Mediální systém a průmysly Média a komunikace, JAMU 2014 Vít Kouřil
Mocenské role v průmyslech (dle Joseph Turow, 1992) PRODUCENT řídí organizaci práce, hledá investora a jiné zajišťovatele díla INVESTOR fyzická či právnická osoba poskytující finance či jiný typ investice TVŮRCE dnes čím dál více kolektivní, logika ratingu KLIENT provádí nákupy pro producenta DODAVATEL dodává materiály, např. na stavbu filmových interiérů a exteriérů
Mocenské role v průmyslech (dle J. Turow 1992) DISTRIBUTOR zprostředkuje dílo od producenta k vystavovateli či prodejci VYSTAVOVATEL např. majitel kinosálu, hudebního obchodu či webového portálu SPOJOVATEL přemísťuje produkt nebo lidi z jednoho průmyslu do jiného ZAŘIZOVATEL pomáhá prosadit a zhodnotit dílo, často PR agentura
Mocenské role v průmyslech (dle J. Turow, 1992) ODBORY mají různě silnou pozici, vyjednávají dlouhodobé kolektivní smlouvy VEŘEJNOST příjemci výrobků s mocí vyhnout se jim, či nevyhnout OBHÁJCE VEŘEJNOSTI např. spotřebitelské organizace nebo tzv. media watchdogs AUTORITA státní či samosprávní úřady, určují zákony, vyhlášky a jiná pravidla hry
Mediální systém = suma médií v daném státu od nejmenšího mediálního titulu (např. obecní noviny na vesnici) až po celý mediální sektor, např. rozhlasový trh.
Globální mediální systém vzniká od 60. let 19. století jeho určujícími faktory byly: celosvětové kabelové telegrafické sítě tiskové agentury Havas, Reuters, AP kolonialismus podporující tvorbu světového trhu NICT nové komunikační a informační technologie kritika tzv. komunikačního imperialismu (H. Schiller atd.)
Modely mediálních systémů 4 TEORIE TISKU (Four Theories of the Press, Siebert a kol. 1956): 1) libertariánský, 2) sovětský komunistický, 3) sociálně odpovědný, 4) autoritativní; od té doby řada revizí tohoto modelu, např.:
Modely mediálních systémů revize Lowenstein 1971: + 5. tisk: sociálně-centristický; revize Hachten 1981: 6. tisk: rozvojový = kombinace angloamerického, sociálně odpovědného a komunistického; revize Akhavan-Majid + Wolf (1991): v USA není libertariánský, ale spíše model elitních mocenských skupin (viz srovnání s modelem propagandy Hermana a Chomského 1988); revize Alltschull 1984/1995: existují trojí média: tržní, komunitární a posunující (co chtějí zlepšovat svět) revize Ostini + Fung 2002: liberální a konzervativní média (ve vztahu k upevňování, nebo reformě sociálního statu quo)
zdroj: www.mediaact.eu
Modely mediálních systémů revize Mancini + Hallin (2004) na základě čtyř kritérií (1) struktura mediálních trhů, (2) politický paralelismus (propojení mezi médii a politikou), (3) profesionalizace žurnalistiky a (4) role státu (vlastnictví, subvencování a legislativa) rozlišili tři ideální modely: A. polarizovaně pluralistický (středomořský, Řecko, Port, Španělsko, Itálie) B. demokraticko-korporativistický (severo/středoevropský): Rakousko, Německo, Švýcarsko, Belgie, Nizozemí: relativně silná pozice tištěných médií, profesních organizací i státu C. liberální (severoatlantický): USA, Británie, Kanada, Irsko: dominují komerční média s interním pluralismem
Mediální instituce Média fungují jako instituce ekonomické politické sociální kulturní
Mediální cyklus Potter 1998 rozlišuje 5 fází přijetí každého nového média: 1) nástup inovace 2) rozšíření 3) vrchol 4) částečný ústup 5) přizpůsobení se nové mediální inovaci
Produkční systém kulturně-průmyslové organizace vytvářejí společný produkční systém, ve kterém společně soutěží, protože (Nicholas Garnham: Capitalism and Communication, 1990: 158): 1) je limitovaný objem příjmu spotřebitelů 2) limitovaný objem zisků z inzerce 3) limitovaný objem spotřebitelského času 4) je omezený počet profesionálních a kreativních pracujících
Mediální průmysly vysílací tištěný hudební filmový internetový reklamy a marketingu video a počítačových her (viz Hesmondhalgh 2001)
Jaké druhy M zboží rozlišujeme? (takzvaný proces komodifikace = zezbožnění ) mediální produkt jakožto zboží (noviny na stánku) mediální trh mediální publikum jakožto zboží (majitel média nabízí inzerentům vlastní publikum) reklamní trh mediální výzkumy jakožto zboží (bez výzkumů sledovanosti a trhu velmi obtížné uspět v mediálním podnikání) výzkumný trh (viz Mosco 1996)
Základní trendy v ekonomice médií růst (počtu titulů, objemu inzerce ČR 30mld)
Základní trendy v ekonomice médií růst (počtu titulů, objemu inzerce ČR 30mld) privatizace / deregulace (odstátnění, křížení vlastnic.)
Základní trendy v ekonomice médií růst (počtu titulů, objemu inzerce ČR 30mld) privatizace / deregulace (odstátnění, křížení vlastnic.) integrace (vertikální, horizontální, diagonální)
Základní trendy v ekonomice médií růst (počtu titulů, objemu inzerce ČR 30mld) privatizace / deregulace (odstátnění, křížení vlastnic.) integrace (vertikální, horizontální, diagonální) koncentrace (koeficienty CR4, CR8, HH index )
Koeficienty koncentrace Co je ještě společensky žádoucí koncentrace? Picard: 4 firmy < 50% trhu, 8 firem < 70% Albarran a Dimmick: 4 firmy < 50% trhu, 8 fir < 75% Herfindahl Hirschmannův index (HHI): tržní podíl každé firmy umocněn na druhou a když je skóre > 1800 = vysoce koncentrovaný trh; když je skóre < 1000 = nekoncentrovaný trh
Základní trendy v ekonomice médií růst (počtu titulů, objemu inzerce ČR 30mld) privatizace / deregulace (odstátnění, křížení vlastnic.) integrace (vertikální, horizontální, diagonální) koncentrace (koeficienty CR4, CR8, HH index ) konglomerizace (Sony, GE, Philips, Westinghouse )
Základní trendy v ekonomice médií růst (počtu titulů, objemu inzerce ČR 30mld) privatizace / deregulace (odstátnění, křížení vlastnic.) integrace (vertikální, horizontální, diagonální) koncentrace (koeficienty CR4, CR8, HH index ) konglomerizace (Sony, GE, Philips, Westinghouse ) diverzifikace (produktů v rámci firmy)
Diverzifikace produktů hudební průmysl hud, nosiče rozlišujeme nejen dle formátů (CD, DVD, mp3 ), ale i dle typů řadové album (většinou sestavené z nových skladeb, odtud novinkové album) greatest hits/best of album (výběr skladeb zpravidla ze 3 a více řadových alb obohacený o nevydaný či nový materiál; často též kolektivní alba největších hitů) živé (live) album (buď jako záznam z jednoho, anebo více koncertů; často dodatečně zvukově upravené a remixované) unplagged (akustické) album (podskupina živých desek, bezproudovou formu inicio vala na počátku 90. let MTV a časem se z ní stala prestižní událost vhodná pro oživení prodejnosti) A-stran (sides) album (kolekce skladeb z A stran singlů, v případě CD singlů pilotních skladeb) B-stran (sides) album (totéž z B stran singlů; jen u nejslavnějších interpretů) album rarit (dosud nevydané, tj. previously unreleased, či nealbové skladby, často demoverze, remixy či živé záznamy; rozsáhlé archivní fondy) vzpomínkové album (tribute), coververze na počest jubilujícího, zpravidla velmi slavného interpreta, ať už žijícího, zemřelého, anebo v případě kapel právě rozpadlého
Diverzifikace produktů hudební průmysl sampler/kompilace (album vybraných skladeb různých interpretů, sestavené dle různých klíčů např. pravidelná či jubilejní prezentace labelu, hitparádové série, propagační příloha k tiskovinám, dobové, stylové, místní aj. průřezy nebo též benefiční a dobročinné projekty) album/singl remixů (sada odlišných verzí, často tanečních či elektronických, původně vydaných skladeb; alba často realizují DJs na žádost původních tvůrců či jejich nahrávacích firem) soundtrack (kompilace doprovázející premiérový film; slouží pro zviditelnění začínají cích jmen či udržení pozornosti fanoušků právě netvořících hvězd mezidobí; ačkoliv mnohé písně se samotným filmem nesouvisí, jedna či dvě slouží v promo-kampani jako reklamní poutač) videoalbum (sebrané videoklipy, někdy v rozšířené podobě, s dokumentem ze zákulisí, s rozhovory, ukázkami z koncertů atp., dnes na DVD) exkluzívní album/krabice (tzv. Box Sets ve formě několika nosičů, často vydávaná k jubileím a určená nejvěrnějšímu okruhu fanoušků konkrétní hvězdy; někdy obsahuje všechna dosavadní alba plus raritní materiál ve zlepšené zvukové kvalitě a s výpravným bookletem)
Základní trendy v ekonomice médií růst (počtu titulů, objemu inzerce ČR 30mld) privatizace / deregulace (odstátnění, křížení vlastnic.) integrace (vertikální, horizontální, diagonální) koncentrace (koeficienty CR4, CR8, HH index ) konglomerizace (Sony, GE, Philips, Westinghouse ) diverzifikace (produktů v rámci firmy) strategická spolupráce (joint venture, kartely)
Základní trendy v ekonomice médií růst (počtu titulů, objemu inzerce ČR 30mld) privatizace / deregulace (odstátnění, křížení vlastnic.) integrace (vertikální, horizontální, diagonální) koncentrace (koeficienty CR4, CR8, HH index ) konglomerizace (Sony, GE, Philips, Westinghouse ) diverzifikace (produktů v rámci firmy) strategická spolupráce (joint venture, kartely) globalizace (zisky plánovány na globální úrovni)
Největší mediální firmy The Walt Disney Company 42 mld. USD, Disney Pictures, ABC TV, ESPN, zábavní parky
Největší mediální firmy The Walt Disney Company 42 mld. USD, Disney Pictures, ABC TV, ESPN, zábavní parky News Corporation 34 mld. USD, vl. R. Murdoch, 20th Century Fox, Fox News, HarperCollins
Největší mediální firmy The Walt Disney Company 42 mld. USD, Disney Pictures, ABC TV, ESPN, zábavní parky News Corporation 34 mld. USD, vl. R. Murdoch, 20th Century Fox, Fox News, HarperCollins Time Warner 30 mld. USD, př. Turner BS (HBO, CNN), Time Inc (př. Fortune), Warner Bros.
Největší mediální firmy The Walt Disney Company 42 mld. USD, Disney Pictures, ABC TV, ESPN, zábavní parky News Corporation 34 mld. USD, vl. R. Murdoch, 20th Century Fox, Fox News, HarperCollins Time Warner 30 mld. USD, př. Turner BS (HBO, CNN), Time Inc (př. Fortune), Warner Bros. CBS / Viacom 28 mld, USD, vl. Sumner Redstone, př. MTV, Paramount, BET, CBS TV...
Největší mediální firmy The Walt Disney Company 42 mld. USD, Disney Pictures, ABC TV, ESPN, zábavní parky News Corporation 34 mld. USD, vl. R. Murdoch, 20th Century Fox, Fox News, HarperCollins Time Warner 30 mld. USD, př. Turner BS (HBO, CNN), Time Inc (př. Fortune), Warner Bros. CBS / Viacom 28 mld, USD, vl. Sumner Redstone, př. MTV, Paramount, BET, CBS TV... Vivendi SA 29 mld. USD, Canal+ Group, Universal Music, Activision Blizzard, SFR, Havas
Největší mediální firmy The Walt Disney Company 42 mld. USD, Disney Pictures, ABC TV, ESPN, zábavní parky News Corporation 34 mld. USD, vl. R. Murdoch, 20th Century Fox, Fox News, HarperCollins Time Warner 30 mld. USD, př. Turner BS (HBO, CNN), Time Inc (př. Fortune), Warner Bros. CBS / Viacom 28 mld, USD, vl. Sumner Redstone, př. MTV, Paramount, BET, CBS TV... Vivendi SA 29 mld. USD, Canal+ Group, Universal Music, Activision Blizzard, SFR, Havas NBCUniversal 24 mld. USD, Comcast (51%) + GE (49%), Universal Studios, NBC, MSNBC,
Největší mediální firmy Bertelsmann AG 16mld.USD, RTLGroup, Random House, Grunen + Jahr př. Stern, GEO Sony Entertainment přes 13 mld. USD, Sony Music, Columbia Pictures, + PlayStation Hearst Corporation 9 mld. USD, Cosmopolitan, Esquire, Elle, Harper s Bazaar, Lifetime Ent. Lagardère Group 7 mld. USD, Virgin Radio & Stores, Europe 1, RELAY, Hachette Globo Organization 7 mld. USD, Brazílie a Jižní Amerika, TV Rede Globo, deník O Globo, rádio
Největší mediální firmy - ČR CME americká firma kontrolující 100 % TV Nova MAFRA patřila dlouhodobě pod německou firmu RBDV, takzvané Rýnské, v roce 2013 koupil Agrofert Andreje Babiše, patří například Mladá Fronta DNES, Lidové noviny, Metro, TV Óčko, Expresrádio, Rádio Classic FM, idnes.cz, lidovky.cz, Daniel Křetínský, Patrik Tkáč Blesk, Aha!, Sport, Reflex, ABC, AutoTip, Blesk TV, Blesk pro ženy, GEO, Svět motorů, do konce roku 2013 patřila skupina pod hlavičku Ringier Axel Springer ČR, patřící půl na půl švýcarské firmě Ringier a německé Axel Springer Vltava-Labe-Press patří pod německou firmu Verlagsgruppe Passau, např. Deníky Bohemia a Moravia a řadu regionální týdeníků, od Sanoma Media převzala v roce 2014 časopisy Vlasta, Ring Květy, Praktická žena, Story, National Geographic, Strategie, Marie Claire, Kraus či Dům a zahrada Economia patří Zdeňku Bakalovi (jakožto vlastníku mateřské firmy Respect Media), např. Hospodářské noviny, Respekt, Ekonom, Aktuálně.cz, Centrum.cz Lagardère Active ČR patří pod Lagardère Group, vlastní rádio Evropa 2 a Frekvence 1 nebo síť trafik RELAY Eurocast německá firma vlastníci dvě třetiny v ČR nejposlouchanějšího Rádia Impuls i rádio RockZone, v roce 2013 smlouva o prodeji stanic Babišovu Agrofertu
Největší mediální firmy - ČR Borgis patří Zdeňku Porybnému, např. Právo nebo podíl na serveru Novinky.cz (většinu vlastní Seznam), 30 % Borgisu patří majiteli Seznamu.cz Ivo Lukačovičovi Bauer Media vlastník německý Bauer Media Group, přes 30 časopisů, v roce 2012 prodalo 61 mil. Výtisků pro 3 mil. čtenářů, např. Rytmus života, Bravo, Dívka, Chvilka pro tebe, Tina, TV MAX, TV Revue, též internetové servery pro mládež; v roce 2012 založeno Bauer Media Praha, které je nástupkyní Stratosféry největšího vydavatele lifestyle časopisů, patří do něj např. Cosmopolitan, Esquire, Harper s Bazaar, Spy, Style, Redhot, Jackie, Speed čitop Gear Burda Burda Praha a Burda Media 2000 patří pod německou Hubert Burda Media, např. Elle, Marianne, Marianne Bydlení, Maxim, Apetit, Katka, Burda, Svět ženy, Betynka, Joy Empresa Media podnikatel Jaromír Soukup spojil inzertní agenturu Médea s nákupem časopisů Týden, Impuls, Sedmička, Profit, Popcorn či Top dívky či TV Barrandov Mladá fronta vydavatelství i knižní nakladatelství vlastněné Františkem Savovem (neplést s deníkem MF DNES, který se po listopadu 1989 oddělil), do skupiny mj. patří Euro, Mateřídouška, Sluníčko, Moje psychologie, Lidé a Země či bezplatný deník E15
Zdroje příjmů médií Vysílání: inzerce, vys. práva, pronájem, merchandising, koprodukce, publikace Tisk: předplatné, volný prodej, reklama, inzerce Film: soukromí producenti, granty, státní podpora Hudba: prodej, lístky, sponzoři turné, práva, reklamní portál, merchandising Knihy: prodej, granty, stát, překlady, multimedializace, Internet: předplatné, reklama, e-business
Důsledky pro mediální sféru masová produkce mediálního zboží marketingově zacílené produkty opakování serializace výrobků (žánry) synergické strategie (z jednoho průmyslu do druhého) vylučování okrajových skupin příjemců zdánlivé rozšiřování nabídky a výběru omezená konkurence na některých trzích