«Воскресение» neděle 6. září (24. srpna)2015
Milé děti, právě nám začal nový školní rok a spolu s ním je tu i tento nový maličký časopis. Je určen právě vám a chtěl by se stát Vaší pomůckou při výuce náboženství v našem chrámu. V časopisu najdete nejen základní učení Církve o Bohu, o Církvi a jejich bohoslužbách, o církevních svátcích i o svatých lidech a jejich životech, ale také různé hry, omalovánky, doplňovačky, křížovky pro poučení i zábavu. A proč jsme ho pojmenovali slovem «Воскресение»? Hlavně proto, že časopis bude vycházet každou neděli, abyste dostali nové číslo na každou hodinu náboženství. Právě neděle je dnem vzkříšení a každou neděli vlastně slavíme takovou malou Paschu, tedy Vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista z mrtvých, Jeho vítězství nad smrtí, nad hříchem a dar věčného života. I proto se neděle v církevní slovanštině a ruštině označuje právě tímto slovem. Na závěr Vám, děti, přejeme, ať se Vám tento náš společný nedělníček líbí a kéž Vám poslouží nejen k zábavě, ale i k užitku. Bůh ať žehná Vám i Vašim blízkým a ať Vás provází na všech Vašich životních cestách.
Nedělní prokimen, tropar a kondak 5. hlasu PROKIMEN: 1. Ty Hospodine zachováš nás a chrániti budeš nás od pokolení tohoto až na věky. 2. Spasiž mne, Hospodine, neboť slábne spravedlivý, jelikož ubývá pravdy mezi syny lidskými. TROPAR: Oslavme věřící, Slovo spoluvěčné s Otcem a Duchem. Z Panny ke spasení našemu se zrodivší a pokloňme se Jemu. Neboť ráčilo vstoupiti s tělem na kříž, smrt přetrpěti a vzkřísiti mrtvé, skrze slavné vzkříšení své. KONDAK: Spasiteli můj, sestoupil jsi k peklu a jeho brány zničil jsi jako Přesilný. Jako Stvořitel jsi spoluvzkřísil zemřelé a osten smrti jsi potřel. Adam byl vysvobozen z prokletí, Lidumile, proto všichni voláme: spasiž nás, Pane! Svatá Liturgie - Malý vchod s Evangeliem, při kterém se zpívají tropary a kondaky, krátké písně, které oslavují Kristovo Vzkříšení či svatého nebo svátek, který připadne na tento den
NEDĚLNÍ EVANGELIUM o Králově hostině a svatebním šatu (Evangelium podle Matouše, kapitola 22, verše 1 14) Ježíš pak pokračoval dalším podobenstvím. Řekl jim: "Nebeské království se podobá králi, který svému synu vystrojil svatbu. Poslal své služebníky, aby svolali pozvané hosty na svatbu, ale oni nechtěli přijít. Poslal tedy ještě jiné služebníky a řekl jim: `Povězte pozvaným: Hle, připravil jsem pro vás hostinu. Dal jsem porazit býčky i vykrmená telata, všechno je připraveno; pojďte na svatbu! Ale oni na to nedbali a odešli jeden na svůj statek a jiný za svým obchodem. Ostatní se pak chopili jeho služebníků, ztýrali je a zabili. Král se rozhněval. Poslal svá vojska a ty vrahy zahubil a jejich město spálil. Potom řekl svým služebníkům: `Svatba je sice připravena, ale ti, kdo byli pozváni, nebyli hodni. Proto jděte na nároží a zvěte na svatbu, kohokoli najdete. Služebníci tedy vyšli do ulic a shromáždili všechny, které našli - zlé i dobré, a tak se svatební místnost naplnila hosty. Když pak vešel král, aby se podíval na hosty, uviděl tam člověka, který nebyl oblečen do svatebního roucha. Řekl mu: `Příteli, jak jsi sem mohl vejít bez svatebního roucha? A on oněměl. Král pak řekl služebníkům: `Svažte mu nohy a ruce a vyhoďte do té venkovní tmy! Tam bude pláč a skřípění zubů. Je totiž mnoho povolaných, ale málo vyvolených."
CÍRKEV JAKO RODINA Milé děti, dnes jsme se sešli na naší první společné hodině. Jak si můžete všimnout, každý z nás se něčím lišíme jeden od druhého. Jsou mezi námi jak chlapci, tak i děvčata, každý z nás je jedinečný, každý z nás se něčím odlišujeme od ostatních. Všichni ale máme nějakou RODINU. A o tom si dnes budeme povídat. Podívejte, na obrázku je chlapec a dívka. Řekněte, kdo všechno je ve vaší rodině? tatínek, maminka. Jsou rodiny, kde je jenom jeden chlapec nebo jenom jedno děvčátko, ale jsou i takové, kde děti mají ještě další sourozence, bratra nebo sestru, někdy jen jednoho a někdy několik. Rodina je tam, kde je tatínek, maminka a děti. Součástí rodiny bývá i babička a dědeček. Koho dalšího ještě máte ve vaší rodině? Některé děti mají velikou rodinu, některé malou, na světě jsou i takové děti, které o svou rodinu přišly.
My všichni ale máme ještě jednu rodinu a právě o ní vám budeme na stránkách tohoto časopisu vyprávět. Je to jedna velmi, velmi veliká rodina, kterou máme všichni společnou. Tou rodinou je Boží rodina neboli CÍRKEV. Bůh je Otcem všech lidí, Matka Boží je nám všem matkou, svatí jsou našimi příbuznými a my všichni jsme si navzájem bratři a sestry.
KŘÍŽ A ZNAMENÍ KŘIŽE Každý z nás máme nějaké své oblíbené věci. Ty mohou být velice různé: hračka, kniha nebo oblíbené oblečení. A jaká je ta vaše oblíbená věc? Velmi často si také chceme naši oblíbenou věc nějak označit, třeba svou značkou nebo svým písmenem. V předchozím článku jsme si povídali o naší Boží rodině, o Církvi. Také v Církvi je taková značka nebo chcete-li znak, který ukazuje, že ta daná věc, předmět nebo člověk patří Bohu, že jsou svatí, tedy Boží. Kdo z vás ví, který je to znak? Ano, je to KŘÍŽ. Když uvidíš kříž na domu, tak poznáš, že je to dům Boží, chrám, kostel. Vzpomeňte si děti, jestli jste už viděli i jiné chrámy kromě našeho olomouckého? Kříž na knize nám říká, že je to kniha o Bohu. Může to být např. Evangelium, modlitební knížka, všimněte si kříže na obálce. Všichni lidé, členové Boží Církve, také chtějí ukazovat, že jsou Boží a proto nosí křížek. Děti ukažte si každý navzájem svůj nátělní křížek. Nátělní kříž je potřeba nosit vždycky, protože kříž nás ochraňuje od všeho zlého. Dobře si ho střezte a nesundávejte ho ani když se koupete, ani když jdete spát. Rodiče se někdy bojí, aby děti svůj křížek neztratily a proto jim ho nedávají nosit. Když chceme vyjádřit svou víru v Boha, ukazujeme, že jsme Boží, tehdy na sobě pravou rukou činíme znamení kříže neboli křižujeme se. Znamení kříže nám dává velikou sílu odhánět a překonávat všechno zlo a konat dobro. Úkol: nacvičte si, jak správně dělat znamení kříže
Naši svatí ochránci a přímluvci v tomto týdnu neděle 6. září (24. srpna) světitel a mučedník Eutychos, učedník apoštola Jana Bohoslova a Pavla; žil koncem 1. a počátkem 2. století, pocházel z města Sevastie Palestinská. Ačkoliv nepatřil mezi 70 apoštolů, přesto byl za svou práci společně se staršími apoštoly, kteří ho ustanovili biskupem, též nazýván apoštolem. Když uslyšel kázání o Kristu Spasiteli, stal se nejprve učedníkem apoštola Jana potom, když se setkal a apoštolem Pavlem, hlásal v různých zemích Boží slovo společně s ním. Sv. Eutychos zakusil mnoho mučení; trápili ho hladem, tělo hoblovali železem, házeli ho do ohně i na sežrání ke zvířatům. Jednou byl na světce vypuštěn lev, který všechny přivedl k úžasu tím, že promluviv lidským hlasem, vzdal chválu Tvůrci. Svůj podvih zakončil sv. biskup a mučedník v rodném městě, kde byl počátkem 2. století sťat mečem. pondělí 7. září (25. srpna) apoštol Bartoloměj, původním jménem Natanael, pocházel z Kány Galilejské. Ježíš Kristus ho nazval pravým Izraelitou, ve kterém není lsti (Jn 1,45-50). Bartoloměj podle tradice Církve kázal Evangelium v Indii a Arménii, kde nakonec zemřel mučednickou smrtí.
úterý 8. září (26. srpna) mučedníci Adrian a Natalie Nikomédští a dalších 23 mučedníků středa 9. září (27. srpna) ctihodný Pimen Veliký čtvrtek 10. září (28. srpna) ctihodný Mojžíš Mouřenín Ethiopan
pátek 11. září (29. srpna) Stětí hlavy Proroka, Předchůdce a Křtitele Páně, Jana (svátek, postní den), památka všech pravoslavných vojáků padlých v boji Stětí sv. Jana Křtitele nám popisují evangelisté Matouš (Mt 14, 1-12) a Marek (Mk 6, 14,29). Po křtu našeho Pána Ježíše Krista byl sv. Jan Křtitel zavřený ve vězení Heroda Antipy, tetrarchy (vládce jedné čtvrtiny Svaté země) a guvernéra Galileje. Po smrti krále Heroda Velikého totiž Římané rozdělili území Palestiny do čtyř částí a dosadili guvernéra do každé části. Herodes Antipas dostal Galileu přímo od císaře Oktaviána Augusta. Boží prorok Jan otevřeně odsoudil Heroda za to, že opustil svou zákonnou manželku, dceru arabského krále Arety, a potom žil s Herodiadou, manželkou svého bratra Filipa. Na své narozeniny Herodes vystrojil hostinu pro hodnostáře a starší z lidu. Salome, dcera Herodiady, tancovala před hosty a očarovala Heroda. Král z vděčnosti k dívce jí přísahal dát o cokoli by požádala až do poloviny svého království. Zlomyslné děvče na radu své hříšné matky Herodiady požádalo, aby jí na podnose přinesli hlavu sv. Jana Křtitele. Herodes se polekal, protože se obával Božího hněvu za vraždu proroka, kterého předtím obdivoval. Také se bál lidí, kteří sv. Předchůdce milovali. Ale kvůli své nedbalé přísaze z hanby před hosty rozkázal odřezat hlavu sv. Jana a dát ji Salome.
Podle Sv. Tradice, se ústa mrtvého hlasatele ještě jednou otevřela a pronesla: Herode, neměl bys mít za manželku ženu svého bratra Filipa. Salome vzala podnos s hlavou sv. Jana a dala ji své matce. Zběsilá Herodiada opakovaně bodala jehlou do prorokova jazyka a nakonec dala svatou hlavu zahrabat na nečisté místo. Ale zbožná Jana, manželka Herodova služebníka Chuzy, pochovala hlavu Jana Křtitele v hliněné nádobě na Olivové hoře, kde Herodes vlastnil kus půdy. (Svátek prvního a druhého nalezení hlavy sv. Jana Křtitele se slaví 24.února.) Janovo svaté tělo bylo v noci vzato jeho učedníky a pochováno v Sevastii. Boží soud přišel na Heroda, Herodiadu a Salome ještě během jejich pozemského života. Salome, která v zimě cestou do vyhnanství přecházela přes řeku Sikoris, se propadla pod led. Led se probořil tak,
že její tělo bylo ve vodě, ale hlava byla uvězněná nad ledem. Bylo to podobné jako kdysi, když tancovala nohama na zemi, teď s nimi ale bezmocně mávala v ledové vodě. Takto byla uvězněná až do té doby, než ji ostrý led odřezal krk. Její tělo se nenašlo, ale hlavu přinesli sluhové k Herodovi a Herodiadě podobně, jako jim tehdy přinesli hlavu sv. Jana Křtitele. Arabský král Areta z pomsty za zneuctění své dcery vedl proti Herodovi válku. Poražený Herodes musel snášet hněv římského císaře Caliguly a byl vyhoštěn i s Herodiadou nejprve do Galie a potom do Španělska. Tam během zemětřesení se pod nimi rozevřela země a pohltila oba hříšníky za živa. Na svátek Stětí Jana Křtitele Církev předepisovala přísný půst, jako symbol smutku křesťanů, připomínajících si násilnou smrt světce. V některých pravoslavných zemích zbožní lidé v tento den nejí maso z talířů či misek ani nepoužívají nůž a nejí potraviny okrouhlého tvaru. ******* sobota 12. září (30. srpna) Světitelé: Alexandr, Jan Postnik a Pavel Nový, patriarchové konstantinopolští
NEDĚLNÍ ŠKOLA to je dům nebo místnost, kde se děti každou neděli učí náboženskou výchovu. Úkol: opravte střechu nedělní školy na našem obrázku. Použijte k tomu těchto osm červených tašek různých tvarů. a) b) c) d) f) g) e) h) 2) 1) 3) 4) 5)
Křížovka s tajenkou Vedle lásky a naděje jedna z největších lidských ctností, bez skutků je mrtvá Bible má 2 části Starý a Nový Sv. Jan, předchůdce Páně (svátek 11.9.) Město mučednické smrti sv. apoštolů Petra a Pavla Desátý měsíc Původní jméno apoštola Petra Žena, stvořená z Adamova žebra Příjmení našeho duchovního otce Petra Náš národní strom
Pomozte malému chlapci najít cestu do chrámu
Modlitba Páně Otče náš (Mt 6, 9-13) Otče náš, jenž jsi na nebesích, Posvěť se jméno Tvé, přijď Království Tvé, buď vůle Tvá, jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes a odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme viníkům našim a neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen Аминь