INFORMACE Z NRL A ODBORNÝCH PRACOVIŠŤ CEM INFORMATION FROM THE NRL AND RESEARCH GROUPS OF THE CEM Hodnocení závěrečných hlášení o mimořádné epidemiologické situaci ve výskytu infekčních nemocí za rok 200 v České republice Evaluation of final reports of emergency outbreaks of infectious diseases in the Czech Republic in 200 Radka Králová, Marta Príkazská, Jitka Částková Souhrn Summary V roce 200 bylo v ČR zpracováno formou závěrečných zpráv 08 mimořádných epidemických výskytů infekčních nemocí.ve shodě s minulými lety převládaly virové střevní infekce, následované salmonelózami, gastroenteritidou a virovou hepatitidou A. Mikrobiologické vyšetření biologického materiálu, případně vehikul nákazy bylo provedeno u většiny epidemických výskytů. Stanovení původce nákazy, cesty přenosu infekčního agens a attack rate, tedy stěžejní epidemiologické údaje, obsahovala většina hlášení. Nadále se zlepšovala identifikace zdroje nákazy. Téměř všechna hlášení splňovala předepsanou osnovu, byla doplněna grafickým znázorněním průběhu epidemie a údajem o sankcích. In 200, final reports of 08 emergency outbreaks of infectious diseases were submitted. Similarly to previous years, most reported cases were viral intestinal infections, followed by salmonellosis, gastroenteritis and viral hepatitis A. Microbiological analysis of biological specimens or vehicles of infection was performed in most outbreaks. Most reports provided the crucial epidemiological data on the causative agent, route of transmission of infection, and attack rate. Better outcomes were achieved in the identification of the source of infection. Nearly all reports were adequately structured, including a diagrammatic representation of the course of the outbreak and information on the sanctions. Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 20; 20(7): 246 250. Klíčová slova: infekční nemoc, epidemický výskyt, závěrečné hlášení Keywords: infectious disease, outbreak, final report Mimořádné epidemiologické situace jsou dle nařízení hlavního hygienika jednak telefonicky hlášeny pověřeným osobám, jednak po skončení epidemie zpracovány jako závěrečné zprávy (podle dosud platné tzv. Jednotné osnovy pro zpracování závěrečného hlášení o mimořádné epidemiologické situaci ve výskytu přenosných nemocí ). Co bude v regionu považováno za mimořádnou epidemiologickou situaci, závisí na rozhodnutí daného epidemiologa. Po zaslání do SZÚ Praha jsou závěrečné zprávy každoročně podrobeny detailní analýze. Ta byla letos provedena k datu 30. 6. 20. Na základě oboustranné, dobré zkušenosti z minulých let, byly i v tomto roce, nejdříve telefonicky kontaktovány všechny KHS k ujištění, že zpracovaná závěrečná hlášení byla doručena na Oddělení epidemiologie infekčních nemocí. Databáze za rok 200 obsahuje závěrečná hlášení ze 08 mimořádných epidemických výskytů, tedy o 0 hlášení méně, než v roce 2009 (8) a o 8 více než v roce 2008 (90). Nejvíce závěrečných zpráv pocházelo ze Zlínského kraje 9 (8 %), dále Ústeckého kraje 6 (5 %), Prahy 3 (2 %), Středočeského a Moravskoslezského každý 0 (9 %). Nejméně závěrečných zpráv zpracovali v Plzeňském kraji a na Vysočině. Viz (tabulka ). Tabulka rovněž ukazuje, že v závěrečných hlášeních byly v roce 200 znovu nejčastěji zmiňovány virové střevní infekce (A08) v počtu 43 (40 %), tj. více než v roce 2009, kdy byly virové enteritidy popisovány 28krát (24 %) a zhruba stejně jako v roce 2008 35krát (39 %). Druhé místo obsadily salmonelózy (A02) v 8 (7 %) hlášeních, podobně jako v roce 2009 ve 24 (20 %) i v roce 2008 v 7 (9 %) závěrečných hlášeních. Následovala gastroenteritida vs. infekční (A09) ve 4 (3 %) závěrečných zprávách, v roce 2009 ve 22 (9 %), v roce 2008 v 7 (9 %) a virová hepatitida A (B5) ve 3 (2 %) a v roce 2009 ve 4 (2 %) hlášeních. V tabulce 2 jsou porovnávány počty epidemií salmonelóz zpracovaných formou závěrečných zpráv s počty salmonelóz nahlášených do EPIDATu (MUDr. Čestmír Beneš, vedoucí NRC pro analýzu epidemiologických dat, SZÚ Praha). Rozdíly v roce 200 vykazoval,, a kraj. Ve Středočeském kraji nebyly formou závěrečných zpráv zdokumentovány dva v EPIDATu evidované, salmonelové výskyty DS MSENO (okres Mělník, Salmonella Enteritidis, 2 postižení, prosinec 200, vehikulum neznámé) a ORTOPE- DIE (okres Beroun, Salmonella Enteritidis, 8 postižených, srpen 200, vehikulum cukrářské výrobky). 246
INFORMACE Z NRL A ODBORNÝCH PRACOVIŠŤ SZÚ Tabulka : POČET ZÁVĚREČNÝCH HLÁŠENÍ DLE KRAJŮ ČR A DIAGNÓZ Diagnóza (původce onemocnění) A02: Salmonelózy 3 3 4 3 8 A04.5: Kampylobakterióza A03: Shigelóza 4 A08: Virové střevní infekce 2 6 2 2 3 2 8 4 43 A09: Gastroenteritida vs. infekční 3 6 4 A05: Jiné bakteriální intoxikace 2 2 B5: Virová hepatitida A 5 4 4 3 B6: Akutní hepatitida B B86: Svrab 3 3 7 L00: Stafylokok. puchýřnaté onem. 2 2 Pseudomonádová folikulitida B26: Parotitida 2 Celkem závěrečných zpráv 3 0 4 2 3 6 9 8 5 2 4 3 9 0 08 Tabulka 2: EPIDEMIE SALMONELÓZY ZPRACOVANÉ V ZÁVĚR. HLÁŠENÍCH A EVIDOVANÉ V EPIDATU DLE KRAJŮ ČR Závěrečná hlášení 0 0 3 3 4 0 0 3 0 8 EPIDAT (nahlášené výskyty) 2 0 2 3 3 0 0 2 3 0 9 Tabulka 3: TÝDENNÍ INTERVALY MEZI KONCEM ONEMOCNĚNÍ A DATEM ZPRACOVÁNÍ ZÁVĚR. HLÁŠENÍ DLE KRAJŮ ČR Kraj Týden Celkem 2 3 4 5 6 7 8 9 0 a více 5 4 2 3 3 2 3 0 2 4 2 2 3 3 0 6 2 2 2 9 2 3 8 2 5 Krah 2 2 4 3 2 2 2 9 3 0 CELKEM ČR 9 7 5 30 8 5 7 7 2 2 6 08 247
V Olomouckém kraji zase epidemie PV U CHMELU (okres Prostějov, Salmonella Enteritidis, 9 postižených, listopad a prosinec 200, vehikulum lahůdky). Další dva epidemické výskyty salmonel naopak byly v závěrečných hlášeních zpracovány, ale do EPIDATu zůstaly pravděpodobně nenahlášeny. V Ústeckém kraji to byla epidemie CV MS RADONICE (okres Chomutov, Salmonella Enteritidis, 0 postižených, prosinec 2009 až leden 200, vehikulum hotové jídlo) a v Pardubickém kraji epidemie VĚZNICE (okres Pardubice, Salmonella Enteritidis, 2 postižených, srpen 200, vehikulum neznámé). Ve všech ostatních krajích jsme shledali počty epidemií salmonelóz z EPIDATu s počty zpracovaných závěrečných zpráv zcela identické. Týdenní intervaly mezi výskytem posledního případu v epidemii a datem zpracování závěrečného hlášení jsou rozepsány v tabulce 3. Již třetím rokem nebyla evidována žádná závěrečná zpráva bez data vypracování. Do 5. týdne včetně byla v roce 200 vyhotovena většina hlášení 69 (64 %), interval od 5. do 0. týdne včetně se týkal 23 (2 %) hlášení a období po a více týdnech 6 (5 %) hlášení. Podobné to bylo i v roce 2009, kdy jsme zaznamenali 73 (62 %) včasných hlášení, 2 (8 %) hlášení po 5. týdnu a 24 (20 %) hlášení po týdnech. V roce 2008 jsme obdrželi včasných hlášení 58 (64 %), opožděných 20 (22 %) a pozdních 2 (3 %). Častými důvody časových prodlev mezi výskytem posledního případu v epidemii a datem vyhotovení zprávy zůstávají ze situace vyplývající a hygienickou službou mnohdy nezaviněné objektivní příčiny např. dlouhá inkubační doba některých onemocnění, zejména virové hepatitidy A, složitá, někdy i mezikrajová epidemiologická šetření s velkým počtem exponovaných i postižených osob, komplikované aktivní vyhledávání kontaktů, často s časovým odstupem, neochota některých občanů spolupracovat. Tabulka 4 podrobně analyzuje formální náležitosti závěrečných hlášení za rok 200. Předepsaná osnova byla stejně jako v předchozích letech prakticky bez větších a zásadních nedostatků dodržena u všech závěrečných zpráv. Pouze v jediném případě ji nebylo možné uznat. Původce nákazy byl laboratorně, klinicky či epidemiologicky stanoven v 94 (87 %) případech epidemií, nestanoven ve 4 (3 %) případech. Znamená to zlepšení jak v porovnání s rokem 2009, kdy bylo etiologické agens určeno 92krát (78 %), neurčeno 26krát (22 %), tak s rokem 2008 (pozitivní určení původce nákazy u 77 % epidemií). Zdroj nákazy již tradičně představuje problematický, obtížně identifikovatelný údaj, přesto se situace postupně Tabulka 4: PŘÍTOMNOST POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ V ZÁVĚREČNÝCH HLÁŠENÍCH DLE KRAJŮ ČR Kraj Osnova Původce Zdroj Přenos Attack nákazy nákazy zjištěn rate ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne ano ne 3 0 3 0 2 3 0 2 0 0 7 3 9 0 0 9 () Graf Celkem epidemií 3 0 3 0 0 0 4 0 3 0 4 4 0 4 0 4 0 4 2 0 2 0 0 2 x 2 0 2 0 2 3 0 3 0 2 2 3 0 3 0 3 6 0 5 2 4 8 2 + 6x 4 2 3 3 6 9 0 9 0 0 9 9 0 9 0 9 0 9 8 0 7 7 8 0 7 7 8 4 5 0 0 5 4 x, 3 2 3 5 (neuv.) Krah 2 0 2 0 0 2 2 0 2 0 2 4 0 2 2 2 2 4 0 3 3 0 3 0 0 3 2 x 3 4 3 0 2 3 9 0 4 5 7 2 9 0 9 0 9 0 9 0 0 9 3 7 9 0 0 0 0 0 CELKEM ČR 07 94 4 30 78 95 3 00 8 98 0 08 248
INFORMACE Z NRL A ODBORNÝCH PRACOVIŠŤ SZÚ zlepšuje. V roce 200 byla pozitivní odpověď na jeho určení zaznamenána u 30 (28 %) epidemických výskytů, negativní odpověď u 78 (72 %) epidemických výskytů. V roce 2009 tomu bylo podobně, zdroj nákazy byl určen u 38 (32 %) epidemií, neurčen u 80 (68 %), avšak v roce 2008 se jeho vyřešení týkalo pouze 6 (8 %) epidemií, v roce 2007 2 (6 %). Cesta přenosu nákazy byla popsána v 95 (88 %) případech epidemických výskytů, ve 3 (2 %) případech epidemií zůstal způsob přenosu infekčního agens nezjištěn, případně údaj nebyl uveden. V roce 2009 kdy byla situace obdobná, cesta přenosu nákazy zjištěna u 04 (88 %) epidemií, nezjištěna u 4 (2 %). Attack rate (AR) je nezbytným a zřetelným ukazatelem míry postižení v epidemii, s jeho interpretací v zásadě nebývají problémy. V roce 200 byl uveden ve 00 (93 %) závěrečných zprávách a neuveden v 8 (7 %) zprávách. Z toho v 6 případech epidemií nemohl být objektivně stanoven z důvodu obtížně zjistitelného množství exponovaných osob. Rok 2009 byl podobný, AR uveden 3krát (96 %), neuveden 5krát (4 %), z toho 4krát z objektivních příčin. Graf epidemická křivka nechyběla v 98 (9 %) závěrečných hlášeních, 0 (9 %) hlášení jí postrádalo. Identická situace byla v roce 2009, kdy grafické znázornění průběhu epidemie splňovalo 07 (9 %) hlášení a nesplňovalo (9 %). V tabulce 5 je zdokumentováno v roce 200 provedené laboratorní vyšetření. Na první pohled je zřejmé, že ať s pozitivním či negativním výsledkem bylo uskutečněno u velké většiny epidemických výskytů, tedy 97krát (90 %), 4krát (4 %) nemohlo být z objektivních příčin zajištěno a 7krát (6 %) zůstalo etiologické agens mikrobiologicky nevyšetřeno. Ve většině případů se jednalo o svrab, jehož diagnostika se víceméně stále opírá o klinická a epidemiologická zhodnocení, parazitologická vyšetření jsou prováděna spíše sporadicky. Mikrobiologické vyšetření (bakteriologické, virologické nebo parazitologické) v roce 2009 bylo zajištěno 7krát (99 %) a nezajištěno pouze krát ( %). Následná sankční opatření za rok 200 shrnuje tabulka 6. Jejich uplatnění bylo použito v míře podobné s minulými roky. Ve velké většině případů epidemických výskytů nebyly žádné sankce uděleny 85krát (79 %), ve 20 (8 %) případech epidemií byly shledány taková pochybení a porušení předpisů, že bylo nutné uplatnit sankce různého rozsahu. Pouze 3 (3 %) závěrečná hlášení informaci o sankcích postrádala. V roce 2009 nebyly sankce Tabulka 5: ÚDAJE O MIKROBIOLOGICKÉM VYŠETŘENÍ V ZÁVĚREČNÝCH HLÁŠENÍCH DLE KRAJŮ ČR Vyšetření Abs. % Pozitivní 3 7 3 2 3 2 9 7 5 2 3 2 9 87 80,5% Negativní 5 0 9,3% Nevyšetřeno 3 3 7 6,5% Nelze vyšetřit 2 4 3,7% Celkem 3 0 4 2 3 6 9 8 5 2 4 3 9 0 08 00% Tabulka 6: PŘEHLED SANKCÍ V ZÁVĚREČNÝCH HLÁŠENÍCH DLE KRAJŮ ČR Sankce *) Abs. % Uděleny 2 2 9 20 8,5% Neuděleny 2 9 3 2 3 4 8 7 2 2 4 0 9 85 78,7% Neuvedeno 3 2,8% Nelze udělit 0 0% Celkem 3 0 4 2 3 6 9 8 5 2 4 3 9 0 08 00% *) Legenda: Uděleny: bloková pokuta, uzavření provozovny, správní řízení atd. Neuděleny: akceptovatelný důvod pro neudělení sankcí Neuvedeno: chybí údaj o sankcích Nelze udělit: nebylo možno uplatnit sankční řízení 249
uděleny v 87 (74 %) případech epidemických výskytů, uděleny ve 27 (23 %) případech, údaj chyběl 4krát (3 %). ZÁVĚR V České republice v roce 200 bylo zpracováno 08 závěrečných zpráv, týkajících se mimořádných epidemických výskytů infekčních nemocí. Většina pocházela z kraje Zlínského (8 %), Ústeckého (5 %), Prahy (2 %), Středočeského a Moravskoslezského (každý 0 %). Stejně jako v minulých letech proběhla celá řada virových střevních infekcí (40 %), poměrně často se objevovaly salmonelózy (7 %), gastroenteritida vs. infekční (3 %) a rovněž virová hepatitida A (2 %). Mikrobiologické diagnostice s pozitivním či negativním výsledkem bylo podrobeno etiologické agens většiny epidemických výskytů (90 %). Z nezbytných epidemiologických údajů se dařilo analyzovat původce nákazy (87 %) laboratorně, klinicky nebo epidemiologicky, cestu přenosu nákazy (88 %) a attack rate (93 %). Zlepšila se identifikace dlouhodobě problematického zdroje nákazy, jež byl určen u 28 % epidemií (v roce 2008 u 8 %, v roce 2007 u 6 % epidemií). Včasnost napsání se týkala 64 % a graf nechyběl v 9 % závěrečných hlášení. Sankce se uplatnily pouze v 8 % případů epidemií. Mgr. Radka Králová MUDr. Marta Príkazská MUDr. Jitka Částková, CSc. Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ, CEM Praha kontakt: rkralova@szu.cz 250