlení, zvýšenou nabídkou asociací a výbavností paměti (na úkor přesnosti). Zlepšují schopnost empatie, odstraňují zábrany. Zkracují spánek a zahánějí únavu, vyvolávají euforii a velmi příjemný pocit síly (duševní i tělesné) a energie. Snižují chuť k jídlu. Působí anxiogenně zvýšení úzkosti, umocnění trémy, dochází k přecenění hranic lidských možností. Působení drogy je obrovskou zátěží pro celý organismus, protože ten je připraven na vrcholový výkon po celou dobu účinku drogy. Po odeznění účinku se dostavuje fáze deprese s hlubokými pocity vyčerpání a celkovou skleslostí (dojezd). Z dlouhodobého hlediska je velkým rizikem to, že užití stimulačních látek přináší psychickou závislost, která se vyznačuje tzv. cravingem (dychtění po droze, resp. jejím účinku). Dlouhodobé užívání může vést k toxické psychóze domněnky, že uživateli chce někdo ublížit, má zřetelné výkyvy nálad, sebevražedné tendence, stavy zmatenosti a halucinace. Uživatelé jsou mnohdy extrémně vyhublí. Halucinogenní drogy Do skupiny halucinogenních drog patří několik stovek různých látek. Obecně se dělí na tři základní skupiny: Přírodní halucinogenní drogy získané z rostlin a z hub Přírodní halucinogenní drogy živočišného původu Poloumělé a umělé halucinogenní drogy (LSD a PCP andělský prach ) O halucinogenních drogách se traduje, a nejde o žádnou nadsázku, že co do účinku patří k nejméně předvídatelným drogám. U přírodních drog uživatel nikdy přesně neví, kolik účinné látky pozře. Historicky velmi stará a známá droga Psilocybin je velmi aktivní látkou obsaženou v houbách rodu Lysohlávek. Zkušenost s ní má podle regionů 5-9% středoškoláků v ČR. Lysohlávky lze označit pouze spíše jako příležitostnou (sezónní) doplňkovou drogu, a její užití je úzce vázáno na specifické subkulturní skupiny. - 4 -
U nižších dávek je charakteristický výskyt iluzí a pseudohalucinací (uživatel si je vědom, že jde o klam). Typický je sklon k ornamentalizaci, zvýšené citlivosti k prostorovému vnímání a vnímání barev. Častý je výskyt barevných kaleidoskopických obrazců. V drtivé většině je intoxikace doprovázená pocity mírné euforie a dobrou náladou. Je prokázán, ve srovnání s jinými drogami, značný vliv prostředí, kde je droga užívána (s kým, kde, jak, proč, hudba, příjemnost prostředí ), tzv. setting. Nebezpečí užití drogy spočívá v problematickém odhadu množství drogy. Vysoká dávka drogy může způsobit velmi živé halucinace, může vyvolat rozvoj schizofrenie a nereálné hodnocení dané situace, která může vést k sebezabití. Těkavé látky Skupiny návykových látek, mezi které patří některá rozpouštědla, ředidla, lepidla, plynné látky. Společným znakem užití je ovlivnění centrální nervové soustavy, které se projeví euforií, většinou s útlumem, mohou se objevit barevné zrakové a sluchové halucinace. Látky se inhalují. Může dojít ke snadnému předávkování. Vyvolávají silnou psychickou závislost. Při delším užívání dochází k celkovému otupění (hloupnutí), poruchám emotivity a chování, k výrazné nestálosti v citových projevech s častými změnami nálad, k agresivitě, ztrátě zájmů a výkonnosti. V důsledku závislosti nejsou uživatelé těkavých látek, kteří inhalují prakticky denně, schopni výkonu žádného zaměstnání a postupně dochází k degradaci osobnosti. Léky Skupina návykových látek s různým účinkem při různých potížích. Při jejich užití dochází k odeznění nebo potlačení symptomů nemoci či potíží, při opakovaném či chronickém užívání k možnému vypěstování závislosti na dané droze. Rizikem je snadná dostupnost léků (domácí prostředí, černý trh s léky). Proč někteří lidé berou drogy Každé počínání člověka plyne z uspokojování jeho potřeb. Kromě základních fyziologických potřeb jako je dýchat, jíst, pít, vylučovat, patří k dalším potřebám potřeba bezpečí, lásky, přátelství a sounáležitosti, potřeba uznání, respektu a sebeúcty a nejvýše stojí potřeba sebeaktualizace. Každý člověk se narodí s individuální tělesnou a psychickou výbavou a podle prostředí, ve kterém vyrůstá se vyvíjí v individuální osobnost. Každý prožívá jinak své vnitřní pocity, a každý potřebuje jinak uspokojit své potřeby. Stavy či bariéry, jako je strach, obavy, úzkost, pocit, že nejsem přijat a nikam nepatřím, že nejsem nikým milován, a že nemám přátele, mohou být u jednoho jednotlivce překonány bez větší újmy nalezením zájmů a zálib v pozitivním slova smyslu, na straně druhé je zapotřebí k překonání bariér užití berlí, k nimž patří drogy. Společným jmenovatelem je dosažení změněného stavu rychle a bez námahy. Důvodů, pro které lidé berou drogy, může být hned několik. Společné trávení času a povídání si, umocnění sociální interakce (společné téma, vzdor proti autoritě, apod.), obvykle souvisí např. s konzumací alkoholu nebo vykouřením jointu marihuany. Jsou odstraněny zábrany, úzkost, rozpaky. - 5 -
Uniknout nudě a beznaději monotónní a omezený život vede k nutkání uniknout z reality alespoň na malou chvíli. Zlepšit fyzický a psychický výkon nad rámec běžných možností. Rebelovat a provokovat překonávání tabu a porušování zákonitostí, prosazení nezávislosti v období dospívání, experimentování. Zařadit se mezi vrstevníky, nevyčnívat, zapojit se v davu. Vytvořit si vlastní identitu užití drog jako součást osobnosti, snaha získat pozornost nebo uznání okolí. Poznávat novou a zajímavou smyslovou zkušenost a rozkoš. Stimulovat uměleckou kreativitu a výkon jako zdroj inspirace. Snížit citlivost vůči bolesti, léčit nemoc, změnit náladu. Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) v ČR v roce 2011 Mezinárodní projekt ESPAD je největší celoevropskou studií zaměřenou na zjištění rozsahu užívání legálních a nelegálních návykových látek u šestnáctiletých studentů. Zjišťování je prováděno každé čtyři roky od roku 1995. V roce 2011 se do výzkumu zapojilo 36 evropských zemí. V ČR se do výzkumu zapojilo 360 škol. Zjišťuje se: Kouření a konzumace alkoholu. Zkušenosti s užitím nelegálních drog. Dostupnost drog a subjektivní vnímání rizik. Kouření a konzumace alkoholu Podíl denních kuřáků zůstává dlouhodobě na stejné úrovni. V roce 2011 kouřilo denně celkem 25 % šestnáctiletých, z nich bylo 8 % silných kuřáků (vykouřilo denně 11 a více cigaret). Rozdíly v kouření mezi chlapci (27,2 %) a dívkami (24,2 %) byly malé. Pití alkoholu dospívajícími zůstává dlouhodobě závažným problémem. Alkohol v životě pilo téměř 98 % dotázaných, přibližně 60 % lze považovat za pravidelné konzumenty (pili alkohol více než 20krát ve svém životě). V posledních dnech pilo alkohol 79 % mladých (72 % pilo pivo, 47 % pilo víno a téměř 59 % pilo destiláty). Novým fenoménem je pití alkopops, tj. hotových míchaných nápojů s obsahem 4-7 % alkoholu. Podle výzkumu z roku 2011 se uvádí pití alkopops v posledním měsíci u více než 40 % dotázaných. Časté pití alkoholu udávají více chlapci a preferovaným nápojem je u nich pivo. Celkově počet častých konzumentů alkoholu vzrostl od roku 1995 z 13,9 % na 21,3 % v roce 2011. Studenti si alkohol zakoupili v supermarketu, v menším obchodě, benzínové čerpací stanici, a to i opakovaně. Dalším způsobem byla konzumace alkoholu v restauraci, baru, na diskotéce, a to i opakovaně. Zkušenosti s užitím nelegálních drog V roce 2011 pokračoval pokles zkušeností mládeže s nelegálními drogami, který byl zjištěn již mezi roky 2003 a 2007. Pokles zkušeností byl zaznamenán u všech sledovaných - 6 -
drog včetně konopných látek. Zároveň došlo k poklesu subjektivně vnímané dostupnosti nelegálních drog (poprvé také včetně konopných látek) a k nárůstu subjektivně vnímaných rizik spojených s jejich užitím. Z nelegálních drog uváděli respondenti nejčastěji zkušenosti s užíváním konopných látek (42,3 %), následovaly zkušenosti s užitím léků se sedativním účinkem (10,1 %), s čicháním rozpouštědel (7,8 %) a s užitím halucinogenních hub (6,9 %). Zkušenosti s LSD, extází a amfetaminy byly mezi studenty méně časté, zkušenosti s drogami typu heroin a kokain byly v populaci šestnáctiletých minimální. Výskyt injekčního užití drog mezi studenty je dlouhodobě na minimální úrovni. Výsledky studie potvrdily dřívější zjištění, že pro české dospívající neplatí, že by užívání nelegálních drog bylo rozšířenější u chlapců. Postojové normy chlapců a dívek ve vztahu k užívání nelegálních drog jsou shodné. V užívání drog mladými podle typu školy platí, že studenti učňovských škol a studenti odborných středních škol mají zkušenosti s užitím drog výrazně vyšší než studenti gymnázií. Nízká úroveň vzdělání či nízká úroveň studijních aspirací patří mezi sociodemografické rizikové faktory, které ovlivňují rozsah zkušeností s návykovými látkami. Dostupnost drog a subjektivní vnímání rizik Subjektivně vnímaná dostupnost alkoholu a cigaret studenty zůstává na vysoké úrovni, a to i přesto, že se jedná o látky, které by šestnáctiletým studentům neměly být volně dostupné. Konopné látky by si celkem snadno dokázalo obstarat 59 % respondentů, sedativa 32,4 %, pervitin téměř 9 %. Čeští šestnáctiletí nepovažují kouření ani pití alkoholu za příliš zdravotně rizikové chování. Za rizikové je považováno až denní silné kouření v počtu 20 a více cigaret denně (uvedlo 55 % studentů) a pravidelná konzumace alkoholu v počtu 4 sklenic a více téměř denně (uvedlo 48 % studentů). Užití konopných látek jednou nebo dvakrát v životě považuje za velmi rizikové 22 % studentů. Vnímání nebezpečnosti u legálních drog klesá od roku 1995 dosud. U nelegálních drog se od roku 2003 zvyšuje podíl respondentů, kteří považují jejich užití za velmi rizikové. Z výzkumu také vyplývá, jaké mají studenti problémy spojené s užíváním návykových látek. Nejčastěji se jedná o problémy ve vztazích s rodiči (20 %) nebo přáteli (24 %), následuje snížená výkonnost ve škole (19,9 %), nehoda nebo zranění (16,1 %), častější výskyt agresivního chování (15,3 %) a provozování sexu bez ochrany (16,4 %) či také sexuální zkušenost, které později litovali (13,6 %). Výsledky dotazníkového šetření ve Frenštátě pod Radhoštěm Dotazníkové šetření proběhlo v roce 2011 v pěti školách města Frenštát pod Radhoštěm. Jeho cílem bylo zmapovat či zorientovat se v oblasti využití volného času a v oblasti výskytu a užití legálních a nelegálních drog žáků 8. a 9. ročníků základních škol a 1. a 2. ročníků středních škol. Dotazník byl anonymní a jeho výstupy byly použity pouze pro tvorbu Koncepce PP. - 7 -
Celkem bylo vyhodnoceno 792 dotazníků. Dotazníky byly vyhodnoceny za všechny školy společně. Bylo položeno 17 otázek, jejichž odpovědi jsou uvedeny dále. Zastoupení škol: SŠHG SPŠEI Gymnázium ZŠ Tyršova 953 ZŠ Záhuní 35,6 % 20,6 % 16,9 % 16,3 % 10,6 % Zastoupení podle pohlaví: Chlapci Dívky Neuvedlo 45 % 48 % 7 % Poměr žáků a studentů: Žáků Studentů Bez odpovědi 26,6 % 70,7 % 2,7 % Ve volném čase: Navštěvuji kroužek Navštěvuji Klub Kryt Navštěvuji CVČ Astra Navštěvuji sport.organizace Ano 38 % Ne 62 % Ano 13 % Ne 87 % Ano 12 % Ne 88 % Ano 46 % Ne 54 % Chodím plavat na bazén Nedělám nic Potuluji se s kamarády Mám málo volného času Ano 53 % Ne 47 % Ano 29 % Ne 71 % Ano 73 % Ne 27 % Ano 47 % Ne 53 % Respondenti odpovídali ano, ne podle toho, co je více pravdivější. Jiné možnosti trávení volného času byly: jízda na kole, jízda na koni, jízda na kolečkových bruslích, počítačové hry, pomáhání v domácnosti, učení se, hra na hudební nástroj, četba knih, procházky se psem, neorganizované sportování, turistika, brigáda, s přítelem/přítelkyní. Z první tabulky vyplývá, že většina respondentů netráví svůj volný čas organizovaně (v rámci nějaké instituce). Lze se tedy zamýšlet nad příčinami je snad nabídka volnočasových aktivit ve Frenštátě pod Radhoštěm malá, nebo jsou tyto aktivity pro děti nedostupné, nebo k tomu děti nejsou vedeny svými rodiči? Je zřejmé, že pravidelná docházka do organizovaných kroužků má své výhody a sama o sobě působí jako prevence sociálně patologických jevů. Nelze ovšem opominout pozitivní fakt vyplývající z této odpovědi prakticky polovina všech respondentů sportuje, či navštěvuje bazén. Rodiče vědí s kým a jak tráví jejich dítě volný čas: Ano Ne Bez odpovědi 84 % 14 % 2 % Vypadá to, že odpověď 84 % ano, rodiče vědí. je uspokojující. S touto odpovědí se však nelze jednoznačně spokojit, neboť položená otázka v očích dětí může znamenat, že rodiče vědí, kde jsou, ale už nevědí co děti dělají. Bylo by zajímavé, jak by odpovídali rodiče dotázaných dětí. Strávený čas na počítači: Méně než 2 hodiny 2 hodiny 3 hodiny 4 hodiny a více Bez odpovědi 35 % 24,6 % 22,8 % 16,6 % 1 % Zatím nikde není stanoveno kolik je už moc času stráveného za počítačem. Problematických se může jevit až uvedených 16,6 % dětí, které odpověděly, že tráví čtyři a více hodin na počítači. Je asi naivní si myslet, že děti dělají na počítači hlavně práci do školy, využívají jej - 8 -
převážně pro zábavu a komunikaci. Když uvážíme, že průměrný žák přichází domů po škole přibližně ve dvě hodiny odpoledne a měl by jít okolo desáté večer spát, pak tráví na počítači více než polovinu veškerého svého volného času pokud je to více než čtyři hodiny. Znamená to, že pak určitě zanedbává přípravu do školy, spánek, pohyb a jiné věci v pozitivním smyslu slova. Počítač většinou používají: Internetová kavárna Městská knihovna Doma Ve škole 14 % 19 % 741 % 11 % Jiné možnosti užití počítače: domov mládeže, internát, u kamaráda/kamarádky, v práci. Hráli někdy na výherních automatech: Ano Ne Bez odpovědi 23 % 76 % 1 % Poměrně znepokojující odpověď skoro celá čtvrtina respondentů odpověděla, že už vyzkoušeli výherní automaty. Tato odpověď je ještě více znepokojivá pokud je známo, že drtivé většině našich respondentů ještě nebylo osmnáct let, čili je pro ně tato činnost nelegální. Zároveň je zřejmé, že prostředí, kde si člověk může zahrát na výherním automatu není vhodné pro mládež většinou jsou to bary a hospody, kde se ve velké míře konzumuje alkohol, kouří a je samozřejmě možné tam přijít i do kontaktu s tvrdými drogami, které se v těchto hernách poměrně často dealují. Byli někdy za školou: Ne nikdy Ano jednou Chodím za školu často Někdy, když se chci vyhnout písemce, zkoušení nebo neoblíbenému předmětu 63,9 % 19,3 % 3,7 % 7,6 % 5,5 % Bez odpovědi Jiné možnosti, proč byli za školou: Byli za školou a pak je to mrzelo, chtěli být s kamarády, přítelem/přítelkyní, je tam někdy nuda, měli něco důležitějšího, nemůže se tam kouřit, nechtělo se jim prostě jen tak nebo kvůli pěknému počasí. Řeklo by se, že výsledek této otázky je pozitivní. Více než 80 % dětí nebylo více než jednou za školou. Zároveň z odpovědí vyplývá, že více než desetina žáků zanedbává školní docházku opakovaně, což je samozřejmě rizikové. Kouří cigarety: Ano Ne Příležitostně 22 % 63 % 16 % Více než pětina respondentů (přibližně 174 jednotlivých dětí) se přiznává k tomu, že ve svých 13 až 18 letech pravidelně kouří cigarety. Otázka zní, kdo těmto dětem dává peníze na cigarety a kdo jim cigarety prodává? Bohužel je kouření celospolečenský problém a tím pádem obtížně řešitelný na lokální úrovni. - 9 -
Pili někdy alkohol: Ne nikdy Už jsem ho vyzkoušel/a Příležitostně (oslavy, Pravidelně o víkendech párty, koncerty) 4,30 % 21,6 % 48,6 % 10,2 % Někdy si koupíme alkohol Piji alkohol vícekrát týdně Bez odpovědi s kamarády a venku ho vypijeme 9,7 % 5 % 0,6 % Další otázka poukazující na jeden z nešvarů naší společnosti, který se bohužel nevyhne ani dětem. Z tabulky vyplývá, že 73,5 % (3.- 6.sl.) odpovídajících pije alkohol opakovaně. Také zde, podobně jako u otázky kouření a hraní na automatech, nelze opomenout, že děti ve věku našich respondentů by podle zákona alkohol pít vůbec neměly. Nejrizikovější je samozřejmě pití alkoholu v kolektivu vrstevníků a bez dozoru rodičů tedy odpovědi: pravidelně o víkendech, koupíme si alkohol s kamarády a pijeme alkohol vícekrát týdně tyto děti jsou nejvíce ohroženy nepříznivými účinky alkoholu od otravy alkoholem, přes nechráněný pohlavní styk až po závislost. Mají zkušenosti s marihuanou: Nikdy nezkusili Zkusili, ale nelíbí se jim to Kouří ji příležitostně (s kamarády, v hospodě apod.) Kouří ji 2x až 3x týdně Kouří ji skoro každý den 58 % 27 % 11 % 1 % 1 % 2 % Kouří ji každý den V této odpovědi frenštátské školy nijak nevybočují od celorepublikového normálu. Největšímu riziku jsou samozřejmě vystaveni pravidelní kuřáci marihuany, u kterých podle posledního výzkumu dochází k trvalému poškození mozku viz (http://www.bbc.co.uk/news/health-19372456) - marihuana je nejnebezpečnější právě pro mozek dospívajících (až do dvaceti let). Vyzkoušeli už jinou drogu (možnost více odpovědí): Nevyzkoušeli Vyzkoušeli Lysohlávky nebo Pervitin LSD Extáze toluen jiné houby 86 % 1 % 6 % 3 % 2 % 2 % V odpovědích se ojediněle vyskytlo také: káva, čokoláda, dýmka, cukr, mouka, praváky, kozáky, ale i kokain, hašiš, heroin, sex, z čehož je na zvážení vážnost odpovědí. Tato odpověď se může zdát na první pohled velmi pozitivní, ale je potřeba si uvědomit, že 3% dětí (nejstarší jsou teprve z druhého ročníku střední školy) již vyzkoušelo pervitin, což je jedna z nejtvrdších drog na české drogové scéně (viz teoretická část výše). Navíc je pervitin svými účinky pro dospívající velmi atraktivní drogou. V přepočtu na jednotlivce skoro 24 dětí z frenštátských škol uvedlo, že vyzkoušely pervitin, což je znepokojující číslo. Je vidět, že velké oblibě se těší lysohlávky, se kterými však děti spíše experimentují. Nehrozí u nich vznik závislosti, nicméně jsou nebezpečné pro své silné halucinogenní účinky a schopnost vyvolat skrytou duševní poruchu a nepředvídané aktivity (např. sebezabití). - 10 -
Už jim někdo nabídl nějakou nelegální drogu: Ano Ne Bez odpovědi 42,17 % 57,07 % 0,76 % Z této tabulky vyplývá, že necelé polovině dětí, studujících ve Frenštátě pod Radhoštěm, do jejich osmnáctého roku života nabídne někdo nelegální drogu. A jak je známo, pro dospívající děti je důležité zapadnout do kolektivu vrstevníků, proto je určitě pro mnohé z nich obtížné takovou nabídku odmítnout. Vědí o někom z okolí, kdo by jim sehnal nelegální drogu (více odpovědí): Ne Ano Ano pervitin Ano extázi Ano heroin Ano LSD Ano kokain marihuanu 19 % 34 % 11 % 11 % 7 % 11 % 7 % Pouze necelá pětina (19 %) našich respondentů by si nedokázala obstarat nelegální drogu. Až 11% by však dokázalo sehnat dokonce heroin či pervitin. Tato odpověď je bohužel velmi znepokojující a je zřejmě potřeba se zamyslet nad tím, zda by nebylo možno tuto hrozbu nějak (pravděpodobně represivně) omezit. Na dotaz na koho by se obrátili s problémem, který se týká nelegálních drog odpovídali velmi různorodě, výčet odpovědí je velký: Na rodiče, rodinu, bratra, sestru, otce, matku, babičku, dědečka, člověka, kterému věřím, kamarády, lékaře, psychologa, psychiatra, učitele, výchovného poradce, našel bych něco na internetu, na sociálního pracovníka, nemám tušení, neřešila bych to, vyřeším sám, nemám potřebu se na někoho obracet, na policii, ale i na dealera a další. Na dotaz proč si myslíš, že mladí lidé užívají drogy byl výčet odpovědí rovněž velký a různorodý, ale v podstatě byly odpovědi podobné: Prostě to zkusit, pro větší pocit zábavy, vyzkoušet a zamachrovat, myslí si, že jim to pomůže od problému, drogy lidem dávají volnost, cítí se být v lepší náladě, myslí si, že budou oblíbení, chtějí být populární, droga člověka dokáže změnit, chtějí zkusit, co to s nimi udělá, chtějí se uvolnit, nemají co dělat a rodiče se o ně nestarají, mají potřebu někam zapadnout, z dlouhé chvíle, nová zkušenost, problémy s rodiči, odreagování od školy, přemluvili je kámoši, myslí si, že budou něco více, součást party, únik před realitou, nemají se proč smát, tak hledají drogy, chtějí se zviditelnit nebo povýšit, z hecu, nudí se, mají málo práce, aby se zbavili stresu a nudy ze života, chtějí si zničit své zdraví, chtějí se předvést před ostatníma, chtějí si něco dokázat, aby se s nimi bavili jiní lidé, aby byli uvolněnější a bezstarostnější, aby nebyli v depresi, myslí si, že jim zmizí problémy, zhrzená láska, zapadnout do okolí, kvůli společnosti, chtějí být IN, chtějí být COOL, aby byli borci, aby se vyhnuli problémům, které nechtějí nebo neumějí řešit, atd. Důvodů, proč si myslí, že mladí lidé berou drogy je spousta a každý jednotlivec pro to má jiné důvody. - 11 -
Statistika Policie ČR OO PČR Frenštát pod Radhoštěm za léta 2010 2012 2010 2011 2012 (k 31.8.) Podávání alkoholických 0 1 0 nápojů mládeži Nedovolená výroba a 0 0 0 držení psychotropních látek a jedů Šíření toxikomanie 0 0 0 Nedovolené pěstování 0 0 0 rostlin s obsahem omamných látek Výroba a nakládání 0 0 0 s látkami s hormonálními účinky Ohrožení pod vlivem návykové látky 16 12 7 2010 2011 2012 (k 31.8.) Pod vlivem OPL 31 36 13 Z toho alkohol 31 34 11 Údaje v první tabulce udávají v číslech počet šetřených případů cíleně zaměřené na výskyt OPL. Druhá tabulka udává počty zjištěných osob pod vlivem OPL, a z toho alkoholu při šetření jiných případů (bez vazby na první tabulku). Případy s výskytem alkoholu jsou součtem údajů z obou tabulek. - 12 -
SWOT analýza vypracovaná pracovním týmem pro tvorbu Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015. Cílem této SWOT analýzy je poukázat (napříč odborným spektrem) na skutečnosti vedoucí k výskytu drog a na možnosti eliminace potřeby drog na území města. SILNÉ STRÁNKY 1. existence CVČ Astra 2. první kroky Harm Reduction (HR) ve městě podpora Renarkonu, o.p.s. 3. finanční zajištění služby HR na rok 2011 4. existence klubu Kryt 5. existence Základní umělecké školy a folklórních souborů 6. poskytování dotací z rozpočtu města pro zájmové organizace ve městě, politická podpora prevence kriminality a protidrogové prevence 7. činnost kroužků na základních školách 8. služby Městského kulturního střediska kino, knihovna 9. existence čajovny 10. realizace preventivních kontrol v restauračních zařízeních za účelem zjištění požívání alkoholických a jiných návykových látek nezletilým ve spolupráci s Policií ČR 11.hřiště u škol na Záhuní, u SPŠEI, u Gymnázia 12.existence soupisu stávajících hřišť, jejich popis a návrh na jejich renovaci a možné využití 13.městský kamerový dohlížecí systém 14.demografická skladba obyvatelstva PŘÍLEŽITOSTI 1. spolupráce s Renarkonem, o.p.s 2. vypracovat pravidla finanční podpory pro přidělování dotací z rozpočtu města na preventivní programy 3. stanovit určitý objem financí na preventivní programy 4. zvýšení informovanosti o možnostech sociální pomoci 5. vypracovat pravidla finanční podpory na skupinové slevy na kulturní a sportovní akce 6. možnosti zvýhodnění ceny nájmu za užívání prostor v zařízeních města 7. ze soupisu hřišť vytipovat hřiště, které by bylo vhodné k rekonstrukci na multifunkční hřiště 8. zvýšení informovanosti o možnostech využívání sportovišť, které se nacházejí ve městě 9. úprava webových stránek popis pracovních náplní zaměstnanců umístit na SLABÉ STRÁNKY 1. finanční nedostupnost aktivit pro děti a mládež 2. malá informovanost o drogové scéně ve městě nebyla poptávka po HR 3. nedostačující objem finančních prostředků na dotace z rozpočtu města pro organizace zajišťující volnočasové aktivity 4. nedostatečná informovanost o možnostech sociální pomoci rodinám, které se potýkají s problémem užívání návykových látek přímo ve městě, absence etopedické poradny a psychologa ve městě 5. abcence dobrovolnické služby, nedostatek dobrovolníků 6. nepřítomnost NO nabízejících potřebné služby 7. problematická spolupráce NO s městem 8. malý počet namátkových kontrol v restauračních zařízeních 9. neexistence streetworku v rámci NZDM 10.nedůvěra v pomoc ze strany odboru sociálních věcí 11.neexistence vhodných společenských restauračních zařízení HROZBY 1. nezájem rodičů, neplnění povinností vyplývající z rodičovské odpovědnosti 2. neúplná nebo nefunkční rodina 3. dostupnost drog ve městě 4. nedostatek financí v rodině 5. nezaměstnanost, socioekonomické poměry ve společnosti (nestabilita bydlení, nepravidelný příjem) 6. nedostatečná finanční podpora státu na prevenci 7. administrativní zátěž při žádostech o dotaci 8. nedostatečná legislativa - úhel pohledu na tresty u drogové problematiky 9. zvýšení majetkové kriminality v souvislosti s užíváním drog 10. monitoring výskytu výroben drog komplikuje charakteristika území 11. odvolávání se na nedostatek financí špatné stanovení priorit potřeb 12. okrajové řešení problému drog na místní úrovni - 13 -
web města 10. realizace priorit komunitního plánování zřízení etopedické poradny ve městě 11. podpora spolupráce s NO, které se zabývají drogovou problematikou 12. sociální bydlení pro sociálně slabé rodiny s nízkými příjmy, s větším počtem dětí 13. získat snadný přístup k přehledu návazných služeb a organizací pro konkrétní cílové skupiny na úrovni kraje či republiky 14. podpořit nebo zřídit službu, která se specializuje na uživatele drog a jejich rodinné příslušníky 15. rozvíjení institutu veřejné služby, spolupráce s místními podniky a úřady práce Okruhy aktivit a aktivity v oblasti protidrogové prevence na místní úrovni Okruhy aktivit a aktivity byly zpracovány vyhodnocením popsaných skutečností ve SWOT analýze s cílem omezit výskyt a spotřebu drog ve Frenštátě pod Radhoštěm. Okruhy ukazují na možnosti řešení z dlouhodobého hlediska eliminací hrozeb koncepčně řešit slabé stránky, kultivovat silné stránky, pak mohou být efektivně realizovány příležitosti. Bylo by chybou snažit se řešit příležitosti bez eliminace hrozeb a slabých stránek. Okruhy aktivit - aktivita Pravidelná jednání pracovní skupiny protidrogové prevence (PSPP). Podpora rozvoje sociálních služeb pro děti a mládež, a pro rodiny s dětmi, bezplatné finanční poradenství, včetně informovanosti o uvedených službách v souladu s procesem střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na území správního obvodu města Frenštát p.r. 1. zřídit etopedickou poradnu ve Frenštátě p.r. 2. koncepčně řešit oddlužení rodin 3. poskytovat základní sociální poradenství neplatičům, uživatelům OPL a jejich rodinám, zprostředkovat právní poradenství. Podpora rozvoje služeb Harm Reduction (snižování rizik). 1. poskytnout finanční příspěvek na službu. Spolupráce a komunikace při mezioborových aktivitách škol, OSV, MP, NO, CVČ, NZDM, místních podniků a dalších institucí 1. vytvořit sběrné místo, které zajistí zveřejnění aktivit občanům a institucím. Nastavení pravidel financování preventivních a volnočasových aktivit podporovaných městem, včetně Termín Měřitelný výstup Zodpovědnost podle potřeby, min. 1x ročně průběžně průběžně zápisy z jednání PSPP počet služeb, počet klientů a počet kontaktů počet klientů, počet kontaktů a výměn setů PSPP, koordinátor prevence OSV, OSSSS koordinátor prevence do 31.12.2012 naplnění aktivit instituce, koordinátor prevence do 30.6.2013 metodika PSPP, koordinátor prevence - 14 -
aktualizace metodiky žádosti o dotaci ve věci skupinových slev pro děti a mládež (návštěva zařízení bez doprovodu vedoucího, rodičů). 1. vypracovat návrh na skupinovou slevu pro děti a mládež na mimoškolní aktivity správci a vedoucími organizací zřizovaných městem. Pravidelné předávání informací RM, ZM v oblasti výskytu drog a eliminace potřeby drog. Institucionální spolupráce při monitoringu výskytu drog a majetkové kriminality, a při zamezení dostupnosti drog ve městě. 1. Zmedializovat možnost anonymního nahlášení výskytu drog prostřednictvím schránek města, MP, škol, NZDM. Zmapování poptávky a nabídky sociálního bydlení a provedení aktualizace pravidel pro přidělování bytů s ohledem na sociální situaci, tzv. sociální bydlení. Zajištění zážitkových preventivních programů pro děti a mládež, včetně programů k přípravě na rodičovství, vztahy a nakládání s financemi. Nalezení formy pomoci osobám závislým na OPL při hledání zaměstnání s cílem naplnit sociální potřeby člověka, např. tzv. sociální firmy pozn. 1., burza práce, sezónní zaměstnávání, inzerce. podle potřeby, min. 1x ročně podle potřeby, min. 1x ročně zpráva zpráva PSPP, koordinátor prevence PSPP, koordinátor prevence do 30.9.2013 analýza a metodika OISOM, OSV, bytová komise, OSSSS průběžně naplnění programů školy do 30.4.2013 naplnění aktivity koordinátor prevence Pozn.1: tzv. sociální firmy jsou takové, jejichž cílem je začlenit do společnosti osoby, které jsou nějakým způsobem znevýhodněné na trhu práce, a podporovat je. V případě osob závislých na OPL se jedná o to, že bývají osobami nespolehlivými. Očekávané výstupy z realizace aktivit Aktivní činnost pracovní skupiny protidrogové prevence (PSPP), která reaguje na reálné skutečnosti a spolupodílí se na naplňování jednotlivých aktivit. Zpřístupnění potřebných sociálních služeb. Spolupráce a komunikace mezi obory a institucemi zpřehlední a zlevní jejich aktivity podílem lidského potenciálu a rozvržením financí, zvýší se návštěvnost cílové skupiny (viz spojení Dne města a Dne sociálních služeb). Aktualizace již existujících metodik pro stanovení jasných pravidel financování preventivních aktivit, včetně skupinových slev. Podchycení závažnosti stavu v oblasti výskytu drog a jeho projednávání v samosprávných orgánech města Frenštát pod Radhoštěm, včetně podchycení kriminogenních faktorů, bezpečnostního zajištění a možností snižování rizik při užívání drog (Harm reduction). - 15 -
Provedením zmapování bytů s ohledem na sociální situaci občanů získá město aktualizovaný stav možností tzv. sociálního bydlení. Kvalitní preventivní programy jsou předpokladem zefektivnění vzdělávání a přípravy do života. Závěr je strategický dokument města, který si klade za cíl v prvé řadě monitorovat problém výskytu drog na území města a hledat možnosti řešení, které mohou ovlivňovat výskyt a spotřebu drog. Každý problém má svůj vývoj a vyvíjí se také okolnosti, které ovlivňují daný problém. V Koncepci PP jsou aktivity a okruhy aktivit navrženy jak se jeví v okamžiku její tvorby. Nemusí však být jediné správné po celou dobu platnosti koncepce. Z tohoto důvodu bude docházet v období let 2012-2015 platnosti Koncepce PP k aktualizaci aktivit. Koncepci protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015 vypracovala pracovní skupina pro tvorbu a realizaci protidrogové koncepce v období let 2011-2012. byla schválena usnesením č. 232/18 Zastupitelstva města Frenštát pod Radhoštěm ze dne 8.11.2012. - 16 -
Zkratky: CVČ ČR ESPAD HR Koncepce PP MP MSK NO NZDM OFR OISOM OPL OSN OSSSS OSV PSPP RM SPŠEI UNDCP WHO ZM centrum volného času Astra Česká republika Evropská školní studie o alkoholu a návykových látkách Harm Reduction (snižování rizik) Koncepce protidrogové prevence na území města Frenštát pod Radhoštěm na léta 2012-2015 městská policie Moravskoslezský kraj neziskové organice nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (např. Klub Kryt) odbor financí a rozpočtu odbor investic a správy obecního majetku omamné a psychotropní látky Organizace spojených národů organizační složka středisko sociálních služeb odbor sociálních věcí pracovní skupina protidrogové prevence rada města střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky program OSN pro mezinárodní kontrolu drog Světová zdravotnická organizace zastupitelstvo města Zdroj: Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2010-2014 Renarkon, o.p.s., Terénní program Novojičínsko Kalina, K. a kol. Drogy a drogové závislosti, 2003 www.drnespor.eu www.vlastnicesta.cz www.ardeus.cz - 17 -