ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra mapování a kartografie Benátky Venice Seminární práce Studijní program: Geodézie a kartografie Studijní obor: Geodézie a kartografie Předmět: Geografie 2 Ondřej Michal Praha 2012 ondrejmichal@fsv.cvut.cz
Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem tuto práci vykonal samostatně s použitím informačních zdrojů uvedených v přiloženém seznamu. Ondřej Michal
Abstrakt Tato seminární práce pojednává o severoitalském městě Benátky. Ve stručnosti načrtne historický a geografický vývoj oblasti benátského zálivu. Hlavní část práce se zabývá kulturními a architektonickými památkami, díky kterým se jedná o jedno z nejnavštěvovanějších měst světa. Jsou také zmíněny významné kulturní a společenské akce, které se v současnosti v Benátkách pořádají, jako je filmový festival, karneval a bienále. V závěru se věnuje největším problémům města rychlý úbytek obyvatel a vylidňování historického centra v posledních desetiletích a také problému s postupným propadáním se města do písčitého podloží a s tím souvisejícími záplavami a obranou před těmito problémy. This essay is about the Italian city of Venice. Briefly describe the historical and geographical development the area of Venetian bay. The main part of essay deals with historical a architectonical monuments make one of the most popular city in the world. The next part is about cultural and social events that are held at this time in Venice, as film Festival, carnival or biennale. The last part is devoted to biggest issues of the city quick population decline especially in the historical center and also the subsidence the whole city to the sandy soil and possible ways of solution. Klíčová slova Benátky, bazilika Sv. Marka, bienále, projekt Mojžíš. Key words Venice, St Mark's Basilica, biennale, MOSE project.
Obsah 1 Úvod... 4 2 Stručná historie města... 5 2.1 Vznik a největší rozmach... 5 2.2 Úpadek města... 5 3 Geografické charakteristiky... 5 4 Architektonické památky... 6 4.1 Bazilika Sv. Marka... 7 4.2 Dóžecí palác... 7 4.3 Ponte di Rialto... 7 5 Současnost Benátek... 8 5.1 Významné kulturní akce... 8 5.1.1 Benátský filmový festival... 8 5.1.2 Benátské Bienále... 8 5.1.3 Karneval... 8 6 Problémy Benátek... 9 6.1 Vylidňování... 9 6.2 Záplavy... 9 6.2.1 Pokles pevniny... 9 6.2.2 Zvyšování hladiny oceánů... 10 6.2.3 Vliv bouří... 10 7 Řešení problémů... 10 7.1 Projekt Mojžíš... 10 7.2 Geotechnické práce... 12 8 Závěr... 13 9 Literatura a prameny... 14 9.1 Webové zdroje... 14
1 Úvod Ve své semestrální práci se hodlám zabývat severoitalským městem Benátky, které jsem ve svém životě mnohokrát navštívil, a tudíž velmi dobře znám jeho jedinečnou atmosféru. Celé město je sice plné památek, ale nebudu se zabývat pouze popisem architektonických skvostů. Budu psát spíše o tom, čím žije město v současnosti - Filmovým festivalem, karnevalem, či slavným bienále. Chci se taky zabývat současnými problémy Benátek, z nichž nejpalčivější jsou stále častější záplavy mořskou vodou. Chtěl bych také osvětlit různé způsoby, jimiž chtějí vědci tuto neutěšující situaci řešit. 4
2 Stručná historie města 2.1 Vznik a největší rozmach Počátky osídlení Benátek sahají až do 9. století n. l. Jádro města vzniklo v laguně už v roce 810. Roku 827 pak bylo založeno biskupství, díky kterému se město postupně zbavilo byzantského politického vlivu. Na orient však mělo stále rozsáhlé obchodní a kulturní vazby, které se výrazně projevily v architektonickém stylu velké části staveb. V průběhu 13. a 14. století Benátky ovládly Istrii, Dalmácii a velkou část ostrovů v Egejském a Jónském moři, čímž se staly nejmocnější přímořskou republikou ve středomoří. Benátští kupci v té době ale docházeli mnohem dále, hluboko do orientu nejznámější z nich je Marco Polo, který se koncem 13. století dostal až do Číny. Městu v této době vládla obchodní aristokracie v čele s dóžetem. 2.2 Úpadek města Význam Benátek začal klesat v druhé polovině 15. století, po dobytí Konstantinopole Turky. Sice ještě před koncem století ovládlo Kypr, ale s postupným přesunem nejdůležitějších obchodních cest na Atlantik město chudlo a rychle ztrácelo území. V 18. století již město ovládalo pouze na malou oblast okolního pobřeží, následně dokonce upadlo pod nadvládu Habsburské monarchie, pod jejímž vlivem zůstalo vyjma krátké vlády Napoleonovy až do začlenění do Italského království v roce 1866. 3 Geografické charakteristiky Město se nachází na severu Itálie, v severozápadním cípu Jadranského moře a rozkládá se na ploše 414 km 2. Je centrem kraje Veneto a provincie Venezia. V porovnání s dalšími italskými městy nevyniká ani rozlohou ani počtem obyvatel, přesto ale patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším místům nejen Itálie či Evropy, ale celého světa. V Benátkách žije zhruba 270 000 lidí (2009), z toho ale jen asi třetina na ostrovech v laguně, (60 000 v historickém centru), většina žije v modernějších čtvrtích Mestre a Maghera na pobřeží. Vlastní Benátky se pak rozkládají na 118 ostrovech a ostrůvcích v laguně mezi pevninou a otevřeným mořem, se kterým lagunu spojují tři průlivy. Ostrovní část města je dnes spojena s pevninou 4 km dlouhým mostem, po kterém vede víceproudá silnice a železniční trať, končící na nádraží Santa Lucia. Hlavní ostrovní komplex, na němž se město nachází, je rozdělen Velkým kanálem (Canal Grande), který tvarem obráceného S prochází městem od severu k jihu. Polohu kanálu je dobré brát 5
v potaz při plánování prohlídky města, neboť ho kříží pouze tři mosty v poměrně velkých rozestupech. V laguně se různé vzdálenosti od hlavního komplexu nachází několik dalších významných ostrovů. Nejdůležitějším z nich je Lido di Venezia, na kterém žije asi 20 000 lidí, a kde najdeme nejhezčí benátské pláže. Dále to je ostrov Murano, známý výrobou skla, Burano, který je díky menší koncentraci památek méně navštěvován, díky čemuž se zde zachovala původní rybářská komunita a Torcello. Na těchto ostrůvcích žije dohromady asi 15 000 lidí. Za zmínku stojí také ostrov San Michele, na kterém se nachází klášterní komplex z 16. století a na kterém je benátský hřbitov. Obrázek 1: Benátská laguna 4 Architektonické památky V podstatě všechny budovy v centru města by byly v jiných městech považovány za významné památky, jen na březích Velkého kanálu se nachází hned 150 paláců z mramoru, postavených mezi 12. a 18. stoletím, které nabízí průřez všemi architektonickými slohy od gotiky po baroko, navíc okořeněné orientálními prvky. Také sakrálních památek jsou ve městě desítky, od drobných kaplí až po monumentální baziliku, což je množství, které nemůže tato práce obsáhnout a proto se bude věnovat jen těm nejvýznamnějším. Velmi důležitý je také celý systém výstavby na jednotlivých malých ostrůvcích protkaných mnoha kanály. Stísněné prostory nutili obyvatele v průběhu staletí využívat každý centimetr, který se podařilo uzmout moři. Charakteristické jsou tedy uzounké křivolaké uličky, někdy končící mostkem na další ostrov, ale mnohdy slepé; člověk bez mapy by mohl městem bloudit dlouhé hodiny. 6
Složitý je také způsob zakládání staveb ve velmi nestabilním a měkkém podloží. Stavby proto stojí na dřevěných pilotech, zatlučených do hloubky několika metrů. Díky tomu, že tyto piloty jsou neustále pod vodou, která k nim nepouští kyslík, vydrží ve výborném stavu dlouhá staletí, takže i dnes jsou schopny nést mnohopatrové stavby. Podobný systém byl použit taky například při výstavbě Karlova mostu. 4.1 Bazilika Sv. Marka Již v roce 832 byl na místě dnešní baziliky postaven první kostel, zasvěcený evangelistovi sv. Markovi, jehož ostatky byly dle legendy přivezeny do Benátek. Tato stavba byla bohužel zničena při nepokojích v roce 976, kdy vyhořela spolu s Dóžecím palácem. Roku 1063 byla zahájena rekonstrukce baziliky, která byla dokončena po dvaceti letech a opět vysvěcena. Zrekonstruovaná bazilika již vydržela do dnešních dob, ale v průběhu staletí byla nepřetržitě dozdobována mramorovým obložením, mozaikami a konečně v 15. století okázalou listovou dekorací. V průčelí jsou významné 4 lunetové štíty zdobené mozaikami zobrazujícími výjevy ze života Krista. Interiér katedrály je dle dobových zvyklostí na silně zvýšené základně vůči úrovni náměstí, což se ve světle současných častých záplav jeví jako velice prozíravé. Půdorys stavby je ve tvaru řeckého kříže a oproti jiným světoznámým katedrálám je nevelkých rozměrů. Základní architektonické prvky jsou v románském slohu, zatím co dekorativní prvky jsou spíš pod vlivem slohu byzantského. 4.2 Dóžecí palác Hned v sousedství baziliky najdeme druhou nejvýznamnější stavbu města Dóžecí palác, po staletí sídlo vládce Benátek. Palác je ještě o něco starší než bazilika, vznikl již v druhém desetiletí 9. století a po celou dobu jeho existence byly vynakládány obrovské prostředky na údržbu tak, aby důstojně reprezentoval stát. Kromě toho, že zde byl ubytován dóže, byly zde také sály sloužící k schůzkám rady, zbrojnice a knihovna. 4.3 Ponte di Rialto Nejznámější benátský most je 48 m dlouhý, 22 široký a 7 vysoký. Byl dokončen už v roce 1592 a klene se přes Canal Grande v někdejším obchodním centru města. Přímo na mostě je mnoho malých obchůdků a krámků, bohužel dnes obsazených hlavně prodejem nevkusných suvenýrů. 7
5 Současnost Benátek Město v posledních desetiletích těží hlavně ze silného turistického ruchu, díky mírnému podnebí a velkému množství kulturních akcí je hojně navštěvováno v průběhu celého roku. Turismus ale městu nepřináší pouze klady kvůli velkému počtu hotelů v centru města jsou nájmy tlačeny do závratných výšin a rozhodně neodpovídají kvalitě bydlení ve středověkých domech u mnohdy zapáchajících kanálů. 5.1 Významné kulturní akce 5.1.1 Benátský filmový festival Každoročně na přelomu srpna a září jsou Benátky dějištěm nejstaršího filmového festivalu na světě, pořádaného již od roku 1932. Festival se odehrává na ostrově Lido a je součástí benátského bienále. Ocenění v jednotlivých kategoriích na něm získávají zlaté a stříbrné lvy. Festival se oproti svému známějšímu protějšku z Cannes tolik nesoustřeďuje na promenády hvězd na červeném koberci a hollywoodské produkci, ale dává prostor alternativnějším tvůrcům, o čemž svědčí například úspěchy českého surrealistického režiséra Jana Švankmajera, či úspěch animovaného snímku Alois Nebel. 5.1.2 Benátské Bienále Benátské bienále je přehlídkou současného výtvarného umění. Jeho počátky sahají do konce 19. století a od té doby přinášelo tvorbu soudobých malířů, sochařů a grafiků. Od svého počátku až dodnes se výstava koná jednou za dva roky, vždy v lichém letopočtu. Postupem času se součástí bienále staly další přidružené kulturní akce, jako již výše zmíněný filmový festival, bienále architektury a nejnověji také Mezinárodní výstava současného tance, pořádaná od roku 1999. Skvrnou na ideálech výstavy je, že největší slávu zažívala ve 30. letech minulého století, po nástupu fašistické vlády, která touto cestu ráda ukazovala kulturní vyspělost Itálie a štědře bienále dotovala. 5.1.3 Karneval Počátky karnevalu a nošení masek v Benátkách sahají do hlubokého středověku, tehdy šlo ale spíše o výstřelky šlechty než o lidovou slavnost. Tato tradice postupně zanikla v průběhu 18. století. 8
Karneval se po dlouhé pauze vrátil v roce 1979, bylo to v reakci na rozhodnutí italské vlády o obnovení kulturních tradic. Karneval má úzkou souvislost s křesťanskými tradicemi, začíná 26. prosince a končí den před popeleční středou. V souvislosti s karnevalem každoročně do města zavítají až tři miliony návštěvníků, z nichž se mnozí snaží o zisk ceny za nejlepší masku. 6 Problémy Benátek 6.1 Vylidňování V návaznosti na výše zmiňované vysoké nájmy v historickém centru města, které přitom rozhodně nejsou vyváženy dostatečným životním komfortem, dochází v posledních desetiletích k postupnému vylidňování centra města a logicky k rychlému chátrání opuštěných budov. Nejvíce lidí bydlelo v Benátkách v 70. letech minulého století, od té doby je při každém sčítání lidu markantní úbytek populace, který se nejvíce týká právě historického centra města zatímco v devatenáctém století v něm žilo přes 100 000 lidí, dnes je to pouhých 60 000 a toto číslo i nadále klesá. 6.2 Záplavy V minulém století rapidně přibylo záplav. Zatímco na počátku 20. století zaplavovala voda Náměstí sv. Marka zhruba jednou za dva roky, dnes jsou záplavy 10x častější. Přičemž roku 1966 dosahovala rekordní záplava téměř dva metry nad normální stav. Na častější záplavy má vliv několik faktorů, které probereme podrobněji. 6.2.1 Pokles pevniny Celá oblast severní Itálie pomalu klesá, jedná se však o pohyby v řádu milimetrů za 100 let, proto jejich vliv není příliš markantní. 6.2.1.1 Pokles Benátské laguny Bohužel, samotný benátský záliv klesá mnohem rychleji než okolní pevnina, za posledních 300 let zhruba o 30 cm. Tento jev je pravděpodobně způsoben velkým odčerpáváním podzemních vod z písečného podloží laguny, které souvisí s vzestupem průmyslu v 19. a 20. století. Poté co byly zaznamenány neblahé vlivy čerpání podzemní vody, bylo její využívání omezeno, pokles to však již nezastavilo. 9
6.2.2 Zvyšování hladiny oceánů Vzhledem k tání polárních a horských ledovců dochází k postupnému zvyšování hladiny oceánů, tedy i Jaderského moře. Tento jev také není příliš výrazný, zatím pouze v řádech milimetrů, ale pokud bude pokračovat tání ledovců současným tempem, může mít v budoucnosti rozhodující vliv. 6.2.3 Vliv bouří V oblasti cyklóny může vlivem velmi nízkého tlaku stoupnout hladina moře až o půl metrů. Pokud je takováto vlna tlačena jižními větry do oblasti severního Jadranu, může v mělké laguně způsobit vzedmutí hladiny i v řádu metrů. 7 Řešení problémů Způsoby, jak zabránit stále častějším záplavám se zabývá mnoho vědeckých a inženýrských kapacit už desítky let, teoretických cest se objevilo mnoho, většina finančně a často i vědecky naprosto nereálných, budou zde tedy zmíněny jen dvě, které mají nejblíže k realizaci. 7.1 Projekt Mojžíš Počátky projektu sahají do 60. let minulého století, do doby po nejničivější povodni v historii Benátek. Nejjednodušší a nejbezpečnější by bylo úplně přehradit tři průlivy spojující lagunu s mořem a zcela jí tak oddělit od kolísavé hladiny moře. Tím by však bylo znemožněno lodní spojení a přístup do přístavu, který je i v dnešní době významným dopravním uzlem a zdrojem příjmů pro celou oblast. Byl proto vytvořen projekt hrází mobilních (Italsky MOdulo Sperimentale Elettromeccanico zkráceně MOSE, což je také italský výraz pro Mojžíše). I tato myšlenka však dlouho narážela na finanční a politické překážky a proto k realizaci musela pomoci další pohroma povodeň v roce 1996. Přes pokračující protesty mnoha odpůrců byly práce zahájeny roku 2003 v průlivu Lido s předpokládaným rozpočtem 4.7 miliardy eur a dokončením v roce 2011. V roce 2008 bylo dokončeno 63% projektu a jeho úplné dokončení posunuto na rok 2014, přičemž funkční by měl být již letos. 10
Obrázek 2: Projekt Mojžíš Projekt je založen na sklopných přehradách, které za normálního stavu vody leží na mořském dně a nijak nebrání lodní dopravě a přirozenému proudění vody či migraci vodních živočichů. Pouze při vzedmutí hladiny o více než jeden metr, které již ohrožuje nejníže položená místa ve městě, by byla z ocelových plováku ležících na dně vytlačena voda stlačeným vzduchem. Tyto plováky by následně vyplavaly na hladinu a vyzvedly s sebou celé těleso hráze, která by pak bránila dalšímu stoupání hladiny v Laguně. Po odeznění nebezpečí by se plováky opět naplnily vodou a celá konstrukce by klesla zpět pod hladinu. I po dokončení staveb se nevyhneme úvahám, na jak dlouho toto řešení pomůže. Hráze jsou totiž schopny bránit záplavě pouze do určitého rozdílu hladin, pak už budou neúčinné. Pokud bude stejným tempem klesat oblast benátské laguny a zároveň stoupat hladina, budou moci hráze sloužit zhruba příštích 100 let, poté bude nutné přijít s novým řešením. 11
7.2 Geotechnické práce Druhý plán na ochranu před povodněmi počítá s opětovným nadzdvihnutím oblasti laguny na úroveň, jíž dosahovala před průmyslovou revolucí a s ní souvisejícími zásahy do písečného podloží. S tímto plánem přišel Giuseppe Gambolati, profesor univerzity v Padově. Jeho myšlenka stála na tom, že by byly v okolí Benátek vyhloubeny 700 metrů hluboké vrty do písečného podloží, do kterých by byla vháněna mořská voda. Tím by se nadzvedla nepropustná jílovitá vrstva nad nimi a s ní i celá oblast benátské laguny. Tento plán má však mnoho odpůrců, kteří poukazují na jeho nevyzkoušenost a na nebezpečí, že by zdvihání neprobíhalo rovnoměrně a mohlo by tudíž dojít k narušení statiky historických budov. Z toho důvodu bylo zatím přistoupeno pouze k pokusným vrtům v malé oblasti bez zástavby a ke skutečnému provedení nejspíše nikdy nedojde. 12
8 Závěr Je zřejmé, že přes mnohé překážky, jako je postupné vylidňování města a stále se opakující záplavy, nejsou Benátky jen pouze zakonzervovaným skanzenem, určeným k jen fotografování miliony turistů, ale že je i v dnešní době živoucím městem, zejména díky bohatému kulturnímu a společenskému životu. Můžeme doufat, že snahy o ochranu města před dmutím moře budou úspěšné a v budoucnu přijdou projekty, které neutěšenou situaci vyřeší navždy a tak bude moci klenot mezi městy těšit miliony lidí i v dalších staletích. Neocenitelným zdrojem zejména faktografických údajů mi byla publikace Severní Jadran: Itálie a Benátky od dua autorů Antonín Bartoněk, Dagmar Bartoňková. 13
9 Literatura a prameny 1. BARTONĚK, Antonín a Dagmar BARTOŇKOVÁ. Severní Jadran: Itálie, Benátky : [průvodce]. 1. vyd. Jindřichův Hradec: Globus, 1994, 95 s. ISBN 80-901-5842-0. 2. ACKROYD, Peter. Benátky: příběh nejromantičtějšího města na Zemi. 1. vyd. v českém jazyce. Překlad Jitka Fialová. Praha: BB art, c2010, 423 s. ISBN 978-807- 3818-296. 3. Benátky [průvodce]. 2. vyd. Venezia Mestre: Storti Edizzoni, 1995, 64 s. ISBN 88-7666-315-0. 9.1 Webové zdroje 4. La Biennale di Venezia. La Biennale di Venezia: 51. international art exhibition [online]. 1. ed. Venezia: Marsilio, c2005 [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://www.labiennale.org/en/home.html 5. Bořek Otava: Zachrání Mojžíš Benátky?. 21. století: Zachrání Mojžíš Benátky [online]. [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://21stoleti.cz/blog/2004/02/21/zachrani-mojzisbenatky/ 6. Před záplavami má Benátky ochránit moře. CS magazín, leden 2006 [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2006012114 7. Vliv člověka na vznik záplav. Doc. RNDr. Jiří Matyášek, CSc., prof. RNDr. Miloslav Suk, DrSc.: Antropogeneze v Geologii [online] [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/pedf/js10/antropog/web/pages/4-7-vliv-cloveka-navznik-zaplav.html 8. Carnival of Venice. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/carnival_of_venice 9. MOSE project. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/mose_project 10. Venice. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/venice 9.2 Zdroje Obrázků Obrázek 1: http://newagincourt.blogspot.cz/2010/11/day-19-chiaggio.html Obrázek 2: http://en.wikipedia.org/wiki/file:mose_3d_fr.jpg 14